(nez maji Savicky, Culik a Pecina) Necinim si narok na to, aby vse, co ted napisi, bylo prijimano bez vyhrad. Pri hodnoceni kazde informace je treba znat take jeji zdroj, nebot ten obvykle tu informaci modifikuje vlastni kompetenci, vlastnim uhlem pohledu. Doufam, ze ja jako zdroj jsem internetovemu publiku dosti dobre znam, kdo chce, muze se o me docist na me webove strance tucnak.fsv.cuni.cz/~smid. Vyuceny sazec, vojna, pak Fakulta socialnich ved a publicistiky, 20 let CST, a nyni uz 10 let Fakulta socialnich ved. Ne vsim cim jsem byl, jsem byl rad, ale nic nezamlcuji, nebot tak si predstavuji ja, ze by melo vypadat vyrovnavani se s minulosti.
Horsi je, ze ta minulost je casto bud ucelove, ale take nekdy nevedomky zkreslovana. Proto se obcas hlasim o slovo. Tentokrate mne vyprovokovala analyza Nikolaje Savickeho. Pravi se v ni: "Pred listopadem 1989 v Ceske republice neexistovalo televizni zpravodajstvi. To neni otazka ideologie, ale absence poptavky.." Po teto vete pak nasleduji dva odstavce, v nichz je Nikolaj Savicky se zpravodajstvim CT velice rychle hotov a to hlavne proto, aby ho mohl vylicit v temnych barvach, cimz tento negativni obraz mu ucelove vytvari kontrastni pozadi pro pozitivni hodnoceni dramaticke tvorby CT, kterou je treba pred novymi rediteli zachranit. Viz jeho text v Britskych listech.
Jsem jiz blizko penzijnimu veku, takze pamatuji o neco vice nez pan Savicky. Mohu s nim souhlasit, ze pred listopadem neexistovalo politicke zpravodajstvi, nebot neexistovala politika, byla zde jen hegemonie jedne politicke strany, lepe receno: byrokratickeho aparatu teto strany. Ale zpravodajstvi tu existovalo, byt se mohlo svobodneji pohybovat pouze v komunalni sfere (Aktuality 21.30 na II.programu), nebo bylo limitovano mantinely oficialni statni politiky (zpravodajstvi ze zahranici). A byli tu i televizni profesionalove.
Radu z nich neuprosna logika politickeho prevratu vyradila ze hry. To nerikam proto, abych je litoval. S tim se nedalo nic delat, protoze novy rezim nemohl potrebovat komunikatory spjate v povedomi lidi s rezimem starym - byt slo nekdy o spojeni pouze vizualni, nebot rada z techto televiznich reporteru nikdy nepatrila k nejakym rezimnim aktivistum. Nekteri to rychle pochopili a prestoze v listopadovych dnech roku 1989 aktivne pomahali otacet kolo dejin, sami odesli, aby sve schopnosti uplatnili jinde (Svehla, Tomanek, Hrabovsky). Jini pak byli postupne "odchazeni", casto s pocitem osobni krivdy (napr. Vladena Pavlickova).
Souhlasim s Nikolajem Savickym, ze tu byl "nedostatek tradice, absence velkych a prestiznich vzoru, vagni kriteria pro posuzovani kvality prace a mala vzajemna konkurence", lec k tomu bych jeste pridal jeden prvek, ktery se podle meho nazoru nejvice podepsal na tom, ze za deset let se tady nepodarilo vytvorit tradici novou: nedostatek kontinuity, ktera by dala vyrust vzorum a autoritam. A za to uz muze nejen ta stara, ale take i ta nova doba.
Revolucni zmeny po roce 1989
Diskontinuita revolucni zmeny v roce 1989 byla zakonita. Bylo treba najit nove a akceptovatelne tvare a na kvalitu se hledelo az v druhe rade. Sumlujici Jan Martinek se nahle stal hradnim zpravodajem, nebot ho k tomu kvalifikovalo jeho ucinkovani v rockove kapele Zluty pes, blizke prezidentovym poradcum. Kdy jindy nez v dobe revolucnich premen by se mohla dostat na obrazovku mila, lec zavaznou vadou reci trpici hlasatelka Mirka Vseteckova, nebo bodry, lec ne prilis kvalitne artikulujici Ota Cerny? A to nemluvim o vymene tech, kteri na obrazovce nejsou videt, lec na kvalite zpravodajske prace maji velky podil - smenari, editori aktualit, kameramani.
