PRÍLOHA Louče 35


Historie televize v ČR - 3

Milan Šmíd

První krůčky na cestě k divákovi

Celý rok 1953 se z Měšťanské besedy vysílalo improvizovaně, dva dny v týdnu. Programovou stránku vysílání zajišťovalo oddělení zřízené v rámci Československého rozhlasu, kterému šéfoval Karel Kohout, převelený sem 1. února 1953 ze studia Barrandov. Toto oddělení se postupně jmenovalo Televise, Televisní studio Praha a Ústřední televisní studio ÚTS a v Československém rozhlasu později získalo organizační statut, jaký měla krajská rozhlasová studia.

Ovšem veškerou techniku, včetně techniky studiové, vlastnila a spravovala Správa spojů - středisko Televise Praha, samostatný podnik Hlavní správy radiokomunikací ministerstva spojů, který poskytoval bezplatně své služby ÚTS Praha. Pro stavby a svícení ve studiu se zpočátku najímali lidé z barrandovského studia, postupně vznikla profese televizního kameramana (1. května 1953 "kamerovali" ještě přítomní technici.)

Aby tento konglomerát institucí a pracovních kolektivů mohl dobře spolupracovat, k tomu bylo třeba hodně tolerance a nadšení pro novou věc mezi lidmi, kteří se počátků vysílání účastnili.

Jaký byl obsah onoho prehistorického televizního vysílání? Bilanční zpráva z roku 1954 vypovídá, že za rok 1953 se odvysílalo 132 hodin pořadů. Televizní program se komponoval jako pestrá skládačka nejrůznějších žánrů, v níž nechyběl filmový týdeník, herecké etudy před kamerou, zábavné skeče, krátká koncertní vystoupení a samozřejmě filmy, dokumentární i celovečerní - těch druhých se za rok 1953 vysílalo 27, na obrazovce se objevilo i pět činoher.1)

V archivu ČT je zachována zpráva ředitele Karla Kohouta a I.Urbana z listopadu 1953, která obsahuje plán vysílání na závěr roku, kdy v průběhu posledních deseti dnů roku televize vysílala šestkrát, o Štědrý den sice jen odpoledne od tří do pěti, zato o Silvestra od osmi večer až přes půlnoc. Tak již v prvním roce existence televizního vysílání byla založena tradice celovečerních televizních estrád posledního dne roku.

Podstatnou část Silvestra 1953 měly tvořit tři hodinové bloky a dva půlhodinové hudební předěly. Jako režiséři jednotlivých bloků, které se měly natočit a sestříhat z filmových materiálů, jsou ve zprávě uvedeni - Elmar Klos, Václav Wasserman a Jiří Sequens.2)

Vysílání se několik let omezovalo na petřínský vysílač v Praze s dosahem do středočeského kraje až k podhůří Jizerských hor a Krkonoš. Na konci roku 1953 bylo v provozu asi 2000 televizorů, z nichž tisícovka značky Leningrad se dovezla z NDR, kde se tehdy v sovětské licenci vyráběly. Ale už v roce 1953 dodávala strašnická Tesla na trh přijímače Tesla 4001A (za rok 1953 13475 kusů - viz Kohout, 1954). Prodávaly se za 4000 Kčs, což tehdy představovalo téměř půlroční průměrný plat. K 1.10. 1953 se cena administrativně snížila na 2500 Kčs a v pozdějších letech cena dále klesla na přijatelných 2000 Kčs.

Pravidelné řádné vysílání zahajuje ÚTS Praha 25. února 1954. Rok experimentálního vysílání stačil k tomu, aby se získaly první programové zkušenosti, a aby vznikl stálý kolektiv programových pracovníků, mezi nimiž se objevují jména, která se později významným způsobem zapsala do historie české televizní tvorby, jako např. Jaroslav Dietl, Jindřich Fairaizl, Štěpánka Haničincová, Eduard Landisch a další.(Viz seznam pracovníků k 1.6.19543)).

Poznámky:

1) Jednalo se o převzatá představení kamenných divadel, která byla inscenována ve studiu Měšťanská beseda. V roce 1953 to byly:
22.8.1953
5.9.1953
23.9.1953
17.10.1953
12.12.1953
Ženitba
Lakomec
Nositele řádu
Vojnarkax)
Škola pro ženy
Národní divadlo
Národní divadlo
Divadlo čs. armády
Národní divadlo
Městská divadla/Komediexx)
Kromě toho televize uvedla dva balety:
17.11.1953
25.12.1953
Labutí jezero
Popelka
Národní divadlo
Národní divadlo
zdroj: zpráva ředitele ÚTS Karla Kohouta z 2.7.1954, Archiv ČT
x)Dr. Miroslav Ráž, v té době ekonomický a správní ředitel ÚTS, má ve svých záznamech uvedeno, že honorářové náklady tohoto představení byly 9890 Kčs.
xx) Publikace "Cesta k divákovi - 20 let ČST" zmiňuje ještě (str.18) "první převzaté představení z Národního divadla, Čechovova Medvěda v režii Karla Pecha". Diplomová práce Olgy Drbohlavové na FSV UK však tuto informaci upřesňuje: 11.7.1953 Karel Pech jednoaktovku Medvěd inscenoval s herci Národního divadla, což neznamená, že šlo o repertoárové představení. zpět

