LOUČ 
ARCHIV
AKTUALITY
KOHO TO DNES JEŠTĚ ZAJÍMÁ
Čtenářský deníček Louče
ČTENÁŘSKÝ DENÍČEK
HLEDÁNÍ GOOGLE
me-zine o médiích, žurnalistice a dalších věcech života
na www od července 2000            motto: Karl Kraus měl Pochodeň, já to zkouším s Loučí...             © Milan Šmíd
Louč v mezích časových kapacit a finančních možností sleduje
ceskenoviny.cz, denikn.cz, irozhlas.cz, www.idnes.cz, www.lidovky.cz, www.ihned.cz, www.denik.cz, novinky.cz, www.e15.cz, respekt.cz, Echo24.cz, info.cz, voxpot.cz a další zdroje...

O médiích a internetu se nechává informovat z webů
www.mediar.cz, www.mediaguru.cz, www.lupa.cz, www.digizone.cz, www.radiotv.cz, www.mam.cz, www.mediahub.cz, www.parabola.cz, satcentrum.com, www.medialne.sk, www.strategie.sk, www.mediainfo.cz (Newton), včetně odkazů z www.fekar.cz/media.

O zahraničních médiích čerpá informace z
www.guardian.co.uk/media, sueddeutsche.de/medien, www.djw.de, journalist.de, lemonde.fr/actualite-medias, EJO - European Journalism Observatory, některých databází European Audiovisual Observatory, zvláště mavise.obs.coe.int (databáze AV služeb) a IRIS Newsletter (informace o mediálním právu) nebo z Pew Research Center (State of the News Media)


NA OKRAJ DNŮ...     archiv aktualit ČLÁNKY, ÚVAHY, POLEMIKY
2. 2. 2023

Přesně před rokem se v deníku Nezavisimaja gazeta objevil článek s titulkem Předpovědi krvelačných politologů - O nadšených jestřábech a zbrklých kukačkách. Dostal jsem se k němu a přeložil ho až poté, co Rusko rozpoutalo krvavý válečný konflikt na Ukrajině (německy zde). S údivem jsem zjišťoval nejen, jak se předpovědi, které zde pronesl penzionovaný plukovník Michail Michajlovič Chodarjonok tři týdny před invazí, naplňují, ale ještě větší údiv ve mně vyvolávala skutečnost, jak toto varování nikdo nevyslyšel. Mám na mysli věty:

"S chlebem, solí a květinami se s ruskou armádou na Ukrajině nikdo nesetká.
V ruské expertní komunitě se hovoří o několika hodinách, někdy i o několika desítkách minut. Jaksi se přitom zapomíná, čím vším jsme si už prošli. Věta „obsadit město jedním výsadkovým plukem za dvě hodiny“ se už stala klasikou žánru. (...) Takže ruská armáda se v průběhu hypotetické války s Ukrajinou může setkat s více než jedním Stalingradem a Grozným.
Obecně platí, že žádný ukrajinský blitzkrieg nebude. Ozbrojený konflikt s Ukrajinou v současné době zásadně neodpovídá národním zájmům Ruska. "

Teď, kdy válka trvá již skoro rok, jsem narazil na další zajímavý text, který jsem přeložil a zařadil do Čtenářského deníčku Louče. Pod titulkem "Jugoslávie u tří oceánů. Co čeká Rusko a Ukrajinu po válce" se zde srovnává válka v Jugoslávii a válka na Ukrajině.

Závěry jsou dosti pesimistické:
"Ale je tu ještě jedno poučení z jugoslávské války, které spočívá v tom, že ji prohráli všichni, bez ohledu na to, jak spravedlivá byla věc, za kterou bojovali. Ani postavení oběti agrese ve spojení s následným vítězstvím a se sympatiemi Západu ji neochrání před chmurnou realitou, která ji čeká po skončení bojů.
Pokusíme-li se stručně zformulovat hlavní výsledek jugoslávské války, pak se scvrkne v konstatování, že nejvyspělejší země východní Evropy se za pár let proměnila v zadní dvorek Evropy. Proměnila se na chudý provinční a beznadějně zaostalý region, který je zajímavý jen svou pohnutou historii, nikoli však svými perspektivami. (...)
Vítězové a poražení, nevinní i viníci, agresoři a jejich oběti – jejich spory a nároky obrácené do minulosti už dávno nezajímají zbytek světa, který se posunul daleko vpřed.Rusko a Ukrajinu samozřejmě nelze nazvat malými. Ale tato odlišnost od Jugoslávie sama o sobě sotva bude stačit k tomu, aby se neopakoval její poválečný osud.

| nahoru |

29. 1. 2023
popisek obrázku Petr Pavel      3 359 151 hlasů 58,32%
Andrej Babiš 2 400 046 hlasů 41,67%

Výsledek druhého kola prezidentských voleb ve dnech 27.-28. ledna překvapil výraznou převahou kandidáta Petra Pavla. Sečteno bylo během několika hodin.

V sobotním vysílání byl nejsledovanějším zpravodajským kanálem ČT24, jehož celodenní share v kategorii 15+ měl prý 17,14 %, zatímco u CNN Prima News to bylo jen 4,56 %. Přitom Prima vysílala přímo tiskovku Babiše (v ČT zpožděně ze záznamu) a napojila se na rozhovor Frekvence 1 s prezidentem Zemanem (ČT neměla).

Emocionálním vrcholem ve štábu Petra Pavla bylo neočekávané vystoupení slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.

Hodinový rozhovor Michala Kubala s Petrem Pavlem na ČT1 a ČT24 v sobotu ve 20:00 se stal nejsledovanějším pořadem večera, zhlédlo ho milion diváků, zatímco atraktivní filmy Polda (na Primě) a Šifra mistra Leonarda (na Nově) přilákaly jen 600 a 450 tisíc diváků. Po dlouhých letech Zemanova bojkotu navštívil český prezident (ten budoucí, právě zvolený) Českou televizi.

Od sobotního odpoledne do nedělního večera stihl Petr Pavel - kromě rozhovoru s Michalem Kubalem - vystoupit živě ve večerním zpravodajství ČT, Primy i Novy. V neděli pak hostoval v Partii Terezie Tománková, vystoupil v Otázkách Václava Moravce, promluvil v rozhlasových dvaceti minutách Radiožiurnálu a ještě večer měl velký rozhovor na Nově. Bez větších známek únavy.

Velká část jeho vystoupení se nese v obecné, nekonfliktní rovině. Jeho politický životopis se teprve začne psát, zatím jsou v něm stále ještě nepopsané listy. Někteří lidé vkládají do osoby nového prezidenta přehnané naděje, z nichž některé nelze naplnit, před čímž varuje i sám Pavel. Jistá rozčarování po současné euforii zákonitě přijdou.

Andrej Babiš oznámil, že si dopřeje "politický detox," odpočine si od politiky a o své budoucí roli ve Sněmovně nechá rozhodnout hnutí ANO.

| nahoru |

16. 1. 2023
T.G.Masaryk: „Potřebujeme státníků, nejen politiků.“
x x x
Hlasování ve dnech 13.-14 ledna rozhodlo, že do druhého kola prezidentských voleb postupují kandidáti Petr Pavel (35,40 %, 1 975 056 hlasů) a Andrej Babiš (34,99 %, 1 952 213 hlasů). Danuše Nerudová se umístila na třetím místě (13,92 %, 777 080 hlasů).

Už vloni, když se zveřejnila jména kandidátů na úřad českého prezidenta, jsem prohlásil: „Já asi budu MUSET toho Petra Pavla volit.“ Tím jsem vyjádřil svůj názor, že Pavla asi volit budu, ale že ani on zcela neodpovídá mé představě o prezidentovi, kterého bych chtěl na Hradě vidět.

Přál bych si totiž, aby prezidentem byl státník, v tom nejlepším významu tohoto slova, jak to zmiňuje i wikipedické heslo: „Státník by měl zastávat pevné hodnotové postoje, představovat autoritu, svými činy se zasloužit o stát a mít i mezinárodní uznání. Obvykle se jedná o výraznou osobnost, oplývající značnými politickými schopnostmi nebo silným charismatem.“

Petr Pavel těmto maximům vyhovuje jen částečně (výrazná osobnost, charisma). Slabší je to s autoritou a s politickými schopnostmi. Od státníka bych očekával, že bude vědět, co je česko-německá deklarace (viz jeho selhání v testu týdeníku Reflex), a že českou a světovou historii a politiku bude mít zažitou nad rámec nabrífovaných znalostí o aktuálních tématech.

Také mi trochu vadí styl jeho kampaně na sociálních sítích, který má podobu nablýskaného marketingu, jenž prezentuje generála jak bezvadné zboží nabízené ke koupi. Jenomže z výběru, který se nabízí, je Pavel asi jediný z nabízené sestavy, který má šanci do role státníka dorůst. Leccos napoví příští dva týdny, když bude čelit agresivní kampani Andreje Babiše. Doufám, že neztratí glanc a nervy a nesníží se na úroveň Babišovy demagogické argumentace.

x x x
Tři události, které v souvislosti s prezidentskou volbou stojí za zaznamenání:
  • Pražský městský soud 9. ledna zprostil obžaloby Andreje Babiše a Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo. Soudce Šott konstatoval, že přes některá pochybení nedošlo k trestnému činu.
  • Prezidentský kandidát Josef Středula v nedělní superdebatě ČT 8. ledna oznámil, že odstupuje z prezidentských voleb a vyzval své voliče, aby hlasy odevzdali Drahuši Nerudové.
  • Prezidentský kandidát Marek Hilšer ve čtvrtek 12. ledna v přímém přenosu televize Nova opustil odpolední debatu, která byla vyhrazena pro pět kandidátů s menšími preferencemi, na protest proti rozdělení kandidátů do různých debat, když tři top kandidáti (Babiš Nerudová, Pavel) byli na Nově, ale i na Primě, vyčleněni do zvláštní superdebaty (Andrej Babiš na Primu 11. ledna nepřišel, na Novu 12. ledna ano).

    Zda se před druhým kolem budou konat televizní duely, jest otázkou. Štáby obou kandidátů zatím mlčí. Stejně tak šéfové tří největších televizních stanic. Ideální by bylo, kdyby na neutrální půdě vznikl jediný duel, který by vysílaly všechny tři televize.

    x x x
    Rada České televize má od 16. prosince 2022 nového předsedu, je jím Karel Novák, který kdysi v ČT pracoval. Novák byl mezi pěti novými členy Rady, které Sněmovna zvolila vloni 15. června. Radě však chybí stále jeden člen, neboť bankéř Kysilka Radu ČT v listopadu opustil.

    Rovněž Rada Českého rozhlasu má nového předsedu, je jím Ondřej Matouš, který 11. ledna vystřídal Miroslava Dittricha

    x x x
    Složení a způsob jmenování Rady Českého rozhlasu a České televize změní novela zákonů, projednávaná jako sněmovní tisk 263. Do volby radních se zapojí Senát a zruší se možnost odvolávat radu jako celek Sněmovnou. Radu České televize, která se o tři členy rozšíří, bude volit Sněmovna a Senát v poměru 12/6, u Rady Českého rozhlasu, kde se počet radních nemění bude poměr 6/3. Navrhovat kandidáty budou jen zavedené právnické osoby s desetiletou historií.

    Na první čtení této novely padla 1. listopadu celodenní 43. schůze . U druhého čtení 11. ledna se diskutovalo tři hodiny. Třetí čtení by mělo proběhnout koncem ledna, začátkem února.

    | nahoru |

    31. 12. 2022
    Poslední den v roce vybízí k bilancování. Poté, co jsem rezignoval na pravidelnější sledování médií, dám na odborníky profesionály.
    Tak viděli rok 2022 v médiích Filip Rožánek a takto Martina Vojtěchovská.

    O bilanci filmové tvorby roku se pokusila v Deníku N Irena Hejdová. Tak jsem se dozvěděl, že u nás vloni přišlo do kin "kolem pětasedmdesáti filmů, z toho přibližně třetina dokumentů," předpokládám, že českých.
    S výjimkou kontroverzního Hádkova filmu Vyšehrad:Fylm, podbízejícího se hospodě čtvrté cenové skupiny, a Jáklova velkofilmu Jan Žižka mi uvedené tituly nic moc neříkají. Překvapuje mě, že se Hejdová nezmínila o rodinné komedii Hádkovi, na níž mě upozornila scéna kolující po sociálních sítích. Ve dvou minutách se z ní hodně dozvíme o současné podobě debat v rozdělené české společnosti.

    x x x
    Prezidentská volba se blíží. Česká televize uhnula se superdebatou kandidátů na sobotu 8. ledna, když předvolební středu 11. (Prima) a čtvrtek 12. (Nova) obsadily komerční televize. Prima bude mít debaty dvě: ve středu 11. ledna se střetnou Andrej Babiš, Danuše Nerudová a Petr Pavel. Zbývajících šest kandidátů dostane šanci ve středu 4. ledna.
    x x x
    Už začalo vysílání předvolebních spotů na médiích veřejné služby. Odstavec 7 paragrafu 35 zákona č. 275/2012 o volbě prezidenta republiky, který všem kandidátům nabízí pět hodin bezplatně poskytnutého vysílacího času v médiích veřejné služby ČRo a ČT je svého druhu vykopávkou analogového věku. Na jednoho kandidáta tak letos připadne něco přes 33 minut, rozpočteno do dvou týdnu denně cca 2:20 vysílacího času.
    Když na Primě hodnotil kampaň komentátor Petros Michopulos, neodpustil si poznámku, že spoty Andreje Babiše a Danuše Nerudové jsou téměř stejné jen s tím rozdílem, že jeden je černobílý a druhý barevný.
    x x x
    Pohádku Krakonošovo tajemství na ČT1, vysílanou 25. prosince (na Štědrý den se vysílal sequel Tajemství staré bambitky 2) zhlédlo 3,6 milionu diváků starších čtyř let, což ji podle tiskové zprávy ČT učinilo "nejsledovanější pořad na všech TV od roku 2006" (absolutní rekord stále drží Miss desetiletí TV Nova a Nagano na ČT z devadesátek). Krakonoš překonal také dosavadní "pohádkový" rekord Anděla Páně 2 z roku 2017.
    O svátcích "zabodoval" také sovětský Mrazík, který ve čtvrtek 29. prosince na Nově se stal pořadem večera se sledovaností 818 tisíc diváků v kategorii 15+.
    x x x
    Nový majitel Twitteru Elon Musk rozhodl, že počet zobrazení každého tweetu bude viditelný nejen pro autora tweetu, jak tomu bylo doposud, ale všem uživatelům.
    Publikum velké části mé názorové bubliny, kterou sleduji, se k mému velkému překvapení pohybuje jen v řádech tisíců či desetitisíců, přestože se zde dozvídám chytré a věcné informace - jako například tahle o Putinovi zakazujícímu prodávat jeho ropu pod cenou od Václava Bartušky. Nebo mě nasměruje na zajímavé texty, jako byl ten o evropské energetice bez růžových brýlí, který vyvrací nejrůznější bláboly, jež kolují nejen na sociálních sítích, ale též v prohlášeních politiků.
    Jenomže voličů jsou miliony a ti se asi pohybují v jiných názorových bublinách nebo na nějaký Twitter nemají čas a náladu.
    x x x
    Na novelu autorského zákona, která vstoupí v platnost 5. ledna už reagoval jak Google, tak Facebook. Obě platformy omezily zobrazování podrobných náhledů na odkazované materiály z médií. Podle Mediáře, "novela měla vydavatelům přinést silnější vyjednávací pozici ve vztahu k platformám, od kterých nově budou moci vybírat licenční poplatky za náhledy zpráv ze svých webů, ale místo peněz od Googlu a Facebooku vydavatelé čelí propadu návštěvosti, a tím i příjmů.
    | nahoru |

    22. 12. 2022
    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil včera USA, kde jednal s prezidentem Bidenem a pronesl projev (anglicky) před společnou schůzí obou komor amerického Kongresu (zde v ruštině). Byl to svého druhu apel na Američany, aby nepřestávali podporovat Ukrajinu.

    Doslova: "Potřebujeme vaši pomoc (...) Máme dělostřelectvo. Ano. Díky vám. Ale je ho dost? Upřímně řečeno ne. Aby se stal Bachmut nejen pevností odrážející útoky ruské armády, ale aby se ruská armáda úplně stáhla, je potřeba více zbraní a granátů. Jestli se tak stane, pak boj o Bachmut - stejně jako bitva u Saratogy - změní průběh naší války za nezávislost a svobodu."
    Bitva u Saratogy v roce 1777 přinesla obrat v americké válce za nezávislost.

    Odkázal v něm opět na svůj desetibodový mírový plán, který je - kdyby se měl brát doslovně - podle mého názoru nereálný.
    (1. Jaderná a radiační bezpečnost, 2. Potravinová bezpečnost, 3. Energetická bezpečnost, 4. Osvobození všech zajatců a deportovaných, 5. Dodržování Charty OSN a obnova teritoriální celistvosti Ukrajiny i světového pořádku, 6. Odsun ruských vojsk a zastavení bojů, 7. Návrat spravedlnosti (kompenzace za škody, zvláštní tribunál), 8. Ochrana životního prostředí a vzdorování ekocidě (záměrné destrukci životního prostředí), 9. Zabránění eskalaci, 10. Potvrzení konce války)
    Detaily mírového plánu komentovala Petra Procházková v Deníku N s titulkem "Deset bodů Zelenského mírového plánu – vzorec s několika neznámými."

    Dnes se Zelenskyj na cestě domů setkal s polským prezidentem Andrzejem Dudou ve městě Rzeszów, přes jehož letiště proudí velká část pomoci Ukrajině.

    Na zpravodajském webu irozhlas.cz je teď nejčtenějším příspěvkem výtah z rozhlasového pořadu Osobnost plus s titulkem "Západ Zelenského přeceňuje, když si myslí, že je lídrem celého národa, říká ukrajinistka Víchová"

    x x x
    Média si všímají také včerejšího vystoupení Vladimíra Putina na kolegiu Ministerstva obrany. Po zprávách o situaci v armádě a opatřeních ke zvýšení bojeschopnosti (Putin) a o úspěšném vedení války (Šojgu) se Putin ještě jednou ujal slova, aby zopakoval své teorie o Západu, který po staletí usiluje o zničení Ruska.

    Vrcholem pokrytectví a snahy zbavit se odpovědnosti za válečný zločin přepadení cizího státu pak byla tato věta "Vždy jsme – znáte můj postoj – považovali ukrajinský lid za bratrský národ a stále si to myslím. To, co se děje, je samozřejmě tragédie, naše společná tragédie. Ale není to výsledek naší politiky, ale naopak je to výsledek politiky jiných zemí, třetích zemí, které o to vždy usilovaly, o rozpad ruského světa.

