 11. 1. 2025 Policie požádala Sněmovnu o vydání poslance Tomio Okamury k trestnímu stíhání na základě trestního oznámení, které na něj podal poslanec Jiří Pospíšil. Ten si svůj čin na síti X pochválil, ale podle mého názoru by měl spíše litovat.
Pochybuji, že by nějaký soud Okamuru za rasismus jeho předvolební kampaně odsoudil. Trestní stíhání v atmosféře, v níž se šíří obavy z omezování svobody slova, Okamurovi může jenom prospět. Proto si myslím, že ho Sněmovna nevydá.
x x x
Mark Zuckerberg "políbil prsten" Donalda Trumpa. Tahle věta se zalíbila editorům natolik, že se dostala do titulků hned několika médií (Forbes, Respekt, ČRo Plus, lidovky.cz).
O co jde? Mark Zuckerber, vlastník Facebooku a Instagramu oznámil, že podobně jako již dříve síť X Elona Muska, také jeho Meta omezí regulování obsahu; zruší kontrolování svých sítí třetí stranou a omezí regulaci na uživatele, kteří i nadále mohou nahlašovat nepravdivé nebo závadné příspěvky.
x x x
Dne 9. ledna Elon Musk na síti X debatoval s Alicí Wedelovou předsedkyní pravicové Aliance pro Německo AfD, což někteří němečtí politici pokládají za nepřípustné ovlivňování kampaně před mimořádnými volbami 23. února.
Vyslechl jsem několik pasáží (ve videu lze vybírat témata), abych se přesvědčil, že to tlachání z obou stran vlastně nestojí za řeč. Wedelová opakovala známé názory AfD, Musk opakoval své bláznivé teze o kolonizaci sluneční soustavy a nakonec se zamyslel o Bohu. Byla to ztráta času.
x x x
O aktivitě Elona Muska atakujícího evropskou politiku svými provokativními názory jsem napsal glosu "Když média tančí, jak Elon Musk píská", při níž jsem měl možnost potkat se s posilou Matyáše Zrna, jistým Adamem Růžičkou, který na stejné téma napsal zprávu, kde bylo hodně faktů, ale málo kontextu a také absence kritického zhodnocení použitých zdrojů a citací.
x x x
Přesun Matyáše Zrna z Primy do Aktuálně.cz, kde bude šéfovat, vyvolal v redakci řadu odchodů, mezi nimi i Světlany Witowské. Některé nové posily Aktuálně jsou zajímavé (např. Pavec, Engelová, Malina), ale že by Růžička, který sem přišel z Janečkova think tanku H21, patřil mezi nové ostré tužky, o tom zatím dost pochybuji.
x x x
Z televizní druhé ligy: Ve čtvrtek 9. ledna jsem zhlédl na TV Barrandov první díl nové série "Talkshow Tomáše Magnuska". Od pozvané Jaroslavy Obermaierové jsem se tu dozvěděl, že Kajínek (další host) je moudrý muž a měl by být naším prezidentem.
Magnuska na Barrandov přetáhli z televizní stanice A11. Zda společně s Alešem Cibulkou, který se na Barrandov vrací z OK TV, zvednou novému majiteli Barrandova sledovanost, jest otázkou. Nicméně umístění Magnuskovy talk show na čtvrtek možná není náhodné. Že by to měla být konkurence pořadu Michaely Jílkové "Máte slovo"? Máme se na co těšit - příště bude Magnuskovým hostem Miloš Zeman.
x x x
Aktualizoval jsem Řetězák Louče odkazem na rozhovor s bývalý velvyslancem ČR při NATO a ředitelem středoevropské pobočky Aspen Institutu Jakubem Landovským. Není to moc povzbudivé čtení.
Cituji: "ten původní světový řád postavení a respektování mezinárodního práva už v podstatě neexistuje... to je ten svět, v kterém žije Evropa a měla by bohužel asi si nastavit rychle budíček, protože tenhle svět, kdy všechno se řeší jenom pomocí jednání, ten přestal existovat."
2. 1. 2025 Novoroční projev prezidenta Petra Pavla natáčela Česká televize (tentokráte na nádvoří Pražského Hradu) a vysílaly ho všechny tři televize synchronně ve 13:00 na hlavních programech.
Politolog Lukáš Jelínek ho pochválil. Někdejší student FSV UK, pozdější člen ČTÚ a dnešní konzultant Ondřej Malý, jehož názorů jsem si vždy vážil, ho znectil jako příliš obecný.
Já osobně jsem na straně Lukáše Jelínka, protože Ondřejovo doporučení řídit se americkými vzory pokládám za přehlédnutí rozdílnosti funkce tamějších a zdejších prezidentů.
x x x
Po poněkud mdlém premiérově vánočním projevu Petr Fiala zveřejnil včera na sítích Facebook a X videoklip "Dobré ráno, Česko! Přichází nový rok – rok rozhodnutí", v němž rozvinuté teze jeho vánočního projevu ilustrují efektní záběry.
Nezahálel ani šéf opozice Andrej Babiš na stejných sítích X a Facebook, který ve svém novoročním vystoupení v saku a kravatě s odkazem na letošní volby vyzval občany:
"Musíme udělat všechno pro to, aby skončila tato neschopná, asociální, arogantní a prolhaná vláda, která už čtvrtým rokem, bohužel devastuje naši krásnou zemi."
Kde jsou ty doby, kdy každý politik musel být na Nový rok v televizi. Dnes na to mají sociální sítě. V soupeření Fiala versus Babiš byl tentokrát Fiala lepší. Přinejmenším co do formy - klip je vizuálně přitažlivý a ve srovnání s Babišem s poloviční délkou.
x x x
Při poslechu novoročního projevu slovenského premiéra Roberta Fica jsem měl občas dojem, že poslouchám tetu Kateřinu trousící jedno přísloví za druhým. Posuďte sami:
"...ako naši českí bratia niekedy zvyknú hovoriť - čas letí jak jelen do zadnice střelen...
Arabi hovoria, že človek by mal pomoc hľadať predovšetkým na konci svojho ramena. My na Slovensku zase, že človeče, pomôž si sám, lebo ti ani pán Boh nepomôže...
...pri narodení sme dostali dve uši, ale iba jedny ústa, aby sme viac počúvali a menej hovorili...
Vždy som sa držal zásady, že nohavice treba sťahovať až pred brodom...
Bič plieska na konci, starý vlk nezablúdi a uhorský kráľ Karol Robert z Anjou hlásal "experto credo roberto"- verte skúsenému Robertovi."
Hodnocení věcného obsahu Ficova projevu ponechávám politickým komentátorům.
x x x
K bilančnímu projevu čínského presidenta Si Ťin-pchinga z 30. prosince, který mne zajímal z hlediska perspektiv roku 2025, jsem se dostal přes anglické odkazy.
Zajímalo mě, do jaké míry Čína udržuje odstup od schvalování ruské agrese. Dostalo se mi této odpovědi:
"Si Ťin-pching prokázal svou strategickou vizi a silné vedení při udržování úzké komunikace s vůdci jiných velkých zemí. V partnerství mezi Čínou a Ruskem pokračovala angažovanost na vysoké úrovni. Prezident Si a ruský prezident Vladimir Putin se letos sešli třikrát, čímž posílili bilaterální komplexní strategickou koordinaci...."
Takže vše při starém, když se dva perou, třetí (Čína) se směje a tváří se, že chce mír. Viz odkaz Si Ťin-pchinga na šestibodový čínsko-brazilský plán z května 2024, který ignorují obě válčící strany, přičemž Rusko dává okatě najevo, že se požadavky plánu - neeskalovat konflikt, neútočit na civilní cíle a kritickou infrastrukturu včetně podmořských kabelů - nehodlá řídit.
x x x
"Ne že by člověk od silvestrovské televize čekal zrovna zázraky, ale když se nedostaví ani náznak nápadu, natož změny, dá se mluvit o kocovině z nadměrné konzumace letité zábavy s prošlým datem spotřeby.
Takhle ohodnotila Mirka Spáčilová v MF Dnes silvestrovské televizní pořady, které jsem ze setrvačnosti a z tradice přepínal na třech televizních kanálech. Souhlas.
Znovu jsem se přesvědčil o úpadku televizní zábavy, o klesající profesionalitě bavičů spoléhajících se na improvizaci a občas nahrazující dobrý nápad či vtipnou pointu vulgaritou. Nebyl jsem sám, kdo si toho všiml.
x x x
Česká televize s podílem na publiku 30,43 % se i v roce 2024 umístila na prvním místě před skupinou TV Nova (26,88 %) a FTV Prima (26,83 %). TV Barrandov klesl na 2,28 %.
Jak připomíná server MediaGuru, k prvenství ČT pomohly sportovní události (OH, MS hokej, ME fotbal).
Finále Česko Švýcarsko na hokejovém mistrovství světa bylo nejsledovanějším televizním pořadem roku; peoplemetry naměřily 3,74 miliony diváků v kategorii 4+.
x x x
Novým šéfredaktorem webu Seznam Zprávy je od včerejška Robert Čásenský, někdejší šéfredaktor deníku MF Dnes, který po převzetí Mafry Andrejem Babišem v roce 2013 MF Dnes opustil a v roce 2014 založil časopis Reportér.
Petr Šabata, který po říjnovém odchodu Jakuba Ungera Seznam Zprávy vedl, se vrací do funkce šéfredaktora deníku Právo. Měsíčník Reportér teď bude šéfovat Michal Musil.
Vybrané události roku 2024 v médiích shrnul web MediaGuru do textu s titulkem: Média 2024: Nové televize, boj o poplatky i zániky prvních deníků.
30. 12. 2024 Vánoce jsou za námi a je tu čas na bilancování - Vánoc i celého roku 2024.
Zvláštním způsobem se toho ujali redaktoři České televize vyrábějící pro iVysílání cyklus WTF What the Fact? (nebo to byli lidé z Událostí?), kteří směstnali události roku 2024 do devítiminutového videa "Všechno, co se stalo v roce 2024". Zkratkovitě, v rychlém tempu, bez komentáře, přesně tak, jak dnes média konzumují mileniálové.
x x x
Vánoční televizní programy přetékaly nabídkou pohádek a osvědčených pamětnických hitů. Podle peoplemetrů se diváckým vítězem staly pohádky České televize, z nichž premiéry titulů Tři princezny (24.12. 2 362 000 diváků) a Čarovné jablko (25.12. 1 856 000 diváků) obsadily první a čtvrté místo. Druhou a třetí příčku obsadily reprízy Anděl páně 2, S čerty nejsou žerty, páté byly Pelíšky.
Čísla sledovanosti jsou sice impozantní, ale já bych na ně moc nesázel při představě nasměrovaného peoplemetru na televizní program sloužící jako zvukové a obrazové pozadí pojídání bramborového salátu nebo vybalování dárků.
x x x
Irena Hejdová ve štědrovečerní recenzi Deníku N napsala, že "přes tyto drobné výtky jsou Tři princezny sebevědomou moderní pohádkou..."
Na rozdíl od recenzentky pro mě byla televizní pohádka Tři princezny učebnicovým příkladem scénáristického nedodělku, jehož dějová linka a příběh soupeření dobra a zla (s odkazy na starší pohádkové motivy) sice nebyly špatně vymyšleny, ale jejich realizace troskotala na zmatečném míchání žánrů a na katastrofálních dialozích.
Jestliže jsem pohádka plná kouzel, v níž existuje čarovný zářivec, podsvětí a létající plátěná křídla, pak nevím, co tu dělají vědecké poznatky o měsících Jupitera nebo o ochraně životního prostředí. Při poslechu dialogů: "naším plánem je improvizace", "nenašel jsem dost odvahy na zátěžový test", "ty jsi to dokázal, jsi talent" by se Jaroslav Dietl musel obracet v hrobě. A to nemluvím o dalších "drobných výtkách".
Letošní štědrovečerní pohádky ČT opět posílily můj názor, že v České televizi dnes chybí generace kvalitních a vzdělaných dramaturgů, kterým by šlo o něco víc, než o sledovanost a naplňování výrobních plánů produkcí konfekčních detektivek uměle ochucených nadpřirozenými jevy. (seriál Lovec jako exemplum).
x x x
Letošní "přebory ve vánočních a novoročních zdravicích" zahájil předseda Senátu Miloš Vystrčil adventním projevem 18. prosince. Předseda vlády Petr Fiala svůj vánoční projev přednesl 26. prosince (vysílala i Prima). Oba kromě jiného varovali před šiřiteli strachu a obav, což pak vede k "blbé náladě" ve společnosti.
Nevím, zda měli na mysli také exprezidenty Miloše Zemana a Václava Klause, kteří v Partii Terezie Tománkové 22. prosince nenechali na vládě ani jednu nit čistou (Klaus: "vláda dělá všechno skoro špatně... nedělá českou politiku, dělá politiku bruselskou, nebo nevím jakou...", Zeman: "Fiala je lhář... seká jednu chybu za druhou... rozpočet je ekonomický zločin").
O den později Václav Klaus přitvrdil na XTV Luboš Xavera Veselého.
Expremiér Andrej Babiš se tentokráte musel spokojit s vánočním přáním na Facebooku a s komentářem ve spřátelené MF Dnes.
Teď už jen zbývá čekat na novoroční projev prezidenta Petra Pavla 1. ledna.
x x x
Válka na Ukrajině byla s námi v médiích i v čase vánočních svátků. Nejprve rozčeřila hladinu mediálního rybníka návštěva slovenského prezidenta Fica v Moskvě (viz ještě dále).
Pak 25. prosince kotva tankeru Eagle S patřící do ruské "stínové flotily" přerušila energetický kabel Estlink 2 spojující Finsko a Estonsko, což nebyl první incident podobného druhu.
Na rozdíl od čínské lodi Yi Peng 3 podezřelé z poškození podmořských optických kabelů mezi Švédskem a Litvou a Německem a Finskem ve dnech 17. a 18. listopadu, kterou válečné lodě NATO nakonec nechaly odplout, Finové loď Eagle S obsadili a odtáhli do finských teritoriálních vod.
Tentýž den se při nouzovém přistávání zřítilo v kazašském městě Aktau azerbájdžánské civilní letadlo letící z Baku do Grozného. Letadlo nad ruským územím silně poškodila ruská raketa protivzdušné obrany. Ze 67 pasažérů se zachránilo 29 osob. Ruský prezident Vladimír Putin se omluvil pouze za to, že se incident odehrál v ruském prostoru. Azerbájdžánský prezident Ilham Alijev žádá vyšetření incidentu, potrestání viníků a odškodné.
x x x
K návštěvě slovenského premiéra Roberta Fica v Moskvě.
Vše začalo rozhodnutím Ukrajiny zastavit tranzit ruského plynu do Slovenska od 1. ledna 2025. Na předvánočním zasedání Evropské rady ve čtvrtek 19. prosince proběhla konverzace mezi slovenským premiérem Robertem Ficem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který 20. prosince Fico široce komentoval a obvinil prezidenta Zelenského z neústupnosti obnovit dodávky, pokud jejich výnosy budou sloužit k financování ruské válečné mašinerie.
Robert Fico pak odjel do Moskvy, kde se setkal s Vladimírem Putinem, což samozřejmě využila ruská propaganda, když šot ze setkání Fico-Putin umístil První kanál RT do čela svého nedělního zpravodajství (od 3.15 videa).
Po setkání se nekonala žádná tiskovka, nebyla vydána žádná tisková zpráva. Dokonce i web slovenské vlády se o cestě svého premiéra do Moskvy vůbec nezmínil. Tím vášnivější byly reakce doma i v zahraničí v médiích a sociálních sítích. Prezident Zelenskyj umístil svůj komentář na síť X dokonce ve slovenštině.
Po Vánocích 27. prosince zveřejnil Fico další video, v němž kromě jiného pohrozil, že když Ukrajina nedodá plyn, Slovensko zastaví Ukrajině dodávky elektřiny. Fico a jeho výroky byly pro TASS vítaným tématem zpravodajství (například zde, tady a tady)
Ubohost a nízkost Ficova jednání, při němž mu vůbec nejde o blaho slovenského národa a státu, ale o soukromý vnitropolitický prospěch - získání voličů pro příští rok, v němž se asi nevyhne předčasným volbám - nejlépe vystihly komentáře Martin Ehla a Petera Weisse (bohužel za paywallem). Protože kdyby Ficovi šlo jen o ten plyn, musel by se chovat jinak a obrátit se na jinou adresu.
x x x
Neměl by být zapomenut také teroristický čin, který se odehrál v pátek 20. prosince večer v Magdeburgu, při němž padesátiletý saudskoarabský azylant plnou rychlostí najel do lidí na  vánočním trhu. Pět lidí zemřelo, zraněno bylo 200 osob, z toho 41 vážně. Podle všeho šlo o čin duševně vyšinutého člověka bez vazby na islamistický terorismus.
x x x
V pátek 27. prosince vstoupila v platnost směrnice EU 2022/2380, podle níž nabíječky mobilů a dalších zařízení - od tabletů, přes sluchátka a herní konzoly až po laptopy - musí mít kabel s konektorem USB-C. Jak se dalo čekat, tohle nařízení, které chrání spotřebitele před svévolí výrobců prosazujících nejrůznější proprietární doplňky, a zmenšuje množství elektronického odpadu, vyvolalo na sítích nářek euroalergiků. Jak taková "zlovůle" Bruselu v praxi vypadá, vysvětloval už v létě Patrik Zandl na Marigoldu.
12. 12. 2024
Sto třicátá čtvrtá schůze Sněmovny (historický rekord českého parlamentu) ve dnech 10. a 11. prosince ukončila druhé čtení tzv. velké mediální novely (sněmovní tisk 738), která navrhuje zvýšit rozhlasový (o 10 Kč) a televizní (o 15 Kč) poplatek.
Schůze s jediným bodem programu trvala šestnáct hodin, v nichž expremiér Andrej Babiš řečnil v úterý přes tři hodiny a ve středu jeden a půl hodiny stylem, za který by se nemusel Milouš Jakeš stydět.
DODATEK 13.12.: Babišovy útoky na Martina Řezníčka vyvolaly reakci vedení České televize. Chválím.
Procedurální návrh Marka Bendy (ODS) hned na začátku včerejší schůze stanovil limit pro všeobecnou rozpravu, aby schůze vůbec mohla skončit.
Když si pak večer v Událostech komentářích ČT24 místopředseda Sněmovny Aleš Juchelka (ANO) stěžoval (33. minuta videa), že na načtení a zdůvodnění třiceti pozměňovacích návrhů bylo málo času, Marek Benda mu odvětil, ať si to vyřídí se svým předsedou.
Aniž bych vyčkal konce schůze, sepsal jsem text Velká mediální novela a její druhé čtení. Odkaz na síti X má do teď 18 půl tisíc zobrazení.
x x x
Další vývoj událostí v Sýrii je stále velkou neznámou. Média ukazují jásající lidi a přívětivou tvář Abú Muhammada Džúláního, na sítě se však dostávají také záběry zabíjení.
ČT událost pokrývá třemi zpravodaji: Václav Černohorský se vydal z Turecka do Aleppa, David Borek na Golany a Darja Stomatová se svým partnerem kameramanem Jánem Schürgerem přes Erbíl a Kámišlí do města Rakká. Také proto máme Českou televizi.
Zdejší bezvládí okamžitě využili sousedi Sýrie. Izraelci zničili osmdesát procent vojenské výzbroje syrské armády, aby nepadla do rukou islamistů, Turecko bombarduje území ovládaná syrskými Kurdy. Přiznám se, že se v tom severu Sýrie příliš nevyznám a z dnešního zpravodajského vstupu Darji Stomatové z Rakká (23. minuta videa) mi není moc jasno, komu Rakká vlastně patří.
8. 12. 2024 V noci na dnešek ovládli povstalci Damašek a v Sýrii padl režim prezidenta Bašára Asada, což byla událost dne pro všechna světová média. Prezident Asad opustil zemi a odletěl do Moskvy, kde získal asyl - nikoli politický, ale z "humanitárních důvodů."
Jak ve svém komentáři upozornil moskevský zpravodaj BBC Steve Rosenberg, ve hře je totiž budoucnost ruské letecké a námořní základny v Sýrii.
To vše se odehrálo během necelých dvou týdnů. Viz animovaná mapa postupu.
Ofenziva rebelů vedená skupinou Hajat Tahrír aš-Šám (HTS) zaútočila v provincii Idlíb ve středu 27. listopadu, během tří dnů ovládla město Aleppo a pak pokračovala přes Hamá (5. prosince), Homs (7. prosince) do Damašku, kde se dnes slaví, ale také rabuje (Asadova residence, iránská ambasáda, banka).