2) Citace ze zprávy ředitele K.Kohouta z 9.listopadu 1953 (zdroj: archiv ČT):
"Silvestrovský program"
(Pořad tří samostatných hodinových bloků, s hudebními přestávkami nebo s možností prokomponovávat televisní vysílání přepojováním na nejlepší čísla rozhlasového silvestrovského vysílání.
20.00-21.00 hod. Pestrá filmová reportáž z Chaplinových grotesek a filmů s Frigem, Lupinem, sestřihovaná montáž z filmů "Celý svět se směje", "Volha, Volha" - jednotlivé uzavřené scény s nejpopulárnějšími písněmi Dunajevského, cirkusové výstupy, clowni a taneční orchestr. Nejvtipnější hraná scéna z filmu "Polská televise". Celý blok filmový s vtipným komentářem mimo obraz. Umělecký sestřih by za dozoru režiséra provedl některý střihač ČsF podle dramaturgické osnovy. Text komentáře zajištěn.
21.00-21.20 - hudební přestávka.
21.20-22.45 hod. Setkání s nejpopulárnějšími humoristy- interprety. Scénky a samostatné výstupy: Nový, Fiala, Horníček, Hlinomaz, Filipovský, Štuchal, Marvan, Burian, Werich.
Nejlepší čísla z jejich repertoáru, spojovaná jednotnou dějovou osnovou až k vrcholnému setkání tří - Marvana, Buriana a Wericha. Setkání v jediném prostředí, kde se každý postupně stává němým svědkem vystoupení druhého a slyší, nepozorován, pravdu o sobě a o svém umění.
V závěru se setkávají - aby si, i lidem - řekli, oč by byl život hezčí, kdyby lidé po celý rok odhodili přetvářku a říkali si čestně pravdu do očí.
Jednotlivá samostatná čísla a vystoupení by byla prokládána hudbou estrádních a jazzových orchestrů, viditelných při hře na stínítku. (Filmové hudební desetiminutovky s orchestry.)
22.45-23.15 hod. - hudební přestávka, event.propojení na rozhlas.
23.15-0.30 hod. Silvestr s Fučíkovci. Nejlepší scénky a výstupy ze známých a velmi oblíbených Silvestrů Fučíkovců, které jsou nejkrásnějším dokladem přirozené, svěží a nové zábavy naší mládeže. Satirické scénky a výstupy, častušky, jedna z nejposlednějších úspěšných improvisací na thema "Módní přehlídka pařížské televise", taneční groteska, orchestr.
Dějově spojit v celek s vybranými obrazy z inscenace "Skandálu v obrazárně". Půlnoční přípitek se světelnými hodinami - prostý přípitek dvou mladých lidí do nového roku - kratinká konfetová a ohňostrojová montáž filmového sestřihu - "Široká strana.." a nejnovější písně Fučíkovců uzavírají pořad.)
Podstatnou část pořadu by bylo třeba nafilmovat.
(režiséři Klos, Wasserman a Sequens jsou připsáni k jednotlivým blokům ve strojopise ručně tužkou - pozn.mš) zpět

3) počet zaměstnanců ÚTS k 31.12.1953 - 43, k 1.6.1954 - 58
Literárně dramatická redakce:
vedoucí: František Daniel
dramaturg: Jaroslav Dietl, František Janura, Miloš Pavlinec, Alexej Pludek
produkční: Frant.Švehla, Eva Cihelková, Olga Freisová, Frant. Wimmer, Eva Heřmanová
děti - Televize dětem:
vedoucí: Oldřich Kryštofek
dramaturg: Jindřich Fairaizl, (?) Starec, J. Šnejdárková (provdaná Turnovská - mš)
hlasatelka: Štěpánka Haničincová
produkční: Karel Mázel. J. Vágnerová
sekretářka: Jarmila Šustrová (pozdější hlasatelka programu- mš)
dramaturgie politického vysílání:
dramaturg: Viktor Růžička, O. Jendrůlek, Frant. Němeček
produkční: Jarmila Krafková (provd. Průchová - mš), František Jirásek
hudební dramaturgie: dramaturg: s. Stará, dr. Látal
asistent produkce: s. Reisová (provd. Eva Kubátová - mš)
dramaturgie filmového vysílání:
dramaturg: Miloš Váňa
produkce: V. Dražil
asistent produkce: J. Průcha
úsek realizace:
režisér: s. Dvořák
asistent režie: Popovičová, Paderlíková
kameramani: Landisch, Utíkal, Kraus
zvukový mistr: Brettschneider
maskérka: Kotlanová
zdroj: Zpráva ředitele ÚTS Karla Kohouta 2.7.1954 - archiv ČT zpět

Příště - První přímé přenosy - diváci objevují televizi

NAVRCHOLU.cz