 17. 11. 2024 Oslavy výročí sametové revoluce 17. listopadu, státního svátku Den boje za svobodu a demokracii (vyhlášený v roce 2000) a Mezinárodní den studentstva (od roku 2019), proběhly v obvyklé režii shromáždění, slavností a koncertů na Národní třídě i jinde.
Stalo se tak bez větších rušivých momentů, pokud do nich nezapočítáme pokřikování na některé politiky, včetně prezidenta, zásah policie při potyčce u Národního muzea ve věci zdejší vyvěšené  ukrajinské vlajky, nebo nepočetnou demonstraci na podporu Palestiny u Rudolfina.
x x x
Protože byla neděle, vedle speciálů nemohly zůstat televizní diskusní pořady stranou.
V Otázkách Václava Moravce reagoval předseda vlády Petr Fiala na průzkumy veřejného mínění vyjadřující  nespokojenost veřejnosti se současným stavem politiky a země. Pak následovala debata bývalých premiérů (Topolánek, Fischer).
V Partii Terezie Tománkové na Primě se příčiny blbé nálady probíraly v tradičním čtyřčlenném složení, dva proti dvěma na úrovni poslanců.
Televize Nova v pořadu Za pět minut dvanáct věnovala listopadovému výročí půlhodinové vzpomínání Michaela Kocába a historika Oldřicha Tůmy.
Nedalo se to stihnout. Celkový dojem: předvolební kampaň s heslem "zachraňme demokracii" začala s ročním předstihem. V debatách a vyjádřeních politiků došlo i na současný mediální hit - vysokou cenu másla.
x x x
Protože jsem svou pamětnickou povinnost splnil už před deseti lety v cyklu Znovu89 - Vzpomínky mladé čtvrtstoletí, nemám, co bych k dnešnímu výročí dodal.
Snad jenom to, že se bavím vzpomínkami dalších pamětníků, zvláště těch, kteří se spojili do projektu Blaničtí rytíři v uražené pýše, že o jejich zážitky historici neprojevili zájem.
Nicméně odkazy Blanických rytířů na zdroje, například na studii Pavla Žáčka "Z Albertova na Národní třídu" nejsou k zahození.
6. 11. 2024 Je rozhodnuto. Donald Trump s převahou zvítězil v prezidentských volbách, republikáni ovládnou Kongres. Včera jsem vítěze tipoval správně, jen ten odhad počtu volitelů byl příliš skromný. Dnes už jich má Trump 292, k vítězství potřeboval 270.
Vynechal jsem noční speciály. Ráno jsem střídal sledování ČT 24 a CNN Prima News. Vyslechl  Jefima Fištejna (ČT24) i Jana Lipavského (CNN Prima News) i Trumpův noční (u nás ranní) vítězný projev, v němž pochválil Elona Muska, který mu vysvětlil, co je to Starlink.
Z archivu jsem si prohlédl noční vysílání ČT24 s četnými hosty, včetně mého spolužáka  Dušana Neumanna. Vysílání, které okázale demonstrovalo "vyváženost" zpravodajství ČT. A tak vedle Petra Koláře a Igora Lukeše zde promluvili také Josef Mašín a Olinka Matušková/Plannerová. Celý záznam ke zhlédnutí zde. Volební noc CNN Prima News jsem už nezvládl (prý měla až dvouciferný share a občas se probojovala na špičku noční sledovanosti).
Škoda, že jsem si neudělal printscreen tweetů oblíbeného názoráře televize Prima a všeználka Lukáše Kovandy na síti X. Ještě včera zde předpovídal vítězství Kamaly Harrisové a rozebíral následky, dnes tyto tweety zbaběle smazal. Důkaz? Den co den Kovanda produkuje na síti X až desítky sdělení. Z úterka 5. 11. je zde jen jeden jediný. Jinak kde nic, tu nic.
Na rozdíl od něj populární rozumbrada Vidlák svoji chybnou prognózu nechal viset na FB i na svém webu.
5. 11. 2024 Dnes proběhnou v USA prezidentské volby, "na které čeká celý svět" (CNN Prima News), a které jsou "globálně nejdůležitější událostí posledních let" (HN). Snad ještě nikdy v historii nevyslala česká média tolik zahraničních zpravodajů do jedné země. Na médiích se to hemží speciály. Následující odkazy uvádím dle pořadí v záhlaví Louče: ceskenoviny.cz, denikn.cz, irozhlas.cz, idnes.cz, denik.cz, e15.cz. K tomu ještě ČT 24 a CNN Prima News.
 Unaven médii přehlcenými tématem amerických voleb si na speciály počkám až do zítřejšího rána. Do té doby se nechám informovat tím, co mi přihrají sociální sítě.
Dvojice Houska/Půr (Bruselský diktát) vyhlásila tipovací soutěž na vítěze a počet volitelů. Měl jsem sto chutí poslat tento tip: Trump 270, Harrisová 268, ale pak jsem si to rozmyslel. Moje prognózy téměř nikdy nevyšly, tak se nechám překvapit.
Printscreen z roku 2016 k danému tématu se vrací o osm let zpátky, kdy výzkumy veřejného mínění tvrdily, že to vyhraje Hillary a nakonec to vyhrál Trump. Už tehdy jsem si na sociálních sítích všiml, že co Čech, to odborník na americkou politiku.
O něco podrobněji jsem sledoval americké prezidentské volby před čtyřmi lety, kdy tři hlavní televizní sítě odstřihly Trumpovu povolební tiskovku, v níž poprvé přišel se svojí teorií o volebním podvodu. Letos to sledování přenechávám jiným. Louč se vrátí až ke  konečným výsledkům.
Proč se americké prezidentské volby konají vždy v úterý, vysvětlil ve svém nedávném  Posledním slovu Jaroslav Veis.
29. 10. 2024 Oslavy státního svátku 28. října proběhly jako obvykle, po druhé s prezidentem Petrem Pavlem. Stejně jako vloni, jeho projev přednesený ze čtecího zařízení, byl formulován víceméně v pozitivním duchu, opět v klidném, možná až v příliš nevýrazném tónu.
Přestože projevu byla vyčítána přílišná obecnost, domnívám se, že poměrně dost konkrétně reagoval na aktuální stav české politiky.
Mám na mysli výroky: "Zkusme si konečně definovat, co je pro naši zemi zásadní... musíme se učit nacházet shodu politickou i společenskou", nebo jeho výzvu k odmítnutí politiků, kteří "staví vzdušné zámky a vedou prázdné souboje... vytváří umělá bitevní pole nad věcmi nepodstatnými, pomíjivými".
Pro Kateřinu Konečnou to však byly "prázdné fráze" a proto "jsem ráda, že jsem se toho opět neúčastnila…". Neúčastnil se ani exprezident Miloš Zeman.
Exprezident Václav Klaus přišel hlavně proto, aby opět předvedl svůj  "klasický nepotlesk" (autor výroku: Thomas Kulidakis v 11. minutě záznamu pořadu 360° na CNN Prima News).
Jeho hlavní akcí byl projev, který téhož dne odpoledne přednesl před pamětní deskou u Obecního domu. Václav Klaus zde opakoval své mantry o ohrožení naší suverenity a o levičáckém směřování Evropské unie. Akci organizoval Institut Václava Klause. Účastníky shromáždění zachytila fotogalerie Parlamentních listů.
P.S. Nevím, proč se nedá nesouhlas s trapným postojem Kateřiny Konečné vyjádřit nějakým slušným způsobem. Snůška anonymních vulgarit a útočné nenávisti pod jejím tweetem (nově: postem) na síti X je něco, co je třeba odsoudit a odmítat, a neradovat se, že to v daném případě postihlo názorového oponenta.
x x x
Jako každý rok, také letos se rozvinula debata nad seznamem vyznamenaných.
Jindřich Šídlo prý musel "dlouho přemýšlet" po důvodu vyznamenání bývalého ředitele ČT Petra Dvořáka. (2:30 záznamu pořadu 360°). Trochu mne mrzí, že tak zkušený novinář jako je Šídlo nepochopil symboliku Pavlova rozhodnutí, které je spíše vyjádřením podpory existence média veřejné služby než oceněním Dvořákova ředitelování.
Kromě toho Šídlo při zdůvodnění této údajně nejvíce kontroverzní volby (zasloužil se o média veřejné služby) zapomněl na slůvko "nezávislost." Neboť ve zdůvodnění se praví, že bývalý generální ředitel Ćeské televize Dvořák "... se po dobu svého mandátu zasazoval o nezávislá média veřejné služby". Ať byl Dvořák, jaký byl, nezávislost ČT dokázal uhájit.
Nesmysly typu "Česká televize pod vedením Dvořáka v lednu 2023 druhou prezidentskou debatou ovlivnila výsledek prezidentské volby," které Šídlo a Kulidakis v pořadu 360° s vážnou tváří citovali, snad ani není třeba vyvracet. Výsledek volby (Pavel 58,32 %, Babiš 41,67 %) mluví sám za sebe a o Jirákově "analýze" si už dávno myslím své.
x x x
Z několika opožděných, naštěstí ještě ne "in memoriam" vyznamenání mě potěšila Medaile za zásluhy 1. stupně pro Jana Gruntoráda zakladatele CESNEtu a "otce českého internetu", jehož aktivity při zavádění internetu do Československa/Česka dlouho nebyly oceněny. To ani poté, co ho jako prvního středoevropana přijali do celosvětové Internetové síně slávy.
21. 10. 2024  Včerejší víkendové televizní debaty přinesly několik "hajlajtů" (highlight - překládáno jako "zvýraznění", ale také jako "zlatý hřeb"):
Andrej Babiš v Partii Terezie Tománkové jakoby vypadl z oka Donalda Trumpa co do způsobu diskuse, jejímž obsahem jsou jen obecné sliby a proklamace a neustálé útoky na vládu (Fiala lže, ničí naši zemi, je to pokrytec, ten člověk není normální), proložené vulgární mluvou (to jsou všechno jenom kecy, to si děláte srandu).
Terezii Tománkové se z Andreje Babiše nepodařilo vydolovat jedinou konkrétní odpověď, i když se o to - zvláště v debatě o možných koaličních partnerech ANO - usilovně snažila.
Karel Havlíček, který v Otázkách Václava Moravce kráčel ve šlépějích svého šéfa mluvou hospody čtvrté cenové skupiny (vy jste dodrbali, co se dodrbat dalo, zpackaný stavební zákon, nechalo se to vyhnít, jste neomarxista pirát Jakub Michálek), si nakonec vysloužil od předsedy Senátu Vystrčila repliku:
"ten váš způsob vyjadřování a to nálepkování nebo osočování těch druhých (..) Vy prostě tu zemi nechcete, aby fungovala, vy chcete, aby nefungovala a aby to bylo tak, že lidé, kteří prostě nějakým způsobem nejsou spokojení, tak budou volit vás jako spasitele, ale vy nejste žádný spasitelé, vy jste lidi, kteří tu zemi vedou prostě močálem černým kolem bílých skal do špatný budoucnosti ... nám jde o slušný chování, a ne o to, aby ten někdo mlel pátý přes devátý a všem ostatním říkal, jak je to správně a co není správně.
Nedělní pořad televize Nova Za pět minut dvanáct přinesl některé perličky z úst Jany Maláčové SOCDEM (tahle vláda nevládne, je strašně neschopná, je prolhaná) a Jiřího Paroubka ČSSD (Šmarda figurka pro legraci, jehož jméno jsem zapomněl), kteří nevylučovali volební spolupráci s Kateřinou Konečnou KSČM.
A tak z celého nedělního televizního debatování jsem získal jedinou pozitivní zprávu. Byla od Romana Prymuly na Nově (video 52:30): podzimní epidemie Covidu je na ústupu, chřipka nás teprve čeká.
x x x
Ještě dnes pokračovalo hádání Petra Fialy s Andrejem Babišem, který komentářem v MF Dnes napadl současného premiéra: "Petr Fiala už je jen směšný a trpí halucinacemi."
Petr Fiala odpověděl na X tweetem "Asi začíná mít problémy s pamětí a/nebo už sám uvěřil lžím, kterými zásobuje veřejnost, jak se mu to zrovna hodí. Nevím, co je horší."
Babiš pak kontroval: "Zase špatně, pane premiére. Nevadí, už jsme si zvykli, že mluvíte z cesty."
Na což Fiala reagoval: "Andrej Babiš se opět pokouší ohýbat fakta a odvolává se při tom na pelmel různých novinových článků."
Ano, taková je úroveň českých politických diskusí! A ty, občánku, si vyber!
x x x
Odpoledne pak přišla zpráva z Bratislavy: "Ministerstvo vnútra uzavrelo zmier s Ing. Andrejom Babišom v spore o ochranu osobnosti (...) po dôkladnom zhodnotení právnej situácie a ekonomických rizík spojených s pokračovaním súdneho sporu."
x x x
Smrt šéfa Hamásu Jahjá Sinvára skrývajícího se celý rok v tunelech a troskách Gazy, potvrzená 17. října, byla provázená obrazovou dokumentací, která oficiálně i neoficiálně pronikla do médií i sociálních sítí, včetně záznamu videa z kamery dronu, jenž zachytil poslední okamžiky Sinvárova života, krátce před tím, než další tanková střela pohřbila Sinvára v troskách, kde ho později nalezli a identifikovali vojáci IDF.
Nicméně je třeba mít stále na paměti, že téměř všechny obrazové záběry z válek se k nám dostanou jen ve výběru, o kterém rozhodují válčící strany, a tak nám ukazují jen část reality.
Některé z nich zveřejněné z propagandistických důvodů, jako například odtajněné záběry Sinvárovy rodiny uchylující se před útokem do podzemního bunkru, jsou pak základem dalších reakcí na sociálních sítích. Některé z nich v dosti rozdílné interpretaci.
x x x
Ad Ukrajina: Pětibodový mírový plán, se kterým prezident Zelenskyj nejprve seznámil západní mocnosti a ve čtvrtek 17. října přednesl na jednodenním summitu Evropské rady, vychází z této argumentace:
"Rusové se uchylují k diplomacii až tehdy, když zjistí, že svých cílů nedosáhnou silou. Proto je třeba posílit Ukrajinu, přijmout ji do NATO, dát jí dost zbraní a ještě více přitlačit na Rusko. Za to se vám Ukrajina odvděčí svým nerostným bohatstvím a posílením vaší obrany našimi válečným zkušenostmi."
Do čtenářského deníčku Louče jsem před časem zařadil úvahu "Jugoslávie u tří oceánů. Co čeká Rusko a Ukrajinu po válce", jejíž autor odmítá srovnání Ukrajiny s druhou světovou válkou, v níž byl agresor poražen.
Podle této analogie by Ukrajina měla očekávat zaslouženou odměnu za prožité utrpení: vítězství, nový Marshallův plán, plnohodnotné začlenění do Evropy.
Takový scénář by však vyžadoval maximální aktivní účast Západu, který by jako ve druhé světové válce konflikt "považoval za svou nejvyšší prioritu, na níž závisí jeho vlastní přežití (...) Takové vnímání rusko-ukrajinské války však v západních zemích teď není a stěží se objeví."
Vlažné přijetí Zelenského mírového plánu je toho důkazem. Citovanou vizionářskou úvahu publikovanou na Carnegie Endowment For International Peace pokládám stále za hodnou přečtení.
x x x
Posledně jsem slíbil, že se podívám blíže na konflikt Seznam zprávy versus propuštění datoví žurnalisté Mahdalová/Škop. Zatím jsem na to ještě nenašel čas, protože jsem se rozhodl sepsat pamflet k platům politiků a soudců.
V Seznamu se stále cosi děje. Dne 16. října opustil Seznam Jakub Unger, který Seznam zprávy v roce 2016 vybudoval.
Ve stejný den 16. října navštívili Seznam úředníci ÚOHS Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při neohlášené inspekci, shodou okolností den poté, co Seznam zprávy opakovaně upozornil na to, že ÚOHS a jeho předseda spolupracují s firmou člověka, který čelí obžalobě.
Tuto kauzu poprvé publikoval Seznam zprávy už v srpnu, na což tehdy ÚOHS reagoval tiskovým sdělením: "O obžalobě pana Petříka v uvedené dotační kauze se vedení Úřadu dozvědělo až z vašeho dotazu. Podle informací, které jsme si k dané věci nyní zjistili, se nejedná o aktuálně vznesenou obžalobu (...) ctíme presumpci neviny."
13. 10. 2024 Ohlédnutí za dvěma říjnovými týdny:
Miroslav Kalousek 1. října oznámil:
"Po patnácti letech jsem ukončil své členství v TOP09. Svým bývalým kolegům děkuji za léta spolupráce a přeji jim hodně štěstí a osobní spokojenosti do dalších let."
Webová stránka TOPO9 však i nadále vede Kalouska v rubrice zastupují nás.
Dost pochybuji, zda pětašedesátiletý, devadesátkovými aférami poznamenaný Kalousek bude schopen přinést svěží vítr do našeho politického života.
Jestliže je skutečně takový politický profesionál, jak se o něm říká, asi by měl spíše vyčkat, kdo zvedne prapor obnovy, a pak se k němu přidat a nabídnout mu své zkušenosti. Jinak jeho vstup do aktivní politiky přinese jen další fragmentaci naší politické scény.
x x x
Sjezd sociální demokracie, která se v červnu 2023 přejmenovala na SOCDEM (zkratku ČSSD si mezitím přivlastnili Jiří Paroubek s Janou Volfovou jako "Česká suverenita sociální demokracie"), si 5. října zvolil novou předsedkyni, Janu Maláčovou, která to v souboji s Jiřím Dienstbierem vyhrála v poměru 101:33.
Tak končí dlouholetý sen o české sociální demokracii západoevropského střihu, která sice bojuje za sociální práva občanů, ale nezříká se odpovědnosti za fungování státu.
Na podbízení se voličům demagogickou kritikou vlády a populistickými sliby jsou tu dnes jiní, takže pro slibovaný program "spojené levice" zbývá Maláčové jen Kateřina Konečná snažící se zakrýt transparentem "Stačilo!" základ své politické existence - KSČM.
x x x
Na výsledky sjezdu SOCDEM reagoval exministr zahraničí Tomáš Petříček s legendou ČSSD Petrou Buzkovou odchodem ze strany.
Následoval vznik manifestu Progresivní Česko. Mezi jeho signatáři jsou Tomáš Petříček, Jiří Dienstbier, ale také pirátský ex-europoslanec Mikuláš Peksa.
Pokud by to měl být pokus o vznik nové politické strany po vzoru Progresívneho Slovenska, pak je to pokus dosti nesmělý, chybí mi v něm vedle programu vůdčí politická postava typu Martina Šimečky.
x x x
Při sledování dnešních Otázek Václava Moravce (po delší době skutečně s tématy "o jakých se začne mluvit") jsem jednoho politika, kterému bych bez váhání dal svůj hlas, viděl.
Mám na mysli Jakuba Landovského, který - podobně jako Petříček a Buzková - rovněž oznámil odchod od sociální demokracie a v diskusi podle mého názoru o třídu převyšoval své debatní partnery - Jana Lipavského a Kateřinu Konečnou.
Především věcností svých argumentů při pojednávání témat domácí a zahraniční politiky, včetně války na Ukrajině, které se vymykají známému stylu únavných duelů, v nichž se snaží debatéři jeden druhému nasadit hlavu lháře a nedůvěryhodného hlupáka.
Jeden takový předpověditelný duel dnes nabídla Partie Terezie Tománkové s Marianem Jurečkou a Alenou Schillerovou (diskutovaná témata: zvýšení platů pro politiky, kvalita státního rozpočtu, peníze pro první dámu).
x x x
Jen tak na okraj: Z rozhovoru, který Václav Moravec poskytl podcastu Marie Bastlové "Mediální cirkus," jsem pochopil, že uvnitř zpravodajství ČT to asi trochu skřípe.
Nebývá zvykem, že se novinářští kolegové na veřejnosti vzájemně kritizují. Mám na mysli nejen Moravcův postoj k případu Nory Fridrichové a pořadu 168 hodin, ale také k Michalu Kubalovi, který prý "se nestíhá dostatečně věnovat řízení, protože sám příliš často moderuje."
x x x
Válečné konflikty ve světě zuří s neztenčenou silou, na Blízkém Východě navíc eskalují izraelským vstupem do Libanonu a íránským deštěm raket mířících na Izrael.
S výjimkou masívního íránského útoku  z 1. října česká média tyto události zaznamenávají až v druhém plánu, jsou tu jiné priority.
Jednak výše uvedená témata (platy politiků, náhrady první dámy, občas rozpočet), ale také zprávy o houbové explozi v českých lesích, které už dva týdny plní téměř všechna česká média. Od včerejška se k nim přidal začátek dalšího ročníku StarDance.
x x x
Dne 9. října vystoupil v europarlamentu Viktor Orbán, premiér země, která v těchto měsících předsedá Radě EU. Zpravodajství ČTK o jeho projevu bylo poměrně stručné. Bruselští zpravodajové MFDnes rozšířili zprávu ČTK o následné ohlasy a postoje českých politiků.
Z uvedených zpráv zaměřujících se na konflikty a kritiku jsem získal pocit, že Orbán rozčílil europoslance svou zprávou o prioritách maďarského předsednictví.
Až komentář Karla Bartáka na ČRo Plus mě vyvedl z omylu. Doslova: "Orbán chytře koncipoval svůj projev velmi smířlivě. Mluvil o tom, že Maďarsko chce být katalyzátorem příštích změn..."
Jenomže pak se do něj pustila - také kvůli Ukrajině, kterou Orbán z ohlášených priorit vyzmizíkoval - Ursula von der Leyenová, a teprve potom to Orbán "rozbalil" až do osobních útoků proti jednotlivým poslancům, a samozřejmě proti "korupčníkovi" Sorosovi. Detaily zde.
x x x
Aféra novinářů, s nimiž Seznam zprávy rozvázal smlouvu, nechala mainstreamová média poměrně chladnými, zatímco na internetu a v sítích to bylo docela žhavé téma.
Vše začalo 2. října oznámením na síti X, že "vedení redakce Seznam Zprávy ukončilo spolupráci s datovými novináři Kateřinou Mahdalovou a Michalem Škopem," protože "se ocitli ve střetu zájmů, když pro SZ vypracovali analýzu k agendě Pirátů, přičemž zároveň existovalo propojení s Českou pirátskou stranou dohledatelné ve veřejných smlouvách."
Tou "agendou Pirátů" byl článek o DSŘ (digitalizace stavebního řízení) polemizující s argumenty, jež vedly k odvolání Ivana Bartoše. Poté, co Seznam zprávy odmítl článek zveřejnit, objevil se na sociálních sítích. A tím "propojením" byla smlouva, podle níž Michal Škop před lety zpracoval volební kalkulačku pro jednoho pirátského poslance.
O detailech případu a polemice, která se na toto téma rozvinula, chci sepsat samostatný text do pravého sloupce Louče. Podle komentáře Daniela Dočekala, majitel Seznamu Ivo Lukačovič se svým heslem "Orel much nelapá" a "Not on my watch" nevyšel z aféry zrovna nejlépe.
30. 9. 2024 Hnutí ANO poprvé uspělo v Senátu - tímhle  titulkem zpravodajství MF Dnes odkazovalo na senátní volby z roku 2022, při nichž do druhého kola postoupilo sedmnáct kandidátů hnutí ANO, z nichž nakonec uspěli jen tři. Tentokráte jich z devatenácti v druhém kole uspělo šest, když další dva senátoři se dostali do Senátu už v prvním kole.
Je to stále stejná písnička - opozice je silná nejen svým populistickým programem a lacinou demagogií, ale hlavně slabostí vlády s jejími koaličními kompromisy, s její neschopností obhájit nezbytná nepopulární opatření a také pokračující absencí výrazných osobností v jejím čele.
x x x
Peripetie spojené s odchodem Pirátů z Fialovy vlády v médiích téměř překryly vystoupení Petra Pavla v USA na Valném shromáždění OSN (video zde) a návštěvu, která měla četné doprovodné akce.
Jednou z nich byla účast na otevřeném zasedání Rady bezpečnosti OSN na téma Leadership for Peace 25. září, na němž Petr Pavel vyzval Čínu, aby se chovala podle role, o niž usiluje. Doslova: "Být důležitým světovým hráčem přináší nejen výhody, ale i velkou odpovědnost za světový mír a bezpečnost.".
Ještě před tím 23. září The New York Times zveřejnil prezidentovy názory na válku na Ukrajině, která by měla být realistická ohledně svých válečných cílů.
x x x
O míru a bezpečnosti na Ukrajině se na půdě Rady Bezpečnosti debatuje průběžně. Zasedání, které se konalo 24. září, bylo však mimořádné úrovní přítomných delegátů - ministrů, kteří do New Yorku přijeli na VS OSN.
Za zmínku stojí zvláště vystoupení polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského, který reagoval na postoj ruského delegáta.
Vasilij Něbenzja kromě jiného zde prohlásil, že "Rusko bylo vždy připraveno žít v míru a dobrém sousedství s Ukrajinou, dokud se nezformovala do agresivního, rusofobního, neonacistického vosího hnízda, ohrožujícího naši bezpečnost."
Závěr jeho projevu byl vysloveně útočný: "Jestliže nám však západní tábor nedovolí zbavit se tohoto „rakovinného nádoru“ (což je současný kyjevský režim) mírovými prostředky a pokud geopolitické a ekonomické úvahy Washingtonu a jeho satelitů budou vytrvale převažovat nad cíli zachránit tu zemi, budeme pokračovat ve speciální vojenské operaci, dokud nebude jejích cílů dosaženo vojenskými prostředky. Když se nenajde jiný způsob, jak dosáhnout míru."
Joseph Goebbels by to lépe neřekl.
x x x
V sobotu 28. září oslavil Miloš Zeman své osmdesáté narozeniny v luxusním hotelu Štekl v Hluboké nad Vltavou, který vlastní bývalý politik označovaný za kmotra ODS, podnikatel a lobbista Tomáš Hrdlička. Údajně bylo pozváno kolem dvě stě hostů.
Premiér Petr Fiala mezi nimi nebyl, u Zemanova prezidentského stolu však zasedli čelní politici ze středovýchodní Evropy - polský prezident Andrzej Duda, slovenský prezident Peter Pellegrini, maďarský premiér Viktor Orbán, srbský prezident Alexandar Vučič, ale také slovenský exprezident Ivan Gašparovič, český expremiér Andrej Babiš, nemohl chybět Václav Klaus s manželkou. Slovenský premiér Robert Fico pogratuloval Zemanovi v předstihu u sobotního oběda.
Soukromá akce Miloše Zemana se stala víkendovým hitem českých bulvárních médií, které své zpravodajství doplnily četnými fotogaleriemi, jako například ty v Blesku zde a zde, nebo na webu lidovky.cz. Natočila se i některá videa.
Média veřejné služby a jejich konzumenti se museli spolehnout na agenturní zprávy a svědectví účastníků v jiných médiích.
Neměl jsem čas ani náladu procházet videa Blesku doprovázená nekonečnými reklamními šoty a spokojil jsem se sestřihem na síti X ilustrujícím atmosféru celé akce.
x x x
Po sebe jsem si však z fotogalerií "vyzobal" dokumentaci přítomných mediálních osobností. Zde je: Luboš Xaver Veselý s Alex Mynářovou, Luboš Procházka autor knihy "Spiknutí - Pravda o pokusu odstranit prezidenta ČR", Petr Žantovský v pozadí za exhejtmanem Haškem, Jiří Ovčáček s prošedivělými skráněmi, nebo šedá eminence médií a spolumajitel Parlamentních listů Michal Voráček.
Fotoreportéři kromě jiného zachytili, jak herec Ivan Vyskočil, který přinesl jako dárek Miloši Zemanovi malou zeměkouli, jí musel nechat rozebrat při bezpečnostní prohlídce. Dárky, které by mohly vybuchnout - takový je už dnešní svět...
x x x
...svět, v němž už nejsou bezpečné ani podzemní bunkry.
Přesvědčil se o tom šéf politické a teroristické organizace Hizballáh Hasan Nasralláh, kterého několik metrů pod zemí zabily izraelské (americké?) bomby v pátek 27. září. Jaká asi bude odveta?
25. 9. 2024 Včera byl den bohatý na události... V politice...
...ale i v životě celebrit.
22. 9. 2024 
Volby do zastupitelstev krajů jsou za námi. Na první pohled porovnání letošních výsledků s volbami předchozími nepřináší nic nového. Vítězem se opět stalo hnutí ANO (tmavě modrá barva na grafu).
Jak upozornil Bohuslav Pečinka, "před čtyřmi lety stačilo ANO k vítězství v krajích v průměru 20-25 procent. Dnes zvítězilo s 35-45 procenty..."
Jestliže před čtyřmi léty se vítězství ANO nepřeklopilo do reálné exekutivní moci, protože se proti němu v krajích zformovaly různobarevné koalice, které je vyřadily ze hry, tentokráte je situace jiná. ANO si už může diktovat v šesti krajích, navíc už není nepřijatelným koaličním partnerem, ale může se stát cenným spojencem pro oslabené strany, které se chtějí udržet u moci (středočeský kraj).
V satirickém příspěvku "Voliči vyslali jasný signál Co znamená, když politik řekne..." Jindřich Šídlo sestavil přehled frází a klišé, kterými se politici před voliči obvykle snaží zamaskovat svoji prohru. Některé z nich jsem z úst politiků tento víkend skutečně vyslechl.
Nejtěžší porážku zažili Piráti. Když v roce 2016 v krajských volbách začínali, získali 1,74 procenta hlasů a tři mandáty, v roce 2020 se svými 12,03 procenty byli dokonce hned druzí za ANO (21,82 %) a získali 91 mandátů, letos se jim podařilo obhájit jen 3 mandáty za 3,57 % hlasů.
Připomeňme, že státní příspěvek na mandát člena zastupitelstva kraje činí ročně 250 000 Kč ročně. Těch 22 milionů bude v pokladně Pirátů citelně chybět.
Dnes před půlnocí předseda Pirátů Ivan Bartoš oznámil rezignaci celého předsednictva a také, že "v nadcházející volbě se o post předsedy ucházet nebudu... je potřeba nový vítr ve vedení strany."
Na post předsedy rezignoval také předseda SOCDEM Michal Šmarda.
x x x
Zda také volby do Senátu budou pro hnutí ANO úspěšné, ukáže až druhé kolo. Do 27 volebních obvodů ANO nasadilo 25 kandidátů a 21 z nich uspělo. Dva z nich už mají senátorské křeslo jisté (Jana Mračková Wildumetzová a Martin Bednář), o ostatních rozhodne druhé kolo příští týden.
Není vyloučeno, že se zopakují situace z předešlých let, kdy zafungoval anti-babiš a v druhém kole odcházeli kandidáti ANO hromadně poraženi. Uvidíme.
Letos poprvé v historii voleb do Senátu se stalo, že v prvním kole získalo více než 50 procent hlasů hned pět kandidátů. Kromě dvou výše uvedených ještě Pavel Fischer (KDU/ČSL+ODS+STA+TOP), Jiří Čunek (KDU/ČSL) a Petr Vícha (SOCDEM-ANO). Viz údaje historické statistiky.
18. 9. 2024 Škody způsobené povodněmi na Moravě jsou obrovské, zvláště na dopravní infrastruktuře.
Vzpomněl jsem si na zatopené metro v Praze před 22 lety, jehož provoz se plně obnovil až po sedmi měsících v březnu 2023. Teď to asi bude také trvat měsíce a roky.