Na ty prvni dva roky po roce 1989 nelze brat meritka normalni doby, byla to doba revolucni a z toho kvasu ze zacaly vynorovat nove osobnosti a nova personalni struktura zpravodajstvi CT. Do tohoto vyvoje spadala i vymena vedeni a casti personalu na prelomu let 1991-1992 jako nasledek lustracniho zakona, ktery CST aplikovala prisneji nez zakon ukladal.
(Nekdy by bylo uzitecne zhodnotit i tuhle kratkou epizodu televizniho zpravodajstvi CST. Mam na mysli obdobi pred volbami roku 1992, kdy pod novym vedenim Martina Vadase a Jana Dobrovskeho televizni zpravodajstvi CST docasne opustilo svoji politickou neutralitu a v nejlepsich tradicich leninske teze o tisku jako agitatorovi, propagatorovi a organizatorovi se dalo do sluzeb jednoho politickeho proudu, Obcanskeho fora, a zahajilo kampan proti neurcitym temnym silam snazicim se o zvraceni polistopadoveho vyvoje a zcela urcitemu Meciarovi a jeho HZDS na Slovensku. Vysledek byl - podobne jako u nekdejsi komunisticke propagandy - zcela kontraproduktivni. Komuniste ve volbach posilili a Meciar to na Slovensku vyhral na cele care, pricemz nekteri lide na Slovensku dodnes tvrdi, ze tehdejsi federalni protimeciarovske zpravodajstvi CST pridalo Meciarovi nemaly pocet hlasu.)
Rozpad CSFR - prvni otres, druha liga se stava prvni ligou
Zatimco "lustracni epizoda" byla soucasti kontinualniho porevolucniho vyvoje, ten prvni hlavni polistopadovy preryv v kontinuite prisel s rozpadem federace. Pripomenme si tehdejsi situaci. Od ledna 1992 zde existovaly vedle sebe tri vysilaci subjekty: federalni CST reditelovana Jirim Kanturkem (spravovala federalni program nekdejsi CST1, pozdeji F1, federalni zpravodajstvi, zahranicni styky, nakup poradu), dale na Slovensku uz od roku 1991 existovala STV a v ceskych zemich od roku 1992 pracovala nove ustavena CT s Ivo Mathem v cele. Take CT mela svoje zpravodajstvi, vedl ho vcelku neznamy redaktor Studenovsky a jeho prostor byl pomerne maly: na prvnim programu odpoledni zpravodajstvi Prazskeho vecerniku a zpravodajske bulletiny na druhem programu CTV.
Kdyz se rozpadlo Ceskoslovensko, doslo v tehdejsi jeste monopolni Ceske televizi k necemu podobnemu, co zazila politicka scena. Jak znamo, ceske politicke strany sve elitni hrace vyslaly do Federalniho shromazdeni a do Ceske narodni rady se dostala druha liga, pripadne mladi cekatele. (Ne tak na Slovensku, kde do federalni Prahy se posilali pro domaci scenu postradatelni politici.) Kdyz federalni poslanci prisli o sva kresla, snazili se udrzet v politickem zivote tim, ze chteli prejit do kresel senatoru. Druha liga CNR jim vsak rekla sve jasne ne, nehlede na to, ze Klausove pravicove koalici docela vyhovovalo, ze se zbavila kvalitnich a neprijemnych oponentu na parlamentni pude. Neco podobneho se odehralo i na Kavcich horach. To lepsi a zkusenejsi z televizniho zpravodajstvi se nachazelo ve federalni CST. Kdyz tato instituce zanikla, federalni zpravodajci se domnivali, ze automaticky prejdou do zpravodajstvi CT. Lec stalo se jen zcasti: Studenovsky a jeho kolegove, drive nahlizeni jako druha liga, si zacali vybirat koho ano, a koho ne. Vznikly z toho mnohe nesvary, casto osobne podbarvene. Tak skoncily nektere slibne se rozvijejici kariery (Sima, Martinek) a zacala era odchodu a prichodu (Cerny), do ktere o rok pozdeji vstoupil fenomem komercni televize. Po trech letech se opet zacinalo znovu od zacatku.
