Název: Předpovědi krvelačných politologů - O nadšených jestřábech a zbrklých kukačkách
Autor: Michail Chodarjonok
Zdroj: Nezavisimaja gazeta 3. 02. 2022

O autorovi: plukovník Michail Michajlovič Chodarjonok - bývalý velitel skupiny Prvního frontu 1. velitelství hlavního operačního velení Generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace

Někteří představitelé ruské politické elity dnes tvrdí, že Rusko je schopno v případě vojenského konfliktu během pár hodin (uvádí se i kratší doba) zasadit Ukrajině zdrcující porážku. Podívejme se, jak taková tvrzení odpovídají skutečnosti.

V komunitě ruských expertů v poslední době poměrně silně zapustil kořeny názor, že dokonce vůbec nebude nutné posílat armádu na území Ukrajiny, protože ozbrojené síly této země jsou v žalostném stavu.

Někteří političtí analytici zdůrazňují, že jedním mohutným ruským palebným úderem budou zničeny téměř všechny sledovací a komunikační systémy, dělostřelecké a tankové oddíly. Navíc řada expertů se domnívá, že k ukončení takové války bude stačit jen jeden drtivý úder Ruska.

Jako třešničku na dortu někteří analytici zdůrazňují fakt, že nikdo na Ukrajině nebude bránit „kyjevský režim“.

Žádná snadná procházka

Začněme tím posledním. Tvrdit, že nikdo na Ukrajině nebude bránit zdejší režim, znamená v praxi naprostou neznalost vojensko-politické situace a nálad širokých lidových mas v sousedním státě. Kromě toho míra nenávisti (která, jak známo, je nejúčinnějším motorem ozbrojeného boje) v sousední republice ve vztahu k Moskvě je upřímně řečeno podceňována. S chlebem, solí a květinami se s ruskou armádou na Ukrajině nikdo nesetká.

Zdá se, že události na jihovýchodě Ukrajiny v roce 2014 nikoho nic nenaučily. Vždyť tehdy také očekávali, že celá levobřežní Ukrajina se v jediném okamžiku a během sekund promění v Novorossiju. Už se kreslily mapy, řešilo se kádrové obsazení budoucích správ měst a regionů, vytvářely se státní vlajky.

Ani rusky mluvící obyvatelstvo této části Ukrajiny (včetně takových měst jako je Charkov, Záporoží, Dněpropetrovsk, Mariupol) však v naprosté většině takové plány nepodpořilo. Projekt "Novorossija" tak nějak nepostřehnutelně splaskl a tiše zahynul.

Jedním slovem, v roce 2002 osvobozenecká kampaň po vzoru a v podobě roku 1939 nebude fungovat. V tomto případě jsou slova klasika sovětské literatury Arkadije Gajdara pravdivější než kdy jindy: „Je jasné, že to pro nás nebude lehký boj, ale těžká bitva.“

"Mohutným úderem s malými ztrátami"

A teď něco o „silném palebném úderu Ruska“, který údajně zničí „prakticky všechny sledovací a komunikační systémy, dělostřelecké a tankové oddíly ozbrojených sil Ukrajiny“.

Už jen z toho jednoho výroku je vidět, že něco takového mohou říct pouze političtí pracovníci ( политработники). Pro upřesnění: v průběhu hypotetických vojenských operací v rozsahu vojenského válčiště se provádějí údery na určené prioritní cíle a masivní palebné údery. Všimněte si, že v průběhu operačně-strategického plánování se nepoužívají přívlastky „silné“ (stejně jako „střední“ nebo „slabý“ atd.).

Vojenská věda zdůrazňuje, že údery mohou být strategické (to se většinou týká strategických jaderných sil), operační a taktické. Podle počtu zapojených sil a zasažených objektů údery mohou být masivní, skupinové a jednotlivé. Jiné pojmy, zvláště ve spisech politologického charakteru, je lepší nezavádět a nepoužívat.

Útoky na prioritní cíle a masivní palebné údery lze provádět v rámci jednoho frontu (žádný front na západních hranicích Ruska dosud nebyl zformován) nebo v rámci hlavního velení ozbrojených sil na dějišti válečných operací (dosud také nebylo v jihozápadním strategickém směru vytvořeno). Cokoli, co má menší rozměr, není masivním úderem.

