PŘÍLOHY k referátu na Semináři mezinárodního rozhlasového festivalu PRIX BOHEMIA RADIO 2000
3.října 2000, Poděbrady
Protokol o vysílání veřejné služby, který bude připojen ke Smlouvě o EU an ES a stane se její integrální a závaznou součástí.
(Přijato na zasedání Evropské rady v Amsterdamu ve dnech 16.- 17. června 1997)
VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY
MAJÍCE ZA TO, že systém veřejného vysílání ve členských státech má přímý vztah k demokratickým, sociálním a kulturním potřebám společnosti v každém z nich a k potřebě zachovat pluralismus médií
SE DOHODLY na následujících interpretativních ustanoveních, která budou připojena ke Smlouvě ustavující Evropské společenství;
Ustanovení Smlouvy ustavující Evropské společenství nejsou na újmu pravomoci členských států poskytovat finanční prostředky na vysílání veřejné sluužby, pokud je takovéto financování poskytováno vysílacím organizacím k naplňování poslání veřejné služby tak, jak byly přiděleny, definovány a zorganizovány každým členským státem, a pokud toto financování neovlivňuje podmínky obchodu a soutěže ve Společenství v míře odporující společnému zájmu, přičemž se přihlédne k realizaci poslání této veřejné služby.
4 ministerská konference Rady Evropy o médiích - Praha, 7.- 8.listopadu 1994
Výtah z dokumentů - místa krácení označena (...)
Ministři států
Úlohy veřejné služby:
Účastnické státy odsouhlasily, že vysílatelé veřejné služby se v dimenzích základního rámce, kterým jsou definováni, a bez předpojatosti ke specifičtějšímu poslání veřejné služby, musí principiálně řídit těmito úkoly:
- poskytovat prostřednictvím svého programu orientační body pro všechny členy veřejnosti a být faktorem sociální soudržnosti a integrace všech jednotlivců, skupin a společenství. Konkrétně - musí odmítnout jakoukoli diskriminaci ať už z kulturního, sexuálního, náboženského nebo rasového hlediska či jakoukoli formu společenské segregace,
- poskytovat prostor pro veřejné diskuse, ve kterých mohou být vyjádřeny názory a náhledy co nejširšího spektra lidí,
- vysílat nestranné a nezávislé zpravodajství, informace a komentáře,
- rozvíjet pluralistické, novátorské a různorodé typy programů, které budou mít vysoký etický a kvalitativní standard a neobětují hledání kvality silám trhu,
- rozvíjet a strukturovat schémata a služby, které jsou v centru zájmu širokých vrstev publika a přitom být vstřícní a vnímaví k potřebám menšinových skupin,
- reflektovat nejrůznější filozofické myšlenky a náboženské proudy ve společnosti, aby se tak upevňovalo vzájemné porozumění a tolerance, a propagovat dobré vztahy v mnohoetnických a mnohokulturních společnostech,
- přispívat aktivně prostřednictvím programu k většímu porozumění a rozšiřování různorodostí národního a kulturního dědictví,
- zajistit, aby nabízené programy obsahovaly podstatné množství původních produkcí, především filmů, dramatických útvarů a dalších tvůrcích počinů, mít na paměti, že je třeba využívat nezávislé producenty a spolupracovat s filmovým sektorem,
- rozšířit výběr dostupným divákům a posluchačům, jenž bude rovněž nabízet programové sůlužby, které nejsou normálně poskytovány komerčnímu vysílateli.
Financování(...)
Ekonomické praktiky (...)
Nezávislost a odpovědnost:
Účastnické státy ručí za nezávislost vysílatelů veřejné služby vůči politickému a ekonomickému vměšování. Konkrétně - běžný denní provoz a redakční odpovědnost za programové schéma a obsah pořadů musí být v kompetenci samotných vysílatelů.
Nezávislost vysílatelů veřejné služby musí být zajištěna vhodnými strukturami, jako jsou pluralitní interní poradní sbory či nezávislé orgány
Kontrola a odpovědnost vysílatelů veřejné služby, především pokud jde o plnění jejich poslání a užívání jejich zdrojů, musí být garantována vhodnými prostředky.