V prubehu roku 1993 se jeste odehrala epizoda intendantury zpravodajstvi druheho programu. CT ji naordinoval cesky parlament, ktery v zakonu 36/93 rozhodl, ze do doby, nez zacne pracovat komercni konkurent, musi vzniknout pluralita uvnitr CT tim, ze se ustavi samostatne zpravodajstvi v ramci CT, ktere bude vysilat konkurencni zpravy na 2.programu. Tato epizoda se vsak systemove prilis neosvedcila, takze o rok pozdeji, kdyz zacala vysilat TV NOVA, byla ke spokojenosti temer vsech zucastnenych opustena.
TV NOVA nastupuje - hledani nove tvare pro CT
Prichodem TV NOVA nastaly pro zpravodajstvi CT tezke casy. Ukazalo se, ze zpravy se daji delat take jinak, a nejen obsahove, ale predevsim formalne. Zacaly se vice vyuzivat zive vstupy, zkratila se stopaz prispevku, staby byly donuceny k vetsi operativnosti, pronasledovani politiku s mikrofonem v ruce zesililo. Obdobi 1994-1998 se neda charakterizovat jednou vetou. Samozrejme, podle glasgowskych kriterii Britskych listu kvalita zpravodajstvi CT nebyla prilis vysoka, nicmene dle meho nazoru doslo jednak ke stabilizaci a znormalneni provozu po revolucnich a systemovych zmenach, zacaly se objevovat nove osobnosti obrazovky (napr. Tacheci, Klepetko, Voldanova, Zuna) nemluve o slusnem standardu rady "krajanku", za vsechny jmenujme treba vychodoceskeho Weinera.
Ale co bylo dle meho nazoru - odhlednuto od profesionalnich nedostatku - dulezitejsi, byl etos verejne sluzby a nezavislosti, ktery tato zpravodajska redakce stale prosazovala. Ja se domnivam, ze ten etos respektovali i politici, kteri nemeli - snad s vyjimkou komunistu a republikanu - prilis duvodu ke stiznostem. Informace CT o predvolebni kampani roku 1996 byly dle meho nazoru umerene a nestranne. Na rozdil od roku 1992 se CT nesnazila stavet na neci stranu. Porady typu Karantena poskytly dostatek prostoru vsem hlavnim politickym proudum v zemi k prezentaci jejich pozice a programu.
Zpravodajstvi na tapete - duvod Matheho padu?
Pak ovsem prislo ono osudove obdobi let 1997-1998, kdy doslo k dalsimu narazu zvnejsku, ktery narusil kontinuitu vyvoje zpravodajske redakce CT. Na jare 1997 se voli nova Rada CT, ktera podobne jako ta dnesni se s obrovskym entuziasmem, ale temer s nulovou zkusenosti, rozhodla veci "posunovat k lepsimu". Do toho prislo v cervnu 1997 nove mereni sledovanosti prostrednictvim peoplemetru, ktere prineslo pro CT sokujici vysledky: Udalosti CT vysilane simultanne s Televiznimi novinami TV NOVA v 19.30 mely rating 8-10 procent proti ratingu TV Nova 35-40 procent, coz v "kolacich" share znamenalo, ze zpravodajstvi TV NOVA sledovalo kazdy vecer pres 80 procent divaku a u CT zustaval jen maly segment auditoria.
Mathe tudiz presunul zacatek Udalosti na 19.15, ale stale odolaval natlaku Rady CT, ktera od nej zadala, aby se do zpravodajstvi CT radikalne "slaplo". Tato neochota k nejake radikalni cistce ve zpravodajstvi se Mathemu take stala osudnou, kdyz Rada CT v breznu 1998 pri jmenovani reditele redakce dala prednost Jakubu Puchalskemu.
