 7. 9. 2026 
Ve včerejších volbách ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko podle očekávání zvítězila strana AfD. Získala 43,8% hlasů a 39 poslanců v 83členném zemském parlamentu, což nestačí na většinu, nicméně budoucí vláda AfD v Sasku-Anhaltsku s premiérem Ulrichem Siegmundem je téměř hotová věc. Je jen otázkou, zda tuto vládu budou tiše tolerovat poslanci Spojenectví Sahry Wagenknechtové BSW (5,3%) nebo poražené CDU.
V médiích se vyrojily alarmistické komentáře odkazující na extremisty v řadách AfD, ignorujíce skutečnost, že situace na východě je jiná než na západě Německa, a že v AfD mohou být různě odstupňované názorové proudy. Jak na Facebooku poznamenal Jiří Hlavenka, nic nebrání AfD, aby zkusila vládnout a "ukázat, jak ze Saska-Anhaltska udělá během pěti let ráj na zemi," což asi v této spolkové zemi nebude tak jednoduché.
x x x
Zveřejněný návrh státního rozpočtu 2027 poslední srpnový den odstartoval podzimní politické šarvátky. Slibovaný deficit významně pod 400 miliard nakonec vzrostl na 389 miliard, což zaskočilo Babišovy koaliční partnery. Jak to v koalici při jednání o rozpočtu bude asi vypadat, na FB naznačil redaktor ČT Petr Vašek.
x x x
Média "rozjela" politiku už předchozí víkend, kdy Česká televize představila novou podobu Nedělní debaty, což je náhrada za někdejší diskusní pořad Otázky Václava Moravce se čtveřicí nových moderátorů. Dne 30. srpna se debatovalo na téma "6 týdnů do voleb", včerejší téma mělo název "Rekordní manko návrhu rozpočtu na příští rok."
Podle České televize "nová podoba propojuje střetávání politiků s pohledem expertů, kteří toto střetávání zasazují do širšího kontextu". Tohle propojování má následující schéma: 11:30 experti (novináři, politologové, sociologové, ekonomové apod.) uvádějí do tématu, 12:00 politici debatují, 13:00-14:00 experti hodnotí debatu. Rád bych znal její sledovanost, neboť kdo vydrží v neděli v poledne u televize dvě a půl hodiny.
x x x
Televize Prima se rozhodla čelit konkurenci ČT exkluzivními rozhovory. Minulý týden Partie Terezie Tománkové nabídla divákům rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem. Včera pak přijal pozvání do Partie předseda vlády Andrej Babiš.
Protože hradní web mediální výstupy prezidenta nezaznamenává, dnes už na ně nedává ani odkazy, s pomocí AI jsem si Pavlům projev převedl do textové podoby a jeho část umístil do Řetězáku Louče.
Totéž jsem provedl s rozhovorem Andreje Babiše, převedl jsem ho do textu také proto aby se dala porovnat vystoupení obou státníků, včetně použitého výraziva (zločinec Stanjura, organizovaný zločin STAN, prasárna soudu, Hampl někdejší tunelář apod.)
x x x
K případu Thomase Pauknera. Facebook minulý týden již po druhé zablokoval účet fantoma sociálních sítí Thomase Pauknera, prý ze stejných důvodů jako v prvním případě. Jemu to však vůbec nevadí, neboť na Hero Hero už má několik tisíc sledujících. A navíc od 3. září odstartoval webový portál Deník P.
Jsem dalek toho, abych marnil čas a detailně sledoval Pauknerův případ nebo ostudu vicepremiéra Macinky, kterého provokatér Vojtěch Pšenák vydávající se v černé masce za Pauknera vylákal do svého podcastu.
Jsou však lidé, kteří Pauknera prý znají, jako například Filip Turek, který se prý s ním stýká (viz rozhovor na CNN Prima News. Nebo Markéta Dobiášová, která na FB napsala "PAUKNERY ZNÁM... Začátkem léta jsem od nich dostala nabídku, abych se stala součástí projektu Thomas Paukner. Odmítla jsem".
Prehistorii tohoto kasapodniku podrobně rozebral Martin Arcimovič na Médium Seznam ve třech příspěvcích (4.8., 7.8. a 15.8.)
28. 8. 2026
Záběry ničivých povodní v údolích Tibetu a Nepálu ze středy 26. srpna zaplavily sociální sítě. Povodeň způsobilo uvolnění části ledovce, který se sesul do údolí a vytvořil lavinu masa vody s bahnem ničící vše, co jí přišlo do cesty.
Sílu ničivého živlu nejlépe zdokumentovala kamera nad hraničním přechodem mezí Čínou a Nepálem. Následné letecké záběry stejného místa ukázaly už jen krajinu pokrytou bahnem.
Ve snaze zvýšit návštěvnost svých účtů, někteří uživatelé zakomponovali do statusů i záběry vytvořené umělou inteligencí.
x x x
Překvapivá návštěva ředitele CIA Johna Ratcliffa v Moskvě v úterý 25. srpna vyvolala dohady o jejím účelu. Zpočátku vítězila spekulace "varování před útokem na země NATO". Včerejší The New York Times napsal, že Ratcliffe při jednání se šéfem ruské zpravodajské služby Bortnikovem "nevyslovil žádné hrozby ohledně možných důsledků pro ruskou stranu."
Hlavní účelem prý bylo "soukromě se podělit o svém pochmurném hodnocení stavu ruské války proti Ukrajině", při níž "naléhal na Rusy, aby uzavřeli dohodu, než se jejich vojenská a ekonomická situace zhorší", neboť podle analytiků CIA Putinovi poradci prý nedávají Putinovi "poctivé hodnocení průběhu a dopadů války."
Ratcliffe strávil v Moskvě jen 8 a půl hodiny. S Putinem se prý nesetkal, přestože kolona jeho vozů směřovala do Kremlu. O čem se v Moskvě jednalo, a jak to jednání dopadlo, se možná dozvíme letos na podzim, který na všech frontách (Ukrajina, Írán, světové hospodářství, volby v USA) může přinést neočekávaná dramata.
x x x
Osm scénářů "pro dosažení míru v rusko-ukrajinském konfliktu" obsahuje analytický dokument, zpracovaný údajně v ruské Sberbance a zveřejněný protiruskou hackerskou skupinou Black Mirror. U každého ze scénářů se uvádí procentní pravděpodobnost jeho realizace.
Nejmenší pravděpodobnost - dvě procenta - dává analýza možnosti, že by se míru dosáhlo podle ukrajinských a evropských požadavků. Podobně nízkou pravděpodobnost - sedm procent - má vojenské vítězství Ruska. Nejvíce - 32 procent - přiřadila analýza možnosti "Trumpova dealu" se zamrzlým konfliktem a částečným uvolněním sankcí. Něco na způsob vyústění korejské války z 50. let získalo 22 procent pravděpodobnosti.
x x x
V haagském vězení zemřel generál Ratko Mladić (89), velitel bosenských Srbů odpovědný za Srebrenický masakr. Šéfredaktor Parlamentních listů Radim Panenka ho na sítích (X a Facebook) označil jako člověka, který "miloval svou zemi a svůj národ" odsouzený v "nespravedlivém procesu".
Náš trestní zákoník obsahuje § 405, který "Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia" trestá vězením. Tož tak.
Z druhé strany - srbská vláda se rozhodla Mladićovi uspořádat státní pohřeb.
x x x
Facebook "uspal" účet záhadného Thomase Pauknera s důvodem "nenávistné projevy vůči ženám a menšinám". Okamžitě vznikl náhradní účet, na němž Paukner oznámil, že "ví odkud vane vítr" - od neziskovek.
Vášnivá debata o dočasném zablokování Pauknerova účtu nabízí četné důkazy o mediální negramotnosti Pauknerových příznivců, kteří vinu přisuzují českým politikům a stranám, aniž tuší, že Meta a Facebook jsou soukromým podnikem, jenž si vyhradil dodržování některých pravidel. Což samozřejmě nevylučuje možnost, že ta pravidla někdo mohl zneužít, ať už z osobních či ideových důvodů.
20. 8. 2026  "Něco takového jsem nikdy nezažil, nic podobného si nepamatuji..." jsme mohli letos v létě často slyšet v médiích z úst meteorologů, vodohospodářů, zemědělců, ale i energetiků a ekonomů, zkrátka všech, kterých se nějakým způsobem dotýkalo rekordní a katastrofální sucho, které postihlo Evropu.
Po dlouhých týdnech sucha krátký déšť v pondělí 17. srpna alespoň trochu zbavil mapy ČMHÚ hrozivé hnědé barvy. Nicméně potoky a říčky vysychají, hladiny řek a vodních nádrží klesají. Klimatická změna o sobě dala vědět.
x x x
Nebyl by to Andrej Babiš, kdyby nevyužil situaci a na sociálních sítích se neprezentoval jako ten, co "umí věci zařídit". Míru trapnosti jeho vystupování nechť každý posoudí sám.
x x x
Končí parlamentní prázdniny. Senát už zasedá a do Sněmovny vrací kontroverzní stavební zákon, zákon o elektronické evidenci tržeb, a zákon o státních zaměstnancích. Není pochyb, že Sněmovna tyto zákony nadpoloviční většinou hlasů znovu vrátí do hry.
x x x
Pomalu se rozbíhá kampaň před volbami do zastupitelstev obcí a třetiny Senátu, které se budou konat 9. a 10. října.
x x x
Po třech dnech jednání ministerstva financí s jednotlivými rezorty je o podobě státním rozpočtu na příští rok jasno. Ve srovnání s letošním rokem (310 miliard Kč) vzroste schodek rozpočtu na dosud neznámou výši "pod 400 miliard".
x x x
Ministr kultury Oto Klempíř po včerejším jednání na ministerstvu financí prohlásil, že "kultura nebude v rozpočtu bita, o ČT a ČRo bude další diskuse."
Nicméně informace, že Český rozhlas a Česká televize nemají být financovány z rozpočtové kapitoly Ministerstva kultury (jak uvádí §1 Klempířova návrhu zákona), ale podle Schillerové z kapitoly "všeobecná pokladní správa", naznačuje, že se možná naplní moje spekulace (viz Louč 12. května), podle níž "se poplatek od ledna příštího roku nezruší (...) není vyloučeno, že vláda v rozpočtové tísni si dobře spočítá, že pro ni bude lepší, když těch sedm či osm miliard budou platit i nadále domácnosti, než aby se zvýšil deficit státního rozpočtu."
Očekávané obstrukce opozice tak mohou v tomto případě přijít koalici docela vhod.
x x x
Zítra si připomeneme výročí 21. srpna 1968, události, která na dvacet let výrazně ovlivnila životy mé generace, a která pro mileniály je už víceméně nepodstatnou dávnou historií. Ke svému vzpomínání z loňského roku nemám, co bych dodal.
Archiváři České televize v minulosti zrekonstruovali vysílání celého roku 1968 a co bylo k dispozici v archivu, přepsali a nabídli veřejnosti k přehrání. Zachovaly se v podstatě jen filmové záznamy; co nebylo na filmu, už neexistuje. Ale i tak je to celkem 1300 příspěvků, mezi nimi řada klenotů pro diváky (např. vystoupení Jana Wericha týden před srpnovou okupací, černobílé písničky Karla Gotta nebo Sedmilháři) i pro historiky (posrpnová vystoupení Alexandra Dubčeka, Zdeňka Mlynáře, Zdeňka Jíčínského nebo i "normalizační projev" Zdeňka Fierlingera).
Nevím, zda si všichni ti, kteří tak dobře rozumí médiím a chtějí v rámci šetření snížit rozpočty České televize a Českého rozhlasu, zda si uvědomují, jak široký záběr má veřejná služba, která není na první pohled vidět (jako například tvorba a ochrana národního audiovizuálního kulturního dědictví), a kterou komerční stanice nahradit nemohou.
x x x
P.S. V těchto dnech uplynulo 60 dnů od podpisu americko-íránského memoranda o porozumění, mírová dohoda v nedohlednu. Blíže komentář Jiřího Peheho na stanici ČRo Plus: "Skoro se zdá, že Trump, který neví, jak konflikt s Íránem ukončit, se uchýlil do jakési paralelní reality. (...) Trumpova stále více chaotická a občas přímo absurdní rozhodnutí na mezinárodní scéně začínají vážně ohrožovat světovou stabilitu."
10. 8. 2026 Webová stránka Hlídací pes ve středu 5. srpna zveřejnila informaci, že internetová televize XTV si nechala zaplatit od frakce Patrioti pro Evropu propagaci jejich europoslanců.
O den později publikoval stejný web článek "Hybridní novinář" Půr má kontrakt s Patrioty pro Evropu."
Následovala vzrušená diskuse na síti X.
Když byl Michal Půr usvědčen z ohýbání faktů ve věci Deníku N, rozhodl se udeřit zpět na své kritiky textem Anatomie české "nezávislé" žurnalistiky, který není bez zajímavosti shromážděnými fakty.
Ta fakta však nejsou nijak nová, neboť jména podnikatelů, kteří poměrně směšnými částkami v řádech statisíců a jednotek milionů (ve srovnání s prostředky mediálních domů vlastněných oligarchy) podporují pluralitu české mediální scény, jsou všeobecně známá.
Nyní čekám, kdy se ozve protistrana, aby Půra upozornila na rozdíl mezi prodejností média zájmovým skupinám a podporou názorového média, vytvářející protiváhu médiím loajálním k vládnoucím kruhům.
x x x
Aféra záhadného Thomase Pauknera nabrala obrátky, když dotyčný na Facebooku falešně obvinil iniciativu Dárek pro Putina (později smazáno), že vrtulník "Čestmír", na který se skládala česká veřejnost, na Ukrajinu nedorazil.
Organizátor projektu Dárek pro Putina Martin Ondráček okamžitě protestoval a podává trestní oznámení. Paukner kontroval svým typickým způsobem - zahrne čtenáře odkazy, které se často vztahují k tématu jen vzdáleně, a o nichž pak napíše: "není to důkaz, nýbrž dokumentem potvrzená spekulace." Stejná metoda, kterou popsal Michal Škop už před dvěma týdny.
Na Médiu Seznam jistý Martin Arcimovič analyzoval všech 477 textů, které Thomas Paukner publikoval na této platformě od Vánoc 2024 do letošního června. Myslím, že tu analýzu by si měli přečíst všichni, kteří Pauknera berou vážně jako investigativce. Podle toho, co za ty dva roky napsal, Pauknerova investigativa měla jediný účel - vyhledávat témata, která mu přinesou čtenost a peníze. Dnes v tom pokračuje pod hlavičkou Paukner Media na placeném herohero.cz.
x x x
Na počátku byla zpráva: Nákladní letadlo společnosti DHL se u letiště Lipsko/Halle srazilo s neznámým letícím objektem a nouzově přistálo v Hannoveru. Pak přišly další informace - na letišti byl zneškodněn dron s výbušninou. Měl být u letadla s municí pro Ukrajinu. BTW V Lipsku-Halle mají svoji základnu ukrajinská letadla Antonov ze zničeného letiště Hostomel.
