Informování o zprávě Parlamentního shromáždění Rady Evropy

Záznam příspěvku v pořadu Události 24.4.2001 (opakováno tentýž den v Události plus)

Příspěvek je možné zhlédnout v Real Audio na této adrese

Svoboda projevu a informací v evropských médiích

Marcela AUGUSTOVÁ: Nedávné události v České televizi jsou nejlepším příkladem, jakým problémům čelí rozhlasové a televizní vysílání i v zemích, které stojí na prahu Evropské unie. Tato slova se objevila ve zprávě nazvané Svoboda projevu a informací v evropských médiích. Ve Štrasburku ji schválilo shromáždění Rady Evropy.

Libor DVOŘÁK, redaktor ČT: Zpráva se zabývá situací v evropských sdělovacích prostředcích obecně. Konstatuje, že jistá míra cenzury je zřejmá téměř všude, ať už je to cenzura otevřená nebo zastřená, například ekonomická. Krátký popis událostí kolem ČT konstatuje, že na bývalém generálním řediteli Jiřím Hodačovi vadila jeho přílišná spjatost s ODS, jejíž předseda je šéfem parlamentní sněmovny jmenující televizní radu. Pro výsledek krize v České televizi byla podle zprávy Rady Evropy rozhodující neuvěřitelná masová podpora veřejnosti.

Jan KAVAN, ministr zahraničí: Zájem občanů o to, aby byli objektivně a dobře informováni je tak aktivní, tak vysoký, tak značný, že není možné jej přehlížet.

Libor DVOŘÁK: Největší pozornost ovšem debata v Evropském parlamentu věnovala událostem kolem ruské televize NTV a zavraždění ukrajinského novináře Heorhije Gongadzeho. Ruská delegace se na podstatě problému kolem mediálního impéria Vladimíra Gusinského nedokázala shodnout.

Ruský poslanec v RE: Násilné obsazení NTV, uzavření listu Segodňa a propuštění redaktorů týdeníku Itogi nelze chápat jinak než jako frontální útok na svobodu slova v Rusku.

Ruský poslanec v RE: Podívejte se na tyto statistiky v obsahu vysílání NTV a pochopíte, že o nějaké objektivitě a nezávislosti této televize nemůže být řeči. Vždyť pracovala v projelcinovském duchu.

Libor DVOŘÁK: Evropská zpráva o svobodě projevu a informacích v médiích se vyslovuje pro účinnější systém ochrany nezávislosti médií a požaduje zřízení zvláštního zpravodaje Rady Evropy pro sdělovací prostředky. Jak zpráva konstatuje, svoboda tisku nemusí být samozřejmostí ani v zavedených demokraciích.

Úvod zprávy

Verze zprávy ČTK 24.4.2001

Nedávné události kolem ČT jsou nejlepším příkladem problémů, jimž čelí rozhlasové a televizní vysílání i v zemích stojících na prahu Evropské unie. Uvádí se to ve zprávě Svoboda projevu a informací v evropských médiích, kterou 24.dubna ve Štrasburku schválilo Parlamentní shromáždění Rady Evropy.

Verze Událostí ČT 24.4.2001

Nedávné události v České televizi jsou nejlepším příkladem, jakým problémům čelí rozhlasové a televizní vysílání i v zemích, které stojí na prahu Evropské unie. Tato slova se objevila ve zprávě nazvané Svoboda projevu a informací v evropských médiích. Ve Štrasburku ji schválilo shromáždění Rady Evropy.

Pasáž zprávy týkající se krize v ČT

Verze zprávy ČTK 24.4.2001:

Zpráva krátce popisuje průběh krize kolem ČT a uvádí, že bývalý ředitel Jiří Hodač je považován za příliš blízkého ODS, jejíž šéf je předseda Poslanecké sněmovny jmenující členy televizní rady. Požadavek novinářů na Hodačovo odstoupení a reformu zákona o jmenování rady se setkal s nejuvěřitelnou podporou veřejnosti, když v ulicích Prahy protestovalo několik desítek tisíc lidí, uvádí zpráva, podle níž nové vedení dalo výpověď stávkujícím novinářům, přerušilo vysílání 28.prosince a pohrozilo použitím síly k vyhoštění novinářů z televizní budovy.

Verze Událostí ČT 24.4.2001:

Krátký popis událostí kolem ČT konstatuje, že na bývalém generálním řediteli Jiřím Hodačovi vadila jeho přílišná spjatost s ODS, jejíž předseda je šéfem parlamentní sněmovny jmenující televizní radu. Pro výsledek krize v České televizi byla podle zprávy Rady Evropy rozhodující neuvěřitelná masová podpora veřejnosti.

Překlad dotyčných článků v dokumentu "Svoboda projevu a informací v médiích v Evropě" - zpráva Výboru pro kulturu, vědu a vzdělávání Parlamentního shromáždění RE.

117. Je třeba stanovit férové a transparentní postupy pro udělování licení jakož i ustavit nezávislé regulační orgány, které dohlížejí na naplňování zákona v oblasti vysílání.

118. Nedávné události v České republice nabízejí nejlepší příklady výzev, kterým čelí vysílání dokonce i v těch zemích, které jsou na prahu Evropské unie. 12. prosince 2000 byl ustanoven novým generálním ředitelem národní televize Jiří Hodač. Několik desítek žurnalistů, kteří to pokládali ze politickou volbu, vstoupilo do stávky. Hodač je považován za člověka, který je příliš blízko (too close to) k pravicové Občanské demokratické straně, jejíž lídr je předsedou parlamentu a je to parlament, který jmenuje devět členů Rady této televizní stanice veřejné služby. Disidenští žurnalisté požadovali rezignaci pana Hodače a žádali, aby parlament zrevidoval podmínky pro jmenování Rady. Jejich požadavky se setkaly s neuvěřitelnou veřejnou podporou několika desítek tisíc lidí demonstrujících v ulicích Prahy. Nové vedení zaslalo písemné výpovědi stávkujícím žurnalistům, přerušilo 28.prosince vysílání a hrozilo použitím síly při vypuzení stávkuících z jejich kanceláří v televizní stanici.

119. Na základě tohoto veřejného tlaku ředitel odstoupil a parlament urychleně novelizoval zákon.