Ja si do dnesniho dne myslim, ze kdyby se stal Puchalsky pouze sefem zpravodajstvi CT, mohl byt do jiste miry prinosem, kdyz uz ne kvuli manazerskym kvalitam, tak alespon tim, ze nebyl zatizen minulosti a mel novinarskou zkusenost z prace v BBC. Ale je mozne, ze by dopadl podobne jako jim jmenovany Ivan Kytka, ktery nastoupil na misto po Studenovskem.
Nezvladnuta jizda Ivana Kytky
Ta epizoda s Ivanem Kytkou byla velice nestastna. Naivita lidi, kteri az dosud ridili jen svoje vlastni auto, a netusi, co to znamena stat v cele ruznorodeho kolektivu plneho rozmanitych a casto protikladnych zajmu, byva zhoubna, i kdyby za konanim techto lidi staly ty nejlepsi umysly, osobnostni integrita a jine profesni kvality. Vzdyt i prosta ridicska zkusenost rika, ze prudke otoceni volantem za jizdy - a televizni zpravodajstvi je jizdou, kterou nelze zastavit - muze vyvolat smyk a nehodu.
Na ten smyk bylo zadelano uz odchodem Studenovskeho, ale Kytka ho neustal a navic s autem temer havaroval. Kytka muze opravnene tvrdit, ze to nebyla jeho vina, ze mu nekteri lide uvnitr redakce dosti usilovne mydlili cestu a povolovali matky na sroubech, takze nakonec tim volantem kroutil naprazdno, ale na druhe strane jako ridic si mel nejprve zkontrolovat vozidlo a zjistit v jakem je stavu a podle toho zvolit zpusob a tempo jizdy.
Vysledek je znamy. Sefredaktorem se stava byvaly zpravodaj v Moskve Zdenek Samal, podle meho nazoru zkuseny praktik, lec zadny velky reformator. Mozna, ze se v tomto ohledu mylim, ale nezda se mi, ze by nejak vyrazne zasahl do dalsiho formovani zpravodajske redakce. Spise tlumil konflikty a ponechaval vecem volny prubeh.
Rada zmen totiz uz byla nastartovana prichodem Jakuba Puchalskeho. Ota Cerny s Debatou odchazi, novy profilovy diskusni porad V prave poledne hleda svoji tvar a moderatora. Pod diktatem hesla Puchalskeho ery "delali jste to spatne, my to budeme delat lepe" nikdo nenachazi odvahu rici "Ne" nesmyslne bavicske koncepci Dobreho rana, ktera je pozdeji v tichosti opustena, aby se breakfest TV CT vratila tam, kde je jeji raison d'etre, tedy do sfery rannich uzitecnych informaci...
Prestoze Ivan Kytka uz po sedmi tydnech odchazi, veci uz se nevratily do puvodniho stavu. Ani vlastne nemohly, nebot Studenovsky s Dolezalem uz byli pryc, byl tu novy sefredaktor Samal. Krome toho si redakce poprve uspesne vyzkousela vzpouru, tentokrat jeste formou pasivni rezistence.
Politici vyuzivaji oslabeni CT - zpravodajstvi opet na tapete
Problemy reditelovani Jakuba Puchalskeho, ktere vyvrcholily v roce 1999, a ktere spocivaly spise v nezvladnutem rizeni podniku a programove tvorby CT, nez v nejakych uletech zpravodajske redakce, se velice hodil nasi politicke sfere, ktera uz zacinala tise zbrojit na pristi volby.
Kdyz 26.ledna 2000 Jirakova Rada CT namisto padleho Puchalskeho nedosazuje oposmluvniho favorita Kamila Cermaka, ale Dusana Chmelicka, podepisuje si tim ortel smrti - 10.brezna ji Snemovna celou odvolava. A tak po dvou letech relativniho klidu nastava pro zpravodajstvi CT opet neklidna doba. Po kolikate jiz?
