Televizní noviny 30 (Mediažurnál 1/2024)

Letos 4. února jsme si připomněli datum, kdy do našich televizních domácností před třiceti lety vstoupila televize Nova se zcela jiným programem a zpravodajstvím, než na jaké bylo české publikum zvyklé. Při oslavách svého výročí televize Nova připravila do vysílání speciální dokument „Televizní noviny 30“ sestavený z archivních záběrů a vzpomínek pamětníků. V dokumentu se vzpomínalo na vše, co bylo nové, s čím Nova přišla po vzoru západních komerčních stanic: od tzv. stand-upů reportérů v obraze, včetně jejich bizarních výstupů, přes přímé vstupy z místa událostí až po převzaté hlášky ze zahraničních zpravodajských kanálů „zůstaňte s námi.“ Možná nebude na škodu připomenout některé další detaily spojené se zpravodajstvím a publicistikou na Nově.

Když ředitel Novy Vladimír Železný dal hlavnímu večernímu zpravodajství Novy název Televizní noviny, bylo to svým způsobem nečekané rozhodnutí, neboť toto jméno mohlo u mnoha lidí vyvolat vzpomínky na režimní zpravodajství Československé televize. Polistopadové vedení Československé televize večerní zprávy proto raději přejmenovaly na Deník, který se později v ČT změnil na Události. Říkalo se, že Železný se rozhodl pro Televizní noviny záměrně, že to byla pro něj svým způsobem osobní satisfakce. Po ukončení studia pracoval v zahraniční redakci Televizních novin, odkud ho při tzv. normalizaci vyhodili, nyní Televizním novinám šéfoval.

Byl to také Vladimír Železný, který rozhodl, že Televizní noviny se budou vysílat v půl osmé večer, proti Událostem ČT. I když se Události snažily přizpůsobit nové situaci, zkrátily stopáž reportáží a přidaly infotainmentová témata, neměly proti vyzkoušenému modelu komerční prezentace zpráv tvořenou směsí bulváru a politiky s katastrofami a nehodami, doplněnou hlubokými lidskými příběhy, žádnou šanci. Projevilo se to při zavedení peoplemetrového výzkumu sledovanosti v červnu 1997, který zjistil, že na Události ČT se dívá jen něco kolem patnácti procent lidí sledujících televizi.

Časové posuny zpráv

Ivo Mathé tehdy rozhodl, že začátek Událostí se od září 1997 přesune na 19:15. Jeho rozhodnutí bralo ohled na převažující náladu ve společnosti, která stále ještě byla více na straně soukromých médií než na straně ČT, a která by možná nelibě nesla, kdyby se Události posunuly na devatenáctou hodinu, v níž začínal patnáctiminutový Zpravodajský deník televize Prima. Na tomto mezičase mezi Primou a Novou začátek Událostí ČT zůstal dalších deset let.

Přímou konfrontaci s Českou televizí televize Nova zvolila také u nedělních politických debat. Diskusní pořad Novy 7 aneb Sedm dní, pozdější Sedmička, kterou moderoval Jan Vávra, se vysílala v jednu hodinu po poledni stejně jako pořad Debata České televize s Otou Černým. Po dvou letech soupeření, v němž jasně vítězila Sedmička, Česká televize předsunula Debatu na dvanáctou hodinu. Když ale za nového ředitele ČT Jakuba Puchalského v roce 1998 Debatu nahradil nový pořad V pravé poledne, Sedmička se okamžitě stěhovala také na dvanáctou, kde vydržela až do svého zániku.

Novoroční projevy

Spolehlivé záznamy o vysílání Novy bohužel mlčí, takže nelze na sto procent potvrdit informaci z internetových diskusí, podle níž televize Nova 1. ledna 1995 nevysílala tradiční novoroční projev Václava Havla, ale projev předsedy vlády Václava Klause, údajně ve stejném vysílacím čase. Odpovídalo by to převládající společenské atmosféře, v níž většina společnosti vydala Václavu Klausovi bianco směnku na budování prosperujícího tržního hospodářství a Nova byla symbolem této nové doby.

Jedním z přínosů Novy k dějinám české televizní žurnalistiky bylo zavedení přímých živě vysílaných vstupů reportérů do studia večerního zpravodajství z terénu. Nova jako první v Česku začala používat metody ENG (Electronic News Gathering) elektronického zpravodajství, pro něž zakoupila přenosový vůz s technikou, jenž umožňoval přes mikrovlnné spoje přímé spojení místa natáčení se studiem. Protože síť mikrovlnných spojů byla u nás teprve v zárodku, živé reportáže mohla Nova natáčet jen odněkud – ENG technika musela být v dosahu pražské žižkovské věže, tedy v Praze, středočeském kraji a v podhůří sousedících krajů. To se změnilo až po několika letech, když přenosové vozy ENG vystřídala satelitní technika přenosových vozů SNG (Satellite News Gathering). Česká televize přišla s přímým vstupy do zpravodajství až o dva roky později.

Politická nezávislost

Nezávislost zpravodajství, kterou si Nova dala do štítu, a s níž přistupovala k politické scéně, měla sice své limity dané rasantním odmítnutím minulosti KSČM a extrémismu Sládkovců, ale jinak zpočátku příliš nerozlišovala mezi vládou a opozicí ve stylu „padni komu padni“ – a to jak ve zpravodajství, tak v publicistice nebo i v satirických scénách známých Gumáků. To vše se začalo měnit s postupem doby a událostí. Začalo to falešnou zprávou, dnes by se řeklo „fake news,“ o utajené vile Václava Klause ve Švýcarsku, po níž následovala hrozba milionové žaloby, kterou odvrátila nejen omluva, ale také smířlivý postoj Novy k ODS před volbami roku 1996.

Konec odvážné politické nezávislosti přišel v roce 1999 po odchodu Vladimíra Železného s licencí z Měšťanské Besedy na Barrandov, když Nova opustila svého amerického investora a začala vysílat s novou servisní společností Česká produkční 2000. V četných soudních sporech potřebovala Nova politickou podporu, a proto zpravodajství Novy – ať už byl jejím majitelem kdokoli – se od té doby drželo zásady nedráždit, nevyvolávat politické konflikty s vládou, pohybovat se v rovině pohodlného bulváru, který sem tam okořenily korupční kauzy zveřejňované v pořadu Na vlastní oči. Symbolické pro tento postoj byl zánik nedělní Sedmičky v roce 2006, tedy v době, kdy Novu opět vlastnila americká CME. O tři roky později skončil i pořad Na vlastní oči.

Diskutabilní infotainment

Zpravodajství televize Nova svým bulvárním přístupem k tématům a přeměnou informace v infozábavu vyvolávalo od samého počátku vášnivé diskuse a silnou kritiku, která Nově vyčítala devalvaci hodnot kvalitní žurnalistiky. Televizní diváci však viděli a vidí situaci jinak. Také proto jsou Televizní noviny od samého počátku do dnešních dnů nejsledovanějším večerním televizním zpravodajstvím. Není důvod se nad tím pohoršovat, takový je zkrátka vkus masového publika. Konec konců deník Blesk ve čtenosti do dnešního dne také žádný deník nepřekonal.

P. S. Od října 2023 televize Nova obnovila vysílání víkendového diskusního pořadu s novým jménem Za pět minut dvanáct, čímž dala najevo, že je opět připravena zapojit se do politické žurnalistiky. Zaslouží lajk.

Odevzdáno 14.2.2024