Doufejme, že to Fialova vláda zvládne podobně jako ta Špidlova v roce 2002, která však za to musela zaplatit - kvůli následným úsporám a nesplněným volebním slibům sociální demokrati prohráli eurovolby v roce 2004.
Volby do zastupitelstev krajů, které nás čekají za dva dny, se budou konat i v povodněmi zasažených okrscích, rozhodla vláda.
Proti tomu nejhlasitěji protestuje primátor Opavy Tomáš Navrátil, který vyzývá k vyhlášení nouzového stavu a odložení voleb. Navrátil se zaštiťuje zájmy voličů, zapomíná však dodat, že mu při tom jde také o jeho kandidaturu do Senátu.
x x x
Využití přírodního neštěstí k politickým hrátkám na sebe nedalo dlouho čekat. Alena Schillerová: "Je mi líto, že musím konstatovat, že postižení povodní mají velkou smůlu, že neštěstí je potkalo za vlády Petra Fialy." Nebo Karel Havlíček ve včerejších Událostech a komentářích (od 16. minuty).
O předvolebních debatách (na ČT24, nebo na CNN Prima News) ani nemluvě.
x x x
Poté, co se Jozef Síkela se stal eurokomisařem pro "mezinárodní partnerství a strategii", okamžitě se sesypal déšť výčitek na adresu úřadujícího premiéra Petra Fialy.
Před pěti lety opoziční politik Petr Fiala na Twitteru napsal: "Získané portfolio pro Věru Jourovou není v zájmu ČR a předseda vlády obelhal veřejnost, když říkal, že vyjednávání se vyvíjejí dobře. Jde o výraznou porážku autority předsedy vlády, který je hlavním politickým vyjednavačem v zásadních politických otázkách v Evropské unii."
Dnes mu to opozice vrací i s úroky:
"Vláda Petra Fialy u postu eurokomisaře pro Jozefa Síkelu absolutně selhala. Chlubili se, že bude ředitelem jaderné elektrárny. Nakonec byl jmenován správcem jezu a bude z lavičky počítat kachny."
Jenomže jak je to doopravdy? Kloním se k názoru Kateřiny Šafaříkové, která zhodnocení Síkelova portfolia uzavřela slovy: "Může ze své agendy leccos vykouzlit, může ale skončit jen u studní."
Popis Síkelova portfolia předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová shrnula do tohoto dokumentu.
x x x
Spirála násilí a nenávisti na Blízkém Východě se dál roztáčí. Včera a dnes vybuchovaly ukryté nálože v síti komunikačních zařízení - pagerů, kterými se Hizballáh vybavil poté, co přestal používat mobilní telefony. Výsledek: zatím přes dva tisíce zraněných a dvanáct mrtvých.
Nikdo nepochybuje, že je to akce Mossadu, i když se Izrael k akci nehlásí.
Komentář na voxpot.cz připomíná, že "detonované pagery patřily členům Hizballáhu na různých pozicích, nikoliv pouze jeho ozbrojenému křídlu".
15. 9. 2024 Katastrofální povodně, které už ve středu předpověděli meteorologové, dnes v neděli 15. září kulminují, zvláště na Moravě.
Symbolem letošní povodňové zkázy se zřejmě stanou města Jeseník, Krnov a Opava, v nichž je situace prý horší než v roce 1997.
Tady je časosběrné video o 62 hodinách srážkových mraků, které se nad Českem točí už třetí den.
Povodně vytlačily z médií ostatní témata a upozadily tradiční Babišův marketing před krajskými volbami, které se konají za týden.
x x x
V úterý 10. září americký zpravodajský kanál ABC News (názorově jakýsi střed mezi údajně levicovou CNN a pravicovou Fox News) odvysílal televizní debatu mezi prezidentskými kandidáty Donaldem Trumpem a Kamalou Harrisovou. Textový přepis zde.
Můj kamarád a známý Dušan Neumann, zavilý trumpista, na debatu okamžitě reagoval na FB emocionálním příspěvkem "lhářka Harrisová", který naštěstí později v české verzi trochu zbavil emocí a demagogie, takže se to dalo číst.
Ale i tak vždycky kroutím hlavou nad tím, jak se Dušan nechává unést svou nechutí vůči Demokratům a jak je ve vleku citátů a druhotných mediálních výroků, místo toho, aby šel k primárním zdrojům - viz např. Rozhodnutí Nejvyššího soudu o prezidentské imunitě nebo zpráva o potratech, jejíž data cituje mimo daný kontext (z roku 2021, tj. ještě před zneplatněním Roe v. Wade).
Mainstreamová média, podpořená bleskovým průzkumem CNN, napsala, že Kamala byla lepší Trumpa. Otázkou však je, zda si to myslí i ti nerozhodnutí voliči, které průzkum CNN nezachytil. To uvidíme až za dva měsíce.
Poté, co se Taylor Swift po televizní debatě vyslovila ve prospěch Kamaly Harrisové, Miroslav Motejlek to na síti X suše komentoval: "Je to tady. Taylor Swift versus Elon Musk.".
1. 9. 2024 
Včera vyšlo poslední tištěné vydání Lidových novin. Šéfredaktor Petr Bušta v nich oznámil, že "S řadou našich současných autorských osobností se čtenáři mohou od 1. září setkávat v nové internetové podobě Lidových novin na adrese lidovky.cz, prominentní postavení zaujme vyhledávaná názorová rubrika."
Důkaz přineslo dnešní "První poslední slovo" Ondřeje Neffa, když to " Poslední Poslední slovo" sepsal Jaroslav Veis.
Ke konci tištěného vydání LN vyšlo několik vzpomínkových komentářů mající charakter pláče nad rozlitým mlékem a hledání "kdo za to může."
Mám na mysli text Petra Janyšky Nedůstojný konec Lidovek v Deníku Referendum, který měl zkrácenou verzi Konec Lidovek, které se nestaly velkým projektem v rozhlase ČRo Plus (byla to strategická chyba, jíž se po listopadu 1989 dopustily české disidentské elity).
Nebo komentář Pavla Šafra, jednoho ze čtrnácti šéfredaktorů Lidovek (Jiří Ruml, Rudolf Zeman, Jaroslav Veis, Tomáš Smetánka, Jaromír Štětina, Jiří Kryšpín, Libor Ševčík, Jefim Fištejn, Pavel Šafr, Veselin Vačkov, Dalibor Balšínek, István Léko, Petr Bušta) K Lidovým novinám se jejich majitelé i někteří novináři chovali cynicky.
(Lidové noviny zabil cynismus řady novinářů a buranství našich miliardářů. Tuhle pravdu je třeba zaznamenat pro naše poučení. A ne ji zakrývat banalitami o éře internetu.)
Nebo vzpomínání jednoho z otců zakladatelů Michala Klímy Jak začínaly končící Lidové noviny.
(Za hlavní problém počátku vydávání LN považuji prakticky úplný nezájem nových politiků o média. Ten nezájem se netýkal jen Lidovek, ale celého vydavatelského prostředí. (...) Nedostatek tiskáren, hroutící se distribuce, daně nastavované bez ohledu na specifika médií atp. To vše byl hlavní důvod, proč česká média neměla sílu na vlastní existenci a rychle končila u zahraničních vlastníků).
Korunu všemu nasadilo jakobínské kádrování Adama Drdy v Bubínku revolveru Kdo zničil Lidové noviny?. Adam Drda si to tady "rozdává" s textem Marka Švehly Končí noviny, které páchaly těžký zločin z 19. července v Respektu, jenž bilancoval celou historii polistopadových Lidových novin.
(Drda: Plačky nad zánikem někdejšího „klenotu české žurnalistiky“ mi připadají nevěcné a srandovní (...) Ovšem otázka, kdo je zlikvidoval, zůstává podstatná. A řekne-li se, že odpovědnost nese Babiš, (...) je to jen část pravdy, ta nejpohodlnější pro většinu zúčastněných. Babiš přece nic neničil sám: od počátku mu pomáhal zástup bezzásadových trulantů, kteří by se aspoň teď mohli stydět, což je ani nenapadne).
Těmi "trulanty" jsou pro Adama Drdu všichni, kteří po Babišově převzetí Mafry v roce 2013 neopustili redakci Lidových novin a snažili se i nadále o slušnou žurnalistiku, počínaje Martinem Zvěřinou, Petrem Zídkem, Zbyňkem Petráčkem, Janou Machalickou přes Petra Kamberského až po Ondřeje Neffa, Josefa Mlejnka nebo disidentku Petrušku Šustrovou.
To mnohem střízlivější závěr vyplynul ze vzpomínání bývalých členů redakce Kamily Klausové, Petry Procházkové, Jana Dobrovského a Robert Čásenského v "devadesátce" ČT24 z 30. srpna, kteří se v závěru shodli, že v nedaleké budoucnosti nejspíš skončí i další české tištěné deníky. "Myslím si, že Lidové noviny jsou první vlaštovkou, ale letí kousek před hejnem," uvedl Robert Čásenský s tím, že očekává konec dalšího listu do pěti let.
17. 8. 2024
Před dvěma dny byl uveden do distribuce "český film roku" Vlny, jak jej už po předpremiéře v  Karlových Varech označila Irena Hejdová v Deníku N.
Distribuční premiéru provázela záplava recenzí a rozhovorů, z níž letmo vybírám:
15. srpen - ČT24 ve večerním pořadu 90´ uvedla rozhovor s Jiřím Mádlem, Vojtěchem Vodochodským a  Janou Šmídovou.
15. srpen - rozhovor Lucie Výborné s Jiřím Mádlem a Janou Šmídovou v Radiožurnálu.
16. srpen - rozhovor s režisérem Jiřím Mádlem a producentkou Monikou Kristlovou v pořadu ČT Kavky, v němž se o natáčení dozvíme více než v předlouhém rozhovoru Lenky Nejezchlebové s Jiřím Mádlem v Deníku N z 9. srpna.
16. srpen - rozhovor s Jiřím Mádlem ve Víkendu Hospodářských novin, doplněný recenzí Ireny Jirků (Když Češi nejsou za poražené ani za zbabělce. Vlny posouvají Jiřího Mádla do evropské špičky).
16. srpen - recenze Vojtěcha Ryndy v týdeníku Reflex (...nelze ubránit pocitu, že Vlny plynou až příliš hladce, že jsou až příliš divácky vstřícné a přehledné, že jejich kladní hrdinové působí až příliš ušlechtile).
16. srpen - recenze Pavla Sladkého iRozhlas.cz (Vlny jsou kvalitní mainstream, jaký v Česku z vícero důvodů potřebujeme. Bez určitého tlaku na emoce se takový film obejde těžko. Jeho „prohřešky“ proti historické realitě jsou někdy signifikantní a odhalující chtěnou heroizaci.)
x x x
Film jsem ještě neviděl, ale rozhodl jsem se, že v tomto případě předem upouštím od publikování svého názoru na využívání historických událostí a jejich kulis k vytváření nových vymyšlených příběhů (své jsem si řekl už u seriálu Volha).
Jako pamětník těchto událostí však pokládám za užitečné zveřejnit vzpomínku Jana Petránka na Milana Weinera, která dostatečně - bez heroizace - přináší portrét jednoho z hrdinů uvedeného filmu.
K tomu ještě přidávám odkaz na počátek slavné debaty Weiner-Záruba z března 1968.
Historici Pražského jara 1968 často uvádějí, že širokým veřejným míněním, které zpočátku přijímalo výměnu Dubčeka za Novotného v čele KSČ za nezajímavé partajní "škatule hýbejte se," zahýbal až pořad Československé televize Ze 4. února 1968, v němž se prolomilo tabu mlčení o IV. sjezdu spisovatelů a tzv. strahovských událostech.
Málokdo si vzpomene, že televize pouze kopírovala rozhlas, který toto mlčení prolomil už  25. ledna v "Písničkách s telefonem," v pořadu, který vymyslel a prosadil Milan Weiner.
Oprava 18.8.: zřejmě to bylo v komentovaném pořadu "Jedenadvacítka," který po roce 1963 rovněž prosadil Milan Weiner. "Písničky s telefonem" vznikly až 8. února 1968 (zdroj "Od mikrofonu k posluchačům, str. 293).
13. 8. 2024 V neděli 11. srpna ženským maratonem a závěrečným ceremoniálem skončily 33. letní olympijské hry v Paříži.
Medailový zisk Česka byl nejnižší v historii LOH: tři zlaté a dvě bronzové, které nás v medailové tabulce zařadily na 28. místo. (Zlato: tenis Siniaková/Macháč, kanoe Martin Fuchsa a kajak Josef Dostál. Bronz: družstvo šermířů a oštěp Nikoly Ogrodníkové.)
Obešlo se to bez většího nářku v médiích. Ta podle mého názoru víceméně odrážela převládající náladu české veřejnosti, že každý den nemusí být posvícení, a že někteří čeští vynikající sportovci zkrátka měli smůlu (4 centimetry dělící Vadlejcha od oštěpářské medaile, Prskavcův nešťastný dotyk branky apod.).
x x x
Potřebu vyjádřit se na svém blogu kriticky k letošním olympijským hrám pocítil však kardinál Dominik Duka. Jeho srovnání Paříže 2024 s Berlínem 1936 vyvolalo dosti velké pohoršení. Šlo o tento odstavec:
"Co říci? Jak proběhla Olympiáda? Mnozí mě předešli. Vytvořil se trojlístek olympiád 1936 - Berlín, 1980 - Moskva a nyní Paříž 2024. Olympiáda nastolila mír. Proto zmíněné tři olympiády odporují těmto zásadám. Sportovci byli zneužiti k jiným cílům: k nacismu, komunismu a k novým ideologiím, které nám vlastně říkají, že neexistuje lidská identita. Z toho důvodu také ale neexistuje právo a neexistuje ani potřeba míru a přátelství...".
x x x
Český olympijský výbor ČOV zase vyvolal pozdvižení požadavkem, aby pořadatelé studentských vědomostních soutěží přestali používat v názvu slovo olympiáda.
Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek spolu s vědci, politiky a pedagogy připomněl, že školní olympiády mají dlouholetou tradici a podporují rozvoj talentovaných žáků. Výklad zákona o ochraně olympijských symbolů ze strany ČOV pokládá za nepochopitelný.
x x x
Miloš Čermák, který s manželkou Sentou na webu inspiruj.se pořádají přednášková turné o umělé inteligenci, využil AI ke shrnutí obsahu dvouhodinového rozhovoru na síti X, který zde 12. srpna vedl Elon Musk (vlastník X) s prezidentským kandidátem Donaldem Trumpem.
Donald Trump se tak vrátil na někdejší Twitter, nyní síť X, který ho v lednu 2021 vypnul poté, co nepřestal zpochybňovat výsledky prezidentské volby a nepřímo tak vyvolal útok na Kapitol.
Když Elon Musk Twitter koupil a přejmenoval ho na X, v listopadu 2022 nabídl Trumpovi, aby se na tuto sociální síť vrátil, ten se mezitím zabydlel na vlastní platformě Truth Social
Čermákova AI vyhodnotila kromě jiného také Trumpův postoj k Putinovi nebo jeho výroky o Kamale Harrisové.
Jeden z diskusních příspěvků však k tomu suše dodal: Takhle to vypadá skoro až hezky... Kdyby ovšem člověk neslyšel, jak Trump blábolí, mele páté přes deváté (...) a velká část z toho, co semele, není pravda nebo je trochu jinak.
6. 8. 2024 K současným rasovým nepokojům ve Velké Británii:
Hrdina české extremistické, ale i pravicové scény Tommy Robinson (viz např. před lety publikovaný oslavný článek na Echo 24), který si udělal z rasismu milionový byznys, z pětihvězdičkového hotelu na Kypru přilévá na síti X olej do ohně rasových nepokojů ve Velké Británii.
Deník The Guardian se táže: Jsou úřady proti Tommy Robinsonovi bezmocné? (Are the authorities powerless to stop Tommy Robinson’s online output?).
Elon Musk, který Robinsonovi vloni v listopadu obnovil zastavený účet na síti X (Twitter ho zastavil 28.3.2018), k tomu dodal "Občanská válka je nevyhnutelná."
K osobě Tommy Robinsona už před šesti lety proběhla diskuse, které jsem se zúčastnil textem "Příběh Tommyho Robinsona aneb Globální Facebook a novináři, kteří nectí fakta".
29. 7. 2024 
Letní olympijské hry v Paříži zahájil v pátek 26. července ceremoniál ve stínu Eiffelovky, který se sestával z kulturního programu na březích Seiny, po níž defilovaly lodě s účastníky her.
Aférou se stala scéna, kterou sociální sítě interpretovaly jako aluzi na poslední večeři Ježíše Krista. Pořadatelé olympiády se museli omlouvat a autor ceremoniálu Thomas Jolly popřel, že by kritizovaná scéna měla být paralelou k Poslední večeři. Jeho záměrem prý bylo oslavit diverzitu a vzdát hold hodování a francouzské gastronomii.
Na wikipedii jsem si našel osobu Toma Jollyho a bylo mi vše jasné - našel jsem tu avantgardního umělce, který chce - podobně jako návrhář českého olympijského oblečení Jan Černý - překvapit, šokovat za každou cenu.
x x x
Dále jen krátce ze světa médií.
Na tiskové konferenci ve středu 24. července Česká televize zveřejnila své programové plány na podzimní sezónu, které bude opět dominovat soutěž StarDance a v jejím stínu životopisný film Smetana se seriály Docent II a Lovec. Tedy nic moc zvláštního.
Kdo si nechce stahovat press kit připravený pro novináře, najde ho v informaci Honzy Potůčka na televizniweb.cz.
x x x
O den později 25. července tiskové oddělení ČT vydalo tiskové prohlášení, v němž generální ředitel ČT Jan Souček zdůvodňuje konec vysílání publicistického pořadu Nory Fridrichové 168 hodin slovy: "dění z posledních dnů" (zřejmě parlamentní debata kolem schvalování tzv. velké mediální novely - pozn. mš), které se pořadu bohužel také týká, a které nepoškozuje jen pořad samotný, ale nestaví do dobrého světla ani Českou televizi."
Historii pořadu vysílaného od roku 2006, včetně hlavních skandálů, které ho provázely (prezidentská rozcvička, mizející pero v Chile, naposledy Wollnerova aféra) podrobně popsal Filip Rožánek na Lupě.
 Tisková zpráva z 8. září 2006 popisuje ambice, s nimiž pořad začínal. Ke zhlédnutí je i archivní záznam zcela prvního vydání z 10. září 2006, při němž jsem si oživil vzpomínky na dobu, kdy bylo po volbách, Miroslav Topolánek sestavoval vládu a paní Topolánková (v exkluzivním rozhovoru pro 168 hodin) ještě doufala, že zachrání své manželství.
Setkal jsem se v něm také s řadou známých osobností v mladším vydání: s Václavem Moravcem, Petrem Vizinou, Karlem Hvížďalou, Honzou Dědkem, Pavle Klusákem, ba i s Helenou Vondráčkovou.
x x x
V předminulém týdnu 18. července se Václav Moravec po delším čase nechal vyzpovídat u Čestmíra Strakatého. Média zaznamenala hlavně jeho výrok, podle něhož po případném odchodu z ČT by si založil vlastní podcast, v němž by byl svobodnější než v ČT.
Blesk z vlastních zdrojů zmínil "třecí plochy" Moravce s novým generálním ředitelem, což Jan Souček o den později v podcastu serveru idnes.cz Kontext dementoval.
x x x
Zemřela Kateřina Fričová, jedna z legend české televizní scény, která stála u vzniku televize Nova (1994), později se podílela také na konsolidaci televize Prima (1997-2000) a několik let byla programovou ředitelkou České televize. Nejobsáhlejší nekrolog jsem našel 25. července na Facebooku.
Když jsem vloni psal historii Primy, obrátil jsem se na ni s  dotazem, na kterými však už neodpověděla.
22. 7. 2024 Po osmi dnech je všechno jinak - sobotní atentát na Trumpa a včerejší dopis Joe Bidena rezignující na kandidaturu na amerického prezidenta se staly "game changers" - pravidla hry předvolební kampaně se mění.
Protože jak Donald Trump, tak Kamala Harrisová jsou - přinejmenším pro velké segmenty amerického voličstva - ne příliš důvěryhodné osoby, je možné, že do konečného rozhodování by mohl promluvit souboj kandidátů na viceprezidenta.
Přes Miloše Čermáka na síti X jsem se dostal na osobu Pete Buttigiega, ministra Bidenovy vlády, který by v takovém souboji mohl být důstojným soupeřem silné Trumpovy volby, charismatického J. D. Vance.
x x x
P.S. Video z Ugandy - chce snad ještě někdo pochybovat, že žijeme v globalizovaném světě?
17. 7. 2024 Vydavatelství Mafra včera oznámilo, že "Ke konci srpna mediální skupina MAFRA zároveň ukončí samostatné vydávání deníku Lidové noviny v tištěné podobě".
Damoklův meč zániku visel nad Lidovými novinami už od roku 1998, když Ringier prodával Lidovky německému vydavatelství RBVG (Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft) vlastnícímu jiný úspěšný deník MF DNES. Když vydavatelství RBVG kupovalo od Ringiera Lidovky, převzalo prý závazek, že "minimálně po dobu několika let" bude vydávat Lidové noviny jako samostatný titul. Deník Právo tehdy předpovídal, že to je tak na tři roky.
Kupodivu RBVG udrželo Lidovky při životě až do chvíle, kdy Mafru od něho koupil v roce 2013 Babišův Agrofert. Louč to tehdy komentovala: Lidové noviny na rozcestí. Naposledy se Louč ohlížela za historií Lidových novin, když v roce 2019 začal vycházet Deník N.
Klec spadla až letos. Mafru od Babiše koupila skupina KAPRAIN Group lobbisty a podnikatele Karla Pražáka na základě dohody z loňského září, kterou jsem komentoval: "...ve světě zuří válka a po výbušninách je stále větší poptávka. A když chtěl Pražák libové (Synthesii), musel koupit také bůček (Mafra, Londa)".
Teď jsem jen zvědav, kolik abonentů tištěných Lidovek bude ochotno přejít na jejich placenou elektronickou verzi. Kam bude psát Kamberský? Přesune se s Orientací na MF DNES také Poslední slovo?
Tištěným novinám dnes zvoní hrana. Předpovídá se, že úplně zaniknou. Já tomu nevěřím. Například vinyly stále existují. Pro fajnšmekry, ale existují. A snad něco podobného potká v budoucnu i deníky, které se rozhodnou nabízet úzké elitní vrstvě čtenářů seriózní informace zbavené deformujícího vlivu prvoplánových obchodních, ale i politických zájmů.
14. 7. 2024 Jsa na dovolené a v přírodě, o atentátu Donalda Trumpa, který exprezident USA naštěstí přežil jen se zraněním na uchu, jsem se dozvěděl až odpoledne. Atentátník, dvacetiletý Thomas Matthew Crooks vzdálený 130 metrů na střeše budovy přes ulici byl okamžitě zneškodněn ostrostřelci z budovy blízko pódia.
Jak je to dnes, v době chytrých mobilních telefonů a sociálních sítí, zcela běžné, vše se odehrálo v přímém přenosu, zaznamenáno na videích globálně rozšířených na sociálních sítích. Na síti X jsem zaznamenal několik zajímavých videí a pohledů:
- pohled zezadu na tribunu, která stála izolovaně od diváků zadní tribuny, na němž lze sledovat ochranku před atentátem
- pohled na snipery, kteří okamžitě z jiné střechy atentátníka zneškodnili,
- postavení atentátníka a střelců vyznačené na google mapě,
- reakce muže z davu, který média pokládá za spolupachatele a vylévá si na přítomných novinářích zlost,
- nesestříhaný záznam, který natočila americko-čínská televizní stanice NTD News (New Tang Dynasty Television), prý lepší než z oficiálních TV stanic.
Kdybych byl více trpělivý, možná bych těch neoficiálních videí na sítích našel ještě více (bohužel už se zde objevují i fejky).
Nedá mi, abych si nevzpomněl na sobotu 23. listopadu 1963. V srpnu jsem nastoupil na vojnu a v listopadu jsem dostal první opušťák. Přijel jsem domů v pátek a když jsem v sobotu ráno otevřel ve vinohradském činžáku schránku s novinami (odebírali jsme Lidovou demokracii), z první strany na mne křičel titulek: zastřelili amerického prezidenta.
Tehdy jsem poprvé v životě zažil, že věci a události, o kterých jsem si myslel, že se nemohou stát, se později staly. Bohužel takových událostí bylo v dalších letech ještě několik (například srpen 68, americký útok na Irák, ruský přepad Ukrajiny).
6. 7. 2024
Některá mediální témata začátku prázdnin se každý rok opakují: Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, Wimbledon, Tour de France, letos sportovně obohacené o fotbalové mistrovství Evropy a mimořádné volby ve Francii a Británii. O problémech Bidenovy kandidatury ani nemluvě.
x x x
Vzato od konce: Výsledky voleb do britské Dolní Sněmovny 4. července dopadly pro konzervativce katastrofálně. Labour Party je převálcovala, když v 650tičlenné Dolní sněmovně získala 411 poslanců, zatímco Konzervativní strana klesla z někdejší většiny 346 hlasů na 121 zvolených poslanců.
Brexitář Nigel Farrage s pravicovou populistickou Reformní stranou získal 5 poslanců (exit poll předpovídal 13 křesel). Kvůli většinovému volebnímu systému tento počet neodráží sílu Farragovy partaje, která se umístila na třetím místě s 14,3 % odevzdaných hlasů, které pak chyběly Konzervativní straně.
Ivan Kytka z Londýna to komentoval_ slovy: "Šlo spíše o výprask pro konzervativce než o podporu labouristů."
x x x
Od 1. července převzalo půlroční předsednictví Rady EU Maďarsko.
Předseda maďarské vlády Viktor Orbán 2. července poprvé navštívil Kyjev, kde se setkal s Volodymyrem Zelenským, a 5. července Rusko, kde se setkal s Vladimírem Putinem, kterému představil Maďarsko jako "brzy jedinou zemí v Evropě, která může jednat se všemi."
Předseda Evropské rady Charles Michel se nechal slyšet, že Orbán jednal bez mandátu členských zemí EU.
x x x
Ve Francii se zítra rozhodne, zda Francii bude vládnout Národního sdružení Jordena Bardelly (Le Penové).
Dodatek 8. 7. 2024: Dnes je překvapivě vše jinak. Exit polls ukazují, že na prvním místě bude volební blok Nová lidová fronta, a LePenovci NR budou v Národním shromáždění až na třetím místě, za vládním táborem Společně.
x x x
V USA se ozývají hlasy, že by Joe Biden měl odstoupit z kandidatury na prezidenta a přenechat své místo někomu mladšímu.
Že by to nebylo jednoduché, i kdyby to Biden vzdal (což nehodlá učinit), popisuje Vláďa Foltán na síti X.
x x x
Česká média však zahraničí příliš nezajímá. Hlavním mediálním tématem prvních červencových dnů byly starosti o prázdninové dovolenkáře a jejich problémy se zpožděnými lety a neodeslanými zavazadly z letiště Václava Havla.
Chaos s kufry byl na Primě otvírákem večerního zpravodajství po několik dnů.
V diskusi k příspěvku Romana Mácy jistý @PatLunacek ironicky poznamenal: "Největší problémy Čechů - fronty na kufry na letišti a zvýšení koncesionářského poplatku o cenu jednoho lahváče." Souhlas.
x x x
Ten poplatek chce vládní koalice opět protlačit silou - viz program 111. schůze Poslanecké sněmovny parlamentu s jediným bodem - první čtení tzv. velké mediální novely, sněmovní tisk číslo 738.
x x x
Mistrovství Evropy ve fotbale EURO 2024 se hraje bez nás. České mužstvo zde skončilo už 26. června po prohře s Tureckem. Ve skupině jsme skončili poslední.
x x x Loňská vítězka Wimbledonu Markéta Vondroušová vypadla ze soutěže hned v prvním kole. Její přemožitelku zdolala Barbora Krejčíková, zatím poslední z jedenácti českých tenistů a tenistek, kteří vstoupili do soutěže.
x x x
Na nepříliš lichotivou kritiku oblečení českých olympioniků reagoval předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval: V davu nás rozhodně nikdo nepřehlédne. Právě toho chceme dosáhnout v srdci Paříže, hlavního města módy.“
Trochu slabé zdůvodnění výběru epigonských vzorů módních přehlídek nemajících se sportem ani s prezentací naší země nic společného.
x x x
V těchto dnech vstupuje Louč do pětadvacátého roku své existence. Nemám, co bych dodal ke svému dinosaurovi z internetového pravěku, Vše už bylo popsáno před čtyřmi lety. Když jsem před dvěma lety končil s pravidelnými aktualizacemi, netušil jsem, že mě stále budou bavit aktualizace nepravidelné, kterými si bystřím paměť.
x x x
V nultém vydání Louče z 3. července 2000 jsem v rubrice "Co mne napadá před obrazovkou" napsal kromě jiného: "Balzámem na duši byl přenos sokolského sletu v sobotu 1.7. odpoledne. Jaké blaho vidět na obrazovce normální lidi s radostí ze života ochotné se podílet na něčem společném .... v době sobeckých individualistů ochotných za peníze učinit cokoli..."
Tento zážitek jsem si mohl opět zopakovat při přenosu ze XVII. všesokolského sletu (30. 6.-5. 7. 2024), jehož hromadná cvičení se konala ve Fortuna aréně v Edenu v Praze.
Ve stejné aréně, fotbalovém stadionu Slávie, kde před měsícem, 8. června, naopak vládlo násilí a ochota za peníze riskovat své zdraví - Oktagon 58
30. 6. 2024 
Televizní debata prezidentských kandidátů Joe Bidena a Donalda Trumpa 28. června ve studiu CNN proběhla bez publika s vymezeným časem na odpovědi a s vypínáním mikrofonu druhého mluvčího v okamžiku, když promluvil ten první.
Bidenovo stařecké vystoupení a "jeho klopýtání a křivolaké odpovědi vyvolaly šok v Demokratické straně" (his stumbles and meandering responses sent shock waves through the Democratic Party - Washington Post).
Názorová stránka The New York Times vyzvala Bidena, aby - pokud chce posloužit své zemi - z volebního soupeření odstoupil. Biden to však odmítá, takže v USA asi vše proběhne podle známého Murphyho zákona "Anything that can go wrong will go wrong".
x x x
Ve Francii dnes proběhlo první kolo předčasných parlamentních voleb, v němž zvítězilo Národní sdružení Marine Le Penové, které získalo třetinu odevzdaných hlasů. Macronova koalice skončila až třetí za sjednocenou levicí. V prvním kole voleb bylo nadpoloviční většinou zvoleno 75 poslanců Národního shromáždění, za což prý může mimořádně vysoká účast voličů 66,71 procent.
Synovec Partner neteře Mariny Le Penové a volební lídr Národního sdružení Jorden Bardella prohlásil, že chce být premiérem všech Francouzů, což se mu může podařit jen v případě, kdyby Rassemblement national a jeho spojenci získali v druhém kole většinu z 577 poslanců.
x x x
Dnes na tiskové konferenci ve Vídni Viktor Orbán, Andrej Babiš společně se šéfem rakouské FPÖ Herbertem Kicklem oznámili založení nové politické aliance s heslem "Patriots for Europe", jejímž cílem je založit v Evropském parlamentu novou frakci.
Ta může vzniknout, pokud v ní bude nejméně dvacet tři europoslanců alespoň ze sedmi různých zemí EU. Počet by souhlasil (Fidesz 10, ANO 7 a FPÖ 6), teď ještě získat spojence z dalších čtyř zemí.