Novou Radu CT zvolila Snemovna 13.dubna. Take tato Rada se nadsene pustila do sve prace vybavena touhou "davat veci do poradku" a vybavena absenci zkusenosti, jak toho dosahnout.
Spoleham na pamet ctenaru, takze nebudu opakovat vse, co se od te doby odehralo - novy reditel privadi do CT Jiriho Hodace a vytvari pro nej strechovou funkci reditele zpravodajstvi, jez pokryva zpravodajstvi, publicistiku a sport. 5.cervna je na prikaz Jiriho Hodace odvolan Roman Prorok ze sve funkce moderatora poradu V prave poledne, 15.cervna sklada svoji funkci sefredaktor Zdenek Samal, kdyz odmita bezvyhradne uposlechnout Hodacuv (Chmelickuv??) prikaz. Zacatkem srpna to pro zmenu zabalil Jiri Hodac s tim, ze Chmelicek mu neposkytuje dostatecnou podporu pro jeho reformy.
A co hure, zpravodajstvi CT se stava pro Radu CT zase jednou (vzpomenme na Matheho v roce 1997) fackovacim panakem a ucelove pouzivanym argumentem proti rediteli, ktery nevyhovuje jejim predstavam. Staci pripomenout kritiku Rady CT, ktera tvrdila, ze zpravodajske kryti vyrocnich zasedani MMF a SB v Praze letos v zari nebylo dostatecne, prestoze dodatecny monitoring prinesl dukazy o opaku.
Komu vyhovuje negativni obraz urovne TV zpravodajstvi?
Hasebni plan Nikolaj Savickeho (viz Britske listy 22.12.), ktery me podnitil k sepsani tohoto traktatu, az prilis jednostranne sleduje zajem zachovat kontinuitu vysilaciho schematu a programove politiky CT, aniz by zadal od noveho vedeni podobne garance ve veci zpravodajstvi (moratorium na zmeny by podle Savickeho melo platit "ve vsech oblastech s vyjimkou zpravodajstvi"). Jakoby tim, ze sedi na Velkych Kavkach a problemy lidi pracujicich v OTN ho tolik nezajimaji, prilis podlehl tezi Rady CT a nekterych nasich politiku o "neutesene urovni ceske televizni zurnalistiky", coz nektere lidi muze vest k zaveru, ze zpravodajstvi CT nestoji za nic a vyzaduje zasadni zmenu, nejlepe s lidmi, kteri by vyhovovali kriteriim oposmlouvy.
K vytvoreni tohoto negativniho obrazu prispivala i kritika zpravodajstvi a publicistiky CT z pocitacu Jana Culika a Tomase Peciny v Britskych listech, ktera nejednou opoustela pozici korektni analyzy a dostavala se do pozic predpojate kritiky za kazdou cenu, kritiky vychazejici z abstraktne pojatych absolutnich kriterii, kterym chybi znalost zcela konkretnich problemu televizni praxe.
Skoda, ze nemam k dispozici zaznamy e-mailovych vymen s panem Culikem, kde mu tuto hyperkriticnost vytykam. Jan Culik mne zase naopak vycita, ze svoji tezi "Nestrilejte na pianistu, hraje nejlepe jak umi" nadrzuji statu quo a branim odstranovani nedostatku ve zpravodajstvi CT.
V tomto ohledu mam jednu spatnou zkusenost. Nekdy pred dvema roky jsem byl zpovidan redaktorkou LN, co si myslim o zmenach ve zpravodajstvi ucinenych od pocatku Puchalskeho ery. Dlouho jsem odolaval nalehani na druhe strane telefonu (jak jsem pozdeji zjistil, redaktorka Tvaruzkova tenkrat nastoupila do naseho 1.rocniku, a o mediich toho moc nevedela), abych rekl jednoznacne stanovisko, nebot podle meho nazoru ten zaklad se prilis nezmenil, i kdyz bylo videt, ze Udalosti zacinaji nadbihat divakum Novy. Ale pak jsem pripustil, ze vymena moderatoru v jednadvacitce se projevila na poklesu jeji kvality (mel jsem na mysli tehdy zacinajiciho nejisteho Castvaje, ktery podle meho nazoru se pozdeji jako moderator velice vylepsil), a nahle jsem se dostal do spolecnosti "medialniho experta" Brunclika a jednostranne interpretovaneho vyzkumu agentury Innovatio pod silne kriticky titulek Lidovych novin. A kdyz poslankyne Katerina Dostalova potrebovala podporit svuj utok na zpravodajstvi CT, vyuzila argumentu "vzdyt i ten Smid to rika, ze zpravy jsou spatne."