Pak se začaly informace zamotávat, munice prý v letadle nebyla (viz dementi na závěr zprávy ARD) a různily se zprávy, kdo, kde a jak dron objevil a zneškodnil.
O víkendu média o incidentu mlčela, až dnes týdeník die Zeit přinesl detaily celé příhody, při níž dron s výbušninou stojící letadlo zasáhl a jen náhodou neexplodoval. Stopy vedou do Ruska.
x x x
V pořadu Napřímo, který se vysílá na internetovém zpravodajském kanálu TV Nova TN Live, ve středu 5. srpna zpovídala exprezidenta Václava Klause redaktorka Adéla Snopová. V části věnované ukrajinským uprchlíkům (12:00-14:30 záznamu) došlo k polemice při konstatování moderátorky "Ta válka vznikla, že Rusko napadlo Ukrajinu," což se Václavu Klausovi hrubě nelíbilo a přinesl vlastní verzi vzniku konfliktu, kterou Adéla Snopová zhodnotila slovy "Těmito termíny operuje také ruská propaganda," což Klause vytočilo: "Bavíte se se mnou normálně, nebo jste diktátor?". Frustraci z rozhovoru na TN Live si Václav Klaus o pár dnů později odreagoval u Xavera Veselého na XTV.
x x x
Před týdnem 3. srpna Společnost pro obranu svobody projevu zveřejnila hodnocení prvních 6 měsíců Babišovy vlády - většinou kladně. Nevím však, kde Dan Vávra a jeho kolegové berou jistotu vyjádřenou ve větě "Významným krokem, který přivítala většinová veřejnost, je vládní návrh na zrušení tzv. koncesionářských poplatků za pouhé vlastnictví televize, počítače nebo mobilu..." Rád bych věděl, jak k té "většinové veřejnosti" SOSP přišel.
S příchodem parlamentních prázdnin debata o financování médií veřejné služby utichla. Mám pocit, že při nedávné přípravě rozpočtu na příští rok si snad vládní koalice konečně uvědomila, jak si svým populismem (osvobodíme vás od poplatku) střelila do vlastní nohy.
x x x
Ve středu 5. srpna Policie České republiky oznámila, že "v souvislosti s dopravní nehodou, která se stala v pondělí 13. července letošního roku v křižovatce u náměstí I. P. Pavlova, policisté (...) zahájili úkony trestního řízení pro podezření z trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti."
Jestli budou soudy nehodu Filipa Turka posuzovat stejně jako nehodu v Chebu před 16ti lety (srážka sanitky s dodávkou), pak to pro Filipa nevypadá příliš dobře. Závěrečné rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2018 zde.
2. 8. 2026
 Vpád tisíců migrantů na španělské území Ceuta v severní Africe na sklonku minulého týdne byl pro sobotní vydání MF Dnes 1.srpna zprávou číslo jedna. Podtitulek hlavní zprávy "Španělsko přijalo zákony, které jsou pro migranty pozvánkou" názorně ilustruje povrchnost české žurnalistiky, která si nedá práci, aby zkoumala skutečné příčiny této mimořádné události. Kdyby si příslušný redaktor na internetu vyhledal a nechal přeložit španělský azylový zákon z roku 2000, tak by zjistil, že v něm žádná pozvánka není.
Náhlá migrační vlna, které během dvou dnů způsobila invazi padesáti tisíc migrantů, měla více příčin, přičemž na začátku bylo rozhodnutí Nejvyššího soudu o neoprávněném vyhoštění jednoho alžírského migranta, kterého zadrželi ještě na moři, aniž překonal hraniční bariéru. Podle soudu dříve než ho vyhostili, mělo s ním podle zákona proběhnout správní řízení. Na sociálních sítích se začaly šířit zjednodušené a zkreslené zprávy o tomto rozsudku ve smyslu "kdo doplave do Ceuty přes moře, nemůže být vyhoštěn".
Jakoby se opakovala situace ze září 2015 v Německu, kdy jeden tweet oznamující, že kvůli přetížení úřadů bude pro uprchlíky ze Sýrie pozastavena dublinská azylová procedura, dal do pohybu desetitisíce migrantů pochodujících do Německa.
V Ceutě to však proběhlo jinak. Zveřejněné rozhodnutí Nejvyššího soudu nese datum 8. července, takže trvalo několik týdnů, než se zformovaly - pod vlivem sociálních sítí údajně manipulovaných převaděčskými gangy - masy uprchlíků, které z moře zaútočily na pobřeží Ceuty. Zahraniční média se shodují v názoru, že tento masový exodus umožnily marocké bezpečnostní síly, které přestaly chránit hranice a umožnily migrantům přístup k pobřeží a k moři.
Do jaké míry to byl záměr a do jaké míry zde sehrála roli diplomacie a vysoká politika, není dosud jasné (vyskytly se nedoložené spekulace, že migrantský exodus podněcovali kritici Španělska - USA kvůli neposkytnutí pomoci, Izrael kvůli postojům premiéra Sáncheze ke Gaze). Možná se to jednou dozvíme.
Jedno je však jisté: Španělsko nemá zákony, které - jak tvrdí MF Dnes - jsou "pozvánkou pro migranty," byť tenhle výklad událostí převzali i naši politici.
Mezi nimi také Andrej Babiš, který ve svém nedělním kázání zapomněl dodat, že Sánchezův jednorázový dubnový dekret o legalizaci bezproblémových migrantů ve Španělsku byl určen především migrantům z Latinské Ameriky, kteří tvoří dvě třetiny z 1 174 978 podaných žádostí.
x x x
Před více než měsícem jsem označil červnovou americko-íránskou dohodu o uzavření míru s názvem "Memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem", jako smlouvu o smlouvě budoucí, která asi nebude. Mezitím memorandum zkrachovalo, od 8. července se na Blízkém Východě s přestávkami stále bojuje.
Dnešní oznámení Donalda Trumpa, který "ve prospěch budoucího SVĚTA a rovněž pro přežití úspěšného a prosperujícího Íránu" zrušil další útok na Írán kvůli nedohodě o Hormuzském průlivu, je jen potvrzením americké bezradnosti, jak se ze šlamastyky americko-íránské války se ctí vymotat.
x x x
Videa hořících rafinérií a ropných terminálů v Rusku a záběry front u ruských benzinových pump v posledních dnech na sociálních sítích vystřídala videa hořících skladů ruského Amazonu, ruského online tržiště Wildberries. Jiří Just jeho význam pro ruskou společnost okomentoval v rozsáhlém článku na Aktuálně.cz s titulkem "Ukrajinci drtí ruský sen. WB je „smlouva“ Putina a občanů o nákupech za super ceny."
Přiznám se, že - byť pociťuji jisté zadostiučinění, že ruské ničení ukrajinské civilní infrastruktury (energetika) nezůstává bez odvety - nějak se nemohu radovat nad zkázou na obou stranách fronty. Kromě toho se domnívám, že česká média se až příliš soustřeďují na úspěšné útoky ukrajinských dronů v ruském vnitrozemí, a poněkud přehlížejí podobně "úspěšné" ruské útoky na Ukrajinu, například blokádu a ničení ukrajinských přístavů.
Prezident Volodymyr Zelenskyj musel 1. srpna přiznat, že ze 27mi ruských balistických raket vyslaných na Ukrajinu v noci na sobotu se podařilo sestřelit jen jednu, protože chybí munice do systému Patriot - viz jeho účet na Telegramu.
x x x
Na pozadí dramatických událostí ve světě česká novinářská obec žila minulý týden aférou, při níž Ministerstvo zahraničních věcí nevpustilo investigativní novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci ministra Macinky k problematice Českých center.
Pokorná v řádném termínu požádala o akreditaci, její žádost MZV zamítlo. Pokorná se však přesto dostavila do Černínského paláce, ale na brífink nebyla vpuštěna. Syndikát novinářů ČR k události vydal protestní prohlášení.
20. 7. 2026
"Jak dál komunikovat PP...Co PP štve... Je pod vlivem svého okolí..." To jsou podtitulky "taháku" premiéra Andreje Babiše pro jeho
včerejší vystoupení na sociálních sítích, který se nechtěně dostal do záběru, a jehož text rozluštila AI.
Na rozdíl od předchozího nedělního kázání (ostuda v Ankaře, Pavel nemá sebereflexi, je to manipulovaná loutka, bylo to trapné apod.) Babiš včera zařadil zpátečku. Konfrontační tón byl opuštěn po doporučení jeho marketingových mágů, že "spor s ním (PP) nám nic nepřináší, lidé nemají rádi konflikty" (viz "tahák"). A tak se včera Babiš zaměřil na výčet úspěchů své vlády a na sliby podporovat zdravotnictví, vybudovat vládní kampus a také stadion "pro Sáblíkovou".
Dodatek 21:00: Na dnešní tiskové konferenci po zasedání vlády Andrej Babiš se od textu distancoval. Vysvětloval, že to byla zadní strana listu, na které měl vlastní poznámky. A ta zadní strana zcela náhodou obsahovala doporučení sympatizujícího občana, jedno z mnoha, která prý od svých fanoušků dostává.
x x x
Na Babišovy invektivy z minulé neděle reagoval Petr Pavel v rozhovoru pro MF Dnes ve středu 15. července, v němž se nechal dotlačit reportérem k ne příliš diplomatickému výroku, který reportér pak použil do titulku na první straně:  "Trump dal Česku v Ankaře výprask".
Třístránkový rozhovor v mainstreamovém deníku by pro každý prezidentský úřad byl důvodem, aby na něj upozornil a zachoval ho na webové stránce prezidenta, zvláště když přístup k MF Dnes je placený. Ne tak v případě webu hrad.cz, kde rubrika Veřejná vystoupení a rozhovory" zeje prázdnotou.
Nenajdeme zde ani odkaz na další téměř hodinové vystoupení Petra Pavla na festivalu Colours of Ostrava 18. července, v němž padla další důležitá vyjádření ke sporu s premiérem("...ale i prezident má nástroje, které mohou vládě znepříjemnit život"). Naštěstí na webu irozhlas.cz je jeho obsah i zvukový záznam k dispozici zdarma.
Bohužel ředitel Odboru komunikace prezidentské kanceláře Vít Kolář již řadu let odmítá zaznamenávat prezidentova vystoupení na hradní webové stránce, protože preferuje efemérní sociální sítě. V nich se však prezidentova vystoupení propadají do hlubin minulého času a z jejich obsahu se ve společné paměti zachovají jen zkreslené novinové titulky.
x x x
Ve věci konfliktu vláda/prezident Babiš/Pavel víceméně souhlasím s pohledem novinářského právníka - nebo právnického novináře? - Tomáše Němečka v pořadu ČRo Osobnost Plus (Ústava se v něčem podobá Bibli, vybíráme části, které se nám hodí do krámu). V psané podobě lze nalézt Němečkovy názory na slovenském webu postoj.cz (Horší prezident si bude môcť vynútiť mandát na horšie veci).
x x x
Již téměř měsíc se naše mediální bublina zabývá případem tajemného autora Thomas Paukner. Poprvé jsem se s ním setkal na platformě medium.seznam.cz, kde míval tisíce sledovatelů, možná proto, že nebyl stranický a kritiku rozdával na všechny strany.
V červnu zde skončil, protože Seznam Médium se rozhodl, že u zpravodajských a investigativních textů se autoři už nebudou moci schovávat za PR agentury. Kromě toho musel Seznam některé jeho články dodatečně stáhnout, neboť neobstály v konfrontaci s reálnými fakty dodanými postiženými subjekty. BTW - svoji identitu jsem tady musel prokázat i já.
Publikační aktivitu pak přenesl Paukner na Facebook, připravuje spuštění placeného webu Paukner Media a vede válku se Seznamem, který poukázal na nedostatky jeho amatérské investigace a nedodržování novinářských standardů v textu "Kdo je tajemný Paukner, jehož texty vyzdvihují vládní politici?"
Jak napsal Michal Škop, Paukner jede "na půra":
a) zveřejní něco, co se mu hodí do příběhu,
b) dá odkaz na zdroj,
c) zdroj ne vždy musí být spolehlivý, což nikdo dál nezkoumá, protože
d) jeho ověření je 10x těžší než vypuštěná lež.
Na jedné straně Michal Půr přiznává, že se Paukner bez právní odpovědnosti s přesností příliš nestresuje, ale na druhé straně odsuzuje snahu osobu Pauknera, jehož existenci musíme přijmout jako fait accompli, delegitimizovat, namísto aby se vyvracela jeho tvrzení.
Podle mého názoru však odhalení jeho totožnosti se nerovná delegitimizaci - jak říká Půr. Když bude chtít Okamura zaútočit na Rakušana, kterou informaci o údajně předraženém nákupu hasičských vrtulníků si vybere - od Pauknera nebo od advokáta s alias Prasman Dunka, který uvádí věci na pravou míru?? Protože většinou vítězí Paukner, je třeba politikům, kteří ho tak rádi citují, ukázat, kdo je kdo.
x x x
Debata o budoucnosti televizního poplatku i nadále pokračuje stylem "slepý s hluchým", tedy s absencí rozumného a věcného dialogu o hlavním problému: jak zajistit stabilitu a kvalitu zajišťování veřejné služby Českou televizí a Českým rozhlasem, když zrušíme tzv. koncesionářský poplatek.
Jestliže Oto Klempíř v rozhovoru pro MF Dnes je schopen prohlásit: "Žádná ústupová varianta neexistuje! (...) Přijdou o peníze z navýšení, které prosadila ODS a její příznivci v minulé vládě. (...) Tam padlo rozhodnutí: Přidáme jim. Tak jim přidali. Klidně bych mohl říct, že to bylo korumpování veřejnoprávních médií. (...) My po nich chceme, aby když s těmi penězi vycházeli do roku 2024, ať s nimi vyjdou i nyní. Chceme, aby šetřili." pak je to důkaz hlubokého nepochopení a neznalosti kritické situace rezortu, za nějž jako ministr odpovídá. S takovým člověkem se pak dialog jen obtížně navazuje.
x x x
Mistrovství světa ve fotbale vyhrálo Španělsko, které včera zvítězilo nad Argentinou v prodloužení 1:0. Bronz získalo mužstvo Anglie, které porazilo Francii 6:4
Finále vysílaly souběžně obě televize, které se podílely na nákupu vysílacích práv. Nova prý (info AI) měla komentátory za oceánem, ČT v pražském studiu. Neviděl jsem mezi jejich výkony velký rozdíl. Naopak, Míra Bosák mě přesvědčil, že se nemusí vždy platit drahá komentátorská místa na stadionech, jestliže máte profesionála ve studiu.
x x x
Televize Prima 17. srpna spustí sportovní kanál Prima sport, který bude volně k dispozici v terestrickém vysílání. Jak asi dlouho?
