Nový děkan Gustav Bareš nám i přednášel. On v té době horoval pro vědecko-technickou revoluci jako nástroj budování lepších zítřků. Na druhé straně se snažil pozvednout úroveň fakulty směrem k sociálním vědám – viz zavedení sociologie. To vše skončilo v roce 1972, když vznikla Fakulta žurnalistiky.

Podpisu Františka Gela/Feigela si cením kvůli tomu, že jsem se mohl setkat s novinářem s prvorepublikovou zkušeností, který věděl, jak se má pracovat s fakty. Moje seminární práce v uvedeném předmětu "práce s dokumentem" spočívala v tom, že jsem dostal za úkol vypátrat vše o laseru, vynálezu tehdy starém jen několik let. Myslím, že František Gel byl s mojí prací spokojen, když mi napsal "výborně". Jen tak na okraj - v roce 1968 bylo Františku Gelovi méně let, než kolik je mně dnes.

Rovněž Jaromír Hořec patří k historii české žurnalistiky, do které se zapsal jako první šéfredaktor Mladé fronty v roce 1945. Pod vznešeným názvem "Theorie a methodika redakční práce" se skrývala obyčejná praxe při tvorbě časopisu Univerzita Karlova, který tehdy Hořec šéfoval, a do něhož jsme nejen přispívali, ale pak jako kolportéři jsme ten čtrnáctideník museli kolportovat, nejméně 30 výtisků na osobu.

Stále ještě rok 1968, před okupací. Miroslav Doležal, herec, člen činohry Národního divadla, nás učil mluvit. Svoji pedagogickou činnost bral velice vážně, stejně jako imatrikulace a promoce, při kterých pronášel latinský text sponze. Problém byl v tom, že nás bylo moc a nemohl se nám individuálně věnovat. Pokud jsem se naučil mluvit na mikrofon a před kamerou, pak se o to mnohem více zasloužila později v Československé televizi paní Karešová.

Marie Štichová/Vašáková nás seznamovala se světovou literaturou (tu českou přednášel spisovatel Jiří Marek). Byla prý pro Škvoreckého "femme fatale" v jeho mladých letech. Spekuluje se o tom, že to byla "ta neznámá holka, kterou potkám v Praze" ze Zbabělců. Občas nám cosi ze zákulisí českých literátů prozradila jak při přednáškách, tak v blízké vinárně U červeného orla.

Pod předmětem "Vědecký komunismus" je podepsán Kornel Vavrinčík, tehdy mladý sociolog, v roce 1989 šéf Lidového nakladatelství, jenž 21. listopadu neubránil melantrišský balkon před Stanislavem Milotou a Václavem Havlem. Jeho podpis mám pouze u zápočtu za zimní semestr, v letním semestru od něj převzal štafetu člověk se jménem Holý, detaily si už nepamatuji, říkali jsme o něm, že přednáší "holismus".

Tělesnou výchovu nám podepisoval buď Trčka nebo Kopšík; zde je Kopšík.

Pokračování příště...

24.10.2018 (zpět Louč)

archiv