Tim chci naznacit, ze Jan Culik a Tomas Pecina velice nahravaji do rukou tem, kterym vyhovuje, kdyz jsou redaktori CT pod palbou a v defenzive. Vzpomenme jenom pripad Romana Proroka, tepaneho soustavne panem Pecinou ve vzacne souhre s Janou Dedeckovou, ktera nemohla prenest pres srdce, ze se dotkl jeji favoritky - senatorky Libuse Benesove, prestoze si tato o to zesmesneni svoji nekompetentni replikou sama rekla. A tak jsme prisli nejen o Proroka (ja vim, pricinili se o to take jini), ale i o jedinou seriozni televizni politickou debatu, v niz neslo jenom o pretlacovani politiku, ale take o aktualni problemy teto spolecnosti. Namisto toho jsme dostali dalsi radoby konfrontacni show Na ostro. Hura!!
Po pravde receno, jak Jan Culik, tak i ja jsme outsideri, kteri problemy zpravodajstvi CT mohou hodnotit jenom zvnejsku, na zaklade programovych vystupu a podle toho, co se jak komu zevnitr donese. Proti Janu Culikovi mam drobnou vyhodu v tom, ze jsem kdysi davno v televiznim zpravodajstvi pracoval, a ze nektere zdejsi lidi znam osobne jako sve byvale studenty.
Jednim jsem si vsak jist i jako outsider. Zpravodajstvi CT by nemelo byt Kartagem, ktere ma byt soustavne kritizovano a niceno (viz Jan Culik a politici), ale melo by dostat sanci pod rozumnymi a schopnymi sefy, kteri by vhodnym systemem organizace prace a svym rozhodovanim byli schopni vytvorit jakesi sito, jez zachyti kvalitu a necha propadnout nekvalitu televizni zpravodajske a publicisticke profese. To se vsak neda delat v podminkach permanentnich konfrontaci a utoku zvenci, ktere zpravodajstvi CT pronasleduji uz nekolik let, prinejmensim od nastupu Jirakovy Rady CT.
Ze tyto utoky situaci spise zhorsuji nez zlepsuji, budiz dokladovano na soucasnem stavu. Kazda konfrontace a kazdy utok vyvolavajici pocit ohrozeni posiluje tendence, v nichz pro udrzeni se v zamestnani a v pozici nejsou rozhodujici pracovni kvality, ale bezvyhradna loajalita ke kolektivu, schopnost "drzet basu" a tolerovat nedostatky svych kolegu, byt soucasti vzajemne se podporujicich konexi.
Barikady a bitvy zenou lidi do houfu
Tim, ze cerpam informace jen z internetu, a ze jsem kvuli svemu prazdninovemu pobytu v zahranici vzdalen od bezprostredniho styku s realitou, nejsem schopen kvalifikovane se vyjadrit k soucasne krizi v CT, ani k tomu, kdo za to muze, kdo je v pravu nebo kdo by mel byt potrestan. Co me vsak na soucasne valce zpravodajcu CT s Hodacem deprimuje, je to, jak vyvoj udalosti nahnal do houfu protihodacovske fronty lidi ruznych lidskych i profesnich kvalit.