17. 7. 2026
"Vždycky mne fascinuje, jak nějaký český tým nebo český sportovec vyhraje nějaký významný turnaj a všichni politici se začnou chovat, jako kdyby ty lidi osobně trénovali, sestavovali jim jídelníček a pilotovali letadlo, kterým dotyční letěli na místo utkání," napsala Irena Ryšánková a já s ní souhlasím. V českém finále ženské dvouhry Wimbledonu v sobotu 11. července Linda Nosková porazila Karolinu Muchovou 2:1 (6:2, 5:7, 6:3), když původně jednoduchý průběh zápasu zdramatizovala Muchová druhým setem, v němž prohrávala 2:5 a odvrátila několik mečbolů. Byla to reklama na dobrý tenis.
P.S. Před necelými pěti lety Víkend Hospodářských novin uvedl rozhovor s Lindou Noskovou titulkem "Dívka z české vesnice, která chce dobýt svět". Reakce HN ho nyní nabízí zdarma k přečtení.
x x x
K dopravní nehodě Filipa Turka v pondělí 15. července na křižovatce u náměstí I.P.Pavlova v Praze uvádím jen základní odkazy:
1. Palubní kamera stojícího vozidla zaznamenala, jak Turkův vůz odmrštil houkající zdravotnické vozidlo převážející krevní destičky, které jen těsně minulo chodce na přechodu. Video řidiče Miloslava Chlumského zveřejnil Seznam Zprávy v úterý dopoledne.
2. Ještě tentýž den odpoledne Novinky.cz zveřejnily další video tentokráte z městské bezpečnostní kamery, na níž Filip Turek se svým Mercedesem se "na prasáka" snaží objet kolonu odbočovacím pruhem.
3. Ještě v úterý večer v sedm hodin, když bylo jasné, že nenajde zastání u premiéra, Filip Turek zveřejnil na Facebooku Vyjádření k mé dopravní nehodě (zde na YouTube), v němž do vyšetření nehody odchází z funkce vládního zmocněnce pro Green Deal. Tolik základní fakta.
x x x
Turkova nehoda byla vodou na mlýn odpůrců Motoristů i vládní koalice, jejichž zastánci naopak Turkovu nehodu relativizovali a dokonce se snažili svalit vinu na rychle jedoucího řidiče houkajícího převozového vozidla. Debatu jsem sledoval jen v rozsahu, v jaké mi ji přihrály sociální sítě. Výjimku jsem udělal u podcastu Echa 24, na němž Dalibor Balšínek s Danielem Kaiserem si stěžovali na agresi, nenávist a hysterii "ze strany lepších médií a politiků," přičemž sami Turkův přestupek když ne přímo omlouvali, tak zlehčovali (Balšínek: "Turek vjel do pruhu pravděpodobně (sic!) neoprávněně, já se necítím jako dopravní expert", výčitka, že "kompromateriály (???) na Filipa Turka se dostaly do médií dřív než vyšetřovacím orgánům" apod.)
Nevím, jak Daniel Kaiser chápe pojem "média", protože odhlédneme-li od křiklounů na sítích, mainstreamová média zcela určitě nebyla hysterická, prostě jen konstatovala fakta a nemohla nekomentovat neuvěřitelně hloupé Turkovy  výmluvy na Facebooku (nejspíš není pravda, že jsem nehodu zavinil, řidiči "sanitky" Fabie jsem zachránil život).
Co se týče opozičních politiků, částečně bych s Kaiserem souhlasil. Například nevím, jaký smysl má sněmovní interpelace na téma "Bezohledná jízda Filipa Turka a lež o okolnostech nehody."
Michael Žantovský Turkovu nehodu komentoval na FB:
Filip Turek každým svým činem dokazuje nezralost, nezodpovědnost a komplex méněcennosti maskovaný jako bohorovnost. Společným jmenovatelem všech jeho prohřešků je přesvědčení, že pravidla, kterými se, byť často neochotně, řídíme my ostatní, se na něj nevztahují. Jediný člověk, který prokázal dostatek soudnosti a zodpovědnosti, aby člověku s tímto ustrojením nevydal do rukou zahraniční politiku a životní prostředí téhle země, byl její prezident, který za to sklidil půl roku osočování a “extrémní kohabitace”.
x x x
V úterý 14. července Francie oslavila svůj státní svátek velkou vojenskou přehlídkou, (záznam zde), které se účastnily čestné jednotky ze zemí "koalice ochotných" a také  Ukrajiny. Přítomen byl také Andrej Babiš, který o své účasti na této proukrajinské manifestaci na síti X a Facebooku zatím mlčí (kvůli Okamurovi? počkám si na jeho nedělní kázání).
x x x
Na Ukrajině probíhá vládní "škatule hejbejte se", které začalo demisí premiérky Julije Svyrydenkové. Detaily a příčiny změn v pondělí vysvětlovala Ukrajinská Pravda (též v ruštině a angličtině). Pondělní komentář ještě neznal rozhodnutí Zelenského, zda se zachová jako "Mindičův prezident" nebo jako "prezident reforem". Nakonec zvolil to první.
O co jde? Zelenský chce odvolat z funkce ministra obrany Mychajlo Fedorova, který se dostal do konfliktu "se všemi skupinami, které se v průběhu totální války zformovaly kolem obranného rozpočtu; od generálských klanů kolem vrchního velitele až po čistě komerční skupiny zosobněné postavami v parlamentu a z okolí prezidentského úřadu.
Fedorova kritizují za „neuspokojivou“ reformu mobilizace a její podpory, chtějí se ho však zbavit, protože poté, co nastoupil do korupčního vlaku, místo toho, aby si užíval kávičky a tiché jízdy s ostatními, se rozhodl zatáhnout za záchranou brzdu. Cestujícím v luxusních korupčních vagónech se to nelíbilo". Tolik ukrajinský komentář.
Fedorov se rozloučil výčtem dvaadvaceti bodů, v nichž popisuje, co se mu ve funkci podařilo (drony, Gripeny, vypnutí Starlink pro Rusy, zavedení výběrových řízení) - na Telegramu (v ukrajinštině) nebo na síti X (v angličtině). V Kyjevě se už několik dnů proti odvolání Fedorenka na ulicích protestuje.
x x x
Předseda Sněmovny Tomio Okamura se chystá o víkendu odletět s podnikatelskou delegací na návštěvu Číny.
Včera, několik dnů před Okamurovou cestou Čína potvrdila, že zadržuje českého občana kvůli "ohrožení státní bezpečnosti". Dotyčný navštívil Čínu jako soukromá osoba. Odveta za zadržení čínského novináře podezřelého ze spolupráce s čínskou zpravodajskou službou? Ministr Macinka to diplomaticky odmítá.
Opozice žádá Okamuru, aby do Číny nejezdil. Zlé jazyky si všímají japonsko-čínských antagonismů s tím, že Japonec to prý nebude mít v Číně snadné.
x x x
Evropská komise vydala - jako každý rok od roku 2020 - zprávu o situaci právního státu v členských zemích EU Rule of Law.
Kapitola o České republice oceňuje nezávislost našeho soudního systému, konstatuje relativně vysokou úroveň korupce, kritizuje nedostatečné vymezení střetu zájmů a registruje obavy ze změn financování médií veřejné služby.
10. 7. 2026
Summit NATO v turecké Ankaře 7.-8. července je za námi, půlroční telenovela "NATO, summit, prezident Pavel" je u konce. Ne však extrémní kohabitace mezi vládou a prezidentem, což potvrdil dnešní rozhovor Andreje Babiše v MF Dnes s titulkem "Pavel je v kampani a plní příkazy."
Obě části české delegace se v Ankaře navzájem vyhýbaly, což pochopil i organizátor, který je umístil na fotografii účastníků neformální večeře co nejdál od sebe.
Na fotografii šéfů delegací z jednání druhého dne Petr Pavel chybí, což nezapomněl ukázat Andrej Babiš na síti X, včetně fota  podání ruky s Donaldem Trumpem, což vyvolává otázku, kdo si vlastně jel do Ankary hlavně pro fota do svého alba (jak o Pavlovi tvrdil Macinka).
x x x
Příznivci a odpůrci Andreje Babiše se trumfovali líčením detailů, které přijímání dvou částí české delegace na summitu NATO provázely.
Petr Pavel přijímán podle protokolu u Erdogana jako první, s čestnou stráží, ale na jednání Rady jen  jako divák, Babiš jako poslední řečník v řadě, ale nezpochybnitelný šéf delegace atd. atd.
Ondřej Neff to zhodnotil v Posledním slovu Lidovek: Dva vítězové, jeden poražený s tím, že poraženým jsme my všichni, a také, že "nedošlo tedy k ničemu světobornému. Jen my se mohli bavit zbytečným žabomyším bojem."
x x x
Že summit NATO skončil bez větších konfliktů Evropa-USA, se zasloužil generální tajemník NATO Mark Rutte svojí diplomacií, která - jak komentář Deníku N poznamenal - "se samolibému šéfovi Bílého domu zamlouvá a která funguje". Jan Wirnitzer to shrnul do titulku "Zaříkávač Trumpa splnil svůj úkol.
Deklaraci NATO z Ankary ale tvoří jen fráze a pohrůžka Íránu."
x x x
Deklarace NATO má šest bodů, z nichž vyplývá, že NATO je jednotná ve věci kolektivní obrany, která čelí nebezpečí z Ruska, což pak v bodu 4 vede k rozhodnutí, že NATO bude i nadále finančně a vojensky podporovat Ukrajinu v jeho boji proti ruské agresi.
Právě před zasedáním NATO v Ankaře obě válčící strany vystupňovaly válečné akce ve vnitrozemí protivníka. Kyjev prožil v noci na 2. července a na 6. července bezprecedentní útoky, do nichž byly nasazeny kromě dronů a střel s plochou dráhou letu balistické rakety, proti nimž - bez patriotů - nemá Ukrajina obranu.
Jedna z nich zasáhla muniční sklad ve městě Vyšneve na okraji Kyjeva uprostřed civilní zástavby, kterou zničila. Ruské drony zase ničí ukrajinské benzinové pumpy, což je odveta za zapalování ruských rafinerií a skladů pohonných hmot daleko od hranic a ostřelování tankerů v Černém moři. Benzin a nafta dochází, Putin začíná být nervózní.
x x x
Trojice tradičních událostí, které zásobují každý začátek července média svým obsahem - Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, tenis ve Wimbledonu a cyklistický závod Tour de France, letos obohatilo Mistrovství světa v kopané, o jejichž vysílací práva se podělila Česká televize (ČT Sport) s TV Nova (Nova Action).
Televizní přenosy z Wimbledonu jsou už od roku 2009 dostupné jen na placených kanálech. Zítřejší finále ženské dvouhry, do něhož se senzačně probojovaly Linda Nosková a Karolina Muchová, bude k vidění zdarma na Primě. Prima za sublicenci od Eurosportu dala více peněz, než si Česká televize mohla dovolit.
x x x
Od včerejška jsou média plná též zprávami o požáru, který ve čtvrtek 9. července ráno vypukl v budově číslo 34 baťovského továrního areálu ve Zlíně. Oheň později zachvátil celkou budovu, jejíž betonová konstrukce se částečně zřítila podobně jako "dvojčata" 9/11 v USA. Škody jdou do stamilionů. Proč vznikl oheň v devátém patře ve skladu obuvi firmy Vasky se vyšetřuje.
x x x
Maďarská veřejnoprávní, ale spíše státní, televize M1 přestala v úterý 7. července vysílat zpravodajství a několik hodin vysílala jen  černou obrazovku.
Nová vláda Pétera Magyara tak zahájila reformu médií veřejné služby poté, co přijala novelu vysílacího zákona, která zrušila dosavadní systém organizace rozhlasu, televize a zpravodajské agentury. Uvedenou reformu, která má odstátnit média veřejné služby provádí vláda - podobně jako v Polsku - způsobem, který budoucí prestiži veřejnoprávní televizi příliš nepřidá.
Jak to za Orbána fungovalo, jsem před patnácti lety popisoval na Louči v článcích Jak si FIDESZ osedlal veřejnoprávní média (2010) a Jak se rodily maďarské mediální zákony (2011).
29. 6. 2026
Uplynulý víkend byl ve znamení rekordních teplot, nejen v Česku, ale v celé Evropě. K nedělnímu obrázku Českého hydrometeorologického ústavu není co dodávat. Rekordmanem se stala obec Doksany s teplotou 41,8 41,9°C, Praha-Východ se musela "spokojit" s teplotou 40,3°C.
x x x
Další téma víkendu vytvořila dvojice Motoristů Oto Klempíř a Petr Macinka. Oba navštívili 81. folklorní festival ve Strážnici. Oto Klempíř jako ministr kultury při zahájení v pátek 26. června, Petr Macinka o den později. Oba vystoupili na podiu, oba byli vypískáni - zde a tady.
Zatímco Klempířovo vystoupení mělo svůj raison d'être: ministerstvo kultury festival finančně podporuje, vystoupení ministra zahraničí Petra Macinky postrádalo logiku a mělo jediný účel: provokaci, vlastní zviditelnění. Účel byl naplněn, víkendová média a všechny politické diskuse se Macinkou zabývaly, zvláště když se dotyčný účastnil v nedělní Partii Terezie Tománkové.
Vzniklo tak pseudotéma, které se přidalo k těm, co se s námi vlečou už celý půlrok, k tématům, která možná nejsou bez významu, ale zahlcují veřejnou debatu tak, že na skutečné problémy, které sužují naši společnost, není v médiích čas ani místo. Mám na mysli témata, k nimž se musí téměř povinně vyjadřovat kdokoli, kdo vstoupí do veřejného prostoru - financování médií veřejné služby a účast prezidenta na zasedání NATO v Ankaře.
x x x
I když Ústavní soud 24. června zařadil prezidenta Petra Pavla na seznam účastníků summitu NATO (7.-8. července), dnes se rozhořela se bitva o to, kdo bude vedoucím české delegace.
Vláda na tiskové konferenci dnes oznámila, že to bude premiér. Prezident s tím nesouhlasí a argumentuje zvyklostmi i protokolem zasedání NATO. Petr Pavel se k věci ještě dnes vyjádřil v sedmém pokračování streamu Zeptejte se prezidenta (první byl vysílán v srpnu 2024, objevuje se na sítích zhruba ve čtvrtletních intervalech)
x x x
Ve dnech 25.-26. června se konalo v Praze Valné shromáždění Evropské vysílací unie EBU, na kterém k problémům médií veřejné služby promluvil také Petr Pavel.
Nejsem si jist, zda nedávné společné prohlášení členů EBU k situaci v ČR či návštěva ředitele EBU Noela Currana u premiéra Babiše budou mít nějaký vliv na konečné rozhodování o Klempířově zákonu.