    Ještě před rokem 12. července 2021 totiž Putin ve svém eseji "O historické jednotě Rusů a Ukrajinců" (zde v ruštině, v angličtině) právo na existenci ukrajinského národa zpochybňoval s tím, že jsou to vlastně Malorusové s výčitkou, že teprve sovětská národnostní politika (Lenin) "místo velkého ruského národa, trojjediného národa složeného z Velkorusů, Malorusů a Bělorusů zafixovala na státní úrovni postavení tří samostatných slovanských národů: ruského, ukrajinského a běloruského."

    | nahoru |

    18. 12. 2022
    Za čtyři týdny budeme znát finalisty prezidentských dostihů, jejichž definitivní účastníky určilo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Dne 15. listopadu NSS zveřejnil tři rozhodnutí týkající se stížností kandidátů, které ministerstvo vnitro vyřadilo z volebního procesu.
    Zatímco NSS potvrdil vyřazení Denisy Rohanové kvůli podpoře poslanců, kteří v loňských volbách poslanecký mandát ztratili, podnikatel Karel Diviš se mezi kandidáty vrátil, když se při kontrole našly chybějící podpisy do stanoveného počtu padesáti tisíc.
    Karel Janeček neuspěl ani poté, co NSS zkontroloval a spočítal všechny vyřazené hlasy. NSS ve svém rozhodnutí sice Janečkovi uznal 433 podpisů vyřazených Ministerstvem vnitra na základě strojové kontroly, ale i tak to nestačilo.
    x x x
    Hitem prezidentské volební kampaně, který rozčeřil sérii nudných rozhovorů a debat minulý týden, bylo pět zábavných pořadů televize Prima K tabuli! (přístupné po bezplatné registraci), v nichž prezidentští kandidáti (Středula, Nerudová, Pavel, Janeček a Babiš) ve školních třídách debatovali se školáky a odpovídali na jejich dotazy.
    Neinformovanost Andreje Babiše o české kultuře (Hašek, Čapek) a jeho odtrženost od čehokoli, co se netýká byznysu (planety sluneční sustavy, žaludky krávy) dokumentovaná v sestřihu kolujícím na Twitteru, byla udivující. Jeho kmenové voliče to asi neovlivní, ale možná u starší generace, v níž přežívají archetypy předchozích vzdělaných prezidentů, by mu mohla tahle absence širší vzdělanosti uškodit.
    x x x
    Prezident Miloš Zeman v dnešním pořadu Partie na CNN Prima News Partie oznámil, že jeho kandidátem bude Andrej Babiš.
    Soupeřům AB se pak Zeman pokusil namydlit schody, i když je otázkou, zda speciálně u generála Pavla to nebude kontraproduktivní. Viz Zemanovo tvrzení, že Petr Pavel "...rozumí armádě, a to mu nemůže někdo upřít. Podle mého názoru nerozumí v podstatě ničemu jinému." Totéž u Danuše Nerudové, kde Zeman jen zopakoval pomlouvačné simplifikace jejích aktivit a odpovědností na Mendelově univerzitě: "...její nejbližší spolupracovník (...) byl obviněn z plagiátorství (...) v té Mendlově univerzitě se prodávaly doktorandské tituly, zejména do zahraničí, například Rakouska."

    Když se někomu krátí čas, obvykle se snaží dokázat sobě a svému okolí, že ještě je "alive and kicking," i když to často bývají jen poslední záchvěvy někdejší síly. Proto přijímám s rezervou Zemanovo vyjádření o jeho cestě do Jeruzaléma, kde hodlá otevřít ambasádu (což vláda zatím neschválila), jakož i jeho poslední pokus o znásilnění Ústavy.
    Mám na mysli prezidentův úmysl jmenovat předsedu Ústavního soudu ještě před tím, než Pavlu Rychetskému skončí příští rok v srpnu desetiletý mandát. Osobní pomsta z toho čouhá jako sláma z bot. Předpokládám, že jeden ze tří právních názorů, kterými se Zeman v rozhovoru na Primě zaštiťoval, pochází od hradního podržtašky Zdeňka Koudelky.
    Já však více věřím předsedovi Nejvyššího správního soudu Josefu Baxovi, který včera v Lidových novinách vyslovil naději, že "že soudci Ústavního soudu si uvědomují problematičnost takového případného kroku a nikdo by z nich nominaci nepřijal."
    Jak asi dopadne tenhle test charakterů a prodejnosti ústavních soudců?

    x x x
    Ukrajina: Z četných informací, které každý den konzumuji, abych si udělal vlastní obraz o situaci, si zde ukládám odkaz na český výtah z obsáhlého článku v The New York Times (pro předplatitele) o neúspěchu ruské operace v prvních dnech války.
  • Již několik týdnů Rusové hromadnými raketovými útoky ničí civilní infrastrukturu - elektrárny, rozvodny, vodárny. Rusové je označují za legitimní vojenské cíle, já doufám, že historie je jednou zařadí mezi válečné zločiny.
    Jak se bojuje u Bachmutu, kde Rusové mírně postupují a kde jsou nasazeni tzv. wagnerovci, popisuje twitterové vlákno vycházející z článku vojenského novináře Jurije Butusova. Pochopil jsem, že situace je tu obdobná jako u Verdunu, když se území dobývá především pěchotou za cenu obrovských ztrát na obou stranách.
  • Zhlédl jsem více než dvouhodinovou debatu Johna Mearsheimera a bývalého švédského premiéra a ministra zahraničí Carl Bildta hlavně proto, abych se lépe seznámil s názory amerického profesora, který tvrdí, že Putinovu agresi NATO svým rozšiřováním nepřímo vyprovokovalo.
    Bylo to střetnutí absolventa West Pointu a bývalého vojáka, který neumí nahlížet na svět jinak než z pozice velmocenských ambicí a zájmů, s evropským politikem, který byl schopen Mearsheimerovy argumenty zpochybňovat na základě znalostí detailů vývoje vztahu NATO a Ruska, jakož i změn ve vnitropolitické situaci v Rusku, které stojí za ruskou agresí proti Ukrajině.
  • Zaujal mne také rozhlasový komentář Ondřeje Soukupa (širší verze v HN zde) o tom, že vztah Ukrajinců k vlastnímu státu, v němž bujela korupce, a občané ho šidili, se za války zlepšil. Přestože Ukrajinci prožívají jedno z nejhorších období, když po ruských útocích na civilní infrastrukturu se vypíná elektřina, neteče voda, chybí topení, jsou prý stále přesvědčeni, že jejich země se vyvíjí správným směrem, a dokonce začali více než před válkou platit daně. Pozorovatelé, kteří předpovídali, že Putinův útok přispěje ke zrození národa a konsolidaci státu, asi měli pravdu.
    x x x
    Ve stínu debat o inflaci a hospodářských problémech proběhl ve čtvrtek 15. prosince poslední summit Evropské unie pod českým předsednictvím. Ačkoliv Česká republika se zde dočkala pochvaly za úspěšné vedení Rady EU, tahle pochvala však patřila více českým úředníkům a diplomatům schopným vyjednávat dohody a kompromisy, než českým politikům, kteří se do historie EU nijak výrazně nezapsali.
    x x x
    Pro lid obecný však dnešní mediální událostí nebylo vystoupení prezidenta, ale finále Mistrovství světa ve fotbale. Na stadionu v katarském Lusail/Doha Argentina porazila Francii až na penalty, když utkání skončilo 3:3. Televize Nova, která zakoupila vysílací práva na tuto událost (částečně se o ně podělila s Českou televizí), protáhla přenos z utkání a vyhlašování vítězů na svém prvním programu přes časovou osu 19:30, kdy začínají Televizní noviny, jejichž vysílání se tak posunulo.
    | nahoru |

    6. 12. 2022
    Debaty s prezidentskými kandidáty se rodí jakou houby po dešti. Jednou na portálu idnes.cz, jindy na webu Deníku N, před tím mezi studenty a to jsem minulý týden určitě ještě nějakou přehlédl.

    Nestačím sledovat záplavu vystoupení kandidátů v různých anketách nebo Arénách. Český rozhlas, který už od ledna pod taktovkou Jana Pokorného vysílá názorové debaty Čekání na prezidenta, teď vysílá speciál Den s kandidátem. Něco podobného natáčí i Česká televize (dnes s Andrejem Babišem) poté, co v seriálu Interview ČT24 Prezidentští kandidáti postupně vyzpovídala všechny kandidáty - s výjimkou Andreje Babiše. Když k tomu připočteme aktivitu kandidátů na sociálních sítích, na nichž patří zřejmě k dobrému tónu alespoň jednou denně pronést nějaké moudro, případně zařadit obrázek ze života, pak se nikdo nemůže divit lidem, jestliže jim přímá volba prezidenta začne lézt krkem.

    Andrej Babiš zvolil taktiku použitou Milošem Zeman před pěti lety - odmítá chodit do debat, přijde až do případného duelu po prvním kole voleb. Nicméně neodmítl pozvání dvojice podcastu Insider (Michal Půr, Tomáš Jirsa), se kterou si povídal celé dvě hodiny. Zřejmě proto, že jejich rozhovory jsou vedeny "po srsti" nikoli "proti srsti."
    Půr s Jirsou před Babišem vyzpovídali Petra Pavla a Danuši Nerudovou. Povídání s generálem Pavlem, které ho kvalifikuje jako jednoho z favoritů volební soutěže, Insider nabídl internetovému publiku celé zdarma.

    DODATEK 7.12.2022: Babiš se rozhodl navázat na talk-show u dvojice Půr/Jirsa sérií vlastních besed s občany, kterou včera odstartoval v Olomouci.

    Bohužel, všechny tyhle podcasty, internetové, facebookové a youtubové debaty, které nepostrádají zajímavost a vhled do kvalit jednotlivých kandidátů, sledují na internetu pouze desítky tisíc lidí. Rozhlasová a televizní informace je na tom o něco lépe. Nicméně konečné rozhodování o kandidátech bude v režii ne příliš informované masy, k níž se přes mediální zkratky, aféry, názorové bubliny tvořené sociálními sítěmi a řetězovými maily dostanou zjednodušená schémata, v horším případě hoaxy, v lepším případě memy, na jejichž vytváření a šíření pracují desítky marketingových mágů. Jsem toho názoru, že jaké je voličstvo, takový bude prezident.

    Už jednou, téměř před deseti lety jsem napsal, že "Pro mne volby budou testem vzdělanosti a kultury českého národa," a pak jsem musel jedné čtenářce vysvětlovat, jak jsem to myslel. Hodnocení úrovně národa jsem tehdy spojoval s jeho vlastnostmi a schopnostmi, tj. zda vzdělanost nekončí u povrchní internetové obeznámenosti, nebo zda se nechá opít rohlíkem jednoduchých demagogických polopravd zamlžujících složitou realitu světa viděnou v kontextu širších souvislostí. Jestliže tehdy jsem byl mírným optimistou, dnes, po deseti letech, to vidím v poněkud tmavších barvách. Pokud to Babiš prohraje, možná svůj názor opravím.

    x x x
    Lotyšská národní rada pro elektronická média (NEPLP) odebrala vysílací licenci televizní stanici Dožď, "v souvislosti s ohrožením národní bezpečnosti a veřejného pořádku (citát z tiskové zprávy). Opoziční ruská televize Dožď se přestěhovala do Rigy z Ruska poté, co ji ruská vláda v březnu zakázala.

    K informacím v lidovky.cz, seznamzpravy.cz, irozhlas.cz, ct24.cz přidávám link na text rozhodnutí, který uvádí tří přestupky, kvůli nimž se licence odebrala: tj. neposkytnutí národní jazykové stopy pro vysílání, zobrazení Krymu na mapě jako součásti ruského území, označení ruské armády „naší armádou“, možná podpora ruské armády. Další podrobnosti, včetně historie televize Dožď, přináší Petra Procházková v Deníku N.

    Pohár trpělivosti Rady přetekl 1. prosince, když moderátor Alexej Korostělev po reportáži o těžké situaci a problémech mobilizovaných ruských vojáků vyzval diváky, aby o podobných osudech informovali na adrese army@tvrain.ru; mobilizovaným v nouzi by se pak mohlo pomoci při zajištění jejich základních potřeb. Licenci nezachránil ani okamžitý vyhazov Korostěleva.
    Národní rada vzniklou situaci vyhodnotila slovy (překlad Google): "Lze tedy jednoznačně uzavřít, že „TV Dožď“ je hrozbou pro stát, bezpečnost a významně ohrožuje veřejný pořádek a bezpečnost z důvodu podpory teroristického státu a ze snahy přímého či nepřímého shromažďování finančních prostředků ... a jejich převedení na stranu zapojenou do ozbrojeného konfliktu mimo území Lotyšské republiky."

    Lotyšsko již dříve, když Rusko přepadlo Ukrajinu, vysílání a retranslaci některých ruských programů na území své země zakázalo. Nyní k nim přibyl Dožď, jehož vedení oznámilo, že bude pokračovat ve vysílání na svém youtubovém kanálu.
    Protože rozhodnutí Národní rady uvádí, že Rada "bude informovat platformu sociálních médií "Youtube" o přijatém rozhodnutí a vyzve ji k poskytnutí nedostupnosti kanálu "TV Rain" na území Lotyšska pomocí geobloku nebo jiného technologické řešení," mohlo by dojít k paradoxní situaci, že televizi Dožď neuvidí uživatelé internetu v Lotyšsku (což se asi nestane), zatímco v Rusku bude její youtubový kanál i nadále dostupný.

    Jedna z četných absurdit a zhůvěřilostí, které produkuje válka.

    DODATEK 7.12.2022: Dožď od 8. prosince zmizí také také z litevských obrazovek; vysílala zde na základě nyní zrušené licence z Lotyšska.

    | nahoru |

    25. 11. 2022
    Prezidentské dostihy odstartovaly. Na startovní čáru se postavili kandidáti, jejichž platnou registraci dnes oznámilo Ministerstvo vnitra: Andrej Babiš, Jaroslav Bašta, Pavel Fischer , Marek Hilšer, Danuše Nerudová, Petr Pavel, Denisa Rohanová, Josef Středula, Tomáš Zima.

    Dostatečný počet hlasů neodevzdali (nebyly jim uznány) Karel Janeček (uznáno 48 091 z 74 208), Tomáš Březina (uznáno 45 894 z 65 911) a Karel Diviš (uznáno 49 884 ze 63 210). Karel Diviš se chce odvolat - další kontrolní vzorky by mu možná mohly dodat chybějících 116 hlasů.

    Karel Janeček dopadl podobně jako Okamura před deseti lety, když použil stejnou metodu pro sbírání hlasů: za každý získaný podpis platil sběračům určitou částku - prý 20 Kč. Není divu, že někteří neodolali pokušení navýšit svůj výdělek ne zcela poctivým způsobem.

    Andrej Babiš již oznámil, že do žádných debat kandidátů až do ledna příštího roku nepůjde. Bude debatovat s občany napřímo v terénu.

    x x x
    Jako člověk, který obdivuje talent a má rád tvorbu Jarka Nohavicy, jsem se zděsil, když jsem objevil, že Jarek začal letos produkovat sérii "dobově angažovaných" Virtuálek, které jsou odvarem a trochu parodií těch předchozích povedených z let 2009-2011. Nepochopím, co ho vedlo k tomu, že pro jejich publikaci se spojil s youtubovým kanálem Jany Bobošíkové a Hany Lipovské Aby bylo jasno.

    Na jeho oficiálním webu ani na jeho youtubovém kanálu odkaz na tuhle jeho hanbu zatím chybí. Jediné vysvětlení, proč se Nohavica rozhodl k tvorbě nových nepovedených a občas trapných virtuálek, nalézám v jeho uražená pýše (zrušené koncerty, protože nevrátil Putinovi medaili), a ve snaze být ještě slyšen, jedno jakým kanálem.
    Přičemž nebýt Parlamentních listů a Simkaničova twitterového upozornění na Virtuálku číslo 15 ("Počkáme, co řekne pan prezident USA" - nyní 176 tisíc views), ta poslechovost nebyla nijak veliká - 10-30 tisíc view.

    Mezitím začal po Twitteru kolovat hoax autora @lacertacz, parodující píseň Kometa, zasazený do grafického formátu Nohavicovy webové stránky, který začíná slovy: "Spatřil jsem raketu, na Kyjev letěla, chtěl jsem ji poprosit, aby je zabila..." Bohužel tento hoax šíří i někteří seriózní novináři.

    x x x
    Málem bych zapomněl. Včera se rozdávaly Křišťálové lupy 2022. Při procházení seznamu nominovaných a vítězů zveřejněných na Lupě s prokliky jsem zjistil, že kdybych měl navštívit všechny uvedené webové stránky a projekty, měl bych co dělat do Vánoc.
    Ze sedmnácti vítězů jich znám, používám - nebo jsem je někdy sledoval - jen pět: mapy.cz, Kluci z Prahy, Seznam zprávy, Knihobot.cz, Windy.com.
    | nahoru |

    21. 11. 2022
    Česká televize ve večerních Událostech 17. listopadu věnovala protestnímu pochodu proruského aktivisty Ladislava Vrabela z Václaváku na Kavčí hory vysílací plochu téměř dvou minut (22:34-24:21), zatímco proukrajinský Pochod pro demokracii získal vteřin jenom třicet (22:04-22:34), což se některým divákům nelíbilo. Michal Kubal to omlouval s odkazem na vysílací čas, který ČT věnovala Pochodu za demokracii v odpoledním vysílání.

    Tahle mechanická "vyváženost", která dává stejný prostor nesmyslům (Vrabel: když seženeme dost podpisů, prezident bude muset odvolat vládu), jako věcným a rozumným postojům, se kdysi Británii příliš nevyplatila.
    Viz překlad článku Jak BBC s brexitem zklamala. Nebo stať profesora Usherwooda BBC, brexit a předsudky proti porozumění, která cituje Roberta Pestona :
    "Nestranná žurnalistika nedává stejný vysílací čas dvěma lidem, z nichž jeden říká, že svět je plochý a druhý říká, že svět je kulatý. To není vyvážená, nestranná žurnalistika.... Nestranná žurnalistika zvažuje důkazy a potom konstatuje, na základě porovnání pravděpodobností… toto je pravda. Úlohou novináře je říci: "máme tyto dva protichůdné argumenty, nyní vám všem poradím, který bude pravděpodobně blíže pravdě..."
    Problém BBC během kampaně byl v tom, že uváděla lidi s diametrálně odlišnými názory a nenabídla svým divákům a posluchačům žádnou pomoc při posuzování, kdo z nich je blázen a kdo génius."

    x x x
    Newsroom ČT24 ukázal, že nejen česká média, ale i renomovaná západní periodika předčasně a chybně identifikovala raketu, která 15. listopadu zasáhla polskou vesnici Przewodów, jako ruskou střelu. Byla to však zbloudilá raketa ukrajinské protivzdušné obrany, vypuštěná na obranu nedaleké přeshraniční elektrárny v Dobrotviru.
    Někteří čeští politici si ušili z ostudy kabát, když - aniž by vyčkali důvěryhodných zdrojů - se k omylu médií uspěchaně přidali (ne tak prezidentský kandidát Petr Pavel).
    x x x
    The New York Times asi nejlépe věcně analyzoval tragickou událost v obci Makijivka, na jejímž konci bylo deset zabitých ruských vojáků, kteří se před tím vzdali.
    Videa pocházejí z ukrajinských zdrojů, jejich interpretace se následně chopilo ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská vicepremiérka Stefanišina prohlásila, že ukrajinské úřady budou případ vyšetřovat, Zelenského poradce Arestovič sváděl vinu na ruského vojáka, který se nevzdal a začal střílet.
    Nepochybuji o tom, že události mající povahu válečných zločinů se odehrávají nejen na ruské straně. Měli bychom mít však stále na paměti, že - jak kdysi stanovil norimberský tribunál - ten, kdo rozpoutal útočnou válku a stál na začátku všech těchto válečných zločinů, je tím hlavním zločincem.

