Korespondence reagující na Aktuality Louče v únoru 2002

Dobrý den, zaujal mě Váš komentář k výsledkům nedávno projednávaného zákona o reklamě.

Jsem ředitelem Mezinárodní asociace farmaceutického průmyslu, která se společně s dalšími průmyslovými asociacemi, angažovala při projednávání novely zákona o regulaci reklamy. Souhlasím s Vámi v tom, že v médiích není tomuto zákonu věnováno příliš místa, na druhou stranu ale myslím, že diskuse o zákonu byly poměrně rozsáhlé. Sám jsem se zúčastnil dvou seminářů v parlamentu, kde vedle zástupců průmyslu vystupovali zástupci Ministerstva zdravotnictví, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, pojišťoven a celé řady dalších institucí.

Diskuse o zákonu začaly už koncem roku 1999, v červnu 2000 byl zákon poprvé předložen sněmovně a poté stažen (závažné změny legislativy upravující reklamu na tabákové výrobky v EU), znovu poslán do sněmovny v srpnu 2001. Od svého počátku MZd skutečně usilovalo mimo jiné o zavedení zákazu reklamy na volně prodejná léčiva, v první fázi - červen 2000- pouze na tzv plně hrazená léčiva (to jsou především levnější zpravidla generické preparáty typu acylpyrin nebo ibuprofen). V druhé fázi, tj. od podzimu 2000 byl návrh zákazu rozšířen na všechna volně prodejná léčiva i s částečným hrazením. Ovšem s dodatkem, že tento zákaz se nebude týkat tzv léčiv vyhrazených, tj takových léčiv, které lze nakupovat i mimo lékárny (např paracetamol, léky proti nevolnosti, vitamíny, ibuprofen).

Během všech veřejných diskusí, kterých jsme se zúčastnili, jsme zástupcům MZd pokládali tuto otázku: Spočítal někdo, jaký vliv má reklama na předepisování volně prodejných hrazených léčiv? Za více než dva roky diskusí nebylo MZd schopno na tuto otázku odpovědět a předložit veřejnosti data na obhajobu svého návrhu. Naopak my jsme předkládali prodejní data o výrobcích, kde na základě reklamy skutečně vzrostl prodej konkrétních přípravků, ale ve stejném období klesly náklady pojišťoven na předepisování těchto přípravků. Samozřejmě jsme byli obviňováni z účelového zkreslování dat atd.

"Ránu do vazu" návrhu na zákaz nakonec dala na podzim 2001 Všeobecná zdravotní pojišťtovna, když na konferenci věnované problematice volně prodejných léčiv (opět za přítomnosti zástupců MZd, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, lékárníků, pacientů...) dr Pečenka, vrchní ředitel odboru léčebné péče, prezentoval data o spotřebě volně prodejných hrazených léčiv za VZP od roku 1998. Přes rostoucí počet přípravků, které jsou hrazené, jejich spotřeba (a tedy náklady) klesá. Podotýkám že VZP představuje asi 75% všech pojištěnců.

Další úder pod pás si udělilo MZd zřejmě samo, když do návrhu zákona (přes naše negativní stanovisko) prosadilo návrh, že zákaz reklamy na volně prodejná hrazená léčiva se netýká výše zmíněných vyhrazených léčiv. Ty jsou totiž v ČR zároveň nejpředepisovanějšími léky vůbec (konkrétně paracetamol 15 mil balení ročně, ibuprofen 12,5 mil balení ročně). Takže na tyto léky by se reklama dělat mohla i nadále, náklady nenáklady. Tento rozpor už prostě vysvětlit nešel, a tak například v rozhlasové debatě v Radiožurnálu v létě 2001, když jsem na tento problém poukázal, zástupkyně MZd posluchačům prostě tvrdila, že ibuprofen na seznamu vyhrazených léčiv není... Za dané situace hlasování dopadlo, jak dopadlo.

Ještě k situaci v Evropě: Směrnice 92/28, která se zabývá reklamou na léky, umožňuje reklamu na hrazená volně prodejná léčiva. Praxe vypadá tak, že v 9 zemích EU nejsou žádná omezení, ve 4 jsou určitá omezení (pokud uděláte reklamu na takový lék, ztrácíte hrazení) a v 1 zemi se to nesmí vůbec (Francie). Problém je v tom, že u nás se hradí mnohem více léků, než v kterékoli jiné evropské zemi (o 50% více než je průměr EU, o 150% více než např v Polsku). Proto jsme navrhli, aby ze systému hrazení byly některé skupiny léčiv vyřazeny. To je ovšem už jiný příběh...

Neváhejte se ozvat, pokud bych Vám mohl podat další informace.

S pozdravem, Pavol Mazan

Dobry den!

Dekuji za informace, ktere rozsirily muj obzor o debatach, jez predchazely prijeti zakona. Nenasel jsem tam vsak nic, proc bych musel svuj text opravovat. Nebo snad ano? Vas text chapu - koho chleba jis, toho chleba zpivej. Jenom proboha se me nesnazte presvedcit, ze sledujete verejne dobro a setrite pokladny nasich pojistoven.

Hezky den preje Milan Smid

Dobry den,
dekuji za reakci. Zamerem nebylo opravovat cokoli ve Vasem textu, spise ukazat na to, ze v tomto konkretnim pripade nejsou zajmy platcu (zdravotnich pojistoven) v protikladu se zajmy vyrobcu. Jestlize stoupaji kazdorocne naklady na reklamu volne prodejnych leciv, jestlize zaroven roste jejich celkovy pocet, ale jestlize ve stejne dobe klesaji naklady pojistoven na tuto skupinu leciv, pak tvrzeni, ze soucasna novela prispejeke zhorseni situace a narustu nakladu pojistoven, trochu "plave". Zkuste na to najit protiargument, rad si ho vyposlechnu.

Samozrejme, reklama ma za ukol ovlivnovat publikum, ale v tomto pripade je primarnim cilem pusobit predevsim na ty pacienty (v pripade volne prodejnych leciv by snad spise melo byt receno zakazniky), kteri si leky sami kupuji. Vsechna zverejnena dostupna data tomu alespon nasvedcuji. Ze tady neni zatim vule snizit pocet leku, ktere jsou hrazene z verejnych rozpoctu, je jina vec.

Mohu rici, ze naprosta vetsina vyrobcu by takove zmeny uvitala -opet si troufam rici, ze ve shode s platci - zdravotnimi pojistovnami. Tim by se take do znacne miry vyresil spor o reklamu.

Hezky den preje Pavol Mazan