Andrej Babiš, na jehož pokyn europoslanci hnutí ANO minulý týden opustili silnou frakci Renew Europe, dává tak najevo, že košile domácí politiky (založené na populismu) je mu bližší než kabát europarlamentu, v němž bude ANO sehrávat jen marginální roli.
Dokument Vlastenecký manifest pro evropskou budoucnost, který Babiš zveřejnil na síti X, tak není adresován směrem k Evropě, ale k domácímu publiku.
x x x
Nedělní televizní debaty o zvyšování rozhlasového a televizního poplatku mě zas jednou vyprovokovaly k sepsání zbytečné, protože stále stejné, polemiky "Kočkopes velké mediální novely."
23. 6. 2024
Občas se pokouším sledovat nedělní politické debaty na všech televizních kanálech (ČT24, CNN Prima News a TV NOVA.)
Mediální výsadky stranických sekretariátů jsou tady k uzoufání stále stejné a na vystupování některých z nich jsem už alergický.
Dnes se kromě jiného debatovalo o schválené novele zákona o správě voleb (korespondenční volba v zahraničí), o nových informacích týkajících se zásahu policie při střelbě na FFUK, a také o volebním modelu, který si nechala u agentury STEM zpracovat Prima. Hnutí ANO je s 33 procenty na prvním místě, když čtyřicet procent lidí stále neví, komu dá svůj hlas.
Poté, co mě znechutila účelová demagogie Jany Mračkové Vildumetzové na Primě a agresivní poštěkávání Kateřiny Konečné na Nově, televizi jsem vypnul.
x x x
Hodinu, kterou jsem tím ušetřil, jsem věnoval poslechu rozhovoru Václava Boháče s Petrou Procházkovou o Rusku a Ukrajině. Nelituji času, spravil mi náladu zjištěním, že mezi námi žijí lidé, kteří nejsou zahleděni do žabomyších válek českého politického rybníčku, znají svět a události pozorují bez ideologických brýlí.
"Co mě štve na české žurnalistice, je to, že předkládá ten konflikt na Ukrajině v černobílých barvách. Jasně, je jednoznačné, že Rusko napadlo Ukrajinu, že je to velký zločin. Všechno víme, co se tam děje a proti tomu je třeba se postavit. Ale například, když jste zmínil ty menšiny, ukrajinská politika vůči menšinám byla velmi špatná a nešikovná (...) A taky si myslím, že jedna z velkých a tragických chyb Ukrajiny a Evropy a Evropské unie, že místo, aby ti politici jezdili na ta náměstí, vyhlašovali tam hesla, tak měli hrát větší roli mediátorů a snažit se Ukrajině lépe pomoci." (Petra Procházková od patnácté minuty záznamu)
x x x
Jestliže MF Dnes debatu o disponibilitě záznamů z kamer na Filosofické fakultě uvede titulkem "Policie lže", namísto aby bez emocí čtenáři sdělila, že informace policie byly nepřesné a policejní ředitel se asi zmýlil, pak se novináři nemohou divit, když je lidé označují za lháře jenom proto, že také oni občas zveřejní nepřesnou či neúplnou informaci.
Možnost zkontrolovat záznamy z kamer asi nebyla tak okamžitá, jak ji líčí MF Dnes, když to podle předpisů FFUK bylo možné až "předchozím souhlasem děkana fakulty nebo tajemníka fakulty" a po zajištění "pověřeným zaměstnancem." Na druhé straně je fakt, že policie při návštěvě FFUK o prohlížení kamerového záznamu nepožádala.
Způsob, jakým Robert Šlachta se snažil z tragédie na FFUK v rozhovoru s matkou zavražděné studentky Lenkou Šimůnkovou sbírat politické body, je lidský hyenismus.
x x x
Ze světa médií ještě pár aktualit.
Reuters Institute zveřejnil Digital News Report 2024, v němž má jako obvykle kapitolu také Česká republika. Zpráva konstatuje, že sociální sítě jsou i nadále významným zdrojem zpráv a informací, přičemž Facebook oslabuje a YouTube a TikTok posilují. Což je spojeno se zvýšenou konzumací zpráv ve formě videa.
x x x
Rozhlas a televízia Slovenska (RTVS) se mění na Slovenskú televíziu a rozhlas (STVR). Rozhodl o tom 20. června slovenský parlament NRSR. Návrh zákona jsem komentoval před třemi měsíci.
Schválený text zákona se od původního návrhu liší v několika bodech. Rada STVR bude mít devět členů místo původně navrhovaného sedmičlenného grémia. Z návrhu zmizela jedenáctičlenná Programová rada většinově jmenovaná parlamentem, která měla "posudzovat a kontrolovat program Slovenskej televízie a rozhlasu z hľadiska dodržiavania verejnoprávneho charakteru vysielania".
Místo ní vznikne devítičlenná etická komise jako poradní orgán Rady STVR, jejichž členy najmenuje předseda Rady STVR. Věta o možnosti odvolání generálního ředitele bez udání důvodů zmizela.
Již bývalá RTVS byla více (za Mečiara) či méně (za Fica a Matoviče) závislá na vládě a parlamentu, který schvaloval ředitele. Mj. také financováním ze státního rozpočtu. Tahle parlamentní oprať ale teď bude asi o dost kratší. Z mého hlediska větší obavy než samotný zákon vyvolává úroveň lidí (Martina Šimkovičová a lidé z Dankovy národovecké stáje SNS), kteří chtějí měnit povahu slovenských médií veřejné služby.
x x x
Rada České televize 19. června souhlasila se jmenováním pěti nových členů Etického panelu ČT, které Radě navrhl generální ředitel ČT Jan Souček.
V poradním orgánu generálního ředitele zasednou Božena Jirků, Maxim Tomoszek, Jan Hanák, Michal Sojka a Alžběta Bajgartová. Pět členů předchozího etického panelu dobrovolně rezignovalo poté, co se nepohodli s generálním ředitelem ve věci hodnocení výroků moderátora Václava Moravce publikovaných ve slovenském tisku (Klaus - Putinův gubernátor).
x x x
V budově ČT na Kavčích horách se 13. června - jako každý rok - konala konference Digimedia. Podrobnou zprávu včetně prezentací zveřejnil Jan Potůček na televizniweb.cz. Za zmínku stojí zvláště prezentace náměstka ministra kultury Michala Šaška o poplatcích a o budoucím memorandu vymezujícím rozsah veřejné služby, které bude mít podobu smlouvy mezi ministrem kultury a řediteli médií veřejné služby.
17. 6. 2024 "Mírový summit ve Švýcarsku byl velký ukrajinský úspěch" (HN) a "Mírový pseudo-summit ve Švýcarsku skončil fiaskem." (Aeronet, Pravý prostor). A ty čtenáři si vyber!
Komuniké přijaté po dvoudenním summitu o míru na Ukrajině (15.-16. červen) ve švýcarském Bürgenstocku (850 m n.m.) je stručné a má tři konkrétní výzvy:
1. je třeba ochránit nukleární bezpečnost, použití jaderných zbraní je nepřípustné, a bezpečnost záporožské elektrárny by měla zajišťovat Ukrajina,
2. výroba a dodávky potravin by neměly být narušovány, nepřípustné jsou útoky na dopravní trasy a přístavy,
3. všichni váleční zajatci by měli být vyměněni.
Před dvěma roky, v březnu 2022 v rezoluci VS OSN odsoudilo ruskou agresi a vyzvalo ke stažení vojsk z Ukrajiny 141 ze 193 členských zemí. Včera komuniké podepsalo osmdesát z 92 přítomných zemí (nepodepsaly Brazílie, Indie, JAR, Spojené arabské emiráty, Arménie, Bahrajn, Vatikán, Indonésie, Libye, Mexiko, Saúdská Arábie, Thajsko). Únava světa z ukrajinského konfliktu je zřejmá.
Už předem bylo jasné, že summit bez Číny (a Ruska?) žádnou dohodu vedoucí k příměří či k mezinárodnímu jednání o míru nepřinese, a že text komuniké bude kompromisem. Slovo "ruská agrese" se například měnilo na "válku proti Ukrajině" apod. Přesto si Zelenský ze Švýcarska odváží některé úspěchy - příhlášení se k zásadám Charty OSN, k mezinárodnímu právu, a k mezinárodně uznávaným hranicím Ukrajiny.
x x x
V rozhovoru pro sobotní Lidové noviny se exprezident Václav Klaus kromě své obvyklé antievropské mantry nechal slyšet, že Rusko není hrozba.
Doslova: "...hrozbu pro Evropu považuji masovou migraci, za hrozbu Evropy nepovažuji Rusko. Tečka." (LN: Rusko vážně není hrozba?) "Myslím si, že Rusko by ani nenapadlo znovu usilovat o boj v Evropě. Ono ví, že by ho nikdy nemohlo vyhrát. Proto považuji za nesmyslné, že by se do něčeho takového pustilo.
V této souvislosti nemohu nevzpomenout na Miloše Zemana, který 17. února 2022, pět dnů před ruskou agresí v MF Dnes prohlásil: "Válka nebude, pro CIA je to blamáž."
Doslova:: "...podle mého názoru žádná válka nebude. Protože Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese více škody než užitku. Pokud jde o americké tajné služby, je to jejich třetí blamáž."
Kéž by se Václav Klaus nemýlil. Obávám se však, zda nedopadne podobně jako Miloš Zeman.
x x x
Před měsícem 9. května jsem se zamýšlel nad vlivem ukrajinských nacionalistů v kontrarozvědce SBU, který je asi užitečný v době válečné, ale pro mírovou dobu se nemusí hodit. Byla to SBU, která nedávno zakázala na tři roky vstup do země a odebrala akreditaci novináři Tomáši Vlachovi, jenž byl mým oblíbeným autorem, protože nepatřil do rodiny "padákových reportérů," co přijíždějí do míst konfliktů, aniž by měli delší zkušenost s místními poměry.
SBU své rozhodnutí zdůvodnila tvrzením, že Vlach podporuje narativ agresora. Například v článku v Lidových novinách z 13. března 2023 s podtitulkem "Pro Rusko venkovský nacista, pro Ukrajinu nejlepší z nejlepších. Kdo byl legendární velitel Da Vinci?"
Tomáš Vlach  zde popisuje osud a pohřeb ukrajinského nacionalisty Dmytro Kocjubajla (1995-2023), který nebyl žádný nacista, ale uctíval Stěpana Banderu, "budoucnost Ukrajiny viděl jinak než vláda v Kyjevě" a od roku 2014 působil jako dobrovolník ve sboru Pravý sektor.
Tomáš Vlach zde napsal: "S trvající válkou dnes na Ukrajině sledujeme čím dál větší radikalizaci vzdorujícího národa. Před válkou by asi bylo nemyslitelné, aby prezident šel na poslední rozloučení s členem Pravého sektoru, dnes je tam i s návštěvou z Finska (...) Pověst věčných rebelů Pravého sektoru či nacistická symbolika u Azovu je najednou menším nebezpečím než to, co přichází z východu."
Obvinění Tomáše Vlacha, který evidentně stojí na straně bojující Ukrajiny, není příliš dobrou vizitkou pro SBU a Ukrajinu a víceméně potvrzuje jedno z mých ukrajinských přemítání, v němž jsem zvažoval, zda Putin už nedosáhl jednoho částečného vítězství, když "útokem na Ukrajinu se mu podařilo, když ne přerušit, tak přinejmenším na léta zpomalit a ztížit nadějnou cestu Ukrajiny k západním civilizačním standardům formálně potvrzenou členstvím v Evropské unii."
x x x
Minulý týden záznam ve veřejném rejstříku potvrdil, že Jaromír Soukup ztrácí kontrolu nad firmou Empresa a tím i nad TV Barrandov. Jak uvedl Jan Potůček v Médiáři, začátkem července z obrazovky Barrandova zmizí devět dosavadních pořadů Jaromíra Soukupa (Moje zprávy, VIP svět, Moje zprávy komentáře, Jaromír Soukup live, Duel Jaromíra Soukupa, Hovory Kalousek Soukup, Týden podle Jaromíra Soukupa, Reakce Jaromíra Soukupa a Vaření se Soukupem.
Místo Mých zpráv se budou vysílat Naše zprávy, u nichž by měla šéfovi zpravodajství Vladimíru Pinkerovi jako externí poradce asistovat Jitka Obzinová.
Andrea Geyer, CEO firmy Servis-24 Jana Čermáka, která dnes ovládá Empresu a tím i TV Barrandov, na otázku o Soukupově budoucnosti odpověděla:
"Nikdo na Jaromíra Soukupa netlačí, aby v moderátorské roli končil. Chceme rozšířit nabídku v oblasti zpravodajství, publicistiky a dalších pořadů a určitě budeme nové formáty postupně nasazovat."
Uvidíme po prázdninách.
11. 6. 2024  Jako obvykle opožděně a hlavně pro záznam:
Volby do europarlamentu ve dnech 7-8. června vyhrálo hnutí ANO před koalicí SPOLU. Další dvě místa obsadila Přísaha s Motoristy a koalice Kateřiny Konečné Stačilo! Až za nimi se umístili vládní STAN a Piráti. Žebříček uzavírá slábnoucí Okamurova SPD. Volební účast 36,45 % z 8 212 628 registrovaných voličů.
Úspěch Kateřiny Konečné se očekával, Filip Turek byl pro nás, co nesledujeme Instagram a jsme generačně trochu mimo, zjevením. Ne však pro Václava Klause a Jana Zahradila, kteří přišli do volebního štábu Přísahy a Motoristů osobně blahopřát, na což sociální sítě reagovaly hláškou: Motoristé jsou ODS revival, případně béčko ODS.
Když se před dvěma lety u nás na Praze 5 objevil  billboard Motoristé sobě, na němž jakýsi pro mne neznámý Macinka hlásal: "Pražské Metro zdarma", říkal jsem si, co je to za pošuky. Teď zasednou v europarlamentu.
I když novinář Honza Palička není zrovna můj šálek čaje, jeho shrnutí výsledků voleb je stručné, krátké a často trefné.
Pirát Patrik Zandl glosoval prohru své strany: "Mladí nejsou tak progresivní, jak se ještě nedávno zdálo. Líp se machruje osmiválcem, než elektromobilem."
x x x
Také já se dočkal poučení. Domníval jsem se - viz předchozí "Na okraj" -, že odpor vůči Babišovi a následná zvýšená volební účast posílí vládní strany, ale jak se ukázalo, své zadky zvedli a k volebním urnám se dostavili více ti, kteří nejsou spokojeni s Fialovou vládou, a volby jim daly šanci vyjádřit jejich negativní postoj nejen k vládě, ale i k přeregulované Evropě.
Komentáře vyvozující z výsledků eurovoleb závěry pro sněmovní volby a pohřbívající současnou vládní sestavu, jsou podle mého názoru předčasné. Stačí se ohlédnout do minulosti. Po téměř každých eurovolbách další parlamentní volby vždy dopadly trochu jinak; po některých rychlých vzestupech následovaly rychlé pády - vzpomeňme na europoslance Bobošíkovou a Železného před dvaceti lety.
Tehdy v roce 2004 jsem se pokusil o volební prognózu, v níž jsem pohořel u ČSSD (pouhých 8,78 %), ale trefil se u ODS (30,04 %) a KSČM (20,26 %).
x x x
Zkrátka eurovolby byly a budou často volbami protestními, které
reflektují nespokojenost, nikoli preference. Na to zřejmě spoléhá francouzský prezident Macron, který hned v neděli, ještě před oficiálním vyhlášením výsledků, rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby.
Podle Jacques Rupnicka jeho riskantní krok nemusí vyjít.
A ještě si tu uložím odkaz na diskutovaný předvolební klip Pirátů "Anděl páně" s Mikulášem Ferjenčíkem v roli Ježíše.
5. 6. 2024 CNN Prima News dnes završila seriál předvolebních debat k eurovolbám 7.-8. června soubojem Petr Fiala versus Andrej Babiš.
Na duel navazovala debata čtyř expertů (dva politologové a novináři Schmarz a Šídlo), v níž padl názor, že o výsledku, zda bude první ANO nebo SPOLU, rozhodne účast voličů, přičemž Babiš svým hulvátským chováním a osobními útoky na Fialu místo toho, aby mobilizoval vlastní voličskou základnu, přesvědčil spíše provládní voliče, aby přišli k volbám a volili systémem antiBabiš.
Zítra završí seriál debat Česká televize Superdebatou, v níž si to Fiala a Babiš rozdají znovu.
Dodatek 6.6.: Babiš do Superdebaty ČT nepřišel, vyslal tam Havlíčka.
x x x
Velkou pozornost vyvolal 3. června komentář Luďka Staňka k situaci ve slovenské komerční televizi Markíza.
V nedělním debatním pořadu "Na telo" vysílaném 26. května moderátor pořadu Michal Kovačič v závěru promluvil o situaci v televizi Markíza, o politických tlacích na novináře a o orbanizaci slovenských médií, která může mít zničující vliv na slovenskou demokracii.
Dostal okamžitý zákaz vystupování, nemá přístup na pracoviště, a nyní se čeká, jak se situace vyvivne.
Případ Markízy, jejíž vedení vytváří tlak na své redaktory, vyvolal protestní reakce, včetně dopisu majitelce PPF Renatě Kellnerové, reakce, které Staněk popsal: "na obou stranách hranice se vzrušeně až hystericky začaly skloňovat termíny jako „svoboda médií“, začaly se psát „petice osobností“ a další akce, běžné v podobných situacích." Staněk zde vyslovil názor, že je legitimním právem vlastníka potlačit politickou agendu ve zpravodajství při výbušné situaci na Slovensku, kterou potvrdil atentát na předsedu vlády.
Šéfredaktor Deníku N Ján Simkanič na Staňka tentýž den reagoval: "Větší záměna příčiny a následku už dlouho nebyla v českých komentářích k vidění." s odkazem na komentář svého deníku, podle něhož "PPF se na Slovensku pustila do bitvy, kterou nemůže vyhrát."
Ne se vším, co Staněk napsal, souhlasím. Hrozba omezení svobody médií na Slovensku je reálná a nebezpečná. Nicméně mám jisté pochopení pro postoj soukromého vlastníka audiovizuálního média, v němž zpravodajství tvoří jen menší část obsahu, že se rozhodl pro jistou depolitizaci s tím, že v podmínkách zatím stále ještě existující plurality médií funkci hlídače vlády převezmou jiní.
x x x
Slovenský premiér Robert Fico dnes poprvé veřejně promluvil po propuštění z nemocnice do domácí péče, kde se zotavuje z útoku atentátníka v Handlové 15. května.
Čtrnáctiminutový projev zveřejnil na Facebooku, slovenská veřejnoprávní televize RTVS ho sestříhala a doplnila ilustračními záběry. Fico si v něm neodpustil útoky na opozici jako nepřímého viníka atentátu. ("15. mája sa ma pre moje politické názory pokúsil zavraždiť aktivista slovenskej opozície.")
27. 5. 2024 Televizní přenos včerejšího finále Mistrovství světa v ledním hokeji, v němž Česko porazilo Švýcarsko 2:0, sledovaly téměř tři miliony diváků na televizoru, další statisíce na internetu a na venkovních projekcích. Hokejové MS v Praze a Ostravě prodalo téměř osm set tisíc vstupenek, v sázkových kancelářích se prosázela miliarda.
Dnešní odpolední oslavu na Staroměstském náměstí přenášely oba televizní zpravodajské kanály.
x x x
Jak je vidět, lidé dychtí po zážitcích a jsou ochotni pro to dost obětovat. Zažil jsem to na posledních víkendech. Například vystojí hodinové  fronty při čekání na prohlídku vily Karla Čapka nebo známé továrny KOH-I-NOR v rámci akce Open House.
Také na letošním mezinárodním veletrhu Svět knihy bylo  lidí více než obvykle. Jsem zvědav, až se knižní veletrh vrátí do  opraveného paláce, zda se tam ti lidé vejdou.
x x x
Televizní film Svatá s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli vysílaný 19. května vyvolal debatu, zda mohou novináři v dobrém úmyslu zatajit pravdu.
Kromě toho se do médií opět dostal případ Věry Sosnarové, který před pěti lety v periodiku Paměť a dějiny podrobně popsal historik Adam Hradilek.
Vyprávění Hradilka v televizi o setkání se Sosnarovou potvrdilo mé pochyby o věrohodnosti některých pamětníků. Zvláště těch, kteří se do své role vžijí natolik, že sami své legendě uvěří.
x x x
Dalším debatním tématem minulého týdne byla instalace obřích motýlů s tělem stíhaček Spitfire Davida Černého na fasádě obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě.
Jaroslav Veis si  zaspekuloval, co by se asi stalo, kdyby odpůrci Davida Černého mu jeho dílo přemalovali na růžovo.
20. 5. 2024 Dnes jsem zřídil novou rubriku "Řetězák Louče" v jejímž záhlaví píšu: "Než bych obtěžoval někoho řetězovými maily a nebo byl vystaven na milost a nemilost algoritmům Facebooku a Twitteru či Instagramu, zřídil jsem si přílohu, do níž umisťuji odkazy na texty s mottem "stojí za přečtení, sdílejte, než to zmizí v propasti času."
Zkrátka se chci podělit o postřehy a texty z mého šálku čaje, na které dnes a denně narážím, a pak je rychle zapomínám.
x x x
Volby do europarlamentu jsou za dveřmi a Česká televize - věrna svému poslání - dává prostor i různým obskurním stranám a hnutím z třicetibodového seznamu.
V pořadu Politické spektrum se  sešli kandidáti Petr Cibulka se siderickým kyvadélkem, mimozemšťan Tomáš Franěk a jediný kandidát strany Nevolte Urza.cz Martin Urza.
P. S. 21.5.2024: Tomáš Franěk se stranou "ANO lepší EU s mimozemšťany (zastavíme drahotu a válku)" se pokouší zopakovat úspěch recesistické strany ANO, vytrollíme europarlament z předešlých voleb.
x x x
Opět mě zaujala volební matematika ve věci financí a z ní plynoucí možnost politického podnikání. Každá strana či hnutí musí podle zákona složit příspěvek na volební náklady 19 000 Kč. Pokud získají více než jedno procento platných hlasů, dostanou od státu za každý hlas 30 Kč.
Naposledy se u nás k eurovolbám dostavilo 28,72 % voličů, tedy 2,4 miliony lidí. Pokud by se taková účast opakovala i letos, tak za 24 000 hlasů by i tyto obskurní strany či hnutí mohly inkasovat od státu 720 000 Kč. Nekupte to, když se to nabízí.
A když to nevyjde, alespoň jste se pobavili a zviditelnili (Mourek - politická strana, SEN 21, Urza.cz, Aliance za nezávislost ČR - proti přijetí Eura, Česká republika na 1. místě apod.)
x x x
Každý den přicházejí zprávy o postupu ruské armády v Donbasu a na severní frontě u Charkova.
Prezident Petr Pavel poskytl 8. května rozhovor německé veřenoprávní televizi ARD a 13. května britské komerční zpravodajské Sky News. Na síti X později napsal, že "Vojenská podpora Ukrajiny nevylučuje hledání řešení, jak konflikt ukončit."
x x x
Byl mír na Ukrajině na dosah ruky v dubnu 2022? Jak to bylo s údajným návrhem na mírovou smlouvu z Istanbulu, kterou prý zhatil Západ, debatoval Matyáš Zrno (CNN Prima News) s Danielem Kaiserem (ECHO 24) a Janem Marianem (náměstek ministra zahraničních věcí).
Daniel Kaiser opět prokázal, že si vybírá jen takové zdroje, které jsou v souladu s jeho názorem, aniž zkoumá jejich kvalitu. Takový Olexej Arestovyč byl od počátku války neseriózní osobou s radikálními názory - dříve pro Zelenského, dnes proti němu. Kaiserova teze, že za válku může také Ukrajina a hlavně Západ, v debatě příliš neobstála.
x x x
Ve čtvrtek 16. května se v neplacené nabídce terestrického vysílání objevila nová stanice OK TV. Podle Jana Potůčka jde o celoplošnou zábavně-hudební a lifestylovou stanici, která hodlá ve sledovanosti do roka porazit Soukupovu TV Barrandov.
16. 5. 2024
Ke včerejšímu atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica:
Po prosincové střelbě na pražské Filosofické fakultě je to další důkaz, jak snadno verbální násilí může přejít v násilí skutečné. Kdysi jsem o tom napsal sloupek "Slova, která mohou ublížit":
"A tak mě napadá, uvědomují si všichni ti, kteří dávají průchod svým emocím a vypouštějí do prostoru nenávistná slova a útočné výzvy, jež často nejsou míněny vážně, protože pouze ventilují nesouhlas či osobní frustraci z konfrontace s odlišnými názory, že jejich slova mohou ublížit nejen psychicky, ale i fyzicky? Třeba když je nějaký labilní jedinec vezme vážně..."
(Sloupky psané pro Týdeník Rozhlas v letech 2012-2022 - část z nich vydaná knižně - jsou ke stažení zde.)
x x x
"Twitter je zdrojem pravdy" napsal Elon Musk ještě před tím, než ho přejmenoval na X.
Ten, kdo by si dal tu práci a začal zjišťovat na síti X, kdo střílel na Roberta Fica, dočkal by se těchto odpovědí:
Byla to Ukrajina, možná CIA, terorista proukrajinského hnutí NAFO, nebo USAInc a WHO?, židovští teroristé, nebo také muslimové.
Není nad to, jak říká Elon Musk, získat na Twitteru odlišný narativ od toho, který nám nabízí "pomazaná skupina žurnalistů."
9. 5. 2024 Včera jsme jako každý rok oslavili „Den vítězství“, který toto jméno nese od roku 2020. Do té doby se slavil jako „Den osvobození od fašismu“ poté, co návrh poslance Miloše Zemana přednesený před 24 lety dne 8. května 1990 změnil nejen jeho předchozí název „Den osvobození Československa Sovětskou armádou,“ ale i jeho přesun z 9. na 8. května se zdůvodněním: „je naší povinností odstranit fikci stalinské historiografie.“
x x x
Exprezident a politický důchodce Miloš Zeman to na svém facebookovém účtu neopomněl připomenout, přičemž si neodpustil své obvyklé poučování nás všech, co nedosahujeme úrovně jeho génia.
Odsoudil znevažování úlohy Rudé armády a „stržení pomníku maršála Koněva,“ a sdělil národu, že „pokud později došlo k okupaci, bylo to způsobeno našimi domácími politiky v čele s Klementem Gottwaldem, a tuto odpovědnost nelze svést na druhé.
Zatímco u prvního bodu také já si myslím, že odstranění a přemístění – nikoli „stržení“ – Koněvova pomníku bylo zbytečné a kontraproduktivní gesto, v tom druhém bodu by si měl Zeman asi doplnit vzdělání.
Nebyli to čeští politici, kteří „způsobili“ okupaci naší země. Existuje dost dokumentů o silové politice vítězné velmoci vůči "osvobozeným" evropským státům (Rumunsko, Maďarsko, Polsko), včetně ČSR. Domácím politikům bych však vyčítal, že v letech 1947 a 1948 nedokázali čelit tomuto sovětskému tlaku na ovládnutí Československa podobně, jak se to – za cenu kompromisů – povedlo Finsku.
x x x
Marně hledám na webových stránkách Hradu text projevu prezidenta Petra Pavla při oslavách Dne vítězství na Vítkově, který by mohl být kontrapunktem k Miloši Zemanovi při definování našeho postoje k Rusku a k jeho historii.
Mám na mysli tyto věty:
„O to výrazněji vystupuje do popředí historický paradox. Rusko tehdy Sovětský svaz, který byl podstatnou součástí spojenecké koalice, která bojovala proti agresi, a nakonec ji porazila, se dnes samo stalo agresorem a rozpoutalo na evropském kontinentu válku, která si nijak nezadá s tou druhou světovou svou ničivostí, a to jak na životech, tak na materiálních hodnotách. (…) Naproti tomu poražené tehdy nacistické Německo se stalo po hluboké reflexi demokratickou zemí, která podporuje mír a stabilitu v Evropě a pomáhá i v širším okolí.
x x x
O den dříve 7. května byl v Moskvě uveden do úřadu na další, už páté funkční období ruský prezident Vladimír Putin, nový car ruské historie, jak to obrazově ilustroval příspěvek zpravodaje BBC Steve Rosenberga. Projev, který Putin při inauguraci pronesl, se dočkal okamžité  odpovědi webu EU vs DISINFO.
x x x
Dnes se v zimním počasí konala tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí v Moskvě. Kde jsou ty doby, kdy oslavám Dne vítězství v Moskvě přihlížely četné hlavy států. Tentokráte se kromě spojenců z Běloruska, Kazachstánu, Kirgízie, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu objevily na tribuně jen prezidenti Kuby, Republiky Guinea-Bissau a Laosu.
Přičemž nevylučuji možnou přítomnost dalších státníků, kteří - podobně jako Miloš Zeman v roce 2015 - do Moskvy přijeli, ale na přehlídce nebyli.
Očekávaný velký průlom na ukrajinské frontě jako dar Putinovi u příležitosti "Dne pobědy" se zatím nekonal. Pouze zprávy o dobytí vesnic Staromajorskoje, Urožajnoje.
x x x
Ukrajina prožívá těžké dny, když není schopna zlikvidovat protivzdušnou obranou ruské raketové útoky na civilní infrastrukturu, zvláště energetiku.
Kromě toho se cosi odehrává za kulisami ukrajinské politiky, což naznačuje zpráva webu Politico, podle níž dva důstojníci kontrarozvědky SBU údajně připravovali atentát na prezidenta Zelenského.
V jednom svém Ukrajinském přemítání jsem napsal, že Putinovi se bohužel "podařilo, když ne přerušit, tak přinejmenším na léta zpomalit a ztížit nadějnou cestu Ukrajiny" k demokracii. Dnes se všechno podřizuje válce a "hlavní slovo tady má Národní rada obrany a v ní SBU, ukrajinská tajná služba, civilní kontrarozvědka. Už od pohledu je zřejmé, že její reprezentanti jsou tvrdí nacionalisté, jejichž hlavním úkolem je bránit národ proti nepříteli, který existenci ukrajinského národa zpochybnil. Obránci národa, kteří nejsou ochotni přijímat kompromisy."
A tak mě napadá - co když se našel někdo, kdo by byl ochoten nějaký ten kompromis přijmout, takže se ho zbavíme obviněním z přípravy atentátu? Vím, je to spekulace, ale když si pročítám webovou stránku SBU, nemám při tom příliš dobrý pocit.
x x x
Za nepříliš velkého zájmu českých médií se minulý týden odehrály akce s reprezentativní zahraniční účastí připomínající dvacáté výročí vstupu České republiky a Evropské unie.
Mám na mysli například konferenci na Pražském Hradě "20 let Česka v EU: Vize pro rozšířenou Evropu", na které 30. dubna promluvili prezident Petr Pavel ("Chceme-li hrát onu pomyslnou první ligu, logicky se nabízí například přijetí eura"), premiér Petr Fiala ("dokážeme zvládnout i ty největší výzvy (...) pokud správně nasměrujeme svoji energii, naučíme se opět méně regulovat a více riskovat" a německý prezident Frank Walter Steinmeier ("Evropská unie změnila Česko, ale Česko změnilo i Evropskou unii. Jednotná měna také zůstává otevřená všem.").
Téhož dne večer se v Rudolfinu konal k uvedenému výročí slavnostní koncert, v jehož úvodu vystoupila spolu s premiérem Fialou eurokomisařka Ursula von der Leyenová.