    Na případu mne zaujalo, jak obě válčící strany monitorují mediální výstupy svých protivníků. Záběry dronu z výšky ukazující mrtvá těla ruských vojáků se na sítích objevila 12. listopadu s tím, že vojáci zahynuli při minomenté palbě. Video ukazující vzdávající se ruské vojáky až po neočekávanou střelbu síť Telegram ukázala 17. listopadu. Pro sledovače sociálních sítí pak nebyl problém identifikovat místo a dát obě videa do souvislostí.

    x x x
    Nový majitel Twitteru Elon Musk rozhodl, že twitterový účet exprezidenta Donald Trumpa bude obnoven. Trump však údajně nemá zájem se na Twitter vrátit, takže poslední tweet na jeho účtu má stále datum 8. ledna 2021.
    x x x
    Dnešní článek Filipa Rožánka "Vládní novela mediálních zákonů začíná zprostředka" mi připomněl, že bych si tady měl uložit odkaz na sněmovní tisk 263 a na záznamy celodenní debaty k prvnímu čtení vládní novely zákonů o Českém rozhlase a České televizi, která mění způsob volby a složení zdejších mediálních rad.
    Debatu, která proběhla 1. listopadu, jsem nesledoval, protože jsem byl v zahraničí. Před šesti lety poslanecký návrh na podobnou změnu - viz tisk 965 volebního období 2013-2017 - se nedočkal ani prvního čtení.
    | nahoru |

    9. 11. 2022
    Včera skončila lhůta pro podávání kandidátských listin pro volbu prezidenta republiky.
    Ministerstvo vnitra obdrželo 21 kandidátních listin, z nichž zřejmě - po zkušenostech z minulosti - asi polovina odpadne.

    Prošel jsem si úvodní webové stránky osmičky kandidátů a hesla, kterými se uvádějí:

  • Andrej Babiš: Aby se lidem žilo líp.
  • Petr Pavel: Vraťme Česku řád a klid (...stát se nějak zadrhl, potřebujeme aby se dodržovala pravidla).
  • Danuše Nerudová: Naděje na lepší časy (...zasadit se, aby lidé v této zemi nestrádali).
  • Josef Středula: Pusťe mě do boje o Hrad (...zásadový prezident, který bude prosazovat zájmy České republiky a práva lidí).
  • Pavel Fischer : Svoboda, demokracie, budoucnost (...napomáhat celospolečenskému dialogu a vytváření konsensu ve všech tématech, která mají potenciál rozdělovat společnost).
  • Tomáš Zima: Chci se zapojit - Země bez extrémů (Chci, aby se v České republice cítil spokojeně a bezpečně každý z nás).
  • Marek Hilšer: Kandidát s jasnou tváří (...trápí mě vývoj politiky u nás... jako běžný občan jsem hledal cesty, jak s tím něco dělat).
  • Karel Janeček: Služba společnosti (...inspirovat a pozitivně motivovat co nejvíce lidí k hledání shody ve společnosti a uvědomění si základních hodnot, které nás spojují).

    Marně mezi nimi hledám hlavu státu, která na sebe vezme odpovědnost za národ (samozřejmě ten politický, nikoli etnický) a za jeho stát, který bude třeba navigovat tak, aby proplul současnými bouřlivými proudy dějin s co nejmenšími ztrátami a s posádkou, kterou přesvědčí, že politika státu se "musí tvořiti ve smyslu europejství a světovosti" (Masaryk), a že plavba v bouři se neobejde bez osobních obětí.

    Aniž by bylo známo, kdo po 25. listopadu projde sítem kontroly sebraných podpisů, média již roztáčejí kolotoč besed a rozhovorů s kandidáty, které jsou plné stereotypů a klišé. Neustálé zdůrazňování registrace StB a trestní kauzy Čapího hnízda u Andreje Babiše bude podle mého názoru kontraproduktivní a naopak mu pomůže. Nyní si něco podobného začínám myslet také o novinářských útocích na armádně socialistickou minulost Petra Pavla.

    Na čem záleží, je současná kompetence. U Andreje Babiše mám jasno. Docela bych si přál, aby jeho politický marketing, který naskočil na vlnu primitivního populismu, mu do druhého kola nepomohl. Procenta pro hnutí ANO a pro Andreje Babiše nemusejí být totožná.
    Jenomže podobně jako u předchozích voleb, síla vítězů je často určována slabostí a roztříštěností sil jejich protivníků. Ti by mohli svoji kompetenci prokázat například tím, že by byli ochotni již v prvním kole ustoupit soupeřům, úspěšnějším při prosazování stejných hodnot a cílů.

    To všechno je však asi příliš brzké stahování kalhot před brodem, který se bude překračovat až v prosinci, a který nás v lednu může překvapit. Není vyloučeno, že zvítězí ten, který bude nejméně vadit.

    x x x
    P.S. Předběžné výsledky včerejších kongresových (midterms) voleb v USA jsou povzbudivé. Jak se předpokládalo, ve Sněmovně reprezentantů vítězí republikáni. V Senátu je vše zatím ještě na vážkách.
    Ovšem tou dobrou zprávou je, že ve volbách neuspěli MAGA favorité Donalda Trumpa, zpochybňující výsledky prezidentských voleb 2020.
    | nahoru |

    25. 10. 2022
    Některá témata bych si rád v médiích odpustil, jiná mi chybějí.

    Například bych klidně oželel rozhovor Marie Bastlové z 18. října s Ladislavem Vrábelem, organizátorem demonstrací na Václavském náměstí, který vyvolal na sociálních sítích vlnu nenávisti proti redaktorce.

    Nevím, proč mají seriózní média dělat popularitu demagogům, kteří se snaží svézt na vlně nespokojenosti s poměry. I kdyby byl Vrabel schopen přivést na Václavák další stovku tisíc lidí, stále bude reprezentantem menšinového, ne-li marginálního vzorku populace, což neospravedlňuje transport jeho názorů ze sociálních sítí do médií.
    Nehledě na to, že vedení rozhovoru směrem ke konfrontaci za každou cenu bylo kontraproduktivní pro záměr, kterým redakce ospravedlnila jeho vznik, tj. představit Vrabela veřejnosti jako nezodpovědného populistu útočícího na současný systém politické demokracie. U části diváků a posluchačů se tak Vrabel dostal do pozice člověka, kterému média ubližují.

    Ten rozhovor vůbec neměl být. Vrabelovo místo budiž na sociálních sítích a na Raptor TV, jejichž sledovanost se pohybuje jen v pětimístných číslech a naprostou většinu lidí nezajímá.
    Uvidíme, jak dopadne ohlášená demonstrace na Václavském náměstí, když její organizátoři se nemohou dohodnout, kdo a jak tady bude za pár dnů 28. října vystupovat.

    x x x
    Na druhé straně trochu postrádám více informací a komentářů k vývoji globálních událostí neomezujících se jen na válčení na Ukrajině.

    Jednou takovou událostí je rozhodnutí americké vlády ze 7. října rozšiřující embargo na vývoz mikročipů do Číny. Už srpnový Chip and Science Act podporující soběstačnost Ameriky ve výrobě mikroprocesorů stanovil limity na vývoz nejvýkonnějších čipů. Nyní však americká vláda k tomu přidala celou řadu opatření včetně zákazu vývozu technologie pro výrobu čipů; dokonce přikázala, aby americké firmy, které se zde na výrobě čipů podílejí, se okamžitě z Číny stáhly.

    x x x
    O podobném energickém kroku v hybridní válce, v níž jsou ruskou hlavní zbraní energetické zdroje, informoval 23. října Václav Bartuška, když upozornil na zářijové převzetí majetků Rosněftu, druhého největšího majitele rafinérií v Německu, pod správu německých úřadů. Což jest definitivní konec koncepce "Wandel durch Handel" ve vztahu Německa k Rusku a silný nástroj obrany proti ruskému vlivu v Evropě.

    Uvedené akce, při nichž si Evropa a Západ uvědomily, že globalizace bývá sice obchodně výhodná, ale má své bezpečnostní limity, a že jsme na prahu dlouhého soupeření politických a civilizačních konceptů, jsou podle mého názoru neméně důležité a dlouhodobě významnější, než počet zničených ruských tanků na Ukrajině.
    Neboť v tomto soupeření nemající daleko ke studené válce jsou naší silnou zbraní věda a technologická převaha, plynoucí z povahy demokratické společnosti, jejíž svoboda dává prostor lidské kreativitě a tvůrčím iniciativám.

    x x x
    Newsletter Davida Klimeše mne upozornil na studii Česko společně a rozhovor se sociologem Martinem Buchtíkem. Podle něj není zcela pravda, že česká společnost je rozdělená na dva zaťaté tábory. Klimeš k tomu dodává: "Jestli je česká společnost teď nějaká, tak nejvíce asi nejistá. Rozhodně ji u mnoha štěpících témat nereprezentuje těch pár okrajových křiklounů ve veřejné sféře. Jen mít ještě nějaké reformní politiky a veřejné osobnosti, kteří to pochopí a vsadí na pozitivní, konsenzuální program." Souhlas!
    x x x
    Pracovní návrh zákona o omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnost online, který připravuje Ministerstvo vnitra, a jehož text byl z ministerstva "vydolován" po uplatnění zákona o svobodném přístupu k informacím 106/1999, vyvolává rozpaky především k velice obecné definici toho, co by "z moci úřední" mohlo Ministerstvo vnitra omezit.
    x x x
    Markéta Dobiášová, zastánkyně útočné revolverové žurnalistiky, která neuspěla v ČT 24 (viz případ Lysolaje) ani na CNN Prima News (viz nezvládnutý rozhovor s Tvrdíkem o Číně), spustila web infakta.cz, další z řady nezávislých a tentokráte skutečně "opravdových investigativních webů", které se "neskloní" před establishmentem.
    | nahoru |

    26. 9. 2022
    titulky novin komentující volby 2012 a 2022 Porovnal jsem titulky novin, které reagovaly na výsledky krajských voleb v roce 2012 s těmi, které komentovaly včerejší výsledky voleb do obecních zastupitelstev. Podle mého názoru se voliči za deset let ve svých postojích příliš nezměnili, jen se přelili od KSČM do SPD a od ČSSD k Babišově hnutí ANO.
    Větu: "A je po volbách a všechny velké strany se snaží vytvořit dojem, že v nich víceméně uspěly," kterou jsem napsal po volbách před dvanácti lety, bych mohl použít i dnes.
    Pro zajímavost - průměrná volební účast posledních let: 2010 - 48,50%, 2014 - 44,46%, 2018 - 47,34% 2022 - 46,07 %.

    Výsledky komentoval Deník N titulkem: "Vítězové a poražení voleb: ANO zaútočilo na Senát, propadla ČSSD. Slavit mohou i populisté" a iRozhlas.cz glosou "11 nejzajímavějších momentů voleb: tři senátoři, úspěch SPD, propad levice a fenomén Birke." Filip Rožánek si všiml Volebních bizárků.
    Poučné je také twitterové vlákno Patricka Zandla, který jako zastupitel malého města situaci možná vidí lépe a detailněji, než komentátoři v metropolích.
    Zda současné zisky ANO v senátních volbách (sedmnáct postupujících do druhého kola) se budou kapitalizovat, rozhodne druhé kolo tento týden.

    Stalo se už pravidlem, že data Českého statistického úřadu na serveru volby.cz redakce pohotově zpracovávají do interaktivních map - například na iDnes.cz nebo v Deníku N (detaily Prahy, Brna, Ostravy) nebo na denik.cz a hn.cz (s detaily osmi měst).

    x x x
    V průběhu posledního roku ve funkci prezidenta dělá Miloš Zeman vše pro to, aby změnil svoji image zlostného starce v obraz starého moudrého muže, jenž události glosuje s lehkou ironií. Na jeho rozumy však dnes už národ není příliš zvědavý a jeho ironie je - přestože si odpouští útoky na novináře, hlupáky a závistivce - i nadále sebestředná a zlá (Jaroslav Veis ji dokonce nazval Poslední slovo LN 24.9.2022sprostou).
    Naposledy ve dvou rozhovorech. V MF Dnes ho 23. září zpovídal Petr Kolář, o dva dny později v Lánech v přímém přenosu na Primě Terezie Tománková.
    x x x
    Putinova částečná mobilizace, vyhlášená ve středu 21. září se časově téměř kryla s výměnou prominentních zajatců (Viktor Medvedčuk, který prý byl připraven nahradit Zelenského, za obránce Azovstalu a velitele pluku Azov).
    Od té doby se média soustřeďují na záběry protestů a problémy s mobilizací, já bych si však přál, aby mi média ukázala - podobně jako to udělal korespondent BBC v Moskvě Steve Rosenberg - také shromáždění na Manežnoj ploščadi na podporu referend vyhlášených na Ruskem okupovaných územích (Doněck, Luhansk, Cherson, Záporoží).
    Při sledování jeho záběrů jakož i dalších akcí zachycených v obrazové reportáži RIA Novosti, jsem si vzpomněl na naše První Máje. Stejná lhostejnost a odevzdanost naorganizovaného davu - cca 50 tisíc lidí.
    x x x
    Také bych očekával v českých médiích více informací o setkání Šanghajské organizace pro spolupráci 16. září v Samarkandu, na níž se Putin setkal s čínským, indickým, tureckým a dalšími prezidenty. Na jedné straně důkaz, že jsou země, které se s Putinem ještě baví, na straně druhé důkaz slábnutí jeho moci, kdy už není primus inter pares, a musí se spokojit s tím, že noty určují jiní.
    V závěrečné deklaraci ani slovo o nějaké podpoře či toleranci Putinova ukrajinského dobrodružství. Jen obecné fráze o spolupráci.
    x x x
    Pohřeb britské královny Alžběty v pondělí 19. září se zřejmě zapíše jako televizní událost roku. V Británii ho sledovalo 28 milionů TV diváků, v USA 11,5 milionů TV diváků, u nás téměř 3 miliony diváků.
    V Británii to nebyl žádný rekord (o prvenství zde soutěží fotbalové finále z roku 1966 Anglie vs. SRN s pohřbem pricezny Diany - 32 milionů), nicméně celosvětově by televizní přenos pohřbu královny Alžběty mohl překonat dosavadního rekordmana - zahajovací ceremoniál Letních OH v Atlantě (3,6 miliardy) z roku 1996. Prý až čtyři miliardy diváků. Jsem zvědav, kdo a jak to dokáže spočítat.
    x x x
    Z médií:
    Více než čtvrt století - od roku 1994 - vycházel v týdeníku Reflex komiks Zelený Raul. Tento týden končí. Úsporná opatření?
    Když před dvěma lety vznikl server agregující zprávy na netu Flashnews, měl to být kříženec Twitteru, Google News a Spotify. Po dvou letech Flashnews končí. Neuživil se.
    Světlana Witowská a Linda Bartošová budou prý od nového roku moderovat rozhovory na Aktuálně.cz.
    | nahoru |

    10. 9. 2022
    Britská královna Alžběta II. zemřela 8. září. Princ Charles se stal králem Karlem III. Jeho včerejší promluvu k národu vysílaly v přímém přenosu obě české zpravodajské televize ČT24 a CNN Prima News. Česká televize přenos umístila na ČT24, v Událostech na ČT1 byly jen citace. Prima vysílala přenos v Prvních zprávách, tj. na Primě i na CNN Prima News.
    Z českých prezidentů se s královnou Alžbětou sešel Václav Havel čtyřikrát, Václav Klaus třikrát a Miloš Zeman jednou - v roce 2017.
    x x x
    Pro Británii to byl svým způsobem historický týden, neboť 6. září královna ještě stihla uvést do funkce britského premiéra Liz Trussovou, která vystřídala Borise Johnsona po jeho demisi, když vnitrostranické hlasování (172 tisíc členů Konzervativní strany, 142 tisíc hlasovalo) jí dalo přednost před Johnsonovým kritikem, bývalým ministrem financí Rishi Sunakem.
    x x x
    Kéž by Deník N odemkl překlad článku z Financial Times: Tři mýty o globální energetické krizi, aby si ho mohli přečíst také voliči SPD a obdivovatelé Václava Klause.

    Protože sleduji i ruské zdroje, se zájmem pozoruji Putinovi snahu dokázat, že plnohodnotnou náhradou za Evropu a Západ bude pro Rusko asijský Východ. Také proto dostává v ruských médiích (a jejich národních filiálkách - viz např. český infokuryr.cz) tak velký prostor jednání Šanghajské organizace pro spolupráci SCO (The Shanghai Cooperation Organisation) nebo nedávné zasedání Východního ekonomického fóra ve Vladivostoku.
    Přenos z plenárního zasedání fóra 7. září sice vypadá majestátně, jenomže když se podíváme blíže na jeho účastníky, zjistíme, že Putinovými partnery byli jen šéfové vlád Mongolska, Myanmaru a Arménie. Čínu zastupoval druhořadý politik, předseda Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Li Čan-šu. Z Indie, Vietnamu a Malajsie přišly zdvořilostní videopozdravy.
    Ačkoliv se moderátor snažil zapojit do diskuse názory na události na Ukrajině, nikdo kromě Putina se k tématu nevyjádřil. Vše se odehrávalo v rovině neutrální chvály vzájemné hospodářské spolupráce.

