PŘÍLOHA Louče 37
Příloha k příloze Louče o novém členu Rady RTV
Psáno v úterý 29.5.večer.
Úvodem odbočím. Na www.lupa.cz právě včera napsal Michal Krsek článek Motivace tvůrců, kde vysvětluje, proč někteří programátoři dělají zdarma, bez nároku na zisk, volný software. Ty pohnutky řadí do tří kategorií: za prvé komunitní myšlení (udělat něco pro celek), za druhé snaha získat prestiž a za třetí fanatismus, resp.nenávist k nějakému subjektu. Myslím si, že podobné vysvětlení platí i pro ty, kteří zdarma smolí texty a vystavují je na internetu, tedy i pro mne a mojí Louč.
Dnes se mě zeptal na moji motivaci ing.Zdeněk Duspiva, se kterým jsem se odpoledne setkal, a který mě obvinil, že jsem svým článkem zničil jeho dobrou pověst, aniž ho blíže znám jako člověka a odborníka.
Nato jsem vyslechl příběh absolventa stavební fakulty, jenž se po listopadu 1989 zapojil v rámci Českokrumlovského rozvojového fondu s.r.o. do obnovy Českého Krumlova, hájil zde veřejný zájem proti zájmům místních podnikatelů. Dozvěděl jsem se i o jeho osobních a zdravotních peripetiích, kdy nepovedená operace ho přivedla na kraj smrti, vyřadila ho na delší dobu z aktivního života a přetrhla jeho úspěšnou kariéru projektového manažera a podnikatele. Získal jsem dokumentaci o činnosti Českokrumlovského rozvojového fondu (ČKRF), včetně záznamu pochvalných slov Václava Havla, dozvěděl se o centru Egona Schieleho, na které přispěl i Ronald Lauder. Dále jsem byl informován o mediálních aktivitách Zdeňka Duspivy, ať už se týkaly jeho spolupráce s místními komerčními rádii nebo s publicistickou činností v místním periodiku, jakož i o jeho kvalifikovaném zájmu o média, o politické nezávislosti a nezavázanosti žádným stranám ani zájmům, o jeho profesních aktivitách atd.atd. Ničemu z toho, co mi říkal, nemám důvod nevěřit.
Jak se dalo očekávat, můj článek byl označen za agresivní žurnalistický útok, cílenou snahu zničit jeho kariéru, zavádějícím řazením faktů a souvislostí vyvolat pochybnosti o jeho osobních kvalitách či integritě.
Požádal jsem pana Duspivu, ať napíše dementi, které Louč, možná též Britské listy, zveřejní v plném znění. Mohl by tak vyvrátit nepravdivá tvrzení. Proti faktům však pan Duspiva tolik neprotestoval, protestoval proti jejich interpretaci. A tak jsem se při této a po této diskusi znovu probíral textem a zvažoval, kde jsem asi pochybil a co mělo být asi napsáno jinak.
Začnu u titulku - Ano, namísto Zdeněk Duspiva a jeho kamarádi bylo přesnější: Zdeněk Duspiva a jeho obchodní partneři. Sedíme-li ve statutárních orgánech jedné společnosti, nemusíme být ještě kamarádi. Je to podobná nálepka, jako "Kučera-cenzor", která se mi nelíbí.
Ano, z nedostatku informací jsem asi pochybil v odstavci, kde říkám, že "jeho kariéra podnikatele není podle obchodního rejstříku nijak oslňující... a že byl spíše k dispozici těm, kteří ho potřebovali a nechali mu "líznout"." Z této věty by někdo mohl vyvozovat, že Zdeněk Duspiva byl neúspěšným podnikatelem, a že jeho role ve statutárních orgánech byla jen služebná a pasívní. Z předložených dokumentů musím uznat, že funkce ředitele a projektového manažera ČKRF zřejmě taková nebyla a fakt, že Duspiva neměl vlastnické podíly v obchodních společnostech, nezakládá důvod psát o "neoslňující kariéře."
Ale pak jsem našel už jenom jednu glosu, kterou jsem si mohl odpustit (komentoval jsem článek v Českokrumlovských listech jako snahu "předvést klubu ČSSD, jak má blízko k žurnalistice a médiím"), a také místo "Lukašenkova" establishmentu jsem mohl psát o "běloruském" establishmentu. To je asi tak vše, co bych na komentáři měnil. Na konstatování, že jsem "nenalezl nic, co by ho nějak obzvláště kvalifikovalo" pro místo radního, rovněž nemám co měnit, i když pan Duspiva oprávněně namítl, že jsem měl více hledat a třeba se ho i zeptat.
Téměř po celou dobu našeho setkání jsem byl manévrován do pozice neodpovědného, případně nějakými zájmy motivovaného novináře, v níž jsem zničil pověst čestného a pracovitého člověka. Musím přiznat, že ke konci setkání jsem s panem Duspivou a s jeho současnou situací i trochu soucítil.