Stejná mapa ukazuje roztříštěnost odpůrců Asadova režimu a zatím nikdo neví, zda Abú Muhammad Džúlání, šéf HTS, je stále ještě teroristou Al-Káidy nebo umírněným islamistou odmítajícím chalífát a islámský stát Daeš.
x x x
Sýrie byla hlavní událostí také pro ČT24, která dnes po celý den i večer v Událostech sledovala vývoj prostřednictvím svých kvalitních zahraničních zpravodajů. Otázkou je, do jaké míry to ocenil většinový televizní divák, který možná dal přednost konkurenčnímu zpravodajství Primy s těmito headliny: hádka o miliardy ve státním rozpočtu, proč chyběli čeští státníci v Paříži a dnešní finále reality show Primy Zrádci. Na Sýrii se dostal čas až kdesi v druhé polovině Hlavních zpráv.
Na druhé straně Česká televize se včera věnovala otevření katedrály Notre Dame a vánočním tématům natolik, že zpráva o prvním kongresu strany Motoristé sobě (promluvil zde Václav Klaus) se objevila až kdesi po půlhodině v třicetivteřinové verzi, zatímco u Primy to byl otvírák Hlavních zpráv. Myslím, že strana, která má šanci dostat se do parlamentu, by si zasloužila více pozornosti.
x x x
Na slavnost v Paříži přicestoval také nově zvolený americký prezident Donald Trump, který se v režii francouzského prezidenta Macrona setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zda to bude mít vliv na postoj USA k válce na Ukrajině, jest velkým otazníkem. Trumpův modrý oblek a žlutá kravata se staly pro bulvár předmětem spekulací o Trumpově podpoře ukrajinské věci. Ten oblek byl však příliš tmavě modrý, nebyla to žádná blankytná modř ukrajinské vlajky.
28. 11. 2024
Debaty o povinnosti registrace influencerů u regulátora pokračují. Tiskové prohlášení ministerstva kultury s titulkem "Martin Baxa: Zrušíme povinnost registrace tvůrců audiovizuálního obsahu" si protiřečí.
Na jedné straně oznamuje, že oznamovací povinnost provozovatelů audiovizuální medální služby na vyžádání chce ministerstvo plošně zrušit novelou zákona.
Na straně druhé připouští, že "Povinnost vést seznam poskytovatelů audiovizuálních služeb na vyžádání zůstává, je daná evropskou směrnicí, kterou je třeba respektovat." Tak nevím.
x x x
Petr Němec na síti X k debatě přispěl krátkou glosou:
Podcasteři před měsícem: "ČRo křiví trh, kdy dělá podcasty. Přicházíme o peníze! Kazíte nám byznys!"
Podcasteři teď: "My nepodnikáme, nechceme žádnou regulaci!"
x x x
Na téma podcastů rozhlasové stanice Wave, jejichž existence rozčeřila mediální rybník vášnivými debatami, jsem sepsal text Slast Lindy Bartošové".
26. 11. 2024 Bývaly doby, kdy jsem měl audiovizuální a mediální legislativu v malíčku. Naposledy jsem se k ní vyjadřoval před pěti lety textem "Budou se regulovat i youtubeři?" Tehdy jsem reagoval na rozšíření AVMS směrnice (Směrnice EU o audiovizuálních mediálních službách z roku 2010), novelizací, která zavedla regulaci na "platformy pro sdílení videonahrávek."
Česká republika tehdy v Radě EU hlasovala proti této novele a připojila se ke stanovisku, že "navržená regulace platforem pro sdílení videonahrávek je obtížně kontrolovatelná a může způsobit nežádoucí vedlejší účinky a nepřiměřenou administrativní zátěž."
Implementaci této novely do svého právního řádu Česko provedlo zpožděně až po čtyřech letech a namísto, aby ji včlenilo do již existujícího zákona (o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 132/2010), přijalo další separátní zákon 242/2022. Detaily viz souhrnný text Proměny české mediální legislativy psaný pro Médiář před čtyřmi lety.
Důkazem, že jako důchodce jsem už mimo (nesleduji všechny nuance bruselských dokumentů a různých oprav a pokynů), budiž moje překvapení a neschopnost vysvětlit, co vedlo Radu pro R a TV vysílání k rozhodnutí o povinnosti registrace fyzických osob, vlogerů a influencerů, což vyvolalo poprask v médiích a na sociálních sítích. Není totiž vůbec jasné, zda se jejich aktivita vejde do definice "audiovizuální mediální služba na vyžádání".
Nechám se překvapit, jak se situace vyvine ve věci chaosu a rozdílných výkladů zákona ze strany Rady a ministra Baxy. Protože při nedávné tiskovce vedle ministra Baxy stála náměstkyně Petra Smolíková, která evropskou legislativu umí, myslím, že pravda bude asi na straně ministra.
DODATEK 27.11.: Situaci nejlépe zmapoval dnešní podcast Vinohradská 12.
Že legislativa beznadějně zaostává za vývojem telekomunikací a proměn světa médií, názorně popsal Michal Krsek v textu: "Regulace médií: počet koňských koblih v ulicích v době elektromobilů?"
Zřejmě si to uvědomují také cifršpioni na Finančních úřadech, kteří prý chtějí vystartovat na influencery, co vydělávají statisíce na sociálních sítích. Prý budou muset mít živnostenský list a podle toho platit daně.
Očekával bych, že se ozvou někteří členové RRTV, zvláště ti, kteří se objevují na nejrůznějších alternativních platformách bojujících za svobodu slova. Mám na mysli Ladislava Jakla a Vadima Petrova.
Jejich webové stránky (zde a tady), jakož i profily na sociálních sítích (zde a tady) mlčí. Už dříve jsem si všiml, že dobře placené místo (za dvacet zasedání ročně měsíční plat veřejného činitele ze zákona) je pro ně důležitější, než zaujímání konfliktních postojů a aktivita, která by mohla vyvolat nežádoucí zájem o jejich činnost RRTV a případnou nepřízeň zákonodárců a politiků.
17. 11. 2024 Oslavy výročí sametové revoluce 17. listopadu, státního svátku Den boje za svobodu a demokracii (vyhlášený v roce 2000) a Mezinárodní den studentstva (od roku 2019), proběhly v obvyklé režii shromáždění, slavností a koncertů na Národní třídě i jinde.
Stalo se tak bez větších rušivých momentů, pokud do nich nezapočítáme pokřikování na některé politiky, včetně prezidenta, zásah policie při potyčce u Národního muzea ve věci zdejší vyvěšené  ukrajinské vlajky, nebo nepočetnou demonstraci na podporu Palestiny u Rudolfina (popis demonstrace od Jana Kovanice zde - doplněno 20. 11.).
x x x
Protože byla neděle, vedle speciálů nemohly zůstat televizní diskusní pořady stranou.
V Otázkách Václava Moravce reagoval předseda vlády Petr Fiala na průzkumy veřejného mínění vyjadřující  nespokojenost veřejnosti se současným stavem politiky a země. Pak následovala debata bývalých premiérů (Topolánek, Fischer).
V Partii Terezie Tománkové na Primě se příčiny blbé nálady probíraly v tradičním čtyřčlenném složení, dva proti dvěma na úrovni poslanců.
Televize Nova v pořadu Za pět minut dvanáct věnovala listopadovému výročí půlhodinové vzpomínání Michaela Kocába a historika Oldřicha Tůmy.
Nedalo se to stihnout. Celkový dojem: předvolební kampaň s heslem "zachraňme demokracii" začala s ročním předstihem. V debatách a vyjádřeních politiků došlo i na současný mediální hit - vysokou cenu másla.
x x x
Protože jsem svou pamětnickou povinnost splnil už před deseti lety v cyklu Znovu89 - Vzpomínky mladé čtvrtstoletí, nemám, co bych k dnešnímu výročí dodal.
Snad jenom to, že se bavím vzpomínkami dalších pamětníků, zvláště těch, kteří se spojili do projektu Blaničtí rytíři v uražené pýše, že o jejich zážitky historici neprojevili zájem.
Nicméně odkazy Blanických rytířů na zdroje, například na studii Pavla Žáčka "Z Albertova na Národní třídu" nejsou k zahození.
6. 11. 2024 Je rozhodnuto. Donald Trump s převahou zvítězil v prezidentských volbách, republikáni ovládnou Kongres. Včera jsem vítěze tipoval správně, jen ten odhad počtu volitelů byl příliš skromný. Dnes už jich má Trump 292, k vítězství potřeboval 270.
Vynechal jsem noční speciály. Ráno jsem střídal sledování ČT 24 a CNN Prima News. Vyslechl  Jefima Fištejna (ČT24) i Jana Lipavského (CNN Prima News) i Trumpův noční (u nás ranní) vítězný projev, v němž pochválil Elona Muska, který mu vysvětlil, co je to Starlink.
Z archivu jsem si prohlédl noční vysílání ČT24 s četnými hosty, včetně mého spolužáka  Dušana Neumanna. Vysílání, které okázale demonstrovalo "vyváženost" zpravodajství ČT. A tak vedle Petra Koláře a Igora Lukeše zde promluvili také Josef Mašín a Olinka Matušková/Plannerová. Celý záznam ke zhlédnutí zde. Volební noc CNN Prima News jsem už nezvládl (prý měla až dvouciferný share a občas se probojovala na špičku noční sledovanosti).
Škoda, že jsem si neudělal printscreen tweetů oblíbeného názoráře televize Prima a všeználka Lukáše Kovandy na síti X. Ještě včera zde předpovídal vítězství Kamaly Harrisové a rozebíral následky, dnes tyto tweety zbaběle smazal. Důkaz? Den co den Kovanda produkuje na síti X až desítky sdělení. Z úterka 5. 11. je zde jen jeden jediný. Jinak kde nic, tu nic.
Na rozdíl od něj populární rozumbrada Vidlák svoji chybnou prognózu nechal viset na FB i na svém webu.
5. 11. 2024 Dnes proběhnou v USA prezidentské volby, "na které čeká celý svět" (CNN Prima News), a které jsou "globálně nejdůležitější událostí posledních let" (HN). Snad ještě nikdy v historii nevyslala česká média tolik zahraničních zpravodajů do jedné země. Na médiích se to hemží speciály. Následující odkazy uvádím dle pořadí v záhlaví Louče: ceskenoviny.cz, denikn.cz, irozhlas.cz, idnes.cz, denik.cz, e15.cz. K tomu ještě ČT 24 a CNN Prima News.
 Unaven médii přehlcenými tématem amerických voleb si na speciály počkám až do zítřejšího rána. Do té doby se nechám informovat tím, co mi přihrají sociální sítě.
Dvojice Houska/Půr (Bruselský diktát) vyhlásila tipovací soutěž na vítěze a počet volitelů. Měl jsem sto chutí poslat tento tip: Trump 270, Harrisová 268, ale pak jsem si to rozmyslel. Moje prognózy téměř nikdy nevyšly, tak se nechám překvapit.
Printscreen z roku 2016 k danému tématu se vrací o osm let zpátky, kdy výzkumy veřejného mínění tvrdily, že to vyhraje Hillary a nakonec to vyhrál Trump. Už tehdy jsem si na sociálních sítích všiml, že co Čech, to odborník na americkou politiku.
O něco podrobněji jsem sledoval americké prezidentské volby před čtyřmi lety, kdy tři hlavní televizní sítě odstřihly Trumpovu povolební tiskovku, v níž poprvé přišel se svojí teorií o volebním podvodu. Letos to sledování přenechávám jiným. Louč se vrátí až ke  konečným výsledkům.
Proč se americké prezidentské volby konají vždy v úterý, vysvětlil ve svém nedávném  Posledním slovu Jaroslav Veis.
29. 10. 2024 Oslavy státního svátku 28. října proběhly jako obvykle, po druhé s prezidentem Petrem Pavlem. Stejně jako vloni, jeho projev přednesený ze čtecího zařízení, byl formulován víceméně v pozitivním duchu, opět v klidném, možná až v příliš nevýrazném tónu.
Přestože projevu byla vyčítána přílišná obecnost, domnívám se, že poměrně dost konkrétně reagoval na aktuální stav české politiky.
Mám na mysli výroky: "Zkusme si konečně definovat, co je pro naši zemi zásadní... musíme se učit nacházet shodu politickou i společenskou", nebo jeho výzvu k odmítnutí politiků, kteří "staví vzdušné zámky a vedou prázdné souboje... vytváří umělá bitevní pole nad věcmi nepodstatnými, pomíjivými".
Pro Kateřinu Konečnou to však byly "prázdné fráze" a proto "jsem ráda, že jsem se toho opět neúčastnila…". Neúčastnil se ani exprezident Miloš Zeman.
Exprezident Václav Klaus přišel hlavně proto, aby opět předvedl svůj  "klasický nepotlesk" (autor výroku: Thomas Kulidakis v 11. minutě záznamu pořadu 360° na CNN Prima News).
Jeho hlavní akcí byl projev, který téhož dne odpoledne přednesl před pamětní deskou u Obecního domu. Václav Klaus zde opakoval své mantry o ohrožení naší suverenity a o levičáckém směřování Evropské unie. Akci organizoval Institut Václava Klause. Účastníky shromáždění zachytila fotogalerie Parlamentních listů.
P.S. Nevím, proč se nedá nesouhlas s trapným postojem Kateřiny Konečné vyjádřit nějakým slušným způsobem. Snůška anonymních vulgarit a útočné nenávisti pod jejím tweetem (nově: postem) na síti X je něco, co je třeba odsoudit a odmítat, a neradovat se, že to v daném případě postihlo názorového oponenta.
x x x
Jako každý rok, také letos se rozvinula debata nad seznamem vyznamenaných.
Jindřich Šídlo prý musel "dlouho přemýšlet" po důvodu vyznamenání bývalého ředitele ČT Petra Dvořáka. (2:30 záznamu pořadu 360°). Trochu mne mrzí, že tak zkušený novinář jako je Šídlo nepochopil symboliku Pavlova rozhodnutí, které je spíše vyjádřením podpory existence média veřejné služby než oceněním Dvořákova ředitelování.
Kromě toho Šídlo při zdůvodnění této údajně nejvíce kontroverzní volby (zasloužil se o média veřejné služby) zapomněl na slůvko "nezávislost." Neboť ve zdůvodnění se praví, že bývalý generální ředitel Ćeské televize Dvořák "... se po dobu svého mandátu zasazoval o nezávislá média veřejné služby". Ať byl Dvořák, jaký byl, nezávislost ČT dokázal uhájit.
Nesmysly typu "Česká televize pod vedením Dvořáka v lednu 2023 druhou prezidentskou debatou ovlivnila výsledek prezidentské volby," které Šídlo a Kulidakis v pořadu 360° s vážnou tváří citovali, snad ani není třeba vyvracet. Výsledek volby (Pavel 58,32 %, Babiš 41,67 %) mluví sám za sebe a o Jirákově "analýze" si už dávno myslím své.
x x x
Z několika opožděných, naštěstí ještě ne "in memoriam" vyznamenání mě potěšila Medaile za zásluhy 1. stupně pro Jana Gruntoráda zakladatele CESNEtu a "otce českého internetu", jehož aktivity při zavádění internetu do Československa/Česka dlouho nebyly oceněny. To ani poté, co ho jako prvního středoevropana přijali do celosvětové Internetové síně slávy.
21. 10. 2024  Včerejší víkendové televizní debaty přinesly několik "hajlajtů" (highlight - překládáno jako "zvýraznění", ale také jako "zlatý hřeb"):
Andrej Babiš v Partii Terezie Tománkové jakoby vypadl z oka Donalda Trumpa co do způsobu diskuse, jejímž obsahem jsou jen obecné sliby a proklamace a neustálé útoky na vládu (Fiala lže, ničí naši zemi, je to pokrytec, ten člověk není normální), proložené vulgární mluvou (to jsou všechno jenom kecy, to si děláte srandu).
Terezii Tománkové se z Andreje Babiše nepodařilo vydolovat jedinou konkrétní odpověď, i když se o to - zvláště v debatě o možných koaličních partnerech ANO - usilovně snažila.
Karel Havlíček, který v Otázkách Václava Moravce kráčel ve šlépějích svého šéfa mluvou hospody čtvrté cenové skupiny (vy jste dodrbali, co se dodrbat dalo, zpackaný stavební zákon, nechalo se to vyhnít, jste neomarxista pirát Jakub Michálek), si nakonec vysloužil od předsedy Senátu Vystrčila repliku:
"ten váš způsob vyjadřování a to nálepkování nebo osočování těch druhých (..) Vy prostě tu zemi nechcete, aby fungovala, vy chcete, aby nefungovala a aby to bylo tak, že lidé, kteří prostě nějakým způsobem nejsou spokojení, tak budou volit vás jako spasitele, ale vy nejste žádný spasitelé, vy jste lidi, kteří tu zemi vedou prostě močálem černým kolem bílých skal do špatný budoucnosti ... nám jde o slušný chování, a ne o to, aby ten někdo mlel pátý přes devátý a všem ostatním říkal, jak je to správně a co není správně.
Nedělní pořad televize Nova Za pět minut dvanáct přinesl některé perličky z úst Jany Maláčové SOCDEM (tahle vláda nevládne, je strašně neschopná, je prolhaná) a Jiřího Paroubka ČSSD (Šmarda figurka pro legraci, jehož jméno jsem zapomněl), kteří nevylučovali volební spolupráci s Kateřinou Konečnou KSČM.
A tak z celého nedělního televizního debatování jsem získal jedinou pozitivní zprávu. Byla od Romana Prymuly na Nově (video 52:30): podzimní epidemie Covidu je na ústupu, chřipka nás teprve čeká.
x x x
Ještě dnes pokračovalo hádání Petra Fialy s Andrejem Babišem, který komentářem v MF Dnes napadl současného premiéra: "Petr Fiala už je jen směšný a trpí halucinacemi."
Petr Fiala odpověděl na X tweetem "Asi začíná mít problémy s pamětí a/nebo už sám uvěřil lžím, kterými zásobuje veřejnost, jak se mu to zrovna hodí. Nevím, co je horší."
Babiš pak kontroval: "Zase špatně, pane premiére. Nevadí, už jsme si zvykli, že mluvíte z cesty."
Na což Fiala reagoval: "Andrej Babiš se opět pokouší ohýbat fakta a odvolává se při tom na pelmel různých novinových článků."
Ano, taková je úroveň českých politických diskusí! A ty, občánku, si vyber!
x x x
Odpoledne pak přišla zpráva z Bratislavy: "Ministerstvo vnútra uzavrelo zmier s Ing. Andrejom Babišom v spore o ochranu osobnosti (...) po dôkladnom zhodnotení právnej situácie a ekonomických rizík spojených s pokračovaním súdneho sporu."
x x x
Smrt šéfa Hamásu Jahjá Sinvára skrývajícího se celý rok v tunelech a troskách Gazy, potvrzená 17. října, byla provázená obrazovou dokumentací, která oficiálně i neoficiálně pronikla do médií i sociálních sítí, včetně záznamu videa z kamery dronu, jenž zachytil poslední okamžiky Sinvárova života, krátce před tím, než další tanková střela pohřbila Sinvára v troskách, kde ho později nalezli a identifikovali vojáci IDF.
Nicméně je třeba mít stále na paměti, že téměř všechny obrazové záběry z válek se k nám dostanou jen ve výběru, o kterém rozhodují válčící strany, a tak nám ukazují jen část reality.
Některé z nich zveřejněné z propagandistických důvodů, jako například odtajněné záběry Sinvárovy rodiny uchylující se před útokem do podzemního bunkru, jsou pak základem dalších reakcí na sociálních sítích. Některé z nich v dosti rozdílné interpretaci.
x x x
Ad Ukrajina: Pětibodový mírový plán, se kterým prezident Zelenskyj nejprve seznámil západní mocnosti a ve čtvrtek 17. října přednesl na jednodenním summitu Evropské rady, vychází z této argumentace:
"Rusové se uchylují k diplomacii až tehdy, když zjistí, že svých cílů nedosáhnou silou. Proto je třeba posílit Ukrajinu, přijmout ji do NATO, dát jí dost zbraní a ještě více přitlačit na Rusko. Za to se vám Ukrajina odvděčí svým nerostným bohatstvím a posílením vaší obrany našimi válečným zkušenostmi."
Do čtenářského deníčku Louče jsem před časem zařadil úvahu "Jugoslávie u tří oceánů. Co čeká Rusko a Ukrajinu po válce", jejíž autor odmítá srovnání Ukrajiny s druhou světovou válkou, v níž byl agresor poražen.