A tak ve fronte, ktera se Hodacovi postavila - a to zpusobem, o kterem nejsem presvedcen, ze byl primereny a az do prichodu Jany Bobosikove ani opravneny -, vidim na jedne strane lidi, kteri celou tu akci podle meho nazoru rozjeli z existencnich duvodu, nebot pripadna reorganizace pro ne znamenala osobni hrozbu (vzdyt napriklad Hodac se v lete nijak netajil se svymi vyhradami proti jmenovani Mrnky do cela publicistiky), nebo kteri tusili, ze by nemuseli ve zmenenych podminkach svymi kvalitami obstat (jmenovat budu pouze ty, ktere osobne znam jako studenty i novinare - zde napriklad mam na mysli Jiriho F.Potuznika) za asistence vsech, co nechteji, aby se na zabehanem statu quo neco menilo.
A spolu s temito lidmi v jedne rade vidim zamestnance a redaktory zpravodajstvi, o nichz si myslim, ze umeji odvadet dobrou zpravodajskou praci a nemuseji se zadneho zprisneni kriterii bat (prevedeno opet na nase studenty - napr. Filip Cerny, ale mohl bych to vztahnout na mnohem sirsi kolektiv, mam na mysli treba "krajanky" v regionech, nektere zahranicare atd.), coz me presvedcuje o tom, ze ta hrozba pro nezavislou zurnalistickou praci pod nekompetentnim vedenim byla realna.
Nejsem schopen vysvetlit, kdo tu situaci tak zmanipuloval, zda za to muze vyhradne Hodac a jeho sloni slapani v porcelanu nebo tu konfrontacni situaci vyhrotila Bobosikova a jeji udajne zupacke jednani nebo vudci rebelantu, kteri potrebovali situaci dostat tam, kde je dnes.
Ale jsem schopen pochopit, ze nekdy existuje pouze volba ano-ne a clovek ji musi prijmout, i kdyz se tim dostane na jednu stranu barikady s lidmi, se kterymi by se jinak nekamaradil, a i kdyz ne se vsim, co se na te strane barikady deje, muze souhlasit. Proto se Filipu Cernemu, Liboru Dvorakovi a jinym nedivim, prestoze k te rebelii mam kriticke vyhrady.
Situace se vyvinula tak jak se vyvinula a to, co se stalo, se nemuze odestat. Bohuzel. Proc bohuzel? Protoze podle meho nazoru se nejaka dukladna reforma zpravodajstvi CT a prosevani zrna od plev opet odklada. O tom, kdo zustane, kdo odejde, kdo povysi a kdo ponizi, budou opet rozhodovat nikoli pracovni a zurnalisticke kvality, ale to, kdo na jake strane stal, a jak bude loajalni k novym vitezum.
Ti, co volali po tom, ze Kartago musi byt zniceno, mohou byt spokojeni. At uz spor dopadne jakkoli, bude se zacinat opet od zacatku. Nekteri lide budou vyhozeni, nekteri radeji odejdou sami, opet bude poptavka po novych nepopsanych listech, coz je jeste ta priznivejsi varianta. Nebot se take muze stat to, ze nastoupi listy popsane, a to ideologickymi nebo partajne politickymi naklonostmi. Ze jsem prilis velky pesimista? Mozna, ma to vsak tu vyhodu, ze v budoucnu mohu byt prekvapovan jen prijemne - bud se budu tesit uspesnosti sve prognozy nebo tim, ze nevysla, a ze zpravodajstvi CT se s novymi lidmi pronikave zlepsi. (Ale ono to asi dopadne spise po cesku, do ztracena.)
Udelame-li bilanci uplynulych deseti let historie zpravodajstvi CT, pak se znovu tazi: Muze se v takovych podminkach zlepsovat kvalita prace? Muze v takovych podminkach vyrust nejaka autorita, vzniknout nejaky vzor? A pokud vyroste, udrzi se v CT nebo radeji odejde do klidnejsich vod? V podminkach neustale kritiky a konfrontace zanasene sem zvenci, naposledy nekvalifikovanymi rozhodnutimi Rad CT nominovanych podle politickeho klice?
