zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií | © Milan Šmíd |
Koho to dnes ještě zajímá... | příležitostná příloha Louče |
[14.11.2014] 20 - Jak Havla nahradila čistička v Horním Jelení - příběh listopadu 1989
Před čtvrt stoletím ve středu 22. listopadu 1989 proběhla třetí masová demonstrace na Václavském náměstí, druhá v pořadí pod taktovkou Občanského fóra. Začala písní Modlitba pro Martu v podání Marty Kubišové. Jednotlivá vystoupení moderoval Václav Malý. Václav Havel zde oznámil výzvu Občanského fóra ke generální stávce na příští pondělí. Pak se v rychlém sledu střídali řečníci mezi něž patřil akademik Katětov, Jiří Dědeček, Věnek Šilhan, Jiří Černý, Ondřej Vetchý, Josef Odložil nebo Stanislav Křeček.
V té době šéfredaktorka Mladé fronty Miloslava Moučková a její zástupci ztratili kontrolu nad chodem redakce. Podle pamětníků a očitých svědků zde vznikla skupina redaktorů, která rozhodovala o tom, co se bude psát a tisknout. Shoda panuje v tom, že nejradikálněji vystupoval nestraník Libor Ševčík, který se pak stal členem oficiální trojky Karel Pacner, Bořek Hanuš, Libor Ševčík, jež koncem týdne převzala řízení redakce. Názory pamětníků se pak různí na časování změn a podílu jednotlivých lidí na těchto změnách. Z rozhovorů s pamětníky jsem si zaznamenal ještě další jména neformální skupiny, která v týdnu po 17. listopadu rozhodovala: Marcela Pecháčková, Ondřej Neff, Vladimír Kovářík, Martin Komárek, Zbyněk Fiala.
Právě tito lidé - nevím kdo osobně - stáli za rozhodnutím, že původní zpravodajství z Václavského náměstí pod titulkem „Žít v pravdě s národem . Nejmohutnější manifestace pražského lidu v posledních letech“ doprovodí fotografie z melantrišského balkonu, na němž byla Marta Kubišová a Václav Havel. Popisek fotografie (kliknutím lze zvětšit): „Pražské Václavské náměstí včera 16:15. Dozněla Modlitba. Marta Kubišová zvedá ruce.“
To co následovalo, Karel Pacner později popsal takto: „Bylo pravidlem, že první výtisky MF chodily hned od rotačky na ÚV SSM a ÚV KSČ – aby je soudruzi překontrolovali, jestli tam opravdu není něco nepatřičného. Mohoritu snímek a článek vyděsil, a proto poslal svého tiskového Milana Flanderku, aby zastavil rotačky. Flanderka byl dříve redaktorem MF, ale brzy se uchytil na ÚV SSM. Služba zastavila tisk, narychlo tam vyměnila fotku a článek, pak mohla rotačka pokračovat. Mohorita přes ministerstvo vnitra zařídil, že balíky s MF vyhazovali esenbáci a estébáci z vagónů, aby nedošly do okresů k dalšímu rozdělování.“ (Karel Pacner: Život novináře, Praha 2012, str. 293)
Podle jiných zdrojů získaných osobními rozhorovy s pamětníky (Ševčík, Fiala, Komárek) předsedu ÚV SSM Vasila Mohoritu na fotografii Kubišové a Havla upozornil Flanderka, který se večer dostavil do redakce (žádné výtisky na ÚV SSM a ÚV KSČ nechodily). Mohorita se snažil situaci „zachraňovat“ vlastními silami, tj. přes krajské tajemníky SSM, nikoli přes „esenbácky a estébáky,“ jak líčí Pacner. I když se prý distribuci venkovského vydání Mladé fronty někde podařilo zastavit, do rukou lidí mimo Prahu se část nákladu přece jen dostala.
Na Mohoritův příkaz byla Marta Kubišová s Václavem Havlem odstraněna a místo ní se na titulní straně objevila fotografie jakéhosi průmyslového zařízení s tímto popiskem: „Koncem letošního roku začne ve zkušebním provozu čistit odpadní vody nová čistička v Horním Jelení. Velkou měrou se na přípravných a konečných stavebních pracích podíleli zdejší obyvatelé.“
Pro později narozené připomínám: deníky se tehdy tiskly tiskem z výšky – knihtiskem. Vyrobit autotypický zinkový štoček z fotografie (přenesení obrazu přes rastr na světlocitlivou vrstvu, leptání tiskové desky) nějakou dobu trvalo. Pak se ještě musela udělat matrice pro odlití zaoblené tiskové formy – stereotypu – pro rotačku. Nebylo náhodou, že na titulní straně byla fotografie ze zahájení mítinku v 16:15 a nikoli z jeho konce někdy v 17:30. Jestliže se měla stihnout uzávěrka venkovského vydání, nemohlo se čekat. A pokud se tahle fotografie měla vyměnit, nešlo vyrábět jinou, muselo se sáhnout do zásoby již hotových vyřazených či nepotřebných štočků – třeba z Horní Jelení.
Uvedená příhoda v Mladé frontě měla ještě dohru o dva dny později, na plenárním zasedání Ústředního výboru KSČ, které se konalo 24. listopadu ve Vokovicích. Diskutovalo se tady o tom, jak zkrotit neposlušná média, kritika padala na hlavu těch, kteří v té době za ně odpovídali. Z toho, co Mohorita zde na svoji obranu říkal, vybírám:
„Vždyť jsme řekli tisku, že má psát po svém… ale holt si budeme muset zvyknout na to, že nebude možné, abychom dneska stáli každému redaktorovi za rukou a sledovali, co přesně on píše, a říkali mu, co má psát. Bohužel ta doba pominula. Je prostě složité každou minutu, každou chvíli s nimi zápasit. S redaktory. Včera poprvé v dějinách Mladé fronty jsem zastavil rotačky. Udělal jsem toto opatření, nikdy nebylo. A udělal jsem to proto, že na první straně byla Marta Kubišová s Havlem, možná, že jste ty fotografie viděli. Ale přece jen něco se nedalo zastavit. Udělal jsem to z toho důvodu, že tam byla jména. Možná tu fotku bych překousl, abych nevzbudil paniku. Ale že tam byla jména našich představitelů, ne proto, že tam byla, a že si třeba nemyslím, že by zrovna někteří nemohli odejít, ale protože prostě mládežnický tisk, podle mého názoru, nemůže sloužit k rozšiřování takových informací.“
Tímto vystoupením se také zavřela voda nad aférou s cenzurováním obsahu Mladé fronty. Byl to jeden z posledních zoufalých pokusů vládnoucí moci postavit bariéru svobodě projevu, která se tak energicky hlásila o slovo. Tím úplně posledním pokusem pak byla akce Vlna k obsazení rozhlasu a televize policií a armádou, vyhlášená 23. listopadu, která se však naštěstí - protože nezískala politickou podporu - neuskutečnila,
14.11.2014 (zpět Louč) | archiv |