Podle této analogie by Ukrajina měla očekávat zaslouženou odměnu za prožité utrpení: vítězství, nový Marshallův plán, plnohodnotné začlenění do Evropy.
Takový scénář by však vyžadoval maximální aktivní účast Západu, který by jako ve druhé světové válce konflikt "považoval za svou nejvyšší prioritu, na níž závisí jeho vlastní přežití (...) Takové vnímání rusko-ukrajinské války však v západních zemích teď není a stěží se objeví."
Vlažné přijetí Zelenského mírového plánu je toho důkazem. Citovanou vizionářskou úvahu publikovanou na Carnegie Endowment For International Peace pokládám stále za hodnou přečtení.
x x x
Posledně jsem slíbil, že se podívám blíže na konflikt Seznam zprávy versus propuštění datoví žurnalisté Mahdalová/Škop. Zatím jsem na to ještě nenašel čas, protože jsem se rozhodl sepsat pamflet k platům politiků a soudců.
V Seznamu se stále cosi děje. Dne 16. října opustil Seznam Jakub Unger, který Seznam zprávy v roce 2016 vybudoval.
Ve stejný den 16. října navštívili Seznam úředníci ÚOHS Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při neohlášené inspekci, shodou okolností den poté, co Seznam zprávy opakovaně upozornil na to, že ÚOHS a jeho předseda spolupracují s firmou člověka, který čelí obžalobě.
Tuto kauzu poprvé publikoval Seznam zprávy už v srpnu, na což tehdy ÚOHS reagoval tiskovým sdělením: "O obžalobě pana Petříka v uvedené dotační kauze se vedení Úřadu dozvědělo až z vašeho dotazu. Podle informací, které jsme si k dané věci nyní zjistili, se nejedná o aktuálně vznesenou obžalobu (...) ctíme presumpci neviny."
13. 10. 2024 Ohlédnutí za dvěma říjnovými týdny:
Miroslav Kalousek 1. října oznámil:
"Po patnácti letech jsem ukončil své členství v TOP09. Svým bývalým kolegům děkuji za léta spolupráce a přeji jim hodně štěstí a osobní spokojenosti do dalších let."
Webová stránka TOPO9 však i nadále vede Kalouska v rubrice zastupují nás.
Dost pochybuji, zda pětašedesátiletý, devadesátkovými aférami poznamenaný Kalousek bude schopen přinést svěží vítr do našeho politického života.
Jestliže je skutečně takový politický profesionál, jak se o něm říká, asi by měl spíše vyčkat, kdo zvedne prapor obnovy, a pak se k němu přidat a nabídnout mu své zkušenosti. Jinak jeho vstup do aktivní politiky přinese jen další fragmentaci naší politické scény.
x x x
Sjezd sociální demokracie, která se v červnu 2023 přejmenovala na SOCDEM (zkratku ČSSD si mezitím přivlastnili Jiří Paroubek s Janou Volfovou jako "Česká suverenita sociální demokracie"), si 5. října zvolil novou předsedkyni, Janu Maláčovou, která to v souboji s Jiřím Dienstbierem vyhrála v poměru 101:33.
Tak končí dlouholetý sen o české sociální demokracii západoevropského střihu, která sice bojuje za sociální práva občanů, ale nezříká se odpovědnosti za fungování státu.
Na podbízení se voličům demagogickou kritikou vlády a populistickými sliby jsou tu dnes jiní, takže pro slibovaný program "spojené levice" zbývá Maláčové jen Kateřina Konečná snažící se zakrýt transparentem "Stačilo!" základ své politické existence - KSČM.
x x x
Na výsledky sjezdu SOCDEM reagoval exministr zahraničí Tomáš Petříček s legendou ČSSD Petrou Buzkovou odchodem ze strany.
Následoval vznik manifestu Progresivní Česko. Mezi jeho signatáři jsou Tomáš Petříček, Jiří Dienstbier, ale také pirátský ex-europoslanec Mikuláš Peksa.
Pokud by to měl být pokus o vznik nové politické strany po vzoru Progresívneho Slovenska, pak je to pokus dosti nesmělý, chybí mi v něm vedle programu vůdčí politická postava typu Martina Šimečky.
x x x
Při sledování dnešních Otázek Václava Moravce (po delší době skutečně s tématy "o jakých se začne mluvit") jsem jednoho politika, kterému bych bez váhání dal svůj hlas, viděl.
Mám na mysli Jakuba Landovského, který - podobně jako Petříček a Buzková - rovněž oznámil odchod od sociální demokracie a v diskusi podle mého názoru o třídu převyšoval své debatní partnery - Jana Lipavského a Kateřinu Konečnou.
Především věcností svých argumentů při pojednávání témat domácí a zahraniční politiky, včetně války na Ukrajině, které se vymykají známému stylu únavných duelů, v nichž se snaží debatéři jeden druhému nasadit hlavu lháře a nedůvěryhodného hlupáka.
Jeden takový předpověditelný duel dnes nabídla Partie Terezie Tománkové s Marianem Jurečkou a Alenou Schillerovou (diskutovaná témata: zvýšení platů pro politiky, kvalita státního rozpočtu, peníze pro první dámu).
x x x
Jen tak na okraj: Z rozhovoru, který Václav Moravec poskytl podcastu Marie Bastlové "Mediální cirkus," jsem pochopil, že uvnitř zpravodajství ČT to asi trochu skřípe.
Nebývá zvykem, že se novinářští kolegové na veřejnosti vzájemně kritizují. Mám na mysli nejen Moravcův postoj k případu Nory Fridrichové a pořadu 168 hodin, ale také k Michalu Kubalovi, který prý "se nestíhá dostatečně věnovat řízení, protože sám příliš často moderuje."
x x x
Válečné konflikty ve světě zuří s neztenčenou silou, na Blízkém Východě navíc eskalují izraelským vstupem do Libanonu a íránským deštěm raket mířících na Izrael.
S výjimkou masívního íránského útoku  z 1. října česká média tyto události zaznamenávají až v druhém plánu, jsou tu jiné priority.
Jednak výše uvedená témata (platy politiků, náhrady první dámy, občas rozpočet), ale také zprávy o houbové explozi v českých lesích, které už dva týdny plní téměř všechna česká média. Od včerejška se k nim přidal začátek dalšího ročníku StarDance.
x x x
Dne 9. října vystoupil v europarlamentu Viktor Orbán, premiér země, která v těchto měsících předsedá Radě EU. Zpravodajství ČTK o jeho projevu bylo poměrně stručné. Bruselští zpravodajové MFDnes rozšířili zprávu ČTK o následné ohlasy a postoje českých politiků.
Z uvedených zpráv zaměřujících se na konflikty a kritiku jsem získal pocit, že Orbán rozčílil europoslance svou zprávou o prioritách maďarského předsednictví.
Až komentář Karla Bartáka na ČRo Plus mě vyvedl z omylu. Doslova: "Orbán chytře koncipoval svůj projev velmi smířlivě. Mluvil o tom, že Maďarsko chce být katalyzátorem příštích změn..."
Jenomže pak se do něj pustila - také kvůli Ukrajině, kterou Orbán z ohlášených priorit vyzmizíkoval - Ursula von der Leyenová, a teprve potom to Orbán "rozbalil" až do osobních útoků proti jednotlivým poslancům, a samozřejmě proti "korupčníkovi" Sorosovi. Detaily zde.
x x x
Aféra novinářů, s nimiž Seznam zprávy rozvázal smlouvu, nechala mainstreamová média poměrně chladnými, zatímco na internetu a v sítích to bylo docela žhavé téma.
Vše začalo 2. října oznámením na síti X, že "vedení redakce Seznam Zprávy ukončilo spolupráci s datovými novináři Kateřinou Mahdalovou a Michalem Škopem," protože "se ocitli ve střetu zájmů, když pro SZ vypracovali analýzu k agendě Pirátů, přičemž zároveň existovalo propojení s Českou pirátskou stranou dohledatelné ve veřejných smlouvách."
Tou "agendou Pirátů" byl článek o DSŘ (digitalizace stavebního řízení) polemizující s argumenty, jež vedly k odvolání Ivana Bartoše. Poté, co Seznam zprávy odmítl článek zveřejnit, objevil se na sociálních sítích. A tím "propojením" byla smlouva, podle níž Michal Škop před lety zpracoval volební kalkulačku pro jednoho pirátského poslance.
O detailech případu a polemice, která se na toto téma rozvinula, chci sepsat samostatný text do pravého sloupce Louče. Podle komentáře Daniela Dočekala, majitel Seznamu Ivo Lukačovič se svým heslem "Orel much nelapá" a "Not on my watch" nevyšel z aféry zrovna nejlépe.
30. 9. 2024 Hnutí ANO poprvé uspělo v Senátu - tímhle  titulkem zpravodajství MF Dnes odkazovalo na senátní volby z roku 2022, při nichž do druhého kola postoupilo sedmnáct kandidátů hnutí ANO, z nichž nakonec uspěli jen tři. Tentokráte jich z devatenácti v druhém kole uspělo šest, když další dva senátoři se dostali do Senátu už v prvním kole.
Je to stále stejná písnička - opozice je silná nejen svým populistickým programem a lacinou demagogií, ale hlavně slabostí vlády s jejími koaličními kompromisy, s její neschopností obhájit nezbytná nepopulární opatření a také pokračující absencí výrazných osobností v jejím čele.
x x x
Peripetie spojené s odchodem Pirátů z Fialovy vlády v médiích téměř překryly vystoupení Petra Pavla v USA na Valném shromáždění OSN (video zde) a návštěvu, která měla četné doprovodné akce.
Jednou z nich byla účast na otevřeném zasedání Rady bezpečnosti OSN na téma Leadership for Peace 25. září, na němž Petr Pavel vyzval Čínu, aby se chovala podle role, o niž usiluje. Doslova: "Být důležitým světovým hráčem přináší nejen výhody, ale i velkou odpovědnost za světový mír a bezpečnost.".
Ještě před tím 23. září The New York Times zveřejnil prezidentovy názory na válku na Ukrajině, která by měla být realistická ohledně svých válečných cílů.
x x x
O míru a bezpečnosti na Ukrajině se na půdě Rady Bezpečnosti debatuje průběžně. Zasedání, které se konalo 24. září, bylo však mimořádné úrovní přítomných delegátů - ministrů, kteří do New Yorku přijeli na VS OSN.
Za zmínku stojí zvláště vystoupení polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského, který reagoval na postoj ruského delegáta.
Vasilij Něbenzja kromě jiného zde prohlásil, že "Rusko bylo vždy připraveno žít v míru a dobrém sousedství s Ukrajinou, dokud se nezformovala do agresivního, rusofobního, neonacistického vosího hnízda, ohrožujícího naši bezpečnost."
Závěr jeho projevu byl vysloveně útočný: "Jestliže nám však západní tábor nedovolí zbavit se tohoto „rakovinného nádoru“ (což je současný kyjevský režim) mírovými prostředky a pokud geopolitické a ekonomické úvahy Washingtonu a jeho satelitů budou vytrvale převažovat nad cíli zachránit tu zemi, budeme pokračovat ve speciální vojenské operaci, dokud nebude jejích cílů dosaženo vojenskými prostředky. Když se nenajde jiný způsob, jak dosáhnout míru."
Joseph Goebbels by to lépe neřekl.
x x x
V sobotu 28. září oslavil Miloš Zeman své osmdesáté narozeniny v luxusním hotelu Štekl v Hluboké nad Vltavou, který vlastní bývalý politik označovaný za kmotra ODS, podnikatel a lobbista Tomáš Hrdlička. Údajně bylo pozváno kolem dvě stě hostů.
Premiér Petr Fiala mezi nimi nebyl, u Zemanova prezidentského stolu však zasedli čelní politici ze středovýchodní Evropy - polský prezident Andrzej Duda, slovenský prezident Peter Pellegrini, maďarský premiér Viktor Orbán, srbský prezident Alexandar Vučič, ale také slovenský exprezident Ivan Gašparovič, český expremiér Andrej Babiš, nemohl chybět Václav Klaus s manželkou. Slovenský premiér Robert Fico pogratuloval Zemanovi v předstihu u sobotního oběda.
Soukromá akce Miloše Zemana se stala víkendovým hitem českých bulvárních médií, které své zpravodajství doplnily četnými fotogaleriemi, jako například ty v Blesku zde a zde, nebo na webu lidovky.cz. Natočila se i některá videa.
Média veřejné služby a jejich konzumenti se museli spolehnout na agenturní zprávy a svědectví účastníků v jiných médiích.
Neměl jsem čas ani náladu procházet videa Blesku doprovázená nekonečnými reklamními šoty a spokojil jsem se sestřihem na síti X ilustrujícím atmosféru celé akce.
x x x
Po sebe jsem si však z fotogalerií "vyzobal" dokumentaci přítomných mediálních osobností. Zde je: Luboš Xaver Veselý s Alex Mynářovou, Luboš Procházka autor knihy "Spiknutí - Pravda o pokusu odstranit prezidenta ČR", Petr Žantovský v pozadí za exhejtmanem Haškem, Jiří Ovčáček s prošedivělými skráněmi, nebo šedá eminence médií a spolumajitel Parlamentních listů Michal Voráček.
Fotoreportéři kromě jiného zachytili, jak herec Ivan Vyskočil, který přinesl jako dárek Miloši Zemanovi malou zeměkouli, jí musel nechat rozebrat při bezpečnostní prohlídce. Dárky, které by mohly vybuchnout - takový je už dnešní svět...
x x x
...svět, v němž už nejsou bezpečné ani podzemní bunkry.
Přesvědčil se o tom šéf politické a teroristické organizace Hizballáh Hasan Nasralláh, kterého několik metrů pod zemí zabily izraelské (americké?) bomby v pátek 27. září. Jaká asi bude odveta?
25. 9. 2024 Včera byl den bohatý na události... V politice...
...ale i v životě celebrit.
22. 9. 2024 
Volby do zastupitelstev krajů jsou za námi. Na první pohled porovnání letošních výsledků s volbami předchozími nepřináší nic nového. Vítězem se opět stalo hnutí ANO (tmavě modrá barva na grafu).
Jak upozornil Bohuslav Pečinka, "před čtyřmi lety stačilo ANO k vítězství v krajích v průměru 20-25 procent. Dnes zvítězilo s 35-45 procenty..."
Jestliže před čtyřmi léty se vítězství ANO nepřeklopilo do reálné exekutivní moci, protože se proti němu v krajích zformovaly různobarevné koalice, které je vyřadily ze hry, tentokráte je situace jiná. ANO si už může diktovat v šesti krajích, navíc už není nepřijatelným koaličním partnerem, ale může se stát cenným spojencem pro oslabené strany, které se chtějí udržet u moci (středočeský kraj).
V satirickém příspěvku "Voliči vyslali jasný signál Co znamená, když politik řekne..." Jindřich Šídlo sestavil přehled frází a klišé, kterými se politici před voliči obvykle snaží zamaskovat svoji prohru. Některé z nich jsem z úst politiků tento víkend skutečně vyslechl.
Nejtěžší porážku zažili Piráti. Když v roce 2016 v krajských volbách začínali, získali 1,74 procenta hlasů a tři mandáty, v roce 2020 se svými 12,03 procenty byli dokonce hned druzí za ANO (21,82 %) a získali 91 mandátů, letos se jim podařilo obhájit jen 3 mandáty za 3,57 % hlasů.
Připomeňme, že státní příspěvek na mandát člena zastupitelstva kraje činí ročně 250 000 Kč ročně. Těch 22 milionů bude v pokladně Pirátů citelně chybět.
Dnes před půlnocí předseda Pirátů Ivan Bartoš oznámil rezignaci celého předsednictva a také, že "v nadcházející volbě se o post předsedy ucházet nebudu... je potřeba nový vítr ve vedení strany."
Na post předsedy rezignoval také předseda SOCDEM Michal Šmarda.
x x x
Zda také volby do Senátu budou pro hnutí ANO úspěšné, ukáže až druhé kolo. Do 27 volebních obvodů ANO nasadilo 25 kandidátů a 21 z nich uspělo. Dva z nich už mají senátorské křeslo jisté (Jana Mračková Wildumetzová a Martin Bednář), o ostatních rozhodne druhé kolo příští týden.
Není vyloučeno, že se zopakují situace z předešlých let, kdy zafungoval anti-babiš a v druhém kole odcházeli kandidáti ANO hromadně poraženi. Uvidíme.
Letos poprvé v historii voleb do Senátu se stalo, že v prvním kole získalo více než 50 procent hlasů hned pět kandidátů. Kromě dvou výše uvedených ještě Pavel Fischer (KDU/ČSL+ODS+STA+TOP), Jiří Čunek (KDU/ČSL) a Petr Vícha (SOCDEM-ANO). Viz údaje historické statistiky.
18. 9. 2024 Škody způsobené povodněmi na Moravě jsou obrovské, zvláště na dopravní infrastruktuře.
Vzpomněl jsem si na zatopené metro v Praze před 22 lety, jehož provoz se plně obnovil až po sedmi měsících v březnu 2023. Teď to asi bude také trvat měsíce a roky.
Doufejme, že to Fialova vláda zvládne podobně jako ta Špidlova v roce 2002, která však za to musela zaplatit - kvůli následným úsporám a nesplněným volebním slibům sociální demokrati prohráli eurovolby v roce 2004.
Volby do zastupitelstev krajů, které nás čekají za dva dny, se budou konat i v povodněmi zasažených okrscích, rozhodla vláda.
Proti tomu nejhlasitěji protestuje primátor Opavy Tomáš Navrátil, který vyzývá k vyhlášení nouzového stavu a odložení voleb. Navrátil se zaštiťuje zájmy voličů, zapomíná však dodat, že mu při tom jde také o jeho kandidaturu do Senátu.
x x x
Využití přírodního neštěstí k politickým hrátkám na sebe nedalo dlouho čekat. Alena Schillerová: "Je mi líto, že musím konstatovat, že postižení povodní mají velkou smůlu, že neštěstí je potkalo za vlády Petra Fialy." Nebo Karel Havlíček ve včerejších Událostech a komentářích (od 16. minuty).
O předvolebních debatách (na ČT24, nebo na CNN Prima News) ani nemluvě.
x x x
Poté, co se Jozef Síkela se stal eurokomisařem pro "mezinárodní partnerství a strategii", okamžitě se sesypal déšť výčitek na adresu úřadujícího premiéra Petra Fialy.
Před pěti lety opoziční politik Petr Fiala na Twitteru napsal: "Získané portfolio pro Věru Jourovou není v zájmu ČR a předseda vlády obelhal veřejnost, když říkal, že vyjednávání se vyvíjejí dobře. Jde o výraznou porážku autority předsedy vlády, který je hlavním politickým vyjednavačem v zásadních politických otázkách v Evropské unii."
Dnes mu to opozice vrací i s úroky:
"Vláda Petra Fialy u postu eurokomisaře pro Jozefa Síkelu absolutně selhala. Chlubili se, že bude ředitelem jaderné elektrárny. Nakonec byl jmenován správcem jezu a bude z lavičky počítat kachny."
Jenomže jak je to doopravdy? Kloním se k názoru Kateřiny Šafaříkové, která zhodnocení Síkelova portfolia uzavřela slovy: "Může ze své agendy leccos vykouzlit, může ale skončit jen u studní."
Popis Síkelova portfolia předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová shrnula do tohoto dokumentu.
x x x
Spirála násilí a nenávisti na Blízkém Východě se dál roztáčí. Včera a dnes vybuchovaly ukryté nálože v síti komunikačních zařízení - pagerů, kterými se Hizballáh vybavil poté, co přestal používat mobilní telefony. Výsledek: zatím přes dva tisíce zraněných a dvanáct mrtvých.
Nikdo nepochybuje, že je to akce Mossadu, i když se Izrael k akci nehlásí.
Komentář na voxpot.cz připomíná, že "detonované pagery patřily členům Hizballáhu na různých pozicích, nikoliv pouze jeho ozbrojenému křídlu".
15. 9. 2024 Katastrofální povodně, které už ve středu předpověděli meteorologové, dnes v neděli 15. září kulminují, zvláště na Moravě.
Symbolem letošní povodňové zkázy se zřejmě stanou města Jeseník, Krnov a Opava, v nichž je situace prý horší než v roce 1997.
Tady je časosběrné video o 62 hodinách srážkových mraků, které se nad Českem točí už třetí den.