Petr Fiala se v obou projevech trochu zhlédl v "evropském" projevu Emmanuela Macrona předneseném na pařížské Sorbonně z 25.dubna, když vedle oslavného bilancování zmínil jak bezpečnostní, tak ekonomická rizika, která je třeba v EU překonávat.
Pokud nepočítáme internetová vydání, pak čtenář českých deníků se 2. května o uvedených akcích nedozvěděl ani řádku. Vzpomínání na vstup do EU se tady odehrálo hlavně v komentářích jako například v MF Dnes: "O falešné hře Evropana Fialy a štoku navíc" (Petr Kolář) nebo "20 let v EU: dotace se čerpaly i kradly" (Tomáš Lánský).
Tím více prostoru zabraly četné mudrlantské debaty o našem členství v Evropské unii ve zpravodajských rozhlasových a televizních programech. Exprezident Václav Klaus, který "tentokrát na Blaník  vyjel teréňákem" v Partii Terezie Tománkové (od 20. minuty videa) poté, co nenechal na EU jednu nitku čistou, připustil, že "my jsme do té Evropské unie bohužel vstoupit museli (...) my jsme bohužel odkázáni, abysme tady zůstali."
Mně osobně tyhle debaty občas vadí svojí jednostranností na jedné i na druhé straně.
Zvláště, když se výhodnost členství v EU tak často omezuje na peníze a materiální výhody, zatímco podle mého názoru hlavním smyslem zapojení ČR do evropské integrace je geopolitické zakotvení Česka v organizaci, která mu může poskytnout ochranu před „rozpínavostí některých našich bližších i vzdálenějších sousedů“, tj. jak Ruska (v současnosti), tak Německa (ovládaném v možné vzdálenější budoucnosti stranou AfD).
Přičemž nejlepším hájením českých zájmů v EU je podle mého názoru podpora prosperity tohoto společenství a jeho pravidel, podle nichž ti velcí s těmi malými musí zacházet slušně a ti malí dostávají šanci se kolektivně prosadit.
x x x
Slušnost v české politice je něčím, co už dávno u nás zahynulo na úbytě, jak znovu ukazuje kampaň před volbami do europarlamentu.
Petr Honzejk to nazval "Česko ve spirále negace." Situaci velmi dobře a varovně popsal politolog Lukáš Jelínek v komentáři, jehož název je dostatečně výmluvný: "Babiš roztočil spirálu nenávisti a koalice se ochotně přidala."
Stačí si poslechnout některé z Babišových vystoupení a zhlédnout fotoshopové úpravy předvolebního billboardu, které vymysleli marketingoví mágové ve službách koalice SPOLU a jednu z nich umístili na webovou adresu ceskoprotebevsecko.cz kterou si hnutí ANO zapomnělo registrovat.
x x x
Městský soud osvobodil pražskou učitelku Marii Bednářovou, která v dubnu 2022 při debatě s žáky osmé třídy víceméně opakovala argumenty ruské propagandy o válce na Ukrajině včetně výmyslů o údajných zločinech ukrajinských nacistů. Podle obžaloby se tak snažila ospravedlnit a popírat válečné zločiny proti míru, za což státní zástupce požadoval podmíněný trest a zákaz pedagogické činnosti.
Naše soudy naštěstí stále soudí podle práva a nikoli podle nálad ve společnosti a politického zadání, jak to vidíme na Východě. Ignorance nechť je vystavena na pranýř, ale trestat ji? Zvláště když zůstává jen ve verbální rovině?
29. 4. 2024  Příroda (klimatická změna?) dala o sobě nepříjemně vědět, když ve dnech 18. až 24. dubna přišly noční mrazy, které spálily vegetaci probuzenou předčasným jarem a to nejen u nás, ale i jinde v Evropě.
Podle tiskové zprávy ministerstva zemědělství se škody v ovocných sadech odhadují zatím na více než 1 miliardu korun (40 milionů EUR), ve vinohradech škody dokonce přesahují přes 2 miliardy (80 mil. EUR).
Exministr Ministr Kalousek se nechal slyšet: "Českých ovocnářů je mi upřímně líto. Opravdu se s nimi ale máme finančně podílet na jejich ztrátě? (...) Kapitalizace zisků a socializace ztrát je mix, který se mi nelíbí."
Hlídač státu Michal Bláha dodává: "Máme v ČR spoustu průmyslu závislého na počasí a není příliš mnoho důvodů, proč některé podporovat z veřejných prostředků a některé ne (...) dosavadní špatný princip socializace ztrát a kapitalizace zisků je možné nastavit jinak (překlenovací půjčky namísto dotací, motivace ke změně pěstovaných plodin, podpora preventivních opatření)."
Jenomže tato společnost se ani po třech desetiletích kapitalismu neodnaučila být nároková. Nepřivedla lidi k osobní odpovědnosti a schopnosti nést rizika, která k životu a k podnikání nerozlučně patří. Všeobecně se pokládá za normální a správné dávat státu co nejméně, ale chtít od něj co nejvíce.
x x x
To vše za asistence politických elit podbízejících se voličskému davu, i kdyby na to měl stát zhynout.
Klasickým případem budiž současné trapné manévrování hnutí ANO ve věci navrhovaného řešení problémů našeho penzijního systému.
Ten se už řadu let pohybuje v mínusu (vloni 23 miliard Kč) a tento mínus bude s demografickým vývojem narůstat, pokud se něco neudělá s prvním pilířem, tj. sníží se růstová procenta a přizpůsobí věk odchodu do důchodu demografickým datům.
Postoj ANO k návrhům vlády mi připomíná komunistická hesla ze třicátých let "ani muže ze závodu, ani haléř ze mzdy." V našem případě "žádné zvyšování hranice odchodu do důchodu, žádné snižování penzí".
Když se ale podíváme blíže, o co vlastně jde, tak zjistíme, že o postupném zvyšování věku pro odchod do důchodu se rozhodlo už v roce 1996, že limit 65 let byl stanoven v roce 2016, a že potrvá ještě šest let, než se této hranice dosáhne. Letos jsme na hranici 64 let.
Kromě toho není pravda, že od roku 2026 se budou důchody snižovat. Naopak, i nadále porostou, jenomže ten stále relativně významný růst - jak uvedl včera Vladimír Bezděk v ČT 24: "bude snížen zhruba o nějakých 150-180 korun ročně dle tohohle návrhu."
Z tohoto pohledu se navrhovaná důchodová reforma, přesněji řečeno parametrické změny penzijního systému, vlastně vůbec nedotkne voličů, kteří budou volit v příštím roce, a kterým se ANO podbízí.
(Viz Vladimír Bezděk ve včerejší debatě na ČT 24, z níž Aleš Juchelka nevyšel příliš jako vítěz.)
Hlavním cílem Andreje Babiše a hnutí ANO je nasadit před volbami psí hlavu současné vládě a obhájit svůj bojkot nereálnými návrhy na zapojení druhého pilíře.
Ekonom Petr Janský, člen NERV, v debatě na CNN Prima News 28. března k tomu řekl: "pojďme se o něm bavit, ale pojďme se bavit o něm potom, co upravíme, zlepšíme, schválíme ten současný první a třetí pilíř," protože nějaké rychlé zavedení funkčního a bezpečného penzijního fondu je v současné politické situaci do voleb podle něj "málo pravděpodobné."
x x x
Webový portál Seznam.cz zavedl paywall pro uživatele, kteří nechtějí, aby Seznam zpracovával jejich data pro cílenou reklamu. Kdo chce konzumovat obsah Seznamu bez reklam, zaplatí 79 Kč.
Ivo Lukačovič to komentoval na Twitteru/X: "Smiřme se prosím s tím, že Internet zadarmo, tak jak jsme jej znali dřív, končí."
x x x
Blíží se 1. květen, dvacáté výročí vstupu ČR do EU, a eurovolby 7.-8. června. Česká pomsta Bruselu, portréty eurokandidátů, jakož i stručné a jasné ohlédnutí za dvacetiletou historií našeho členství v EU - takový je obsah Šídlova Šťastného pondělí. Jedenáct minut, které stojí za zhlédnutí.
x x x
Podcast Ondřeje Austa s Martinou Říhovou je poněkud delší i v neplacené poloviční verzi.
Martina Říhová je šéfka Czech News Center (Blesk, Sport, Reflex, E15, Svět motorů a 80+ dalších tiskovin a webů) a Active Radio (Evropa 2, Frekvence 1, Radio Bonton) a v podcastu komentuje kromě jiného přesun těchto firem do nového sídla na Hagiboru.
P.S. CNC je někdejší Ringier Axel Springer CZ a kdysi mu šéfovala Libuše Šmuclerová.
17. 4. 2024
Válka mezi Íránem a Izraelem vstoupila z „proxy fáze“ do „fáze přímé konfrontace.“ Začal to izraelský útok, který 1. dubna srovnal se zemí íránskou ambasádu v Damašku včetně zde přítomných íránských plánovačů proxy útoků na stát Izrael (Hamás, Hizballáh, Hútíové).
V noci ze soboty 13. dubna na neděli 14. dubna Írán podnikl odvetný útok, když proti Izraeli vypustil více než tři stovky střel, z toho 170-185 dronů, 30 raket s plochou dráhou letu a 110-120 balistických střel. Izrael čelil útoku společně s USA, Velkou Británií a Francií, ale také s Jordánskem. Jejich protivzdušná obrana dokázala 99 procent střel zneškodnit, většinu ještě mimo území Izraele.
Irena Kalhousová to komentovala na síti X/Twitter: „Hamásu se tak zjevně nepodařilo rozbít již dlouho formující se koalici sunnitských zemí na BV s Izraelem (…) To je strategicky významný posun, který vysílá jasnou zprávu…“
x x x
Blízkovýchodní specialista Marek Čejka z MUNI v Lidových novinách uvedl, že „Celá odvetná vojenská akce tak měla nakonec spíš charakter obřího a hrozivého, ale v konečném důsledku vcelku neškodného, demonstrativního ohňostroje.“
Tento „neškodný ohňostroj“ stál Izrael 4-5 miliard šekelů (31 miliard korun), zatímco náklady íránského útoku tvořily jen menší část této částky, i když to také nebylo levné. Podle deníku The Guardian jedna balistická střela Írán stojí asi 2,5 milionu Kč.
Že ten „neškodný ohňostroj“ nemusí být tak zcela neškodný, o tom debatovali Ondřej Houska s Michael Půrem v jejich pravidelném podcastu Bruselský diktát, v němž Půr vyslovil obavu nejen z „šílenejch ajatoláhů,“ ale také z „šílence“ Benjamina Netanjahua jednajícího „zjevně v rámci zachování svého politického i jinýho života.“
x x x
V uvedeném podcastu se probírala také návštěva premiéra Petra Fialy v Bílém domě 15. dubna, která proběhla tak jak měla a jak ji poradci připravili. Joe Biden Petra Fialu zdvořile a srdečně přivítal a přečetl to, co měl na papíře (na záznamu ČT24 v 1:41.11). Petr Fiala mu v plynné angličtině bez papíru odpovídal.
Nemyslím si, že to byl Petr Fiala, jemuž magazin American Purpose s předsedou redakční rady Francisem Fukuyamou zveřejnil komentář o Ukrajině, komu se podařilo přesvědčit republikánského předsedu Sněmovny reprezentantů Mika Johnsona, aby dal hlasovat o vojenské pomoci Ukrajině a taky Izraeli a indo-pacifickému regionu. Hlasovat se má ještě tento týden.
Jak mám rád a vážím si Michala Kubala, myslím, že to ve speciálu ČT24 s možností vlivu Fialy na americkou politiku trochu přeháněl, až jeho výroky o mimořádnosti návštěvy museli krotit pozvaní hosté.
x x x
V placené části Půrova/Houskova podcastu věnované volbám do europarlamentu na otázku, kdo zatím v kampani před volbami do Evropského parlamentu vyniká, oba přítomní odpověděli: Je to Kateřina Konečná (KSČM), která „politicky poráží konkurenci o parník.“
Připomeňme si, že europoslanci se volí v jednom jediném volebním obvodu, který představuje celá Česká republika. A když je volební účast nízká – jako v roce 2019, kdy volilo necelých dva a půl z osmi miliónů voličů, tedy 28,72 %, pak pro zvolení takových exotů, jakým je například Ivan David za SPD, stačilo pouhých 33 055 hlasů.
Máme se na co těšit. Stačí sledovat "eurodebaty" na Primě a na České televizi.
x x x
Miloše Čermáka jsem zaregistroval na obrazovce ČT a v týdeníku Reflex už v 90. letech jako osvětáře počítačového věku. Později také osobně, když na schůzi katedry tu přinesl první flashdisk, jindy zase první iPad, nebo když nadšeně propagoval Twitter.
Už řadu let se spolu nesetkáváme, ale sledovat jeho evangelizaci umělé inteligence AI se vyplatí. Naposledy na jeho blogu jednoprocento.cz, na němž pravidelně informuje o bouřlivém vývoji a konkurenčním boji v oblasti AI.
x x x
A když už jsme u té osvěty. Za vyslechnutí stojí také nedávný blog Dobrovský/Šídlo o sociálních sítích k 20. výročí Facebooku s Josefem Šlerkou. S názorem, že sociální sítě se z komunikačního nástroje postupně přeměnily v algoritmizované médium, které nás – pokud mu to dovolíme – manipuluje ve vlastním zájmu, plně souhlasím.
x x x
Křest knihy „Spiknutí“ autorů z redakce Parlamentních listů Luboše Procházky a Radima Panenky svedl do arcibiskupského paláce – jak dokumentuje fotogalerie Respektu - vedle exprezidenta Miloše Zemana (o jehož zdravotním kolapsu z podzimu 2021 kniha pojednává) pozoruhodnou společnost.
Kromě žehnajícího kardinála Dominika Duky bývalí členové hradního týmu (kancléř Mynář, omilostněný Miloš Balák), celebrity alternativní mediální scény (Jana Bobošíková, Jana Volfová, Jiří Paroubek, Jaroslav Foldyna, Kateřina Konečná, Štěpán Kotrba, Petr Žantovský) a nechyběla ani Jiřina Bohdalová.
(DODATEK 29.4.: Z reportáže Ivany Svobodové v Respektu jsem se dozvěděl, že v arcibiskupském paláci nechyběla ani paní, která pracovala řadu let v podatelně Bílého domu, aby se po návratu domů prezentovala jako "sekretářka pěti amerických prezidentů" - Eliška Hašková Coolidge.)
x x x
Popis toho, jak si youtuber Jan Špaček udělal legraci z debaty s ministrem vnitra Rakušanem při jeho návštěvě 4. března ve Vyškově, a jak tady zinscenoval vystoupení polepšeného seniora Roberta (některými komentátory na sítích připisované režisérům Rakušanových debat "Bez cenzury"), lze zhlédnout od 23. března na YouTube.
8. 4. 2024 V druhém kole prezidentských voleb na Slovensku zvítězil Peter Pellegrini (53,12 %) nad Ivanem Korčokem (46,87 %) vyšším rozdílem, než se očekávalo, což nahrálo argumentům pochybovačů o serióznosti výzkumů veřejného mínění a volebních preferencí.
Jenomže sebeserióznější průzkum jen těžko zjistí reakce nevoličů, kteří přece jen přijdou volit a rozhodují se na poslední chvíli. Právě tito nevoliči/voliči, o jejichž přítomnosti svědčí nadprůměrná volební účast druhého kola 61,14 % (první kolo 51.91 %) pomohli do křesla Pellegrinimu, podobně jako čeští nevoliči/voliči v druhém kole prezidentských voleb 2018 (1. kolo 61,92 %, 2. kolo 66,60 %) potopili Jiřího Drahoše a dopřáli Miloš Zemanovi druhý prezidentský termín.
Komentování slovenských výsledků se neobešlo bez hysterických reakcí na obou stranách, umocněných některými titulky v médiích. Mám na mysli jak výroky některých českých poslanců, tak reakce vítězné strany.
Z vystoupení premiéra Fica, odkazujícího na zahraniční centrály, které prý financovaly a organizovaly kandidaturu Ivana Korčoka, na mne opět, jako před půl rokem "dýchl fašismus."
x x x
Zadržení teroristé z krasnogorského masakru si v ruské televizi po několika dnech vzpomněli, že dostali instrukce, aby se ukryli na Ukrajině.
Pohled na ty zbědované lidské trosky mi tak trochu připomněl svědectví van der Lubbeho při procesu, který následoval po požáru Říšského sněmu v Německu v roce 1933. A kdyby nebyli tak zbědovaní, tak možná i Rudolfa Slánského v roce 1952.
x x x
Kandidátky pro volby do Evropského parlamentu (7.-8. června) podány. Začíná představování kandidátů. Někdo se představí sám, jiní uspořádají tiskovou konferenci, která před kameru přivede hned několik "bývalých" - exhejtmana Michala Haška, exšéfu baletu ND Petra Zusku, exkapitána z Nagana Vladimíra Růžičku. Kam ten Rajchl na ty lidi chodí?
Některá setkání na kandidátkách jsou skutečně pozoruhodná - komunistka Kateřina Konečná a tržní komsomolec Petr Mach. Jan Vávra to v rozhlase pojmenoval: "Krajní levice a pravice se potkaly."
x x x
Výše uvedené názorové proměny životaběhů některých osob a osobností mne stále překvapují. Stalo se to i u osudu někdejšího disidenta Jaroslava Bašty, který dnes zemřel ve věku 75 let. Nikdy nepochopím, co ho přivedlo do Okamurovy SPD, v níž završil svoji politickou kariéru trapným vystoupením v prezidentské superdebatě.
x x x
Za 2500 Kč se mohl kdokoli zúčastnit sobotních oslav sedmého výročí existence internetové televize XTV v pražském Top Hotelu na Chodovci. Pozvánka slibovala "plno osobností a zajímavých hostů" a své sliby devíti stům přítomných splnila.
Sešli se tam dva exprezidenti, Miloš Zeman krátce po propuštění z nemocnice. Veteráni sociálních sítí z fotek galerie Blesku usoudili, že profesor Klaus se tady příliš nepohodl s Andrejem Babišem. Nechyběla ani Helenka Vondráčková.
x x x
Čistě náhodou jsem zjistil, že jeden z webů, který byl označen za konspirační, Outsider Media končí. Stanislav Bláha před několika dny svým čtenářům oznámil, že po šestnácti letech ze zdravotních důvodů přestává web provozovat, ale zároveň nabízí:
"Pokud by někdo z Vás měl zájem web převzít a provozovat dál, ozvěte se mi na redakční web st.blaha@gmail.com, existuje několik praktických možností, jak to udělat. Pokud se sejde více zájemců, budu samozřejmě preferovat ty spřízněnější a štědřejší duše."
Vzhledem k tomu, že outsidermedia.cz navštěvuje denně tisíc čtenářů, není to špatná nabídka. Ovšem jen pro toho, kdo bude "spřízněný."
3. 4. 2024 Jestliže letos chyběly v mainstreamových médiích tradiční aprílové žerty, bylo to možná tím, že apríl 1. dubna připadl na Velikonoční pondělí a noviny nevyšly. Nelze však vyloučit, že sezóna zábavných aprílů v médiích ve věku fake news a dezinformací pomalu končí.
Dobře to vystihl Pavel Kasík na Seznam zprávy, když napsal: "V situaci, kdy důvěra v média klesá, polarizace stoupá a nesmysly se šíří celý rok, už apríl trochu hapruje (...) může napáchat škody a dále snížit důvěryhodnost novinářů."
A tak se aprílovému tématu letos věnoval jen bulvár Aha! a Blesk, navíc jen historickým výčtem aprílů jiných institucí.
Také já jsem zalistoval v archivu Louče, která zaznamenala některé aprílové žerty z let 2007, 2011, 2012, 2014 a 2017
x x x
Aby ten apríl někoho nachytal, měl by být pravděpodobný. Myslím, že se to letos povedlo Honzovi Potůčkovi, který na webové stránce televizniweb.cz informoval, že televize Prima kupuje TV Barrandov a udělá z ní program pro seniory a na programech Prima Senior 1 (TV Barrandov), Prima Senior 2 (Kino Barrandov) a Prima Senior 3 (Barrandov Krimi) bude vysílat osvědčené filmy a seriály z produkce předlistopadové Československé televize.
x x x
Nový volný televizní program Warner TV, který začal vysílat včera, není aprílovým žertem. Americká firma Warner Bros. Discovery a její evropská filiálka HBO Europe s.r.o.
zde bude recyklovat starší programové zásoby s cílem dosáhnout do roka jednoprocentní podíl na televizním trhu. Alespoň tak praví informace na lupa.cz.
Warner TV se včera večer uvedl dvěma filmovými hity - 2001:Vesmírná Odyssea (1968) a nesestříhanou verzí sci-fi trháku Blade Runner (1982/2007). Jeho laciný dabing jako by mě vrátil do videopůjčoven kazet VHS v devadesátkách.
x x x
Na Slovensku tento týden volí prezidenta, když do druhého kola postoupili očekávaní kandidáti předseda parlamentu Peter Pellegrini a diplomat Ivan Korčok s neočekávaným výsledkem: Korčok 42,51 %, Pellegrini 37,02 %.
Včerejší průzkum agentury FOCUS oznámil volební preference v obráceném poměru: Pellegrini 50,8 %, Korčok 49,2 %.
Závěrečný televizní duel se odehrál v televizi Markíza, ve formě podcastu dostupný zde.
Komentáře tvrdí, že rozhodnou hlasy, které volily Harabína a také hlasy maďarské menšiny. Když předseda Maďarské aliance Krisztián Forró podpořil Pellegriniho, hungarista a politik Rudolf Chmel to okomentoval slovy: "Nevedel som, že je to také ľahké, najmä však lacné, kúpiť si hrdého maďarského voliča na rínku, že tak rýchlo a pod cenu dokáže vymeniť život v demokracii za 30 strieborných!"
x x x
Ve světě stále žádné světlo na konci tunelu. Jako by nestačily katastrofy, které člověk neovlivní, viz dnešní zemětřesení na Tchaj-wanu nebo nedávno zřícený most v Baltimoru - abych jmenoval globální mediální hity těchto dnů.
V Gaze 1. dubna v noci zahynulo sedm příslušníků humanitární organizace organizace World Central Kitchen (WCK) při ostřelování izraelskou armádnou. Prý omylem.
Raketový útok na schůzku iránských generálů v Damašku je další eskalací konfliktu na Blízkém Východě. Jaká bude íránská odpověď??
Na Ukrajině pokračuje vzájemné ničení civilních infrastruktur - Rusové cílí na energetiku, Ukrajinci na rafinerie. Protiletecké obrany nestíhají, nějaká ta raketa či dron vždycky proniknou. Ruská armáda v Doněcku mírně postupuje, válečná nálada na Ukrajině klesá.
Často si teď připomínám jednu analýzu konfliktu na Ukrajině, kterou jsem před rokem přeložil a umístil do čtenářského deníčku, a která končí předpovědí: nebude vítězů, jen poražených.
x x x
Tento týden jsem dostal nové číslo Mediažurnálu, takže mi už nic nebrání zveřejnit své ohlédnutí za třiceti lety nováckého zpravodajství.
22. 3. 2024 Zítra ráno budeme vědět, zda na titulních stranách deníků bude na prvním místě rakovina britské princezny Kate nebo teroristický útok v Moskvě. Obě události se staly dnes večer.
Princezna z Walesu Catherina promluvila na Z/Twitteru v 18:59. Sdělila národu, že jí při operaci zjistili rakovinu. Nepřímo požádala veřejnost/média o respektování soukromí své rodiny, které bude potřebovat při léčbě chemoterapií.
CNN Prima News byla rychlejší než ČT, když běžící titulek o této zprávě se objevil na obrazovce už kolem čtvrt na osm. Ovšem Česká televize o něco později trumfla Primu tím, že byla schopna video s Kate operativně zařadit do vysílání ještě před půl osmou..
x x x
Zprávu o teroristickém útoku v obchodním centru moskevského satelitu Krasnogorsk, konkrétně ve vyprodaném koncertním sále pro 6200 diváků, kde se měl konat koncert skupiny Piknik se symfonickým orchestrem, zveřejnil  TASS v 18:26.
Pět maskovaných mužů s dlouhými střelnými zbraněmi podle předběžných zpráv způsobilo smrt nejméně čtyřiceti lidí, přes stovku je jich zraněných (kolem půlnoci čísla obětí rostla 62-140 mrtvých). Jak už je dnes obvyklé, kamery a mobilní telefony byly u toho.
Kolem motivu teroristického útoku a útočníků se okamžitě začalo na sítích spekulovat. Ruští propagandisté (Medvěděv) vytahují ukrajinskou kartu, Ukrajina dementuje. Objevil se status, kterým se k útoku hlásí islámský stát, následně označený za fake news. Jiný status na X připomněl nedávnou ruskou policejní akci v Ingušsku. Že by pomsta?
Kondolence přicházejí z celého světa, i z Bílého domu (27. minuta videa)
x x x
Tyhle dvě události v médiích přehlušily fakt, že včera podniklo Rusko největší raketový útok na energetiku Ukrajiny od začátku války. Odveta za úspěšné ukrajinské útoky na ruské rafinérie?
19. 3. 2024 
Dnes začala ve Sněmovně další zbytečná mimořádná schůze na téma "Bezpečnostní hrozby pro Českou republiku."
Na jejím počátku byla ústní přestřelka v pořadu ČT Otázky Václava Moravce a omylem poslaný vulgární mail předsedy hnutí ANO. O co vlastně počátku šlo, jsem popsal už minulý týden v textu "Příběh jednoho e-mailu".
Při projevu Petra Fialy opoziční poslanci opustili jednací sál a na svých stolcích zanechali nápisy kritizující vládu. Do sálu se vrátili po několika hodinách až na schválení programu.
x x x
V úterý 12. března se na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském Hradu připomínalo 25. výročí vstupu ČR do NATO. Vystoupil zde také americký exprezident Bill Clinton, který si den předtím zopakoval návštěvu jazzového klubu Reduta z roku 1994.
x x x
Jak bývá u každých výročí obvyklé, ozvali se pamětníci. Za všechny odkazuji na Alexandra Vondru, který prý má pero z podpisu dohody ještě schované, nebo na Ivana Gabala na Seznamu Zprávy, který se tváří, jako by u toho byl osobně, nebo na Jana Kavana, který na webu !argument napsal: "Kolem našeho vstupu do NATO panují mýty."
Každý, kdo by chtěl něco vědět, jako to s naším vstupem do NATO doopravdy bylo, měl by si přečíst kapitolu "NATO: velká hra" z knihy Prezident Václav Havel Daniela Kaisera.
Je to zajímavé čtení a proto mi nevadí, že autor Kaiser tu historii z větší části zřejmě opsal z knihy Ronalda Asmuse: Opening NATO´s door (New York 2002).
Pro Alexandra Vondru byl Ron Asmus "kamarád a diplomat, který celý koncept rozšíření strategicky vymyslel (bohužel pak zemřel na zákeřnou leukemii)".
x x x
Jen pro záznam zde uvádím, že prezident Petr Pavel se svojí manželkou poskytl 8. března České televizi bilanční rozhovor, jehož text na hradním webu opět chybí.
x x x
V Rusku se 15.-17. března volil prezident, tentokrát také elektronicky, přičemž tuto možnost využil v přímém přenosu i Vladimír Putin.
Výsledky, kterým věří jen málokdo: volební účast přes 70 %, po sečtení 99,5 procent hlasů: 87,33 % Vladimír Putin, 4,30 % komunista Nikolaj Charitonov, 3,81 % kandidát Nových lidí Vladislav Davankov a 3,21 % vůdce Liberálně demokratické strany Ruska Leonid Sluckij.
x x x
Ve středu 13. března europoslanci ve Štrasburku schválili Media Freedom Act, Akt o svobodě médií, který by měl chránit novináře a média před politickým a ekonomickým vměšováním. A to jak ze strany státu, tak velkých korporací.
Z headlinů vybírám: Používání špionážního softwaru proti novinářům bude zakázáno, informace o vlastnících médií musí být veřejné, stejně jako nediskriminační přidělování veřejných peněz médiím, velké online platformy (Facebook, X, Instagram) nebudou smět svobodu tisku svévolně omezovat apod.
V češtině je schválený text dostupný zde, oficiální znění bude na Eur-Lex tady.
Co zaujalo? Dosavadní sdružení regulátorů pro audiovizuální mediální služby (ERGA) zřízené AVMS směrnicí má nahradit Evropský sbor pro mediální služby s rozšířenými pravomocemi (i nadále sestavený z evropských národních regulátorů).
x x x
Velký rozruch vyvolal návrh nového zákona o slovenských médiích veřejné služby, který 11. března předložila slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová.
Rozhlas a televízia Slovenska RTVS se má změnit na Slovenskou televizi a rozhlas STR, a zcela podřídit státu a vládě.
Detaily jsem komentoval v textu Slovensko: Zákon na výměnu ředitele RTVS.
5. 3. 2024 Není přesvědčivějšího důkazu o bídě české politiky než video s kohoutem, které na Facebooku zveřejnil expremiér a exkandidát na prezidenta Andrej Babiš.
Politika jako fraška a kabaret, který přestává bavit, když se na orloji zpravodajských webů točí stále stejná jména s předpověditelnými monology, které neumožňují nebo přímo odmítají dialog.
x x x
Minulý týden skončila jedna kapitola zmíněného kabaretu: sněmovna 28. února schválila novelu občanského zákoníku, který přiznává stejnopohlavním párům další práva s výjimkou společné adopce, přičemž i nadále nebudou moci uzavírat manželství, jen partnerství.
Kompromis, nad kterým hořekovaly obě strany, kompromis uvnitř koalice, schválený jen šesti z 23 poslanců KDU/ČSL; nebýt hnutí ANO, možná by novela neprošla (ODS nedodala 17 hlasů, STAN 5 hlasů).
x x x
Vrcholové setkání Visegrádské čtyřky 27. února dopadlo, jak se dalo očekávat, ve formátu 2+2, což ukázal i přímý přenos závěrečné tiskové konference (na videu od 31:30). Petr Fiala jako předsedající setkání se snažil diplomaticky zvýrazňovat názorové shody a tlumit rozpory. Ty však byly zjevné.
Po konferenci Robert Fico s Viktorem Orbánem ruku v ruce navštívili exprezidenta Miloše Zemana (Přítomen Ovčáček a Mynář), Viktor Orbán si ještě střihl návštěvu u Václava Klause a Andreje Babiše. Polský premiér Donald Tusk byl na Hradě.
x x x
Po válečném summitu 26. února v Paříži, na němž se projednávala další pomoc válčící Ukrajině, proběhla veřejná debata o Macronově výroku, že on osobně by nevyloučil na Ukrajině nasazení vojáků ze zemí NATO, což se nesetkalo s kladnou odezvou.
Nicméně prezident Petr Pavel při dnešní návštěvě Emmanuela Macrona v Praze (jako výsledek rozhovorů?) nevyloučil "pokračování diskuse o možné přítomnosti na Ukrajině."
Německý kancléř Olaf Scholz patří mezi ty, kteří jsou proti, když minulý týden prohlásil, že Německo nedodá Ukrajině řízené střely s plochou dráhou letu Taurus, které by mohly zasahovat cíle ve vzdálenosti přes 500 kilometrů.
Ukrajina o střely požádala už vloni na jaře. Německo se však zdráhá. Scholz to zdůvodnil, že dodávka by vyžadovala přítomnost německého vojenského personálu na místě, což by zvýšilo nebezpečí eskalace.
Není však vyloučeno, že dalším důvodem - jak uvádí komentář německého deníku FAZ - je jistá nedůvěra k současnému ukrajinskému vedení a chybějící záruka, že Taurus bude použit pouze proti cílům, se kterými Německo bude souhlasit.