Rovněž pochybuji, zda výstražná stávka pracovníků Českého rozhlasu a České televize (22. června: minutové pauzy ve vysílání, černé dresy hlasatelů) nebo demonstrace jejích podporovatelů nějak výrazně změní běh věcí.
Vláda se dostala do vlastní pasti, když spojila populismus (zbavíme vás poplatků) s nepřátelským postojem vůči České televizi (došlápneme si na vás) a rozhodla se tak, jak se rozhodla. Teď v tom musí pokračovat, i když to vlastně není v jejím zájmu. Musí sehnat extra miliardy pro státní rozpočet; čelit neustálým protestům také není nic příjemného.
x x x
"Klaus za hvězdu, Okamura do počtu" je název reportáže Reflexu o sobotní konferenci německé AfD, na níž vystoupil exprezident Václav Klaus a předseda Sněmovny Tomio Okamura (viz předchozí aktuality Louče). Václav Klaus si zde zopakoval svoji protievropskou mantru, Tomio Okamura nudil líčením svých a českých vnitřních problémů (Reflex).
Okamuru se na místě pokusila vyzpovídat zpravodajka ČT v SRN Helena Truchlá, která v okamžiku, kdy ji Okamura obvinil z nacismu, rozhovor přerušila. Vše si Okamura nahrál a zveřejnil.
V útočných odpovědích padlo ze strany Okamury plno polopravd a lží (čeští politici se hlásí k pohrobkům nacismu, současná opozice zpochybňuje Benešovy dekrety), včetně žalovatelných výroků (hnutí STAN - mafiánská strana, která rozkrádá veřejné prostředky v Dozimetru... ODS - ta adorovaná strana kriminálníků odsouzenejch zlodějů a kriminálníků za posledních 30 let), nicméně ani otázky reportérky ČT nemířily příliš k meritu věci - nebezpečnému nacionalismu AfD a soustředily se jen na jednoho hajlujícího poslance, který z AfD nacistickou stranu automaticky nedělá.
Proti útokům Okamury na zpravodajku ČT se Česká televize ohradila zvláštním prohlášením.
x x x
Před dvěma týdny jsem zapomněl zaznamenat vydání nového Digital News Report pro rok 2026. Dnes to napravuji.
x x x
Česká účast na Mistrovství světa ve fotbale skončila v základní skupině s jediným bodem za remízu s JAR (1:1) a prohrami s Jižní Koreou (1:2) a Mexikem (0:3).
Trenér reprezentace Miroslav Koubek dnes odstoupil.
23. 6. 2026
Včera vláda definitivně rozhodla, že prezident Petr Pavel na summit NATO do Ankary nepojede.
Prezident se proto rozhodl "podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu." Ústavní soud potvrdil, že přijal "návrh prezidenta republiky na zahájení řízení ve sporu o rozsah kompetencí podle čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy České republiky."
Prezident v tomto návrhu žádá US
- aby deklaroval, kdo může rozhodovat o účasti prezidenta na summitu;
- aby uložil vládě nevytvářet prezidentovi administrativní ani jiné překážky při výkonu jeho ústavních pravomocí;
- aby stanovil vládě povinnost poskytnout prezidentovi republiky veškerou součinnost.
Předpokládám, že rozhodnutí ÚS bude ve stylu chytré Horákyně. Tipnul bych si, že i když ÚS dá v obecném výkladu za pravdu Pavlovi, v prvním bodě rozhodne ve prospěch vlády, přičemž v dalších dvou bodech dostane Babiš za uši kvůli "macinkování."
DODATEK 24.6.: Text prezidentova návrhu na zahájení řízení je na webu ÚS, má dvacet stran. Obsahuje návrh na předběžné opatření, které by prezidenta do vládní delegace na summit NATO zařadilo, a také návrh čtyř výroků nálezu ve smyslu tří bodů, o nichž prezident včera hovořil.
AKTUALIZACE 24.6. 16:30: Ústavní soud vydal předběžné opatření, kterým "musí vláda, ministr zahraničních věcí i ministerstvo prezidentovi účast na nadcházejícím summitu umožnit a nadále nesmí jeho účasti bránit." Tím končí zájem Louče na této kauze, kterou bude dále zaznamenávat jen v případě mimořádných událostí.
(Čtenáři Louče mi vyčítají, že zde nenacházejí nic, co by nenašli jinde. Louč je však pro mne dnes hlavně deníčkem, zápisem do archivu, který mi slouží jako pomůcka pro oživování slábnoucí paměti. Viz archiv)
18. 6. 2026
O událostech, které se staly v uplynulých třech týdnech, jen stručně.
Neuvěřitelnou výdrž v médiích má téma "pojede prezident Pavel na zasedání NATO do Ankary?", které stále není ukončeno.
Dalším trvalým tématem médií je "střet zájmů Andreje Babiše" a neustálé zkoumání: "Má Agrofert nárok na dotace?" které se stalo tématem jedné další zbytečné schůze Sněmovny.
x x x
Uvedené kauzy však tento týden přebila pondělní (15. června) tiskovka po zasedání vlády, na níž ministr kultury Oto Klempíř oznámil, že vláda schválila zákon rušící rozhlasový a televizní poplatek a převádějící financování médií veřejné služby na státní rozpočet.
Některé detaily veřejné debaty, jakož i odkazy na zdroje polemizující se schváleným zákonem jsem uvedl v textu Obstojí Klempířův zákon u Ústavního soudu?.
x x x
Na Ukrajině pokračuje apokalypsa vzájemného ničení, kterou začínají pociťovat nejen občané Ukrajiny, ale také občané vnitrozemského Ruska.
Ukrajině se podařilo zasáhnout cíle u Petrohradu v době konání Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (3.-6. června).
Na bombardování ukrajinských kulturních památek 14. června včetně kyjevské Lavry odpověděla Ukrajina dnešními útoky na rafinérie poblíž Moskvy. Vše zachyceno na sociálních sítích.
x x x
Válku v Íránu oficiálně ukončil podpis dohody s názvem "Memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem". Je to však spíše smlouva o smlouvě budoucí s nejistou budoucností, která má zachránit Trumpovi tvář ve dnech, kdy oslavil osmdesáté narozeniny (za přítomnosti zápasníků MMA z UFC), a kdy se chystá na oslavy Dne nezávislosti.
Irena Kalhousová na ČRo Plus uvedla: "Je jasné, že jak USA, tak Íránci ji budou prezentovat jako své velké vítězství. Ale kdo ji nakonec vyhrál, možná ukáže až čas."
Všeobecně se má však za to, že tím prohrávajícím je Trump. V eseji o vedení válek na Substacku (viz Řetězák Louče) Lucie Sulovská napsala: "Jakkoliv je Trumpova dohoda s Íránem ponižující, je to pořád výrazně lepší scénář, než si zvolil Vladimir Putin, který je podle svého okolí už odmalička mimořádně vytrvalý a neústupný."
x x x
Dne 5. června Sněmovna doplnila chybějící členy Rady České televize. Vedle staronových členů Xavera Veselého a Jiřího Šlégra, které není třeba představovat, Radu ČT doplní Martin Chalupský (úlitba opozici), Stanislav Berkovec (trafika pro bývalého poslance ANO), Lucie Plíšková ("Sorry, jako!") a Petr Brozda (Aliance pro rodinu).
Bývalí členové Rady ČT Pavel Matocha a Roman Bradáč ztratili podporu vládní koalice poté, co se objevila nahrávka rozhovoru vyvolávající podezření korupce při výkonu jejich funkce v předchozím volebním období.
x x x
Den před tím poslanci schvalovali návrhy na státní vyznamenání, o nichž v konečné fázi rozhodne prezident Petr Pavel. Mezi navrženými je exprezident Miloš Zeman, kterého Jiří Urban ve svém komentáři charakterizoval: "dnešní nacionální socialista a bývalý komunista, sociální demokrat, prezident, předseda ČSSD, premiér a něco jako prognostik."
x x x
Důkazem, že cesta Miloše Zemana od prognostika k nacionálnímu socialistovi byla dovršena, budiž zdravice Miloše Zemana Ideové konferenci strany PRO (dostupná též na síti X) v němž Zeman označil Jindřich Rajchla za "skvělého předsedu".
Pro neinformované: Jindřich Rajchl je radikální populista, který svojí demagogií překonává i Tomia Okamuru. Mně osobně styl jeho vystoupení nepříjemně připomíná Mussoliniho.
x x x
Chápu, že v politice je třeba stýkat se i s lidmi, s nimiž by si člověk v civilním životě nesedl ke stolu, či nepodal mu ruku.
Politickému penzistovi Václavu Klausovi však nejen nevadí, že se stává ozdobou kongresů německé strany AfD, která od někdejšího euroskepticismu čím dál tím více inklinuje k pravicovému extrémismu, ale také, že se jako v minulosti respektovaný politik ocitá na stejné lodi s primitivním politickým podnikatelem Tomio Okamurou.
Na 1. demokratickém kongresu poslanecké frakce AfD v Bundestagu o svobodě médií se za týden sejdou na řečnickém podiu jako privilegovaní řečníci hned  první den jednání.
29. 5. 2026
Sudetoněmecký sněm v Brně je za námi. Soudě podle zpravodajství v médiích, proběhl relativně v klidu- mám na mysli bez brachiálního násilí, spíše jen s urážkami a nadávkami protestujících, které provázely všechny doprovodné akce ve volném prostoru (kladení věnců, pietní zastavení, pohořelický pochod), aniž by jim však aktivně zabránily.
V tomto smyslu měl pravdu ministr zahraničí Petr Macinka, že návštěvníci z Německa si svůj pobyt "příliš neužijí" ("nicht eine gute Zeit haben werden")
Vše vyvrcholilo v neděli, kdy akce byly oddělené. Zatímco sudetští krajané si užívali plánovaný program sněmu v klidu haly na výstavišti, nedaleko brněnského nádraží se shromáždil tisícihlavý dav, který napochodoval na Dominikánské náměstí, kde se konala protestní demonstrace, kterou exprezident Miloš Zeman nazval "protinacistickou."
Podle mě však byla panoptikální, jak co do složení účinkujících, tak co do názorů zde přednášených.
Blíže viz text, který dodám na Louč později.
x x x
Ostřelování Kyjeva a dalších ukrajinských měst v noci ze soboty 23. na neděli 24. května, které co do počtu dronů a raket (včetně rakety Orešnik) nemělo obdoby, následovalo po ukrajinském útoku na město Starobilsk na Ruskem okupovaném luhanském území.
Ve zničené budově internátu Luhanské státní pedagogické univerzity našlo smrt 21 osob, další čtyři desítky byly zraněny. Ukrajina tvrdí, že v budově byla centrála úspěšné dronové jednotky Rubikon.
Ruská média s fotografiemi obětí již téměř celý týden využívají případ k nenávistné kampani proti Ukrajině. Moskva vyslala na místo zahraniční korespondenty v Moskvě (BBC odmítla). O předchozích civilních obětích na Ukrajině ruská média vždy mlčela.
x x x
Jak vyplynulo z jednání koaliční rady v pondělí 25. května, šéfové našich vládních stran zřejmě pochopili, že mediální zákon, který jim předložil Oto Klempíř, je neživotaschopný zmetek.
Proto rozhodli, že původní rušení zákonů o České televizi a Českém rozhlase se nebude konat, a že zrušení poplatku a financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu se naroubuje na současnou legislativu.
Nicméně odhodlání provést tuto změnu do konce roku stále trvá (slíbili jsme to voličům), jakož i Nacherův návrh osvobodit ještě letos od poplatku seniory.
x x x
Když ve čtvrtek 28. května premiér Andrej Babiš čelil ústní interpelaci Marka Výborného, který se tázal, zda platí slib ustavit odbornou pracovní skupinu, "která by umožnila vést věcnou, odbornou a transparentní debatu o budoucnosti médií veřejné služby, o jejich roli v současné společnosti," nebyl schopen konkrétně odpovědět, protože přidělený čas vyčerpal útoky proti interpelujícímu a proti minulé vládě.
Když byl přitlačen doplňující otázkou Marka Výborného, pronesl tento pozoruhodný výrok: "A komise? To je váš styl práce. Komise vznikla. Komise jsem já, Nacher a další partneři z koalice. (Smích z lavic poslanců KDU-ČSL.) No, můžete se smát, kolik chcete, klidně se smějte. Ta komise, když už to nazýváte komisí... Protože já na rozdíl od vašeho bývalého premiéra, který řešil jenom jídelníček na Úřadě vlády, jinak nedělal vůbec nic, tak to řídím. Řídím to. Takže komise – když už jste u těch komisí – zasedne, myslím že 9. 6. v 8 nebo v 9 ráno."
Kdyby to nebylo k pláči, bylo by to k smíchu. Stejně jako celý údajný boj o nezávislost médií veřejné služby. Tady totiž nejde o nezávislost Českého rozhlasu a České televize, která byla bude vždy relativní, ale o jejich budoucí existenci v rukou hlupáků, kteří nechápou, jak důležitý nástrojem pro fungování moderní demokratické společnosti média veřejné služby jsou.
x x x
Václav Moravec v neděli 24. května představil svůj první pořad "Poledne s Moravcem". Pozval si do něj Petra Macinku a pak dvojici Mirek Topolánek/Jiří Rusnok. V debatách 1:1 (jeden proti jednomu) byli hosté odcházející náčelník generálního štábu Karel Řehka eurokomisař Jozef Síkela.
Tyto a další pořady Generace. Populace, Kontexty jsou jako ochutnávky k dispozici na kanálu @moravec.cz na YouTube. Plné znění za 8 euro měsíčně (Nora Fridrichová i Lucie Výborná za 6 euro, DVTV 6 euro jen při ročním předplatném).
Dvojice Půr/Jirsa v podcastu Insder se zamýšlela nad tím, zda Moravcův projekt má v dnešní "přepodcastované době" naději na komerční úspěch. Podle mého názoru nikoliv. Alespoň ne v tak širokém rozsahu, s jakým teď přichází.
x x x
Novým členem Rady Českého rozhlasu byl zvolen Petr Žantovský, dříve člen Rady pro R a TV vysílání (2000-2006) a Rady ČTK (2018-2023). K získání grandslamu mediálních rad mu chybí už jen Rada České televize.
Z historie našeho vzájemného potýkání nabízím dva odkazy: Kdysi dávno si Petr Žantovský na můj účet u Jany Dědečkové na Virtually zaveršoval. A před sedmi lety jsem textem Budu na Primě zpopularizoval jeho autoplagiátorství na webu iPrima.
Na druhé straně - pro mne stále lepší Žantovský než Kňourek. Žantovský - na rozdíl od Kňourka alespoň něco o fungování médií ví.
x x x
Jako vícekrát v minulosti čtvrtfinále Mistrovství světa v hokeji bylo pro naše mužstvo konečnou. Česko s Finskem prohrálo 1:4.