Povodně vytlačily z médií ostatní témata a upozadily tradiční Babišův marketing před krajskými volbami, které se konají za týden.
x x x
V úterý 10. září americký zpravodajský kanál ABC News (názorově jakýsi střed mezi údajně levicovou CNN a pravicovou Fox News) odvysílal televizní debatu mezi prezidentskými kandidáty Donaldem Trumpem a Kamalou Harrisovou. Textový přepis zde.
Můj kamarád a známý Dušan Neumann, zavilý trumpista, na debatu okamžitě reagoval na FB emocionálním příspěvkem "lhářka Harrisová", který naštěstí později v české verzi trochu zbavil emocí a demagogie, takže se to dalo číst.
Ale i tak vždycky kroutím hlavou nad tím, jak se Dušan nechává unést svou nechutí vůči Demokratům a jak je ve vleku citátů a druhotných mediálních výroků, místo toho, aby šel k primárním zdrojům - viz např. Rozhodnutí Nejvyššího soudu o prezidentské imunitě nebo zpráva o potratech, jejíž data cituje mimo daný kontext (z roku 2021, tj. ještě před zneplatněním Roe v. Wade).
Mainstreamová média, podpořená bleskovým průzkumem CNN, napsala, že Kamala byla lepší Trumpa. Otázkou však je, zda si to myslí i ti nerozhodnutí voliči, které průzkum CNN nezachytil. To uvidíme až za dva měsíce.
Poté, co se Taylor Swift po televizní debatě vyslovila ve prospěch Kamaly Harrisové, Miroslav Motejlek to na síti X suše komentoval: "Je to tady. Taylor Swift versus Elon Musk.".
1. 9. 2024 
Včera vyšlo poslední tištěné vydání Lidových novin. Šéfredaktor Petr Bušta v nich oznámil, že "S řadou našich současných autorských osobností se čtenáři mohou od 1. září setkávat v nové internetové podobě Lidových novin na adrese lidovky.cz, prominentní postavení zaujme vyhledávaná názorová rubrika."
Důkaz přineslo dnešní "První poslední slovo" Ondřeje Neffa, když to " Poslední Poslední slovo" sepsal Jaroslav Veis.
Ke konci tištěného vydání LN vyšlo několik vzpomínkových komentářů mající charakter pláče nad rozlitým mlékem a hledání "kdo za to může."
Mám na mysli text Petra Janyšky Nedůstojný konec Lidovek v Deníku Referendum, který měl zkrácenou verzi Konec Lidovek, které se nestaly velkým projektem v rozhlase ČRo Plus (byla to strategická chyba, jíž se po listopadu 1989 dopustily české disidentské elity).
Nebo komentář Pavla Šafra, jednoho ze čtrnácti šéfredaktorů Lidovek (Jiří Ruml, Rudolf Zeman, Jaroslav Veis, Tomáš Smetánka, Jaromír Štětina, Jiří Kryšpín, Libor Ševčík, Jefim Fištejn, Pavel Šafr, Veselin Vačkov, Dalibor Balšínek, István Léko, Petr Bušta) K Lidovým novinám se jejich majitelé i někteří novináři chovali cynicky.
(Lidové noviny zabil cynismus řady novinářů a buranství našich miliardářů. Tuhle pravdu je třeba zaznamenat pro naše poučení. A ne ji zakrývat banalitami o éře internetu.)
Nebo vzpomínání jednoho z otců zakladatelů Michala Klímy Jak začínaly končící Lidové noviny.
(Za hlavní problém počátku vydávání LN považuji prakticky úplný nezájem nových politiků o média. Ten nezájem se netýkal jen Lidovek, ale celého vydavatelského prostředí. (...) Nedostatek tiskáren, hroutící se distribuce, daně nastavované bez ohledu na specifika médií atp. To vše byl hlavní důvod, proč česká média neměla sílu na vlastní existenci a rychle končila u zahraničních vlastníků).
Korunu všemu nasadilo jakobínské kádrování Adama Drdy v Bubínku revolveru Kdo zničil Lidové noviny?. Adam Drda si to tady "rozdává" s textem Marka Švehly Končí noviny, které páchaly těžký zločin z 19. července v Respektu, jenž bilancoval celou historii polistopadových Lidových novin.
(Drda: Plačky nad zánikem někdejšího „klenotu české žurnalistiky“ mi připadají nevěcné a srandovní (...) Ovšem otázka, kdo je zlikvidoval, zůstává podstatná. A řekne-li se, že odpovědnost nese Babiš, (...) je to jen část pravdy, ta nejpohodlnější pro většinu zúčastněných. Babiš přece nic neničil sám: od počátku mu pomáhal zástup bezzásadových trulantů, kteří by se aspoň teď mohli stydět, což je ani nenapadne).
Těmi "trulanty" jsou pro Adama Drdu všichni, kteří po Babišově převzetí Mafry v roce 2013 neopustili redakci Lidových novin a snažili se i nadále o slušnou žurnalistiku, počínaje Martinem Zvěřinou, Petrem Zídkem, Zbyňkem Petráčkem, Janou Machalickou přes Petra Kamberského až po Ondřeje Neffa, Josefa Mlejnka nebo disidentku Petrušku Šustrovou.
To mnohem střízlivější závěr vyplynul ze vzpomínání bývalých členů redakce Kamily Klausové, Petry Procházkové, Jana Dobrovského a Robert Čásenského v "devadesátce" ČT24 z 30. srpna, kteří se v závěru shodli, že v nedaleké budoucnosti nejspíš skončí i další české tištěné deníky. "Myslím si, že Lidové noviny jsou první vlaštovkou, ale letí kousek před hejnem," uvedl Robert Čásenský s tím, že očekává konec dalšího listu do pěti let.
17. 8. 2024
Před dvěma dny byl uveden do distribuce "český film roku" Vlny, jak jej už po předpremiéře v  Karlových Varech označila Irena Hejdová v Deníku N.
Distribuční premiéru provázela záplava recenzí a rozhovorů, z níž letmo vybírám:
15. srpen - ČT24 ve večerním pořadu 90´ uvedla rozhovor s Jiřím Mádlem, Vojtěchem Vodochodským a  Janou Šmídovou.
15. srpen - rozhovor Lucie Výborné s Jiřím Mádlem a Janou Šmídovou v Radiožurnálu.
16. srpen - rozhovor s režisérem Jiřím Mádlem a producentkou Monikou Kristlovou v pořadu ČT Kavky, v němž se o natáčení dozvíme více než v předlouhém rozhovoru Lenky Nejezchlebové s Jiřím Mádlem v Deníku N z 9. srpna.
16. srpen - rozhovor s Jiřím Mádlem ve Víkendu Hospodářských novin, doplněný recenzí Ireny Jirků (Když Češi nejsou za poražené ani za zbabělce. Vlny posouvají Jiřího Mádla do evropské špičky).
16. srpen - recenze Vojtěcha Ryndy v týdeníku Reflex (...nelze ubránit pocitu, že Vlny plynou až příliš hladce, že jsou až příliš divácky vstřícné a přehledné, že jejich kladní hrdinové působí až příliš ušlechtile).
16. srpen - recenze Pavla Sladkého iRozhlas.cz (Vlny jsou kvalitní mainstream, jaký v Česku z vícero důvodů potřebujeme. Bez určitého tlaku na emoce se takový film obejde těžko. Jeho „prohřešky“ proti historické realitě jsou někdy signifikantní a odhalující chtěnou heroizaci.)
x x x
Film jsem ještě neviděl, ale rozhodl jsem se, že v tomto případě předem upouštím od publikování svého názoru na využívání historických událostí a jejich kulis k vytváření nových vymyšlených příběhů (své jsem si řekl už u seriálu Volha).
Jako pamětník těchto událostí však pokládám za užitečné zveřejnit vzpomínku Jana Petránka na Milana Weinera, která dostatečně - bez heroizace - přináší portrét jednoho z hrdinů uvedeného filmu.
K tomu ještě přidávám odkaz na počátek slavné debaty Weiner-Záruba z března 1968.
Historici Pražského jara 1968 často uvádějí, že širokým veřejným míněním, které zpočátku přijímalo výměnu Dubčeka za Novotného v čele KSČ za nezajímavé partajní "škatule hýbejte se," zahýbal až pořad Československé televize Ze 4. února 1968, v němž se prolomilo tabu mlčení o IV. sjezdu spisovatelů a tzv. strahovských událostech.
Málokdo si vzpomene, že televize pouze kopírovala rozhlas, který toto mlčení prolomil už  25. ledna v "Písničkách s telefonem," v pořadu, který vymyslel a prosadil Milan Weiner.
Oprava 18.8.: zřejmě to bylo v komentovaném pořadu "Jedenadvacítka," který po roce 1963 rovněž prosadil Milan Weiner. "Písničky s telefonem" vznikly až 8. února 1968 (zdroj "Od mikrofonu k posluchačům, str. 293).
13. 8. 2024 V neděli 11. srpna ženským maratonem a závěrečným ceremoniálem skončily 33. letní olympijské hry v Paříži.
Medailový zisk Česka byl nejnižší v historii LOH: tři zlaté a dvě bronzové, které nás v medailové tabulce zařadily na 28. místo. (Zlato: tenis Siniaková/Macháč, kanoe Martin Fuchsa a kajak Josef Dostál. Bronz: družstvo šermířů a oštěp Nikoly Ogrodníkové.)
Obešlo se to bez většího nářku v médiích. Ta podle mého názoru víceméně odrážela převládající náladu české veřejnosti, že každý den nemusí být posvícení, a že někteří čeští vynikající sportovci zkrátka měli smůlu (4 centimetry dělící Vadlejcha od oštěpářské medaile, Prskavcův nešťastný dotyk branky apod.).
x x x
Potřebu vyjádřit se na svém blogu kriticky k letošním olympijským hrám pocítil však kardinál Dominik Duka. Jeho srovnání Paříže 2024 s Berlínem 1936 vyvolalo dosti velké pohoršení. Šlo o tento odstavec:
"Co říci? Jak proběhla Olympiáda? Mnozí mě předešli. Vytvořil se trojlístek olympiád 1936 - Berlín, 1980 - Moskva a nyní Paříž 2024. Olympiáda nastolila mír. Proto zmíněné tři olympiády odporují těmto zásadám. Sportovci byli zneužiti k jiným cílům: k nacismu, komunismu a k novým ideologiím, které nám vlastně říkají, že neexistuje lidská identita. Z toho důvodu také ale neexistuje právo a neexistuje ani potřeba míru a přátelství...".
x x x
Český olympijský výbor ČOV zase vyvolal pozdvižení požadavkem, aby pořadatelé studentských vědomostních soutěží přestali používat v názvu slovo olympiáda.
Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek spolu s vědci, politiky a pedagogy připomněl, že školní olympiády mají dlouholetou tradici a podporují rozvoj talentovaných žáků. Výklad zákona o ochraně olympijských symbolů ze strany ČOV pokládá za nepochopitelný.
x x x
Miloš Čermák, který s manželkou Sentou na webu inspiruj.se pořádají přednášková turné o umělé inteligenci, využil AI ke shrnutí obsahu dvouhodinového rozhovoru na síti X, který zde 12. srpna vedl Elon Musk (vlastník X) s prezidentským kandidátem Donaldem Trumpem.
Donald Trump se tak vrátil na někdejší Twitter, nyní síť X, který ho v lednu 2021 vypnul poté, co nepřestal zpochybňovat výsledky prezidentské volby a nepřímo tak vyvolal útok na Kapitol.
Když Elon Musk Twitter koupil a přejmenoval ho na X, v listopadu 2022 nabídl Trumpovi, aby se na tuto sociální síť vrátil, ten se mezitím zabydlel na vlastní platformě Truth Social
Čermákova AI vyhodnotila kromě jiného také Trumpův postoj k Putinovi nebo jeho výroky o Kamale Harrisové.
Jeden z diskusních příspěvků však k tomu suše dodal: Takhle to vypadá skoro až hezky... Kdyby ovšem člověk neslyšel, jak Trump blábolí, mele páté přes deváté (...) a velká část z toho, co semele, není pravda nebo je trochu jinak.
6. 8. 2024 K současným rasovým nepokojům ve Velké Británii:
Hrdina české extremistické, ale i pravicové scény Tommy Robinson (viz např. před lety publikovaný oslavný článek na Echo 24), který si udělal z rasismu milionový byznys, z pětihvězdičkového hotelu na Kypru přilévá na síti X olej do ohně rasových nepokojů ve Velké Británii.
Deník The Guardian se táže: Jsou úřady proti Tommy Robinsonovi bezmocné? (Are the authorities powerless to stop Tommy Robinson’s online output?).
Elon Musk, který Robinsonovi vloni v listopadu obnovil zastavený účet na síti X (Twitter ho zastavil 28.3.2018), k tomu dodal "Občanská válka je nevyhnutelná."
K osobě Tommy Robinsona už před šesti lety proběhla diskuse, které jsem se zúčastnil textem "Příběh Tommyho Robinsona aneb Globální Facebook a novináři, kteří nectí fakta".
29. 7. 2024 
Letní olympijské hry v Paříži zahájil v pátek 26. července ceremoniál ve stínu Eiffelovky, který se sestával z kulturního programu na březích Seiny, po níž defilovaly lodě s účastníky her.
Aférou se stala scéna, kterou sociální sítě interpretovaly jako aluzi na poslední večeři Ježíše Krista. Pořadatelé olympiády se museli omlouvat a autor ceremoniálu Thomas Jolly popřel, že by kritizovaná scéna měla být paralelou k Poslední večeři. Jeho záměrem prý bylo oslavit diverzitu a vzdát hold hodování a francouzské gastronomii.
Na wikipedii jsem si našel osobu Toma Jollyho a bylo mi vše jasné - našel jsem tu avantgardního umělce, který chce - podobně jako návrhář českého olympijského oblečení Jan Černý - překvapit, šokovat za každou cenu.
x x x
Dále jen krátce ze světa médií.
Na tiskové konferenci ve středu 24. července Česká televize zveřejnila své programové plány na podzimní sezónu, které bude opět dominovat soutěž StarDance a v jejím stínu životopisný film Smetana se seriály Docent II a Lovec. Tedy nic moc zvláštního.
Kdo si nechce stahovat press kit připravený pro novináře, najde ho v informaci Honzy Potůčka na televizniweb.cz.
x x x
O den později 25. července tiskové oddělení ČT vydalo tiskové prohlášení, v němž generální ředitel ČT Jan Souček zdůvodňuje konec vysílání publicistického pořadu Nory Fridrichové 168 hodin slovy: "dění z posledních dnů" (zřejmě parlamentní debata kolem schvalování tzv. velké mediální novely - pozn. mš), které se pořadu bohužel také týká, a které nepoškozuje jen pořad samotný, ale nestaví do dobrého světla ani Českou televizi."
Historii pořadu vysílaného od roku 2006, včetně hlavních skandálů, které ho provázely (prezidentská rozcvička, mizející pero v Chile, naposledy Wollnerova aféra) podrobně popsal Filip Rožánek na Lupě.
 Tisková zpráva z 8. září 2006 popisuje ambice, s nimiž pořad začínal. Ke zhlédnutí je i archivní záznam zcela prvního vydání z 10. září 2006, při němž jsem si oživil vzpomínky na dobu, kdy bylo po volbách, Miroslav Topolánek sestavoval vládu a paní Topolánková (v exkluzivním rozhovoru pro 168 hodin) ještě doufala, že zachrání své manželství.
Setkal jsem se v něm také s řadou známých osobností v mladším vydání: s Václavem Moravcem, Petrem Vizinou, Karlem Hvížďalou, Honzou Dědkem, Pavle Klusákem, ba i s Helenou Vondráčkovou.
x x x
V předminulém týdnu 18. července se Václav Moravec po delším čase nechal vyzpovídat u Čestmíra Strakatého. Média zaznamenala hlavně jeho výrok, podle něhož po případném odchodu z ČT by si založil vlastní podcast, v němž by byl svobodnější než v ČT.
Blesk z vlastních zdrojů zmínil "třecí plochy" Moravce s novým generálním ředitelem, což Jan Souček o den později v podcastu serveru idnes.cz Kontext dementoval.
x x x
Zemřela Kateřina Fričová, jedna z legend české televizní scény, která stála u vzniku televize Nova (1994), později se podílela také na konsolidaci televize Prima (1997-2000) a několik let byla programovou ředitelkou České televize. Nejobsáhlejší nekrolog jsem našel 25. července na Facebooku.
Když jsem vloni psal historii Primy, obrátil jsem se na ni s  dotazem, na kterými však už neodpověděla.
22. 7. 2024 Po osmi dnech je všechno jinak - sobotní atentát na Trumpa a včerejší dopis Joe Bidena rezignující na kandidaturu na amerického prezidenta se staly "game changers" - pravidla hry předvolební kampaně se mění.
Protože jak Donald Trump, tak Kamala Harrisová jsou - přinejmenším pro velké segmenty amerického voličstva - ne příliš důvěryhodné osoby, je možné, že do konečného rozhodování by mohl promluvit souboj kandidátů na viceprezidenta.
Přes Miloše Čermáka na síti X jsem se dostal na osobu Pete Buttigiega, ministra Bidenovy vlády, který by v takovém souboji mohl být důstojným soupeřem silné Trumpovy volby, charismatického J. D. Vance.
x x x
P.S. Video z Ugandy - chce snad ještě někdo pochybovat, že žijeme v globalizovaném světě?
17. 7. 2024 Vydavatelství Mafra včera oznámilo, že "Ke konci srpna mediální skupina MAFRA zároveň ukončí samostatné vydávání deníku Lidové noviny v tištěné podobě".
Damoklův meč zániku visel nad Lidovými novinami už od roku 1998, když Ringier prodával Lidovky německému vydavatelství RBVG (Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft) vlastnícímu jiný úspěšný deník MF DNES. Když vydavatelství RBVG kupovalo od Ringiera Lidovky, převzalo prý závazek, že "minimálně po dobu několika let" bude vydávat Lidové noviny jako samostatný titul. Deník Právo tehdy předpovídal, že to je tak na tři roky.
Kupodivu RBVG udrželo Lidovky při životě až do chvíle, kdy Mafru od něho koupil v roce 2013 Babišův Agrofert. Louč to tehdy komentovala: Lidové noviny na rozcestí. Naposledy se Louč ohlížela za historií Lidových novin, když v roce 2019 začal vycházet Deník N.
Klec spadla až letos. Mafru od Babiše koupila skupina KAPRAIN Group lobbisty a podnikatele Karla Pražáka na základě dohody z loňského září, kterou jsem komentoval: "...ve světě zuří válka a po výbušninách je stále větší poptávka. A když chtěl Pražák libové (Synthesii), musel koupit také bůček (Mafra, Londa)".
Teď jsem jen zvědav, kolik abonentů tištěných Lidovek bude ochotno přejít na jejich placenou elektronickou verzi. Kam bude psát Kamberský? Přesune se s Orientací na MF DNES také Poslední slovo?
Tištěným novinám dnes zvoní hrana. Předpovídá se, že úplně zaniknou. Já tomu nevěřím. Například vinyly stále existují. Pro fajnšmekry, ale existují. A snad něco podobného potká v budoucnu i deníky, které se rozhodnou nabízet úzké elitní vrstvě čtenářů seriózní informace zbavené deformujícího vlivu prvoplánových obchodních, ale i politických zájmů.
14. 7. 2024 Jsa na dovolené a v přírodě, o atentátu Donalda Trumpa, který exprezident USA naštěstí přežil jen se zraněním na uchu, jsem se dozvěděl až odpoledne. Atentátník, dvacetiletý Thomas Matthew Crooks vzdálený 130 metrů na střeše budovy přes ulici byl okamžitě zneškodněn ostrostřelci z budovy blízko pódia.
Jak je to dnes, v době chytrých mobilních telefonů a sociálních sítí, zcela běžné, vše se odehrálo v přímém přenosu, zaznamenáno na videích globálně rozšířených na sociálních sítích. Na síti X jsem zaznamenal několik zajímavých videí a pohledů:
- pohled zezadu na tribunu, která stála izolovaně od diváků zadní tribuny, na němž lze sledovat ochranku před atentátem
- pohled na snipery, kteří okamžitě z jiné střechy atentátníka zneškodnili,
- postavení atentátníka a střelců vyznačené na google mapě,
- reakce muže z davu, který média pokládá za spolupachatele a vylévá si na přítomných novinářích zlost,
- nesestříhaný záznam, který natočila americko-čínská televizní stanice NTD News (New Tang Dynasty Television), prý lepší než z oficiálních TV stanic.