Je to sice velká spekulace, ale nedivil bych se, kdyby záznam rozhovoru německých důstojníků o možném využití Taurusů na vybrané cíle v Rusku se do ruské televize nedostal náhodou, ale jako řízený únik těch politických či vojenských kruhů v Německu, které si Taurusy na Ukrajině nepřejí.
x x x
Po skandálním projevu Roberta Fica k druhému výročí války na Ukrajině dostaly antificovské sociální sítě další potravu: Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár vyhověl žádosti ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a na diplomatickém fóru v tureckém městě Antalya se s ním 2. března osobně sešel.
Fico se hájil tím, že den před tím ministr obrany Roberta Kaliňák jednal v Pentagonu s Lloydem Austinem, což má být důkazem vyvážené zahraniční politiky Slovenska.
x x x
Dne 1. března se novým finským prezidentem stal bývalý poslanec EP, někdejší ministr a předseda vlády Alexander Stubb, finský Švéd s britskou manželkou, který vystřídal Sauli Niinista.
Niinisto krátce po svém zvolení v roce 2012 při návštěvě Ruska navázal nadstandardní styky s Vladimírem Putinem, s nímž si zahrál i hokej, a pak ho média zmiňovala jako "Putins whisperer," tedy člověka, přes kterého se přenášely neoficiální informace mezi Západem a Východem.
Jeho pokusy zjistit stav věcí před ruskou invazí však byly marné, jak to před dvěma lety popsal v rozhovoru pro týdeník Der Spiegel.
x x x
Alexeje Navalného nakonec veřejně pohřbili v Moskvě za přítomnosti tisíců lidí, kterým nevadilo, že si je FSB tím, jak zúžila cestu od metra přes most k Borisovskému hřbitovu, mohla všechny jednoho po druhém nafilmovat.
x x x
Média dnes přišla zkrátka, i když je o čem psát:
Jak uvedly Hospodářské noviny, Barrandov Jaromíra Soukupa dluží skoro miliardu. Soud mu schválil tříměsíční ochranu.
Od začátku března TV Nova spustila další dva placené sportovní kanály, Nova Sport 5 a 6, zaměřené především na motoristické sporty, včetně Formule 1.
Vysílat od 1. března začal také volně přístupný tematický kanál Sporty TV, který se zaměří především na české halové sportovní události.
Nejsledovanější slovenská televize Markíza zažívá personální změny. Vznikla zde nová pozice ředitele pro digitální transformaci, kterou obsadil Vladimír Mužík ze slovenské Mafry.
Od ledna dostalo zpravodajství Markízy nového šéfa z Novy Michala Kratochvíla, jehož úkolem je podle Newsroomu ČT24 odpolitizovat zprávy a vyhýbat se konfrontaci s Ficovou vládou.
26. 2. 2024 V sobotu 24. února oba televizní zpravodajské kanály vysílaly speciály k druhému výročí napadení Ukrajiny Ruskem.
Na Staroměstském náměstí v Praze (ale i v dalších městech) se konalo shromáždění Společně za Ukrajinu. Organizátoři: Člověk v tísni (Český národní tým), Paměť národa, Milion chvilek pro demokracii a Evropský kongres Ukrajinců.
Na shromáždění promluvil (překliknout na páté video) prezident Petr Pavel. Bez papíru, bez patosu. Byli tu i další řečníci - Šimon Pánek, Ondřej Vetchý, přes video Timothy Garton Ash (24:45 videa), na závěr rovněž z videa ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (1:11.18 videa), který natočil svoji zdravici v Hostomelu.
Z téhož místa, poblíž zničeného letadla Mrija (ukrajinsky:sen) Zelenskyj promluvil také ke svému národu.
x x x
V den výročí byli v Kyjevě na návštěvě předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, kanadský premiér Justin Trudeau, italská premiérka Giorgia Meloniová a belgický premiér Alexander De Croo.
Na tiskové konferenci na závěr diskusního fóra "Ukrajina - rok 2024," Volodymyr Zelenskyj kromě jiného oznámil, že za dva roky války na Ukrajině zahynulo 31 tisíc ukrajinských vojáků, tedy nikoli 150 nebo 300 tisíc, jak tvrdí Putin.
Počet raněných a nezvěstných Zelenskyj neuvedl, protože by to prý posloužilo ruské propagandě.
Vloni v listopadu The Economist s odkazem na americké zdroje mluvil o sedmdesáti tisících ukrajinských padlých.
Podle Zelenského ruské ztráty se pohybují kolem 180ti tisíc padlých. Zpráva ČTK cituje také americký New York Times s údajem 60 tisíc padlých Rusů. Připomeňme si, že za jedenáct let vietnamské války zahynulo 59 765 amerických vojáků.
x x x
Ve snaze demonstrovat západoevropskou jednotu svolal francouzský prezident Emmanuel Macron na dnešek schůzku evropských šéfů s tématem: pomoc Ukrajině.
Mezi dvaceti šéfy zde vedle německého kancléře Olafa Scholze, britského ministra zahraničí Davida Camerona, polského prezidenta Andrzeje Dudy a nizozemského premiéra Marka Rutteho zasedne také český premiér Petr Fiala. Nepřijede Viktor Orbán.
Robert Fico však dorazí, včera kvůli tomu svolal Bezpečnostní radu s patetickým zvoláním: I kdyby mě to mělo stát funkci předsedy vlády, nedopustím, aby slovenský voják bojoval na Ukrajině.
x x x
Ještě před tím, v sobotu Robert Fico zveřejnil k druhému výročí ruské agrese na FB pětiminutový projev, v němž téměř beze zbytku přejímá ruský narativ (Západ má plán na zničení ruské federace, démonizuje ruského prezidenta Putina, vše začalo vyčínaniem/řáděním ukrajinských neonacistů v roce 2014, třeba zabránit vzájemnému zabíjení Slovanů apod.).
Denník N na to reagoval komentářem, podle něhož Fico stihl Slovensko infikovat lžemi o Ukrajině jako nikdo jiný.
V sobotu 24. února Fico poskytl veřejnoprávnímu rozhlasu 45timinutový rozhovor, v němž se opět postavil do pozice mírotvorce, tentokráte umírněně, bez největších Putinových lží.
x x x
Marně jsem hledal na prezidentském webu přepis Pavlova projevu ze Staroměstského náměstí. Jako obvykle zde chyběl i přepis rozhovoru Petra Pavla, který včera poskytl televizi Nova do pořadu Za pět minut dvanáct. Jako obvykle si to komunikační odbor KPR zjednodušil tak, že na hradním webu pouze odkázal na tn.nova.cz. Kromě toho až dnes ráno. To za Zemana nebývalo. Přepisy se zde objevily okamžitě, jakmile je publikoval Newton.
Podle mého názoru je to ostuda komunikačního odboru KPR, jestliže ani po roce není schopen poskytovat takové služby, které jsou všude na světě samozřejmostí, navíc ve dvojjazyčném vydání (zde, tady, tady nebo i tady), a které fungovaly i za Miloše Zemana. Zkuste kliknout na anglickou verzi hrad.cz. Poslední informace jsou tady z října loňského roku.
Snad tento stav zlepší nově jmenovaní prezidentovi tiskoví mluvčí Eva Hromádková a Vojtěch Šeliga. Prezidentskému image by to možná prospělo více, než efektní prezidentův seskok padákem.
x x x
V sobotu jsem si připomněl návštěvu Rudolfina 24. února 2022, kde Česká filharmonie za vedení Semjona Byčkova na úvod abonentního koncertu zahrála českou a ukrajinskou hymnu a k programu jsme dostávali Byčkovovo  prohlášení odsuzující agresi. Alice Nellis, která o Byčkovovi natočila dokument, mi poskytla  obrazový důkaz, že jsem na tom koncertě byl.
21. 2. 2024 Britská Dolní sněmovna 30. ledna schválila Media Bill, tj. návrh nového zákona, který "aktualizuje legislativní rámec pro vysílání veřejné služby, včetně opatření k usnadnění poskytování obsahu veřejné služby prostřednictvím digitálních platforem."
Podle návrhu nového zákona bude Ofcom (Office of communications) i nadále hodnotit veřejnou službu BBC, případně určovat některá její pravidla.
Media Bill se však ani slůvkem nezmiňuje o problému zvaném "licence fee," tedy o britské verzi našeho "koncesionářského" poplatku, který je i nadále v Komunikačním zákonu z roku 2003 definován jako poplatek za vlastnictví přijímače, a jehož neplacení může být kriminalizováno.
Výše poplatku Licence fee je dnes ve Velké Británii 159 liber ročně; tak jak byl před dvěma lety zmražen na dva roky tehdejší konzervativní vládou. Nyní lhůta uplynula a poplatek se má zvyšovat o inflaci - původně to mělo být o 15 liber ročně, teď po dohodě s vládou o 10 liber ročně, tedy na 169 liber (5 000 Kč ročně, 417 Kč měsíčně).
Zda se někdy uskuteční někdejší návrh BBC změnit licence fee na broadband levy, měsíční poplatek za využívání distribučních kanálů, případně na garantovanou podporu z daňových příjmů, je zatím ve hvězdách. Zatím stále platí, že licence fee pokračuje v současné podobě. Zda zanikne, rozhodne nová Charta BBC, až ta současná 31. prosince 2027 ztratí platnost.
x x x
Také v Německu se debatuje o budoucnosti médií veřejné služby, jak upozornil před týdnem na webu hlidacipes.cz Vojtěch Berger.
Zprávu o budoucím vývoji médií veřejné služby, která navrhuje reformu vysoce komplikovaného systému devíti regionálních veřejnoprávních institucí, doplněných celostátní televizí ZDF a celostátním Deutschlandradio, předložila politikům "Rada pro budoucnost" složená z osmi nezávislých expertů.
Zpráva navrhující organizační zeštíhlení celého systému i nadále podporuje zachování vysílacího příspěvku Rundfunkbeitrag, který dnes činí 18,36 Euro měsíčně (460 Kč měsíčně, 5500 Kč ročně).
Sílící populistická AfD v Německu slibuje, že až se dostane k moci, tak poplatek zruší. Vojtěch Berger svůj příspěvek uvedl titulkem "Konec veřejnoprávní bavlnky. Jak opravit televizi s rozhlasem, než je populisté zruší"
a v textu naznačuje, že by se to mělo týkat i českých médií veřejné služby.
Jenomže podle mého názoru, Český rozhlas ani Česká televize v žádné veřejnoprávní bavlnce nežijí, spíše naopak. Stačí porovnat české a zahraniční "koncesionářské" poplatky, o počtu domácností, které je ve VB a v SRN platí, ani nemluvě.
18. 2. 2024 Ve čtvrtek 8. února ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal Valerije Zalužného z funkce vrchního velitele ozbrojených sil Ukrajiny. Zalužného nahradil dosavadní velitel pozemních sil Olexandr Syrskyj.
V pátek 16. února ztratila Ukrajina kontrolu nad městem Avdijivka včetně zdejší koksovny, prý jedné z největších v Evropě. Rusové následně postoupili o devět kilometrů. Ukrajinská ztráta Avdijivky je jedna z mála zpráv, potvrzených oběma válčícími stranami. Jinak je situace stále nepřehledná, dozvídáme se jen o sestřelených raketách a civilních obětech. A také o tom, že Ukrajině chybí munice, kterou Západ sliboval a nedodal.
x x x
V pátek 16. února ruská oficiální agentura RIA Novosti oznámila, že Alexej Navalnyj zemřel v nápravné kolonii č. 3 v Jamalsko-něneckém autonomním okruhu. Doslova "Dne 16. února 2024 se odsouzený A. A. Navalnyj po procházce v nápravné kolonii č. 3 necítil dobře, téměř okamžitě ztratil vědomí." Smrt údajně způsobila krevní sraženina.
Ani po třech dnech se neví, kde se nachází Navalného tělo, o jehož vydání usiluje Navalného matka.
Detaily - včetně Navalného záběry z vězení z 15. února, kdy byl ještě naživu - uvádí reportáž BBC. Nekrolog Navalného k přečtení na Radio Liberty.
x x x
V Mnichově se jako každý rok konala pravidelná bezpečnostní konference. Opět za přítomnosti bývalých i současných politiků z mnoha zemí, přičemž ty významné (USA, Čína, Německo, Francie) sem posílaly ministry a vyjednavače, ti méně významné pak premiéry či prezidenty (Česko, Estonsko, Dánsko, Belgie apod.). Události na Blízkém Východu poněkud upozadily Ukrajinu, ale toto téma bylo i nadále silné.
Opět zde vystoupil prezident Zelenskyj, který v závěru svého projevu řekl: "Prosím, neptejte se Ukrajiny, kdy válka skončí. Zeptejte se sami sebe, proč je Putin stále schopen ve válce pokračovat."
x x x
Stejně jako v loňském roce se tu jako vedlejší akce konala panelová debata o Ukrajině, v níž se opět zúčastnil také český prezident Petr Pavel. Vloni se jeho vystoupení příliš nelíbilo Dmytro Kulebovi. Letos naopak moderátorka ocenila loňskou Pavlovu zdrženlivost, který i letos zopakoval: "věřme v to nejlepší, ale buďme připraveni i na to nejhorší." (Na YouTube videu od osmé minuty.)
Z dalších vystoupení mě zaujala Hillary Clintonová, když varovala před pasivitou Západu v psychologické válce, v níž jsou Rusové velice aktivní zvláště v zemích Jihu (kdysi se říkalo: zemích třetího světa).
Na YouTube je celá řada videí z akcí v Mnichově, kromě jiného také záznam vystoupení manželky Alexeje Navalného.
x x x
Tucker Carlson se znemožnil reportážemi z Moskvy (metro, McDonald a supermarket), v nichž vystupoval jako užitečný idiot využívaný ruskou propagandou.
Jindřich Šídlo to shrnul do komentáře: Tucker Carlson skončil jako Jaromír Soukup. Putin pohrdá svými sluhy.
x x x
Nemám čas ani náladu sledovat všechny aféry (kauza Čapí hnízdo, Babiš osvobozen), pseudoaféry (Fiala kampelička) a předpověditelné, trapné a čím dál vulgárnější debaty, z českého politického rybníčku proto jen zaznamenávám:
V sobotu 10. února se konal celostátní sněm hnutí ANO. Předsedou byl opět zvolen - kdo jiný než Andrej Babiš.
x x x
Hlavní událostí dne jsou však chystané protesty zemědělců proti vládě, které se mají konat od zítřka v Praze, jejichž oficiální svolavatelem je Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR, jmenovitě pak Zdeněk Jandejsek, odborový předák Bohumír Dufek a další lidé blízcí alternativním médiím, jako je například Vidlák.
Od protestů se naopak distancovaly velké oborové organizace jako Agrární komora, Zemědělský svaz a Asociace soukromého zemědělství, které na čtvrtek 22. února plánují vlastní symbolický protest proti politice EU na hraničních přechodech s Polskem a se Slovenskem.
9. 2. 2024 V médiích i na sociálních sítích se dnes probírá včerejší interview Tuckera Carlsona s Vladimírem Putinem. Ke zhlédnutí na Twitteru/X nebo v ruském originále na Putinově webové stránce (tam dnes jen s obtížemi, web je přehlcen).
Putin si Carlsona doslova "namazal na chleba." Do defenzivy ho zahnal hned počáteční otázkou "bude to talk show nebo seriózní rozhovor," po níž následovalo "dejte mi 30 vteřin nebo jednu minutu, abych shrnul trochu historie,“ což byl úvod k více než půlhodinové prezentaci Putinova vidění historie, za kterou Carlson nemusel jezdit do Moskvy, kdyby si přečetl Putinův esej "O historické jednotě Rusů a Ukrajinců" (zde v ruštině, tady v angličtině).
Informaci o rozhovoru dnešní média většinou přebírají z ČTK. Výjimkou jsou Hospodářské noviny, na webu ještě voxpot.cz a také Právo v novinky.cz.
O to bohatší je debata na sociálních sítích. Docela dobré shrnutí udělal na Twitteru/X Andreas Papadopulos, v němž uvedl:
"Carlson evidentně nemá ani šajn o geografii východní Evropy a ani o historii Ukrajiny a Ruska, proto Putinovi nemohl ve zdlouhavém úvodu sekundovat a pokládat otázky, byl úplně mimo kontext a dopustil příšerný a místy zcela ahistorický monolog."
Poslouchat Putina, jak bez mrknutí okna Carlsonovi, aniž by tento cokoli namítal, sdělí, že Polsko napadlo Československo a vehnalo Hitlera do války, to je skutečně zážitek.
Nevím, proč se všichni děsí tohoto rozhovoru, jakoby mohl nějak významněji posunout kyvadlo veřejného mínění ve prospěch Ruska. S Putinovým viděním světa a s jeho schopností překrucovat fakta a lhát se mohl Západ - a také čeští diváci  televize Prima - seznámit už před sedmi lety ve čtyřdílném dokumentu Olivera Stonea.
5. 2. 2024 Včerejší vzpomínání na 30 let televize Nova se v televizní programu Novy s výjimkou archivních záběrů obešlo bez otce zakladatele Vladimíra Železného. Naopak, ke slovu se jako pamětník začátků Novy dostal jeho oponent a rival z roku 1999 Jan Vávra. A to jak v Televizních novinách, tak v dokumentu Televizní noviny 30.
Ten samožerný dokument je z hlediska televizní historie velice zajímavý. Z mého hlediska měl ale dvě vady na kráse. Uznávám, že přenést zpravodajství ze zavedené Měšťanské Besedy během několika týdnů do garážového studia na Barrandově byl velký výkon. Jenom mne vždycky napadá: uvědomují si ti lidé, kteří na onu událost tak nadšeně vzpomínají, že pomáhali krádeži a nedodržování uzavřených smluv? Druhou vadou pak byla pro mne ona samožernost komentářů, která až do nedávna byla oprávněná - TN byly ve sledovnaosti vždy jednička. Ale po vzniku CNN Prima News se tvářit, že my jsem ti nejlepší a nejdůležitější?
Ke vzpomínání jsem přispěl citací z připravovaného širšího textu, v němž popisuji, jak se v roce 1993 Nova dostala k licenci. Když jsem se probíral některými archivními texty, zaujalo mne, že na příspěvku Dary a dluhy televize Nova, který jsem sepsal, když Nově bylo deset let, bych dnes neměnil ani slovo.
30. 1. 2024 Ohlédnutí za koncem ledna:
Ústavní soud ve středu 24. ledna v přímém TV přenosu vyhlásil nález, kterým odmítl návrh skupiny poslanců na zrušení loňského snížení valorizace důchodů. Praví se v něm mj., že "stabilita a vyrovnanost státního rozpočtu a veřejných financí přitom není jen politickým zájmem, nýbrž jde o právní povinnost státních orgánů."
Expremiér Andrej Babiš o dva dny později ve sněmovně vyzval "Vyzývám všechny důchodce, aby si nalepili na lednici následující slogan, "už nikdy nebudu volit ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráty a STAN, protože mě obrali o tisíc korun měsíčně".
Když Jindřich Šídlo poslal tento vzkaz své matce, tak mu odpověděla: "Který pitomec mě k tomu vyzývá? Já jsem s rozhodnutím Ústavního soudu velmi spokojená.". Já také!
x x x
Schůze sněmovny projednávající novelu volebního zákona, která by umožnila korespondenční volbu občanů v zahraničí se poněkud protáhla - trvala šest dnů. Předseda SPD Tomio Okamura zde dokázal mluvit 10 hodin a 44 minut bez přestávky.
Po šedesáti hodinách návrh novely zákona prošel do druhého čtení. Jeden z komentářů k Okamurovo výkonu má název  Tajemství močového měchýře.
x x x
V Senátu se debatovalo o istanbulské úmluvě, přesněji řečeno o Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí z roku 2011.
Nikdy jsem nepochopil, proč tento v podstatě ne příliš významný dokument - přijato Radou Evropy, nikoli Evropskou unií s povinností implementace - s jehož naprostou většinou textu souhlasí i jeho odpůrci, vyvolává u nás tolik rozruchu. Prý tam vadí slůvko "gender."
Ratifikace Úmluvy v Senátu neprošla, chyběly dva hlasy.
x x x
Petr Pavel, před rokem zvolený do úřadu prezidenta republiky poskytl včera Českému rozhlasu bilanční rozhovor, v němž kromě jiného odmítl spekulace o zákulisním boji, který prý stojí za odchodem Jany Vohralíkové z pozice vedoucí prezidentské kanceláře. Nahradí ji Milan Vašina, současný výkonný ředitel Aspen Institutu.
Stále není jasné, kdo bude tiskovým mluvčím Hradu, kterého zaskakuje šéf komunikačního odporu KPR Vít Kolář.
Bývalo pravidlem, že rozhovory prezidenta ve vysílacích médiích se na hradní webové stránce okamžitě objevily v textových přepisech. Současný hradní web však nabízí jen odkaz na jiná média. Cožpak na Hradě neznají monitoring Newtonu?
x x x
Ministr vnitra Vít Rakušan začal jezdit do regionů a tam pod heslem "Bez cenzury" odpovídá na dotazy občanů. Na první setkání do Karviné se sjeli také zástupci české dezinformační scény včetně Raptor TV. Včera v Sokolově to bylo prý už klidnější.
Výjezdy ministra do regionů jsou součástí kampaně hnutí STAN, které si pro ni objednalo slovenského marketéra Michala Repu. Ten se podílel na úspěšných kampaních prezidenta Petra Pavla nebo slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.
Po první debatě byla reakce sociálních sítí pro Rakušana spíše pozitivní. Z druhé debaty ten marketing už trochu moc vyčuhoval.
x x x
Televize Barrandov má problémy. V sobotu 20. ledna ráno jí společnost Barrandov Studio vypnula elektřinu kvůli neplacení účtů. Od té doby jede Barrandov TV na naftové elektrocentrály.
O týden později v sobotu 27. ledna Soukup se jako boxer zúčastnil zápasu v Clash of Stars. Moc si nezaboxoval, protože jeho soupeř youtuber Aleš Bejr byl brzy diskvalifikován.
Zadlužený Jaromír Soukup nedávno prodal polovinu své kdysi výdělečné firmy Empresa Media, pod níž spadá jak TV Barrandov, tak tiskové tituly, podnikateli Janu Čermákovi.
x x x
V nedělních večerech začala soutěž seriálů České televize (Smysl pro tumor), Primy (Sedm schodů k moci) a Novy (Policie Hvar).
Zatím vítězí Smysl pro tumor, ale já si myslím, že nakonec zvítězí Prima se seriálem Sedm schodů k moci, který se co do formy zhlédl v americkém House of Card.
Na rozdíl od amerického politického thrilleru Prima natočila českou politickou soap operu: příběh ctižádostivé servírky, jež pronikla do politických kruhů, sepsaný Josefem Klímou a Lenkou Hornovou. Inspirace realitou?
x x x
Společnost ATO měřící sledovanost televize TV-metry zveřejnila výsledky kontinuálního průzkumu za rok 2023, podle nichž 92,6 procent domácností stále sleduje televizní pořady. Nicméně stále častěji se tak děje přes tzv. „second screens“: obrazovky počítačů, chytrých mobilních telefonů a tabletů.
15. 1. 2024 Poslední podcast
Background ČT24 vyzpovídal mediálního analytika Filipa Rožánka.
Na první otázku: "Kolik času trávíš každý den konzumací mediálního obsahu?" Rožánek odpověděl: "Já bych řekl, že každý čas, kdy nespím."
Bývaly doby, kdy to bylo u mě stejné, jenomže ty už jsou dávno pryč. Navíc před třiceti lety se ten mediální obsah analogových médií dal nějak přehlédnout a zvládnout, což v dnešní digitální době je téměř nemožné.
x x x
 Téma střelby na FFUK z 21. prosince stále neopouští média. Lépe řečeno: média se nedokážou odtrhnout od tématu. Možná proto, že je to tak pro ně pohodlnější, než zpracovávat témata jiná. Šest z dvanácti lednových vydání deníku MF Dnes se na titulní stránce odkazuje k této události. Kromě toho dramatické titulky prodávají. A tak před důležitým veřejným jednáním Ústavního soudu k valorizaci penzí se na titulní straně MF Dnes 11. ledna dostává titulek "Proč ho nechytili."
Bohužel MF Dnes v tom není sama, zvláště když dosud neznámý poslanec ANO Jan Richter se rozhodl po třech týdnech zviditelnit kritikou policie na případu své zraněné dcery, což média samozřejmě nemohla nechat bez odezvy. Podle mého názoru: čeho je moc, toho je příliš. Možná i těch diskusí o novinářské etice, které by měly být už dávno zakotveny v kodexech jednotlivých redakcí.
Otevřený dopis studentů a studentek žurnalistiky a komunikačních studií českým redakcím je chvályhodným, byť trochu naivně kazatelským vyjádřením postoje budoucí generace novinářů.
Bohužel jako pamětník si pamatuji na některé mladé nadějné studenty Daniela Köppla či Jaroslava Plesla z devadesátek i na jejich další kariéry. Přičemž Pleslovi a jeho tehdejšímu nefalšovanému zápalu pro novinařinu jsem dost fandil.
x x x
Kromě střelby na FFUK MF Dnes věnovala dvě titulní strany aféře ministra a předsedy KDU/ČSL Dušana Jurečky. Aféru rozhicovanou ministrovými manévry snažícími se vykroutit ze svého etického a možná i morálního pochybení uzavřel 9. ledna Celostátní výbor KDU-ČSL, který nepřijal jeho rezignaci s "ohledem na důvěryhodnost KDU-ČSL i vládní koalice." Jurečka prý sice "chyboval, když neukončil včas vánoční setkání zaměstnanců MPSV, stejně jako chyboval v následné komunikaci směrem k médiím a veřejnosti," ale pak přiznal chybu a omluvil se. Konec aféry.
x x x
Jakmile se ztišily debaty vyvolané prezidentovou výzvou k přijetí eura, přichází další a akuálnější jablko sváru - korespondenční volba. Poslanecký návrh novely zákona o správě voleb (sněmovní tisk 596) 3. ledna schválila vláda a na nejbližší schůzi Sněmovny by mělo proběhnout první čtení. Středa ukáže, zda navrhovaný pořad schůze bude vůbec schválen.
x x x
V sousedním Polsku nové vedení státu a veřejnoprávní TVP stále nemá pod kontrolou zpravodajské televizní studio a vysílá z náhradních pracovišť. Zdejší spor nové Tuskovy vlády s prezidentem Dudou navíc zostřilo zatčení dvou bývalých poslanců PIS v prezidentském paláci.
x x x
V sousedním Německu stávkovali strojvůdci a protestují zemědělci, kterým vláda vzhledem k rozpočtové nouzi snížila dotace. Je až dojemné, jak česká alternativní scéna, která zde desetiletí straší silným a expanzivním Německem, se nám nyní snaží vylíčit Německo krátce před zhroucením.
x x x
Z Ukrajiny a z Blízkého Východu stále žádné dobré zprávy, ale také jen málo relevantních a ověřených informací. Jen zprostředkovaně, někdy bez zdůrazňování kontextu, se k nám dostávají zprávy o íránské proxy válce proti Západu, když jemenští povstalci Húsiové vyzbrojeni Íránem ostřelují lodě mířící do Suezského průplavu, což narušuje lodní dopravu v Rudém moři a tím i globální obchod.
6. 1. 2024 Politickou událostí začátku roku 2024 se stal bezesporu novoroční projev prezidenta Petra Pavla. Nikoli způsobem přednesu, organizovaného tentokráte z balkonu prezidentského paláce (technické detaily zde). Nikoli obsahem, který jako celek příliš nevybočoval z obecného mustru svátečních kázání všech politiků na celém světě, v nichž nesmí chybět nějaký ten odkaz na aktuální události doma i ve světě, připomenutí historických výročí, výzva k všeobecnému konání dobra a plnění společných cílů, to vše okořeněno špetkami naděje na lepší budoucnost.
Ano, našly se zde inovace, které Pavlův projev odlišily od projevů předchozího prezidenta nejen absencí útočných výpadů proti údajným závistivcům a neschopným a odlišným termínem konání (Zeman 26.12. – Pavel 1.1.). Byl to především apel směřující k mladé generaci jako nositele změny, výzva ke kultivaci veřejných debat a odstranění vulgarit z politických diskusí. Ale tím hlavním, co rezonovalo a z projevu udělalo politickou událost, byly věty: „Druhým je přijetí společné evropské měny. Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností.“
Jelikož nemám rád ani eurofoby ani eurohujery, tak v té erupci názorů na zavedení eura v ČR se mi docela zalíbila úvaha Patrika Zandla, který po větách „euro není samospásné…Jestli euro přijmeme nebo nepřijmeme, je ekonomicky jedno…“ dochází k závěru: “Jsem pro euro“.
Také já, jako obyčejný občan a laik v ekonomických vědách jsem pro euro, i když vím, že se mi život přechodně zdraží, už jen tím, jak budou obchodníci přepočítávat ceny svého zboží z haléřů a korun na centy. Tady totiž nejde jen o peníze, ale také o geopolitiku a bezpečnost mé země. Kdyby měl někdo zájem vědět, jak to myslím, tak ho odkazuji na závěr svého seriálu o Německu, který je sice poněkud delší, ale snad dostatečně vysvětluje, o co mi jde. Po ruské agresi proti Ukrajině ještě naléhavěji.
x x x
Co se týče novoročních veřejných vystoupení, nezahálel ani poražený kandidát Andrej Babiš, ani oba exprezidenti. Václav Klaus se nechal pozvat ke Xaverovi na XTV a k Martině Kociánové a do Rádia Universum.
Miloš Zeman odložil své jedenácté „občanské“ vánoční poselství kvůli střelbě na FF UK až na 5. leden – ke zhlédnutí na YouTube přes kanál CNN Prima News, jinak na Facebooku.
Nedivil bych, kdyby důvěřivý občan po vyslechnutí všech těchto projevů a jejich katastrofických vizí začal pakovat své kufry a raději tuto zemi opustil.
Naštěstí většina občanů má všechny tyto pány z minulosti snad dostatečně přečtené, takže přes oprávněnou skepsi k výkonům současné vlády snad poznají, že od zapšklých politiků na odchodu nemohou očekávat nic jiného než kritiku, knížecí rady a jedovaté šípy vůči svým nástupcům. Václav Klaus, Miloš Zeman, ale ani Andrej Babiš už nejsou budoucností této země.
31. 12. 2023  Světlo na konci tunelu příštího roku 2024 přeje Louč. I nadále se bude snažit také v dalším roce sem tam něco zaznamenat, i když ty záznamy, často opožděné, dnes slouží více autorovi, než čtenářům. Těm doporučuji, aby se pro pohotové informace obraceli na weby uvedené v záhlaví. Louč už je jenom výběrový záznamník událostí pro slábnoucí paměť.
Už delší dobu se snažím dodržovat předsevzetí nevstupovat do debat na sociálních sítích, pokud bych mohl nabídnout jen svůj názor a žádnou informaci s přidanou hodnotou. Naštěstí mám tuhle webovou stránku, takže nemusím na sítích otravovat nikoho, kdo na mé názory není zvědavý. Tolik úvod k dnešním silvestrovským glosám.
x x x
Nějakou dobu jsem měl problém, kam mám zařadit Daniela Sterzika alias Vidláka. Hájil jsem ho proti zaškatulkování mezi dezinformátory typu Vrábela, Netíka či Zítka, když vystoupil na Staroměstském náměstí. Teď mi pomohl Jiří Hlavenka, který na FB v komentáři k událostem na FFUK o Vidlákovi napsal, že je to "inteligentní gauner" ("Inteligentní gauneři typu Sterzika (tzv. Vidlák) pak "kladou otázky, mnoho otázek" a tváří se u toho smutně.").
