O exit-polls a slovenských volbách

Přiznám se, že také já jsem v sobotu 30. září pozdě večer radostně přijal zprávu televize Markíza, podle níž se v průzkumu o voličích opouštějících volební místnosti, v tzv. exit-poll, objevilo na prvním místě Šimečkovo hnutí Progresívne Slovensko (23,5%) těsně před Ficovou stranou SMER (21,9%) .

Jakmile však začaly přicházet první výsledky z volebních okrsků, všechno bylo jinak, na což už brzy po půlnoci upozornil Michal Škop pracující se svými matematickými modely na webu aktuality.sk. Podle extrapolovaných dat získaných z prvních volebních okrsků, Škop společně s Kateřinou Mahdalovou vypočítali, že na konci sčítání bude jasným vítězem strana SMER.

To se také v neděli ráno potvrdilo, když byly ohlášeny oficiální výsledky, podle nichž se do Slovenské národní rady dostane sedm politických stran a hnutí v tomto pořadí: SMER - 22,94%, Progresívne Slovensko - 17,96%, HLAS - 14,70, OĹANO a Priatelia (koalice) - 8,89%, KDH - 6,82% - SAS 6,32% a SNS 5,62%. Je tedy zřejmé, že Robert Fico jasně vyhrál. Kromě toho se do parlamentu dostal potenciální Ficův koaliční partner Slovenská národná strana, kterému exit-poll předpovídal propad pod pětiprocentní hranici. Na druhé straně se do SNR nedostali Kotlebovi pohrobci s politickým hnutím Republika - předpovídáno šest procent, ve výsledcích 4,75 procenta. Volební účast byla vysoká - 68,1 %.

O historii českých exit-polls jsem kdysi psal do Médiáře. Česká média si dnes exit-polls už nekupují, protože Český statistický úřad je schopen dodat výsledky voleb v řádu hodin. Pokud se v Česku exit-polls ještě provádějí, pak většinou v režii akademických institucí, naposledy např. v MUNI.

Naprosté selhání dvou slovenských exit-polls (kromě Focus/Markíza také Median/RTVS), je možné vysvělit špatnou metodikou průzkumu, ale také stále rostoucí nedůvěrou obyvatel vůči institucím všeho druhu. Lidé zkrátka neodpovídali po pravdě, komu dali svůj hlas. Možná se snažili prezentovat lepšími, než jsou. Vzpomínám na zcela první exit-poll organizovaný německou agenturou Infas u nás při prvních svobodných volbách v červnu 1990. Základní informace o zisku kandidujících subjektů víceméně souhlasily s pozdějšími oficiálními výsledky s výjimkou KSČM. Bylo jasné, že voliči komunistů nechtěli - i při garanci anonymity - svoji volbu přiznat, takže průzkumem předpovídaných 8-10 procent se ve skutečnosti ukázalo být překvapivými 13-14 procenty.

Už dávno jsem opustil ambici sledovat česká média a hodnotit jejich výkony při pokrývání významných událostí. O víkendu jsem se zaměřil hlavně na slovenské zdroje. K některým výstupům českých médií jsem se však vrátil přes sociální sítě, nebo přes záznamy na webu. Tak jsem si mohl na Twitteru prohlédnout citace exprezidenta Miloše Zemana, který na CNN Prima News představil svoji volební prognózu, přiznal se, že nemá nic proti homosexuálům, a pochlubil se, že byl u Karla Schwarzenberga na Dřevíči.

Jak jsem vyrozuměl z jiných twitterových statusů (např. zde a tady) redaktoři ČT prý nedokázali udržet neutralitu a odstup při hodnocení výsledků exit-polls a převzali data z Markízy bez opatrnosti, která byla na místě vzhledem ke špatným zkušenostem s exit-polls v minulých letech. Když jsem si však pustil záznam večerního a nočního vysílání ČT vcelku, zjistil jsem, že v obou odkazech se vytrhávají citace z kontextu, neboť jak Martin Jonáš, tak Michal Kubal opakovaně zdůrazňovali, že jde o předběžná čísla. Kromě toho z rozsáhlého analytického vystoupení Jana Šilhana (2:18:00 záznamu) si odkaz vybírá jen tu část, jež předpokládá, že exit-poll by mohl být pravdivý. Nakonec to byla právě ČT24, která o necelé dvě hodiny později při vystoupení šéfredaktora Denníku N Martina Kostolného už natvrdo televizním divákům sdělila, že na základě matematické projekce vycházející z částečných dat volby vyhraje Ficův SMER.