Kdybych byl více trpělivý, možná bych těch neoficiálních videí na sítích našel ještě více (bohužel už se zde objevují i fejky).
Nedá mi, abych si nevzpomněl na sobotu 23. listopadu 1963. V srpnu jsem nastoupil na vojnu a v listopadu jsem dostal první opušťák. Přijel jsem domů v pátek a když jsem v sobotu ráno otevřel ve vinohradském činžáku schránku s novinami (odebírali jsme Lidovou demokracii), z první strany na mne křičel titulek: zastřelili amerického prezidenta.
Tehdy jsem poprvé v životě zažil, že věci a události, o kterých jsem si myslel, že se nemohou stát, se později staly. Bohužel takových událostí bylo v dalších letech ještě několik (například srpen 68, americký útok na Irák, ruský přepad Ukrajiny).
6. 7. 2024
Některá mediální témata začátku prázdnin se každý rok opakují: Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, Wimbledon, Tour de France, letos sportovně obohacené o fotbalové mistrovství Evropy a mimořádné volby ve Francii a Británii. O problémech Bidenovy kandidatury ani nemluvě.
x x x
Vzato od konce: Výsledky voleb do britské Dolní Sněmovny 4. července dopadly pro konzervativce katastrofálně. Labour Party je převálcovala, když v 650tičlenné Dolní sněmovně získala 411 poslanců, zatímco Konzervativní strana klesla z někdejší většiny 346 hlasů na 121 zvolených poslanců.
Brexitář Nigel Farrage s pravicovou populistickou Reformní stranou získal 5 poslanců (exit poll předpovídal 13 křesel). Kvůli většinovému volebnímu systému tento počet neodráží sílu Farragovy partaje, která se umístila na třetím místě s 14,3 % odevzdaných hlasů, které pak chyběly Konzervativní straně.
Ivan Kytka z Londýna to komentoval_ slovy: "Šlo spíše o výprask pro konzervativce než o podporu labouristů."
x x x
Od 1. července převzalo půlroční předsednictví Rady EU Maďarsko.
Předseda maďarské vlády Viktor Orbán 2. července poprvé navštívil Kyjev, kde se setkal s Volodymyrem Zelenským, a 5. července Rusko, kde se setkal s Vladimírem Putinem, kterému představil Maďarsko jako "brzy jedinou zemí v Evropě, která může jednat se všemi."
Předseda Evropské rady Charles Michel se nechal slyšet, že Orbán jednal bez mandátu členských zemí EU.
x x x
Ve Francii se zítra rozhodne, zda Francii bude vládnout Národního sdružení Jordena Bardelly (Le Penové).
Dodatek 8. 7. 2024: Dnes je překvapivě vše jinak. Exit polls ukazují, že na prvním místě bude volební blok Nová lidová fronta, a LePenovci NR budou v Národním shromáždění až na třetím místě, za vládním táborem Společně.
x x x
V USA se ozývají hlasy, že by Joe Biden měl odstoupit z kandidatury na prezidenta a přenechat své místo někomu mladšímu.
Že by to nebylo jednoduché, i kdyby to Biden vzdal (což nehodlá učinit), popisuje Vláďa Foltán na síti X.
x x x
Česká média však zahraničí příliš nezajímá. Hlavním mediálním tématem prvních červencových dnů byly starosti o prázdninové dovolenkáře a jejich problémy se zpožděnými lety a neodeslanými zavazadly z letiště Václava Havla.
Chaos s kufry byl na Primě otvírákem večerního zpravodajství po několik dnů.
V diskusi k příspěvku Romana Mácy jistý @PatLunacek ironicky poznamenal: "Největší problémy Čechů - fronty na kufry na letišti a zvýšení koncesionářského poplatku o cenu jednoho lahváče." Souhlas.
x x x
Ten poplatek chce vládní koalice opět protlačit silou - viz program 111. schůze Poslanecké sněmovny parlamentu s jediným bodem - první čtení tzv. velké mediální novely, sněmovní tisk číslo 738.
x x x
Mistrovství Evropy ve fotbale EURO 2024 se hraje bez nás. České mužstvo zde skončilo už 26. června po prohře s Tureckem. Ve skupině jsme skončili poslední.
x x x Loňská vítězka Wimbledonu Markéta Vondroušová vypadla ze soutěže hned v prvním kole. Její přemožitelku zdolala Barbora Krejčíková, zatím poslední z jedenácti českých tenistů a tenistek, kteří vstoupili do soutěže.
x x x
Na nepříliš lichotivou kritiku oblečení českých olympioniků reagoval předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval: V davu nás rozhodně nikdo nepřehlédne. Právě toho chceme dosáhnout v srdci Paříže, hlavního města módy.“
Trochu slabé zdůvodnění výběru epigonských vzorů módních přehlídek nemajících se sportem ani s prezentací naší země nic společného.
x x x
V těchto dnech vstupuje Louč do pětadvacátého roku své existence. Nemám, co bych dodal ke svému dinosaurovi z internetového pravěku, Vše už bylo popsáno před čtyřmi lety. Když jsem před dvěma lety končil s pravidelnými aktualizacemi, netušil jsem, že mě stále budou bavit aktualizace nepravidelné, kterými si bystřím paměť.
x x x
V nultém vydání Louče z 3. července 2000 jsem v rubrice "Co mne napadá před obrazovkou" napsal kromě jiného: "Balzámem na duši byl přenos sokolského sletu v sobotu 1.7. odpoledne. Jaké blaho vidět na obrazovce normální lidi s radostí ze života ochotné se podílet na něčem společném .... v době sobeckých individualistů ochotných za peníze učinit cokoli..."
Tento zážitek jsem si mohl opět zopakovat při přenosu ze XVII. všesokolského sletu (30. 6.-5. 7. 2024), jehož hromadná cvičení se konala ve Fortuna aréně v Edenu v Praze.
Ve stejné aréně, fotbalovém stadionu Slávie, kde před měsícem, 8. června, naopak vládlo násilí a ochota za peníze riskovat své zdraví - Oktagon 58
|
ČLÁNKY, ÚVAHY, POLEMIKY
9.1.2025 Když média tančí, jak Elon Musk píská
Elon Musk zas jednou předvedl sílu své sociální sítě X. Poté, co vyslovil podporu německé pravicové AfD a kancléře Scholze nazval nekompetentním hlupákem, poté, co pravidelně retweetuje populistické a krajně pravicové posty evropských politiků i médií v takové míře, až se proti tomu ozval francouzský prezident Macron, začátkem ledna se Musk zaměřil na britskou politickou scénu.
»»»
17.12.2024 Ohlédnutí za listopadem 1989 Co přinesla sametová revoluce novinářům? (Mediažurnál)
Tato řečnická otázka má jednoduchou odpověď – svobodu tisku, kterou dnes vnímáme jako svobodu médií a jako součást svobody projevu. Přinesla ji nejen těm, kterým bylo v minulých desetiletích odpíráno právo působit v novinářské profesi, ale také těm, kteří pracovali v nejrůznějších redakcích pod diktátem autocenzury a nomenklaturních šéfredaktorů.
»»»
11.12.2024 Velká mediální novela a její druhé čtení
Bývaly doby, kdy jsem se snažil korigovat nesmysly, které o médiích veřejné služby šířili čelní politici, včetně prezidenta. Bývaly doby, kdy jsem masochisticky trávil hodiny u počítače, abych sledoval přenosy jednání Rady České televize a stenoprotokoly sněmovních debat včetně blábolení expremiéra Babiše. Ty doby jsou pryč, můj život je příliš krátký na takové marnění času.
»»»
28.11.2024 Slast Lindy Bartošové
Jeden z esejů Jiřího Přibáně "Starci a válka" začíná citací z filmu Manhattan, kde Isaac Davis (Woody Allen) v intelektuálské společnosti newyorských snobů s obavami v hlase upozorňuje na to, že v New Jersey řádí neonacisté. S tématem neuspěje, protože zdejší společnost má důležitější konverzační téma - orgasmus.
»»»
21.11.2024 Konstruktivní dialog? (Mediažurnál)
Soužití mezi soukromými rozhlasovými stanicemi a veřejnoprávním rozhlasem nebylo vždy ideální, občas to mezi nimi zajiskřilo, ale až dosud se debata pohybovala v mantinelech vzájemného respektu, při uznávání úlohy a funkce média veřejné služby, jakož i potřeb komerčního vysílání.
»»»
5.9.2024 Zásadní problém dneška? Esej pro časopis Reportér
Když jsem položil otázku „Co je zásadní problém dneška?“ umělé inteligenci, její generativní předem natrénovaný nástroj pro vzájemnou konverzaci ChatGPT mi odpověděl: Je to klimatická změna. Chápu, že klimatické změny ovlivňují a budou ovlivňovat náš život, že jsou problémem, se kterým se lidstvo a budoucí generace musí poprat a hledat nějaká řešení...
»»»
21.8.2024 O lidech a událostech, které film Vlny využil jako kulisu svého příběhu
Úspěšný film Vlny vyvolal vlnu zájmu o události roku 1968, při níž se lidé často ptají - jak to vlastně bylo, když sám autor scénáře Jiří Mádl bezelstně přiznává, že v rámci zjednodušení některé děje a události upravil, a příběh rozhlasového technika si vymyslel. Média a internet nabízejí řadu příležitostí, jak se dobrat k informacím "jak to vlastně bylo."
»»»
16.8.2024 Jan Petránek o Milanu Weinerovi (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Svého šéfa, vedoucího zahraniční rubriky Milana Weinera, jsme si velice vážili. A měli jsme ho hodně rádi. Byl to chlap a kamarád. Byla-li radost v rubrice pracovat, pak to byla jeho velká zásluha. Podpořil každý dobrý nápad. S mnohými přicházel sám. V rádiu byl bez nadsázky zosobněním pražského jara. Komentáře, které psal a které s jeho hlasem zazněly ve vysílání, měly sílu, protože Milan toho v životě moc zakusil. O sobě však nikdy nemluvil...
»»»
7.7.2024 Z prehistorie mediálních výzkumů (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá) Přechod na tržní ekonomiku v devadesátých letech významně ovlivnil provoz médií, nebo – jak se jim tehdy říkalo – hromadných sdělovacích prostředků, které v té době přestaly být státní či „společenské,“ ale ve stále větším počtu soukromé. Aby mohla tato média existovat, musela si na sebe vydělat. Do té doby běžný model financování periodik z jejich prodeje a doplněný výnosy z řádkové inzerce, kladl stále větší důraz na prodej reklamního prostoru.
»»»
30.6.2024 Kočkopes velké mediální novely
Děs a hrůza mě obestírá, když sleduji debaty o tzv. velké mediální novele. Jako by se naplňoval scénář, který jsem před třemi lety nastínil v závěru textu "Velký špatný" pro budoucnost veřejné služby. Samotnou novelu jsem před půl rokem komentoval pro Mediažurnál, a protože jsem nechtěl posílit hlasité kritiky z řad soukromých médií, milosrdně jsem obešel její hlavní nedostatek - chybějící definici, vymezení a určení povahy rozhlasového a televizního poplatku.
»»»
3.4.2024 Televizní noviny 30 (Mediažurnál 1/2024)
Letos 4. února jsme si připomněli datum, kdy do našich televizních domácností před třiceti lety vstoupila televize Nova se zcela jiným programem a zpravodajstvím, než na jaké bylo české publikum zvyklé. Při oslavách svého výročí televize Nova připravila do vysílání speciální dokument „Televizní noviny 30“ sestavený z archivních záběrů a vzpomínek pamětníků. V dokumentu se vzpomínalo na vše, co bylo nové...
»»»
15.3.2024 Slovensko: Zákon na výměnu ředitele RTVS
Slovenské ministerstvo kultury vedené Martinou Šimkovičovou předložilo 11. března do vlády návrh nového zákona o veřejnoprávním rozhlase a televizi, u něhož vláda zkrátila mezirezortní připomínkové řízení na jeden týden z důvodu „naliehavosti v termíne.“ Co mě na tom návrhu zaujalo, byla bezostyšnost, s jakou Ficova vláda neskrývá, že jde o zcela účelový právní předpis...
»»»
12.3.2024 Příběh jednoho e-mailu
Vyjadřovali se a psali o něm snad všichni. Přesto jsem se rozhodl sepsat tento další text. Nikoli, abych hodnotil, ale abych na svém zápisníčku/Louči shromáždil základní fakta a dokumenty, jak je mým zvykem - pokud možno - z primárních zdrojů. Na počátku byly nedělní Otázky Václava Moravce...
»»»
4.2.2024 Jak se TV Nova dostala k licenci - ukázka z připravovaného textu "Televize Nova - dítě svého věku" (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)V sobotu 30. ledna 1993 Česká tisková kancelář zveřejnila sdělení, které dostala od předsedy Rady České republiky pro rozhlasového vysílání (dále už jen RRTV) Daniela Korteho: Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání na svém 8. zasedání dne 30. 1. 1993 rozhodla jednomyslně, tj. šesti hlasy o udělení licence k celoplošnému televiznímu vysílání takto:
»»»
20.1.2024 Loučení z blogem Aktuálně.cz
Tak nám zabili Ferdinanda," řekla posluhovačka panu Švejkovi… „Tak nám končí zas jeden blog,“ sdělila mi elektronická pošta v mailu podepsaném šéfredaktorem Aktuálně.cz. Doslova:
»»»
11.12.2023 Velká mediální novela pod palbou kritiky
Když koaliční vláda, která vzešla z voleb předešlého podzimu, zveřejnila v lednu 2022 své programové prohlášení, věnovala médiím veřejné služby tři body. Slíbila, že změní způsob volby zdejších mediálních rad a zapojí do něj Senát. Dále, že se zaměří na „udržitelnost financování veřejnoprávních médií, což je základní podmínka jejich nezávislosti“ a také, že posílí transparentnost jejich hospodaření tím, že ho podrobí dohledu Nejvyššího kontrolního úřadu NKÚ.
»»»
12.11.2023 Ukrajinská přemítání č. 8 – Před druhou válečnou zimou
Po vyslechnutí Michaela Romancova, který v roli “jaktovidiče“ tento týden zhodnotil současnou vojenskou situaci a geopolitiku spojenou s válkou na Ukrajině, cítím pocit viny, že rozmnožuji počet textů na dané téma. Přesto bych se rád podělil o své pocity, které mám, když sleduji informace o ukrajinském konfliktu, přičemž se snažím čerpat z obou stran a zkouším z nich odfiltrovat propagandu.
»»»
13.10.2023 Dezinformace? Ne! Dezinterpretace!
Poněkud mne udivilo, když Tomáš Pojar v rozhovoru pro Deník N prohlásil: "neumím definovat, co je to dezinformace."
Při tom stačilo odvolat se na dokumenty EU, které se už řadu let dezinformacemi zabývají...
»»»
2.10.2023 O exit-polls a slovenských volbách
Přiznám se, že také já jsem v sobotu 30. září pozdě večer radostně přijal zprávu televize Markíza, podle níž se v průzkumu o voličích opouštějících volební místnosti, v tzv.  exit-poll, objevilo na prvním místě Šimečkovo hnutí Progresívne Slovensko (23,5%) těsně před Ficovou stranou SMER (21,9%). Jakmile však začaly přicházet první výsledky z volebních okrsků, všechno bylo jinak...
»»»
19.9.2023 „Velká mediální novela“ – medvědí služba médiím veřejné služby
Před dvěma týdny 5. září ministr kultury Martin Baxa společně se zástupci koalice předstoupil před novináře a představil tzv. velkou mediální novelu, jejíž hlavním obsahem je návrh na zvýšení rozhlasového a televizního poplatku od července příštího roku. Současný televizní poplatek 135 Kč by se měl zvýšit o 25 Kč na 160 Kč měsíčně. Rozhlasový poplatek ze 45 Kč o 10 Kč na 55 Kč měsíčně.
»»»
21.8.2023 Zapomenutá vzpomínka na srpen 1968 aneb Jak se prohlášení předsednictva ÚV KSČ dostalo do světa (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Tu historku z noci z 20. na 21. srpna 1968 pamětníci dobře znají. Těsně před druhou hodinou hlasatel Československého rozhlasu Vladimír Fišer začal číst Prohlášení předsednictva ÚV KSČ k obsazení Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy. Hned po přečtení prvních vět nechává tehdejší ředitel Ústřední správy spojů Karel Hoffmann vypnout rozhlasové vysílače.
»»»
3.8.2023 Ukrajinská přemítání č. 7 – Sluha národa
Znovu opakuji, nechci se zařadit mezi rozumbrady, kteří se přes noc staly odborníky na Ukrajinu. Události na Ukrajině sleduji jako konzument dostupných zdrojů, který se snaží vytvořit si svůj vlastní názor, přestože ví, že pravda o skutečné situaci na frontách bojových i diplomatických mu bude z větší části utajena. Jednak z důvodu známého klišé o první oběti každé války, kterou bývá pravda, jakož i z důvodů prolhanosti ruských médií a tajnůstkářství ukrajinské strany. Po měsících, kdy se obě fronty příliš nehýbaly...
»»»
19.7.2023 Pamětnické klevety 2 - Zdeněk Porybný - poslední mohykán spontánní privatizace českého tisku (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Nejdéle sloužící šéf českého periodika, šéfredaktor Práva Zdeněk Porybný, před dvěma dny skončil. Nahradí ho jeho současný zástupce Petr Šabata. S Porybným odchází z mediální scény jeden z posledních aktivních účastníků spontánního privatizačního procesu devadesátých let, který odstartovala 1. září 1990 Mladá Fronta (některé detaily zde a tady). Uvedenou privatizaci usnadnily dva zákony, s nimiž v dubnu 1990, pouhých pět měsíců po listopadové revoluci, vykročila naše země ke kapitalismu.
»»»
7.7.2023 Pamětnické klevety 1 - ČST a reklama (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Následující vzpomínka se mi vynořila z hloubi paměti, když jsem nedávno na Facebooku narazil na fotografie, které nafotil před třiatřiceti lety dnes už renomovaný historik televize, tehdy ještě začínající novinář Daniel Růžička při návštěvě papeže Jana Pavla II v Československu. Také si na ni pamatuji. Návštěva měla nabitý program. Hned po příletu, ještě v sobotu 21. dubna odpoledne, sloužil Jan Pavel mši na Letenské pláni...
»»»
12.6.2023 Jak se Silvio Berlusconi stal politikem (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Četné nekrology Silvia Berlusconiho (*29.9.1936-+12.6.2023) neopomenou zmínit jeho krátkou kariéru baviče na výletních lodích, jeho milostné avantýry a věnují se především politické kariéře pozdějšího šéfa politické strany Forza Italia a budoucího italského premiéra. Málokterý text však popisuje detaily příběhu, v němž se stavební developer přeměnil v mediálního magnáta, který se později stal vlivným politikem.
»»»
5.5.2023 Dichtung und Wahrheit seriálu Volha
Už předem slyším čtenáře protestující proti tomu, že upírám tvůrcům pořadu právo využít autorskou licenci k úpravě literárního díla. Souhlasím s tím, že knihu Karla Hynieho nebylo možné převést do dramatické polohy, aniž by se v ní udělaly nějaké změny. Kniha Volha totiž nemá jediný hlavní příběh. Lépe řečeno, příběh Standy Pekárka je do jejího textu implantován jako nástroj, jako pozorovatel dějů v Československé televizi, jejichž jednotlivé epizody chtěl Hynie zaznamenat. Zatímco televizní události jsou podle mého názoru v jeho knize tím hlavním příběhem viděným očima obyčejného "netelevizního" člověka, v seriálu se stává hlavním hrdinou právě tento „člověk z lidu“ šofér Standa Pekárek.
»»»
27.4.2023 Media Tenor a Jan Jirák aneb na interpretaci záleží
Svého bývalého kolegy Jana Jiráka si vážím jako vzdělaného mediálního teoretika, který dokáže analyzovat a zobecňovat jevy společenské komunikace a snaží se je zasazovat do širšího kontextu společenských teorií. Nemohu se mu vyrovnat v sečtělosti, uznávám a obdivuji jeho rétoriku a vyjadřovací schopnosti, které ho nicméně občas zavedou na scestí elegantního, leč prázdného bonmotu. Jenomže když přijde řeč na zcela konkrétní problémy mediální praxe, již vícekrát jsem nabyl dojmu, že jeho analýzy a názory na řešení některých problémů jsou akademické...