K Hlavenkovu hodnocení se připojuji, přičemž bych mírně oslabil adjektivum "inteligentní," pokud se za inteligenci nepokládá povrchost při přejímání informací a vyčuranost při jejich interpretaci, která už dávno opustila upřímnost znepokojeného a nespokojeného občana, ale přeměnila se na nadbíhání nemyslícímu davu se snahou o monetizaci svých aktivit (Vidlák opustil zaměstnání, založil Institut českého venkova).
x x x
O úvahu vidlákova typu, která klade otázky, a pak se tváří smutně, se pokusil poslanec SPD Jiří Kobza na síti X.
Trochu to přehnal, když označil střelce na FFUK za "špičkový produkt inkluzivního progresivistického školství" a položil "otázku, která vyplavává na povrch, co se vlastně na FFUK učí?"
Proti tomu se silně ohradila Česká konference rektorů, která označila Kobzův příspěvek za "naprosto šokující, překračující hranice slušnosti, morálky, dobrých mravů, ale i hranice lidskosti".
Od Kobzy se distancoval i jeho šéf Okamura. Kobza sice svůj status na síti X smazal, ale je k dispozici jako citace ministra vnitra Rakušana.
Vždy mě překvapuje, jaké názory mají dnes lidé, kteří nám dříve vládli a ovlivňovali chod událostí, když pracovali ve státní správě - Jiří Kobza jako diplomat, Ivan David jako ministr zdravotnictví, Petr Hájek jako šéf prezidentského tiskového úřadu, Stanislav Novotný jako policejní prezident a to nemluvím o chartistech, kteří se dnes paktují s komunisty (například Jan Schneider nebo Lenka Procházková).
x x x
Ministr vnitra Vít Rakušan vyzval občany: "Obejděme se letos na Silvestra bez ohňostrojů a zábavní pyrotechniky."
Některá města oficiální ohňostroje ruší, jiná odpovídají: ohňostroje budou, neboť jinak bychom se de facto podvolili záměrům šíleného střelce, který chtěl ovlivnit náš svobodný život.
Jsem zvědav na dnešek u nás v Jinonicích. Včera jsem tu nezaslechl ani jednu petardu. Že by lidé Rakušana poslechli?
x x x
Přestože nová štědrovečerní pohádka Klíč svatého Petra zaznamenala nejvyšší podíl na sledovanosti ČT od začátku elektronického měření v roce 1997 v daný den, její příběh byl podle mne trochu vykonstruovaný. Charaktery a jednání postav se musely této konstrukci přizpůsobovat a pak ztrácely na životnosti a autentičnosti.
Až dodatečně jsem zjistil, že Prima vysílala na Štědrý den Spielbergův remake filmu West Side Story. Podíval jsem se dodatečně na O2TV, ale nedokoukal. Filmařsky je to možná lepší verze než ta z roku 1961, jenomže současné herecké obsazení jsem nějak nemohl přenést přes srdce.
x x x
Měl bych také zaznamenat změnu v novoročních projevech, které se nám v roce 2021 rozrostly ve "zbytečné přebory v novoročních zdravicích" (citace Petra Fischera).
Předseda Senátu Vystrčil promluvil 18. prosince, předseda vlády Petr Fiala slíbil občanům naději na lepší budoucnost na Štěpána 26. prosince a prezident Petr Pavel promluví zítra, na Nový rok.
x x x
Také ruský prezident Vladimír Putin rozesílal blahopřání k Novému roku. Z úřadujících evropských šéfů dostali péefko jen srbský Alexandar Vučič a maďarský Viktor Orbán. Slovenský Robert Fico se do Putinova adresáře ještě nedostal. Kéž by to tak zůstalo.
Na Ukrajině od 25. prosince zesílila apokalypsa vzájemného ničení, o kterém asi něco napíšu v dalším ukrajinském rozjímání.
x x x
Šéf programu České televize Milan Fridrich byl vyzpovídán Bleskem. Hovořil zde o svém novém šéfovi Součkovi a o své práci.
Přiznávám, že nejsem příliš velký fanda jeho koncepce skladby televizního programu, která se až příliš podvoluje obecnému vkusu a trochu zapomíná, že úkolem média veřejné služby je informovat, bavit a vzdělávat. To poslední se podle mého názoru - zřejmě kvůli obavám o ztrátu sledovanosti - v ČT trochu zanedbává.
Rozhovor dává nahlédnout do televizního zákulisí. Fridrich zde kromě jiného říká, že je snazší sehnat špičkového kardiochirurga než kvalitního televizního autora. Asi má pravdu, já si však myslím, že tu chybějí nejen autoři (a možná dramaturgové, kteří jsou ochotni riskovat), ale také autorské kolektivy, jejichž kolektivní práce je dnes ve světě základem televizní seriálové tvorby. Když se takový kolektiv povede, jako u nováckého seriálu Comeback, vznikne trvalka, která se dá i po letech dobře reprízovat. Jenomže pro ČT dnes píšou většinou jen zavedení sólisté.
x x x
 Docela jsem se pobavil, když v článku "Dlouhá cesta k vystřízlivění z utopie" k padesátému výročí publikace Souostroví Gulag Alexandra Solženicyna redaktoři Respektu popsali přiložený obrázek slovy: "Tiskařské štočky (sic!) s azbukou pařížského nakladatelství YMCA-Press, jimiž bylo vysázeno Souostroví Gulag."
Vím, je to těžké představit si, jak se kdysi sázely a tiskly noviny a knihy. Jenomže od toho dnes máme Google a Wikipedii, aby se dalo zjistit, že na obrázku nejsou žádné "štočky," ale sazečské písmovky/kasy s písmem pro ruční sazbu, ze které se ani před padesáti lety knihy netiskly, neboť existovala sazba strojová.
Z uvedených písmovek byly zřejmě ručně sázeny jen titulky a mezititulky, které se do strojové sazby vkládaly při závěrečném zlomu stránek. Dnes na to máme DTP. Vím, že dnes už to nikoho nezajímá, ale jako vyučený sazeč s výučním listem z roku 1961 jsem se musel ozvat.
x x x
Před pěti lety jsem ze sloupků, které jsem pravidelně psal pro Týdeník rozhlas v letech 2012-2018, sestavil knihu s názvem Pojďme si říct, jak je to doopravdy". Když Týdeník rozhlas vloni v červnu zanikl, sebral jsem zbývající sloupky z let 2019-2022, a zakomponoval do výchozí předlohy k tisku, souboru pdf, který nyní jako vánoční dárek dávám svým čtenářům volně k dispozici. Uvedený copyright se zde vztahuje jen na tištěné citace či přetisky.
22. 12. 2023 
Včerejší tragická událost na Filosofické fakultě se stala událostí číslo jedna českých médií, neboť střelba osamělého střelce s více než tuctem obětí je něčím, co jsme nezažili nejen u nás, ale - nepočítáme-li teroristické útoky - také v Evropě.
Na sociálních sítích jsem našel jednu rozumnou výzvu: "Nebuď jako politici a aktivisti a nezneužívej tragédie k politickému skórování.." Touto radou se evidentně neřídil reprezentant alternativní scény Vidlák, který okamžitě na Facebooku reagoval  ironickou poznámkou "Tak teď už patříme na Západ se vším všudy..." za potlesku dezinformační scény. Ale pak si uvědomil, že asi šlápl vedle, a proto celý status včetně komentářů smazal a nahradil ho úvahou smířlivého rozumbrady.
Střelba na FFUK se bleskově rozlétla do světových médií. Jak funguje globalizace, jsem zažil na vlastní kůži, když moje známá ze San Francisca mně včera odpoledne mailovala, zda jsem v pořádku, netušíc, že jsem už řadu let v penzi a mojí fakultou nebyla FFUK ale FSV UK.
Osobně se obávám reakce některých lidí a odpovědných činitelů, kteří nás budou chtít alibisticky obklíčit bezpečnostními rámy. V tomto ohledu plně souhlasím s názorem Otakara Foltýna v UK na ČT24: "Takto izolovaný útok nemůže omezit náš svobodný život."
Znovu se projevily stíny i světla sociálních sítí. Stínem se ukázaly být na první pohled uvěřitelné fejky (údajný účet střelce na Telegramu),
kterými se zabývala jako nepotvrzenou informací i ČTK a ČT24. Světlem jsou informace od lidí znalých dané věci (status Ondřeje Soukupa), kterým sociální sítě rovněž slouží jako distribuční platforma. Bohužel tito jsou méně vidět, protože jsou pro média a klikbajtové titulky méně zajímaví.
x x x
Ač by se mohlo zdát, že zájem o mimořádnou událost v Česku projeví především naši sousedé, pak letmý pohled do Polska nás přesvědčí o omylu, neboť událostí číslo jedna v polských médiích jsou změny ve vedení polské televize TVP, rozhlasu PR a tiskové agentury PAP.
Ministr Bartłomiej Sienkiewicz odvolal dosavadní ředitele a nahradil je novými lidmi: jsou to v TVP Tomasz Sygut, v PR Paweł Majcher a v PAP Marek Błoński.
Výměna byla a je dramatická. Nový šéf televize okamžitě vypnul kanál a web TVP info (účet tvp.info na Twitteru/X v rukou dosavadních zaměstnanců ještě funguje), jeden den nebyly večer vysílány zprávy Wiadomości, které se přejmenovaly na "19:30" s novými moderátory.
To vše provázeno situacemi, které v obráceném gardu připomínaly naši známou televizní krizi před 23 lety - hádání o kanceláře a studia, policejní asistence, poslanci PIS bivakující v budově TVP, improvizovaná výroba v náhradních kapacitách apod.
Událost jsem komentoval na Twitteru/X takto:
Před osmi lety jsem sepsal Vádemékum polských médií veřejné služby. Snažil jsem se tam popsat, jak PIS udělala z veřejnoprávní TVP státní TVP. Takže by se PIS dnes neměla divit, když nové vedení státu použilo nástroje, které kdysi PIS vytvořila. Nad způsobem výměny vedení TVP, PR a PAP nijak nejásám. Nelíbí se mi to jako metoda. Vypínání kanálů a večerních zpráv, policie v budovách médií, lidé na ulicích. Že to prestiži médiím veřejné služby mezi lidmi nepřidá, je nabíledni.
x x x
Do Česka tento týden dorazila nová sociální síť Threads jako Zuckerbergova odpověď na přejmenovaný Twitter/X Elona Muska. Samozřejmě, že jsem se přihlásil a jako test jsem na Threads zkopíroval výše uvedený twitterový status. Za dva dny jsem zde dosáhl čtyř, slovy čtyř zobrazení. Na Twitteru/X jsem už překročil číslo 400. Jak se mají threads vyslovovat, nás hned na síti poučil Broňa.
x x x
Začal druhý poločas Fialovy vlády, což byla a je příležitost k bilancování té první půlky. Nedělní televizní politické debaty 17. prosince a zvláště jejich prezentace ve večerním zpravodajství naznačily, jaké jsou postoje tří hlavních televizí – ČT, Primy a Novy - k současné pětikoalici a zvláště k jejímu předsedovi.
Připomeňme si osoby a obsazení.
Česká televize OVM, první hodina – debata o zdravotnictví (ministr Vlastimil Válek TOP 09, Karla Maříková SPD a Monika Hilšerová ČLK), druhá hodina – debata o ekonomice a vládní politické v této oblasti s bývalými ministry (Jiří Rusnok, Pavel Mertlík, Ivan Pilný)
CNN Prima News Partie, první hodina - hodnocení vlády a jejích výsledků (ministr Martin Dvořák STAN, Alena Schillerová ANO), druhá hodina - hodnocení vlády, její zahraniční politiky, konsolidační balíček (Jan Jakob TOP 09, Tomio Okamura SPD, na závěr sólo rozhovor s Milošem Zemanem)
TV Nova Za pět minut dvanáct - kde jsou kořeny ostrého rozdělení politické scény (Petr Fiala ODS, Andrej Babiš ANO).
Jak vidno, všechny tři televize se držely principu formální vyváženosti, když proti sobě postavily představitele vlády a opozice. ČT se tentokráte - alespoň v druhé polovině OVM - vyhnula stereotypu, který už začíná nudit, když se jako na orloji pohybují stále stejné figurky.
Mne však zaujalo, jak se jednotlivé televize staví k populismu. U České televize je to jasné - populisté se dostávají ke slovu v ČT jen při plnění povinností vyváženosti v rámci plnění úkolů veřejné služby a kromě toho, příliš se do ČT nehrnou.
Překvapila mě však Nova v nedělním večerním zpravodajství TN, v němž souboji Fiala-Babiš věnovala téměř deset minut, přičemž při citaci Babišových výpadů vždy citovala Fialovu repliku tak, že to pro Babiše nedopadlo vždy dobře. Experti dotázaní Novou na vyznění debaty dělili svůj názor spíše 50/50. Kromě toho zde padl výrok, že Babiš to s Fialovou Nutellou přehání, neboť opakovaný vtip už není vtipem.
Vyložil jsem si to tak, že Nova se snaží o jakýsi střed mezi dvěma póly - seriózní, víceméně provládní Českou televizí a bulvárně populistickou Primou, která Okamurovy demagogie a Zemanovy předpověditelné bláboly nechává bez následného komentáře. Například večerní informaci o debatách v Partii Prima omezila především na citace útoků Schillerové, Okamury a Zemana proti vládu, ministr Zeman se dostal ke slovu, jen když přiznal, že "možná jsme neuměli věci dobře vysvětlovat a podávat."
Stále přemýšlím, zda redakční politika CNN Prima News při zvaní exotů do studia je vedena jen snahou o bulvární sledovanost, tak důležitou pro komerční média. Nebo zda do rozhodování editorů nezasahují dlouhé prsty majitele Ivana Zacha, jak se už jednou v roce 2016 proláklo ze záznamu redakční porady se šéfkou zpravodajství Jitkou Obzinovou a zástupcem majitele Lubošem Jetmarem.
x x x
Opožděné sdělení:
Taneční show StarDance, která opanovala podzimní víkendy České televize skončila v sobotu 16. prosince překvapivým vítězstvím páru herečky Darija Pavlovičové s Dominikem Vodičkou, když snowboardistka Eva Adamczyková s Jakubem Mazůchem, podle mého názoru tanečně nejlepší pár, neobstála v testu esemeskové popularity.
V této souvislosti si "naběhla" moje bývalá kolegyně Irena Reifová na vidle peprných komentářů rozhovorem, v němž označila StarDance za "zpátečnický pořad co nepatří na žádnou obrazovku. Problematický je především z hlediska pojímání těla, genderových rolí a vytváření norem.... Je to naprosto konzervativní, maloměšťácký pořad, který uspokojuje potřebu pozitivity tím, že vytváří iluzi luxusu, atraktivity, blyštivého světa, který ale popírá řadu věcí a otázek. Snaha o dojem pozitivity, noblesy a elegance je tak úporná, že tím podle mě vzniká až pornografie pohody."
Pro šéfa programu ČT Milana Fridricha v rozhovoru pro Mediář je StarDance "největším integrátorem společnosti v Česku." Bylo by však dobré, kdyby takových integrátorů bylo více a byly původní. Tenhle by si už měl jít odpočinout do archivu.
11. 12. 2023 Dnes nechávám politiku stranou. Není tu nic, co by potěšilo. Vývoj událostí v Gaze a na Ukrajině jde směrem k horšímu než k lepšímu.
Doma se společně s úbytkem denní světla šíří blbá nálada, která se promítá jak do výzkumů veřejného mínění, tak aktuálních volebních preferencí.
Nejhorší je, že k tomu přispívá svým podílem nejen demagogie opozičních stran, ale i nekvalitní práce médií, které nedokážou v přímém přenosu jejich demagogii korigovat.
Příklad Schillerová: vláda bude snižovat penze, skutečnost: penze se budou zvyšovat, jenom tempo zvyšování se sníží.
Média často k podobným dezinterpretacím a ke strašení veřejnosti přispívají. Příklad? Nedávné zvýšení regulované ceny elektřiny se objevilo skoro ve všech titulcích se zvýrazněním hrozivých 70 procent - například v titulku Echo24 nebo tady na CNN Prima News - aniž by se lidem vysvětlilo, že ta regulovaná část tvoří jen zlomek ceny za kWh, přičemž v těch sedmdesáti procentech je obsažen padesátník za obnovitelné zdroje, který jsme už dříve platili, a teď už ho vláda nechce sponzorovat, jak to dělala za covidu od loňského července.
x x x
Mediální nálepky a mýty pak kontaminují politickou debatu. Projevilo se to i v následné diskusi o stávce odborů a škol 27. listopadu, když Vidlák, který promluvil na Malostranském náměstí, byl označen za proruského dezinformátora. Podle mého názoru je Vidlák spíše dezinterpretátor reprezentující lidové mudrlanství takzvaného zdravého selského rozumu, které však často není schopno dohlédnout souvislosti, jak jsem psal už před dvěma měsíci; později to pochopila i Ivana Svobodová z Respektu.
Bohužel ten vidlákův zdravý selský rozum, který čas od času oprávněně reaguje na zanedbávání některých témat našeho života ve veřejném prostoru, vychází ze zjednodušené a často účelově deformované mediální reality, není schopen kritické reflexe, takže umí sice pojmenovávat, co je podle něj všechno špatně, a kdo za to údajně (podle jeho předem narýsovaného názoru) může, ale jinak je jeho vnímání problémů světa a jejich možných řešení zcela mimo realitu tohoto světa. Je proto dezinformátorem? Nevím. Že mu publicita a sláva stoupla až příliš do hlavy, svědčí fakt, že opustil zaměstnání a stal se svého druhu youtuberem na plný úvazek.
x x x
Web ČT24 ct24.ceskatelevize.cz má nový design. Jakub Železný už nebude moderovat Události komentáře ČT24. Nová moderátorská dvojice bude mít složení Jakub Kvasnička a Tereza Řezníčková.
Lenka Zlámalová po deseti letech opouští Echo Media Dalibora Balšínka.
Nový šéfredaktorem Reflexu se stává Martin Bartkovský, který opustil FSV UK před osmi lety. Mládí vpřed!
x x x
Pohřeb Karla Schwarzenberga v sobotu 9. prosince zaplnil téměř celý den zpravodajských kanálů ČT24 a CNN Prima News. Hrad byl uzavřen, v katedrále natáčela jen ČT, přenos ČT byl vidět na velkoplošné obrazovce na Hradčanském náměstí. Přebírala ho také CNN Prima News. Rodina si vyhradila, že na obřadu bude jen jeden fotoreportér, nakonec byli tři. Vybraný fotograf Tomki Němec se přimluvil za své dva kolegy, jeden byl z ČTK.
x x x
Server Newton a jeho neocenitelný archiv monitoringu českých médií je už řadu týdnů opět v provozu poté, co ho vyděračský útok hackerů v srpnu vyřadil z provozu. Majitel serveru v Hospodářských novinách nyní promluvil, jak se serveru podařilo obnovit provoz, aniž by se muselo platit výkupné. Palec nahoru všem, kteří odmítají platit vyděračům i za cenu extra nákladů a mimořádného úsilí vlastních zaměstnanců.
x x x
Asi před měsícem jsem napsal komentář, v němž jsem se vyjadřoval k návrhu ministerstva kultury zvýšit rozhlasové a televizní poplatky, především však k reakci komerčních médií, které spustily pokřik, že zvýšené poplatky "destabilizují trh" a "dramaticky zasáhnout do hospodářské soutěže." Speciálně od komerčních televizí Novy a Primy se mi to zdálo být pokrytecké, neboť obě prosperují, vydělávají, investují do nových služeb způsobem, o kterém se ČT může jenom zdát.
V závěru jsem připustil, že některé aktivity veřejnoprávních institucí na online trhu a platformách v internetovém prostoru, jakož i při tvorbě televizních pořadů, by se mohly stát neférovou konkurencí soukromým provozovatelům a proto by bylo dobré úkoly veřejné služby ještě lépe a konkrétněji specifikovat.
Zřejmě tak uvažuji nejen já, ale i hlavy pomazané, takže v pátek 8. prosince uspořádalo Ministerstvo kultury v Národním technickém muzeu odborný seminář o komplementární roli médií veřejné služby v existujícím duálním systému. Podle toho, co jsem se o průběhu semináře dozvěděl, šlo vlastně o reprízu tiskové konference komerčních médií ze 17. října, která proti ministerské novele zvyšující poplatky tvrdě vystartovala. Opět stejné argumenty a minimální empatie a téměř žádné pochopení, že média veřejné služby potřebujeme nejen pro demokracii, ale také pro kulturu a vzdělávání národa. Pouze jen zájmy, tvrdé obchodní zájmy.
x x x
Vždy mě zajímalo, co asi dělají lidé, kteří vyhráli v loteriích stamilióny. Protože jsem pamětník, vzpomínám, jak pohled na uvedené téma kdysi pojednal Jindřich Fairaizl v televizním dokumentu "Štěstí za šest křížů. Výhra prý nikomu příliš štěstí nepřinesla. Potvrdil to i nedávný rozhovor v Magazinu MF Dnes "Vyhráli čtvrt miliardy ve sportce, roky se schovávají."
|
ČLÁNKY, ÚVAHY, POLEMIKY
5.9.2024 Zásadní problém dneška? Esej pro časopis Reportér
Když jsem položil otázku „Co je zásadní problém dneška?“ umělé inteligenci, její generativní předem natrénovaný nástroj pro vzájemnou konverzaci ChatGPT mi odpověděl: Je to klimatická změna. Chápu, že klimatické změny ovlivňují a budou ovlivňovat náš život, že jsou problémem, se kterým se lidstvo a budoucí generace musí poprat a hledat nějaká řešení...
»»»
21.8.2024 O lidech a událostech, které film Vlny využil jako kulisu svého příběhu
Úspěšný film Vlny vyvolal vlnu zájmu o události roku 1968, při níž se lidé často ptají - jak to vlastně bylo, když sám autor scénáře Jiří Mádl bezelstně přiznává, že v rámci zjednodušení některé děje a události upravil, a příběh rozhlasového technika si vymyslel. Média a internet nabízejí řadu příležitostí, jak se dobrat k informacím "jak to vlastně bylo."
»»»
16.8.2024 Jan Petránek o Milanu Weinerovi (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Svého šéfa, vedoucího zahraniční rubriky Milana Weinera, jsme si velice vážili. A měli jsme ho hodně rádi. Byl to chlap a kamarád. Byla-li radost v rubrice pracovat, pak to byla jeho velká zásluha. Podpořil každý dobrý nápad. S mnohými přicházel sám. V rádiu byl bez nadsázky zosobněním pražského jara. Komentáře, které psal a které s jeho hlasem zazněly ve vysílání, měly sílu, protože Milan toho v životě moc zakusil. O sobě však nikdy nemluvil...
»»»
7.7.2024 Z prehistorie mediálních výzkumů (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá) Přechod na tržní ekonomiku v devadesátých letech významně ovlivnil provoz médií, nebo – jak se jim tehdy říkalo – hromadných sdělovacích prostředků, které v té době přestaly být státní či „společenské,“ ale ve stále větším počtu soukromé. Aby mohla tato média existovat, musela si na sebe vydělat. Do té doby běžný model financování periodik z jejich prodeje a doplněný výnosy z řádkové inzerce, kladl stále větší důraz na prodej reklamního prostoru.
»»»
30.6.2024 Kočkopes velké mediální novely
Děs a hrůza mě obestírá, když sleduji debaty o tzv. velké mediální novele. Jako by se naplňoval scénář, který jsem před třemi lety nastínil v závěru textu "Velký špatný" pro budoucnost veřejné služby. Samotnou novelu jsem před půl rokem komentoval pro Mediažurnál, a protože jsem nechtěl posílit hlasité kritiky z řad soukromých médií, milosrdně jsem obešel její hlavní nedostatek - chybějící definici, vymezení a určení povahy rozhlasového a televizního poplatku.
»»»
3.4.2024 Televizní noviny 30 (Mediažurnál 1/2024)
Letos 4. února jsme si připomněli datum, kdy do našich televizních domácností před třiceti lety vstoupila televize Nova se zcela jiným programem a zpravodajstvím, než na jaké bylo české publikum zvyklé. Při oslavách svého výročí televize Nova připravila do vysílání speciální dokument „Televizní noviny 30“ sestavený z archivních záběrů a vzpomínek pamětníků. V dokumentu se vzpomínalo na vše, co bylo nové...
»»»
15.3.2024 Slovensko: Zákon na výměnu ředitele RTVS
Slovenské ministerstvo kultury vedené Martinou Šimkovičovou předložilo 11. března do vlády návrh nového zákona o veřejnoprávním rozhlase a televizi, u něhož vláda zkrátila mezirezortní připomínkové řízení na jeden týden z důvodu „naliehavosti v termíne.“ Co mě na tom návrhu zaujalo, byla bezostyšnost, s jakou Ficova vláda neskrývá, že jde o zcela účelový právní předpis...
»»»
12.3.2024 Příběh jednoho e-mailu
Vyjadřovali se a psali o něm snad všichni. Přesto jsem se rozhodl sepsat tento další text. Nikoli, abych hodnotil, ale abych na svém zápisníčku/Louči shromáždil základní fakta a dokumenty, jak je mým zvykem - pokud možno - z primárních zdrojů. Na počátku byly nedělní Otázky Václava Moravce...
»»»
4.2.2024 Jak se TV Nova dostala k licenci - ukázka z připravovaného textu "Televize Nova - dítě svého věku" (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)V sobotu 30. ledna 1993 Česká tisková kancelář zveřejnila sdělení, které dostala od předsedy Rady České republiky pro rozhlasového vysílání (dále už jen RRTV) Daniela Korteho: Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání na svém 8. zasedání dne 30. 1. 1993 rozhodla jednomyslně, tj. šesti hlasy o udělení licence k celoplošnému televiznímu vysílání takto:
»»»
20.1.2024 Loučení z blogem Aktuálně.cz
Tak nám zabili Ferdinanda," řekla posluhovačka panu Švejkovi… „Tak nám končí zas jeden blog,“ sdělila mi elektronická pošta v mailu podepsaném šéfredaktorem Aktuálně.cz. Doslova:
»»»
11.12.2023 Velká mediální novela pod palbou kritiky
Když koaliční vláda, která vzešla z voleb předešlého podzimu, zveřejnila v lednu 2022 své programové prohlášení, věnovala médiím veřejné služby tři body. Slíbila, že změní způsob volby zdejších mediálních rad a zapojí do něj Senát. Dále, že se zaměří na „udržitelnost financování veřejnoprávních médií, což je základní podmínka jejich nezávislosti“ a také, že posílí transparentnost jejich hospodaření tím, že ho podrobí dohledu Nejvyššího kontrolního úřadu NKÚ.
»»»
12.11.2023 Ukrajinská přemítání č. 8 – Před druhou válečnou zimou
Po vyslechnutí Michaela Romancova, který v roli “jaktovidiče“ tento týden zhodnotil současnou vojenskou situaci a geopolitiku spojenou s válkou na Ukrajině, cítím pocit viny, že rozmnožuji počet textů na dané téma. Přesto bych se rád podělil o své pocity, které mám, když sleduji informace o ukrajinském konfliktu, přičemž se snažím čerpat z obou stran a zkouším z nich odfiltrovat propagandu.
»»»
13.10.2023 Dezinformace? Ne! Dezinterpretace!
Poněkud mne udivilo, když Tomáš Pojar v rozhovoru pro Deník N prohlásil: "neumím definovat, co je to dezinformace."
Při tom stačilo odvolat se na dokumenty EU, které se už řadu let dezinformacemi zabývají...
»»»
2.10.2023 O exit-polls a slovenských volbách
Přiznám se, že také já jsem v sobotu 30. září pozdě večer radostně přijal zprávu televize Markíza, podle níž se v průzkumu o voličích opouštějících volební místnosti, v tzv.  exit-poll, objevilo na prvním místě Šimečkovo hnutí Progresívne Slovensko (23,5%) těsně před Ficovou stranou SMER (21,9%). Jakmile však začaly přicházet první výsledky z volebních okrsků, všechno bylo jinak...
»»»
19.9.2023 „Velká mediální novela“ – medvědí služba médiím veřejné služby
Před dvěma týdny 5. září ministr kultury Martin Baxa společně se zástupci koalice předstoupil před novináře a představil tzv. velkou mediální novelu, jejíž hlavním obsahem je návrh na zvýšení rozhlasového a televizního poplatku od července příštího roku. Současný televizní poplatek 135 Kč by se měl zvýšit o 25 Kč na 160 Kč měsíčně. Rozhlasový poplatek ze 45 Kč o 10 Kč na 55 Kč měsíčně.
»»»
21.8.2023 Zapomenutá vzpomínka na srpen 1968 aneb Jak se prohlášení předsednictva ÚV KSČ dostalo do světa (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Tu historku z noci z 20. na 21. srpna 1968 pamětníci dobře znají. Těsně před druhou hodinou hlasatel Československého rozhlasu Vladimír Fišer začal číst Prohlášení předsednictva ÚV KSČ k obsazení Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy. Hned po přečtení prvních vět nechává tehdejší ředitel Ústřední správy spojů Karel Hoffmann vypnout rozhlasové vysílače.
»»»
3.8.2023 Ukrajinská přemítání č. 7 – Sluha národa
Znovu opakuji, nechci se zařadit mezi rozumbrady, kteří se přes noc staly odborníky na Ukrajinu. Události na Ukrajině sleduji jako konzument dostupných zdrojů, který se snaží vytvořit si svůj vlastní názor, přestože ví, že pravda o skutečné situaci na frontách bojových i diplomatických mu bude z větší části utajena. Jednak z důvodu známého klišé o první oběti každé války, kterou bývá pravda, jakož i z důvodů prolhanosti ruských médií a tajnůstkářství ukrajinské strany. Po měsících, kdy se obě fronty příliš nehýbaly...
»»»
19.7.2023 Pamětnické klevety 2 - Zdeněk Porybný - poslední mohykán spontánní privatizace českého tisku (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Nejdéle sloužící šéf českého periodika, šéfredaktor Práva Zdeněk Porybný, před dvěma dny skončil. Nahradí ho jeho současný zástupce Petr Šabata. S Porybným odchází z mediální scény jeden z posledních aktivních účastníků spontánního privatizačního procesu devadesátých let, který odstartovala 1. září 1990 Mladá Fronta (některé detaily zde a tady). Uvedenou privatizaci usnadnily dva zákony, s nimiž v dubnu 1990, pouhých pět měsíců po listopadové revoluci, vykročila naše země ke kapitalismu.
»»»
7.7.2023 Pamětnické klevety 1 - ČST a reklama (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Následující vzpomínka se mi vynořila z hloubi paměti, když jsem nedávno na Facebooku narazil na fotografie, které nafotil před třiatřiceti lety dnes už renomovaný historik televize, tehdy ještě začínající novinář Daniel Růžička při návštěvě papeže Jana Pavla II v Československu. Také si na ni pamatuji. Návštěva měla nabitý program. Hned po příletu, ještě v sobotu 21. dubna odpoledne, sloužil Jan Pavel mši na Letenské pláni...
»»»
12.6.2023 Jak se Silvio Berlusconi stal politikem (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Četné nekrology Silvia Berlusconiho (*29.9.1936-+12.6.2023) neopomenou zmínit jeho krátkou kariéru baviče na výletních lodích, jeho milostné avantýry a věnují se především politické kariéře pozdějšího šéfa politické strany Forza Italia a budoucího italského premiéra. Málokterý text však popisuje detaily příběhu, v němž se stavební developer přeměnil v mediálního magnáta, který se později stal vlivným politikem.