A jak vypadá například masivní palebný úder (MPÚ) frontu? Pro začátek uvádím, že do MPÚ se zapojuje maximální počet bojeschopných sil a leteckých prostředků, raketových jednotek a dělostřelectva, radioelektrické prostředky, které má k dispozici velitel frontových sil (operačně-strategická formace). MPÚ se skládá z jednoho masivního vzdušného výpadu, dvou nebo tří startů raketových systémů OTR (operačně taktické rakety) a TR (taktické rakety) a několika dělostřeleckých útoků. Dobré je, jestli při tom ztráta nepřítele tvoří 60-70% jeho palebné síly.

Co je v této věci ve vztahu ke konfliktu s Ukrajinou nejdůležitější? Samozřejmě, že MPÚ způsobí potenciálnímu nepříteli těžké ztráty. Ovšem očekávat, že jediným takovým úderem lze rozdrtit ozbrojené síly celého státu, to znamená projevovat v průběhu plánování a vedení bojových operací jednoduše nezkrotný optimismus. V průběhu hypotetických strategických akcí na válčišti bude třeba použít ne jeden nebo dva, ale mnohem více takových MPÚ.

K tomu je třeba dodat, že zásoby perspektivních a vysoce přesných zbraní v ozbrojených silách RF nejsou nijak neomezené. Hypersonické střely typu Zircon zatím nejsou ve výzbroji. A počet raket Kalibr (řízených střel odpalovaných z moře), Kinžalů, CH-101 (řízených střel odpalovaných ze vzduchu) a raket k Iskanderům se v nejlepším případě počítá na stovky (desítky v případě Kinžalů). Tento arzenál absolutně nestačí k vymazání státu o velikosti Francie a s více než 40 miliony obyvatel z povrchu Země. A právě takové jsou parametry Ukrajiny.

O letecké převaze

Někdy se v ruské expertní komunitě (stoupenci Douhetovy doktríny) tvrdí, že vzhledem k tomu, že hypotetické vojenské operace na Ukrajině proběhnou v podmínkách naprosté nadvlády ruského letectva ve vzduchu, válka bude extrémně krátká a skončí v co nejkratším čase.

Jaksi se přitom zapomíná, že ozbrojené formace afghánské opozice v průběhu konfliktu let 1979-1989 neměly ani jedno letadlo a ani jeden bitevní vrtulník. A válka se v této zemi protáhla na 10 let. Ani čečenští bojovníci neměli jediné vojenské letadlo. A boj proti nim pokračoval několik let a stál federální síly spoustu krve a obětí.

A v ozbrojených sílách Ukrajiny stále existuje jakés takés válečné letectvo. Stejně tak prostředky protivzdušné obrany.

Mimochodem, ukrajinské posádky protiletadlových raketových sil (určitě ne gruzínské) během konfliktu v roce 2008 výrazně potrápily ruské letectvo. Po prvním dnu bojů se vedení ruského letectva nacházelo ve stavu nelíčeného šoku z utrpěných ztrát. Nemělo by se na to zapomínat.

Předem oplakáno

Nyní něco o tezi "Ozbrojené síly Ukrajiny jsou v žalostném stavu." Ozbrojené síly Ukrajiny mají samozřejmě problémy s letectvím a s moderními systémy protivzdušné obrany. Ale je třeba uznat i následující. Jestliže do roku 2014 byly ozbrojené síly Ukrajiny fragmentem Sovětské armády, za posledních sedm let se na Ukrajině vytvořila kvalitativně jiná armáda, na zcela jiném ideologickém základě a do značné míry na standardech NATO. A z mnoha zemí Severoatlantické aliance se na Ukrajinu dodávají a budou dodávat velmi moderní zbraně a vybavení.

Co se týká nejslabšího místa ozbrojených sil Ukrajiny – vojenského letectva. Nelze vyloučit, že kolektivní Západ může v poměrně krátké době dodat Kyjevu stíhačky, jak se říká, z dostupných ozbrojených sil, jednoduše řečeno – z druhé ruky. Nicméně tento second hand se svými takticko-technickými charakteristikami bude zcela srovnatelný s většinou letadel ruské flotily.