    Uvidíme, jak dopadne summit Šanghajské organizace pro spolupráci, který se má konat 15.-16. září v Samarkandu. Jak si Putin a Rusko stojí na asijské scéně, uvidíme na obsazení delegací a na přijatých dokumentech. Že by se tady Putin dočkal nějakého výslovného souhlasu s ruskou agresí proti Ukrajině, o tom dost pochybuji. Indie, Čína, dokonce i Kazachstán si udržují od ruského postoje rezervovaný odstup zahalený do obecných frází o míru a stabilitě.

    x x x
    Při sledování ruské propagandy a výroků ruských politiků o tom, jak Evropa se žene do záhuby a je na pokraji krachu, mi nedá, abych nepřipojil jednu osobní pamětnickou vzpomínku. V roce 1968 redaktor italské televize RAI Demetrio Volcic, který natáčel dokument o studentských hnutích, zorganizoval v Praze rozhovor se dvěma profesory (Hyhlík a Klimeš) a dvěma studenty (Mates a Šmíd). Vše proběhlo bez přípravy a na mě Volcic vybafl otázku: "Co je podle vás lepší, socialismus nebo kapitalismus?" Nikdy jsem neměl rád digitálně zjednodušené odpovědi ano/ne. A tak jsem odpověděl: "kapitalismus a socialismu jsou dva způsoby, jak organizovat společnost. Oba mají své přednosti i nedostatky. Já si však myslím, že socialismus je schopen své nedostatky snadněji a lépe opravovat." (Jak mi Volcic později řekl, moje odpověď se mu hodila a do dokumentu ji zařadil). Je třeba říci, že jsem tomu v roce 1968 skutečně věřil, i když srpen 68 moji víru silně narušil.

    Když přišla naftová krize roku 1973 a OPEC odřízl USA a některé západní země od ropy, jejíž cena náhle prudce vzrostla, začaly ve mně - také pod vlivem televizních záběrů ulic bez automobilů, front u benzinových pump a demonstrujících shromáždění - znovu hlodat pochybnosti. Neměl ten Marx přece jen pravdu, že vnitřní rozpory kapitalismu ho přivedou, když ne k záhubě, tak alespoň k úpadku? My jsme byli za vodou, v ropovodu Družba stále tekla ropa, čehož naše propaganda náležitě využívala.
    Jak šel čas, moje pochybnosti o slabosti kapitalismu slábly a konečnou ránu z milosti jim dodala návštěva Itálie v roce 1976, kde jsme natáčeli pro Čedok cestopisný dokument, a kde jsem se setkal s prosperující a vzkvétající kapitalistickou společností, která - na rozdíl od nás - v pětileté pauze mého cestování na Západ učinila znatelný pokrok v životní úrovni. Od té doby jsem pochopil, že nikoli socialismus, ale kapitalismus (mám na mysli ten liberální se sociálně tržní ekonomikou) je společenským zřízením, které své nedostatky dokáže lépe opravovat.
    Jestliže dnes opakovaně slyším z ruských zdrojů temné předpovědi naší budoucnosti, vždy vzpomenu na léta 1973-4 a na propagandu, které jsem byl kdysi vystaven já, a dnes ji konzumují ruští čtenáři, posluchači a diváci.

    x x x
    K protivládní demonstraci z minulé soboty 3. září "Česká republika na 1. místě!“ jsem se vyjádřil v samostatném textu Ad marginem.
    Sledování těchto událostí, jakož i peripetie soukromého života (oslavy narozenin, úmrtí v rodině, malování bytu) mne zdržely natolik, že stále ještě nemám sepsáno srpnové mediální kalendárium, do něhož patří kromě jiného úmrtí Michalia Gorbačova, demise šéfa ÚZIS Mlejnka, či návštěva německého kancléře Scholze v Praze, ale i hlasování o vyslovení nedůvěry české vládě iniciované opozicí (ANO, SPD), jakož i obvyklé bulvární rituály spojené s úmrtím zpěvačky Hany Zagorové. Snad to dokončím zítra či pozítří.
    | nahoru |

    15. 8. 2022
    Reportáž Ivany Svobodové v Respektu Jsme běžní fanoušcci s podtitulem "Co se dělo na jihu Čech a jak to chce policejní prezident řešit" popsala zákrok neuniformovaných policistů proti patnáctiletému autistovi, odnášejícímu reproduktor při Babišově putovní kampani s obytňákem v Borovanech.
    Média měla o čem psát, policejní prezident Martin Vondrášek byl grilován na tiskovce i v médiích., a podle mého názoru to ustál.
    Andrej Babiš je ovšem na koni, strkanice na jeho setkáních s voliči a následný zájem médií mu hraje do karet. Jenom nechápu, proč některý z politiků neumravní jeho radikální protivníky, kteří by podle mého názoru měli nechat politika promluvit, a pískání a křik si šetřit pro bezprostřední reakce na lži a polopravdy, které Babiš opakuje jako kolovrátek.
    Jak to na Babišových mítincích chodí, názorně ukazuje reportáž z Trhových Svin na YouTube.
    x x x
    Tendence médií využívat "kulatých" výročí (naposledy Heydrich, Anthropoid) k upoutání pozornosti se v těchto dnech promítla do vzpomínání na katastrofální povodně v roce 2002.
    V této souvislosti jsem se podíval do archivu Louče na rok 2002, v němž jsou odkazy na šest příspěvků, které jsem k povodním napsal ve dnech 13.-18. srpna.
    Byl to čtyřdílný seriál o Bradáčovi, který se napil vltavské vody ve dnech 13.8., 14.8., 15.8. a 17.8. a dva komentáře: Povodně, politika a Václav Klaus a ze 16.8. Nekatastrofické úvahy o katastrofách.

    V tom posledním jsem se zamyslel nad společnostmi, které postihne katastrofa, a mimo jiné jsem tady napsal:
    "Když pozoruji tu naši katastrofu, tak mě naplňuje mírným optimismem fakt, že i ta naše společnost je už diversifikovaná natolik, že jsou vždy po ruce nějaké náhradní kapacity a náhradní řešení. Navíc když se dá lidem prostor a základní prostředky, tak si dokážou poradit skoro s každým malérem. Není nic horšího, než společnost uniformovaná, přecentralizovaná a ideologizovaná."
    Tiše doufám, že tohle bude platit i pro krizové měsíce, které nás čekají.

    x x x
    V jednom ze svých Ukrajinských přemítání jsem citoval ruského spisovatele Jerofejeva, který o ukrajinském konfliktu prohlásil: není to válka, je to apokalypsa.
    Doslova: "Apokalypsa však znamená, že vaším protivníkem je kníže temna. Nyní se střetávají dvě strany, které věří, že "Já jsem Světlo, on je Temnota."".

    Vladimír Putin jeho slova potvrdil v projevu o umění, jež "potvrzuje pravdu a světlo, které vždy vítězí nad lží, nad silami temnoty."
    Stalo se 9. srpna, když se v Petrohradu na břehu Něvy v přímém televizním přenosu konal slavnostní koncert u příležitosti 80. výročí prvního provedení a rozhlasového přenosu sedmé Leningradské symfonie Dmitirije Šostakoviče z obleženého Leningradu.

    Jak se dalo očekávat, v Putinově projevu nechyběla obvyklá demagogie dávající hrdinskou minulost na stejnou úroveň se zločinnou přítomností: "Dnes, o mnoho desetiletí později, Šostakovičova Leningradská symfonie nadále vyvolává ty nejsilnější pocity v nových generacích. Obsahují hořkost ztráty i radost z vítězství, lásku k vlasti a připravenost ji bránit."

    x x x
    "Svoboda slova není svoboda lhát." Tak komentoval Filip Rožánek v Hospodářských novinách (bohužel za paywallem) rozsudek, který 5. srpna konečně ztrestal autora spikleneckých teorií Alexa Jonese.
    Těch teorií vyprodukoval Jones dlouhou řadu, například o teroristickém útoku na Světové obchodní centrum prý vláda věděla předem, atentát při bostonském maratonu zinscenovala FBI, masakr na základní škole Sandy Hooks s dvaceti šesti obětmi bylo prý jen divadlo s najatými herci, aby demokraté mohli zpřísnit regulaci zbraní apod.
    Dvacetiletou historii jeho lží stručně shrnul článek NPR (NPR - National Public Radio).

    Nyní za to, že zničil život rodině zastřeleného školáka v Sandy Hook, kterou zbraňoví extrémisté na základě Jonesových lží pronásledovali a ohrožovali, musí zaplatit téměř 50 milionů dolarů. Vzhledem k tomu, že mu byznys se lží dobře vynášel a jeho webová stránka InfoWars mu přinášela milionové zisky i poté, co mu v roce 2018 odepřeli přístup na Facebook, Twitter a YouTube, trest je přiměřený.

    Podle NPR byl Jones svého druhu inovátor, neboť "není prvním člověkem, který se na konspiračních teoriích přiživoval, ale jeho webová stránka InfoWars dokázala využít sílu internetu v obrovském měřítku – model, který později napodobili protivníci očkování, popírači covidu nebo zastánci nepodložených tvrzení, podle nichž Donald Trump volby v roce 2020 vyhrál."

    x x x
    Kosa na kámen padla i v Česku, když Policie České republiky 3. srpna zatkla aktivisty Patrika Tušla a Tomáše Čermáka, kteří se dříve přiživovali na covidu, nyní na Ukrajině. Trochu to přehnali, nejen na demonstraci 31. července, kde vyhrožovali lidem ukrajinské národnosti, ale především ve videu vyzývajícím k násilí, takže policie je obvinila ze spáchání trestného činu podle § 356 „podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod“ a soud oba poslal vazby, aby v trestné činnosti nepokračovali.
    Kdo má předplacený Respekt, detaily najde zde.
    | nahoru |

    2. 8. 2022
    Rubrika "Na okraj dnů..." sice rezignovala na pravidelnou aktualizaci, nicméně sem umisťuji pár aktualit z médií, které jsem zahrnul do Červencového kalendária sloužícího jako stručný zápisník událostí. Budu se ho snažit vyrábět každý měsíc.
    x x x
    Sněmovna 13. července schválila zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek, který do českého právního řádu implementuje závěry směrnice EU novelizující a rozšiřující již existující tzv. AVMS směrnici. Implementace se zpozdila téměř o dva roky (mělo se tak stát do listopadu 2020). Parlament se pochlapil teprve tehdy, když po několika varováních ze strany EU už hrozila pokuta.
    K problému této směrnice jsem se vyjadřoval několikrát: Budou se regulovat i youtubeři? 1.4.2019, Budou se měnit mediální zákony 17.8.2020, nebo komplexně Proměny mediální legislativy z 15.2.2021.

    Právě v posledním uvedeném textu jsem upozornil na košatost naší mediální legislativy ve věci AV médií. Mám na mysli těchto pět zákonů:
    č. 231/2001 o provozování rozhlasového a televizního vysílání,
    č. 132/2010 o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání,
    č. 483/1991 o České televizi,
    č. 484/1991 o Českém rozhlasu,
    č. 348/2005 o rozhlasových a televizních poplatcích.
    Nyní k nim přibude zákon šestý. Jsou země, které všechny tyto právní normy byly schopny soustředit do jednoho zákona.

    x x x
    Linda Bartošová odchází z České televize. Na její rozloučení s ČT reagoval redaktor Petr Vašek statusem na Facebooku, který mu vynesl docela slušný shitstorm.
    x x x
    Petr Šabata končí jako šéfredaktor ČRo Plus, odchází do deníku Právo. Pro rozhlas mínus, pro Právo plus.
    Bývalý člen Rady ČRo a neúspěšný kandidát SPD Josef Nerušil, který vloni žádal, aby Šabata z funkce odešel, může být spokojen.
    x x x
    Josef Pazderka odejde v září z pozice šéfredaktora zpravodajského webu Aktuálně.cz, neboť se zde nepohodl s novým vedením vydavatelství Economie.
    x x x
    V Londýně zemřel Jan Jůn (77), spolužák z fakulty, který emigroval do Británie, pracoval ve Svobodné Evropě a pro české rozhlasové publikum do poslední chvíle komentoval události v místě svého pobytu.
    | nahoru |

    18. 7. 2022
    Ruský regulátor Roskomnadzor udělil společnosti Google pokutu ve výši 21 miliard rublů za opakované "fejky o průběhu speciální vojenské operace na Ukrajině” a "materiály propagující extremismus a terorismus" na videohostingu YouTube.

    YouTube reportáž Šichmanové Rád bych věděl, zda do této kategorie spadají reportáže 38leté novinářky Iriny Jurjevny Šichmanové s Omska, která provozuje youtubový kanál "Promluvíme si?”.
    Její včerejší příspěvek "Peníze stačily jen na rakev a na pomník" o problémech rodiny zahynuvšího vojáka, která se soudí o slíbenou nahradu pét milionů rublů, zhlédlo už přes milion diváků.
    Možná také díky tomu, že v bytě rodiny video zachytilo ledničku se záruční nálepkou v ukrajinštině, což na Twitteru vyvolalo vášnivé spekulace, odkud se ta lednička vzala.
    Nevlastní otec padlého vojáka může sloužit jako archetyp většiny podporující ruskou agresi proti Ukrajině. Má to v hlavě srovnané: "Gorbačov prodal, Jelcin propil, Putin postavil na nohy .... Válka v Čečně byla zbytečná, máme dost vlastního území... Ukrajina, to je něco jiného - tam zabíjejí Rusy a nutí je mluvit ukrajinsky. "

    | nahoru |

    16. 7. 2022
    Jak jsem na začátku měsíce oznámil v editorialu "Dvacet dva let a dost", tahle rubrika bude už jen příležitostná. Děkuji některým čtenářům, kteří na oznámení reagovali s pochopením a s díky za uplynulá léta. Takže dnes pouze několik impresí.
    x x x
    Prezident Miloš Zeman před odchodem na dovolenou projevil mimořádnou aktivitu - publicistickou i politickou. V rozmezí deseti dnů poskytl pět rozhovorů, jmenoval ministra školství, dostavil se i do Rudolfina na slavnostní koncert u příležitosti předsednictví ČR v Radě EU, a prezidentu Izraele Herzogovi, který přijel do ČR na návštěvu, se omluvil za ministra zahraničí, který v OSN podpořil rezoluci komise Rady pro lidská práva.

    Výběr médií, kterým projevil prezident svou přízeň, byl pro něj typický. Nejprve 23. června poskytl rozhovor Petru Kojzarovi na serveru iportaL24.cz, pak 29. června Radimu Panenkovi z Parlamentních listů, tentýž den promluvil v televizi XTV.cz Xavera Veselého, den nato 30. června ho vyzpovídala dvojice Plesl/Kolář v MF Dnes a vyvrcholením byl 3. července rozhovor v Partii Prima Terezie Tománkové, v němž Zeman vypadal překvapivě svěže.

    Témata (nový ministr školství Balaš, premiér Fiala, ekonomická krize, Zelený úděl jako náboženství a hrozba stability, prezidentští kandidáti, problémy Starostů, Ukrajina, prověření trestného činu sabotáž pokusem o aplikaci článku 66 Ústavy v době Zemanovy nemoci apod.) procházela všemi rozhovory, odpovědi byly formálně variantní, ale obsahově stejné.
    Na Primě získal divák jako bonus informaci o prezidentově zdravotním stavu: žaludeční sonda pod nátělníkem, trénink chůze na lánských chodbách.
    Texty projevů na hradním serveru zde: iPortál 24, Parlamentní listy, XTV.cz, MF Dnes, TV Prima.

    x x x
    Kronika koronaviru: Počty nově nakažených opět začaly růst a přehouply se přes denní dvoutisícovou hranici. Roste i počet hospitalizovaných, většinou však s lehčím průběhem. Roušky pouze jako doporučení. Další očkování (4. dávka) na obzoru.
    x x x
    Uživatel Twitteru vystupující pod nickem Gavin N. Harris (muž, 29 let, Zlín) zveřejnil historický popis italské agrese proti Habeši ve 30. letech minulého století s přihlédnutím na chování velmocí, které tento čin Mussolinimu tolerovaly a jejich sankce byly bezzubé.
    Srovnání se současností se nabízí, i když tehdy byla situace podstatně jiná - Habeš zůstala osamocená. Závěr: "Churchill se ze své chybné politiky a selhání poučil a již v následujícím roce se stal tvrdým odpůrcem appeasementu."
    x x x
    Ze srdce mi promluvila Lída Rakušanová v rozhlasovém komentáři "Vláda Petra Fialy si kope hrob", když připomněla Churchilův projev "krev, pot a slzy" a porovnala ho s červnovým projevem premiéra Fialy.
    "Ani jedno slovo o tom, že to je jen a výhradně na každém z nás, na naší soudržnosti, solidaritě a celoplošné ochotě energiemi drasticky šetřit a odpustit si celou řadu doposud zcela samozřejmých věcí... místo toho, aby se vláda spolehla na národ a nalila lidem čistého vína, zírá ochromeně jak na kobru na gejzír podpásovek a populistických nesmyslů z úst lídrů opozice. A snaží se je trumfnout vyprávěnkami o tom, kolik a kam nalije peněz."
    | nahoru |

    28. 6. 2022
    Dveře do NATO pro Finsko a Švédsko jsou otevřené poté, co Turecko stáhlo své výhrady proti jejich členství v organizaci na základě podepsaného trojstranného memoranda, v němž obě severské země slibují, že podniknou kroky proti terorismu spojenému s kurdskou organizací PKK. Dohodnuto dnes na summitu NATO v Madridu.
    x x x
    Válka na Ukrajině. Nepodařilo se mi zjistit, kdo je Ian Matveev/Jan Matvějev, ale jeho vlákno na Twitteru, na němž analyzuje strategii ruské armády a průběh bojů na Donbase jsem si "vytáhl" do aplikace Threadreader, neboť podle mého názoru přináší zajímavá fakta a zasvěcenou informaci o průběhu bojů na Donbase. Kdo neumí rusky, nechť si to nechá přeložit Googlem. Odkaz je zde.

    Zaujala mě jeho myšlenka, že ruská armáda, která musela slevit z původních cílů agrese, změnila taktiku a dnes řeší politické, nikoli vojenské úkoly. Tím prvním politickým úkolem je "poskytnout Putinovi skutečné vítězství. Jako takové vítězství bylo zvoleno dobytí Luhanské a Doněcké oblasti Ukrajiny." Tím druhým úkolem, který definuje nový styl války, je "neutrpět trapné porážky".

