| zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií | © Milan Šmíd |
| Koho to dnes ještě zajímá... | příležitostná příloha Louče |
[24.10.2018] Vzpomínky z indexu 4
Dnešní univerzitní studenti na některých školách už nemají index - písemný výkaz o studiu, protože se všechno ukládá do počítačů.
Elektronická databáze studijního informačního systému SIS https://is.cuni.cz/studium sice usnadňuje komunikaci pedagoga se studenty a naopak, zcela určitě spolehlivě uchová studijní výsledky na příslušných serverech a počítačích, nicméně dnešní studenti nikdy nebudou moci po letech listovat knížečkou plnou známek a podpisů a vzpomínat na osobnosti, se kterými se při studiu setkávali.
Jak je vidět, školní rok 1967/1968 jsem uzavřel v termínu před prázdninami.
Kromě Karla Knapa (autorské právo, neplést si to s Viktorem Knapem) je zde podpis Jiřího Marka, který v té době přepustil děkanát Gustavu Barešovi a věnoval se spisovatelské a scénáristické práci (Hříšní lidé města pražského). Na jaře roku 1968 jsem participoval na natáčení dokumentárního filmu o Praze, který v té době natáčel v Praze režisér Kludas z FSB Berlin na základě Markova scénáře. Detaily na pěně dní zde.
Toto jsou už většinou pookupační zápisy. Rád bych upozornil na historika Františka Červinku, se kterým jsme v roce 1966 v prvním ročníku natáčeli Jirešův dokumentární film Občan Karel Havlíček, a který byl blízkým přítelem Miloše Kopeckého.
Jinou pozoruhodností z druhého pólu politického spektra je podpis Václava Krále, který byl rovněž historikem, ovšem dosti konjunkturálním, který se zabýval hlavně první republikou a okupací. Že se objevil na naší fakultě, bylo zřejmě způsobeno tím, že v roce 1968 přišel o místo ředitele Československo-sovětského institutu, ke kterému se znovu dobral v roce 1971 díky zapojení do normalizačního procesu a do čistek svých kolegů. Přitom v té době měl jeden škraloup - kdysi označil Gustáva Husáka za "kavárenského povaleče a buržoazního nacionalistu". Jeho bezvýznamnost dokumentuje fakt, že nemá žádné wikipedické heslo.
Mojí seminární prací byl referát o knize dvou tehdy mladých historiků The Appeasers. Kniha byla v angličtině a já tenkrát anglicky uměl dost bídně.
Podpis Aleny Rauchové chybí, ale v té době to byla mladičká asistentka, kterou přivedl na katedru Vladimír Kalina. Po roce 1989 jsem se sešli na jedné katedře, když se dočkala rehabilitace za to, že ji z fakulty po roce 1968 vyhodili. Provdala za Vlado Kašpara. Bohužel poměrně brzy zemřela, na jaře roku 2000.
Pokračování příště...
| 24.10.2018 (zpět Louč) | archiv |