21. 5. 2026
Návštěva amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden v Číně 14.-15 května byla svého druhu potvrzením eseje historika Timothy Snydera, publikované v českém překladu na Deníku N s titulkem "K sebevraždě supervelmoci stačil rok Trumpovy vlády".
Španělský ekonom Marc Vidal přirovnal současnou USA k Velké Británii v roce 1956, která si při Suezské krizi uvědomila, že již není suverénní mocností. "Summit v Pekingu znamená konec éry, kdy USA určovaly podmínky světového obchodu (Bretton Woods, dolar jako rezerva, NATO). Vzniká asymetrický bipolární svět, kde jedna strana má měnu a kulturní vliv, ale druhá (Čína) má průmysl, materiály, demografii a čas." (získáno na FB).
Čínský prezident Si Ťin-pching Trumpovi připomněl řeckého historika Thúkydida a varoval, že soupeření mezi rostoucí a zavedenou velmocí může skončit konfliktem.
Donald Trump na "elegantní narážku, že by USA mohly být národem v úpadku" reagoval přesunutím viny na Bidena a chvalozpěvem na éru svého vládnutí: "Prezident Si Ťin-pching mi dokonce poblahopřál k tolika obrovským úspěchům v tak krátkém časovém období."
Množství postů, které Trump produkuje na síti Truth Social, je ohromující.
x x x
Sňatek z rozumu Ruska a Číny pokračuje. Návštěva ruského prezidenta Putina v Pekingu (19.-20. května) skončila mnohomluvným společným prohlášením a podpisem řady dohod, v nichž podle informovaných zdrojů chyběla ta nejdůležitější: společná stavba plynovodu, kterým by Rusko dodávalo do Číny zemní plyn poté, co mu vyschly příjmy ze západních trhů.
x x x
Média v posledních dnech zaznamenala úspěšné ukrajinské dronové útoky na hluboké vnitrozemí Ruska, včetně okolí Moskvy. Méně se probírají korupční skandály kolem bývalého šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka, který vloni v listopadu odstoupil a nyní strávil dva dny ve vazbě, ze kterého ho osvobodila složená kauce 140 milionu hřiven (cca 66 milionů Kč).
Dvě třetiny zaplatilo sedm soukromých firem, zbytek stovky právnických a fyzických osob. Detaily aféry jsem si přečetl na webové stránce ukrajinského "Zrcadla týdne" zn.ua.
x x x
Příští dny ukážou, do jaké míry byl Okamura úspěšný ve svém úsilí poštvat lidi proti konání Sudetoněmeckého dne v Brně. Mám na mysli plánovanou nedělní demonstraci pod hlavičkou iniciativy Obrana národa II, k níž se hlásí například hnutí Svatopluk.
Při sledování probíhajících debat mě děsí základní neznalosti německých dějin, které jsem se kdysi pokusil korigovat seriálem "Německo a my". K jeho sepsání mě tehdy vyprovokoval Okamurův projev ve francouzské Nice, v němž přirovnal Evropskou unii k Hitlerově snaze ovládnut Evropu. Devátou část seriálu jsem věnoval sudetoněmeckému problému. Nemám, co bych k ní dnes ještě dodal.
x x x
Škoda, že komentář Petra Kamberského v sobotní Orientaci "Tři poznámky k národní hysterii: proč se tak rádi hádáme o Babiše či Pavla?" je za paywallem. Protože ta druhá poznámka věnovaná úvahám o médiích veřejné služby by odhalila Kamberského amatérský pohled na problémy mediální politiky početnějšímu publiku, než jsou prémioví předplatitelé webu idnes.
Vzhledem k tomu, že Petr Kamberský není v pokřiveném pohledu na média veřejné služby mezi novináři výjimkou, a protože si jinak některých jeho nekonvenčních názorů vážím, zvažuji, že se v příštích dnech pokusím o polemiku založenou nikoli na dojmech, ale na faktech.
x x x
Minulý týden se jako každý rok udělovaly Novinářské ceny OSF.
Křepelkou se stal Matěj Skalický (ČRo), cenu K.H.Borovského získal Petr Honzejk (HN), veřejnost ocenila Zdislavu Pokornou (Deník N). Dva vítězné příspěvky (autoři: Jakub Jetmar, Pavel Kasík), které jsem bohužel dříve nezaregistroval, umisťuji do Řetězáku Louče, neboť jsou nadčasové a stojí za přečtení.
x x x
Václav Moravec dnes odstartoval nový projekt Moravec.cz. Na své webové stránce chce nabízet pět pořadů týdně včetně nedělního podcastu za 199 Kč měsíčně. Blíže viz Médiář. Jak uvádí Lupa.cz, Moravec odmítá šestiměsíční platnost konkureční doložky a peníze, které po výpovědi dostává, vrací ČT zpět. (Moravec opustil ČT 8. března)
12. 5. 2026
Pro dvě ze tří televizních sítí (Nova/Prima) byl včera událostí číslo jedna závěr fotbalového derby Slávia-Sparta, které se v sobotu 9. května za stavu 3:2 pro Slávii nedohrálo kvůli řádění fanoušků na ploše stadionu.
 Aniž vyčkali konce utkání, vtrhli na hrací plochu s pyrotechnikou, navíc napadli sparťanského brankáře Surovčíka. Dnes přišel pro Slávii trest - kontumační prohra 0:3, 10 milionů pokuty, čtyři utkání před prázdným hledištěm.
Chování slávistických fanoušků Jaromír Bosák označil za "demenci nejvyššího kalibru." Své to od něj schytala i tribuna Sever a vedení Slávie, které prohřešky svých fanoušků (pyrotechnika) dlouhodobě tolerovala. V návaznosti na současnou poltickou atmosféru a kulturu se událost probírala i ve včerejších televizních debatách (ČT24, CNN Prima News).
x x x
K tomu mohu dodat jen to, co napsala Louč už vloni v listopadu :
"Slávistická chorea a disciplinovanost jejích fanoušků při vytváření živých obrazů jsou zajisté obdivuhodné, ve mně však vyvolávají obavy před agresivitou subkultury ultras, jejím sklonem k násilí a k
pyrotechnickým výstřelkům, kterými se dává najevo, jak je možné kašlat na všechna pravidla či předpisy. Je to strach ze stádnosti davu, který se může vymknout kontrole, když jeho nálady využije zručný demagog a manipulátor."
Tribuna Sever se na síti X snažila vše svalit na "několik netrpělivých jedinců." Že si předem pod plachtou navlékli kukly, aby je nebylo možné identifikovat. o tom vznikla zajímavá diskuse s Darinou Vymětalíkovou, také na síti X.
x x x
Fotbal Slávie Sparta zastínil v médiích mezinárodní události i oslavy výročí konce druhé světové války. Tradiční vojenská přehlídka v Moskvě na Rudém náměstí se letos obešla bez vojenské techniky.
Vladimír Putin se snažil spojit Velkou vlasteneckou válku se speciální vojenskou operací na Ukrajině tak, že po historickém exkurzu do čtyřicátých let a po minutě ticha prohlásil, že "naše generace vítězů inspiruje vojáky, kteří dnes plní úkoly speciální vojenské operace, čelící agresivní síle vyzbrojené a podporované celým blokem NATO."
Výnos č.374/2026 ukrajinského prezidenta Zelenského, kterým povoluje konání vojenské přehlídky v Moskvě, když "po dobu trvání přehlídky bude teritoriální náměstí Rudého náměstí vyloučeno z plánu použití ukrajinských zbraní" Putinův mluvčí Peskov to označil za hloupý vtip. x x x
Donald Trump se chystá do Číny (14.-15. května), kde se setká se Si Ťin-pchingem. Zda z toho vzejde nějaké řešení pokračujícího konfliktu na Blízkém východě, se uvidí za týden.
x x x
Spolek Milion chvilek pro demokracii před týdnem 5. května zorganizoval demonstraci proti vládě a za nezávislost médií veřejné služby se záměrem využít historické datum boje o rozhlas v roce 1945. Ze Staroměstského náměstí se vydal pochod k budově Českého rozhlasu, kde Mikuláš Minář pateticky vyzýval: "Ruce pryč od médií."
Zbyněk Petráček v Mladé frontě Dnes si položil otázku: Jde o signalizaci ctnosti, nebo o veřejná média? Podle mého názoru jde o to prvé - ukázat ctnost, vymezit se proti vládě. Zrušení dosavadního způsobu placení poplatku, proti kterému směřují hlavní protesty "chvilkařů" a velké části liberální veřejnosti, totiž není tou hlavní hrozbou; není to otázka života a smrti médií veřejné služby.
Co Českou televizi a Český rozhlas ohrožuje, je postoj a přístup vládnoucí koalice, jejíž nepřátelská politika vůči médiím veřejné služby má dvě jednoduché premisy:
a) zrušíme poplatky, čímž získáme popularitu u voličských mas,
b) přidusíme Český rozhlas a Českou televizi.
Bod b) se promítl jednak do návrhu nového zákona, který svým amatérským a obecným zněním chce zrušit vše, co se až dosud podařilo ve věci veřejné služby do legislativy promítnout. A také návrhem částky rozpočtu pro ČT a ČRo, který ruší narovnání, k němuž došlo vloni, a které alespoň částečně zmenšilo deficit financování, jenž vznikl za uplynulých sedmnáct let.
Troufám si tvrdit, že nikoli změna poplatku, ale navrhovaný zákon spojený s diletantismem a nekompetencí Klempířů a Nacherů, kteří netuší, co všechno média veřejné služby ve svém celku zajišťují, je tím, proti čemu by se mělo protestovat - s pomocí věcných argumentů a nikoli jen obecnými hesly o ohrožení svobody a nezávislosti.
Dokonce si myslím, že se poplatek od ledna příštího roku nezruší. Jednak se to ve Sněmovně nestihne a není vyloučeno, že vláda v rozpočtové tísni si dobře spočítá, že pro ni bude lepší, když těch sedm či osm miliard budou platit i nadále domácnosti, než aby se zvýšil deficit státního rozpočtu. Kéž bych se nezmýlil.
7. 5. 2026
Debata o plánovaném setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně 22.-25. května se rozvinula do neuvěřitelné šíře jak co do množství vyjádření, tak co do úrovně vedené diskuse - od pokusu o věcnou analýzu problému (Lipavský) až po úplné dno primitivního šovinismu (Fiala, Ševčík) nejen ve Sněmovně, ale i na sociálních sítích (například statusy "nevzdělaného a nesečtělého burana, který je nesmírně úspěšný na poli gamingového byznysu" citováno z FB).
Vše začalo na 16. schůzi, na níž předseda Sněmovny Tomio Okamura navrhl zařadit jako první bod jednání "Stanovisko vládní koalice ke sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně," které si nechal schválit koaličními partnery.
Předložený návrh usnesení v pátém bodu vyslovuje nesouhlas s "konáním 76. sněmu SdL na území České republiky", a v osmém bodu "vyzývá (...) spolek Meeting Brno a vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení, aby od jejího konání na území České republiky upustili.“.
V průběhu jednání klub KDU/ČSL přišel s návrhem jiného usnesení, v němž "oceňuje úsilí Sudetoněmeckého krajanského sdružení (...) o usmíření, dialog a obnovu společné paměti" a "vyzývá vládu, aby jednala v zájmu občanů naší země a v souladu se zahraniční
politikou naší země."
Následná vášnivá debata trvala až do hlubokých popůlnočních hodin, kdy se jednání přerušilo, nicméně Okamura získal souhlas svých koaličních partnerů, aby se na dané téma sešla příští týden mimořádná schůze Sněmovny.
x x x
Protože téměř vše, co mohlo být řečeno, už bylo řečeno (citována Česko-německá deklarace z roku 1997 nebo brněnská Deklarace smíření a společné budoucnosti a další dokumenty) nemám co bych dodal než to, co jsem sepsal už před osmi lety v seriálu Německo a my v němž je obsažen i můj názor na Bernda Posselta.
V debatě se vícekrát poukazovalo na pokrytectví Okamurovy SPD, která vyčítá SdL jeho výhrady k Benešovým dekretům a při tom se kamarádí s krajně pravicovou AfD, která zrušení těchto dekretů od vládních úřadů požaduje.
Nicméně v zájmu spravedlnosti je třeba uvést, že Základní prohlášení SdL přijaté před jedenácti lety obsahuje tento odstavec:
"Sudetoněmecké krajanské sdružení usiluje o zrušení dekretů, zákonů a nařízení vydaných v letech 1945/1946 prezidentem, vládou nebo parlamentem tehdejšího Československa (...) Za tímto účelem vyzývá k přímým jednáním mezi zástupci českého lidu a zástupci sudetoněmeckého etnika s cílem nalézt řešení, na kterých se obě strany mohou svobodně dohodnout... "
Uvedený odstavec však neopravňuje k tvrzení, které Okamurovci podporovaní populisty ANO často opakují, že SdL usiluje "o změnu poválečného uspořádání."
Stejně tak by bylo dobré Jindřichu Rajchlovi a Danu Vávrovi vysvětlit, že Witikobund už skutečně není aktivním členem Sudetoněmeckého krajanského sdružení, protože Bernd Posselt ho vyloučil z vedení i z účasti na Sudetoněmeckých dnech.
Jak jsem před několika měsíci napsal v textu Německá přemítání, pokud by nám hrozilo nebezpečí ze strany Německa, tak zcela určitě nepřijde od sudetoněmeckých krajanů v Brně, ale spíše od Okamurových parťáků z AfD.
x x x
Radní Pavel Matocha si pochválil dnešní jednání Rady ČT spolu s manažery německé televize ZDF slovy: "Pozitivní je, že - i v Německu pochopili, že je třeba šetřit - letos v březnu rozhodli o zrušení tří veřejnoprávních kanálů..."
Zapomněl však dodat, že německý přebujelý systém vysílání veřejné služby (devět regionálních stanci ARD s četnými tematickými programy, TV síť ZDF, rozhlasy apod.) získal z poplatku v roce 2023 9,02 miliardy euro, což je zhruba 230 miliard Kč, téměř třicetkrát více než česká média veřejné služby (7,8 miliard Kč v témže roce). Z takových čísel se pak lépe hubne a šetří.
|
ČLÁNKY, ÚVAHY, POLEMIKY
16.6.2026 Obstojí Klempířův zákon u Ústavního soudu?
Na pondělním zasedání 15 června vláda Andreje Babiše schválila návrh zákona o financování médií veřejné služby a o změně souvisejících zákonů, který předložil ministr kultury Ota Klempíř. Text zákona je stručný...
»»»
4.6.2026 Koho v Německu bychom se měli bát
Bylo dobře nebo špatně, že se 76. Sudetoněmecký sněm konal v Brně? Kdo zavinil, že ho provázely tak vypjaté vášně? Kde se stala chyba? Nebo byl sněm výsledkem samospádu impulzivních rozhodnutí, aniž by kdo domyslel, kam nakonec vyústí?