    účtenky obchodního centra v Kremenčuku 27.6.2022Včerejší ruský útok na civilní cíl - nákupní centrum v Kremenčuku - s desítkami obětí - je děsivý nejen na záběrech hořící budovy, které proběhly ve světových médiích, ale také na záběrech průmyslových kamer nedalekého veřejného parku, vzdáleného pět set metrů od výbuchu.
    Rusové tvrdí, že cílem byla budova výrobního podniku, kde se nacházely západní zbraně, a že požár v nedalekém obchodním centru způsobil výbuch uskladněné munice.
    Incident dnes projednávala Rada bezpečnosti OSN.
    Dodatek 29.6.: Ruskou verzi poměrně přesvědčivě vyvrací ruský opoziční server se sídlem v lotyšské Rize meduza.io. Účtenky z údajně zavřeného obchodního centra vyvracejí lži europoslance Ivana Davida (SPD).
    P. S. večer 29.6. : Ovšem nejlépe to zdokumentoval Bellingcat, usvědčující lživou ruskou verzi s pomocí satelitních snímků.

    x x x
    Už víme, kdy se bude volit prezident. Předseda Senátu Vystrčil oznámil datum prvního kola prezidentských voleb na 13.-14. ledna, což znamená, že příjem kandidátních listin končí datem 8. listopadu, a že od 1. července se budou případným kandidátům počítat prostředky vynaložené na kampaň.
    x x x
    Generální ředitel Českého rozhlasu René Zaoral představil Radě ČRo Dlouhodobý plán rozvoje ČRo pro léta 2022-2027. Nejen televize, ale také veřejnoprávní rozhlas má problém s financováním; Zaoral navrhuje, aby se poplatek zvýšil na ze 45 Kč na 60 Kč měsíčně
    x x x
    Patrick Zandl se rozhodl opustit Twitter a jeho polarizované debaty, které jsou "žroutem času a nervů."
    Souhlasím, i když nemám odvahu se čtení Twitteru zcela zbavit. Možná, že jen omezím počet sledujících. Už jsem tak učinil u Erika Besta, teď ještě zruším Lukačoviče a Vávru, kteří ve snaze získat další followery zde exhibují po vzoru Elona Muska. Šídla si zatím ponechám.

    Daily Mail červen 2022, údajný ruský generál Pavel Dodatek 29.6. : Zcela určitě si ponechám také sledování mediálního zpravodaje Filipa Rožánka a odborníka na Rusko Ondřeje Soukupa, kteří mě upozornili na novinářské faux pas Primy a Blesku (o citacích sociálních sítí ani nemluvě) při opisování z britského bulváru Daily Mail.
    Foto obézního pseudogenerála v článku o ruských generálech postrádá jakékoli solidní zdroje. Jeho uniforma není vojenská, je to prý nějaký paramilitární kozácký oddíl (podle čepice). Není to bohužel poprvé, co mainstreamová média opisují nesmysly od britského bulváru. Jenomže - když se to právě hodí do převažující linie propagandy, kdo by odolal.

    x x x
    Kronika koronaviru: Počet nově nakažených Covidem včera, po dvou měsících ústupu, opět překročil hranici jednoho tisíce osob. Naposledy se tak stalo 4. května.
    | nahoru |

    24. 6. 2022
    Korupční kauza zvaná Dozimetr, která v médiích vypukla minulý týden po zatčení a rezignaci náměstka pražského primátora za hnutí STAN Petra Hlubučka (úplatky za zakázky, zvláště u Dopravního podniku), se od podobných afér odlišuje rychlostí, jakou se policejní spis dostal do médií.
    Razie a zatýkání proběhlo ve středu 15. června a už druhý den Respekt (Jaroslav Spurný) a následně Prima zmiňují kokainové mejdany zlínského podnikatele Redla, což je informace z vyšetřovacího spisu.
    Prý ho anonymně dostaly všechny hlavní redakce, takže v pátek se z něj citovalo ve všech médiích, nejvíce v bulváru.

    Dosavadní bilance: dvanáct obviněných, pět zatčených, jedna sebevražda, demise ministra Petra Gazdíka (STAN), kterého v rezortu školství, mládeže a tělovýchovy má nahradit ústavní právník Vladimír Baláš. A k tomu neuvěřitelně demagogická kanonáda opozice proti vládě.

    x x x
    Válka na Ukrajině: Materiální převaha Ruska na frontě v Luhansku se prosazuje, ukrajinským vojákům zde hrozí obklíčení, nicméně jak i zpráva TASS přiznává, ovládnutí oblastí kolem Lysyčanska bude ještě několik dní trvat.
    x x x
    Evropská rada včera rozhodla, že Ukrajina a Moldavsko dostanou status kandidátské země Evropské unie.

    Evropská komise, která poskytnutí statusu Radě doporučila, ovšem žádá, aby kandidátské země začaly plnit tyto podmínky: zajistit vládu práva, především nezávislost a integritu soudců, zřídit protikorupční legislativu a protikorupční úřad, zavést opatření proti praní špinavých peněz, omezit nadměrný vliv oligarchů na veřejný život, srovnat mediální legislativu s evropskými směrnicemi a "dokončit reformu právního rámce pro národnostní menšiny." Což se asi - vzhledem k mimořádným válečným poměrům a vztahům mezi Ukrajinci a Rusy - nestane jen tak hned.

    x x x
    Včera se udělovaly Novinářské ceny za rok 2021 Nadace OSF. Velká část oceněných příspěvků měla vztah ke krizovým situacím (Covid, běloruské hranice, Ukrajina, dezinformace).
    Novou Novinářskou křepelku, šéfredaktora webu voxpot.cz Vojtěcha Boháče, který se proslavil reportážemi z Ukrajiny, přirovnal syndik Adam Černý k Petře Procházkové před třiceti lety.

    Na vyhlašování cen chyběla redakce Respektu, která se od letošního vyhlašování distancovala jenom proto, že Nadační fond nezávislé žurnalistiky, který Novinářskou cenu podporuje, poskytl Pavlu Šafrovi grant 2 miliony Kč na rozjezd tištěného týdeníku Forum 24.
    O příčině bojkotu informoval a debatu rozvířil facebookový příspěvek Ondřeje Kundry ze 16. června, na který reagoval Pavel Šafr jak na Facebooku, tak i na webu Forum24.
    Za grantovou politiku Nadace, kterou napadl Respekt, se postavili lidé z rozdílných politických táborů - Jakub Patočka a Jan Dobrovský.

    x x x
    Kronika koronaviru: Počet lidí nakažených Covidem-19 opět roste (dnes 757 nových případů). Může za to prý subvarianta viru s názvem Omikron, která je nakažlivější, nicméně na počtu hospitalizovaných a statistice úmrtí se to zatím neprojevuje.
    | nahoru |

    22. 6. 2022
    Začnu od konce: Dnešní mimořádný projev předsedy vlády Petra Fialy k současné situaci, v němž sdělil národu, že dosažení energetické soběstačnosti bude drahé a bude trvat několik let, a ve kterém informoval o opatřeních, která by měla situaci ulehčit (zrušení plateb za obnovitelné zdroje, úsporný tarif, individuální podpory) opozice využila k útokům proti vládě, při nichž hnutí ANO svojí demagogií (Babiš [od 33.minuty], Schillerová, Havlíček) překonalo normy obvyklé u SPD (Fiala).

    Světlana Witowská se na Twitteru pokusila zjistit, zda si projev zasloužil přívlastek "mimořádný."
    Více respondentů vyslovilo názor, že projev, kterému vyhradily hlavní televizní kanály mimořádný vysílací čas ve 20:00, mohl být pronesen kdykoli formou tiskové konference.

    x x x
    Ve středu 15. června promluvil k českým poslancům ve Sněmovně prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Po skončení jeho videokonferenčním projevu se ve stoje tleskalo, sedět zůstali jen poslanci SPD.
    x x x
    O dva dny později na Petrohradském ekonomickém fóru promluvil Vladimír Putin (zde v angličtině). Jeho argumentace a vysvětlování příčin války mi nepříjemně připomínalo slova německého ministra zahraničí Ribbentropa z roku 1939.

    Překvapilo mě, jak málo českých komentářů analyzovalo tuto akci, v níž se pod fasádou úspěšného podniku v režii a moderaci propagandistky Margarity Simonjanové (šéfka RT) ukrývala současná Putinova nouze.
    Zahraniční státníky ve videopřenosech zastupovali jen čínský prezident Si Ťin-pching a egyptský prezident Abd al-Fattáh Sísí.
    V panelu seděl prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev, který se snažil mluvit jen o ekonomické spolupráci, úzkostlivě se vyhýbal ukrajinské válce a nakonec prohlásil, že samozvanou Luhanskou a Doněckou republiku Kazachstán neuzná. Ve věci ukrajinské války zde Putina podpořila vlastně jen Simonjanová

    Jediné eso, které měl Putin v rukávě: "blitzkrieg" ekonomických sankcí proti Rusku neuspěl. Zatím. Což neznamená, že sankce nebudou působit dlouhodobě, a to nejen v oblasti financí a měny (zde má Rusko zatím ještě dost prostředků), ale v oblasti vyspělých technologií a průmyslu.
    V současné době se čeká, jak Rusko odpoví na litevské omezení dopravy zboží z Ruska do Kaliningradu. Viz také dnešní reportáž BBC.

    x x x
    Druhé kolo parlamentních voleb ve Francii nedopadlo dobře pro prezidenta Emmanuela Macrona, jehož koalice Spolu/Ensemble získala v Národním shromáždění 245 křesel a ztratila většinu. Šokem byl výsledek Národního sdružení Marine Le Penové, které skončilo na třetím místě za levicovou koalicí NUPES (131 křesel) s rekordními 89 mandáty.
    Což není dobrá zpráva pro Evropu, která by potřebovala, aby její francouzsko-německé jádro mělo dostatek sil, stabilitu a odvahu k reformě, kterou EU potřebuje jako sůl.
    x x x
    Česká vláda představila 15. června logo, motto a priority pro nadcházející předsednictví v Radě EU.
    x x x
    Jako každý rok, Reuters Institute zveřejnil svůj Digital News Report, a jako obvykle autorem české kapitoly byl Václav Štětka. Důvěra v média v covidové době mírně poklesla, ale na prvních místech důvěryhodnosti jsou stále média veřejné služby - Český rozhlas a Česká televize.
    x x x
    Sněmovně se podařilo 15. června doplnit Radu České televize. Novými členy jsou politolog, Ladislav Mrklas, bývalá členka RRTV Milada Richterová, bývalý šéfredaktor zpravodajství ČT Karel Novák, bývalý předseda Rady ČRo Petr Šafařík a bývalý generální ředitel ČRo Vlastimil Ježek. Na protest proti veřejné volbě (zatím se většinou volilo tajně - a neúspěšně), opozice se volby nezúčastnila.
    Noví členové nejsou žádné nepopsané listy bez mediálních zkušeností a lze tudíž předpokládat, že o mediálním byznysu a jeho fungování - na rozdíl od současného předsedy Matochy - něco už vědí.
    x x x
    Některá česká média (např. ČT24, Český rozhlas, Aktuálně.cz, Seznam Zprávy. Blesk) připomněla 17. června 50. výročí začátku aféry Watergate.
    V USA k tomuto výročí znovu vydali známou knihu dvojice reportérů Bernstein/Woodward Všichni prezidentovi muži.
    U nás vyšla v překladu až v roce 2002 a dnes je to vzácný výtisk v antikvariátech za mimořádnou cenu 5001000 Kč.

    Ovšem nejlepší je obrátit k primárním zdrojům ve Washington Post, jakým je například chronologie události nebo speciál k 50. výročí s faximilemi dokumentů a článků té doby.

    | nahoru |

    11. 6. 2022
    Jestliže v květnu Česká národní banka předpovídala na červen patnáctiprocentní inflaci, realita prognózu předčila. Jsme na šestnácti procentech a ještě to prý poroste. Růst cen a drahota jsou na denním pořádku všech médií.
    Opozice se snaží ze situace těžit, občas - jako Andrej Babiš - dosti primitivním způsobem.
    Stále přemýšlím, zda jeho slogany "Za Babiše bylo líp" mu lidé "žerou." Asi ano, když hnutí ANO v průzkumech květnových volebních preferencí se opět umístilo na čele s 28,5 procenty.
    x x x
    Při návštěvě veletrhu Svět knihy (letos ve stanech, neboť v roce 2008 vyhořelý Průmyslový palác se konečně opravuje) jsem si všiml, kolik literatury faktu bylo napsáno o atentátu na Heydricha, což korespondovalo se zájmem médií, která se 80. výročí této události věnovala četnými speciály.
    x x x
    Válka na Ukrajině: Obsáhlý materiál německého týdeníku Spiegel ze 3. června s titulkem: "Proč bylo Německo tak pomalé při dodávkách zbraní" podle mého názoru odráží jistou rezervovanost vůči Zelenskému, kterému Německo sice pomůže uhájit nezávislost, ale zřejmě není ochotno dát bianco šek jeho proklamovanému vojenskému cíli - bojovat až do konečného vítězství, tj. porazit Rusko.

    Timothy Snyder naproti tomu trvá na tom, že Ukrajina musí zvítězit a oponuje názorům, podle nichž nukleární mocnost nelze porazit. Podařilo se to Vietnamu proti Americe a Afghánistánu proti Sovětskému svazu.

    x x x
    Média široce citují výrok, který učinil Vladimír Putin k 350. výročí narození Petra I.: Petr Veliký vedl 21 let severní válku. Mohlo by se zdát, že se během ní snažil něco násilně odtrhnout od Švédska. Ale on nic neodtrhával, on to navracel." (týkalo se Petrohradu) s dodatkem: "Soudě podle všeho je i naším údělem navracet a upevňovat".
    Jak to v médiích bývá, výrok se cituje v několika verzích a tak jsem si našel video (zdroj Guardian News) a jeho přepis na BBC.
    Britský bulvár spekuluje o špatném zdravotním stavu Vladimíra Putina. Informační válka probíhá na plné obrátky.
    x x x
    Twitter pozastavil účet Vojtěchu Gibišovi, na němž 7. června proběhla zajímavá debata o svědectví jistého českého dobrovolníka Peťana z Ukrajiny, který mluvil také o zvěrstvech na straně Ukrajiny (video mezitím staženo z webu).
    Protože bylo evidentní, že Peťan si některé věci vymýšlí, začala být zpochybňována autenticita jiného účtu dobrovolníka na Ukrajině @barbarian_cohen (občanské jméno: Fiala), který se proti tomu ohradil.
    Vojtěcha Gibiše vyzpovídal Miloš Čermák.
    x x x
    Ve čtvrtek 9. června začalo v americkém Kongresu veřejné slyšení speciálního výboru pro vyšetření událostí z loňského 6. ledna, při němž demonstranti povzbuzováni exprezidentem Trumpem zaútočili na Kongres, aby zvrátili výsledky prezidentské volby.
    Jestli šest veřejných slyšení přesvědčí Trumpovy příznivce o jeho nezákonném chování, jest otázkou. Desetiminutové video připravené výborem shrnuje hlavní události toho dne.
    x x x
    Rada České televize je stále nekompletní, když opozice volbu sabotovala způsobem, ne nepodobným blokádě, kterou vloni před volbama prováděla pětikoalice.
    x x x
    V úterý 24. května pozvala Česká televize Tomia Okamuru do pořadu Interview ČT24, který vedla - a podle mého názoru nezvládla - Světlana Witowská, která nebyla schopna čelit jeho demagogii fakty a musela si pomáhat ideologií. Okamura to využil na sociálních sítích a například se chlubil, jak to Witowské s drahými energiemi vytmavil.
    Že Okamura v tomto punktu lhal (např.: "levnou elektřinu posíláme na evropskou burzu do Lipska, kde nám ji zdražují až o 4 000 %"), musel se zpožděním vysvětlit až demagog.cz.
    | nahoru |

    6. 6. 2022
    Když prezident Miloš Zeman poskytl rozhovor ukrajinské redakci rádia Svobodná Evropa, musel čelit nepříjemné otázce: "I dál berete dočasně anektovaný Krym za „fait accompli“ - hotovou věc?"
    Zeman odpověděl: "Jediné, co jsem tehdy v r. 2017 ve Štrasburku udělal, bylo, že jsem pojmenoval onoho pověstného „slona v místnosti“. Ano, bylo to poněkud nediplomatické a dnes bych takto upřímně na toto téma nemluvil."
    Svůj názorový obrat pak znovu potvrdil větou: "Dnes si myslím, že Putin opravdu patří před válečný soud. "
    x x x
    Světová - a také česká - média žila na sklonku minulého týdne oslavami platinového (70 let) výročí panování britské královny.
    Pro archivní účely si zde ukládám odkaz na čtvrthodinový přehled oslav 2.-5. června z dílny Sky News a také několikaminutový přehled vystoupení a celebrit na závěrečném koncertu, který BBC uvedla humornou scénkou odpoledního čaje s medvídkem Paddingtonem.

    Královna v ní opět osvědčila svůj nadhled a smysl pro humor, podobně jako před deseti lety ve scénce s Jamesem Bondem při zahájení LOH v Londýně.
    Nicméně vzhledem ke zdravotnímu stavu se její účast omezila na tři krátká vystoupení na balkoně Buckinghamského paláce.

    x x x
    Trvalkou mezi mediálními tématy jsou prezidentské volby, které nás čekají příští rok v lednu. Český rozhlas každé dva týdny vysílá seriál "Čekání na prezidenta."
    Nemine týden, aby svůj úmysl neohlásil nějaký nový kandidát. Naposledy exrektor UK Tomáš Zíma a exrektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.

    CNN Prima News preference kandidátů 4/2022 O prezidentských kandidátech se točí dlouhé podcasty (například Šídlo/Dobrovský). Dvojice Grohman/Stehlík, která "přepisuje dějiny," nabízí historickou retrospektivu (podcast Hledá se king).

    CNN Prima News při zvaní svých hostů ztratila už jakoukoli míru pro vkus a úroveň veřejné diskuse, když do studia 2. června pozvala jako prezidentského kandidáta také Jakuba Olberta, nechvalně známého organizátora iniciativy Chcípl pes.