»»»
5.4.2023 Volha - kniha a seriál (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Veškeré události popsané v tomto románu jsou víceméně pravdivé, některé jsou jen maličko přibarveny v zájmu pestrosti děje. Kromě Standy Pekárka jsou rovněž jednající osoby autentické. Jejich jména jsou však změněna. Pod skutečným jménem tu vystupují pouze ti, kdo si to zaslouží. Praha 2.8.2007
Tak končí předmluva autora Karla Hynieho (* 21.5.1946 +8.4.2021) k jeho „záznamu o provozu motorového vozidla,“ s názvem „Volha,“ kterému recenzenti dali přízvisko „román.“
»»»
22.3.2023 Ukrajinská přemítání č. 6 – téma "rusofobie"
Aniž bych se chtěl zařadit mezi rozumbrady, kteří vědí všechno o všem, a kteří se přes noc stali odborníky na Ukrajinu, nedá mi, abych se občas nepodělil o informace, na které při svém brouzdání internetem a na sociálních sítích narazím. V minulých dnech tady koloval odkaz na vystoupení historika Timothy Snydera na zasedání Rady bezpečnosti
»»»
22.2.2023 Ukrajinská přemítání č. 5 - také na téma pýchy a arogance
Neodolal jsem pokušení a v souvislosti s prvním výročím ruského napadení Ukrajiny jsem znovu citoval svůj tweet z loňského roku, kterým jsem reagoval na rozhovor prezidenta v Mladé frontě ze 17. února: Válka nebude, pro CIA je to blamáž, říká prezident Miloš Zeman. Tehdy jsem přidal stručný komentář: "Jdu spát. Jsem klidný. Prezident mi to vysvětlil.". O dva dny později vypukla válka - Rusko zaútočilo na Ukrajinu.
»»»
6.2.2023 Příloha Louče: Jan Jirák o médiích
Z rozhovoru pro pořad CNN Prima News K věci:
"...kolem tohohle kandidáta, nakonec vítězného, se vytvořila taková určitá představa, že je to nic, než autenticita, co on… že takový skutečně je, čemuž nevěřím, myslím si, že tomu věřit nejde, prostě protože současné politické jednání, jako jsou volby, v podstatě spoluurčují právě odborníci na politický marketing a vlastně vytváří něco, co by se mohlo těm voličům zalíbit. To co mě na tom připadá, řekněme, nešťastné, je to, že zvlášť tohleto přizpůsobení zevnějšku chování kandidáta nějakým potenciálním představám voličů, je vlastně vytváření určitého… určité atmosféry neupřímnosti.
»»»
23.1.2023 Pět dnů do rozhodnutí
Zbývá pět dnů do rozhodnutí o českém prezidentovi. Od zítřka nesmějí být zveřejněny průzkumy veřejného mínění o voličských preferencích. Všechny předpovídají vítězství kandidáta Petra Pavla. Median Pavel 57,9 % Babiš 42,1 % , STEM Pavel 57,6 % Babiš 42,4 %, Ipsos Pavel 58,8 % vs. Babiš 41,2 %, volební preference Kantaru 46 % Pavel vs. 29 % Babiš. Všechny tyto průzkumy mají jedno veliké "ale"...
»»»
30.12.2022 Dezinformace, konspirace, cenzura - vědí o čem mluví?
Velké pozdvižení vyvolal úterní článek Deníku N "Jak chce Česko čelit konspiracím" Lukáše Prchala, který se opírá o neveřejný osmnáctistránkový dokument k vládnímu projednání, podle něhož chce stát "nově rozdělovat sto padesát milionů ročně médiím a neziskovkám, které se budou na boji proti fake news podílet."
»»»
14.11.2022 Ukrajinská přemítání č. 4 - Cherson, a co dál?
Ve středu 9. listopadu ruský ministr obrany Sergej Šojgu v inscenovaném vystoupení schválil návrh jiného Sergeje, generála Surovikina, na stažení ruských vojsk z pravého břehu Dněpru a v pátek 11. listopadu vstoupili do města Cherson Ukrajinci. V jejich patách pak zahraniční novináři, kteří už v sobotu natáčeli první rozhovory s obyvateli města vítajícími osvoboditele.
»»»
19.10.2022 Moje devadesátky aneb Jak jsem byl u toho, když se tvořily nové mediální zákony (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nebýt nedávné studie Vojtěcha Bergera o českých médiích veřejné služby, v níž se Hana Marvanová a Ladislav Jakl prezentovali jako spoluautoři mediální legislativy z roku 1991, možná by tento text vůbec nevznikl. Už jednou před léty jsem korigoval báchorky Ladislava Jakla o tom, jak se zapsal do historie českých médií. Teď, když Vojtěch Berger znovu uvedl Jakla a Marvanovou jako věrohodný zdroj informací, rozhodl jsem se vytáhnout z prachu zapomnění historii vzniku celé mediální legislativy po roce 1990.
»»»
11.10.2022 Zářijové kalendárium 2022
Válka na Ukrajině nabrala obrátky ukrajinskou ofenzívou, osvobozením Izjumu a dalších obcí v okolí Charkova, jakož i ukrajinskou aktivitou na jižní frontě. Rusko reagovalo 21. září vyhlášením částečné mobilizace a organizováním referend v obsazených oblastech (23.-27. září) s předpokládaným výsledkem – přes 90 procent obyvatel Doněcké republiky, Luhanské republiky, Chersonské i Záporožské oblasti se vyslovily pro spojení s Ruskou federací. Referenda „z bezpečnostních důvodů“ v naprosté většině probíhala „výjezdovým způsobem“,
»»»
6.10.2022 Zpráva o stavu tzv. koncesionářských poplatků
O rozhlasovém a televizním poplatku, který dnes platíme za vlastnictví „zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového/televizního vysílání“ jsem napsal řadu článků a komentářů. Ten první už před třiceti lety 5. března 1992 v Hospodářských novinách... Včera jsem se zúčastnil semináře Volebního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu na téma „Definice poplatníka“
»»»
11.9.2022 Srpnové kalendárium 2022
Některé události jsem popsal už v rubrice Na okraj dnů. Lesní požár v Českém Švýcarsku byl začátkem srpna po dvaceti dnech dohašen, ale definitivní konec přišel až s dešti víkendu 21.-22. srpna. Reportáž Ivany Svobodové v Respektu 7. srpna Jsme běžní fanoušcci s podtitulem "Co se dělo na jihu Čech a jak to chce policejní prezident řešit" popsala zákrok neuniformovaných policistů proti patnáctiletému autistovi...
»»»
5.9.2022 Ad marginem sobotní protivládní demonstrace
V sobotu 3. září na Václavském náměstí odstartoval rušný politický podzim demonstrací „Česká republika na 1. místě!“ Na magistrátu ji 30. června ohlásili jako "Shromáždění za účelem vyjádření politických postojů k současnému vedení země.“ Svolavatel L.V. původně oznámil předpokládaný počet účastníků 5000 s deseti pořadateli; 23. srpna však tento počet navýšil na 50 000-100 000.
»»»
2.8.2022 Červencové kalendárium 2022
Dne 1. července začalo šestiměsíční předsednictví České republiky v Radě EU (neplést si s Radou Evropy nebo Evropskou radou).
Slavnostního zasedání v Litomyšli 1. července se kromě české vlády zúčastnila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a všichni eurokomisaři.
»»»
13.7.2022 Falešný "generál Pavel" aneb Jak odhalit fake news
Některá česká média koncem června publikovala fotografii staršího tlustého ruského důstojníka jménem Pavel, který byl údajně povolán do armády, neboť Rusku prý „docházejí generálové.“ Začal to 26. června Blesk s titulkem "Docházejí Putinovi generálové? Na Ukrajinu měl poslat i otylého veterána Pavla (67)", po Blesku druhý den následoval internetový bulvár extra.cz a také primácký web cnn.iprima.cz.
»»»
1.7.2022 Dvacet dva let a dost (vzkaz čtenářům Louče)
Právě před dvaceti dvěma lety, v červenci roku 2000, jsem opustil web Britské listy a založil vlastní webovou stránku s názvem Louč. Snažil jsem se na ni umisťovat informace, které buď jinde nebyly, nebo byly roztroušené v mediálním kyberprostoru. Sledoval jsem poměrně systematicky českou i zahraniční mediální scénu a komentoval její peripetie. Ta doba už je pryč.
»»»
 "Pojďme si říct, jak je to doopravdy"
(Komentáře a glosy na téma
Média a společnost
v Týdeníku Rozhlas 2012-2018), informace o knize a jejím prodeji je zde
20.6.2022 Zdeněk Velíšek (*23. 2. 1933 – +18. 6. 2022) – jak jsem ho potkal (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Původně jsem chtěl napsat do titulku „jak jsem ho znal,“ jenomže to by bylo poněkud přehnané. My jsme se jen krátce potkali v redakci zahraničního zpravodajství Televizních novin, ve které jsem v letech 1968-1970 elévoval společně s Liborem Ševčíkem, Dušanem Neumannem, po jeho návratu z Británie také s Vladimírem Železným, který mi to místo v ČST před odjezdem do Británie dohodil. Zpracovával jsem tehdy obrazové šoty zahraničních agentur, Zdeněk Velíšek byl zprávař.»»»
20.6.2022 Tyčinka Margot a Četnické humoresky (Týdeník Rozhlas 26/2022)
Ekonomické rubriky v květnu zveřejnily dvě nepříjemné zprávy. Česká národní banka oznámila prognózu inflace, která letos dosáhne patnácti procent a po prázdninovém vrcholu by neměla v příštím roce klesnout pod pět procent. Český statistický úřad o něco později oznámil výsledky prvního čtvrtletí, v němž průměrná nominální hrubá měsíční mzda se sice zvýšila na 37 929 Kč, ale spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 11,2 procenta...
»»»
24.5.2022 Narodil jsem se za války, umřu za války? aneb Rusko a já (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Na dotaz týkající se mého věku často odpovídám bonmotem: jsem už hodně stár, neboť jsem se narodil v první polovině minulého století. Někdy se docela bavím postoji dnešních padesátníků, na které dolehl jejich věk, připadají si staří, a s pocitem převahy věku dávají k dobru své zážitky z devadesátek nevědoucí generaci narozené po listopadu 1989. Co bych však měl říkat já, kterému v roce 1989 bylo 45 let, a moje vzpomínky sahají ještě o dvacet let hlouběji do minulosti. »»»
18.5.2022 Plukovník Chodarjonok jako rekvizita
Sociální sítě nakloněné Ukrajině zajásaly: do ruské televize se dostala kritika ruského vojenského dobrodružství. A to konkrétně do sledovaného diskusního pořadu 60 minut se známými moderátory/propagandisty Olgou Skabejevou a Jevgenijem Popovem . Něco se prý v Rusku pohnulo. Dokonce i prezidentův mluvčí Peskov v pořadu Nové horizonty připustil, že ve svém okolí se setkává s lidmi, kteří s akcí na Ukrajině nesouhlasí, ale on se je snaží přesvědčit.
»»»
9.5.2022 Příčina tragédie - zkreslené vnímání (Týdeník Rozhlas 21/2022)
Obraz světa, který nám zprostředkovávají média, nikdy nebude celostní ani dokonalý. Vždy bude částečný, vždy bude zobrazovat jen výsek reality ovlivněný nejen autory mediálních sdělení, ale také čtenáři, posluchači, diváky, uživateli internetu, kteří se rozhodují, co si z množiny dostupných sdělení vyberou. Množství informací, které nám dnes nabízí svět médií a internetu, nezaručuje, že se dobereme pravdy o dějích, které nás obklopují...
»»»
3.5.2022 Ukrajinská přemítání č.3 – válka nebo apokalypsa?
Válka na Ukrajině vstoupila do třetího měsíce a stále není zcela jasno, jak se bude dále vyvíjet. Média jsou v očekávání velké ruské ofenzívy načasované na Den vítězství 9. května. Informační a propagandistické soupeření nabírá na síle. Z protichůdně laděných prohlášení obou válčících stran nelze vypátrat, jaká je situace na bojištích...
»»»
4.4.2022 Nepovedený vtip (Týdeník Rozhlas 14/2022)
Nedávná návštěva českého premiéra na Ukrajině zastínila v českých médiích jinou událost stejného dne. Když 15. března Petr Fiala v Kyjevě seděl tváří v tvář ukrajinskému prezidentu Zelenskému, tisíce kilometrů odtud mimořádně svolané Parlamentní shromáždění Rady Evropy rozhodlo, že Rusko už nemůže být nadále členem Rady Evropy.
»»»
31.3.2022 Ukrajinská přemítání č.2 – Škola č. 134
Ode dne, kdy jsem zhlédl reportáž Darji Stomatové na CNN Prima News z Charkova, uplynul více než měsíc. Od třetí minuty záznamu se reportérka blíží k troskám vyhořelé školy s číslem 134. Z televize jsem se dozvěděl, že tu probíhal boj, že ten boj byl krutý, a že škola vyhořela. Protože jsem člověk zvědavý, chtěl jsem vědět víc.
»»»
24.3.2022 Václav Petrmichl a vzpomínání na listopad 89 (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Patřím mezi ty nejméně povolané, kteří by se měli vyjadřovat k životu a osobě Václava Petrmichla, právníka a divadelníka, jenž zemřel nedávno, 21. března ve věku 67 let. Znal jsem ho poměrně krátce a povrchně. Přesto jsem se rozhodl pro rubriku „Koho to ještě dnes zajímá“ sepsat vzpomínku, která nás, dva náhodné známé, setkávající se občas v někdejší společnosti středečních štamgastů restaurace U Hrocha, propojila událostí z listopadu 1989.»»»
25.2.2022 Ukrajinská přemítání
Když jsem se ve čtvrtek 24. února ráno po šesté hodině dozvěděl o přepadení Ukrajiny napsal jsem na Twitter: "Stejný pocit jako 20. března 2003. Co jsem si nedokázal představit, stalo se skutkem. Stane se Ukrajina ruským Irákem?" Byl jsem za to pokárán, že Husajn si to přece zasloužil.
»»»
22.2.2022 Pokus o vádemékum o Ukrajině
Před týdnem Petra Procházková a Jan Wirnitzer v Deníku N představili sedm variant, jak se může dále vyvíjet ukrajinská krize. Včera ruský prezident Putin zvolil tu čtvrtou: uznal republiky vytvořené ruskými separatisty v Doněcké a Luhanské oblasti a včera večer do nich napochodoval se svými vojáky, kteří mají "zabezpečit mírové funkce" ...
»»»
21.2.2022 Dechberoucí vnímání (Týdeník Rozhlas 8/2022)
V životě jsem se ocitl jak v roli redaktora, který nastavuje mikrofon, tak v roli zpovídané osoby, která musela odpovídat. Také proto se dokážu vcítit do obou rolí aktérů mediálních soubojů odehrávajících se na obrazovce. Jak do role moderátora, který neklidně hlídá vymezený čas a setká se s člověkem, jehož proud řeči se nedá zastavit. Tak do role zpovídané osoby...
»»»
1.2.2022 Od diváckých dopisů k Janu Hnízdilovi a mediální gramotnosti (blog Aktuálně.cz)
Čas od času sepisuji pamětnické příběhy, které se snaží alespoň trochu korigovat obraz osob a dějů minulých, zdeformovaných neznalostí, nevzdělaností či ideologickými brýlemi. Většinu takových příspěvků publikovaných na mém blogu Louč jen zřídkakdy umisťuji na blog.aktualne.cz vědom si pravdivosti názvu rubriky, kam je umisťuji: „Koho to dnes ještě zajímá.“ Dnes činím výjimku, protože některé vzpomínky na minulost se mi spojily s dneškem.
»»»
24.1.2022 "Dirigent zákulisí" Miroslav Hladký (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Ačkoli bych se měl s přihlédnutím ke svému věku řídit mottem uvedeným v záhlaví, někdy nelze neragovat na texty, které se v médiích a na internetu objevují. Před několika lety mne k reakci vyprovokoval primitivní novinářský pamflet o někdejším řediteli Československé televize Janu Zelenkovi. Tentokráte mne vytočil článek „historika“ Petera Rendeka „Dirigent zákulisí“ – profil novináře, děkana fakulty ve službě komunistické propagandy.
»»»
18.1.2022 Když média zkreslují a politici to vy(zne)užívají
Na počátku byla v pondělí 10. ledna videokonference ministrů zahraničí Turkické rady (Ázerbajdžán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Turecko, Uzbekistán), v níž má Maďarsko status pozorovatele. Jednalo se tady také o událostech v Kazachstánu. K jejímu průběhu se vyjádřil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, který zdůraznil, že stabilita v regionu je v maďarském zájmu, také kvůli hospodářským vztahům. Své vystoupení pak umístil na Facebook.
»»»
13.1.2022 O "komunistické" Pyšné princezně (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Vážení pánové, dovolte mi komentář k Vašemu podcastu Ty naše pohádky české v rámci Vašeho cyklu Přepište dějiny.
Vím, že historik a pamětník se občas neshodnou. Nicméně historik, který vykládá historická fakta a vytváří tím dějiny, by podle mého názoru měl být opatrnější při interpretaci událostí, které nezažil, nebo je nemá dostatečně prostudované, neboť jeho výklad nemusí být vždy ve shodě s tím, jak se věci skutečně udály.
»»»
10.1.2022 Na co si posvítí nová vláda (Týdeník Rozhlas 2/2022)
Jeden z odstavců koaliční smlouvy podepsané pěti stranami, které utvořily novou českou vládu, má nadpis „Svobodná a transparentní média veřejné služby.“ Deklarují se v něm tři cíle: zajistit financování vysílání veřejné služby, zapojit do jmenování mediálních rad veřejnoprávních médií vedle sněmovny také senát, a podrobit hospodaření České televize, Českého rozhlasu a ČTK kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. Na první pohled jsou to cíle jednoduché...
»»»
29.11.2021 Cenzura? Nebo ochrana práv a svobod druhých? (Týdeník Rozhlas 49/2021)
Demokratickým světem obchází strašidlo cenzury. Svoboda projevu je prý ohrožena. Začalo to mazáním a blokováním příspěvků na sociálních sítích, kterému se nevyhnul ani americký prezident. Společnost pro obranu svobody projevu založená herním vývojářem Danem Vávrou bije u nás od ledna na poplach: „Stop cenzuře.“ Varovné volání „cenzura“ se v plné síle znovu objevilo v listopadu...
»»»
18.10.2021 Média a právní stát pod lupou Evropy (Týdeník Rozhlas 43/2021)
Letos už po druhé zveřejnila Komise EU Zprávu o právním státu, která hodnotí, jak si členské státy vedou v oblasti soudnictví, v boji proti korupci, při ochraně plurality médií, a jak fungují jejich demokratické instituce. I když tyto zprávy mají hodnotící charakter, nevyplývají z nich žádné sankce. Systém hodnocení zavedla Evropská unie poté...
»»»
14.10.2021 Jak to bylo s prezidentem Ludvíkem Svobodou (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nejsa historik, ale jen pamětník, rád bych se připojil k těm, kteří vzpomínají na závěr prezidentování Ludvíka Svobody v roce 1975. Mám na mysli článek Tomáše Perglera na Seznam Zprávy, nebo historika Michala Macháčka, který o věci ví asi nejvíce. Jejich svědectví bych rád okořenil osobními a televizními vzpomínkami. »»»
11.10.2021 Jak jsem dopadl s prognózou aneb Černý kůň současných voleb
Volby jsou za námi, je čas porovnat pokus o prognózu a výsledky voleb. Pokusil jsem se odstínit od jásání nad porážkou Andreje Babiše a podívat se na situaci věcně, bez emocí a s využitím dostupných faktů.
»»»
28.9.2021 Předvolební úvaha a pokus o prognózu
„Všechno je jinak,“ pravil umírající rabín, když se ho ptali, jakou životní moudrost by chtěl sdělit svým potomkům. „Všechno bude jinak,“ se dá říct o nejrůznějších předvolebních průzkumech a prognózách výsledků parlamentních voleb, které se budou konat 8. a 9. října. Prognózu, kterou předkládám, patří také do této kategorie.
»»»
30.8.2021 Příběhy dvou zpravodajských televizí (Týdeník Rozhlas 37/2021)
Za několik dní vzpomeneme dvacátého výročí teroristického útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001. Útoku, který – jak nám nedávno připomenul Afghánistán – významně a tragicky ovlivnil běh událostí světové politiky. Svým způsobem však ovlivnil také mediální scénu dvou zemí v centru Evropy. Na podzim 2001 se v Bratislavě připravoval projekt...
