Zářijové kalendárium 2022

Pokus o zachycení událostí jednoho měsíce a jejich odezvy v médiích opět se zpožděním a jen útržkovitě.

Válka na Ukrajině nabrala obrátky ukrajinskou ofenzívou, osvobozením Izjumu a dalších obcí v okolí Charkova, jakož i ukrajinskou aktivitou na jižní frontě. Rusko reagovalo 21. září vyhlášením částečné mobilizace a organizováním referend v obsazených oblastech (23.-27. září) s předpokládaným výsledkem – přes 90 procent obyvatel Doněcké republiky, Luhanské republiky, Chersonské i Záporožské oblasti se vyslovily pro spojení s Ruskou federací.

Referenda „z bezpečnostních důvodů“ v naprosté většině probíhala „výjezdovým způsobem“, tj. volební komise často s ozbrojeným doprovodem navštěvovaly voliče v místě bydliště s průhlednými volebními urnami, s volebními lístky bez obálek, takže už jen přehnutí volebního lístku, které by skrylo zaškrtnutou odpověď, mohlo být považováno za akt neloajality.
Jak přiznal Komersant (česky zde), voličské seznamy se narychlo doplňovaly v průběhu voleb, přes dvě stě volebních míst se organizovalo na území Ruska, a zatímco v pseudorepublikách k referendu vydali zákony a v Záporoží dekret, v Chersonu chyběl jakýkoliv publikovaný právní rámec.

Za zmínku stojí rovněž výměna zajatců z pluku Azov za ruské prominenty, především Viktora Medvedčuka, který prý byl připraven nahradit Zelenského, pak chtěl utéci do Běloruska, ale chytli ho.

V průběhu září se postupně snižovaly, až zastavily dodávky zemního plynu přes Baltické moře. V pondělí 26. září pak švédské a dánské měřicí stanice zaznamenaly podmořské výbuchy v místech, kde z plynovodu Nord Stream následně začal unikat plyn. Odpověď na otázku, kdo to udělal, nelze odpovědět bez odpovědi na dotaz Cui bono? Jak ale odpovědět, když zájmy na nefunkčnosti plynovodu Nord Stream jsou složité, komplikované a často protichůdné.

Z hlediska domácí politiky byly hlavní událostí měsíce volby do obecních zastupitelstev 23.-24. září spojené se senátními volbami. V obecních volbách posílilo hnutí ANO a SPD, nicméně Starostové se přes utrpěné ztráty (kvůli aféře Dozimetr) na radnicích udrželi.
V senátních volbách druhé kolo dopadlo ve prospěch vládní koalice – zvláště na Vysočině (Vystrčil vs. Nagyová), ovšem senátorské místo pro Janu Zwyrtek Hamplovou a její osobité názory na právo a mezinárodní situaci je prohrou demokraticky smýšlejících voličů.

Předehru před volbami obstaralo několik událostí.

Když 2. září po celonočním maratónu sněmovna (jak se dalo očekávat) odmítla návrh na vyslovení nedůvěry vládě (přestože Babiš a opozice slibovali nekomplikovat po zkušenostech roku 2009 hlasováním o nedůvěře české předsednictví v Radě EU), chopila se tohoto úkolu ulice.

Protivládní demonstrace na Václavském náměstí 3. září překvapila. Jednak masovou účastí – 80-100 tisíc lidí. Jednak tím, že takové množství lidí přivedli do ulice antisystémoví a proruští organizátoři, kteří si z nespokojenosti lidí již v době Covidu udělali vlastní byznys.
Jména Ladislava Vrabela a Jiřího Havla jsem probral ve zvláštním komentáři, v němž se zmiňuji také o zpravodajském pokrytí události ze strany ČT obviněné, že událost zamlčela a nepřenášela. Nebyla to pravda, ČT24 měla přímý zpravodajský vstup z Václavského náměstí a obsáhlé večerní zpravodajství, ovšem v době demonstrace dala ČT24 přednost přímému přenosu z pohřbu Gorbačova.

Ladislav Vrabel si zablokoval Václavské náměstí ještě na další dvě data – na státní svátky 28. září a 28. října. Repríza demonstrace 28. září s hlavním bodem programu – demise vlády, kterou je třeba nahradit samozvanými „odborníky“ – byla již slabší (policie: nižší desítky tisíc). O tom, že o peníze jde vždy v první řadě, vyšlo najevo začátkem října, když se Vrabel rozhádal s Havlem kvůli vybraným penězům, které chtěl pro sebe.
Nicméně Václavák má zamluvený na 28. října Vrabel, tak jsem zvědav, zda a jak se ti dva dohodnou.

Ještě před volbami 12. září začalo soudní řízení s Andrejem Babišem a Janou Nagyovou v kauze Čapí hnízdo, při němž padlo obvinění ze zločinu a pomoc ke zločinu dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU dle paragrafů 212 a 260 trestního zákoníku.
Soud bude pokračovat v říjnu, možná i v listopadu, názory na jeho vedení soudcem Janem Šottem jsou zatím uznalé.
Andrej Babiš se stále nerozhodl, zda chce být prezidentem. Po prohře jeho favoritky spoluobžalované Nagyové v senátním klání, které mělo testovat nálady voličů, je to dosti nepravděpodobné.