    Přičemž zatím ještě nikdo není oficiální kandidát. Ještě nikdo nesesbíral 50 tisíc podpisů, ani nezískal podporu dvaceti poslanců nebo deseti senátorů.
    Takže všechno je zatím jen mlácení prázdné slámy, které Peter Honzejk z HN komentoval slovy: "Geniální. Když nevyhlásím až do poslední chvíle kandidaturu, tak nemusím dodržovat finanční limit na kampaň, protože kampaň, kterou dělám, není kampaň."

    x x x
    Poté, co Luboš Beniak vyzpovídal Vladimíra Špidlu, a knihu "Špidla aneb Zdroje jsou..." uvedli v Knihovně Václava Havla, napadlo mě, zda do prezidentského klání nebude chtít vstoupit také další "ex-" tentokráte expremiér. Já osobně bych mu ten podpis dal.
    | nahoru |



  • 23.1.2023 Pět dnů do rozhodnutí
    Zbývá pět dnů do rozhodnutí o českém prezidentovi. Od zítřka nesmějí být zveřejněny průzkumy veřejného mínění o voličských preferencích. Všechny předpovídají vítězství kandidáta Petra Pavla. Median Pavel 57,9 % Babiš 42,1 % , STEM Pavel 57,6 % Babiš 42,4 %, Ipsos Pavel 58,8 % vs. Babiš 41,2 %, volební preference Kantaru 46 % Pavel vs. 29 % Babiš. Všechny tyto průzkumy mají jedno veliké "ale"... »»»

    30.12.2022 Dezinformace, konspirace, cenzura - vědí o čem mluví?
    Velké pozdvižení vyvolal úterní článek Deníku N "Jak chce Česko čelit konspiracím" Lukáše Prchala, který se opírá o neveřejný osmnáctistránkový dokument k vládnímu projednání, podle něhož chce stát "nově rozdělovat sto padesát milionů ročně médiím a neziskovkám, které se budou na boji proti fake news podílet." »»»

    14.11.2022 Ukrajinská přemítání č. 4 - Cherson, a co dál?
    Ve středu 9. listopadu ruský ministr obrany Sergej Šojgu v inscenovaném vystoupení schválil návrh jiného Sergeje, generála Surovikina, na stažení ruských vojsk z pravého břehu Dněpru a v pátek 11. listopadu vstoupili do města Cherson Ukrajinci. V jejich patách pak zahraniční novináři, kteří už v sobotu natáčeli první rozhovory s obyvateli města vítajícími osvoboditele. »»»

    19.10.2022 Moje devadesátky aneb Jak jsem byl u toho, když se tvořily nové mediální zákony (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Nebýt nedávné studie Vojtěcha Bergera o českých médiích veřejné služby, v níž se Hana Marvanová a Ladislav Jakl prezentovali jako spoluautoři mediální legislativy z roku 1991, možná by tento text vůbec nevznikl. Už jednou před léty jsem korigoval báchorky Ladislava Jakla o tom, jak se zapsal do historie českých médií. Teď, když Vojtěch Berger znovu uvedl Jakla a Marvanovou jako věrohodný zdroj informací, rozhodl jsem se vytáhnout z prachu zapomnění historii vzniku celé mediální legislativy po roce 1990. »»»

    11.10.2022 Zářijové kalendárium 2022
    Válka na Ukrajině nabrala obrátky ukrajinskou ofenzívou, osvobozením Izjumu a dalších obcí v okolí Charkova, jakož i ukrajinskou aktivitou na jižní frontě. Rusko reagovalo 21. září vyhlášením částečné mobilizace a organizováním referend v obsazených oblastech (23.-27. září) s předpokládaným výsledkem – přes 90 procent obyvatel Doněcké republiky, Luhanské republiky, Chersonské i Záporožské oblasti se vyslovily pro spojení s Ruskou federací. Referenda „z bezpečnostních důvodů“ v naprosté většině probíhala „výjezdovým způsobem“, »»»

    6.10.2022 Zpráva o stavu tzv. koncesionářských poplatků
    O rozhlasovém a televizním poplatku, který dnes platíme za vlastnictví „zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového/televizního vysílání“ jsem napsal řadu článků a komentářů. Ten první už před třiceti lety 5. března 1992 v Hospodářských novinách... Včera jsem se zúčastnil semináře Volebního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu na téma „Definice poplatníka“ »»»

    11.9.2022 Srpnové kalendárium 2022
    Některé události jsem popsal už v rubrice Na okraj dnů. Lesní požár v Českém Švýcarsku byl začátkem srpna po dvaceti dnech dohašen, ale definitivní konec přišel až s dešti víkendu 21.-22. srpna. Reportáž Ivany Svobodové v Respektu 7. srpna Jsme běžní fanoušcci s podtitulem "Co se dělo na jihu Čech a jak to chce policejní prezident řešit" popsala zákrok neuniformovaných policistů proti patnáctiletému autistovi... »»»

    5.9.2022 Ad marginem sobotní protivládní demonstrace
    V sobotu 3. září na Václavském náměstí odstartoval rušný politický podzim demonstrací „Česká republika na 1. místě!“ Na magistrátu ji 30. června ohlásili jako "Shromáždění za účelem vyjádření politických postojů k současnému vedení země.“ Svolavatel L.V. původně oznámil předpokládaný počet účastníků 5000 s deseti pořadateli; 23. srpna však tento počet navýšil na 50 000-100 000. »»»

    2.8.2022 Červencové kalendárium 2022
    Dne 1. července začalo šestiměsíční předsednictví České republiky v Radě EU (neplést si s Radou Evropy nebo Evropskou radou). Slavnostního zasedání v Litomyšli 1. července se kromě české vlády zúčastnila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a všichni eurokomisaři. »»»

    1.7.2022 Dvacet dva let a dost (vzkaz čtenářům Louče)
    Právě před dvaceti dvěma lety, v červenci roku 2000, jsem opustil web Britské listy a založil vlastní webovou stránku s názvem Louč. Snažil jsem se na ni umisťovat informace, které buď jinde nebyly, nebo byly roztroušené v mediálním kyberprostoru. Sledoval jsem poměrně systematicky českou i zahraniční mediální scénu a komentoval její peripetie. Ta doba už je pryč. »»»


    titulní strana knihy "Pojďme si říct, jak je to doopravdy"
    (Komentáře a glosy na téma
    Média a společnost
    v Týdeníku Rozhlas 2012-2018),

    informace o knize a jejím prodeji je zde


    20.6.2022 Zdeněk Velíšek (*23. 2. 1933 – +18. 6. 2022) – jak jsem ho potkal (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Původně jsem chtěl napsat do titulku „jak jsem ho znal,“ jenomže to by bylo poněkud přehnané. My jsme se jen krátce potkali v redakci zahraničního zpravodajství Televizních novin, ve které jsem v letech 1968-1970 elévoval společně s Liborem Ševčíkem, Dušanem Neumannem, po jeho návratu z Británie také s Vladimírem Železným, který mi to místo v ČST před odjezdem do Británie dohodil. Zpracovával jsem tehdy obrazové šoty zahraničních agentur, Zdeněk Velíšek byl zprávař.»»»

    20.6.2022 Tyčinka Margot a Četnické humoresky (Týdeník Rozhlas 26/2022)
    Ekonomické rubriky v květnu zveřejnily dvě nepříjemné zprávy. Česká národní banka oznámila prognózu inflace, která letos dosáhne patnácti procent a po prázdninovém vrcholu by neměla v příštím roce klesnout pod pět procent. Český statistický úřad o něco později oznámil výsledky prvního čtvrtletí, v němž průměrná nominální hrubá měsíční mzda se sice zvýšila na 37 929 Kč, ale spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 11,2 procenta... »»»

    24.5.2022 Narodil jsem se za války, umřu za války? aneb Rusko a já (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Na dotaz týkající se mého věku často odpovídám bonmotem: jsem už hodně stár, neboť jsem se narodil v první polovině minulého století. Někdy se docela bavím postoji dnešních padesátníků, na které dolehl jejich věk, připadají si staří, a s pocitem převahy věku dávají k dobru své zážitky z devadesátek nevědoucí generaci narozené po listopadu 1989. Co bych však měl říkat já, kterému v roce 1989 bylo 45 let, a moje vzpomínky sahají ještě o dvacet let hlouběji do minulosti. »»»

    18.5.2022 Plukovník Chodarjonok jako rekvizita
    Sociální sítě nakloněné Ukrajině zajásaly: do ruské televize se dostala kritika ruského vojenského dobrodružství. A to konkrétně do sledovaného diskusního pořadu 60 minut se známými moderátory/propagandisty Olgou Skabejevou a Jevgenijem Popovem . Něco se prý v Rusku pohnulo. Dokonce i prezidentův mluvčí Peskov v pořadu Nové horizonty připustil, že ve svém okolí se setkává s lidmi, kteří s akcí na Ukrajině nesouhlasí, ale on se je snaží přesvědčit. »»»

    9.5.2022 Příčina tragédie - zkreslené vnímání (Týdeník Rozhlas 21/2022)
    Obraz světa, který nám zprostředkovávají média, nikdy nebude celostní ani dokonalý. Vždy bude částečný, vždy bude zobrazovat jen výsek reality ovlivněný nejen autory mediálních sdělení, ale také čtenáři, posluchači, diváky, uživateli internetu, kteří se rozhodují, co si z množiny dostupných sdělení vyberou. Množství informací, které nám dnes nabízí svět médií a internetu, nezaručuje, že se dobereme pravdy o dějích, které nás obklopují... »»»

    3.5.2022 Ukrajinská přemítání č.3 – válka nebo apokalypsa?
    Válka na Ukrajině vstoupila do třetího měsíce a stále není zcela jasno, jak se bude dále vyvíjet. Média jsou v očekávání velké ruské ofenzívy načasované na Den vítězství 9. května. Informační a propagandistické soupeření nabírá na síle. Z protichůdně laděných prohlášení obou válčících stran nelze vypátrat, jaká je situace na bojištích... »»»

    4.4.2022 Nepovedený vtip (Týdeník Rozhlas 14/2022)
    Nedávná návštěva českého premiéra na Ukrajině zastínila v českých médiích jinou událost stejného dne. Když 15. března Petr Fiala v Kyjevě seděl tváří v tvář ukrajinskému prezidentu Zelenskému, tisíce kilometrů odtud mimořádně svolané Parlamentní shromáždění Rady Evropy rozhodlo, že Rusko už nemůže být nadále členem Rady Evropy. »»»

    31.3.2022 Ukrajinská přemítání č.2 – Škola č. 134
    Ode dne, kdy jsem zhlédl reportáž Darji Stomatové na CNN Prima News z Charkova, uplynul více než měsíc. Od třetí minuty záznamu se reportérka blíží k troskám vyhořelé školy s číslem 134. Z televize jsem se dozvěděl, že tu probíhal boj, že ten boj byl krutý, a že škola vyhořela. Protože jsem člověk zvědavý, chtěl jsem vědět víc. »»»

    24.3.2022 Václav Petrmichl a vzpomínání na listopad 89 (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Patřím mezi ty nejméně povolané, kteří by se měli vyjadřovat k životu a osobě Václava Petrmichla, právníka a divadelníka, jenž zemřel nedávno, 21. března ve věku 67 let. Znal jsem ho poměrně krátce a povrchně. Přesto jsem se rozhodl pro rubriku „Koho to ještě dnes zajímá“ sepsat vzpomínku, která nás, dva náhodné známé, setkávající se občas v někdejší společnosti středečních štamgastů restaurace U Hrocha, propojila událostí z listopadu 1989.»»»

    25.2.2022 Ukrajinská přemítání
    Když jsem se ve čtvrtek 24. února ráno po šesté hodině dozvěděl o přepadení Ukrajiny napsal jsem na Twitter: "Stejný pocit jako 20. března 2003. Co jsem si nedokázal představit, stalo se skutkem. Stane se Ukrajina ruským Irákem?" Byl jsem za to pokárán, že Husajn si to přece zasloužil. »»»

    22.2.2022 Pokus o vádemékum o Ukrajině
    Před týdnem Petra Procházková a Jan Wirnitzer v Deníku N představili sedm variant, jak se může dále vyvíjet ukrajinská krize. Včera ruský prezident Putin zvolil tu čtvrtou: uznal republiky vytvořené ruskými separatisty v Doněcké a Luhanské oblasti a včera večer do nich napochodoval se svými vojáky, kteří mají "zabezpečit mírové funkce" ... »»»

    21.2.2022 Dechberoucí vnímání (Týdeník Rozhlas 8/2022)
    V životě jsem se ocitl jak v roli redaktora, který nastavuje mikrofon, tak v roli zpovídané osoby, která musela odpovídat. Také proto se dokážu vcítit do obou rolí aktérů mediálních soubojů odehrávajících se na obrazovce. Jak do role moderátora, který neklidně hlídá vymezený čas a setká se s člověkem, jehož proud řeči se nedá zastavit. Tak do role zpovídané osoby... »»»

    1.2.2022 Od diváckých dopisů k Janu Hnízdilovi a mediální gramotnosti (blog Aktuálně.cz)
    Čas od času sepisuji pamětnické příběhy, které se snaží alespoň trochu korigovat obraz osob a dějů minulých, zdeformovaných neznalostí, nevzdělaností či ideologickými brýlemi. Většinu takových příspěvků publikovaných na mém blogu Louč jen zřídkakdy umisťuji na blog.aktualne.cz vědom si pravdivosti názvu rubriky, kam je umisťuji: „Koho to dnes ještě zajímá.“ Dnes činím výjimku, protože některé vzpomínky na minulost se mi spojily s dneškem. »»»

    24.1.2022 "Dirigent zákulisí" Miroslav Hladký (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Ačkoli bych se měl s přihlédnutím ke svému věku řídit mottem uvedeným v záhlaví, někdy nelze neragovat na texty, které se v médiích a na internetu objevují. Před několika lety mne k reakci vyprovokoval primitivní novinářský pamflet o někdejším řediteli Československé televize Janu Zelenkovi. Tentokráte mne vytočil článek „historika“ Petera Rendeka „Dirigent zákulisí“ – profil novináře, děkana fakulty ve službě komunistické propagandy.
    »»»

    18.1.2022 Když média zkreslují a politici to vy(zne)užívají
    Na počátku byla v pondělí 10. ledna videokonference ministrů zahraničí Turkické rady (Ázerbajdžán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Turecko, Uzbekistán), v níž má Maďarsko status pozorovatele. Jednalo se tady také o událostech v Kazachstánu. K jejímu průběhu se vyjádřil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, který zdůraznil, že stabilita v regionu je v maďarském zájmu, také kvůli hospodářským vztahům. Své vystoupení pak umístil na Facebook. »»»

    13.1.2022 O "komunistické" Pyšné princezně (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Vážení pánové, dovolte mi komentář k Vašemu podcastu Ty naše pohádky české v rámci Vašeho cyklu Přepište dějiny.
    Vím, že historik a pamětník se občas neshodnou. Nicméně historik, který vykládá historická fakta a vytváří tím dějiny, by podle mého názoru měl být opatrnější při interpretaci událostí, které nezažil, nebo je nemá dostatečně prostudované, neboť jeho výklad nemusí být vždy ve shodě s tím, jak se věci skutečně udály.
    »»»

    10.1.2022 Na co si posvítí nová vláda (Týdeník Rozhlas 2/2022)
    Jeden z odstavců koaliční smlouvy podepsané pěti stranami, které utvořily novou českou vládu, má nadpis „Svobodná a transparentní média veřejné služby.“ Deklarují se v něm tři cíle: zajistit financování vysílání veřejné služby, zapojit do jmenování mediálních rad veřejnoprávních médií vedle sněmovny také senát, a podrobit hospodaření České televize, Českého rozhlasu a ČTK kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. Na první pohled jsou to cíle jednoduché... »»»

    29.11.2021 Cenzura? Nebo ochrana práv a svobod druhých? (Týdeník Rozhlas 49/2021)
    Demokratickým světem obchází strašidlo cenzury. Svoboda projevu je prý ohrožena. Začalo to mazáním a blokováním příspěvků na sociálních sítích, kterému se nevyhnul ani americký prezident. Společnost pro obranu svobody projevu založená herním vývojářem Danem Vávrou bije u nás od ledna na poplach: „Stop cenzuře.“ Varovné volání „cenzura“ se v plné síle znovu objevilo v listopadu... »»»

    18.10.2021 Média a právní stát pod lupou Evropy (Týdeník Rozhlas 43/2021)
    Letos už po druhé zveřejnila Komise EU Zprávu o právním státu, která hodnotí, jak si členské státy vedou v oblasti soudnictví, v boji proti korupci, při ochraně plurality médií, a jak fungují jejich demokratické instituce. I když tyto zprávy mají hodnotící charakter, nevyplývají z nich žádné sankce. Systém hodnocení zavedla Evropská unie poté... »»»

    14.10.2021 Jak to bylo s prezidentem Ludvíkem Svobodou (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Nejsa historik, ale jen pamětník, rád bych se připojil k těm, kteří vzpomínají na závěr prezidentování Ludvíka Svobody v roce 1975. Mám na mysli článek Tomáše Perglera na Seznam Zprávy, nebo historika Michala Macháčka, který o věci ví asi nejvíce. Jejich svědectví bych rád okořenil osobními a televizními vzpomínkami. »»»

    11.10.2021 Jak jsem dopadl s prognózou aneb Černý kůň současných voleb
    Volby jsou za námi, je čas porovnat pokus o prognózu a výsledky voleb. Pokusil jsem se odstínit od jásání nad porážkou Andreje Babiše a podívat se na situaci věcně, bez emocí a s využitím dostupných faktů. »»»

    28.9.2021 Předvolební úvaha a pokus o prognózu
    „Všechno je jinak,“ pravil umírající rabín, když se ho ptali, jakou životní moudrost by chtěl sdělit svým potomkům. „Všechno bude jinak,“ se dá říct o nejrůznějších předvolebních průzkumech a prognózách výsledků parlamentních voleb, které se budou konat 8. a 9. října. Prognózu, kterou předkládám, patří také do této kategorie. »»»

    30.8.2021 Příběhy dvou zpravodajských televizí (Týdeník Rozhlas 37/2021)
    Za několik dní vzpomeneme dvacátého výročí teroristického útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001. Útoku, který – jak nám nedávno připomenul Afghánistán – významně a tragicky ovlivnil běh událostí světové politiky. Svým způsobem však ovlivnil také mediální scénu dvou zemí v centru Evropy. Na podzim 2001 se v Bratislavě připravoval projekt... »»»

    19.8.2021 Vzkaz mým vnukům – prvovoličům aneb Komu dáte svoji stokorunu?
    Milý Vojto a Samueli, aniž bych vás chtěl poučovat, jak funguje zastupitelská demokracie, při níž si lid (demokracie = vláda lidu) volí své zástupce pro rozhodování o věcech společných, rád bych se s vámi podělil o několik zkušeností, a přidal několik faktů, o kterých byste možná měli něco vědět. Jsem příslušník generace, která změnu politického systému v naší zemi zažila až ve zralém věku. Vzpomínám, jak... »»»

    26.7.2021 Lesk a bída volebních modelů (Týdeník Rozhlas 32/2021)
    „Jakou stranu byste volili, kdyby se volby do spolkového sněmu konaly příští neděli?“ Tuhle otázku klade od roku 1996 týden co týden tisícovce německých občanů společnost Infratest Dimap, která je jednou z dceřiných společností mezinárodní firmy Kantar. Sociologický průzkum provádí pro německý veřejnoprávní rozhlas a televizi ARD. »»»

    29.6.2021 Když tři komentují totéž, není to totéž
    V neděli 27. června zpravodajský kanál CNN Prima News vysílal rozhovory se třemi ústavními činiteli - prezidentem republiky, předsedou vlády a předsedou Senátu. Rozhovory vedla Terezie Tománková pod hlavičkou pořadu Partie. Její otázky v některých případech směřovaly ke stejnému tématu (přírodní katastrofa na Moravě, blížící se volby, epidemie a vakcinace, maďarský kontroverzní zákon). »»»

    14.6.2021 Přehlídka ztraceného času (Týdeník Rozhlas 26/2021)
    Jen necelé čtyři měsíce zbývají Poslanecké sněmovně na splnění úkolů, které si před čtyřmi lety předsevzala, a které jí zákon ukládá. Už dnes je jisté, že velká část legislativních návrhů, ať už navržených vládou nebo pocházejících z poslaneckých iniciativ, lidově řečeno, spadne pod stůl. Nebude to poprvé ani naposledy. »»»