Po bitvě bývá každý generálem a koneckonců v jedenáct hodin večer možnost vítězství Progresívneho Slovenska podle exit-polls zvažovali i někteří politologové a také host CNN Prima News Jakub Horák, který jeho výsledky tady komentoval společně s Jiřím Ovčáčkem. (Nechci být hnidopich, ale myslím si, že nejen reportér Patrik Kaizr, ale především Jiří Ovčáček by mohli vědět, že exit-poll se vyslovuje "ekzitpol" nikoli "ekzitpúl", neboť poll není totéž, co pool (bazén)). Dvojici bizarních politických hostů Miloš Zeman/Jiří Ovčáček na CNN Prima News doplnil kromě jiného Zdeněk Škromach, který diváky poučil, že Progresívne Slovensko je pouhý mediální produkt. Čímž bych nerad snižoval jinak slušnou úroveň ostatních hostů a komentátorů jak na CNN Prima News (připravila názorné grafy a analýzy k situaci na Slovensku), tak na zpravodajském programu ČT 24.

V jednu hodinu v noci převzal od Terezie Tománkové moderování speciálního studia CNN Prima News Libor Bouček, který vysílání s dalšími redaktory a se štáby v Bratislavě dotáhl kontinuálně až do rána. ČT 24 skončila se speciálním studiem po jedné hodině, pak nasadila reprízy zpráv z regionů, nicméně její zpravodajství každou celou hodinu dodávalo v desetiminutových zprávách nové aktuality z Bratislavy, včetně živých vystoupení zpravodajů (Jonáš, Šilhan). Tolik ke srovnání dvou zpravodajských kanálů, které se na sociálních sítích stalo opět polemickým tématem.

Domnívám se, že nikdo nemůže médiím vyčítat kritický a nepříznivý postoj médií k Robertu Ficovi a jeho straně, jestliže jejich volební kampaň lovila v těch nejkalnějších vodách zneužívajíc strachu a emocí spojených s válkou na Ukrajině, a která se neštítila těch nejhrubších nadávek a vulgarismů ("prezidentka - americká k..va").

Nejsa žádným odborníkem na Slovensko, pouze čtenářem, posluchačem a divákem, nehodlám rozmnožovat lavinu komentářů a chytrých úvah o tom, co volba SMERu a Roberta Fica bude pro Slovensko znamenat. Mé obzory o slovenské realitě rozšířil ještě před volbami podcast autorské dvojice Šídlo/Dobrovský, která vyzpovídala slovenského diplomata Rastislava Káčera. Za dosti zajímavý považuji dnešní rozhovor Tomáše Němečka v Interview Plus.

A právě na základě těchto a dalších zdrojů se domnívám, že média a také někteří politici přehánějí a přeceňují Ficův proruský postoj, jenž by prý mohl mít zničující účinky na jednotu Evropy. Podle mého názoru Fico pouze využil náladu části slovenské populace, která je proti angažmá Slovenska v konfliktu na Ukrajině, aby se dostal k moci. Teď, když už ji má, tak zabrzdí, vědom si toho, že bez EU a její podpory nepohne s hospodářskými problémy doma. Thomas Kulidakis to na CNN Prima News formuloval zhruba takto: "Fico je ve finále, volby jsou za ním, a tak opět přijde na řadu zahraniční politika, nutnost získat peníze zvenku, aby bylo na rozvoj. A tak se Fico usmíří, tu navštíví ambasádu, jindy zas Brusel, nebude to tak hrozné."

To mnohem nebezpečnější je prý Ficova snaha o revanš a o vlastní beztrestnost, která by mohla podlomit pilíře demokracie na Slovensku. Včerejší komentář slovenského nezávislého konzevrativního deníku Postoj to popsal slovy: "Jeho program revanšu sa spustí už v najbližších dňoch a týždňoch: Fico si presadí nielen koniec NAKA (Národní kriminální agentura - mš) a špeciálnej prokuratúry na čele s Danielom Lipšicom, ale hranice svojej novej moci bude testovať aj voči mimovládkam, verejnoprávnym médiám aj v ďalších oblastiach."

Zda se mu to podaří, bude záležet na jeho koaličních partnerech.

P. S.: Podle jedné spekulace Fico pro své záměry získá Pellegriniho tím, že ho uplatí premiérským křeslem, a sám bude vládu řídit ze zákulisí jako Jarosław Kaczyński v Polsku. Uvidíme...