Jednu z nich včera vytvořil prezident Miloš Zeman v tradičním rozhovoru na TV Barrandov.
Mediální hladinu rozbouřily jeho výroky: Tito dva lidé, tedy Koudelka (šéf BIS) a Navrátil (šéf NÚKIB), ohrozili vážným způsobem ekonomické zájmy České republiky" a "Čína po této kampani proti společnosti Huawei připravuje odvetná opatření", mj. proti automobilce Škoda a proti výstavbě komunikační sítě 5G v ČR.
Erik Best na twitteru to komentoval slovy: "Ale pane prezidente, Škoda Auto v Číně skoro žádnou investici nemá. Patří jí jen 1 % SAIC-Volkswagen Automotive Company Ltd.".
Svého druhu komentářem k jeho výrokům je i článek na lidovky.cz s titulkem "Kdyby přišli Číňané, tak si nechají zešikmit oči, kritizoval Zeman dříve podlézavost" odkazujícím na text Miloše Zemana z roku 1996.

Předmětem četných komentářů je případ důchodce Jaromíra Baldy souzeného za to, že pokácel stromy v okolí železničních tratí, aby varoval před nebezpečím islámského terorismu v ČR.
Robert Malecký na Hlídacím psu dodal důkazy o napojení Baldy na SPD, kterých "je více, než by bylo Okamurovi milé."

Od pondělka 7. ledna se na stáncích objevil nový deník Deník N, jehož vznik jsem okomentoval v Týdeníku rozhlas a později také na twitteru, což mi společně s odkazem na můj starší text přineslo další sledující.
Současný stav: 722 sledujících jako výsledek 736 tweetů odeslaných za 68 měsíců, co jsem na twitteru.

Vydavatelství Vltava Labe Media oznámilo, že plánuje zpoplatnění internetového obsahu Deníku po vzoru Hospodářských novin.

Třeba proč se stavba dálnic tak vleče, nebo proč ten pět let slibovaný zjednodušený daňový zákon (údajně technicky hotový na ministerstvu) stále není v platnosti.
Jenomže při vzájemném přetlačování fakty, z nichž některá mohou být "alternativní", se nikam nedojde.
Kdyby debata byla věcnější, a vyhnula se okrajovým detailům prosincové kalamity na D1, možná by se přišlo na to, že pomalá a drahá stavba dálnic není problémem jednoho ministra a jedné vlády, ale je to problém systémový, který se nedá řešit tím, že se jedna fakta postaví proti druhým a vina se přehazuje z jedné strany na druhou, ale že by se měla hledat cesta, jak ten systém změnit, co se pro to udělalo či nedělalo, a co by se mělo udělat. Pravda, premiér Babiš možná na takovou debatu není stavěný.
Přitom stačí kliknout na vedlejší gif, který ukazuje historický průběh výstavby dálnic v Polsku a udělat detailnější rozbor, který by vyrátil Babišovu tezi, že proces stavby dálnice vyžaduje dobu třinácti let a jinak to nejde.

Televize Prima pozvala ke svoji první letošní Partii Václava Klause. Exprezident zde tradičně lamentoval nad stavem současného světa a média si všimla zvláště jeho slov o tom, že nevylučuje svoji případnou účast v příští prezidentské volbě, i když se domnívá, že je to úkol pro mladší.

Oba projevy se okamžitě staly terčem uštěpačných poznámek na sociálních sítích. Podle mého názoru trochu nespravedlivě.
Samozřejmě, že nesouhlasím s názory Jaroslava Kubery na regulaci kouření, a že se mi příčí jeho apriori negativní postoj ke státu. Jenomže slova o tom, že by se měla vrátit do našeho slovníku "kouzelná slůvka jako dobrý den nebo děkuji", a že bychom měli mít "více pokory a současně více sebevědomí", jsou přesně ta, která by měla na veřejnosti zaznít, a která mi řadu let chybějí v egocentrických prezidentských projevech.

Totéž u Radka Vondráčka. Samozřejmě, že beru s rezervou jeho dobré zprávy o tom, jak se "naší zemi se daří"; každý švec si přeci chválí svoje boty.
Na druhé straně přihlášení se k názorové pluralitě a k demokracii, i když je "pomalá a těžkopádná", byť poněkud účelově interpretované ve prospěch vládnoucí strany, také není k zahození.
Nemluvě o výzvě "k "odzbrojení" ve verbálních projevech, k návratu k občanskému obsahu a tónu." Škoda, že přání jeho poslední věty: "Snad jsem nebyl moc dlouhý a moc nenudil..." se nesplnilo. Vondráček byl trochu dlouhý a opakovanými citáty nudil.

O tom, že ve veřejnosti existuje poptávka po pozitivních prohlášeních sjednodujících národ, svědčí texty některých publicistů, kteří by rádi nabídli alternativu k Miloši Zemanovi. Mám na mysli například Martina Jaroše nebo Janu Ciglerovou.