    8.6.2021 Kde končí novinářská zkratka a začíná fake news?
    Nejprve stručná chronologie kauzy „Ruský dluh.“ Dne 25. května publikuje deník Hospodářské noviny článek s titulkem: „Klaus po revoluci tajně poslal miliardy Sovětům. Zeman část dluhu odpustil.“ Autoři: Lukáš Valášek, Adéla Jelínková. Téhož dne facebookový účet zpravodajského serveru Aktuálně.cz oznamuje: „Přinášíme příběh dosud utajený parlamentu i veřejnosti“.. »»»

    25.5.2021 Na oprati Jany Bobošíkové
    Minulý týden ve středu 19. května na sedmihodinovém jednání Rady České televize generální ředitel Petr Dvořák oznámil, že podá trestní oznámení na Hanu Lipovskou, jehož podstatou - kromě jiných nepravdivých výroků Lipovské - je její označení Dvořáka, získané z policejního protokolu, za osobu, která ji ohrožuje na životě. Hana Lipovská na Dvořákovo oznámení reagovala... »»»

    13.5.2021 Kauza Hamáček: Po čtyřech týdnech stále nejasno
    Aniž bych chtěl kopírovat Karla Olivu, který dnes v Posledním slovu Lidových novin napsal: "utrousit pár slov ohledně racionálnějšího postoje v současném dění kolem Jana Hamáčka je mravním imperativem," myslím, že by bylo dobré znovu se blíže podívat na kauzu "Hamáček - Vrbětice - cesta necesta do Moskvy." »»»

    5.5.2021 Kauza Hamáček - bude muset Kroupa vyložit karty na stůl?
    Od včerejška tady máme další kauzu – článek Seznamu zprávy s klikbajtovým titulkem “Svědectví: Hamáček chtěl v Moskvě vyměnit Vrbětice za milion Sputniků“. O kvalitě některých investigací Janka Kroupy si myslím své. V dnešním podcastu Vinohradská 12 znovu zopakoval svoji mantru: „Já jsem investigativní novinář a mám to odhalit a zveřejnit.“ Tedy já nic, já muzikant. Jenomže on kromě odhalování a zveřejňování v zájmu prodejnosti svých materiálů často účelové interpretuje, »»»

    3.5.2021 CNN Prima News rok poté (Týdeník Rozhlas 20/2021)
    V pátek 9. dubna odpoledne se Petr Arenberger jako nově jmenovaný ministr zdravotnictví poprvé setkal s novináři. ČT24 přerušila zprávy a přepnula na signál z budovy Ministerstva zdravotnictví. Kdo v té chvíli přeladil na CNN Prima News, se o ministrově postoji k pandemii příliš nedozvěděl; čekalo ho rozsáhlé zpravodajství o životě britského prince Philipa, který ten den zemřel ve věku 99 let. Až později k večeru se divák Primy dozvěděl, o čem Arenberger na brífinku mluvil. Tolik ilustrace současné programové politiky CNN Prima News... »»»

    20.4.2021 Proměny české mediální legislativy (Příloha Louče)
    Česká mediální legislativa vznikala a měnila se v posledních třiceti letech v několika vlnách. První přišla bezprostředně po listopadu 1989, kdy bylo třeba vytvořit právní rámec pro nově osvobozená média, druhou poznamenal vstup České republiky do Evropské unie a nezbytnost sladit domácí legislativu s evropským právem, ta třetí – již v návaznosti na legislativu EU – řešila a řeší technologické proměny mediální světa, digitalizaci vysílání a vznik nových médií. »»»

    1.4.2021 Petr Kellner a česká média
    Smrt nejbohatšího Čecha Petra Kellnera se pro česká média stala megaudálostí. Zpráva o zřícení vrtulníku na Aljašce dorazila z USA v pondělí 29. března ráno. Jaroslav Kmenta nespravedlivě obvinil česká média, že zaspala, když o sobotní události informovala až v pondělí. Nedohlédl, že aljašská sobota byla naší nedělí a identitu obětí zveřejnily úřady v neděli odpoledne, u nás v pondělí ve tři hodiny v noci. »»»

    22.3.2021 "Zpráva kvapná, ne vždy platná (Týdeník Rozhlas 13/2021)
    Nebylo to poprvé, co se v médiích rozšířila zpráva o smrti osoby, která byla naživu. V úterý 2. března odpoledne české zpravodajské servery publikovaly zprávu odkazující na prémiový obsah deníku Blesk, který před polednem zveřejnil informaci, že bývalého hradního protokoláře Jindřicha Forejta převezli do nemocnice s krvácením do mozku. »»»

    21.3.2021 "Velký špatný" pro budoucnost veřejné služby
    Když jsem před deseti měsíci komentoval volbu nových členů Rady České televize (Rada a její noví členové), v závěru jsem napsal: "kdyby volba dalších pěti radních, kterým končí mandát v květnu a v září příštího roku měla proběhnout stejným způsobem, jako ta letošní, pak už by postavení České televize jako nezávislé instituce bylo skutečně na pováženou."
    I když konečné rozhodnutí, kdo obsadí čtyři místa v Radě ČT v květnu, a kdo v září nahradí radního Šarapatku, je teprve před námi, průběh slyšení a výběr kandidátů na členství v Radě ČT naznačuje, že se od loňského roku příliš mnoho nezměnilo.
    »»»

    8.2.2021 Světla a stíny přenosů z parlamentu (Týdeník Rozhlas 7/2021)
    Když poslanec Lubomír Volný ve čtvrtek 21. ledna ve Sněmovně fyzicky napadl předsedajícího schůze poté, co mu dotyčný vypnul mikrofon, následná bitka u předsednického pultu krátce zastínila v médiích jiné, důležitější události oněch dnů. Ať už to bylo prodloužení nouzového stavu o další tři týdny, průběh očkování seniorů, nebo ohlasy na první kroky nového amerického prezidenta Joe Bidena. »»»

    29.1.2021 Z čtenářského deníčku: České osobnosti očima Daňy Horákové
    Z knihy: O Pavlovi, autor: Daňa Horáková, nakladatelství Torst 2020,
    Pavel Kohout - str. 99: Nikoho nepřesvědčil o tom, že jeho snaha být "jiný a lepší" je poctivá: měnil se vždycky jen tolik, kolik to vyžadovaly poměry. Ale v jádru mi ho bylo líto, protože bylo zřejmé, že za kritikou Kohouta se schovávají i někteří, kteří za komunismu buď sami vědomě ubližovali, anebo ke všemu mlčeli, a tím pádem kolaborovali. (...) Kohoutova "vina" spočívala v jeho výjimečnosti : sklízel především závist. Měl úspěch, naplánoval si a budoval kariéru.
    »»»

    8.1.2021 Televizní audity v historickém pohledu
    Další důkaz své nekompetentosti v chápání, čím je a jak funguje plnohodnotné médium veřejné služby, podal nový předseda Rady ČT Pavel Matocha v rozhovoru 6.1. pro Hospodářské noviny, když prohlásil, že by se Česká televize dala financovat crowdfundingovými ad hoc kampaněmi, na které je on sám ochoten přispívat. Na hloubkový audit, "který ověří, zda se zbytečně neplýtvá" (slova Matochy) bylo už vypsáno výběrové řízení... »»»

    23.12.2020 Dvacet let od televizní krize
    Když jsem se jednou před studenty zmínil o tom, že poslední velká novelizace zákona o České televizi z roku 2001 vznikla jako následek známé televizní krize, setkal jsem se s nechápavými pohledy. Slova "televizní krize" jim nic neříkala. Rychle mi to došlo. Samozřejmě, v době demonstrací na podporu stávkujících pracovníků České televize a vánočního vypínání jejích programů většina z nich byla ještě v kočárku a jestliže o televizní krizi něco vědí, tak z vyprávění svých rodičů nebo z médií. »»»

    20.12.2020 Nestrannost jako hodnota veřejné služby (Týdeník Rozhlas 53/2020)
    Když letos v září nastupoval do funkce nový ředitel BBC Tim Davie, apeloval na své zaměstnance, aby si uvědomili vážnost situace, v níž se vysílání veřejné služby nachází. Ve svém nástupním projevu Davie varoval před sebeuspokojením: „Naším úkolem není přesvědčovat se navzájem, že jsme významní, důležití (…) Nemáme žádné nezcizitelné právo existovat. (…) Jsme jen tak dobří jako hodnota, kterou dodáváme našim divákům (…) »»»

    7.12.2020 Rozhovor vedený rozpravou aneb Jak jsem se (ne)zapsal do teorie žurnalistiky (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Psal se rok 1967 a navštěvoval jsem druhým rokem Fakultu osvěty a novinářství UK. V mém „Výkazu o studiu na vysoké škole“, zkráceně „indexu“ se již druhým rokem nacházel předmět „Teorie publicistických žánrů“ rozdělený na přednášky a semináře, přednášejícím byl Karel Štorkán. Publicistické žánry jako fejeton, črta, reportáž, sloupek či interview patřily mezi hýčkaná témata našich pedagogů, kteří se tak snažili zušlechtit zručnosti a dovednosti budoucích novinářů. Jak je na vysokých školách zvykem, k získání zápočtu bylo třeba vypracovat seminární práci. »»»

    28.11.2020 Holky z naší školky a jeden pamětnický příběh (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Na začátku byl můj omyl. Nebo ještě předtím jeden tweet Filipa Rožánka, který sociálním sítím nabídl odkaz na české předlistopadové hity dua Rezek/Zagorová nazpívané anglicky. „Mezi mé oblíbené hudební bizáry patří anglické verze českých popových hitů nazpívané pro takzvaná exportní alba (převážně pro země RVHP). Do světa je posílal podnik zahraničního obchodu Artia. V roce 1979 vznikla třeba Rainbow Fairy alias Duhová víla. (…) Na četná přání, která nikdo nevyslovil, ještě bonus (Holky z naší školky)“ Chtěje se pochlubit svými vzpomínkami, jsem komentoval... »»»

    21.11.2020 Ještě jednou k jednání Rady ČT
    V návaznosti na předchozí blog o jednání Rady České televize 11. listopadu, které řešilo problém s pozemky v televizním studiu Ostrava, a tato kauza se stala příležitostí k útokům některých členů Rady na management televize a také jedním z důvodů odvolání dozorčí komise, dodávám: Rada ČT se sešla na mimořádném zasedání 18. listopadu a nakonec souhlas s uzavřením Smlouvy o směně nemovitostí udělila. Na této schůzi René Kühn oznámil svoji rezignaci na funkci předsedy Rady ČT, z funkce odstoupil i místopředseda Jaroslav Dědič. »»»

    16.11.2020 Věc: odvolání dozorčí komise Rady ČT
    Ačkoliv jsem se k odvolání dozorčí komise Radou ČT na zasedání 11. listopadu původně nechtěl vyjadřovat a uvažoval jsem spíše o sepsání materiálu, který by ukázal shodné rysy jednání Rady ČT v roce 2000 (před televizní krizí) a v letošním roce, byl jsem požádán o názor jedním člověkem, kterému jsem nemohl říci ne. Zde je moje odpověď »»»

    2.11.2020 Čím méně toho vědí, tím více si věří (Týdeník Rozhlas 46/2020)
    Letošní mimořádný pandemický rok upozadil některá opakující se oblíbená novinářská témata, jako je vyhlašování parodických Nobelových cen. Pod názvem IG Nobel odkazujícím na fiktivního Nobelova bratra Ignáce je neobvyklým nebo triviálním výzkumům a objevům uděluje americký časopis „Annals of Improbable Research“. Česká média se o letošních cenách zmínila jen letmo, všimla si jen bizarního výzkumu... »»»

    30.10.2020 Úvaha nad jednou stoletou úvahou
    Stalo se už téměř tradicí, že výročí vzniku Československa 28. října bývá doprovázeno v českých médiích flagelantskými komentáři o tom, co všechno bylo v naší historii špatně, a jak se vše pokazilo z naší viny, aniž by se vzaly v úvahu pozitivní stránky nově vzniklého státního útvaru, jenž od svého založení čelil četným krizím, a jemuž nebylo dopřáno, ať už z vnitropolitických či zahraničněpolitických příčin, aby dozrál, a postupně korigoval a odstranil nedostatky, které stály u jeho základu. »»»

    30.10.2020 President Masaryk k 28. říjnu. Přepis rozhovoru v Lidových novinách 28. října 1920
    Příloha k textu "Úvaha nad jednou stoletou úvahou". »»»

    10.10.2020 Ne každý lidský zdroj je spolehlivý (Mediažurnál 3/2020)
    Nikdo z nás není neomylný. Platí to i pro média i pro novináře. Některé chyby by se však neměly stávat. A když se stanou, měli by si novináři z nich vzít poučení. Jeden takový případ se stal začátkem srpna, uprostřed tradiční okurkové sezóny, když politici byli na dovolené, diskuse o koronaviru začala být monotónní, polemika historiků o výklad normalizace před rokem 1989 čtenáře příliš nelákala a vzdálené katastrofy, jakým byl výbuch v Bejrútu, zaujaly jen dočasně. »»»

    29.9.2020 Televize mocná, ne však všemocná (Týdeník Rozhlas 41/2020)
    Za necelých šest týdnů se dozvíme, koho v USA zvolili prezidentem na příští čtyři roky. Předvolební kampaň vrcholí a – jak už to bývá zvykem – komentátoři a politologové diskutují o vlivu a účinku médií na rozhodování voličů. Při této příležitosti se opět vzpomíná na televizní duel prezidentských kandidátů v USA před šedesáti lety, v němž se střetli demokrat John Fitzgerald Kennedy a republikán Richard Nixon. »»»

    12.9.2020 Rada ČT v zrcadle médií
    Tento týden jsem opět obětoval svůj vzácný volný čas a poslechl si tříhodinový audiozáznamu z veřejného zasedání Rady České televize 9. září. „Babišův výsadek“ (Šarapatkova nálepka pro letos zvolené radní Matochu, Bradáče, Lipovskou, Xavera Veselého) do Rady ČT se – na rozdíl od předchozí schůze – dostal do mírné defenzivy, když musel čelit argumentům přítomného generálního ředitele Petra Dvořáka »»»

    7.9.2020 Jak jsem poznal Karla Pecha aneb Důraz patří na předložku (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Nedávno při sledování televize a ne příliš dokonalé ortoepie jejích hlasatelů/moderátorů jsem si vzpomněl na Karla Pecha, s nímž jsem v letech 1976 až 1978 pracoval v jedné redakci. Karel Pech (* 18. května 1917, † 14. února 2006) má ve své wikipedickém hesle napsáno, že byl „českým hercem, režisérem, televizní scenáristou, jazykovým poradcem a pedagogem, televizním i rozhlasovým moderátorem a spisovatelem.“ »»»

    22.8.2020 Etika žurnalistiky (Rezoluce č. 1003 Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze 17.6.1993)
    Český překlad dokumentu, o němž se ve středu 26. srpna na zasedání Rady České televize (případ Jakub Železný) asi bude debatovat. »»»

    17.8.2020 Budou se měnit mediální zákony? (Týdeník Rozhlas 35/2020)
    Že jedním ze základních cílů evropské integrace je volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu, ví dnes už téměř každý. Tahle výhoda, které si užívají všichni obyvatelé států sdružených v Evropské unii (EU), přináší však také jisté povinnosti a limity. Pravidlo (...) předpokládá, že uvedené zboží a služby budou na určité úrovni, která bude přijatelná pro všechny.(...)Tak vznikl v roce 1989 první evropský předpis pro média v podobě směrnice Televize bez hranic... »»»

    3.7.2020 Dvacet let života s Loučí
    Přesně před dvaceti lety jsem na fakultním počítači FSV UK sdíleném s kolegou Maršíkem v budově Karolina v Celetné ulici využil funkci tehdejšího Wordu 97 a uložil napsaný text ve formátu HTML, čímž vznikla moje první webová stránka a také nulté číslo Louče, které jsem umístil na server fsv.cuni.cz. »»»

    29.6.2020 CNN Prima News - sázka na střední proud (Týdeník Rozhlas 28/2020)
    Když letos 3. května zahájila vysílání nová televizní zpravodajská stanice CNN Prima News, komentáře byly skeptické až zklamané. „Rozjezd CNN Prima je rozpačitý," „Nebyl to žádný propadák, ale ani žádný zázrak," „Béčko ČT24?" - takové a podobné ohlasy se ozývaly z médií a sociálních sítí. Očekávání bylo velké, protože předchozí reklama slibovala něco, co tady ještě nebylo. »»»

    06.06.2020 Jiří Hanák (27. 2.1938 – 5.6. 2020) - wikidodatek
    Poté, co jsem se dozvěděl, že zemřel novinář, fejeonista, sloupkař Jiří Hanák, navštívil jsem Wikipedii, abych se znovu přesvědčil, že česká verze se často spoléhá na přežvýkaná data, o jejich úplnosti ani nemluvě. Upřesnění a rozšíření by si například zasloužila hned úvodní věta: "Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení školy působil od roku 1967 jako redaktor časopisu Reportér, po dvou letech však v rámci normalizace musel toto místo opustit a živit se jako dělník." »»»

    29.5.2020 Rada ČT a její noví členové
    Ve středu 27. května Sněmovna zvolila v druhém kole zbývající tři členy Rady České televize. Účast v tajné volbě byla mimořádná. Vysoké kvorum 97 překročili a funkci člena Rady ČT získali Hana Lipovská (114 hlasů), Pavel Matocha (108) a Lubomír (Xaver) Veselý (111). Počet odevzdaných hlasů pro vítězné kandidáty se příliš neliší, z čehož je jasné, že se hlasovalo nikoli individuálně, ale podle stranického klíče, nikoli podle kvalifikace, ale podle politického rozhodnutí. Neformální koalice poslanců ANO s lidmi z SPD, KSČM a nezařazenými dává totiž při plné účasti 118 hlasů. »»»

    25.5.2020 Těžký život moderátorů (Týdeník Rozhlas 23/2020)
    „Nejsme u Václava Moravce, nechte mě mluvit," obořil se druhou květnovou neděli předseda vlády Andrej Babiš na moderátorku diskusního pořadu Partie v televizi Prima Terezii Tománkovou. Stalo se to ve chvíli, když se Tománková snažila přerušit premiéra, který začal zeširoka vykládat, vyzbrojen grafem, jak vláda od roku 2014 zvyšovala mzdy a důchody namísto toho, aby odpověděl na položenou otázku, jak chce vláda řešit krizi, která přišla s koronavirem. »»»

    4.5.2020 Májový mediální víkend: CNN Prima News poprvé
    Začátek května bývá pro média – kromě komentování prvomájových akcí, které letos odpadly – příležitostí vzpomínat na výročí, ta starší i ta novější. Ještě před tím, než nás zavalí vzpomínky na Pražské povstání a konec světové války, měli jsme tu šestnácté výročí vstupu do Evropské unie (letos téměř beze zmínky), vzpomínalo se také na to, jak před 15 lety začal vysílat zpravodajský televizní kanál ČT24... »»»