Několikrát jsem se mu pokusil vysvětlit, že proti jeho osobě nic nemám a že si nejsem vědom toho, že by můj článek byl dehonestující pro jeho osobu. Spolupodnikat s panem Berkou nebo panem Zralým přece není nic špatného, žádný zločin.
Řekl jsem mu však, že tím, jak se volbou do Rady RTV stal veřejným činitelem, stal se také předmětem veřejného zajímání se. Zdeněk Duspiva jako osoba nebo podnikatel mě vůbec nezajímá, ale zajímá mě Zdeněk Duspiva jako člen Rady RTV. Vadí mi systém, v němž se do veřejných funkcí dostávají lidé, kteří jsou podezřelí a někde dokonce i usvědčení jako reprezentanti zájmů partikulárních, obchodních, přesně v duchu našeho klientelského kapitalismu - já na bráchu, brácha na mě, něco za něco.
Neříkám, že toto je případ Zdeňka Duspivy, ale indicie o napojení na některé obchodní kruhy nelze přehlédnout a proto jsem je zveřejnil. Zde jsme se točili při naší diskusi trochu v kruhu. Zdeněk Duspiva mi vypočítal řadu dalších osobností, s kterými byl dříve ve spojení při realizaci českokrumlovských projektů, padala jména jako třeba Ronald Lauder, Zdeněk Bakala a další, a kladl mi otázku: Znamená to, že proto teď budu prosazovat zájmy CME nebo Patria Finance? Jakou vypovídací hodnotu mají obchodní rejstříky?
Společnost PMI, ve které je společník Jiří Zralý (a ten zase má v jiné společnosti podílníka Oberemenka), má prý nulové daňové přiznání a funguje jen teoreticky. Moje úvaha, že ke změnám v PMI dochází v časové souvztažnosti ke změnám u TV NOVA, je prý chybná, ty změny proběhly ještě před konfliktem Železný/CME, to jenom obchodní rejstřík je zaznamenal se zpožděním.
Na tyto argumenty jsem měl jen jedinou odpověď. Pokud uvedené indicie neodrážejí předmětnou realitu a jsou pouze náhodným jevem, pak se přece pan Duspiva nemá čeho obávat. Nejde přece o Duspivu jako takového, ale jde o jeho vazby na některé osoby, jde o systém nezdravého propojení ekonomických zájmů a státní správy. Pokud vztahy pana Duspivy k panu Berkovi nepřekračují rámec běžného společenského styku, a žádný důkaz neprokáže opak, tak není důvod členství pana Duspivy v Radě RTV zpochybňovat. Pokud ovšem vztah Duspiva/Berka je nestandardní nebo nadstandardní v tom smyslu, že obě osoby jsou zájmově propojeny natolik, že se to může dostat do rozporu s nezávislým rozhodováním v RRTV (což nemohu prokázat, jsou tu jen ty indicie), a že pan Berka je napojen na Jiřího Šmejce, MEF Holding a TV NOVA (což prokázat mohu), pak by bylo dobré se nad věcí zamyslet.
Z kavárny Slávie jsem odcházel se smíšenými pocity. Na jedné straně jsem trochu lidsky soucítil s ing. Zdeňkem Duspivou a s jeho životními osudy, na straně druhé stále nemohu přijmout tezi, že můj článek byl likvidační proti jeho osobě. Ten článek spíše kritizoval poměry obecně, které jsou charakterizovány netransparentním propojováním ekonomických a politických zájmů. Pokud někdo neví, co mám na mysli, nechť si přečte moje články v Louči, zvláště ty uložené v tematickém archivu pod heslem "zákony, legislativa".
Panu Duspivovi jsem se snažil objasnit svoji motivaci i ten fakt, že jsem skutečně osamělý běžec, kterého sice občas citují, když se to komu kdy hodí, ale kterého v podstatě nemají rádi ani u Železných ani u Vávrů, ani u ODS ani u ČSSD. A pokud se někomu zdám být čtyřkoaliční, nechť si vyhledají v archivu mé komentáře k publicistice Karla Kuhnla a Hany Marvanové. Kritizuji nekompetentnost, ať se objeví v kterékoli straně.
Pak jsem se pokoušel sám pro sebe analyzovat svoji motivaci tvůrce při psaní a publikování nejrůznějších článků, a to zdarma na Louči. Zcela rozhodně se přihlašuji k motivu číslo jedna (konat ve prospěch celku) a sebekriticky se přiznávám i k motivaci číslo dvě (získat prestiž, snaha být viděn). Zcela rozhodně však odmítám motivaci číslo tři. Na to už jsem příliš stár a poučen o kontraproduktivnosti podobných motivů.