Vysílatelé veřejné služby musí být přímo odpovědni veřejnosti. Proto by vysílatelé veřejné služby měli pravidelně publikovat informace o svých aktivitách a rozvíjet takové postupy, které by umožnily divákům a polsuchačům komentovat způsob, jakým plní své poslání.
Přenosové cesty (...)
Nové komunikační technologie (...)
Evropská spolupráce a solidarita (...)
Plné znění in: Svět televize 4/94, ČT Praha 1994, str. 68-78
Základní zajištění vysílání - die Grundversorgung, které bylo definováno rozhodnutím ústavního soudu z roku 1986 BVerfGE 73, 118, 154 ff, konkretizováno v rozhodnutí BVerGE 74, 297, 325ff.
Úkolem vysílatelů veřejné služby je poskytovat "základní zabezpečení" ve věci vysílání tím, že jejich terestricky šířené programy jsou dostupné téměř celému obyvatelstvu, nesoustřeďují se pouze na pořady s vysokou sledovaností, ale na celkovou komplexní programovou nabídku. Jejich úkolem je plnit podstatné funkce vysílání pro demokratický politický systém a pro kulturní život spolkové republiky.
Rozhodnutí bylo základem státní smlouvy z roku 1987, která legitimizovala soukromé vysílání na frekvencích v SRN.
(...)
V duálním systému vysílání přísluší vysílatelům veřejné služby úkol "základního zabezpečení." Tímto pojmem ovšem nedochází ani k vymezení minimálních úkolů, ani k oddělení úkolů vysílatelů veřejné služby od úkolů vysílatelů soukromých. "Základní zabezpečení" znamená spíše úsilí o to, aby veškerému obyvatelstvu byly nabízeny takové programy, které jsou plnoformátové a obsahují plnou šíři klasických rozhlasových a televizních pořadů, a ve kterých je zajištěna názorová pluralita (Meinungsvielfalt).
Rozsah základního zabezpečení je definován třemi prvky: přenosovými cestami, obsahovým programovým standardem a účinným zajištěním názorové plurality, a to organizačními a procesními požadavky (tedy nikoli vměšováním se do programu - pozn. mš). Základní zabezpeční předpokládá větší počet vysílaných programů. Jejich rozsah je třeba vždy zkoumat podle toho, zda vyvážená názorová pluralita není již zajištěna jiným způsobem. V tomto ohledu je pojem základního zabezpeční dynamický. Není rovněž vázán na již zavedené technické rpostředky. Vzhledem ke zrychlujícímu se technickému pokroku nelze vyloučit, že komunikační služby podobné vysílání nepřevezmou v budoucnosti funkci současného vysílání. Této situaci se musí vysílání veřejné služby přizpůsobit (BVerGE 83, 238, 302f).
(citace ze studie: Schuler-Harms, Margarete: Das Rundfunksystem der Bundesrepublik Deutschland, Internationales Handbuch für Hörfunk und Fernsehen 1998-1999, Nomos Verlag, Hamburg 1998, str. 144)
Definice rolí BBC
Z koncepčního dokumentu BBC Extending Choice, který byl zveřejněn v roce 1992, tedy v době, kdy se připravovala nová Charta BBC přijatá v roce 1996:
Rychlá expanze komerčně financovaných programů v průběhu devadesátých let nezpochybní potřebu veřejně financovaného vysílání: přispěje však k mnohem jasnějšímu vymezení a definování specifické role, kterou by mělo sehrávat při přesvědčování o svém veřejném účelu.
BBC jako dominantní vysílatel v minulosti měla povinnost pokrývat všechny potřeby publika i vysílání: v budoucnu bude mít povinnost zaměřit se na vykonávání souboru jasně definovaných rolí, které nejlépe budou doplňovat rozšířený komerční sektor.
(Z těchto rolí dokument Extending Choice vybírá:)
* Poskytování úplných, hloubkových a nestranných zpráv a informací v celé šíři vysílacích výstupů, které jsou nezbytné k podpoře poctivé, spravedlivé a informované celonárodní diskusi.