»»»
19.8.2021 Vzkaz mým vnukům – prvovoličům aneb Komu dáte svoji stokorunu?
Milý Vojto a Samueli, aniž bych vás chtěl poučovat, jak funguje zastupitelská demokracie, při níž si lid (demokracie = vláda lidu) volí své zástupce pro rozhodování o věcech společných, rád bych se s vámi podělil o několik zkušeností, a přidal několik faktů, o kterých byste možná měli něco vědět. Jsem příslušník generace, která změnu politického systému v naší zemi zažila až ve zralém věku. Vzpomínám, jak...
»»»
26.7.2021 Lesk a bída volebních modelů (Týdeník Rozhlas 32/2021)
„Jakou stranu byste volili, kdyby se volby do spolkového sněmu konaly příští neděli?“ Tuhle otázku klade od roku 1996 týden co týden tisícovce německých občanů společnost Infratest Dimap, která je jednou z dceřiných společností mezinárodní firmy Kantar. Sociologický průzkum provádí pro německý veřejnoprávní rozhlas a televizi ARD.
»»»
29.6.2021 Když tři komentují totéž, není to totéž
V neděli 27. června zpravodajský kanál CNN Prima News vysílal rozhovory se třemi ústavními činiteli - prezidentem republiky, předsedou vlády a předsedou Senátu. Rozhovory vedla Terezie Tománková pod hlavičkou pořadu Partie. Její otázky v některých případech směřovaly ke stejnému tématu (přírodní katastrofa na Moravě, blížící se volby, epidemie a vakcinace, maďarský kontroverzní zákon).
»»»
14.6.2021 Přehlídka ztraceného času (Týdeník Rozhlas 26/2021)
Jen necelé čtyři měsíce zbývají Poslanecké sněmovně na splnění úkolů, které si před čtyřmi lety předsevzala, a které jí zákon ukládá. Už dnes je jisté, že velká část legislativních návrhů, ať už navržených vládou nebo pocházejících z poslaneckých iniciativ, lidově řečeno, spadne pod stůl. Nebude to poprvé ani naposledy.
»»»
8.6.2021 Kde končí novinářská zkratka a začíná fake news?
Nejprve stručná chronologie kauzy „Ruský dluh.“
Dne 25. května publikuje deník Hospodářské noviny článek s titulkem: „Klaus po revoluci tajně poslal miliardy Sovětům. Zeman část dluhu odpustil.“ Autoři: Lukáš Valášek, Adéla Jelínková.
Téhož dne facebookový účet zpravodajského serveru Aktuálně.cz oznamuje: „Přinášíme příběh dosud utajený parlamentu i veřejnosti“..
»»»
25.5.2021 Na oprati Jany Bobošíkové
Minulý týden ve středu 19. května na sedmihodinovém jednání Rady České televize generální ředitel Petr Dvořák oznámil, že podá trestní oznámení na Hanu Lipovskou, jehož podstatou - kromě jiných nepravdivých výroků Lipovské - je její označení Dvořáka, získané z policejního protokolu, za osobu, která ji ohrožuje na životě. Hana Lipovská na Dvořákovo oznámení reagovala...
»»»
13.5.2021 Kauza Hamáček: Po čtyřech týdnech stále nejasno
Aniž bych chtěl kopírovat Karla Olivu, který dnes v Posledním slovu Lidových novin napsal: "utrousit pár slov ohledně racionálnějšího postoje v současném dění kolem Jana Hamáčka je mravním imperativem," myslím, že by bylo dobré znovu se blíže podívat na kauzu "Hamáček - Vrbětice - cesta necesta do Moskvy."
»»»
5.5.2021 Kauza Hamáček - bude muset Kroupa vyložit karty na stůl?
Od včerejška tady máme další kauzu – článek Seznamu zprávy s klikbajtovým titulkem “Svědectví: Hamáček chtěl v Moskvě vyměnit Vrbětice za milion Sputniků“. O kvalitě některých investigací Janka Kroupy si myslím své. V dnešním podcastu Vinohradská 12 znovu zopakoval svoji mantru: „Já jsem investigativní novinář a mám to odhalit a zveřejnit.“ Tedy já nic, já muzikant. Jenomže on kromě odhalování a zveřejňování v zájmu prodejnosti svých materiálů často účelové interpretuje,
»»»
3.5.2021 CNN Prima News rok poté (Týdeník Rozhlas 20/2021)
V pátek 9. dubna odpoledne se Petr Arenberger jako nově jmenovaný ministr zdravotnictví poprvé setkal s novináři. ČT24 přerušila zprávy a přepnula na signál z budovy Ministerstva zdravotnictví. Kdo v té chvíli přeladil na CNN Prima News, se o ministrově postoji k pandemii příliš nedozvěděl; čekalo ho rozsáhlé zpravodajství o životě britského prince Philipa, který ten den zemřel ve věku 99 let. Až později k večeru se divák Primy dozvěděl, o čem Arenberger na brífinku mluvil. Tolik ilustrace současné programové politiky CNN Prima News...
»»»
20.4.2021 Proměny české mediální legislativy (Příloha Louče)
Česká mediální legislativa vznikala a měnila se v posledních třiceti letech v několika vlnách. První přišla bezprostředně po listopadu 1989, kdy bylo třeba vytvořit právní rámec pro nově osvobozená média, druhou poznamenal vstup České republiky do Evropské unie a nezbytnost sladit domácí legislativu s evropským právem, ta třetí – již v návaznosti na legislativu EU – řešila a řeší technologické proměny mediální světa, digitalizaci vysílání a vznik nových médií.
»»»
1.4.2021 Petr Kellner a česká média
Smrt nejbohatšího Čecha Petra Kellnera se pro česká média stala megaudálostí. Zpráva o zřícení vrtulníku na Aljašce dorazila z USA v pondělí 29. března ráno. Jaroslav Kmenta nespravedlivě obvinil česká média, že zaspala, když o sobotní události informovala až v pondělí. Nedohlédl, že aljašská sobota byla naší nedělí a identitu obětí zveřejnily úřady v neděli odpoledne, u nás v pondělí ve tři hodiny v noci.
»»»
22.3.2021 "Zpráva kvapná, ne vždy platná (Týdeník Rozhlas 13/2021)
Nebylo to poprvé, co se v médiích rozšířila zpráva o smrti osoby, která byla naživu. V úterý 2. března odpoledne české zpravodajské servery publikovaly zprávu odkazující na prémiový obsah deníku Blesk, který před polednem zveřejnil informaci, že bývalého hradního protokoláře Jindřicha Forejta převezli do nemocnice s krvácením do mozku.
»»»
21.3.2021 "Velký špatný" pro budoucnost veřejné služby
Když jsem před deseti měsíci komentoval volbu nových členů Rady České televize (Rada a její noví členové), v závěru jsem napsal: "kdyby volba dalších pěti radních, kterým končí mandát v květnu a v září příštího roku měla proběhnout stejným způsobem, jako ta letošní, pak už by postavení České televize jako nezávislé instituce bylo skutečně na pováženou."
I když konečné rozhodnutí, kdo obsadí čtyři místa v Radě ČT v květnu, a kdo v září nahradí radního Šarapatku, je teprve před námi, průběh slyšení a výběr kandidátů na členství v Radě ČT naznačuje, že se od loňského roku příliš mnoho nezměnilo.
»»»
8.2.2021 Světla a stíny přenosů z parlamentu (Týdeník Rozhlas 7/2021)
Když poslanec Lubomír Volný ve čtvrtek 21. ledna ve Sněmovně fyzicky napadl předsedajícího schůze poté, co mu dotyčný vypnul mikrofon, následná bitka u předsednického pultu krátce zastínila v médiích jiné, důležitější události oněch dnů. Ať už to bylo prodloužení nouzového stavu o další tři týdny, průběh očkování seniorů, nebo ohlasy na první kroky nového amerického prezidenta Joe Bidena.
»»»
29.1.2021 Z čtenářského deníčku: České osobnosti očima Daňy Horákové
Z knihy: O Pavlovi, autor: Daňa Horáková, nakladatelství Torst 2020,
Pavel Kohout - str. 99: Nikoho nepřesvědčil o tom, že jeho snaha být "jiný a lepší" je poctivá: měnil se vždycky jen tolik, kolik to vyžadovaly poměry. Ale v jádru mi ho bylo líto, protože bylo zřejmé, že za kritikou Kohouta se schovávají i někteří, kteří za komunismu buď sami vědomě ubližovali, anebo ke všemu mlčeli, a tím pádem kolaborovali. (...) Kohoutova "vina" spočívala v jeho výjimečnosti : sklízel především závist. Měl úspěch, naplánoval si a budoval kariéru.
»»»
8.1.2021 Televizní audity v historickém pohledu
Další důkaz své nekompetentosti v chápání, čím je a jak funguje plnohodnotné médium veřejné služby, podal nový předseda Rady ČT Pavel Matocha v rozhovoru 6.1. pro Hospodářské noviny, když prohlásil, že by se Česká televize dala financovat crowdfundingovými ad hoc kampaněmi, na které je on sám ochoten přispívat. Na hloubkový audit, "který ověří, zda se zbytečně neplýtvá" (slova Matochy) bylo už vypsáno výběrové řízení...
»»»
23.12.2020 Dvacet let od televizní krize
Když jsem se jednou před studenty zmínil o tom, že poslední velká novelizace zákona o České televizi z roku 2001 vznikla jako následek známé televizní krize, setkal jsem se s nechápavými pohledy. Slova "televizní krize" jim nic neříkala. Rychle mi to došlo. Samozřejmě, v době demonstrací na podporu stávkujících pracovníků České televize a vánočního vypínání jejích programů většina z nich byla ještě v kočárku a jestliže o televizní krizi něco vědí, tak z vyprávění svých rodičů nebo z médií.
»»»
20.12.2020 Nestrannost jako hodnota veřejné služby (Týdeník Rozhlas 53/2020)
Když letos v září nastupoval do funkce nový ředitel BBC Tim Davie, apeloval na své zaměstnance, aby si uvědomili vážnost situace, v níž se vysílání veřejné služby nachází. Ve
svém nástupním projevu Davie varoval před sebeuspokojením: „Naším úkolem není přesvědčovat se navzájem, že jsme významní, důležití (…) Nemáme žádné nezcizitelné právo existovat. (…) Jsme jen tak dobří jako hodnota, kterou dodáváme našim divákům (…)
»»»
7.12.2020 Rozhovor vedený rozpravou aneb Jak jsem se (ne)zapsal do teorie žurnalistiky (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Psal se rok 1967 a navštěvoval jsem druhým rokem Fakultu osvěty a novinářství UK. V mém „Výkazu o studiu na vysoké škole“, zkráceně „indexu“ se již druhým rokem nacházel předmět „Teorie publicistických žánrů“ rozdělený na přednášky a semináře, přednášejícím byl Karel Štorkán. Publicistické žánry jako fejeton, črta, reportáž, sloupek či interview patřily mezi hýčkaná témata našich pedagogů, kteří se tak snažili zušlechtit zručnosti a dovednosti budoucích novinářů. Jak je na vysokých školách zvykem, k získání zápočtu bylo třeba vypracovat seminární práci.
»»»
28.11.2020 Holky z naší školky a jeden pamětnický příběh (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Na začátku byl můj omyl. Nebo ještě předtím jeden tweet Filipa Rožánka, který sociálním sítím nabídl odkaz na české předlistopadové hity dua Rezek/Zagorová nazpívané anglicky. „Mezi mé oblíbené hudební bizáry patří anglické verze českých popových hitů nazpívané pro takzvaná exportní alba (převážně pro země RVHP). Do světa je posílal podnik zahraničního obchodu Artia. V roce 1979 vznikla třeba Rainbow Fairy alias Duhová víla. (…) Na četná přání, která nikdo nevyslovil, ještě bonus (Holky z naší školky)“ Chtěje se pochlubit svými vzpomínkami, jsem komentoval...
»»»
21.11.2020 Ještě jednou k jednání Rady ČT
V návaznosti na předchozí blog o jednání Rady České televize 11. listopadu, které řešilo problém s pozemky v televizním studiu Ostrava, a tato kauza se stala příležitostí k útokům některých členů Rady na management televize a také jedním z důvodů odvolání dozorčí komise, dodávám: Rada ČT se sešla na mimořádném zasedání 18. listopadu a nakonec souhlas s uzavřením Smlouvy o směně nemovitostí udělila. Na této schůzi René Kühn oznámil svoji rezignaci na funkci předsedy Rady ČT, z funkce odstoupil i místopředseda Jaroslav Dědič.
»»»
16.11.2020 Věc: odvolání dozorčí komise Rady ČT
Ačkoliv jsem se k odvolání dozorčí komise Radou ČT na zasedání 11. listopadu původně nechtěl vyjadřovat a uvažoval jsem spíše o sepsání materiálu, který by ukázal shodné rysy jednání Rady ČT v roce 2000 (před televizní krizí) a v letošním roce, byl jsem požádán o názor jedním člověkem, kterému jsem nemohl říci ne. Zde je moje odpověď
»»»
2.11.2020 Čím méně toho vědí, tím více si věří (Týdeník Rozhlas 46/2020)
Letošní mimořádný pandemický rok upozadil některá opakující se oblíbená novinářská témata, jako je vyhlašování parodických Nobelových cen. Pod názvem IG Nobel odkazujícím na fiktivního Nobelova bratra Ignáce je neobvyklým nebo triviálním výzkumům a objevům uděluje americký časopis „Annals of Improbable Research“. Česká média se o letošních cenách zmínila jen letmo, všimla si jen bizarního výzkumu...
»»»
30.10.2020 Úvaha nad jednou stoletou úvahou
Stalo se už téměř tradicí, že výročí vzniku Československa 28. října bývá doprovázeno v českých médiích flagelantskými komentáři o tom, co všechno bylo v naší historii špatně, a jak se vše pokazilo z naší viny, aniž by se vzaly v úvahu pozitivní stránky nově vzniklého státního útvaru, jenž od svého založení čelil četným krizím, a jemuž nebylo dopřáno, ať už z vnitropolitických či zahraničněpolitických příčin, aby dozrál, a postupně korigoval a odstranil nedostatky, které stály u jeho základu.
»»»
30.10.2020 President Masaryk k 28. říjnu. Přepis rozhovoru v Lidových novinách 28. října 1920
Příloha k textu "Úvaha nad jednou stoletou úvahou".
»»»
10.10.2020 Ne každý lidský zdroj je spolehlivý (Mediažurnál 3/2020)
Nikdo z nás není neomylný. Platí to i pro média i pro novináře. Některé chyby by se však neměly stávat. A když se stanou, měli by si novináři z nich vzít poučení. Jeden takový případ se stal začátkem srpna, uprostřed tradiční okurkové sezóny, když politici byli na dovolené, diskuse o koronaviru začala být monotónní, polemika historiků o výklad normalizace před rokem 1989 čtenáře příliš nelákala a vzdálené katastrofy, jakým byl výbuch v Bejrútu, zaujaly jen dočasně.
»»»
29.9.2020 Televize mocná, ne však všemocná (Týdeník Rozhlas 41/2020)
Za necelých šest týdnů se dozvíme, koho v USA zvolili prezidentem na příští čtyři roky. Předvolební kampaň vrcholí a – jak už to bývá zvykem – komentátoři a politologové diskutují o vlivu a účinku médií na rozhodování voličů. Při této příležitosti se opět vzpomíná na televizní duel prezidentských kandidátů v USA před šedesáti lety, v němž se střetli demokrat John Fitzgerald Kennedy a republikán Richard Nixon.
»»»
12.9.2020 Rada ČT v zrcadle médií
Tento týden jsem opět obětoval svůj vzácný volný čas a poslechl si tříhodinový audiozáznamu z veřejného zasedání Rady České televize 9. září. „Babišův výsadek“ (Šarapatkova nálepka pro letos zvolené radní Matochu, Bradáče, Lipovskou, Xavera Veselého) do Rady ČT se – na rozdíl od předchozí schůze – dostal do mírné defenzivy, když musel čelit argumentům přítomného generálního ředitele Petra Dvořáka
»»»
7.9.2020 Jak jsem poznal Karla Pecha aneb Důraz patří na předložku (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nedávno při sledování televize a ne příliš dokonalé ortoepie jejích hlasatelů/moderátorů jsem si vzpomněl na Karla Pecha, s nímž jsem v letech 1976 až 1978 pracoval v jedné redakci. Karel Pech (* 18. května 1917, † 14. února 2006) má ve své wikipedickém hesle napsáno, že byl „českým hercem, režisérem, televizní scenáristou, jazykovým poradcem a pedagogem, televizním i rozhlasovým moderátorem a spisovatelem.“
»»»
22.8.2020 Etika žurnalistiky (Rezoluce č. 1003 Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze 17.6.1993)
Český překlad dokumentu, o němž se ve středu 26. srpna na zasedání Rady České televize (případ Jakub Železný) asi bude debatovat.
»»»
17.8.2020 Budou se měnit mediální zákony? (Týdeník Rozhlas 35/2020)
Že jedním ze základních cílů evropské integrace je volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu, ví dnes už téměř každý. Tahle výhoda, které si užívají všichni obyvatelé států sdružených v Evropské unii (EU), přináší však také jisté povinnosti a limity. Pravidlo (...) předpokládá, že uvedené zboží a služby budou na určité úrovni, která bude přijatelná pro všechny.(...)Tak vznikl v roce 1989 první evropský předpis pro média v podobě směrnice Televize bez hranic...
»»»
3.7.2020 Dvacet let života s Loučí
Přesně před dvaceti lety jsem na fakultním počítači FSV UK sdíleném s kolegou Maršíkem v budově Karolina v Celetné ulici využil funkci tehdejšího Wordu 97 a uložil napsaný text ve formátu HTML, čímž vznikla moje první webová stránka a také nulté číslo Louče, které jsem umístil na server fsv.cuni.cz.
»»»
29.6.2020 CNN Prima News - sázka na střední proud (Týdeník Rozhlas 28/2020)
Když letos 3. května zahájila vysílání nová televizní zpravodajská stanice CNN Prima News, komentáře byly skeptické až zklamané. „Rozjezd CNN Prima je rozpačitý," „Nebyl to žádný propadák, ale ani žádný zázrak," „Béčko ČT24?" - takové a podobné ohlasy se ozývaly z médií a sociálních sítí. Očekávání bylo velké, protože předchozí reklama slibovala něco, co tady ještě nebylo.
»»»
06.06.2020 Jiří Hanák (27. 2.1938 – 5.6. 2020) - wikidodatek
Poté, co jsem se dozvěděl, že zemřel novinář, fejeonista, sloupkař Jiří Hanák, navštívil jsem Wikipedii, abych se znovu přesvědčil, že česká verze se často spoléhá na přežvýkaná data, o jejich úplnosti ani nemluvě. Upřesnění a rozšíření by si například zasloužila hned úvodní věta: "Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení školy působil od roku 1967 jako redaktor časopisu Reportér, po dvou letech však v rámci normalizace musel toto místo opustit a živit se jako dělník."
»»»
29.5.2020 Rada ČT a její noví členové
Ve středu 27. května Sněmovna zvolila v druhém kole zbývající tři členy Rady České televize. Účast v tajné volbě byla mimořádná. Vysoké kvorum 97 překročili a funkci člena Rady ČT získali Hana Lipovská (114 hlasů), Pavel Matocha (108) a Lubomír (Xaver) Veselý (111). Počet odevzdaných hlasů pro vítězné kandidáty se příliš neliší, z čehož je jasné, že se hlasovalo nikoli individuálně, ale podle stranického klíče, nikoli podle kvalifikace, ale podle politického rozhodnutí. Neformální koalice poslanců ANO s lidmi z SPD, KSČM a nezařazenými dává totiž při plné účasti 118 hlasů.
»»»
25.5.2020 Těžký život moderátorů (Týdeník Rozhlas 23/2020)
„Nejsme u Václava Moravce, nechte mě mluvit," obořil se druhou květnovou neděli předseda vlády Andrej Babiš na moderátorku diskusního pořadu Partie v televizi Prima Terezii Tománkovou. Stalo se to ve chvíli, když se Tománková snažila přerušit premiéra, který začal zeširoka vykládat, vyzbrojen grafem, jak vláda od roku 2014 zvyšovala mzdy a důchody namísto toho, aby odpověděl na položenou otázku, jak chce vláda řešit krizi, která přišla s koronavirem.
»»»
4.5.2020 Májový mediální víkend: CNN Prima News poprvé
Začátek května bývá pro média – kromě komentování prvomájových akcí, které letos odpadly – příležitostí vzpomínat na výročí, ta starší i ta novější. Ještě před tím, než nás zavalí vzpomínky na Pražské povstání a konec světové války, měli jsme tu šestnácté výročí vstupu do Evropské unie (letos téměř beze zmínky), vzpomínalo se také na to, jak před 15 lety začal vysílat zpravodajský televizní kanál ČT24...