»»»
5.5.2023 Dichtung und Wahrheit seriálu Volha
Už předem slyším čtenáře protestující proti tomu, že upírám tvůrcům pořadu právo využít autorskou licenci k úpravě literárního díla. Souhlasím s tím, že knihu Karla Hynieho nebylo možné převést do dramatické polohy, aniž by se v ní udělaly nějaké změny. Kniha Volha totiž nemá jediný hlavní příběh. Lépe řečeno, příběh Standy Pekárka je do jejího textu implantován jako nástroj, jako pozorovatel dějů v Československé televizi, jejichž jednotlivé epizody chtěl Hynie zaznamenat. Zatímco televizní události jsou podle mého názoru v jeho knize tím hlavním příběhem viděným očima obyčejného "netelevizního" člověka, v seriálu se stává hlavním hrdinou právě tento „člověk z lidu“ šofér Standa Pekárek.
»»»
27.4.2023 Media Tenor a Jan Jirák aneb na interpretaci záleží
Svého bývalého kolegy Jana Jiráka si vážím jako vzdělaného mediálního teoretika, který dokáže analyzovat a zobecňovat jevy společenské komunikace a snaží se je zasazovat do širšího kontextu společenských teorií. Nemohu se mu vyrovnat v sečtělosti, uznávám a obdivuji jeho rétoriku a vyjadřovací schopnosti, které ho nicméně občas zavedou na scestí elegantního, leč prázdného bonmotu. Jenomže když přijde řeč na zcela konkrétní problémy mediální praxe, již vícekrát jsem nabyl dojmu, že jeho analýzy a názory na řešení některých problémů jsou akademické...
»»»
5.4.2023 Volha - kniha a seriál (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Veškeré události popsané v tomto románu jsou víceméně pravdivé, některé jsou jen maličko přibarveny v zájmu pestrosti děje. Kromě Standy Pekárka jsou rovněž jednající osoby autentické. Jejich jména jsou však změněna. Pod skutečným jménem tu vystupují pouze ti, kdo si to zaslouží. Praha 2.8.2007
Tak končí předmluva autora Karla Hynieho (* 21.5.1946 +8.4.2021) k jeho „záznamu o provozu motorového vozidla,“ s názvem „Volha,“ kterému recenzenti dali přízvisko „román.“
»»»
22.3.2023 Ukrajinská přemítání č. 6 – téma "rusofobie"
Aniž bych se chtěl zařadit mezi rozumbrady, kteří vědí všechno o všem, a kteří se přes noc stali odborníky na Ukrajinu, nedá mi, abych se občas nepodělil o informace, na které při svém brouzdání internetem a na sociálních sítích narazím. V minulých dnech tady koloval odkaz na vystoupení historika Timothy Snydera na zasedání Rady bezpečnosti
»»»
22.2.2023 Ukrajinská přemítání č. 5 - také na téma pýchy a arogance
Neodolal jsem pokušení a v souvislosti s prvním výročím ruského napadení Ukrajiny jsem znovu citoval svůj tweet z loňského roku, kterým jsem reagoval na rozhovor prezidenta v Mladé frontě ze 17. února: Válka nebude, pro CIA je to blamáž, říká prezident Miloš Zeman. Tehdy jsem přidal stručný komentář: "Jdu spát. Jsem klidný. Prezident mi to vysvětlil.". O dva dny později vypukla válka - Rusko zaútočilo na Ukrajinu.
»»»
6.2.2023 Příloha Louče: Jan Jirák o médiích
Z rozhovoru pro pořad CNN Prima News K věci:
"...kolem tohohle kandidáta, nakonec vítězného, se vytvořila taková určitá představa, že je to nic, než autenticita, co on… že takový skutečně je, čemuž nevěřím, myslím si, že tomu věřit nejde, prostě protože současné politické jednání, jako jsou volby, v podstatě spoluurčují právě odborníci na politický marketing a vlastně vytváří něco, co by se mohlo těm voličům zalíbit. To co mě na tom připadá, řekněme, nešťastné, je to, že zvlášť tohleto přizpůsobení zevnějšku chování kandidáta nějakým potenciálním představám voličů, je vlastně vytváření určitého… určité atmosféry neupřímnosti.
»»»
23.1.2023 Pět dnů do rozhodnutí
Zbývá pět dnů do rozhodnutí o českém prezidentovi. Od zítřka nesmějí být zveřejněny průzkumy veřejného mínění o voličských preferencích. Všechny předpovídají vítězství kandidáta Petra Pavla. Median Pavel 57,9 % Babiš 42,1 % , STEM Pavel 57,6 % Babiš 42,4 %, Ipsos Pavel 58,8 % vs. Babiš 41,2 %, volební preference Kantaru 46 % Pavel vs. 29 % Babiš. Všechny tyto průzkumy mají jedno veliké "ale"...
»»»
30.12.2022 Dezinformace, konspirace, cenzura - vědí o čem mluví?
Velké pozdvižení vyvolal úterní článek Deníku N "Jak chce Česko čelit konspiracím" Lukáše Prchala, který se opírá o neveřejný osmnáctistránkový dokument k vládnímu projednání, podle něhož chce stát "nově rozdělovat sto padesát milionů ročně médiím a neziskovkám, které se budou na boji proti fake news podílet."
»»»
14.11.2022 Ukrajinská přemítání č. 4 - Cherson, a co dál?
Ve středu 9. listopadu ruský ministr obrany Sergej Šojgu v inscenovaném vystoupení schválil návrh jiného Sergeje, generála Surovikina, na stažení ruských vojsk z pravého břehu Dněpru a v pátek 11. listopadu vstoupili do města Cherson Ukrajinci. V jejich patách pak zahraniční novináři, kteří už v sobotu natáčeli první rozhovory s obyvateli města vítajícími osvoboditele.
»»»
19.10.2022 Moje devadesátky aneb Jak jsem byl u toho, když se tvořily nové mediální zákony (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nebýt nedávné studie Vojtěcha Bergera o českých médiích veřejné služby, v níž se Hana Marvanová a Ladislav Jakl prezentovali jako spoluautoři mediální legislativy z roku 1991, možná by tento text vůbec nevznikl. Už jednou před léty jsem korigoval báchorky Ladislava Jakla o tom, jak se zapsal do historie českých médií. Teď, když Vojtěch Berger znovu uvedl Jakla a Marvanovou jako věrohodný zdroj informací, rozhodl jsem se vytáhnout z prachu zapomnění historii vzniku celé mediální legislativy po roce 1990.
»»»
11.10.2022 Zářijové kalendárium 2022
Válka na Ukrajině nabrala obrátky ukrajinskou ofenzívou, osvobozením Izjumu a dalších obcí v okolí Charkova, jakož i ukrajinskou aktivitou na jižní frontě. Rusko reagovalo 21. září vyhlášením částečné mobilizace a organizováním referend v obsazených oblastech (23.-27. září) s předpokládaným výsledkem – přes 90 procent obyvatel Doněcké republiky, Luhanské republiky, Chersonské i Záporožské oblasti se vyslovily pro spojení s Ruskou federací. Referenda „z bezpečnostních důvodů“ v naprosté většině probíhala „výjezdovým způsobem“,
»»»
6.10.2022 Zpráva o stavu tzv. koncesionářských poplatků
O rozhlasovém a televizním poplatku, který dnes platíme za vlastnictví „zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového/televizního vysílání“ jsem napsal řadu článků a komentářů. Ten první už před třiceti lety 5. března 1992 v Hospodářských novinách... Včera jsem se zúčastnil semináře Volebního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu na téma „Definice poplatníka“
»»»
11.9.2022 Srpnové kalendárium 2022
Některé události jsem popsal už v rubrice Na okraj dnů. Lesní požár v Českém Švýcarsku byl začátkem srpna po dvaceti dnech dohašen, ale definitivní konec přišel až s dešti víkendu 21.-22. srpna. Reportáž Ivany Svobodové v Respektu 7. srpna Jsme běžní fanoušcci s podtitulem "Co se dělo na jihu Čech a jak to chce policejní prezident řešit" popsala zákrok neuniformovaných policistů proti patnáctiletému autistovi...
»»»
5.9.2022 Ad marginem sobotní protivládní demonstrace
V sobotu 3. září na Václavském náměstí odstartoval rušný politický podzim demonstrací „Česká republika na 1. místě!“ Na magistrátu ji 30. června ohlásili jako "Shromáždění za účelem vyjádření politických postojů k současnému vedení země.“ Svolavatel L.V. původně oznámil předpokládaný počet účastníků 5000 s deseti pořadateli; 23. srpna však tento počet navýšil na 50 000-100 000.
»»»
2.8.2022 Červencové kalendárium 2022
Dne 1. července začalo šestiměsíční předsednictví České republiky v Radě EU (neplést si s Radou Evropy nebo Evropskou radou).
Slavnostního zasedání v Litomyšli 1. července se kromě české vlády zúčastnila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a všichni eurokomisaři.
»»»
13.7.2022 Falešný "generál Pavel" aneb Jak odhalit fake news
Některá česká média koncem června publikovala fotografii staršího tlustého ruského důstojníka jménem Pavel, který byl údajně povolán do armády, neboť Rusku prý „docházejí generálové.“ Začal to 26. června Blesk s titulkem "Docházejí Putinovi generálové? Na Ukrajinu měl poslat i otylého veterána Pavla (67)", po Blesku druhý den následoval internetový bulvár extra.cz a také primácký web cnn.iprima.cz.
»»»
1.7.2022 Dvacet dva let a dost (vzkaz čtenářům Louče)
Právě před dvaceti dvěma lety, v červenci roku 2000, jsem opustil web Britské listy a založil vlastní webovou stránku s názvem Louč. Snažil jsem se na ni umisťovat informace, které buď jinde nebyly, nebo byly roztroušené v mediálním kyberprostoru. Sledoval jsem poměrně systematicky českou i zahraniční mediální scénu a komentoval její peripetie. Ta doba už je pryč.
»»»
 "Pojďme si říct, jak je to doopravdy"
(Komentáře a glosy na téma
Média a společnost
v Týdeníku Rozhlas 2012-2018), informace o knize a jejím prodeji je zde
20.6.2022 Zdeněk Velíšek (*23. 2. 1933 – +18. 6. 2022) – jak jsem ho potkal (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Původně jsem chtěl napsat do titulku „jak jsem ho znal,“ jenomže to by bylo poněkud přehnané. My jsme se jen krátce potkali v redakci zahraničního zpravodajství Televizních novin, ve které jsem v letech 1968-1970 elévoval společně s Liborem Ševčíkem, Dušanem Neumannem, po jeho návratu z Británie také s Vladimírem Železným, který mi to místo v ČST před odjezdem do Británie dohodil. Zpracovával jsem tehdy obrazové šoty zahraničních agentur, Zdeněk Velíšek byl zprávař.»»»
20.6.2022 Tyčinka Margot a Četnické humoresky (Týdeník Rozhlas 26/2022)
Ekonomické rubriky v květnu zveřejnily dvě nepříjemné zprávy. Česká národní banka oznámila prognózu inflace, která letos dosáhne patnácti procent a po prázdninovém vrcholu by neměla v příštím roce klesnout pod pět procent. Český statistický úřad o něco později oznámil výsledky prvního čtvrtletí, v němž průměrná nominální hrubá měsíční mzda se sice zvýšila na 37 929 Kč, ale spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 11,2 procenta...
»»»
24.5.2022 Narodil jsem se za války, umřu za války? aneb Rusko a já (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Na dotaz týkající se mého věku často odpovídám bonmotem: jsem už hodně stár, neboť jsem se narodil v první polovině minulého století. Někdy se docela bavím postoji dnešních padesátníků, na které dolehl jejich věk, připadají si staří, a s pocitem převahy věku dávají k dobru své zážitky z devadesátek nevědoucí generaci narozené po listopadu 1989. Co bych však měl říkat já, kterému v roce 1989 bylo 45 let, a moje vzpomínky sahají ještě o dvacet let hlouběji do minulosti. »»»
18.5.2022 Plukovník Chodarjonok jako rekvizita
Sociální sítě nakloněné Ukrajině zajásaly: do ruské televize se dostala kritika ruského vojenského dobrodružství. A to konkrétně do sledovaného diskusního pořadu 60 minut se známými moderátory/propagandisty Olgou Skabejevou a Jevgenijem Popovem . Něco se prý v Rusku pohnulo. Dokonce i prezidentův mluvčí Peskov v pořadu Nové horizonty připustil, že ve svém okolí se setkává s lidmi, kteří s akcí na Ukrajině nesouhlasí, ale on se je snaží přesvědčit.
»»»
9.5.2022 Příčina tragédie - zkreslené vnímání (Týdeník Rozhlas 21/2022)
Obraz světa, který nám zprostředkovávají média, nikdy nebude celostní ani dokonalý. Vždy bude částečný, vždy bude zobrazovat jen výsek reality ovlivněný nejen autory mediálních sdělení, ale také čtenáři, posluchači, diváky, uživateli internetu, kteří se rozhodují, co si z množiny dostupných sdělení vyberou. Množství informací, které nám dnes nabízí svět médií a internetu, nezaručuje, že se dobereme pravdy o dějích, které nás obklopují...
»»»
3.5.2022 Ukrajinská přemítání č.3 – válka nebo apokalypsa?
Válka na Ukrajině vstoupila do třetího měsíce a stále není zcela jasno, jak se bude dále vyvíjet. Média jsou v očekávání velké ruské ofenzívy načasované na Den vítězství 9. května. Informační a propagandistické soupeření nabírá na síle. Z protichůdně laděných prohlášení obou válčících stran nelze vypátrat, jaká je situace na bojištích...
»»»
4.4.2022 Nepovedený vtip (Týdeník Rozhlas 14/2022)
Nedávná návštěva českého premiéra na Ukrajině zastínila v českých médiích jinou událost stejného dne. Když 15. března Petr Fiala v Kyjevě seděl tváří v tvář ukrajinskému prezidentu Zelenskému, tisíce kilometrů odtud mimořádně svolané Parlamentní shromáždění Rady Evropy rozhodlo, že Rusko už nemůže být nadále členem Rady Evropy.
»»»
31.3.2022 Ukrajinská přemítání č.2 – Škola č. 134
Ode dne, kdy jsem zhlédl reportáž Darji Stomatové na CNN Prima News z Charkova, uplynul více než měsíc. Od třetí minuty záznamu se reportérka blíží k troskám vyhořelé školy s číslem 134. Z televize jsem se dozvěděl, že tu probíhal boj, že ten boj byl krutý, a že škola vyhořela. Protože jsem člověk zvědavý, chtěl jsem vědět víc.
»»»
24.3.2022 Václav Petrmichl a vzpomínání na listopad 89 (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Patřím mezi ty nejméně povolané, kteří by se měli vyjadřovat k životu a osobě Václava Petrmichla, právníka a divadelníka, jenž zemřel nedávno, 21. března ve věku 67 let. Znal jsem ho poměrně krátce a povrchně. Přesto jsem se rozhodl pro rubriku „Koho to ještě dnes zajímá“ sepsat vzpomínku, která nás, dva náhodné známé, setkávající se občas v někdejší společnosti středečních štamgastů restaurace U Hrocha, propojila událostí z listopadu 1989.»»»
25.2.2022 Ukrajinská přemítání
Když jsem se ve čtvrtek 24. února ráno po šesté hodině dozvěděl o přepadení Ukrajiny napsal jsem na Twitter: "Stejný pocit jako 20. března 2003. Co jsem si nedokázal představit, stalo se skutkem. Stane se Ukrajina ruským Irákem?" Byl jsem za to pokárán, že Husajn si to přece zasloužil.
»»»
22.2.2022 Pokus o vádemékum o Ukrajině
Před týdnem Petra Procházková a Jan Wirnitzer v Deníku N představili sedm variant, jak se může dále vyvíjet ukrajinská krize. Včera ruský prezident Putin zvolil tu čtvrtou: uznal republiky vytvořené ruskými separatisty v Doněcké a Luhanské oblasti a včera večer do nich napochodoval se svými vojáky, kteří mají "zabezpečit mírové funkce" ...
»»»
21.2.2022 Dechberoucí vnímání (Týdeník Rozhlas 8/2022)
V životě jsem se ocitl jak v roli redaktora, který nastavuje mikrofon, tak v roli zpovídané osoby, která musela odpovídat. Také proto se dokážu vcítit do obou rolí aktérů mediálních soubojů odehrávajících se na obrazovce. Jak do role moderátora, který neklidně hlídá vymezený čas a setká se s člověkem, jehož proud řeči se nedá zastavit. Tak do role zpovídané osoby...
»»»
1.2.2022 Od diváckých dopisů k Janu Hnízdilovi a mediální gramotnosti (blog Aktuálně.cz)
Čas od času sepisuji pamětnické příběhy, které se snaží alespoň trochu korigovat obraz osob a dějů minulých, zdeformovaných neznalostí, nevzdělaností či ideologickými brýlemi. Většinu takových příspěvků publikovaných na mém blogu Louč jen zřídkakdy umisťuji na blog.aktualne.cz vědom si pravdivosti názvu rubriky, kam je umisťuji: „Koho to dnes ještě zajímá.“ Dnes činím výjimku, protože některé vzpomínky na minulost se mi spojily s dneškem.
»»»
24.1.2022 "Dirigent zákulisí" Miroslav Hladký (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Ačkoli bych se měl s přihlédnutím ke svému věku řídit mottem uvedeným v záhlaví, někdy nelze neragovat na texty, které se v médiích a na internetu objevují. Před několika lety mne k reakci vyprovokoval primitivní novinářský pamflet o někdejším řediteli Československé televize Janu Zelenkovi. Tentokráte mne vytočil článek „historika“ Petera Rendeka „Dirigent zákulisí“ – profil novináře, děkana fakulty ve službě komunistické propagandy.
»»»
18.1.2022 Když média zkreslují a politici to vy(zne)užívají
Na počátku byla v pondělí 10. ledna videokonference ministrů zahraničí Turkické rady (Ázerbajdžán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Turecko, Uzbekistán), v níž má Maďarsko status pozorovatele. Jednalo se tady také o událostech v Kazachstánu. K jejímu průběhu se vyjádřil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, který zdůraznil, že stabilita v regionu je v maďarském zájmu, také kvůli hospodářským vztahům. Své vystoupení pak umístil na Facebook.
»»»
13.1.2022 O "komunistické" Pyšné princezně (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Vážení pánové, dovolte mi komentář k Vašemu podcastu Ty naše pohádky české v rámci Vašeho cyklu Přepište dějiny.
Vím, že historik a pamětník se občas neshodnou. Nicméně historik, který vykládá historická fakta a vytváří tím dějiny, by podle mého názoru měl být opatrnější při interpretaci událostí, které nezažil, nebo je nemá dostatečně prostudované, neboť jeho výklad nemusí být vždy ve shodě s tím, jak se věci skutečně udály.
»»»
10.1.2022 Na co si posvítí nová vláda (Týdeník Rozhlas 2/2022)
Jeden z odstavců koaliční smlouvy podepsané pěti stranami, které utvořily novou českou vládu, má nadpis „Svobodná a transparentní média veřejné služby.“ Deklarují se v něm tři cíle: zajistit financování vysílání veřejné služby, zapojit do jmenování mediálních rad veřejnoprávních médií vedle sněmovny také senát, a podrobit hospodaření České televize, Českého rozhlasu a ČTK kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. Na první pohled jsou to cíle jednoduché...
»»»
29.11.2021 Cenzura? Nebo ochrana práv a svobod druhých? (Týdeník Rozhlas 49/2021)
Demokratickým světem obchází strašidlo cenzury. Svoboda projevu je prý ohrožena. Začalo to mazáním a blokováním příspěvků na sociálních sítích, kterému se nevyhnul ani americký prezident. Společnost pro obranu svobody projevu založená herním vývojářem Danem Vávrou bije u nás od ledna na poplach: „Stop cenzuře.“ Varovné volání „cenzura“ se v plné síle znovu objevilo v listopadu...
»»»
18.10.2021 Média a právní stát pod lupou Evropy (Týdeník Rozhlas 43/2021)
Letos už po druhé zveřejnila Komise EU Zprávu o právním státu, která hodnotí, jak si členské státy vedou v oblasti soudnictví, v boji proti korupci, při ochraně plurality médií, a jak fungují jejich demokratické instituce. I když tyto zprávy mají hodnotící charakter, nevyplývají z nich žádné sankce. Systém hodnocení zavedla Evropská unie poté...
»»»
14.10.2021 Jak to bylo s prezidentem Ludvíkem Svobodou (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nejsa historik, ale jen pamětník, rád bych se připojil k těm, kteří vzpomínají na závěr prezidentování Ludvíka Svobody v roce 1975. Mám na mysli článek Tomáše Perglera na Seznam Zprávy, nebo historika Michala Macháčka, který o věci ví asi nejvíce. Jejich svědectví bych rád okořenil osobními a televizními vzpomínkami. »»»
11.10.2021 Jak jsem dopadl s prognózou aneb Černý kůň současných voleb
Volby jsou za námi, je čas porovnat pokus o prognózu a výsledky voleb. Pokusil jsem se odstínit od jásání nad porážkou Andreje Babiše a podívat se na situaci věcně, bez emocí a s využitím dostupných faktů.
»»»
28.9.2021 Předvolební úvaha a pokus o prognózu
„Všechno je jinak,“ pravil umírající rabín, když se ho ptali, jakou životní moudrost by chtěl sdělit svým potomkům. „Všechno bude jinak,“ se dá říct o nejrůznějších předvolebních průzkumech a prognózách výsledků parlamentních voleb, které se budou konat 8. a 9. října. Prognózu, kterou předkládám, patří také do této kategorie.
»»»
30.8.2021 Příběhy dvou zpravodajských televizí (Týdeník Rozhlas 37/2021)
Za několik dní vzpomeneme dvacátého výročí teroristického útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001. Útoku, který – jak nám nedávno připomenul Afghánistán – významně a tragicky ovlivnil běh událostí světové politiky. Svým způsobem však ovlivnil také mediální scénu dvou zemí v centru Evropy. Na podzim 2001 se v Bratislavě připravoval projekt...
»»»
19.8.2021 Vzkaz mým vnukům – prvovoličům aneb Komu dáte svoji stokorunu?
Milý Vojto a Samueli, aniž bych vás chtěl poučovat, jak funguje zastupitelská demokracie, při níž si lid (demokracie = vláda lidu) volí své zástupce pro rozhodování o věcech společných, rád bych se s vámi podělil o několik zkušeností, a přidal několik faktů, o kterých byste možná měli něco vědět. Jsem příslušník generace, která změnu politického systému v naší zemi zažila až ve zralém věku. Vzpomínám, jak...
»»»
26.7.2021 Lesk a bída volebních modelů (Týdeník Rozhlas 32/2021)
„Jakou stranu byste volili, kdyby se volby do spolkového sněmu konaly příští neděli?“ Tuhle otázku klade od roku 1996 týden co týden tisícovce německých občanů společnost Infratest Dimap, která je jednou z dceřiných společností mezinárodní firmy Kantar. Sociologický průzkum provádí pro německý veřejnoprávní rozhlas a televizi ARD.
»»»
29.6.2021 Když tři komentují totéž, není to totéž
V neděli 27. června zpravodajský kanál CNN Prima News vysílal rozhovory se třemi ústavními činiteli - prezidentem republiky, předsedou vlády a předsedou Senátu. Rozhovory vedla Terezie Tománková pod hlavičkou pořadu Partie. Její otázky v některých případech směřovaly ke stejnému tématu (přírodní katastrofa na Moravě, blížící se volby, epidemie a vakcinace, maďarský kontroverzní zákon).
»»»
14.6.2021 Přehlídka ztraceného času (Týdeník Rozhlas 26/2021)
Jen necelé čtyři měsíce zbývají Poslanecké sněmovně na splnění úkolů, které si před čtyřmi lety předsevzala, a které jí zákon ukládá. Už dnes je jisté, že velká část legislativních návrhů, ať už navržených vládou nebo pocházejících z poslaneckých iniciativ, lidově řečeno, spadne pod stůl. Nebude to poprvé ani naposledy.
»»»
8.6.2021 Kde končí novinářská zkratka a začíná fake news?
Nejprve stručná chronologie kauzy „Ruský dluh.“
Dne 25. května publikuje deník Hospodářské noviny článek s titulkem: „Klaus po revoluci tajně poslal miliardy Sovětům. Zeman část dluhu odpustil.“ Autoři: Lukáš Valášek, Adéla Jelínková.
Téhož dne facebookový účet zpravodajského serveru Aktuálně.cz oznamuje: „Přinášíme příběh dosud utajený parlamentu i veřejnosti“..
»»»
25.5.2021 Na oprati Jany Bobošíkové
Minulý týden ve středu 19. května na sedmihodinovém jednání Rady České televize generální ředitel Petr Dvořák oznámil, že podá trestní oznámení na Hanu Lipovskou, jehož podstatou - kromě jiných nepravdivých výroků Lipovské - je její označení Dvořáka, získané z policejního protokolu, za osobu, která ji ohrožuje na životě. Hana Lipovská na Dvořákovo oznámení reagovala...
»»»
13.5.2021 Kauza Hamáček: Po čtyřech týdnech stále nejasno
Aniž bych chtěl kopírovat Karla Olivu, který dnes v Posledním slovu Lidových novin napsal: "utrousit pár slov ohledně racionálnějšího postoje v současném dění kolem Jana Hamáčka je mravním imperativem," myslím, že by bylo dobré znovu se blíže podívat na kauzu "Hamáček - Vrbětice - cesta necesta do Moskvy."
»»»
5.5.2021 Kauza Hamáček - bude muset Kroupa vyložit karty na stůl?
Od včerejška tady máme další kauzu – článek Seznamu zprávy s klikbajtovým titulkem “Svědectví: Hamáček chtěl v Moskvě vyměnit Vrbětice za milion Sputniků“. O kvalitě některých investigací Janka Kroupy si myslím své. V dnešním podcastu Vinohradská 12 znovu zopakoval svoji mantru: „Já jsem investigativní novinář a mám to odhalit a zveřejnit.“ Tedy já nic, já muzikant. Jenomže on kromě odhalování a zveřejňování v zájmu prodejnosti svých materiálů často účelové interpretuje,
»»»
3.5.2021 CNN Prima News rok poté (Týdeník Rozhlas 20/2021)
V pátek 9. dubna odpoledne se Petr Arenberger jako nově jmenovaný ministr zdravotnictví poprvé setkal s novináři. ČT24 přerušila zprávy a přepnula na signál z budovy Ministerstva zdravotnictví. Kdo v té chvíli přeladil na CNN Prima News, se o ministrově postoji k pandemii příliš nedozvěděl; čekalo ho rozsáhlé zpravodajství o životě britského prince Philipa, který ten den zemřel ve věku 99 let. Až později k večeru se divák Primy dozvěděl, o čem Arenberger na brífinku mluvil. Tolik ilustrace současné programové politiky CNN Prima News...
»»»
20.4.2021 Proměny české mediální legislativy (Příloha Louče)
Česká mediální legislativa vznikala a měnila se v posledních třiceti letech v několika vlnách. První přišla bezprostředně po listopadu 1989, kdy bylo třeba vytvořit právní rámec pro nově osvobozená média, druhou poznamenal vstup České republiky do Evropské unie a nezbytnost sladit domácí legislativu s evropským právem, ta třetí – již v návaznosti na legislativu EU – řešila a řeší technologické proměny mediální světa, digitalizaci vysílání a vznik nových médií.
»»»
1.4.2021 Petr Kellner a česká média
Smrt nejbohatšího Čecha Petra Kellnera se pro česká média stala megaudálostí. Zpráva o zřícení vrtulníku na Aljašce dorazila z USA v pondělí 29. března ráno. Jaroslav Kmenta nespravedlivě obvinil česká média, že zaspala, když o sobotní události informovala až v pondělí. Nedohlédl, že aljašská sobota byla naší nedělí a identitu obětí zveřejnily úřady v neděli odpoledne, u nás v pondělí ve tři hodiny v noci.
»»»
22.3.2021 "Zpráva kvapná, ne vždy platná (Týdeník Rozhlas 13/2021)
Nebylo to poprvé, co se v médiích rozšířila zpráva o smrti osoby, která byla naživu. V úterý 2. března odpoledne české zpravodajské servery publikovaly zprávu odkazující na prémiový obsah deníku Blesk, který před polednem zveřejnil informaci, že bývalého hradního protokoláře Jindřicha Forejta převezli do nemocnice s krvácením do mozku.
»»»
21.3.2021 "Velký špatný" pro budoucnost veřejné služby
Když jsem před deseti měsíci komentoval volbu nových členů Rady České televize (Rada a její noví členové), v závěru jsem napsal: "kdyby volba dalších pěti radních, kterým končí mandát v květnu a v září příštího roku měla proběhnout stejným způsobem, jako ta letošní, pak už by postavení České televize jako nezávislé instituce bylo skutečně na pováženou."
I když konečné rozhodnutí, kdo obsadí čtyři místa v Radě ČT v květnu, a kdo v září nahradí radního Šarapatku, je teprve před námi, průběh slyšení a výběr kandidátů na členství v Radě ČT naznačuje, že se od loňského roku příliš mnoho nezměnilo.
»»»
8.2.2021 Světla a stíny přenosů z parlamentu (Týdeník Rozhlas 7/2021)
Když poslanec Lubomír Volný ve čtvrtek 21. ledna ve Sněmovně fyzicky napadl předsedajícího schůze poté, co mu dotyčný vypnul mikrofon, následná bitka u předsednického pultu krátce zastínila v médiích jiné, důležitější události oněch dnů. Ať už to bylo prodloužení nouzového stavu o další tři týdny, průběh očkování seniorů, nebo ohlasy na první kroky nového amerického prezidenta Joe Bidena.
»»»
29.1.2021 Z čtenářského deníčku: České osobnosti očima Daňy Horákové
Z knihy: O Pavlovi, autor: Daňa Horáková, nakladatelství Torst 2020,
Pavel Kohout - str. 99: Nikoho nepřesvědčil o tom, že jeho snaha být "jiný a lepší" je poctivá: měnil se vždycky jen tolik, kolik to vyžadovaly poměry. Ale v jádru mi ho bylo líto, protože bylo zřejmé, že za kritikou Kohouta se schovávají i někteří, kteří za komunismu buď sami vědomě ubližovali, anebo ke všemu mlčeli, a tím pádem kolaborovali. (...) Kohoutova "vina" spočívala v jeho výjimečnosti : sklízel především závist. Měl úspěch, naplánoval si a budoval kariéru.
»»»
8.1.2021 Televizní audity v historickém pohledu
Další důkaz své nekompetentosti v chápání, čím je a jak funguje plnohodnotné médium veřejné služby, podal nový předseda Rady ČT Pavel Matocha v rozhovoru 6.1. pro Hospodářské noviny, když prohlásil, že by se Česká televize dala financovat crowdfundingovými ad hoc kampaněmi, na které je on sám ochoten přispívat. Na hloubkový audit, "který ověří, zda se zbytečně neplýtvá" (slova Matochy) bylo už vypsáno výběrové řízení...
»»»
23.12.2020 Dvacet let od televizní krize
Když jsem se jednou před studenty zmínil o tom, že poslední velká novelizace zákona o České televizi z roku 2001 vznikla jako následek známé televizní krize, setkal jsem se s nechápavými pohledy. Slova "televizní krize" jim nic neříkala. Rychle mi to došlo. Samozřejmě, v době demonstrací na podporu stávkujících pracovníků České televize a vánočního vypínání jejích programů většina z nich byla ještě v kočárku a jestliže o televizní krizi něco vědí, tak z vyprávění svých rodičů nebo z médií.
