[7.11.2014]    [4] - 7. listopad

Zápisky ze 7. listopadu 1989 začínají slovy: „déšť, mlha, koule věže v mlze... polední zprávy -ve Schnirdingu v 1 hodinu v noci stop ... ve 3:00 500 aut, které stojí až do ČSSR, se pomalu pohnuly, v poledne – zpráva o jednání politbyra – každý člen politbyra musí převzít osobní odpovědnost".

V úterý konference "Looking East" ještě nejednala a tak jsem větší část doby strávil v hotelovém pokoji, kde jsem sledoval televizní zprávy z NDR i NSR, abych věděl, co se děje. Občas jsem pohlédl z okna na náměstí, kde se shromažďovali a zase rozcházeli lidé a procházely jím průvody s transparenty. V poznámkách jsem si zapsal „jako po fotbale v Lipsku". Zápisky toho dne pak končí slovy: „večer – recepce – zmeškal zprávy."

Nicméně zprávy přes den byly dosti dramatické. Zasedalo politbyro SED, v 18:40 se do programu prolnuly titulky: „vláda odstoupila" a v televizi bylo pořád na co se dívat. Zatímco ve východoněmecké televizi se většinou četly zprávy tiskové agentury ADN, západoněmecké kanály neustále komentovaly východoněmecké uprchlíky.

To nejzajímavější jsem však našel na druhém program východoněmecké DDR-F, kde se od čtyř hodin odpoledne vysílal naživo pořad ELF 99, což byla obdoba našeho mládežnického odpoledního pořadu/pásma „Kontakt". Pořad sice začínal čteným bulletinem zpráv ADN, ale od šesti hodin zařadil reportáž o sobotní půlmilionové demonstraci v Berlíně, z níž uvedl hlavní příspěvky komentované lidmi z davu.

Jak jsem uvedl u předchozího dne, demonstraci svolali odboráři Berlínského divadla a promluvilo zde 29 řečníků. Byli mezi nimi umělci, politici, studenti, církevní činitelé. Řešila se zde svoboda projevu a nedostatky režimu, svobodné volby, volání po svobodných odborech, zrušení monopolu FDJ na univerzitách, rehabilitace obětí stalinismu. Podobně jako u nás později v případu 17. listopadu, žádalo se vyšetření policejního zásahu ze 7. října (tehdy po oslavách státního svátku vypukly protestní demonstrace, které policie tvrdě potlačila).

Skladba řečníků byla skutečně pestrá, a také názorově různorodá. Na jedné straně umělci s tvrdou kritikou režimu bez přívlastků, na straně druhé volání po obrodě socialismu spojené s kritikou bývalého politického vedení. To zaznívalo z projevů lidí, jako byl například Markus Wolf, bývalý šéf tajné služby NDR, v té době již ve výslužbě, tajemník SED Schabowski (toho podobně jako Adamce vypískali), nebo právník Gregor Gysi, pozdější šéf levicové PDS.

Při sledování reportáže mládežnického vysílání ELF 99 jsem získal poněkud jiný dojem z demonstrace, než jaký mi nabídl Neues Deutschland. Hlasy z publika se často vyjadřovaly kriticky k některým řečníkům (ať neříkají "my jsme chybovali", ať řeknou "ten a ten za to může", já nejsem žádné "my"). Ke slovu se dostala také jedna z vůdčích osobností Neues Forum (předobraz českého Občanského fóra) Bärbel Bohleyová: „není to moje demonstrace, obsahově se tady nic nezmění, když jsou tam lidé ze Stasi."

Zpravodajství ZDF si všimlo faktu, že mezi transparenty nebyl žádný, který by požadoval sjednocení Německa. Večerní východoněmecká Aktuelle Kamera přinesla data o počtu uprchlíků – až devět tisíc denně. Kurz enderácké měny klesl, za stovku východoněmeckých marek se dříve dostávalo 12,50 DEM, nyní je to jen 10 západoněmeckých marek.