Milan Smid, Louc 1.1.2001
P.S. Toto jsem psal ve dnech 27.-31.12.2000. Vzhledem ke sve fyzicke vzdalenosti od konfliktu jsem se nechtel vyjadrovat k vlastnimu sporu. Konec koncu jsem odkazan jenom na media a dobre vim, jak umeji zkreslit pohled na realitu. Nicmene zaujeti nejakeho stanoviska se asi vyhnout nemuzu. Koneckoncu me k tomu nabada i vlastni syn v e-zinu Neviditelny pes. Takze od zacatku:
1. Rada CT provedla jmenovani noveho reditele amatersky a bez zohledneni Hodacovych schopnosti ridit CT. Mela si nechat vysvetlit nejen, co chce Hodac udelat (nepochybuji o tom, ze jeho projekt inspirovany britskymi dokumenty by vyhovel i narocnym britskym standardum, ale proc neni uz na internetu??), ale jak toho chce take dosahnout. Zde se mela vzit v uvahu i Hodacova konfliktni historie ve zpravodajstvi a Rada CT se mela Hodace zeptat, jaky tym si do CT privede.
2. Pokud nejde o revoluci nebo puc, tak se vedeni nejake organizace predava nikoli ze dne na den, ale v urcitem casovem rozmezi a rovnez novy reditel si zasadni personalni zmeny predjedna. Opet - nestalo se.
3. Zkusenosti s Hodacovym direktivnim rizenim formou prikazu, o nichz se nediskutuje, davaly dobry duvod k protestum proti jeho jmenovani v redakci zpravodajstvi CT. Tim spise, kdyz si vybral jako reditelku zpravodajstvi dalsi konfliktni osobu, navic obchodne a pribuzensky zainteresovanou do nejruznejsich servisnich sluzeb pro sferu ceskeho byznysu a politiky.
4. Ovsem forma protestu byla neadekvatni. Pokud kolektiv zpravodajstvi CT s novymi sefy nesouhlasil, mel jit do stavky, mozna i okupacni (ve vecech pracovne pravnich sporu a vedeni stavek nejsem dostatecne silny v kramflecich), ale duvody sveho protestu mel ventilovat v jinych mediich. Od 19.15 by bylo na CT 45 minut jen zrneni ci titulek, ale bylo by to porad cistsi, nez se vystavit obvinovani, ze si rebelove protipravne prisvojuji neco, co jim nepatri - a ona ta budova a zarizeni OTN tem redaktorum CT skutecne nepatri.
5. Pritomnost poslancu se spacaky ve veline OTN mne sokovala. nemam k tomu vice co rici. Proc? Protoze tim byl dan verejnosti jasny signal - neverte na demokracii, neverte, ze demokraticky politicky system muze fungovat a veci napravovat, neverte, ze lze neceho dosahnout diskusi a standardnimi postupy, ktere nabizi politicky system. Rozdavejme si to s politickymi protivniky nejradeji v ulicich a na namestich tak, jako kdyz jsme bojovali proti nedemokratickemu rezimu vlady jedne strany. Ale cozpak je soucasny politicky system srovnatelny s tim predchozim????
A pokud nam hrozi nova totalita, pak by mela byt odhalena pred ocima vsech v parlamentu, v mediich, ve svobodne diskusi, kde budou predkladany argumenty a ne politicke fraze a nalepky. Ja si myslim, ze tu diskusi si vynutit lze, napriklad v mediich, hledanim spojencu v politickych kruzich, ale i v obcanske spolecnosti.
Ja vim, ze ctyrkoala namita, ze ve snemovne nelze nic poridit kvuli oposmlouve. Ale ja si myslim, ze tu povinnost jit do snemovny a tam verejne o vecech diskutovat a treba se nechat prehlasovat, patri k povinnosti poslance. At se tim ziska dalsi dukaz zhoubne ucelovosti oposmlouvy. Lide prece nejsou hloupi a pokud se bobovize ukaze byt sluzkou oposmluvnich stran nebo hlasnou troubou ceskeho klientelskeho byznysu, lide to zaregistruji a budou alespon vedet, koho maji v pristich volbach volit. Nebo jsem naivni a prilis duveruji zdravemu rozumu nasich obcanu?
Z meho hlediska shrnuto a podtrzeno: