PŘÍLOHA Louče 33

- Šmídův historický exkurs je vcelku přesný (a zřetelně prokazuje, jak pan Hodač fantazíruje - důkazů o Hodačově nevědomosti by však v jeho odpovědích bylo možno nalézt mnohonásobně víc: kupř. "ótéenka" neumí sama nabírat příspěvky, ať již tzv "unilateráry" či z mezinárodních výměn, neumí sama ani vysílat, ba nemá sama ani náhradní energetický zdroj atd., atp. - to vše se zajišťuje prostřednictvím pracovišť v jiných místech areálu Kavčích hor (KH); zpravodajské relace lze odbavit z několika dalších míst na KH a není k tomu potřeba tzv. newsroom atd., atd.; zkrátka a dobře Hodač o televizi na KH věděl asi tolik, co maminky tlačící kočárky po blízkém parku) a tak si dovoluji připojit jen několik upřesňujících, či spíš doplňujících, poznámek;

- jakákoli historická vročení mohou být leckterými pamětníky právem zpochybněna, neboť v komunistické atmosféře "vykazování úspěchů" a "plnění plánů" (a z toho pramenících formalit) zřejmě často znamenalo "uvedení do provozu" jen účast potentátů v narychlo zameteném nedovybaveném studiu, kam skutečný výrobní štáb směl až za rok;

- opomenuta zůstala (ještě začátkem 70 let využívaná) technologie TRC (tzv. telerecording);

- první dvě studia (KH1 a KH2) v areálu KH byla dána (ještě jako černobílá) do provozu v roce 1971, "barevná" (vybavená československým zařízením) byla až studia KH3, KH4 a KH5, postupně zprovozňovaná v letech 1976 až 1978, stěhování ředitelství Československé televize (ČsT) proběhlo na přelomu let 1979 až 1980,

- areál KH-Západ byl dokončen (či spíše "dokončen") až v roce 1983 (tzv. obrazovou a zvukovou výrobou), přičemž dabingová studia (vulgo Dobeška), kromě dabingu TMZ na KH (jenž byl zajímavým světovým unikátem instalovaným v roce 1976), se přistěhovala do jednoho ze suterénů KH-Západ ještě později;

- ani v roce 1979 zpravodajství (tj. po dramatickém přestěhování do budovy OTN v areálu KH) neopustilo zcela filmovou výrobu (zejména tzv. "krajánci"), ostatně součástí objektu neprávem redukovaného na "kryté parkoviště" byla i tzv. filmová výroba, zejména filmové laboratoře;

- mimochodem, ve stejném místě ještě dnes funguje filmová laboratoř, která si v 90. letech získala v ČR tu nejlepší pověst. A ještě jedna zajímavost - filmové laboratoře se nepodařilo technologickým vývojem prostorově zredukovat. V podstatě - vzhledem k nezměněnému formátu filmové suroviny a nezměnitelnému vyvolávacímu procesu - potřebují stále stejnou kubaturu;

- na pozemku KH-Východ byl ještě před revolucí postaven objekt tzv. společné techniky, což ovlivnilo rozsah následných změn původně megalomanského projektu;

- projekt dostavby areálu KH se v 90. letech ještě pod hlavičkou ČsT - a pak razantněji v rámci České televize (ČT) - od základu změnil. Důvodem byly nejen postupná miniaturizace technických zařízení (nosiče, záznamové stroje, kamery, režijní pracoviště, postprodukce), redukce počtu pracovníků, ale i jasný požadavek koncentrace veškerých aktivit do jednoho areálu (a jedné integrální sítě výpočetní techniky) doprovázený racionálním tlakem na opuštění všech dislokovaných pracovišť (MB, PB, Lhotka, Jindřišská, Jezerka a asi 60 dalších míst, kde byla ČsT/ČT v nájmu či majitelem/správcem), vč. reakce na restituční nároky;

- hlavně nás však k zásadním rozhodnutím vedly pragmatické úvahy o efektivitě (a následnému prudkému růstu) produkce a vysílání;

- aby se ČT do projektem zmenšeného areálu "vešla", přistoupli jsme za provozu (a nepřerušeného vysílání - bez jakékoli "bratislavské varianty") k rekonstrukci takřka všeho v areálu KH (vč. vysílacích pracovišť v tzv. výškové budově a zpravodajských studií a velínů);

- České televize podle nového co možná nejúspornějšího projektu postavila obrovské podzemní sklady kostýmů, klimatizovaný filmový archiv (lednice), nad- i podzemní garáže a budovu producentských center zvanou "rohlík", která není primárně jen administrativní (v suterénech jsou sklady stavebního fundusu a v nadzemních podlažích např. pracoviště Teletextu). Obchodní prostory (jež nám přinesly tolik starostí a zlých komentářů) si při schvalovacím řízení vynutil Stavební úřad;

- naprostá většina nákladů na uvedené stavby byla kryta výnosy z odprodejů objektů PB a Lhotka (a ostravské Komorní Lhotky) prostřednictvím ČT stoprocentně vlastněné a.s. ČT-Invest (což byl hlavní důvod jejího založení a existence), tudíž nikoli z koncesionářských poplatků;

- (celý) výnos z odprodeje zbytku pozemku KH-východ Komerční bance v roce 1997 (217 mil. Kč) tvořil jen menší část objemu (přes 600 mil. Kč) rezervních fondů, které po sobě odcházející vedení ČT na jaře 1998 zanechalo;

- přes fakt, že KH jsou drahým pomníkem představ o televizi z 60.let a přes fakt, že budovu televize (a každé moderní fabriky) je ideální stavět na zelené louce (a každých pět až sedm let stavět novou), zůstala existence speciálních (i velkoplošných) televizních studií nadále nenahraditelná. Ani programově tak "úzkoformátová" televize jakou je CET-21/NOVA by si nevystačila "s dvěma pohotovými studii pro zpravodajství a pro talk-show". Proto její majitelé usilují o nákup celého barrandovského komplexu, neboť každodenně (v případě velkých zábavných show minimálně dvakrát za týden) musejí draze najímat (t.j. mají ve stálém nájmu) několik malých i velkých profesionálně vybavených (minimálně světelným parkem s teleskopy) studií vyhovujících zvukovým parametrům a s příslušným zázemím (šatny, kostymérny, rekvizitárny, maskérny a stavebně-dekorační přípravné haly);

- i při rezignaci na ve všech směrech náročnou dramatickou produkci je tudíž pro každou ambiciózní (i komerční - ať se podíváme, kam se podíváme) jednokanálovou televizi nutná výrobní kapacita spočívající ve třech menších a dvou větších (velkých) studiích;

- "mimo dům" lze totiž vyrobit leccos, leč nepoměrně dráž (ceny přenosových vozů jsou enormní a bývají vytíženy sportovními událostmi či přenosy z nepřemístitelných akcí - nejen třeba koncerty), méně pohodlněji pro všechny účastníky (t.j. opět dráž) a většinou méně kvalitněji (zvukové podmínky, improvizovaná instalace osvětlení, nevhodné povrchy pro pojezdy kamer atd.). Přirovnání se nabízí: Kyliánův balet nebude nikdy stejně kvalitně proveditelný a úspěšně vnímatelný ve Vladislavském sále jako ve Státní opeře, spíše na Hradě nepůjde "zatancovat" vůbec!! I.M.