Média a právní stát pod lupou Evropy (Týdeník Rozhlas 43/2021)

Letos už po druhé zveřejnila Komise EU Zprávu o právním státu, která hodnotí, jak si členské státy vedou v oblasti soudnictví, v boji proti korupci, při ochraně plurality médií, a jak fungují jejich demokratické instituce. I když tyto zprávy mají hodnotící charakter, nevyplývají z nich žádné sankce. Systém hodnocení zavedla Evropská unie poté, co jí vlády v Budapešti a Varšavě vyčítaly údajnou zaujatost vůči Maďarsku a Polsku.

Předmětem stížnosti bylo například usnesení Evropského parlamentu, které v roce 2018 vyzvalo Komisi, aby proti Maďarsku spustila proceduru podle článku 7 Smlouvy o EU na základě obvinění, že Maďarsko porušuje evropské hodnoty „svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin.“ Usnesení tehdy vycházelo z podkladů, které kvůli jazykové bariéře a závislosti na zdrojích z opozičních kruhů, pracovaly s neúplnými informacemi. Komise tehdy proti Maďarsku nezasáhla.

Aby se předešlo nedorozuměním a také, aby se včas upozorňovalo na problémy při dodržování demokratických hodnot, které evropské státy spojují, rozhodla se Komise převzít hodnocení do své kompetence. Zvolila metodiku, která by měla zabránit výtkám typu „Brusel si vymýšlí a diktuje členským státům.“ Hodnocení se zpracovává ve spolupráci nejen s oficiálními orgány, ale také s tzv. „stakeholdery,“ což jsou všichni, kterých se projednávaná problematika týká, profesními sdruženími počínaje a instituty občanské společnosti konče.

Jedna kapitola každé zprávy se věnuje médiím. Letošní zpráva konstatovala, že pluralitu médií nepříznivě ovlivnila krize spojená s covidem, někde mají problémy s transparentností vlastníků médií, ve více zemích se stávají novináři předmětem nevybíravých fyzických útoků. V některých nově přijatých členských zemích se vlády snaží ovlivňovat nejen veřejnoprávní, ale i soukromá média licenční politikou a ekonomickými tlaky. Z hodnocení vyšlo nejhůře Maďarsko, kde odmítli prodloužit licenci nezávislé stanici Klubrádió, reklamu dostávají jen poslušná média, a vláda využila mimořádný stav ke zpřísnění dohledu nad médii.

Ve srovnání s našimi sousedy si nevedeme špatně. Jedinými českými hříchy, které zpráva letmo zmiňuje, jsou zpolitizovaná volba členů Rady České televize a dluh při zavádění pravidel nové směrnice o audiovizuálních mediálních službách. Ten je však třeba připsat na účet Sněmovny, která nebyla schopna vládní novelu vysílacího zákona do konce volebního období projednat.

odevzdáno 6.108.2021

---

"Pojďme si říct, jak je to doopravdy"
(Komentáře a glosy na téma
Média a společnost
v Týdeníku Rozhlas 2012-2018),

informace o knize a jejím prodeji je zde