»»»
6.5.2026 Co si myslí AI o demagogii Petra Štěpánka
Když nedávno deník MF Dnes poskytl prostor matadoru mediálních rad a politickému turistovi Petru Štěpánkovi, aby vysílání České televize označkoval jako "veřejnoprávní festival pokrytectví, demagogie a pokleslé propagandy", měl jsem nutkání jeho výmysly okomentovat. Ale pak jsem si řekl...
»»»
26.4.2026 Údajně "dobrý zákon" Oty Klempíře
V první části dnešní Nedělní debaty se moderátor České televize Lukáš Dolanský několikrát střetl s ministrem kultury Otou Klempířem při konfrontaci jeho dřívějších výroků se současnými postoji k médiím veřejné služby.
»»»
16.4.2026 Psala Klempířův zákon umělá inteligence?
Debata o návrhu zákona o médiích veřejné služby, který 14. dubna předložil ministr kultury Oto Klempíř, ovládla politickou (viz mimořádná schůze PSP) i mediální scénu. Nejvíce se diskutuje o zrušení tzv. koncesionářských poplatků a přechod na financování ze státního rozpočtu. Při tom média i politici přehlížejí zásadní změnu
»»»
14.4.2026 Když se Okamurův PAT spojí s Klempířovým MATem
Moje rekviem za média veřejné služby v Česku sepsané před rokem se naplňuje. Ministr kultury Klempíř dnes vystoupil s návrhem zákona, který má zrušit rozhlasový a televizní poplatek. ČT a ČRo by měl od příštího roku financovat státní rozpočet.
»»»
23.3.2026 Okamurova lekce z populismu
Předseda SPD Tomio Okamura, který musel v Babišově koalici opustit řadu svých programových cílů, prosadil v koaliční radě návrh, aby tzv. koncesionářské poplatky nemuseli od 1. července platit lidé starší 75 let, podnikatelé a mládež do 26 let. Tento návrh, likvidační pro některé služby veřejnoprávních médii, není nový.
»»»
15.3.2026 Otázky České televize bez Moravce - z Rohlíku (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Hodnocení debaty České televize „Otázky ČT – státní rozpočet 2026“, která se včera vysílala jako náhrada zaniklého pořadu Otázky Václava Moravce, jakož i výkony moderátorů Lukáše Dolanského a Vandy Kofroňové, přenechávám osobám povolanějším. Mne však zaujalo prostředí, odkud se vysílalo...
»»»
9.3.2026 Odchod Moravce z ČT chápu - ale proč ve zlém?
Včera oznámený odchod Václava Moravce z České televize není velkým překvapením. Dal se očekávat po Moravcově rozhovoru v týdeníku Respekt z minulého týdne, v němž Moravec spálil mosty se svými televizními kolegy a s vedením České televize. Konec Otázek Václava Moravce je pro mne smutnou událostí
»»»
19.2.2026 Všechno, co jste kdy chtěli vědět o poplatku (ale báli jste se zeptat) - 4. část
Po předchozích dílech (proč koncesionářský, proč 135 Kč, jak s digitalizací) věnovaných historii rozhlasového a televizního poplatku se jeho příběh zřejmě blíží ke svému konci. Neboť vláda poskládaná z výsledků loňských voleb a vedená hnutím ANO se rozhodla poplatek zrušit.
»»»
6.2.2026 Všechno, co jste kdy chtěli vědět o poplatku (ale báli jste se zeptat) - 3. část
Čtenář, který sleduje toto historického ohlédnutí za tzv. koncesionářským poplatkem, právem očekává odpověď na závěrečnou otázku předešlého dílu: Jak došlo k tomu, že reklama z České televize v roce 2008 nezmizela? Vždyť zákon 348/2005 v původním znění to České televizi přikazoval.
»»»
2.2.2026 Všechno, co jste kdy chtěli vědět o poplatku (ale báli jste se zeptat) - 2. část
Z debat o zrušení R a TV poplatku se vytrácí fakt, že zdůvodnění platby vlastnictvím přijímače dnes už neobstojí, a že je třeba hledat nový způsob stabilního financování médií veřejné služby. Nahlédněme do historie tzv. koncesionářského poplatku.
»»»
22.1.2026 Všechno, co jste kdy chtěli vědět o poplatku (ale báli jste se zeptat) - 1. část
Z debat o zrušení R a TV poplatku se vytrácí fakt, že zdůvodnění platby vlastnictvím přijímače dnes už neobstojí, a že je třeba hledat nový způsob stabilního financování médií veřejné služby. Nahlédněme do historie tzv. koncesionářského poplatku.
»»»
12.1.2026 Ukrajinská přemítání č.9 - Filip Turek a "pravda" o Ukrajině
V případu Turek máme už konečně jasno. Na tiskové konferenci po pondělním zasedání vlády se novináři dozvěděli, že Filip Turek bude jmenován vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal. Což znamená, že Turek se ministrem nestane, protože Petr Pavel ho odmítl jmenovat, což prezident oznámil a zdůvodnil premiérovi Babišovi v dopise ze čtvrtka 8. ledna.
»»»
1.12.2025 Vzpomínka na Listopad 89 - očima StB (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Stalo se před jedenácti lety, v roce 2014. Katedra žurnalistiky FSV UK zorganizovala setkání se studenty, kteří se na někdejší Fakultě žurnalistiky zúčastnili listopadových událostí roku 1989. Ukazovala se fota, promítala se videa, vzpomínalo se. Mezi studenty byl také Pavel Žáček, tehdy ještě historik a novinář, dnes poslanec za ODS...
»»»
10.11.2025 BBC pod palbou, Trump na koni
Britská BBC přišla včera o svého sedmnáctého ředitele (Tim Davie) a šéfku zpravodajství (Deborah Turnessová). Oba rezignovali poté, co se rozběhla kritická debata o vážných pochybeních zpravodajství a publicistiky BBC. Na začátku byla zpráva Michaela Prescotta, bývalého novináře, někdejšího poradce regulátora Ofcom (na doporučení Borise Johnsona) a externího konzultanta BBC ve věci dodržování redakčních směrnic a standardů.
»»»
4.11.2025 Rekviem za poplatek
Už je to tady černé na bílém. Návrh programového prohlášení vlády České republiky, pod kterými jsou podepsány strany nové vládní koalice, uvádí: "Zrušíme poplatky za veřejnoprávní média, čímž snížíme zátěž pro občany a firmy". Když jsem před půl rokem v textu „Rekviem za média veřejné služby“ předpovídal problémy s poplatkem ...
»»»
4.10.2025 Jak jsem se s prognózou (ne)trefil
Je po volbách. Teď večer je sečteno 99,76 % volebních okrsků při mimořádné volební účasti 68,91 procent. Voličům bylo vydáno 5 648 684 obálek, kolik z toho bylo platných hlasů, ukáže až konečná zpráva. Ale už teď se dají srovnat výsledky...
»»»
30.9.2025 Hrátky s prognózou
Až nám Marcela Augustová v sobotu odpoledne bude sdělovat výsledky sněmovních voleb, s pravděpodobností hraničící s jistotou se její čísla budou lišit od volebních modelů a preferencí, kterými nás řadu týdnů zásobovaly agentury pro výzkum veřejného mínění. Důvod je jednoduchý: většina z průzkumů a analýz nedokáže přesněji zmapovat chování nerozhodnutých voličů, kteří mnohdy až do poslední chvíle nevědí, zda vůbec půjdou volit a komu dají svůj hlas.
»»»
23.8.2025 Srpen 68 a pamětníci
Když jsem před třemi dny na ČT24 sledoval vzpomínání Zdeňka Pince na okupaci z 21. srpna 1968 (49. minuta záznamu), uvědomil jsem si, že stejně jako Pinc, kterého si pamatuji ještě ze studentských let, se dostávám do kategorie vymírající generace autentických pamětníků, kteří čas od času jsou vytaženi na světlo světa jako fosílie podávající svědectví o geologických poměrech let minulých.
»»»
2.8.2025 Volby za dveřmi – rekapitulace
Dva měsíce před volbami se média předhánějí ve spekulacích o jejich výsledku. Týden co týden nás CNN Prima News krmí volebními modely od agentury STEM, jednou měsíčně jí sekunduje Česká televize agenturou Kantar, novináři a politologové soutěží v originalitě předpovědí a hodnocení trendů, při nichž každé procento vzestupu či poklesu u jednotlivých stran se stává předmětem hlubokomyslných úvah.
»»»
26.6.2025 "Televizní lid" a Rada ČT
Až do včerejšího odpoledne jsem předpokládal, že Rada ČT hned tak nového ředitele České televize nezvolí, a kdo ví, zda se jí to podaří do říjnových parlamentních voleb. Vycházel jsem z postojů některých členů Rady, kterým (a také politikům jejich krevní skupiny) by velice vyhovovalo, kdyby až do voleb vedl Českou televizi Součkův statutární zástupce Michal Fila, člověk snadno ovlivnitelný...
»»»
19.6.2025 Čekání na ředitele
Česká televize stále čeká na nového ředitele. Sedmnáct členů z neúplné osmnáctičlenné Rady České televize se včera rozdělilo do dvou táborů, z nichž ani jeden nedisponuje deseti hlasy, které jsou ke zvolení ředitele zapotřebí. Jeden ze současných radních o Radě ČT kdysi napsal, že je to „kolektivně nezodpovědný orgán, složený – díky vůli parlamentních politických stran – z mediálních, právních i ekonomických neodborníků".
»»»
12.5.2025 Osmdesát let po válce ve válce
Oslavy osmdesátého výročí konce druhé světové války letos překročily svůj obvyklý ceremoniální význam, neboť se konaly v době, kdy na naší planetě probíhá několik válečných konfliktů. Nemůže být lepším důkazem o neuvěřitelné a drsné proměně světové scény, než letmý pohled na  dvě fotografie z Kremlu pořízené v časovém rozmezí dvaceti let.
»»»
29.4.2025 Rekviem za média veřejné služby
Pod ředitelem České televize Janem Součkem se kýve židle. Příští týden 6. května bude Rada ČT jednat o jeho odvolání. Co se kolem Součka děje, popsali lépe a podrobněji už jiní, proto zde nabízím jen odkazy na dva zdroje. Ten bulvární v týdeníku Reflex Divoký thriller v České televizi, a ten serióznější od Filipa Rožánka na Lupě Proč má padnout ředitel ČT?.
»»»
31.3.2025 Od bodrého sedláka k politickému šíbrovi, aneb Vidlák
Daniela Sterzika, Vidláka, jsou teď plná média. Nejen kvůli dnešní tiskové konferenci hnutí Stačilo! (Ukázky zde a tady). V úterý 25. března se na ČT2 vysílal dokument o novinářce Ivaně Svobodové Reportáž psaná na benzince, v němž kontakt s Vidlákem tvořil hlavní dějovou linii. O den později web Neovlivni.cz se táže: "Vidlák, Konečná nebo Filip. Kdo má hlavní slovo v hnutí Stačilo!". Dnes Vidláka...
»»»
7.3.2025 O médiích veřejné služby trochu jinak - než v parlamentu (Rozpravy FSV UK: Média veřejné služby v 21. století)
Jaká by měla být role médií veřejné služby v 21. století? Co všechno by měla jejich veřejná služba zahrnovat? Moderátorka Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK pozvala 28. února k debatě čtyři odborníky, kteří téma analyzovali z různých úhlů pohledu:
»»»
17.2.2025 Mnichovská kocovina
Výše uvedený klikbajtový titulek jsem si nevymyslel, použil jsem jen slova bezpečnostního poradce Fialovy vlády Tomáše Pojara z dnešního rozhlasového rozhovoru. Tento text nevzniká proto, aby rozmnožil záplavu komentářů k událostem posledních tří týdnů, ale aby zachytil události v době, která mění dějiny, včetně odkazů na primární zdroje informací.
»»»
6.2.2025 Události, komentáře týdne - bez komentáře (záznam diskuse na zasedání Rady ČT 5.2.2025)
Po vyslechnutí více než čtyřhodinového jednání Rady České televize jsem vybral některé výroky z debaty týkající se nového diskusního pořadu ČT Události, komentáře týdne. Názor nechť si udělá každý sám.
»»»
9.1.2025 Když média tančí, jak Elon Musk píská
Elon Musk zas jednou předvedl sílu své sociální sítě X. Poté, co vyslovil podporu německé pravicové AfD a kancléře Scholze nazval nekompetentním hlupákem, poté, co pravidelně retweetuje populistické a krajně pravicové posty evropských politiků i médií v takové míře, až se proti tomu ozval francouzský prezident Macron, začátkem ledna se Musk zaměřil na britskou politickou scénu.
»»»
17.12.2024 Ohlédnutí za listopadem 1989 Co přinesla sametová revoluce novinářům? (Mediažurnál)
Tato řečnická otázka má jednoduchou odpověď – svobodu tisku, kterou dnes vnímáme jako svobodu médií a jako součást svobody projevu. Přinesla ji nejen těm, kterým bylo v minulých desetiletích odpíráno právo působit v novinářské profesi, ale také těm, kteří pracovali v nejrůznějších redakcích pod diktátem autocenzury a nomenklaturních šéfredaktorů.
»»»
11.12.2024 Velká mediální novela a její druhé čtení
Bývaly doby, kdy jsem se snažil korigovat nesmysly, které o médiích veřejné služby šířili čelní politici, včetně prezidenta. Bývaly doby, kdy jsem masochisticky trávil hodiny u počítače, abych sledoval přenosy jednání Rady České televize a stenoprotokoly sněmovních debat včetně blábolení expremiéra Babiše. Ty doby jsou pryč, můj život je příliš krátký na takové marnění času.
»»»
28.11.2024 Slast Lindy Bartošové
Jeden z esejů Jiřího Přibáně "Starci a válka" začíná citací z filmu Manhattan, kde Isaac Davis (Woody Allen) v intelektuálské společnosti newyorských snobů s obavami v hlase upozorňuje na to, že v New Jersey řádí neonacisté. S tématem neuspěje, protože zdejší společnost má důležitější konverzační téma - orgasmus.
»»»
21.11.2024 Konstruktivní dialog? (Mediažurnál)
Soužití mezi soukromými rozhlasovými stanicemi a veřejnoprávním rozhlasem nebylo vždy ideální, občas to mezi nimi zajiskřilo, ale až dosud se debata pohybovala v mantinelech vzájemného respektu, při uznávání úlohy a funkce média veřejné služby, jakož i potřeb komerčního vysílání.
»»»
5.9.2024 Zásadní problém dneška? Esej pro časopis Reportér
Když jsem položil otázku „Co je zásadní problém dneška?“ umělé inteligenci, její generativní předem natrénovaný nástroj pro vzájemnou konverzaci ChatGPT mi odpověděl: Je to klimatická změna. Chápu, že klimatické změny ovlivňují a budou ovlivňovat náš život, že jsou problémem, se kterým se lidstvo a budoucí generace musí poprat a hledat nějaká řešení...