Do předehry před volbami lze zařadit i mimořádný projev předsedy vlády Petra Fialy vysílaný v neděli 18. září večer na všech třech televizních sítích a v Českém rozhlase, věnovaný vládním opatřením v souvislosti se zdražováním a energetickou krizí.
Souhlasím s názorem Petra Šabaty, podle něhož “Mimořádný projev nebyl mimořádný.“ Fiala svým projevem také nahrál na smeč opozici, která tvrdila, že Fiala zneužil krizovou situaci k předvolební kampani.

Jen tak mimochodem, byl to už druhý mimořádný projev předsedy vlády k národu. Také v tom prvním 22. června Fiala reagoval na válku na Ukrajině a na energetickou krizi, při níž řekl mj. „Nárůsty cen energií, které nás čekají v dalších měsících, budou pro mnohé z vás šokem. (…) Ale všemi kroky, které jsem tady zmínil, říkáme zřetelně – nenecháme vás padnout.“

Nevím, proč politici nemají odvahu říci lidem natvrdo, že objektivně – nikoli jen vinou režimů, politiků či konspirací nepřátel – přicházejí horší časy, s nimiž se budeme muset nějak vyrovnat a nespoléhat na pomoc, kterou lidem slibují populisté zásobující veřejnost strachem, nespokojeností a nereálnými sliby.

Lída Rakušanová to v jednom komentáři vyjádřila takto:
“Vláda se tedy úplně zbytečně bojí říct veřejnosti na rovinu, že stejně jako celá Evropa zchudneme i my. A že se vláda dokáže postarat jen o ty, kteří se o sebe postarat nemohou. Ale že tím zároveň získáme šanci stmelit se, být solidární, zažít osvobozující pocit sounáležitosti. Už se nám to v dějinách párkrát povedlo. Tak proč ne teď.“

Dva dny před státním svátkem vláda rozhodla dočasně obnovit kontroly na hranici se Slovenskem, přes niž sílí proud nelegálních migrantů. Kontroly komplikující provoz na hranici příliš nepotěšily slovenskou vládu, která si zase stěžuje, že migranti k ní přicházejí z Maďarska, které není schopno (ochotno?) migranty na unijních hranicích zastavit.

Globální mediální událostí se stalo úmrtí (8. září) a pohřeb (19. září) britské královny Alžběty. Princ Charles se stal Karlem Třetím. Televizní přenos z pohřbu čtyřmiliardovým počtem diváků prý překonal rekord globální sledovanosti ze zahájení LOH v Atlantě (3,6 miliardy diváků),

Podobně jako při úmrtí Michaila Gorbačova, také při pohřbu královny Alžběty komentáře často používaly sousloví „konec jedné éry.“ Svým způsobem bylo symbolické, že zatímco západní svět se loučil s dvacátým anglosaským stoletím, v uzbeckém Samarkandu klepalo na dveře asijské jednadvacáté století. Ve dnech 15. a 16. září se tam sešli šéfové členských států Šanghajské organizace pro spolupráci reprezentující populačně větší část lidstva než je ten náš západní: Čínu, Indii, Pákistán, Rusko a asijský zbytek ruského impéria (Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tadžikistán), perspektivně též Írán.

Těžiště světové politiky se přesouvá směrem na východ, přičemž jaderná velmoc Rusko oslabená válkou v tomto asijském spolku začíná hrát až druhé housle.

Po prázdninách obnovil vysílání pořad Newsroom ČT24. Dozvěděl jsem se z něj, že na Slovensku vznikne v říjnu nová zpravodajská televize JOJ 24, která doplní současnou soukromou TA 3.
Slovenská veřejnoprávní RTVS se letos pokusila o zpravodajský kanál, když po 24. únoru naplnila dosavadní reprízový kanál Trojka zpravodajským obsahem a přejmenovala ho na RTVS 24. V červnu však RTVS 24 skončil a Trojka se vrátila do éteru.

Laciný populismus a neuvěřitelná ignorance stojí za návrhem novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích z dílny Andreje Babiše a poslanců ANO podaným 9. září, podle něhož by se měly odpustit poplatky důchodcům a zdravotně postiženým, což by významně snížilo příjmy ČT a ČRo a zároveň omezilo poskytované služby, které dnes využívají právě ti dříve narození.
Výpočet dopadů na rozpočet a na program v důvodové zprávě je naprosto nesmyslný. Jestliže stále platí koaliční smlouva pětikoalice a programové prohlášení vlády, Babišův návrh naštěstí nemá šanci.

Zájemci o mediální aktuality, nechť se obrátí na zdroje uvedené v záhlaví Louče. Některé mé další zářijové dojmy jsou k mání v archivu rubriky "Na okraj dní..."