* Podpora a podněcování rozvoje a výrazu britské kultury a zábavy.
* Zajištění poskytování pořadů a programů, které vytvářejí příležitost ke vzdělávání.
* Podněcování komunikace kultur a myšlenek mezi Británií a zahraničím.
(Extending Choice. str. 19)
Rámec Charty BBC
(z přednášky Christophera Blanda "1997 Fleming Lecture" přednesené 11. června v Královském institutu v Londýně)
Po 75 let jsme vysílali v rámci hodnot ustanovených pro vysílání veřejné služby v roce 1922, to jest měli jsme informovat, vzdělávat a bavit, měli jsme slovy Huw Wheldona " učinit dobré populárním a populární dobrým". Tento rámec byl vloni (tj. v roce 1996) inovován v nové Královské Chartě a Dohodě, která stanovila jasné obecné cíle pro programový obsah BBC, jež mezi jiným zahrnují:
Kromě toho se naší korporaci ukládají specifické odpovědnosti, které se týkají vyváženosti, přesnosti, nestrannosti, jakož i dobrého vkusu a slušnosti.
Návrh nového Statutu České televize
(pracovní materiál předložený Radě ČT, zveřejněno v internetovém periodiku Britské listy srpen 2000)
Preambule
Česká televize je institucí veřejné služby, která občanům České republiky poskytuje službu televizním vysíláním. Televizní program vysílá svobodně a nezávisle v souladu se zákony České republiky. Do obsahu jejího vysílání mohou jiné subjekty zasahovat jen na základě zákona a v jeho mezích. Jejím posláním je všestranně sloužit veřejnému zájmu, nezávisle, nestranně a objektivně informovat o fungování institucí demokratického státu, podporovat rozvoj obecně sdílených hodnot občanské společnosti, založené na respektování lidských a občanských práv, rozvíjet českou a evropskou kulturní identitu.
Vysílání České televize musí vždy a za všech okolností odrážet názorovou pluralitu občanské společnosti. Televize veřejné služby nesmí ve svém vysílání jako celku preferovat pouze jednu názorovou orientaci, jedno náboženské vyznání nebo jeden světový názor. Nesmí reprezentovat zájem jedné politické strany, hnutí, skupiny nebo jakkoli vymezené části společnosti. Jednou z jejích základních povinností je poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace tak, aby divákům umožňovala svobodné a kvalifikované vytváření názorů a postojů.
Významným úkolem televize veřejné služby je zprostředkovávat duchovní, vědecké, umělecké a další poznatky a tím se podílet na všestranném rozvoji jedince, rodiny, společenství a mezilidských vztahů. K jejímu poslání neodmyslitelně patří zadání rozvíjet nejen kulturní identitu českého národa, ale také národnostních a etnických menšin žijících v České republice. Toho dosahuje bohatě diferencovanou škálou humanitně orientovaných pořadů.
Neodmyslitelnou součástí poslání televize veřejné služby je rozvíjet všeobecné vzdělání a přispívat k výchově mladé generace. Důležitou úlohou České televize v rámci tohoto zadání je také podporovat rozvoj ekologického myšlení a chování občanů České republiky a všestranně rozvíjet vědomí sounáležitosti člověka s životním prostředím zejména v myšlení dětí a mládeže. Tuto složku svého poslání naplňuje televize veřejné služby prostřednictvím atraktivně podávaných informací o přírodě, životním prostředí a místu člověka v nich.
K stěžejním úkolům České televize patří uchovávání, prezentace a rozvoj významné části národního kulturního dědictví, vzniklého na poli filmové a televizní tvorby. Proto je její povinností garantovat udržení tradice původní televizní dramatické, dokumentární a animované tvorby, nabízet ji divákům v dlouhodobém historickém kontextu a vytvářet dobré podmínky pro její další rozvoj. V neposlední řadě musí rovněž přispívat k všestranné a vkusné zábavě diváků, nabízet plnohodnotnou protiváhu náplni komerčních televizních stanic a tím stanovovat potřebné kvalitativní standardy v této oblasti.