»»»
30.4.2020 Jak se roušky/masky staly světově nejžádanější komoditou
Globální sháňka po tomto životně důležitém předmětu odhalila drsnou realitu mezinárodní politiky a limity svobodného trhu
Překlad článku How the face mask became the world's most coveted commodity, The Guardian 28. dubna 2020
»»»
20.4.2020 Erik Best a jeho byznys
Přepis části podcastu Miloše Čermáka s Erikem Bestem - 54 minut - citováno z twitter a soundcloud.com
Čermák: Když jsi zakládal Fleet Sheet, jak říkáš, je to vlastně zpravodaj, asi původně, já myslím, že původně se posílal faxem pro tvý klienty, ve kterým, když to řeknu v nadsázce, jakoby překládáš českou realitu pro cizince žijící v Česku. Říkám to správně?
Best: Je to tak, ano, jsou to ty hlavní zprávy z českých novin a ta přidaná hodnota je najít ty nejzávažnější nejvážnější věci, i když třeba česká média je takhle nevidí.
»»»
11.4.2020 Média v dobách krize (Týdeník Rozhlas 17/2020)
V anglosaských zemích se můžete často setkávat s výrazem „bottom line.“ Slovníky ho překládají: „spodní hranice,“ „nejnižší mez,“ ale také „konečný výsledek hospodaření“ nebo „rozhodující faktor.“ Zřejmě nejvýstižnějším převodem do češtiny však je: „to hlavní, to podstatné.“ Právě za oceánem je zvykem se ptát: jaký je „bottom line“...
»»»
2.3.2020 Jaká jména rozešle Faltýnkova SMS? (Týdeník Rozhlas 11/2020)
Když před dvaceti lety vznikla takzvaná televizní krize (vysvětlivka pro později narozené: zaměstnanci České televize se tehdy vzbouřili proti řediteli dosazenému Radou ČT, veřejnost i část politické scény jejich protest podpořila), Sněmovna přijala novelu zákona o České televizi, která změnila složení Rady ČT a způsob nominace jejích členů.
»»»
20.1.2020 BBC se musí uskrovnit (Týdeník Rozhlas 3/2020)
Někteří britští penzisté se letos 1. června dočkají nepříjemného překvapení. Až do letošního roku všichni občané starší 75 let byli – díky rozhodnutí Blairovy vlády z roku 1999 – osvobozeni od rozhlasového a televizního poplatku, který je příjmem veřejnoprávní BBC, a kterému se tady říká „licence fee“ nebo „TV licence“. Ušlý příjem za tyto „licence zdarma“ udělované seniorům doplácel BBC stát...
»»»
30.12.2019 Mediální rady – včera a dnes (Mediažurnál 4/2019)
Když se letos doplňovala uvolněná místa v Radě Českého rozhlasu a v Radě ČTK, téma mediálních rad se opět dostalo do popředí zájmu. Příští rok na jaře dojde k obměně dalších členů Rady Českého rozhlasu a také Rady České televize, což může ovlivnit budoucí působení těchto médií veřejné služby.
»»»
29.12.2019 Jak to bylo před třiceti lety... (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Dnes večer se na ČT24 bude vysílat pořad Volba prezidenta 29. 12. 1989. Možná bych měl vyčkat, až ho zhlédnu. Rád bych však v předstihu upozornil na jeden detail této historické události, který mne zaujal, a na který se dnes už málem zapomíná. Mám na mysli významnou, ne-li klíčovou úlohu, kterou ve Federálním shromáždění sehrála skupina lidovců vedená tehdejším poslancem a předsedou Sněmovny lidu JUDr. Josef Bartončíkem při organizování volby prezidenta Václava Havla v parlamentu.
»»»
13.12.2019 Dlouhé čtení o jedné tragedii
Využívaje volný čas a internet umožňující přístup k zahraničním médiím, je mi někdy líto, že lidé, kteří čas – a znalost jiného jazyka – nemají, přicházejí o informace, které by jim možná rozšířily názorový obzor překračující hranice českého rybníku. Už v minulosti jsem (pirátsky?) z těchto důvodů přeložil některé zahraniční články (např. z Washington Post nebo z Die Zeit nebo The New York Times - zde pouze v citacích). Tentokráte jsem si vybral britský The Guardian...
»»»
9.12.2019 Facebook na pranýři (Týdeník Rozhlas 50/2019)
Poslankyně rakouské strany Zelených Eva Glawischnig-Piesczeková byla donedávna výraznou osobností rakouské politické scény. Do parlamentu se dostala ve třiceti letech, krátce poté, co obhájila disertační práci o jaderných elektrárnách poblíž rakouských hranic a podala žalobu na slovenskou elektrárnu Mochovce. V hledáčku rakouských médií se ocitala nejen jako šéfka poslanecké frakce strany „Zelení – Zelená alternativa“, ale také jako elegantní žena...
»»»
5.12.2019 Shrnutí případu Novotný-Řeporyje-vlasovci
Předpokládám, že jsem jedním z mála, který zhlédl všech pět pořadů ruských televizních kanálů, v nichž vystupoval řeporyjský starosta Pavel Novotný. Všechny jsou dostupné na webu a zde jsou jejich odkazy.
úterý 26. listopadu 17:00, pořad "Vremja pokažet" na programu Pervyj kanal
středa 27. listopadu 12:50 pořad 60 minut na programu Rossija 1... atd.
»»»
8.11.2019 Jak televize pomáhala bořit berlínskou zeď (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Když se Německo rozdělilo a do jeho středu padla železná opona, byla to média, která překračovala hranice a přinášela na Východ informace o tom, co se děje na Západě. To vše nejprve ve zvuku, později i v obraze, v Německu bez jazykové bariéry, dostupné všem v dosahu signálu, jehož silný vysílač sídlil uprostřed „protivníkova“ území, tedy v západním Berlíně.
»»»
4.11.2019 PPF a Nova - dvakrát do stejné řeky (Týdeník Rozhlas 46/2019)
Zpráva z 27. října o tom, že skupina PPF miliardáře Petra Kellnera uzavřela smlouvu o převzetí společnosti Central European Media Enterprises, která vlastní televizi Nova, nebyla pro zasvěcené velkým překvapením. O tom, že majitelé CME chtějí svoji firmu prodat jinému investorovi, se mluvilo už od jara. Kdo jsou dnes hlavní akcionáři společnosti, která od roku 1994 vybudovala síť komerčních televizí v zemích střední a východní Evropy?
»»»
31.10.2019 Ještě k tomu semaforskému výročí (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Včera 30. října se vzpomínalo na šedesát let existence divadla Semafor a já si při té příležitosti vzpomněl na vlastní setkání s jeho předchůdcem, Divadlem Na zábradlí, když mi bylo necelých patnáct let. Setkal jsem se s ním nejprve na stránkách Světa v obrazech, jediného obrázkového týdeníku té doby.
»»»
25.10.2019 Listopadová televizní vzpomínka (Týdeník Rozhlas 44/2019)
Televizní pořad Newsroom ČT24 začal nedávno zařazovat na závěr každého vydání vzpomínky na listopad 1989. Pod názvem Mediální revoluce, třicet let svobodných médií se pořad vrací k událostem roku 1989 a k roli, kterou v nich sehrála média. V neděli 6. října se redaktoři zaměřili na práci zahraničních novinářů.
»»»
21.10.2019 Objektivita a vyváženost (referát na semináři Média a role státu v jejich kontrole)
Vzpomínám na dobu, kdy jsem byl v roce 1990 přibrán do týmu pro novou vysílací legislativu, a kdy jsme museli neustále čelit otázkám: Jak to, že rádia a televize musí mít licenci, když noviny a časopisy nic takového nepotřebují. Proč se ukládají licenční podmínky? Odpovídali jsme:
»»»
17.10.2019 Poslanci objevili Ameriku – deficitní provoz ČT
Hospodaření Československé televize je deficitní. Tímto ohromujícím sdělením zahájil poslanec za hnutí ANO Pavel Juříček dnešní rozpravu ke sněmovním tiskům 113 a 114, což jsou Výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize za rok 2016. Kdy přijdou na řadu sněmovní tisky 143 a 251 (výroční zprávy za rok 2017) a 441 a 562 (výroční zprávy za rok 2018), je zatím ve hvězdách.
»»»
15.10.2019 Zpravodajská televize RT v Británii dostala pokutu (Mediažurnál 3/2019)
Koncem července se v našich médiích objevila zpráva, že britský komunikační regulátor OFCOM (Office of Communication) udělil provozovateli ruské zpravodajské televizní stanice RT pokutu ve výši 200 tisíc liber za sérii pořadů vysílaných v březnu a dubnu 2018, kterým se „nepodařilo dodržet náležitou nestrannost“.
»»»
9.10.2019 Zdroje Okamurovy „nacistické“ EU pod lupou rešerše
Okamurův pohled na Evropskou unii jako na převlečený nacistický projekt sám o sobě nestojí za polemiku. Každý člověk se zdravým rozumem a s elementární znalostí evropské historie 20. století se Okamurovým fantasmagoriím může jen vysmát. Mne však zaujaly zdroje Okamurova textu na Facebooku, který začíná těmito slovy:
»»»
8.10.2019 EU dle Okamury - s nacistickými kořeny
Některá témata a události sociálních sítí je dobré přenést do blogosféry, kde se tak rychle neztratí pod nánosem přívalu dalších informací. Proto bych rád upozornil na dopis historika Michala Stehlíka, kterým včera nabídl předsedovi hnutí Svoboda a přímá demokracie a místopředsedovi Sněmovny Tomio Okamurovi semestrální kurs soudobých dějin zdarma, který by napravil "fatální nedostatek zcela základních znalostí, zejména z moderních dějin".
»»»
27.9.2019 Jak Xaver díky Newsroom ČT24 k popularitě přišel
Nedělní pořad Newsroom ČT24 čas od času zařazuje rubriku „Mediální přestřelka“, která si všímá střetů a konfliktů ve světě médií a politiky. Tentokrát se předmětem a aktérem mediální přestřelky stal samotný pořad Newsroom ČT24.
Začalo to rozhovorem Luboše Xavera Veselého s Andrejem Babišem...
»»»
2.9.2019 Titulky vnadné a zrádné (Týdeník Rozhlas 39/2019)
Každý podnikatel ví, že nestačí zboží jen vyrobit, ale že je třeba ho také dobře prodat. Protože média jsou nejen prostředkem sociální komunikace zajišťujícím výměnu informací nezbytných pro fungování společnosti, ale také obchodem, novinářům dnes už nestačí článek, reportáž či komentář dobře napsat, ale musejí ho také nabídnout čtenáři ve formě, která přitáhne jeho pozornost, tedy dobře ho prodat.
»»»
18.8.2019 Můj Srpen 1969 (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Vím, že pamětnická vzpomínání bývají často deformovaná vzdáleností času a křehkostí paměti. Přesto jedno další přidávám do rubriky „Koho to dnes ještě zajímá“. Poté, co jsem kdysi vzpomínal na srpen 1968, tady je vzpomínka na událost, která se odehrála o rok později.
»»»
5.8.2019 Výroční zprávy - zbraň v záloze (Týdeník Rozhlas 33/2019)
Když v listopadu 1991 ministr kultury České republiky Milan Uhde předkládal České národní radě vládní návrh zákona o České televizi, uvedl mimo jiné: „Návrh předpokládá instituci Rady České televize, která by měla být orgánem odborným, jeho působnost má být přesně vymezena a tento orgán má být pokud možno apolitický.“
»»»
5.7.2019 CNN Prima News – zatím velká neznámá (Mediažurnál 2/2019)
Když 2. dubna televize Prima v tiskové zprávě oznámila, že „společnost CNN International Commercial (CNNIC) a skupina Prima uzavřely partnerství, díky němuž vznikne v České republice nová zpravodajská platforma v čele se zpravodajskou stanicí CNN Prima News“, okamžitě se vyrojily nejrůznější spekulace o tom, jaká bude podoba nového zpravodajského televizního kanálu. Týdny uběhly a stále se neví...
»»»
1.7.2019 Petr Žantovský – budu na Primě
Nedávno při letmé návštěvě webové stránky televize Prima mne udeřilo do očí ilustrační foto ke komentáři Petra Žantovského ze 26. června „Názory nepevné avšak srdce ryzí“, na němž jsem poznal své dva syny – Michala a Martina. Protože několik dní před tím, 22. června, se mne Petr Žantovský snažil na Parlamentních listech znectít kvůli mému bližšímu pohledu na laureáty Krameriových cen, bleskla mi hlavou myšlenka, zda tu není nějaká souvislost.
»»»
21.6.2019 Znásilňující migrant a česká média
Původní zprávu z Litoměřicka o přepadení šestnáctileté dívky zveřejnil Deník ve středu 18. června na svém zpravodajském serveru; druhý den 19. června se zpráva dostala ve zkrácené podobě na titulní stranu Litoměřického deníku s titulkem „Policie řeší znásilnění dívky“. Zde je její znění...
»»»
17.6.2019 Když médiím chybí kritická sebereflexe (Týdeník Rozhlas 27/2019)
Před 26 lety se odehrál příběh, který se cituje v dějinách médií nejen ve Velké Británii. Jeho průběh se stal důkazem provázanosti médií a politiky. Kromě toho jeho vyznění nepříznivě poznamenalo prestiž a výsostné postavení BBC jako média veřejné služby.
»»»
13.6.2019 Krameriovy ceny v zrcadle rešerší
Letošní Krameriovy ceny udělené v úterý 11. června Asociací nezávislých médií pokračovaly ve strategii rozdělování cen tak, že se opět vytvořil mix respektovaných osobností s lidmi, kteří bodovali nikoli kvalitou své žurnalistiky, ale tématy, kterým se věnují...
»»»
28.5.2019 Eurovolby - a vítězem se stává …
Konečně to máme za sebou. V neděli 26. května 2019 ve 23 hodin uvolnil Český statistický úřad spočítané, ale kvůli probíhajícím volbám v jiných zemích EU zadržované, výsledky voleb do Evropského parlamentu v ČR. A protože během několika hodin a dnů téměř vše už bylo řečeno hlavami politicky, politologicky či žurnalisticky pomazanými, omezím se jen na osobní pocity.
»»»
23.5.2019 Příběh Tima Leathermana - pokračování (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Když jsem před pěti týdny popsal svůj zážitek „Jak jsem objevil Tima Leathermana“, umístil jsem text nejen na Louč, ale také na blogerskou stránku Aktuálně.cz, kam chodí více čtenářů. Ještě tentýž večer mě napadlo poslat na firemní adresu info@leatherman.com krátký mail, aniž jsem si od něj cokoli sliboval: Hi! See the link to my
blog All the best Milan, Czech Republic...
»»»
13.5.2019 Popularita není mírou hodnoty (Týdeník Rozhlas 21/2019)
Hlasování slovenských televizních diváků ve středu 1. května večer rozhodlo, že Největším Slovákem byl prohlášen Milan Rastislav Štefánik. Na druhém místě se umístil Ľudovít Štúr, třetí byl katolický kněz a charitativní pracovník Anton Srholec. Slovenská veřejnoprávní televize se tak připojila k televizním stanicím, které odkoupily a využily televizní soutěžní formát BBC „Great Briton“ z roku 2002, z něhož tehdy vyšel jako vítěz sir Winston Churchill. O tři roky později se hlasovalo také v České televizi
»»»
12.5.2019 Slovo do pranice a do vlastních řad
Na knižním veletrhu Svět knihy 2019 včera besedoval Martin M. Šimečka o nové knize „Jsme jako oni“, v níž kromě jiného říká:
"Když Zeman řekne, že nepřijme ani jednoho migranta, hned se vzbouří část liberálních elit, že je to nelida a stvůra. A Zemanovi voliči nás hned začnou podezírat, že chceme zavalit Česko milionem imigrantů. My ale přece víme, že sem nemůžeme dostat milion imigrantů, a musíme mít odvahu jasně to říct. Vždycky jsme jen odmítli Zemana nebo kohokoli jiného jako xenofoba...
»»»
27.4.2019 Vítězslav Jandák: Kde to jsme dneska, pánové?
Záznam vystoupení člena Rady Českého rozhlasu Vítězslava Jandáka na 4. veřejné schůzi Rady ČRo 24. dubna 2019. Reagoval v něm na předchozí vystoupení Jana Krůty, který si postěžoval na článek Jany Machalické "Ty naše rady české (rozhlasové)" v Lidových novinách z 18. dubna 2019.
»»»
16.4.2019 Jak jsem objevil příběh Tima Leathermana (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Všechno začalo jednou obálkou. Jednou z mnoha, které uchovávám v kufříkové diplomatce z osmdesátých let, a které se stále zdráhám vyhodit. Připomínají mi totiž šedesátá léta, dobu plnou nadějí...
»»»
8.4.2019 Milan Kundera a téma interview (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Když Milan Kundera, který se v těchto dnech dožil devadesátky, v roce 1985 zanevřel na novináře, své výhrady shrnul do komentáře k jednomu z osmdesáti devíti slov, jejichž výklad publikoval v časopise Le Débat. Tím slovem bylo „INTERVIEW“. Šedesát tři z takto komentovaných slov, která považoval za klíčová pro svoji poetiku a témata, Kundera přenesl i do knihy esejů "Umění románu" vydaném v roce 1986. Z anglického vydání The Art of the Novel jsem před lety heslo „interview“ přeložil a na Louči zkráceně publikoval:
»»»
3.4.2019 Prima News ante portas
Česká republika dostane další televizní zpravodajský kanál, který doplní nabídku veřejnoprávního ČT24. Alespoň tak praví včerejší tisková zpráva televize Prima oznamující vznik CNN Prima News, který by se měl objevit na našich obrazovkách „během následujících dvanácti měsíců“.
»»»
1.4.2019 Budou se regulovat i youtubeři? (Týdeník Rozhlas 15/2019)
Přestože jsme dnes a denně přesvědčováni kritiky Evropské unie, že naše životy ovládají úředníci z Bruselu, nebo – z úst těch poučenějších - legislativa přijímána na půdě EU, jsou oblasti života, které zůstávají plně pod kontrolou národních států. Patří mezi ně kultura.
»»»
14.3.2019 Co nám to sem lítá z Bruselu
Poslanec ODS Václav Klaus mladší včera při rozpravě před hlasováním o návrhu zákona o zpracování osobních údajů ve faktické poznámce přirovnal členství v Evropské unii k holocaustu. Doslova: "To je nařízení Evropské unie, to sem přilítlo a my tady jenom zoufale teď hledáme, jak to trošilinku zmírnit, a trošku se o to hádáme. Nezlobte se, mně to připomíná, my jsme jak židovský výbor...
»»»
18.2.2019 Půlkulaté výročí Novy (Týdeník Rozhlas 9/2019)
Jsou výročí velká a výročí malá, výročí kulatá a půlkulatá. Poté co jsme vloni vzpomínali na sto let od vzniku republiky a letos si budeme připomínat listopadový pád starého režimu, neměla by naší pozornosti uniknout některá výročí malá a půlkulatá. Patří mezi ně výročí televize Nova, která začala vysílat před pětadvaceti lety v únoru 1994.
»»»
7.1.2019 Do nového roku s novým deníkem (Týdeník Rozhlas 3/2019)
Před dvaceti devíti lety se v trafikách objevily Lidové noviny jako list navazující na předválečnou tradici deníku, do něhož psal Karel Čapek a jiní uznávaní autoři. Od ledna 1990 vycházely LN dvakrát týdně, od dubna jako regulérní deník. Někdejší kriminalizovaný zdroj informací se stal populárním periodikem.
»»»
4.1.2019 Vzpomínání na jeden film a lidi kolem něj (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Dokumentární film, o kterém bude řeč, se jmenoval Občan Karel Havlíček a v roce 1966 ho natočil režisér Jaromil Jireš. Využil historické téma, aby v podmínkách uvolňování poměrů šedesátých let ve spolupráci se studenty a profesory natočil debatu o svobodě tisku. To vše na pozadí rekonstrukce soudního sporu Karla Havlíčka Borovského, k němuž se vyjadřovali čerství adepti novinářského studia Fakulty osvěty a novinářství a také studenti Filosofické fakulty. Po krátké inscenaci soudního jednání s Havlíčkem se rozvinula debata, kterou moderoval historik František Červinka.
»»»
|
Louč podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní. 
