Lesk a bída volebních modelů (Týdeník Rozhlas 32/2021)

„Jakou stranu byste volili, kdyby se volby do spolkového sněmu konaly příští neděli?“ Tuhle otázku klade od roku 1996 týden co týden tisícovce německých občanů společnost Infratest Dimap, která je jednou z dceřiných společností mezinárodní firmy Kantar. Sociologický průzkum provádí pro německý veřejnoprávní rozhlas a televizi ARD.

Podobně jako německá ARD, také Česká televize se rozhodla využívat služeb Kantaru, jejíž česká pobočka Kantar CZ má ve svém rodokmenu jména zaniklých agentur zkoumajících veřejné mínění AISA a Taylor Nelson Sofres. Na rozdíl od Německa český Kantar nabízí volební model jednou měsíčně.

Mediální událostí letošního března se stalo zjištění únorové sondy Kantaru, v jehož volebním modelu Piráti (22%) předstihli hnutí ANO (20,5%). I když později se ANO jako sólová strana opět dostalo do čela, ve volebních modelech Kantaru koalice Piráti/Starostové a Spolu (ODS, TOP 09, KDU/ČSL) stále vedou.

Věc má však jeden háček: český Kantar, který „se inspiruje dlouholetým ověřeným přístupem ke zjišťování volebních preferencí“ firemních partnerů, do volebního modelu zařazuje výpovědi lidí, kteří splňují tři podmínky: oznámili, že půjdou volit, jsou rozhodnuti, koho budou volit, a nehodlají svoje rozhodnutí výrazně měnit. Tedy nereprezentují celou voličskou obec.

Že různé přístupy přinášejí různé výsledky, ukázaly červnové průzkumy, které kromě Kantaru zveřejnily jak agentury sdružené v SIMAR, v organizaci dbající na dodržování standardů sociologického výzkumu (Median, CVVM, STEM, Data Collect, IPSOS), tak průzkumy, vůči jejichž metodice má SIMAR výhrady (SANEP, Phoenix). Na jedné straně se všichni shodují: ANO se dostalo na první místo, Piráti výrazně oslabili. Na druhé straně se však výsledky dosti různí: Šlachtova Přísaha má jednou 2,5 procenta, jindy šest procent preferencí; ČSSD a KSČM je někde pod, jinde nad hranicí pěti procent volitelnosti do parlamentu. Není divu, že důvěra k předvolebním průzkumům není příliš vysoká.

Při tom by stačilo, kdyby média při interpretaci jejich výsledků lépe upozorňovala na rozdílnost přístupu jednotlivých agentur, z nichž některé zkoumají volební preference, jiné volební potenciál či volební jádro, a vytvářejí volební modely, jejichž prognostická hodnota je omezená, protože není schopna předpovědět chování nevoličů a nerozhodnutých.

Německý Infratest Dimap výslovně upozorňuje, že odpovědi na „nedělní otázku“ sice měří aktuální volební nálady a tendence, ale nikoli skutečné volební chování, neboť utváření voličského názoru končí až v den voleb. Takže berme volební modely s rezervou. Říkají nám, jak by volby dopadly, kdyby se konaly tento týden. Jenomže do 8. října těch týdnů zbývá ještě několik.

Odevzdáno 10.7.2021

---

"Pojďme si říct, jak je to doopravdy"
(Komentáře a glosy na téma
Média a společnost
v Týdeníku Rozhlas 2012-2018),

informace o knize a jejím prodeji je zde