»»»
21.8.2024 O lidech a událostech, které film Vlny využil jako kulisu svého příběhu
Úspěšný film Vlny vyvolal vlnu zájmu o události roku 1968, při níž se lidé často ptají - jak to vlastně bylo, když sám autor scénáře Jiří Mádl bezelstně přiznává, že v rámci zjednodušení některé děje a události upravil, a příběh rozhlasového technika si vymyslel. Média a internet nabízejí řadu příležitostí, jak se dobrat k informacím "jak to vlastně bylo."
»»»
16.8.2024 Jan Petránek o Milanu Weinerovi (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Svého šéfa, vedoucího zahraniční rubriky Milana Weinera, jsme si velice vážili. A měli jsme ho hodně rádi. Byl to chlap a kamarád. Byla-li radost v rubrice pracovat, pak to byla jeho velká zásluha. Podpořil každý dobrý nápad. S mnohými přicházel sám. V rádiu byl bez nadsázky zosobněním pražského jara. Komentáře, které psal a které s jeho hlasem zazněly ve vysílání, měly sílu, protože Milan toho v životě moc zakusil. O sobě však nikdy nemluvil...
»»»
7.7.2024 Z prehistorie mediálních výzkumů (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá) Přechod na tržní ekonomiku v devadesátých letech významně ovlivnil provoz médií, nebo – jak se jim tehdy říkalo – hromadných sdělovacích prostředků, které v té době přestaly být státní či „společenské,“ ale ve stále větším počtu soukromé. Aby mohla tato média existovat, musela si na sebe vydělat. Do té doby běžný model financování periodik z jejich prodeje a doplněný výnosy z řádkové inzerce, kladl stále větší důraz na prodej reklamního prostoru.
»»»
30.6.2024 Kočkopes velké mediální novely
Děs a hrůza mě obestírá, když sleduji debaty o tzv. velké mediální novele. Jako by se naplňoval scénář, který jsem před třemi lety nastínil v závěru textu "Velký špatný" pro budoucnost veřejné služby. Samotnou novelu jsem před půl rokem komentoval pro Mediažurnál, a protože jsem nechtěl posílit hlasité kritiky z řad soukromých médií, milosrdně jsem obešel její hlavní nedostatek - chybějící definici, vymezení a určení povahy rozhlasového a televizního poplatku.
»»»
3.4.2024 Televizní noviny 30 (Mediažurnál 1/2024)
Letos 4. února jsme si připomněli datum, kdy do našich televizních domácností před třiceti lety vstoupila televize Nova se zcela jiným programem a zpravodajstvím, než na jaké bylo české publikum zvyklé. Při oslavách svého výročí televize Nova připravila do vysílání speciální dokument „Televizní noviny 30“ sestavený z archivních záběrů a vzpomínek pamětníků. V dokumentu se vzpomínalo na vše, co bylo nové...
»»»
15.3.2024 Slovensko: Zákon na výměnu ředitele RTVS
Slovenské ministerstvo kultury vedené Martinou Šimkovičovou předložilo 11. března do vlády návrh nového zákona o veřejnoprávním rozhlase a televizi, u něhož vláda zkrátila mezirezortní připomínkové řízení na jeden týden z důvodu „naliehavosti v termíne.“ Co mě na tom návrhu zaujalo, byla bezostyšnost, s jakou Ficova vláda neskrývá, že jde o zcela účelový právní předpis...
»»»
12.3.2024 Příběh jednoho e-mailu
Vyjadřovali se a psali o něm snad všichni. Přesto jsem se rozhodl sepsat tento další text. Nikoli, abych hodnotil, ale abych na svém zápisníčku/Louči shromáždil základní fakta a dokumenty, jak je mým zvykem - pokud možno - z primárních zdrojů. Na počátku byly nedělní Otázky Václava Moravce...
»»»
4.2.2024 Jak se TV Nova dostala k licenci - ukázka z připravovaného textu "Televize Nova - dítě svého věku" (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)V sobotu 30. ledna 1993 Česká tisková kancelář zveřejnila sdělení, které dostala od předsedy Rady České republiky pro rozhlasového vysílání (dále už jen RRTV) Daniela Korteho: Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání na svém 8. zasedání dne 30. 1. 1993 rozhodla jednomyslně, tj. šesti hlasy o udělení licence k celoplošnému televiznímu vysílání takto:
»»»
20.1.2024 Loučení z blogem Aktuálně.cz
Tak nám zabili Ferdinanda," řekla posluhovačka panu Švejkovi… „Tak nám končí zas jeden blog,“ sdělila mi elektronická pošta v mailu podepsaném šéfredaktorem Aktuálně.cz. Doslova:
»»»
11.12.2023 Velká mediální novela pod palbou kritiky
Když koaliční vláda, která vzešla z voleb předešlého podzimu, zveřejnila v lednu 2022 své programové prohlášení, věnovala médiím veřejné služby tři body. Slíbila, že změní způsob volby zdejších mediálních rad a zapojí do něj Senát. Dále, že se zaměří na „udržitelnost financování veřejnoprávních médií, což je základní podmínka jejich nezávislosti“ a také, že posílí transparentnost jejich hospodaření tím, že ho podrobí dohledu Nejvyššího kontrolního úřadu NKÚ.
»»»
12.11.2023 Ukrajinská přemítání č. 8 – Před druhou válečnou zimou
Po vyslechnutí Michaela Romancova, který v roli “jaktovidiče“ tento týden zhodnotil současnou vojenskou situaci a geopolitiku spojenou s válkou na Ukrajině, cítím pocit viny, že rozmnožuji počet textů na dané téma. Přesto bych se rád podělil o své pocity, které mám, když sleduji informace o ukrajinském konfliktu, přičemž se snažím čerpat z obou stran a zkouším z nich odfiltrovat propagandu.
»»»
13.10.2023 Dezinformace? Ne! Dezinterpretace!
Poněkud mne udivilo, když Tomáš Pojar v rozhovoru pro Deník N prohlásil: "neumím definovat, co je to dezinformace."
Při tom stačilo odvolat se na dokumenty EU, které se už řadu let dezinformacemi zabývají...
»»»
2.10.2023 O exit-polls a slovenských volbách
Přiznám se, že také já jsem v sobotu 30. září pozdě večer radostně přijal zprávu televize Markíza, podle níž se v průzkumu o voličích opouštějících volební místnosti, v tzv.  exit-poll, objevilo na prvním místě Šimečkovo hnutí Progresívne Slovensko (23,5%) těsně před Ficovou stranou SMER (21,9%). Jakmile však začaly přicházet první výsledky z volebních okrsků, všechno bylo jinak...
»»»
19.9.2023 „Velká mediální novela“ – medvědí služba médiím veřejné služby
Před dvěma týdny 5. září ministr kultury Martin Baxa společně se zástupci koalice předstoupil před novináře a představil tzv. velkou mediální novelu, jejíž hlavním obsahem je návrh na zvýšení rozhlasového a televizního poplatku od července příštího roku. Současný televizní poplatek 135 Kč by se měl zvýšit o 25 Kč na 160 Kč měsíčně. Rozhlasový poplatek ze 45 Kč o 10 Kč na 55 Kč měsíčně.
»»»
21.8.2023 Zapomenutá vzpomínka na srpen 1968 aneb Jak se prohlášení předsednictva ÚV KSČ dostalo do světa (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Tu historku z noci z 20. na 21. srpna 1968 pamětníci dobře znají. Těsně před druhou hodinou hlasatel Československého rozhlasu Vladimír Fišer začal číst Prohlášení předsednictva ÚV KSČ k obsazení Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy. Hned po přečtení prvních vět nechává tehdejší ředitel Ústřední správy spojů Karel Hoffmann vypnout rozhlasové vysílače.
»»»
3.8.2023 Ukrajinská přemítání č. 7 – Sluha národa
Znovu opakuji, nechci se zařadit mezi rozumbrady, kteří se přes noc staly odborníky na Ukrajinu. Události na Ukrajině sleduji jako konzument dostupných zdrojů, který se snaží vytvořit si svůj vlastní názor, přestože ví, že pravda o skutečné situaci na frontách bojových i diplomatických mu bude z větší části utajena. Jednak z důvodu známého klišé o první oběti každé války, kterou bývá pravda, jakož i z důvodů prolhanosti ruských médií a tajnůstkářství ukrajinské strany. Po měsících, kdy se obě fronty příliš nehýbaly...
»»»
19.7.2023 Pamětnické klevety 2 - Zdeněk Porybný - poslední mohykán spontánní privatizace českého tisku (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Nejdéle sloužící šéf českého periodika, šéfredaktor Práva Zdeněk Porybný, před dvěma dny skončil. Nahradí ho jeho současný zástupce Petr Šabata. S Porybným odchází z mediální scény jeden z posledních aktivních účastníků spontánního privatizačního procesu devadesátých let, který odstartovala 1. září 1990 Mladá Fronta (některé detaily zde a tady). Uvedenou privatizaci usnadnily dva zákony, s nimiž v dubnu 1990, pouhých pět měsíců po listopadové revoluci, vykročila naše země ke kapitalismu.
»»»
7.7.2023 Pamětnické klevety 1 - ČST a reklama (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Následující vzpomínka se mi vynořila z hloubi paměti, když jsem nedávno na Facebooku narazil na fotografie, které nafotil před třiatřiceti lety dnes už renomovaný historik televize, tehdy ještě začínající novinář Daniel Růžička při návštěvě papeže Jana Pavla II v Československu. Také si na ni pamatuji. Návštěva měla nabitý program. Hned po příletu, ještě v sobotu 21. dubna odpoledne, sloužil Jan Pavel mši na Letenské pláni...
»»»
12.6.2023 Jak se Silvio Berlusconi stal politikem (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Četné nekrology Silvia Berlusconiho (*29.9.1936-+12.6.2023) neopomenou zmínit jeho krátkou kariéru baviče na výletních lodích, jeho milostné avantýry a věnují se především politické kariéře pozdějšího šéfa politické strany Forza Italia a budoucího italského premiéra. Málokterý text však popisuje detaily příběhu, v němž se stavební developer přeměnil v mediálního magnáta, který se později stal vlivným politikem.
»»»
5.5.2023 Dichtung und Wahrheit seriálu Volha
Už předem slyším čtenáře protestující proti tomu, že upírám tvůrcům pořadu právo využít autorskou licenci k úpravě literárního díla. Souhlasím s tím, že knihu Karla Hynieho nebylo možné převést do dramatické polohy, aniž by se v ní udělaly nějaké změny. Kniha Volha totiž nemá jediný hlavní příběh. Lépe řečeno, příběh Standy Pekárka je do jejího textu implantován jako nástroj, jako pozorovatel dějů v Československé televizi, jejichž jednotlivé epizody chtěl Hynie zaznamenat. Zatímco televizní události jsou podle mého názoru v jeho knize tím hlavním příběhem viděným očima obyčejného "netelevizního" člověka, v seriálu se stává hlavním hrdinou právě tento „člověk z lidu“ šofér Standa Pekárek.
»»»
27.4.2023 Media Tenor a Jan Jirák aneb na interpretaci záleží
Svého bývalého kolegy Jana Jiráka si vážím jako vzdělaného mediálního teoretika, který dokáže analyzovat a zobecňovat jevy společenské komunikace a snaží se je zasazovat do širšího kontextu společenských teorií. Nemohu se mu vyrovnat v sečtělosti, uznávám a obdivuji jeho rétoriku a vyjadřovací schopnosti, které ho nicméně občas zavedou na scestí elegantního, leč prázdného bonmotu. Jenomže když přijde řeč na zcela konkrétní problémy mediální praxe, již vícekrát jsem nabyl dojmu, že jeho analýzy a názory na řešení některých problémů jsou akademické...
»»»
5.4.2023 Volha - kniha a seriál (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Veškeré události popsané v tomto románu jsou víceméně pravdivé, některé jsou jen maličko přibarveny v zájmu pestrosti děje. Kromě Standy Pekárka jsou rovněž jednající osoby autentické. Jejich jména jsou však změněna. Pod skutečným jménem tu vystupují pouze ti, kdo si to zaslouží. Praha 2.8.2007
Tak končí předmluva autora Karla Hynieho (* 21.5.1946 +8.4.2021) k jeho „záznamu o provozu motorového vozidla,“ s názvem „Volha,“ kterému recenzenti dali přízvisko „román.“
»»»
22.3.2023 Ukrajinská přemítání č. 6 – téma "rusofobie"
Aniž bych se chtěl zařadit mezi rozumbrady, kteří vědí všechno o všem, a kteří se přes noc stali odborníky na Ukrajinu, nedá mi, abych se občas nepodělil o informace, na které při svém brouzdání internetem a na sociálních sítích narazím. V minulých dnech tady koloval odkaz na vystoupení historika Timothy Snydera na zasedání Rady bezpečnosti
»»»
22.2.2023 Ukrajinská přemítání č. 5 - také na téma pýchy a arogance
Neodolal jsem pokušení a v souvislosti s prvním výročím ruského napadení Ukrajiny jsem znovu citoval svůj tweet z loňského roku, kterým jsem reagoval na rozhovor prezidenta v Mladé frontě ze 17. února: Válka nebude, pro CIA je to blamáž, říká prezident Miloš Zeman. Tehdy jsem přidal stručný komentář: "Jdu spát. Jsem klidný. Prezident mi to vysvětlil.". O dva dny později vypukla válka - Rusko zaútočilo na Ukrajinu.
»»»
6.2.2023 Příloha Louče: Jan Jirák o médiích
Z rozhovoru pro pořad CNN Prima News K věci:
"...kolem tohohle kandidáta, nakonec vítězného, se vytvořila taková určitá představa, že je to nic, než autenticita, co on… že takový skutečně je, čemuž nevěřím, myslím si, že tomu věřit nejde, prostě protože současné politické jednání, jako jsou volby, v podstatě spoluurčují právě odborníci na politický marketing a vlastně vytváří něco, co by se mohlo těm voličům zalíbit. To co mě na tom připadá, řekněme, nešťastné, je to, že zvlášť tohleto přizpůsobení zevnějšku chování kandidáta nějakým potenciálním představám voličů, je vlastně vytváření určitého… určité atmosféry neupřímnosti.
»»»
23.1.2023 Pět dnů do rozhodnutí
Zbývá pět dnů do rozhodnutí o českém prezidentovi. Od zítřka nesmějí být zveřejněny průzkumy veřejného mínění o voličských preferencích. Všechny předpovídají vítězství kandidáta Petra Pavla. Median Pavel 57,9 % Babiš 42,1 % , STEM Pavel 57,6 % Babiš 42,4 %, Ipsos Pavel 58,8 % vs. Babiš 41,2 %, volební preference Kantaru 46 % Pavel vs. 29 % Babiš. Všechny tyto průzkumy mají jedno veliké "ale"...