Samozřejmě, že dnes jsou ozbrojené síly Ukrajiny svými bojovými a operačními schopnostmi výrazně horší než ozbrojené síly Ruské federace. Nikdo o tom nepochybuje, ani na Východě, ani na Západě.

Ovšem nelze k této armádě přistupovat lehkomyslně. V tomto ohledu je třeba vždy pamatovat na testament Alexandra Suvorova: "Nikdy nepodceňujte svého nepřítele, nepovažujte ho za hloupějšího a slabšího než jste vy."

A teď co se týká tvrzení, že západní země nepošlou jediného vojáka zemřít za Ukrajinu.

Je třeba upozornit, že tomu tak pravděpodobně bude. Jednak to vůbec nevylučuje v případě ruské invaze masivní pomoc ozbrojeným silám Ukrajiny ze strany kolektivního Západu širokou škálou zbraní a vojenské techniky a hromadnými dodávkami nejrůznějších materiálů. V tomto ohledu Západ už prokázal dosud nebývalou jednotu, kterou, jak se zdá, v Moskvě nepředpovídali.

O tom, že Spojené státy a země Severoatlantické aliance zahájí jakousi reinkarnaci smlouvy Lend-Lease po vzoru druhé světové války, není pochyb. Není vyloučen ani příliv dobrovolníků ze Západu, kterých může být velmi mnoho.

Partyzáni a podzemí

A nakonec něco o délce trvání hypotetické kampaně. V ruské expertní komunitě se hovoří o několika hodinách, někdy i o několika desítkách minut. Jaksi se přitom zapomíná, čím vším jsme si už prošli. Věta „obsadit město jedním výsadkovým plukem za dvě hodiny“ se už stala klasikou žánru.

Stojí za to také připomenut, že mocná stalinistická NKVD a mnohamilionová sovětská armáda bojovaly s nacionalistickým podzemím na západní Ukrajině více než 10 let. A teď je tu varianta, že celá Ukrajina se snadno může dát k partyzánům. Navíc tyto partyzánské formace mohou snadno začít působit také na území Ruska.

Ozbrojený boj ve velkých ukrajinských městech je obecně těžko předvídatelný. Je všeobecně známo, že velké město je nejlepším bojištěm pro slabší a technicky méně vyspělou stranu ozbrojeného konfliktu.

Seriózní experti zdůrazňují, že v metropoli je možné nejen soustředit seskupení tisíců a dokonce desetitisíců bojovníků, ale také je možné je tady ukrýt před přesilovou palebnou silou nepřítele. A také ji dlouhodobě zásobovat materiálními prostředky a doplňovat ztráty na lidech a technice. Ani hory, ani lesy, ani džungle dnes takovou příležitost neposkytují.

Odborníci jsou přesvědčeni, že městské prostředí pomáhá obráncům, zpomaluje pohyb útočníků, umožňuje umístit rekordní počet bojovníků na jednotku plochy a kompenzuje zaostávání v prostředcích a technologiích. A na Ukrajině je velkých měst, včetně těch s milionem obyvatel, víc než dost. Takže ruská armáda se v průběhu hypotetické války s Ukrajinou může setkat s více než jedním Stalingradem a Grozným.

Závěry

Obecně platí, že žádný ukrajinský blitzkrieg nebude. Prohlášení některých expertů typu „Ruská armáda zničí velkou část ukrajinských ozbrojených jednotek za 30-40 minut“, „Rusko je schopno porazit Ukrajinu v případě totální války za 10 minut“ „Rusko porazí Ukrajinu za osm minut“ nemají žádné vážné důvody.

A nakonec to nejdůležitější. Ozbrojený konflikt s Ukrajinou v současné době zásadně neodpovídá národním zájmům Ruska. Někteří nabuzení ruští experti by proto měli raději zapomenout na své chvástavé fantazie. A pokud chtějí předejít dalším ztrátám na své reputaci, už nikdy víc by je neměli zmiňovat.

Přeložil MŠ