»»»
20.12.2020 Nestrannost jako hodnota veřejné služby (Týdeník Rozhlas 53/2020)
Když letos v září nastupoval do funkce nový ředitel BBC Tim Davie, apeloval na své zaměstnance, aby si uvědomili vážnost situace, v níž se vysílání veřejné služby nachází. Ve
svém nástupním projevu Davie varoval před sebeuspokojením: „Naším úkolem není přesvědčovat se navzájem, že jsme významní, důležití (…) Nemáme žádné nezcizitelné právo existovat. (…) Jsme jen tak dobří jako hodnota, kterou dodáváme našim divákům (…)
»»»
7.12.2020 Rozhovor vedený rozpravou aneb Jak jsem se (ne)zapsal do teorie žurnalistiky (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Psal se rok 1967 a navštěvoval jsem druhým rokem Fakultu osvěty a novinářství UK. V mém „Výkazu o studiu na vysoké škole“, zkráceně „indexu“ se již druhým rokem nacházel předmět „Teorie publicistických žánrů“ rozdělený na přednášky a semináře, přednášejícím byl Karel Štorkán. Publicistické žánry jako fejeton, črta, reportáž, sloupek či interview patřily mezi hýčkaná témata našich pedagogů, kteří se tak snažili zušlechtit zručnosti a dovednosti budoucích novinářů. Jak je na vysokých školách zvykem, k získání zápočtu bylo třeba vypracovat seminární práci.
»»»
28.11.2020 Holky z naší školky a jeden pamětnický příběh (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Na začátku byl můj omyl. Nebo ještě předtím jeden tweet Filipa Rožánka, který sociálním sítím nabídl odkaz na české předlistopadové hity dua Rezek/Zagorová nazpívané anglicky. „Mezi mé oblíbené hudební bizáry patří anglické verze českých popových hitů nazpívané pro takzvaná exportní alba (převážně pro země RVHP). Do světa je posílal podnik zahraničního obchodu Artia. V roce 1979 vznikla třeba Rainbow Fairy alias Duhová víla. (…) Na četná přání, která nikdo nevyslovil, ještě bonus (Holky z naší školky)“ Chtěje se pochlubit svými vzpomínkami, jsem komentoval...
»»»
21.11.2020 Ještě jednou k jednání Rady ČT
V návaznosti na předchozí blog o jednání Rady České televize 11. listopadu, které řešilo problém s pozemky v televizním studiu Ostrava, a tato kauza se stala příležitostí k útokům některých členů Rady na management televize a také jedním z důvodů odvolání dozorčí komise, dodávám: Rada ČT se sešla na mimořádném zasedání 18. listopadu a nakonec souhlas s uzavřením Smlouvy o směně nemovitostí udělila. Na této schůzi René Kühn oznámil svoji rezignaci na funkci předsedy Rady ČT, z funkce odstoupil i místopředseda Jaroslav Dědič.
»»»
16.11.2020 Věc: odvolání dozorčí komise Rady ČT
Ačkoliv jsem se k odvolání dozorčí komise Radou ČT na zasedání 11. listopadu původně nechtěl vyjadřovat a uvažoval jsem spíše o sepsání materiálu, který by ukázal shodné rysy jednání Rady ČT v roce 2000 (před televizní krizí) a v letošním roce, byl jsem požádán o názor jedním člověkem, kterému jsem nemohl říci ne. Zde je moje odpověď
»»»
2.11.2020 Čím méně toho vědí, tím více si věří (Týdeník Rozhlas 46/2020)
Letošní mimořádný pandemický rok upozadil některá opakující se oblíbená novinářská témata, jako je vyhlašování parodických Nobelových cen. Pod názvem IG Nobel odkazujícím na fiktivního Nobelova bratra Ignáce je neobvyklým nebo triviálním výzkumům a objevům uděluje americký časopis „Annals of Improbable Research“. Česká média se o letošních cenách zmínila jen letmo, všimla si jen bizarního výzkumu...
»»»
30.10.2020 Úvaha nad jednou stoletou úvahou
Stalo se už téměř tradicí, že výročí vzniku Československa 28. října bývá doprovázeno v českých médiích flagelantskými komentáři o tom, co všechno bylo v naší historii špatně, a jak se vše pokazilo z naší viny, aniž by se vzaly v úvahu pozitivní stránky nově vzniklého státního útvaru, jenž od svého založení čelil četným krizím, a jemuž nebylo dopřáno, ať už z vnitropolitických či zahraničněpolitických příčin, aby dozrál, a postupně korigoval a odstranil nedostatky, které stály u jeho základu.
»»»
30.10.2020 President Masaryk k 28. říjnu. Přepis rozhovoru v Lidových novinách 28. října 1920
Příloha k textu "Úvaha nad jednou stoletou úvahou".
»»»
10.10.2020 Ne každý lidský zdroj je spolehlivý (Mediažurnál 3/2020)
Nikdo z nás není neomylný. Platí to i pro média i pro novináře. Některé chyby by se však neměly stávat. A když se stanou, měli by si novináři z nich vzít poučení. Jeden takový případ se stal začátkem srpna, uprostřed tradiční okurkové sezóny, když politici byli na dovolené, diskuse o koronaviru začala být monotónní, polemika historiků o výklad normalizace před rokem 1989 čtenáře příliš nelákala a vzdálené katastrofy, jakým byl výbuch v Bejrútu, zaujaly jen dočasně.
»»»
29.9.2020 Televize mocná, ne však všemocná (Týdeník Rozhlas 41/2020)
Za necelých šest týdnů se dozvíme, koho v USA zvolili prezidentem na příští čtyři roky. Předvolební kampaň vrcholí a – jak už to bývá zvykem – komentátoři a politologové diskutují o vlivu a účinku médií na rozhodování voličů. Při této příležitosti se opět vzpomíná na televizní duel prezidentských kandidátů v USA před šedesáti lety, v němž se střetli demokrat John Fitzgerald Kennedy a republikán Richard Nixon.
»»»
12.9.2020 Rada ČT v zrcadle médií
Tento týden jsem opět obětoval svůj vzácný volný čas a poslechl si tříhodinový audiozáznamu z veřejného zasedání Rady České televize 9. září. „Babišův výsadek“ (Šarapatkova nálepka pro letos zvolené radní Matochu, Bradáče, Lipovskou, Xavera Veselého) do Rady ČT se – na rozdíl od předchozí schůze – dostal do mírné defenzivy, když musel čelit argumentům přítomného generálního ředitele Petra Dvořáka
»»»
7.9.2020 Jak jsem poznal Karla Pecha aneb Důraz patří na předložku (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nedávno při sledování televize a ne příliš dokonalé ortoepie jejích hlasatelů/moderátorů jsem si vzpomněl na Karla Pecha, s nímž jsem v letech 1976 až 1978 pracoval v jedné redakci. Karel Pech (* 18. května 1917, † 14. února 2006) má ve své wikipedickém hesle napsáno, že byl „českým hercem, režisérem, televizní scenáristou, jazykovým poradcem a pedagogem, televizním i rozhlasovým moderátorem a spisovatelem.“
»»»
22.8.2020 Etika žurnalistiky (Rezoluce č. 1003 Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze 17.6.1993)
Český překlad dokumentu, o němž se ve středu 26. srpna na zasedání Rady České televize (případ Jakub Železný) asi bude debatovat.
»»»
17.8.2020 Budou se měnit mediální zákony? (Týdeník Rozhlas 35/2020)
Že jedním ze základních cílů evropské integrace je volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu, ví dnes už téměř každý. Tahle výhoda, které si užívají všichni obyvatelé států sdružených v Evropské unii (EU), přináší však také jisté povinnosti a limity. Pravidlo (...) předpokládá, že uvedené zboží a služby budou na určité úrovni, která bude přijatelná pro všechny.(...)Tak vznikl v roce 1989 první evropský předpis pro média v podobě směrnice Televize bez hranic...
»»»
3.7.2020 Dvacet let života s Loučí
Přesně před dvaceti lety jsem na fakultním počítači FSV UK sdíleném s kolegou Maršíkem v budově Karolina v Celetné ulici využil funkci tehdejšího Wordu 97 a uložil napsaný text ve formátu HTML, čímž vznikla moje první webová stránka a také nulté číslo Louče, které jsem umístil na server fsv.cuni.cz.
»»»
29.6.2020 CNN Prima News - sázka na střední proud (Týdeník Rozhlas 28/2020)
Když letos 3. května zahájila vysílání nová televizní zpravodajská stanice CNN Prima News, komentáře byly skeptické až zklamané. „Rozjezd CNN Prima je rozpačitý," „Nebyl to žádný propadák, ale ani žádný zázrak," „Béčko ČT24?" - takové a podobné ohlasy se ozývaly z médií a sociálních sítí. Očekávání bylo velké, protože předchozí reklama slibovala něco, co tady ještě nebylo.
»»»
06.06.2020 Jiří Hanák (27. 2.1938 – 5.6. 2020) - wikidodatek
Poté, co jsem se dozvěděl, že zemřel novinář, fejeonista, sloupkař Jiří Hanák, navštívil jsem Wikipedii, abych se znovu přesvědčil, že česká verze se často spoléhá na přežvýkaná data, o jejich úplnosti ani nemluvě. Upřesnění a rozšíření by si například zasloužila hned úvodní věta: "Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení školy působil od roku 1967 jako redaktor časopisu Reportér, po dvou letech však v rámci normalizace musel toto místo opustit a živit se jako dělník."
»»»
29.5.2020 Rada ČT a její noví členové
Ve středu 27. května Sněmovna zvolila v druhém kole zbývající tři členy Rady České televize. Účast v tajné volbě byla mimořádná. Vysoké kvorum 97 překročili a funkci člena Rady ČT získali Hana Lipovská (114 hlasů), Pavel Matocha (108) a Lubomír (Xaver) Veselý (111). Počet odevzdaných hlasů pro vítězné kandidáty se příliš neliší, z čehož je jasné, že se hlasovalo nikoli individuálně, ale podle stranického klíče, nikoli podle kvalifikace, ale podle politického rozhodnutí. Neformální koalice poslanců ANO s lidmi z SPD, KSČM a nezařazenými dává totiž při plné účasti 118 hlasů.
»»»
25.5.2020 Těžký život moderátorů (Týdeník Rozhlas 23/2020)
„Nejsme u Václava Moravce, nechte mě mluvit," obořil se druhou květnovou neděli předseda vlády Andrej Babiš na moderátorku diskusního pořadu Partie v televizi Prima Terezii Tománkovou. Stalo se to ve chvíli, když se Tománková snažila přerušit premiéra, který začal zeširoka vykládat, vyzbrojen grafem, jak vláda od roku 2014 zvyšovala mzdy a důchody namísto toho, aby odpověděl na položenou otázku, jak chce vláda řešit krizi, která přišla s koronavirem.
»»»
4.5.2020 Májový mediální víkend: CNN Prima News poprvé
Začátek května bývá pro média – kromě komentování prvomájových akcí, které letos odpadly – příležitostí vzpomínat na výročí, ta starší i ta novější. Ještě před tím, než nás zavalí vzpomínky na Pražské povstání a konec světové války, měli jsme tu šestnácté výročí vstupu do Evropské unie (letos téměř beze zmínky), vzpomínalo se také na to, jak před 15 lety začal vysílat zpravodajský televizní kanál ČT24...
»»»
30.4.2020 Jak se roušky/masky staly světově nejžádanější komoditou
Globální sháňka po tomto životně důležitém předmětu odhalila drsnou realitu mezinárodní politiky a limity svobodného trhu
Překlad článku How the face mask became the world's most coveted commodity, The Guardian 28. dubna 2020
»»»
20.4.2020 Erik Best a jeho byznys
Přepis části podcastu Miloše Čermáka s Erikem Bestem - 54 minut - citováno z twitter a soundcloud.com
Čermák: Když jsi zakládal Fleet Sheet, jak říkáš, je to vlastně zpravodaj, asi původně, já myslím, že původně se posílal faxem pro tvý klienty, ve kterým, když to řeknu v nadsázce, jakoby překládáš českou realitu pro cizince žijící v Česku. Říkám to správně?
Best: Je to tak, ano, jsou to ty hlavní zprávy z českých novin a ta přidaná hodnota je najít ty nejzávažnější nejvážnější věci, i když třeba česká média je takhle nevidí.
»»»
11.4.2020 Média v dobách krize (Týdeník Rozhlas 17/2020)
V anglosaských zemích se můžete často setkávat s výrazem „bottom line.“ Slovníky ho překládají: „spodní hranice,“ „nejnižší mez,“ ale také „konečný výsledek hospodaření“ nebo „rozhodující faktor.“ Zřejmě nejvýstižnějším převodem do češtiny však je: „to hlavní, to podstatné.“ Právě za oceánem je zvykem se ptát: jaký je „bottom line“...
»»»
2.3.2020 Jaká jména rozešle Faltýnkova SMS? (Týdeník Rozhlas 11/2020)
Když před dvaceti lety vznikla takzvaná televizní krize (vysvětlivka pro později narozené: zaměstnanci České televize se tehdy vzbouřili proti řediteli dosazenému Radou ČT, veřejnost i část politické scény jejich protest podpořila), Sněmovna přijala novelu zákona o České televizi, která změnila složení Rady ČT a způsob nominace jejích členů.
»»»
20.1.2020 BBC se musí uskrovnit (Týdeník Rozhlas 3/2020)
Někteří britští penzisté se letos 1. června dočkají nepříjemného překvapení. Až do letošního roku všichni občané starší 75 let byli – díky rozhodnutí Blairovy vlády z roku 1999 – osvobozeni od rozhlasového a televizního poplatku, který je příjmem veřejnoprávní BBC, a kterému se tady říká „licence fee“ nebo „TV licence“. Ušlý příjem za tyto „licence zdarma“ udělované seniorům doplácel BBC stát...
»»»
30.12.2019 Mediální rady – včera a dnes (Mediažurnál 4/2019)
Když se letos doplňovala uvolněná místa v Radě Českého rozhlasu a v Radě ČTK, téma mediálních rad se opět dostalo do popředí zájmu. Příští rok na jaře dojde k obměně dalších členů Rady Českého rozhlasu a také Rady České televize, což může ovlivnit budoucí působení těchto médií veřejné služby.
»»»
29.12.2019 Jak to bylo před třiceti lety... (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Dnes večer se na ČT24 bude vysílat pořad Volba prezidenta 29. 12. 1989. Možná bych měl vyčkat, až ho zhlédnu. Rád bych však v předstihu upozornil na jeden detail této historické události, který mne zaujal, a na který se dnes už málem zapomíná. Mám na mysli významnou, ne-li klíčovou úlohu, kterou ve Federálním shromáždění sehrála skupina lidovců vedená tehdejším poslancem a předsedou Sněmovny lidu JUDr. Josef Bartončíkem při organizování volby prezidenta Václava Havla v parlamentu.
»»»
13.12.2019 Dlouhé čtení o jedné tragedii
Využívaje volný čas a internet umožňující přístup k zahraničním médiím, je mi někdy líto, že lidé, kteří čas – a znalost jiného jazyka – nemají, přicházejí o informace, které by jim možná rozšířily názorový obzor překračující hranice českého rybníku. Už v minulosti jsem (pirátsky?) z těchto důvodů přeložil některé zahraniční články (např. z Washington Post nebo z Die Zeit nebo The New York Times - zde pouze v citacích). Tentokráte jsem si vybral britský The Guardian...
»»»
9.12.2019 Facebook na pranýři (Týdeník Rozhlas 50/2019)
Poslankyně rakouské strany Zelených Eva Glawischnig-Piesczeková byla donedávna výraznou osobností rakouské politické scény. Do parlamentu se dostala ve třiceti letech, krátce poté, co obhájila disertační práci o jaderných elektrárnách poblíž rakouských hranic a podala žalobu na slovenskou elektrárnu Mochovce. V hledáčku rakouských médií se ocitala nejen jako šéfka poslanecké frakce strany „Zelení – Zelená alternativa“, ale také jako elegantní žena...
»»»
5.12.2019 Shrnutí případu Novotný-Řeporyje-vlasovci
Předpokládám, že jsem jedním z mála, který zhlédl všech pět pořadů ruských televizních kanálů, v nichž vystupoval řeporyjský starosta Pavel Novotný. Všechny jsou dostupné na webu a zde jsou jejich odkazy.
úterý 26. listopadu 17:00, pořad "Vremja pokažet" na programu Pervyj kanal
středa 27. listopadu 12:50 pořad 60 minut na programu Rossija 1... atd.
»»»
8.11.2019 Jak televize pomáhala bořit berlínskou zeď (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Když se Německo rozdělilo a do jeho středu padla železná opona, byla to média, která překračovala hranice a přinášela na Východ informace o tom, co se děje na Západě. To vše nejprve ve zvuku, později i v obraze, v Německu bez jazykové bariéry, dostupné všem v dosahu signálu, jehož silný vysílač sídlil uprostřed „protivníkova“ území, tedy v západním Berlíně.
»»»
4.11.2019 PPF a Nova - dvakrát do stejné řeky (Týdeník Rozhlas 46/2019)
Zpráva z 27. října o tom, že skupina PPF miliardáře Petra Kellnera uzavřela smlouvu o převzetí společnosti Central European Media Enterprises, která vlastní televizi Nova, nebyla pro zasvěcené velkým překvapením. O tom, že majitelé CME chtějí svoji firmu prodat jinému investorovi, se mluvilo už od jara. Kdo jsou dnes hlavní akcionáři společnosti, která od roku 1994 vybudovala síť komerčních televizí v zemích střední a východní Evropy?
»»»
31.10.2019 Ještě k tomu semaforskému výročí (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Včera 30. října se vzpomínalo na šedesát let existence divadla Semafor a já si při té příležitosti vzpomněl na vlastní setkání s jeho předchůdcem, Divadlem Na zábradlí, když mi bylo necelých patnáct let. Setkal jsem se s ním nejprve na stránkách Světa v obrazech, jediného obrázkového týdeníku té doby.
»»»
25.10.2019 Listopadová televizní vzpomínka (Týdeník Rozhlas 44/2019)
Televizní pořad Newsroom ČT24 začal nedávno zařazovat na závěr každého vydání vzpomínky na listopad 1989. Pod názvem Mediální revoluce, třicet let svobodných médií se pořad vrací k událostem roku 1989 a k roli, kterou v nich sehrála média. V neděli 6. října se redaktoři zaměřili na práci zahraničních novinářů.
»»»
21.10.2019 Objektivita a vyváženost (referát na semináři Média a role státu v jejich kontrole)
Vzpomínám na dobu, kdy jsem byl v roce 1990 přibrán do týmu pro novou vysílací legislativu, a kdy jsme museli neustále čelit otázkám: Jak to, že rádia a televize musí mít licenci, když noviny a časopisy nic takového nepotřebují. Proč se ukládají licenční podmínky? Odpovídali jsme:
»»»
17.10.2019 Poslanci objevili Ameriku – deficitní provoz ČT
Hospodaření Československé televize je deficitní. Tímto ohromujícím sdělením zahájil poslanec za hnutí ANO Pavel Juříček dnešní rozpravu ke sněmovním tiskům 113 a 114, což jsou Výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize za rok 2016. Kdy přijdou na řadu sněmovní tisky 143 a 251 (výroční zprávy za rok 2017) a 441 a 562 (výroční zprávy za rok 2018), je zatím ve hvězdách.
»»»
15.10.2019 Zpravodajská televize RT v Británii dostala pokutu (Mediažurnál 3/2019)
Koncem července se v našich médiích objevila zpráva, že britský komunikační regulátor OFCOM (Office of Communication) udělil provozovateli ruské zpravodajské televizní stanice RT pokutu ve výši 200 tisíc liber za sérii pořadů vysílaných v březnu a dubnu 2018, kterým se „nepodařilo dodržet náležitou nestrannost“.
»»»
9.10.2019 Zdroje Okamurovy „nacistické“ EU pod lupou rešerše
Okamurův pohled na Evropskou unii jako na převlečený nacistický projekt sám o sobě nestojí za polemiku. Každý člověk se zdravým rozumem a s elementární znalostí evropské historie 20. století se Okamurovým fantasmagoriím může jen vysmát. Mne však zaujaly zdroje Okamurova textu na Facebooku, který začíná těmito slovy:
»»»
8.10.2019 EU dle Okamury - s nacistickými kořeny
Některá témata a události sociálních sítí je dobré přenést do blogosféry, kde se tak rychle neztratí pod nánosem přívalu dalších informací. Proto bych rád upozornil na dopis historika Michala Stehlíka, kterým včera nabídl předsedovi hnutí Svoboda a přímá demokracie a místopředsedovi Sněmovny Tomio Okamurovi semestrální kurs soudobých dějin zdarma, který by napravil "fatální nedostatek zcela základních znalostí, zejména z moderních dějin".
»»»
27.9.2019 Jak Xaver díky Newsroom ČT24 k popularitě přišel
Nedělní pořad Newsroom ČT24 čas od času zařazuje rubriku „Mediální přestřelka“, která si všímá střetů a konfliktů ve světě médií a politiky. Tentokrát se předmětem a aktérem mediální přestřelky stal samotný pořad Newsroom ČT24.
Začalo to rozhovorem Luboše Xavera Veselého s Andrejem Babišem...
»»»
2.9.2019 Titulky vnadné a zrádné (Týdeník Rozhlas 39/2019)
Každý podnikatel ví, že nestačí zboží jen vyrobit, ale že je třeba ho také dobře prodat. Protože média jsou nejen prostředkem sociální komunikace zajišťujícím výměnu informací nezbytných pro fungování společnosti, ale také obchodem, novinářům dnes už nestačí článek, reportáž či komentář dobře napsat, ale musejí ho také nabídnout čtenáři ve formě, která přitáhne jeho pozornost, tedy dobře ho prodat.
»»»
18.8.2019 Můj Srpen 1969 (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Vím, že pamětnická vzpomínání bývají často deformovaná vzdáleností času a křehkostí paměti. Přesto jedno další přidávám do rubriky „Koho to dnes ještě zajímá“. Poté, co jsem kdysi vzpomínal na srpen 1968, tady je vzpomínka na událost, která se odehrála o rok později.
»»»
5.8.2019 Výroční zprávy - zbraň v záloze (Týdeník Rozhlas 33/2019)
Když v listopadu 1991 ministr kultury České republiky Milan Uhde předkládal České národní radě vládní návrh zákona o České televizi, uvedl mimo jiné: „Návrh předpokládá instituci Rady České televize, která by měla být orgánem odborným, jeho působnost má být přesně vymezena a tento orgán má být pokud možno apolitický.“
»»»
5.7.2019 CNN Prima News – zatím velká neznámá (Mediažurnál 2/2019)
Když 2. dubna televize Prima v tiskové zprávě oznámila, že „společnost CNN International Commercial (CNNIC) a skupina Prima uzavřely partnerství, díky němuž vznikne v České republice nová zpravodajská platforma v čele se zpravodajskou stanicí CNN Prima News“, okamžitě se vyrojily nejrůznější spekulace o tom, jaká bude podoba nového zpravodajského televizního kanálu. Týdny uběhly a stále se neví...
»»»
1.7.2019 Petr Žantovský – budu na Primě
Nedávno při letmé návštěvě webové stránky televize Prima mne udeřilo do očí ilustrační foto ke komentáři Petra Žantovského ze 26. června „Názory nepevné avšak srdce ryzí“, na němž jsem poznal své dva syny – Michala a Martina. Protože několik dní před tím, 22. června, se mne Petr Žantovský snažil na Parlamentních listech znectít kvůli mému bližšímu pohledu na laureáty Krameriových cen, bleskla mi hlavou myšlenka, zda tu není nějaká souvislost.
»»»
21.6.2019 Znásilňující migrant a česká média
Původní zprávu z Litoměřicka o přepadení šestnáctileté dívky zveřejnil Deník ve středu 18. června na svém zpravodajském serveru; druhý den 19. června se zpráva dostala ve zkrácené podobě na titulní stranu Litoměřického deníku s titulkem „Policie řeší znásilnění dívky“. Zde je její znění...
»»»
17.6.2019 Když médiím chybí kritická sebereflexe (Týdeník Rozhlas 27/2019)
Před 26 lety se odehrál příběh, který se cituje v dějinách médií nejen ve Velké Británii. Jeho průběh se stal důkazem provázanosti médií a politiky. Kromě toho jeho vyznění nepříznivě poznamenalo prestiž a výsostné postavení BBC jako média veřejné služby.
»»»
13.6.2019 Krameriovy ceny v zrcadle rešerší
Letošní Krameriovy ceny udělené v úterý 11. června Asociací nezávislých médií pokračovaly ve strategii rozdělování cen tak, že se opět vytvořil mix respektovaných osobností s lidmi, kteří bodovali nikoli kvalitou své žurnalistiky, ale tématy, kterým se věnují...
»»»
28.5.2019 Eurovolby - a vítězem se stává …
Konečně to máme za sebou. V neděli 26. května 2019 ve 23 hodin uvolnil Český statistický úřad spočítané, ale kvůli probíhajícím volbám v jiných zemích EU zadržované, výsledky voleb do Evropského parlamentu v ČR. A protože během několika hodin a dnů téměř vše už bylo řečeno hlavami politicky, politologicky či žurnalisticky pomazanými, omezím se jen na osobní pocity.
»»»
23.5.2019 Příběh Tima Leathermana - pokračování (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Když jsem před pěti týdny popsal svůj zážitek „Jak jsem objevil Tima Leathermana“, umístil jsem text nejen na Louč, ale také na blogerskou stránku Aktuálně.cz, kam chodí více čtenářů. Ještě tentýž večer mě napadlo poslat na firemní adresu info@leatherman.com krátký mail, aniž jsem si od něj cokoli sliboval: Hi! See the link to my
blog All the best Milan, Czech Republic...
»»»
13.5.2019 Popularita není mírou hodnoty (Týdeník Rozhlas 21/2019)
Hlasování slovenských televizních diváků ve středu 1. května večer rozhodlo, že Největším Slovákem byl prohlášen Milan Rastislav Štefánik. Na druhém místě se umístil Ľudovít Štúr, třetí byl katolický kněz a charitativní pracovník Anton Srholec. Slovenská veřejnoprávní televize se tak připojila k televizním stanicím, které odkoupily a využily televizní soutěžní formát BBC „Great Briton“ z roku 2002, z něhož tehdy vyšel jako vítěz sir Winston Churchill. O tři roky později se hlasovalo také v České televizi
»»»
12.5.2019 Slovo do pranice a do vlastních řad
Na knižním veletrhu Svět knihy 2019 včera besedoval Martin M. Šimečka o nové knize „Jsme jako oni“, v níž kromě jiného říká:
"Když Zeman řekne, že nepřijme ani jednoho migranta, hned se vzbouří část liberálních elit, že je to nelida a stvůra. A Zemanovi voliči nás hned začnou podezírat, že chceme zavalit Česko milionem imigrantů. My ale přece víme, že sem nemůžeme dostat milion imigrantů, a musíme mít odvahu jasně to říct. Vždycky jsme jen odmítli Zemana nebo kohokoli jiného jako xenofoba...
»»»
27.4.2019 Vítězslav Jandák: Kde to jsme dneska, pánové?
Záznam vystoupení člena Rady Českého rozhlasu Vítězslava Jandáka na 4. veřejné schůzi Rady ČRo 24. dubna 2019. Reagoval v něm na předchozí vystoupení Jana Krůty, který si postěžoval na článek Jany Machalické "Ty naše rady české (rozhlasové)" v Lidových novinách z 18. dubna 2019.
»»»
16.4.2019 Jak jsem objevil příběh Tima Leathermana (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Všechno začalo jednou obálkou. Jednou z mnoha, které uchovávám v kufříkové diplomatce z osmdesátých let, a které se stále zdráhám vyhodit. Připomínají mi totiž šedesátá léta, dobu plnou nadějí...
»»»
8.4.2019 Milan Kundera a téma interview (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Když Milan Kundera, který se v těchto dnech dožil devadesátky, v roce 1985 zanevřel na novináře, své výhrady shrnul do komentáře k jednomu z osmdesáti devíti slov, jejichž výklad publikoval v časopise Le Débat. Tím slovem bylo „INTERVIEW“. Šedesát tři z takto komentovaných slov, která považoval za klíčová pro svoji poetiku a témata, Kundera přenesl i do knihy esejů "Umění románu" vydaném v roce 1986. Z anglického vydání The Art of the Novel jsem před lety heslo „interview“ přeložil a na Louči zkráceně publikoval:
»»»
3.4.2019 Prima News ante portas
Česká republika dostane další televizní zpravodajský kanál, který doplní nabídku veřejnoprávního ČT24. Alespoň tak praví včerejší tisková zpráva televize Prima oznamující vznik CNN Prima News, který by se měl objevit na našich obrazovkách „během následujících dvanácti měsíců“.
»»»
1.4.2019 Budou se regulovat i youtubeři? (Týdeník Rozhlas 15/2019)
Přestože jsme dnes a denně přesvědčováni kritiky Evropské unie, že naše životy ovládají úředníci z Bruselu, nebo – z úst těch poučenějších - legislativa přijímána na půdě EU, jsou oblasti života, které zůstávají plně pod kontrolou národních států. Patří mezi ně kultura.
»»»
14.3.2019 Co nám to sem lítá z Bruselu
Poslanec ODS Václav Klaus mladší včera při rozpravě před hlasováním o návrhu zákona o zpracování osobních údajů ve faktické poznámce přirovnal členství v Evropské unii k holocaustu. Doslova: "To je nařízení Evropské unie, to sem přilítlo a my tady jenom zoufale teď hledáme, jak to trošilinku zmírnit, a trošku se o to hádáme. Nezlobte se, mně to připomíná, my jsme jak židovský výbor...
»»»
18.2.2019 Půlkulaté výročí Novy (Týdeník Rozhlas 9/2019)
Jsou výročí velká a výročí malá, výročí kulatá a půlkulatá. Poté co jsme vloni vzpomínali na sto let od vzniku republiky a letos si budeme připomínat listopadový pád starého režimu, neměla by naší pozornosti uniknout některá výročí malá a půlkulatá. Patří mezi ně výročí televize Nova, která začala vysílat před pětadvaceti lety v únoru 1994.
»»»
7.1.2019 Do nového roku s novým deníkem (Týdeník Rozhlas 3/2019)
Před dvaceti devíti lety se v trafikách objevily Lidové noviny jako list navazující na předválečnou tradici deníku, do něhož psal Karel Čapek a jiní uznávaní autoři. Od ledna 1990 vycházely LN dvakrát týdně, od dubna jako regulérní deník. Někdejší kriminalizovaný zdroj informací se stal populárním periodikem.
»»»
4.1.2019 Vzpomínání na jeden film a lidi kolem něj (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Dokumentární film, o kterém bude řeč, se jmenoval Občan Karel Havlíček a v roce 1966 ho natočil režisér Jaromil Jireš. Využil historické téma, aby v podmínkách uvolňování poměrů šedesátých let ve spolupráci se studenty a profesory natočil debatu o svobodě tisku. To vše na pozadí rekonstrukce soudního sporu Karla Havlíčka Borovského, k němuž se vyjadřovali čerství adepti novinářského studia Fakulty osvěty a novinářství a také studenti Filosofické fakulty. Po krátké inscenaci soudního jednání s Havlíčkem se rozvinula debata, kterou moderoval historik František Červinka.
»»»
|
Louč podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní. 