»»»
30.12.2022 Dezinformace, konspirace, cenzura - vědí o čem mluví?
Velké pozdvižení vyvolal úterní článek Deníku N "Jak chce Česko čelit konspiracím" Lukáše Prchala, který se opírá o neveřejný osmnáctistránkový dokument k vládnímu projednání, podle něhož chce stát "nově rozdělovat sto padesát milionů ročně médiím a neziskovkám, které se budou na boji proti fake news podílet."
»»»
14.11.2022 Ukrajinská přemítání č. 4 - Cherson, a co dál?
Ve středu 9. listopadu ruský ministr obrany Sergej Šojgu v inscenovaném vystoupení schválil návrh jiného Sergeje, generála Surovikina, na stažení ruských vojsk z pravého břehu Dněpru a v pátek 11. listopadu vstoupili do města Cherson Ukrajinci. V jejich patách pak zahraniční novináři, kteří už v sobotu natáčeli první rozhovory s obyvateli města vítajícími osvoboditele.
»»»
19.10.2022 Moje devadesátky aneb Jak jsem byl u toho, když se tvořily nové mediální zákony (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nebýt nedávné studie Vojtěcha Bergera o českých médiích veřejné služby, v níž se Hana Marvanová a Ladislav Jakl prezentovali jako spoluautoři mediální legislativy z roku 1991, možná by tento text vůbec nevznikl. Už jednou před léty jsem korigoval báchorky Ladislava Jakla o tom, jak se zapsal do historie českých médií. Teď, když Vojtěch Berger znovu uvedl Jakla a Marvanovou jako věrohodný zdroj informací, rozhodl jsem se vytáhnout z prachu zapomnění historii vzniku celé mediální legislativy po roce 1990.
»»»
11.10.2022 Zářijové kalendárium 2022
Válka na Ukrajině nabrala obrátky ukrajinskou ofenzívou, osvobozením Izjumu a dalších obcí v okolí Charkova, jakož i ukrajinskou aktivitou na jižní frontě. Rusko reagovalo 21. září vyhlášením částečné mobilizace a organizováním referend v obsazených oblastech (23.-27. září) s předpokládaným výsledkem – přes 90 procent obyvatel Doněcké republiky, Luhanské republiky, Chersonské i Záporožské oblasti se vyslovily pro spojení s Ruskou federací. Referenda „z bezpečnostních důvodů“ v naprosté většině probíhala „výjezdovým způsobem“,
»»»
6.10.2022 Zpráva o stavu tzv. koncesionářských poplatků
O rozhlasovém a televizním poplatku, který dnes platíme za vlastnictví „zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového/televizního vysílání“ jsem napsal řadu článků a komentářů. Ten první už před třiceti lety 5. března 1992 v Hospodářských novinách... Včera jsem se zúčastnil semináře Volebního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu na téma „Definice poplatníka“
»»»
11.9.2022 Srpnové kalendárium 2022
Některé události jsem popsal už v rubrice Na okraj dnů. Lesní požár v Českém Švýcarsku byl začátkem srpna po dvaceti dnech dohašen, ale definitivní konec přišel až s dešti víkendu 21.-22. srpna. Reportáž Ivany Svobodové v Respektu 7. srpna Jsme běžní fanoušcci s podtitulem "Co se dělo na jihu Čech a jak to chce policejní prezident řešit" popsala zákrok neuniformovaných policistů proti patnáctiletému autistovi...
»»»
5.9.2022 Ad marginem sobotní protivládní demonstrace
V sobotu 3. září na Václavském náměstí odstartoval rušný politický podzim demonstrací „Česká republika na 1. místě!“ Na magistrátu ji 30. června ohlásili jako "Shromáždění za účelem vyjádření politických postojů k současnému vedení země.“ Svolavatel L.V. původně oznámil předpokládaný počet účastníků 5000 s deseti pořadateli; 23. srpna však tento počet navýšil na 50 000-100 000.
»»»
2.8.2022 Červencové kalendárium 2022
Dne 1. července začalo šestiměsíční předsednictví České republiky v Radě EU (neplést si s Radou Evropy nebo Evropskou radou).
Slavnostního zasedání v Litomyšli 1. července se kromě české vlády zúčastnila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a všichni eurokomisaři.
»»»
13.7.2022 Falešný "generál Pavel" aneb Jak odhalit fake news
Některá česká média koncem června publikovala fotografii staršího tlustého ruského důstojníka jménem Pavel, který byl údajně povolán do armády, neboť Rusku prý „docházejí generálové.“ Začal to 26. června Blesk s titulkem "Docházejí Putinovi generálové? Na Ukrajinu měl poslat i otylého veterána Pavla (67)", po Blesku druhý den následoval internetový bulvár extra.cz a také primácký web cnn.iprima.cz.
»»»
1.7.2022 Dvacet dva let a dost (vzkaz čtenářům Louče)
Právě před dvaceti dvěma lety, v červenci roku 2000, jsem opustil web Britské listy a založil vlastní webovou stránku s názvem Louč. Snažil jsem se na ni umisťovat informace, které buď jinde nebyly, nebo byly roztroušené v mediálním kyberprostoru. Sledoval jsem poměrně systematicky českou i zahraniční mediální scénu a komentoval její peripetie. Ta doba už je pryč.
»»»
 "Pojďme si říct, jak je to doopravdy"
(Komentáře a glosy na téma
Média a společnost
v Týdeníku Rozhlas 2012-2018), informace o knize a jejím prodeji je zde
20.6.2022 Zdeněk Velíšek (*23. 2. 1933 – +18. 6. 2022) – jak jsem ho potkal (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Původně jsem chtěl napsat do titulku „jak jsem ho znal,“ jenomže to by bylo poněkud přehnané. My jsme se jen krátce potkali v redakci zahraničního zpravodajství Televizních novin, ve které jsem v letech 1968-1970 elévoval společně s Liborem Ševčíkem, Dušanem Neumannem, po jeho návratu z Británie také s Vladimírem Železným, který mi to místo v ČST před odjezdem do Británie dohodil. Zpracovával jsem tehdy obrazové šoty zahraničních agentur, Zdeněk Velíšek byl zprávař.»»»
20.6.2022 Tyčinka Margot a Četnické humoresky (Týdeník Rozhlas 26/2022)
Ekonomické rubriky v květnu zveřejnily dvě nepříjemné zprávy. Česká národní banka oznámila prognózu inflace, která letos dosáhne patnácti procent a po prázdninovém vrcholu by neměla v příštím roce klesnout pod pět procent. Český statistický úřad o něco později oznámil výsledky prvního čtvrtletí, v němž průměrná nominální hrubá měsíční mzda se sice zvýšila na 37 929 Kč, ale spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 11,2 procenta...
»»»
24.5.2022 Narodil jsem se za války, umřu za války? aneb Rusko a já (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Na dotaz týkající se mého věku často odpovídám bonmotem: jsem už hodně stár, neboť jsem se narodil v první polovině minulého století. Někdy se docela bavím postoji dnešních padesátníků, na které dolehl jejich věk, připadají si staří, a s pocitem převahy věku dávají k dobru své zážitky z devadesátek nevědoucí generaci narozené po listopadu 1989. Co bych však měl říkat já, kterému v roce 1989 bylo 45 let, a moje vzpomínky sahají ještě o dvacet let hlouběji do minulosti. »»»
18.5.2022 Plukovník Chodarjonok jako rekvizita
Sociální sítě nakloněné Ukrajině zajásaly: do ruské televize se dostala kritika ruského vojenského dobrodružství. A to konkrétně do sledovaného diskusního pořadu 60 minut se známými moderátory/propagandisty Olgou Skabejevou a Jevgenijem Popovem . Něco se prý v Rusku pohnulo. Dokonce i prezidentův mluvčí Peskov v pořadu Nové horizonty připustil, že ve svém okolí se setkává s lidmi, kteří s akcí na Ukrajině nesouhlasí, ale on se je snaží přesvědčit.
»»»
9.5.2022 Příčina tragédie - zkreslené vnímání (Týdeník Rozhlas 21/2022)
Obraz světa, který nám zprostředkovávají média, nikdy nebude celostní ani dokonalý. Vždy bude částečný, vždy bude zobrazovat jen výsek reality ovlivněný nejen autory mediálních sdělení, ale také čtenáři, posluchači, diváky, uživateli internetu, kteří se rozhodují, co si z množiny dostupných sdělení vyberou. Množství informací, které nám dnes nabízí svět médií a internetu, nezaručuje, že se dobereme pravdy o dějích, které nás obklopují...
»»»
3.5.2022 Ukrajinská přemítání č.3 – válka nebo apokalypsa?
Válka na Ukrajině vstoupila do třetího měsíce a stále není zcela jasno, jak se bude dále vyvíjet. Média jsou v očekávání velké ruské ofenzívy načasované na Den vítězství 9. května. Informační a propagandistické soupeření nabírá na síle. Z protichůdně laděných prohlášení obou válčících stran nelze vypátrat, jaká je situace na bojištích...
»»»
4.4.2022 Nepovedený vtip (Týdeník Rozhlas 14/2022)
Nedávná návštěva českého premiéra na Ukrajině zastínila v českých médiích jinou událost stejného dne. Když 15. března Petr Fiala v Kyjevě seděl tváří v tvář ukrajinskému prezidentu Zelenskému, tisíce kilometrů odtud mimořádně svolané Parlamentní shromáždění Rady Evropy rozhodlo, že Rusko už nemůže být nadále členem Rady Evropy.
»»»
31.3.2022 Ukrajinská přemítání č.2 – Škola č. 134
Ode dne, kdy jsem zhlédl reportáž Darji Stomatové na CNN Prima News z Charkova, uplynul více než měsíc. Od třetí minuty záznamu se reportérka blíží k troskám vyhořelé školy s číslem 134. Z televize jsem se dozvěděl, že tu probíhal boj, že ten boj byl krutý, a že škola vyhořela. Protože jsem člověk zvědavý, chtěl jsem vědět víc.
»»»
24.3.2022 Václav Petrmichl a vzpomínání na listopad 89 (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Patřím mezi ty nejméně povolané, kteří by se měli vyjadřovat k životu a osobě Václava Petrmichla, právníka a divadelníka, jenž zemřel nedávno, 21. března ve věku 67 let. Znal jsem ho poměrně krátce a povrchně. Přesto jsem se rozhodl pro rubriku „Koho to ještě dnes zajímá“ sepsat vzpomínku, která nás, dva náhodné známé, setkávající se občas v někdejší společnosti středečních štamgastů restaurace U Hrocha, propojila událostí z listopadu 1989.»»»
25.2.2022 Ukrajinská přemítání
Když jsem se ve čtvrtek 24. února ráno po šesté hodině dozvěděl o přepadení Ukrajiny napsal jsem na Twitter: "Stejný pocit jako 20. března 2003. Co jsem si nedokázal představit, stalo se skutkem. Stane se Ukrajina ruským Irákem?" Byl jsem za to pokárán, že Husajn si to přece zasloužil.
»»»
22.2.2022 Pokus o vádemékum o Ukrajině
Před týdnem Petra Procházková a Jan Wirnitzer v Deníku N představili sedm variant, jak se může dále vyvíjet ukrajinská krize. Včera ruský prezident Putin zvolil tu čtvrtou: uznal republiky vytvořené ruskými separatisty v Doněcké a Luhanské oblasti a včera večer do nich napochodoval se svými vojáky, kteří mají "zabezpečit mírové funkce" ...
»»»
21.2.2022 Dechberoucí vnímání (Týdeník Rozhlas 8/2022)
V životě jsem se ocitl jak v roli redaktora, který nastavuje mikrofon, tak v roli zpovídané osoby, která musela odpovídat. Také proto se dokážu vcítit do obou rolí aktérů mediálních soubojů odehrávajících se na obrazovce. Jak do role moderátora, který neklidně hlídá vymezený čas a setká se s člověkem, jehož proud řeči se nedá zastavit. Tak do role zpovídané osoby...
»»»
1.2.2022 Od diváckých dopisů k Janu Hnízdilovi a mediální gramotnosti (blog Aktuálně.cz)
Čas od času sepisuji pamětnické příběhy, které se snaží alespoň trochu korigovat obraz osob a dějů minulých, zdeformovaných neznalostí, nevzdělaností či ideologickými brýlemi. Většinu takových příspěvků publikovaných na mém blogu Louč jen zřídkakdy umisťuji na blog.aktualne.cz vědom si pravdivosti názvu rubriky, kam je umisťuji: „Koho to dnes ještě zajímá.“ Dnes činím výjimku, protože některé vzpomínky na minulost se mi spojily s dneškem.
»»»
24.1.2022 "Dirigent zákulisí" Miroslav Hladký (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Ačkoli bych se měl s přihlédnutím ke svému věku řídit mottem uvedeným v záhlaví, někdy nelze neragovat na texty, které se v médiích a na internetu objevují. Před několika lety mne k reakci vyprovokoval primitivní novinářský pamflet o někdejším řediteli Československé televize Janu Zelenkovi. Tentokráte mne vytočil článek „historika“ Petera Rendeka „Dirigent zákulisí“ – profil novináře, děkana fakulty ve službě komunistické propagandy.
»»»
18.1.2022 Když média zkreslují a politici to vy(zne)užívají
Na počátku byla v pondělí 10. ledna videokonference ministrů zahraničí Turkické rady (Ázerbajdžán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Turecko, Uzbekistán), v níž má Maďarsko status pozorovatele. Jednalo se tady také o událostech v Kazachstánu. K jejímu průběhu se vyjádřil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, který zdůraznil, že stabilita v regionu je v maďarském zájmu, také kvůli hospodářským vztahům. Své vystoupení pak umístil na Facebook.
»»»
13.1.2022 O "komunistické" Pyšné princezně (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Vážení pánové, dovolte mi komentář k Vašemu podcastu Ty naše pohádky české v rámci Vašeho cyklu Přepište dějiny.
Vím, že historik a pamětník se občas neshodnou. Nicméně historik, který vykládá historická fakta a vytváří tím dějiny, by podle mého názoru měl být opatrnější při interpretaci událostí, které nezažil, nebo je nemá dostatečně prostudované, neboť jeho výklad nemusí být vždy ve shodě s tím, jak se věci skutečně udály.
»»»
10.1.2022 Na co si posvítí nová vláda (Týdeník Rozhlas 2/2022)
Jeden z odstavců koaliční smlouvy podepsané pěti stranami, které utvořily novou českou vládu, má nadpis „Svobodná a transparentní média veřejné služby.“ Deklarují se v něm tři cíle: zajistit financování vysílání veřejné služby, zapojit do jmenování mediálních rad veřejnoprávních médií vedle sněmovny také senát, a podrobit hospodaření České televize, Českého rozhlasu a ČTK kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. Na první pohled jsou to cíle jednoduché...
»»»
|
Louč podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní. 