    30.4.2020 Jak se roušky/masky staly světově nejžádanější komoditou
    Globální sháňka po tomto životně důležitém předmětu odhalila drsnou realitu mezinárodní politiky a limity svobodného trhu
    Překlad článku How the face mask became the world's most coveted commodity, The Guardian 28. dubna 2020
    »»»

    20.4.2020 Erik Best a jeho byznys
    Přepis části podcastu Miloše Čermáka s Erikem Bestem - 54 minut - citováno z twitter a soundcloud.com
    Čermák: Když jsi zakládal Fleet Sheet, jak říkáš, je to vlastně zpravodaj, asi původně, já myslím, že původně se posílal faxem pro tvý klienty, ve kterým, když to řeknu v nadsázce, jakoby překládáš českou realitu pro cizince žijící v Česku. Říkám to správně?
    Best: Je to tak, ano, jsou to ty hlavní zprávy z českých novin a ta přidaná hodnota je najít ty nejzávažnější nejvážnější věci, i když třeba česká média je takhle nevidí.
    »»»

    11.4.2020 Média v dobách krize (Týdeník Rozhlas 17/2020)
    V anglosaských zemích se můžete často setkávat s výrazem „bottom line.“ Slovníky ho překládají: „spodní hranice,“ „nejnižší mez,“ ale také „konečný výsledek hospodaření“ nebo „rozhodující faktor.“ Zřejmě nejvýstižnějším převodem do češtiny však je: „to hlavní, to podstatné.“ Právě za oceánem je zvykem se ptát: jaký je „bottom line“... »»»

    2.3.2020 Jaká jména rozešle Faltýnkova SMS? (Týdeník Rozhlas 11/2020)
    Když před dvaceti lety vznikla takzvaná televizní krize (vysvětlivka pro později narozené: zaměstnanci České televize se tehdy vzbouřili proti řediteli dosazenému Radou ČT, veřejnost i část politické scény jejich protest podpořila), Sněmovna přijala novelu zákona o České televizi, která změnila složení Rady ČT a způsob nominace jejích členů. »»»

    20.1.2020 BBC se musí uskrovnit (Týdeník Rozhlas 3/2020)
    Někteří britští penzisté se letos 1. června dočkají nepříjemného překvapení. Až do letošního roku všichni občané starší 75 let byli – díky rozhodnutí Blairovy vlády z roku 1999 – osvobozeni od rozhlasového a televizního poplatku, který je příjmem veřejnoprávní BBC, a kterému se tady říká „licence fee“ nebo „TV licence“. Ušlý příjem za tyto „licence zdarma“ udělované seniorům doplácel BBC stát... »»»

    30.12.2019 Mediální rady – včera a dnes (Mediažurnál 4/2019)
    Když se letos doplňovala uvolněná místa v Radě Českého rozhlasu a v Radě ČTK, téma mediálních rad se opět dostalo do popředí zájmu. Příští rok na jaře dojde k obměně dalších členů Rady Českého rozhlasu a také Rady České televize, což může ovlivnit budoucí působení těchto médií veřejné služby. »»»

    29.12.2019 Jak to bylo před třiceti lety... (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Dnes večer se na ČT24 bude vysílat pořad Volba prezidenta 29. 12. 1989. Možná bych měl vyčkat, až ho zhlédnu. Rád bych však v předstihu upozornil na jeden detail této historické události, který mne zaujal, a na který se dnes už málem zapomíná. Mám na mysli významnou, ne-li klíčovou úlohu, kterou ve Federálním shromáždění sehrála skupina lidovců vedená tehdejším poslancem a předsedou Sněmovny lidu JUDr. Josef Bartončíkem při organizování volby prezidenta Václava Havla v parlamentu. »»»

    13.12.2019 Dlouhé čtení o jedné tragedii
    Využívaje volný čas a internet umožňující přístup k zahraničním médiím, je mi někdy líto, že lidé, kteří čas – a znalost jiného jazyka – nemají, přicházejí o informace, které by jim možná rozšířily názorový obzor překračující hranice českého rybníku. Už v minulosti jsem (pirátsky?) z těchto důvodů přeložil některé zahraniční články (např. z Washington Post nebo z Die Zeit nebo The New York Times - zde pouze v citacích). Tentokráte jsem si vybral britský The Guardian... »»»

    9.12.2019 Facebook na pranýři (Týdeník Rozhlas 50/2019)
    Poslankyně rakouské strany Zelených Eva Glawischnig-Piesczeková byla donedávna výraznou osobností rakouské politické scény. Do parlamentu se dostala ve třiceti letech, krátce poté, co obhájila disertační práci o jaderných elektrárnách poblíž rakouských hranic a podala žalobu na slovenskou elektrárnu Mochovce. V hledáčku rakouských médií se ocitala nejen jako šéfka poslanecké frakce strany „Zelení – Zelená alternativa“, ale také jako elegantní žena... »»»

    5.12.2019 Shrnutí případu Novotný-Řeporyje-vlasovci
    Předpokládám, že jsem jedním z mála, který zhlédl všech pět pořadů ruských televizních kanálů, v nichž vystupoval řeporyjský starosta Pavel Novotný. Všechny jsou dostupné na webu a zde jsou jejich odkazy.
    úterý 26. listopadu 17:00, pořad "Vremja pokažet" na programu Pervyj kanal
    středa 27. listopadu 12:50 pořad 60 minut na programu Rossija 1... atd.
    »»»

    8.11.2019 Jak televize pomáhala bořit berlínskou zeď (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Když se Německo rozdělilo a do jeho středu padla železná opona, byla to média, která překračovala hranice a přinášela na Východ informace o tom, co se děje na Západě. To vše nejprve ve zvuku, později i v obraze, v Německu bez jazykové bariéry, dostupné všem v dosahu signálu, jehož silný vysílač sídlil uprostřed „protivníkova“ území, tedy v západním Berlíně. »»»

    4.11.2019 PPF a Nova - dvakrát do stejné řeky (Týdeník Rozhlas 46/2019)
    Zpráva z 27. října o tom, že skupina PPF miliardáře Petra Kellnera uzavřela smlouvu o převzetí společnosti Central European Media Enterprises, která vlastní televizi Nova, nebyla pro zasvěcené velkým překvapením. O tom, že majitelé CME chtějí svoji firmu prodat jinému investorovi, se mluvilo už od jara. Kdo jsou dnes hlavní akcionáři společnosti, která od roku 1994 vybudovala síť komerčních televizí v zemích střední a východní Evropy? »»»

    31.10.2019 Ještě k tomu semaforskému výročí (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Včera 30. října se vzpomínalo na šedesát let existence divadla Semafor a já si při té příležitosti vzpomněl na vlastní setkání s jeho předchůdcem, Divadlem Na zábradlí, když mi bylo necelých patnáct let. Setkal jsem se s ním nejprve na stránkách Světa v obrazech, jediného obrázkového týdeníku té doby. »»»

    25.10.2019 Listopadová televizní vzpomínka (Týdeník Rozhlas 44/2019)
    Televizní pořad Newsroom ČT24 začal nedávno zařazovat na závěr každého vydání vzpomínky na listopad 1989. Pod názvem Mediální revoluce, třicet let svobodných médií se pořad vrací k událostem roku 1989 a k roli, kterou v nich sehrála média. V neděli 6. října se redaktoři zaměřili na práci zahraničních novinářů. »»»

    21.10.2019 Objektivita a vyváženost (referát na semináři Média a role státu v jejich kontrole)
    Vzpomínám na dobu, kdy jsem byl v roce 1990 přibrán do týmu pro novou vysílací legislativu, a kdy jsme museli neustále čelit otázkám: Jak to, že rádia a televize musí mít licenci, když noviny a časopisy nic takového nepotřebují. Proč se ukládají licenční podmínky? Odpovídali jsme: »»»

    17.10.2019 Poslanci objevili Ameriku – deficitní provoz ČT
    Hospodaření Československé televize je deficitní. Tímto ohromujícím sdělením zahájil poslanec za hnutí ANO Pavel Juříček dnešní rozpravu ke sněmovním tiskům 113 a 114, což jsou Výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize za rok 2016. Kdy přijdou na řadu sněmovní tisky 143 a 251 (výroční zprávy za rok 2017) a 441 a 562 (výroční zprávy za rok 2018), je zatím ve hvězdách. »»»

    15.10.2019 Zpravodajská televize RT v Británii dostala pokutu (Mediažurnál 3/2019)
    Koncem července se v našich médiích objevila zpráva, že britský komunikační regulátor OFCOM (Office of Communication) udělil provozovateli ruské zpravodajské televizní stanice RT pokutu ve výši 200 tisíc liber za sérii pořadů vysílaných v březnu a dubnu 2018, kterým se „nepodařilo dodržet náležitou nestrannost“. »»»

    9.10.2019 Zdroje Okamurovy „nacistické“ EU pod lupou rešerše
    Okamurův pohled na Evropskou unii jako na převlečený nacistický projekt sám o sobě nestojí za polemiku. Každý člověk se zdravým rozumem a s elementární znalostí evropské historie 20. století se Okamurovým fantasmagoriím může jen vysmát. Mne však zaujaly zdroje Okamurova textu na Facebooku, který začíná těmito slovy: »»»

    8.10.2019 EU dle Okamury - s nacistickými kořeny
    Některá témata a události sociálních sítí je dobré přenést do blogosféry, kde se tak rychle neztratí pod nánosem přívalu dalších informací. Proto bych rád upozornil na dopis historika Michala Stehlíka, kterým včera nabídl předsedovi hnutí Svoboda a přímá demokracie a místopředsedovi Sněmovny Tomio Okamurovi semestrální kurs soudobých dějin zdarma, který by napravil "fatální nedostatek zcela základních znalostí, zejména z moderních dějin". »»»

    27.9.2019 Jak Xaver díky Newsroom ČT24 k popularitě přišel
    Nedělní pořad Newsroom ČT24 čas od času zařazuje rubriku „Mediální přestřelka“, která si všímá střetů a konfliktů ve světě médií a politiky. Tentokrát se předmětem a aktérem mediální přestřelky stal samotný pořad Newsroom ČT24. Začalo to rozhovorem Luboše Xavera Veselého s Andrejem Babišem... »»»

    2.9.2019 Titulky vnadné a zrádné (Týdeník Rozhlas 39/2019)
    Každý podnikatel ví, že nestačí zboží jen vyrobit, ale že je třeba ho také dobře prodat. Protože média jsou nejen prostředkem sociální komunikace zajišťujícím výměnu informací nezbytných pro fungování společnosti, ale také obchodem, novinářům dnes už nestačí článek, reportáž či komentář dobře napsat, ale musejí ho také nabídnout čtenáři ve formě, která přitáhne jeho pozornost, tedy dobře ho prodat. »»»

    18.8.2019 Můj Srpen 1969 (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Vím, že pamětnická vzpomínání bývají často deformovaná vzdáleností času a křehkostí paměti. Přesto jedno další přidávám do rubriky „Koho to dnes ještě zajímá“. Poté, co jsem kdysi vzpomínal na srpen 1968, tady je vzpomínka na událost, která se odehrála o rok později. »»»

    5.8.2019 Výroční zprávy - zbraň v záloze (Týdeník Rozhlas 33/2019)
    Když v listopadu 1991 ministr kultury České republiky Milan Uhde předkládal České národní radě vládní návrh zákona o České televizi, uvedl mimo jiné: „Návrh předpokládá instituci Rady České televize, která by měla být orgánem odborným, jeho působnost má být přesně vymezena a tento orgán má být pokud možno apolitický.“ »»»

    5.7.2019 CNN Prima News – zatím velká neznámá (Mediažurnál 2/2019)
    Když 2. dubna televize Prima v tiskové zprávě oznámila, že „společnost CNN International Commercial (CNNIC) a skupina Prima uzavřely partnerství, díky němuž vznikne v České republice nová zpravodajská platforma v čele se zpravodajskou stanicí CNN Prima News“, okamžitě se vyrojily nejrůznější spekulace o tom, jaká bude podoba nového zpravodajského televizního kanálu. Týdny uběhly a stále se neví... »»»

    1.7.2019 Petr Žantovský – budu na Primě
    Nedávno při letmé návštěvě webové stránky televize Prima mne udeřilo do očí ilustrační foto ke komentáři Petra Žantovského ze 26. června „Názory nepevné avšak srdce ryzí“, na němž jsem poznal své dva syny – Michala a Martina. Protože několik dní před tím, 22. června, se mne Petr Žantovský snažil na Parlamentních listech znectít kvůli mému bližšímu pohledu na laureáty Krameriových cen, bleskla mi hlavou myšlenka, zda tu není nějaká souvislost. »»»

    21.6.2019 Znásilňující migrant a česká média
    Původní zprávu z Litoměřicka o přepadení šestnáctileté dívky zveřejnil Deník ve středu 18. června na svém zpravodajském serveru; druhý den 19. června se zpráva dostala ve zkrácené podobě na titulní stranu Litoměřického deníku s titulkem „Policie řeší znásilnění dívky“. Zde je její znění... »»»

    17.6.2019 Když médiím chybí kritická sebereflexe (Týdeník Rozhlas 27/2019)
    Před 26 lety se odehrál příběh, který se cituje v dějinách médií nejen ve Velké Británii. Jeho průběh se stal důkazem provázanosti médií a politiky. Kromě toho jeho vyznění nepříznivě poznamenalo prestiž a výsostné postavení BBC jako média veřejné služby. »»»

    13.6.2019 Krameriovy ceny v zrcadle rešerší
    Letošní Krameriovy ceny udělené v úterý 11. června Asociací nezávislých médií pokračovaly ve strategii rozdělování cen tak, že se opět vytvořil mix respektovaných osobností s lidmi, kteří bodovali nikoli kvalitou své žurnalistiky, ale tématy, kterým se věnují... »»»

    28.5.2019 Eurovolby - a vítězem se stává …
    Konečně to máme za sebou. V neděli 26. května 2019 ve 23 hodin uvolnil Český statistický úřad spočítané, ale kvůli probíhajícím volbám v jiných zemích EU zadržované, výsledky voleb do Evropského parlamentu v ČR. A protože během několika hodin a dnů téměř vše už bylo řečeno hlavami politicky, politologicky či žurnalisticky pomazanými, omezím se jen na osobní pocity. »»»

    23.5.2019 Příběh Tima Leathermana - pokračování (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Když jsem před pěti týdny popsal svůj zážitek „Jak jsem objevil Tima Leathermana“, umístil jsem text nejen na Louč, ale také na blogerskou stránku Aktuálně.cz, kam chodí více čtenářů. Ještě tentýž večer mě napadlo poslat na firemní adresu info@leatherman.com krátký mail, aniž jsem si od něj cokoli sliboval: Hi! See the link to my blog All the best Milan, Czech Republic... »»»

    13.5.2019 Popularita není mírou hodnoty (Týdeník Rozhlas 21/2019)
    Hlasování slovenských televizních diváků ve středu 1. května večer rozhodlo, že Největším Slovákem byl prohlášen Milan Rastislav Štefánik. Na druhém místě se umístil Ľudovít Štúr, třetí byl katolický kněz a charitativní pracovník Anton Srholec. Slovenská veřejnoprávní televize se tak připojila k televizním stanicím, které odkoupily a využily televizní soutěžní formát BBC „Great Briton“ z roku 2002, z něhož tehdy vyšel jako vítěz sir Winston Churchill. O tři roky později se hlasovalo také v České televizi »»»

    12.5.2019 Slovo do pranice a do vlastních řad
    Na knižním veletrhu Svět knihy 2019 včera besedoval Martin M. Šimečka o nové knize „Jsme jako oni“, v níž kromě jiného říká:
    "Když Zeman řekne, že nepřijme ani jednoho migranta, hned se vzbouří část liberálních elit, že je to nelida a stvůra. A Zemanovi voliči nás hned začnou podezírat, že chceme zavalit Česko milionem imigrantů. My ale přece víme, že sem nemůžeme dostat milion imigrantů, a musíme mít odvahu jasně to říct. Vždycky jsme jen odmítli Zemana nebo kohokoli jiného jako xenofoba...
    »»»

    27.4.2019 Vítězslav Jandák: Kde to jsme dneska, pánové?
    Záznam vystoupení člena Rady Českého rozhlasu Vítězslava Jandáka na 4. veřejné schůzi Rady ČRo 24. dubna 2019. Reagoval v něm na předchozí vystoupení Jana Krůty, který si postěžoval na článek Jany Machalické "Ty naše rady české (rozhlasové)" v Lidových novinách z 18. dubna 2019. »»»

    16.4.2019 Jak jsem objevil příběh Tima Leathermana (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Všechno začalo jednou obálkou. Jednou z mnoha, které uchovávám v kufříkové diplomatce z osmdesátých let, a které se stále zdráhám vyhodit. Připomínají mi totiž šedesátá léta, dobu plnou nadějí... »»»

    8.4.2019 Milan Kundera a téma interview (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Když Milan Kundera, který se v těchto dnech dožil devadesátky, v roce 1985 zanevřel na novináře, své výhrady shrnul do komentáře k jednomu z osmdesáti devíti slov, jejichž výklad publikoval v časopise Le Débat. Tím slovem bylo „INTERVIEW“. Šedesát tři z takto komentovaných slov, která považoval za klíčová pro svoji poetiku a témata, Kundera přenesl i do knihy esejů "Umění románu" vydaném v roce 1986. Z anglického vydání The Art of the Novel jsem před lety heslo „interview“ přeložil a na Louči zkráceně publikoval: »»»

    3.4.2019 Prima News ante portas
    Česká republika dostane další televizní zpravodajský kanál, který doplní nabídku veřejnoprávního ČT24. Alespoň tak praví včerejší tisková zpráva televize Prima oznamující vznik CNN Prima News, který by se měl objevit na našich obrazovkách „během následujících dvanácti měsíců“. »»»

    1.4.2019 Budou se regulovat i youtubeři? (Týdeník Rozhlas 15/2019)
    Přestože jsme dnes a denně přesvědčováni kritiky Evropské unie, že naše životy ovládají úředníci z Bruselu, nebo – z úst těch poučenějších - legislativa přijímána na půdě EU, jsou oblasti života, které zůstávají plně pod kontrolou národních států. Patří mezi ně kultura. »»»

    14.3.2019 Co nám to sem lítá z Bruselu
    Poslanec ODS Václav Klaus mladší včera při rozpravě před hlasováním o návrhu zákona o zpracování osobních údajů ve faktické poznámce přirovnal členství v Evropské unii k holocaustu. Doslova: "To je nařízení Evropské unie, to sem přilítlo a my tady jenom zoufale teď hledáme, jak to trošilinku zmírnit, a trošku se o to hádáme. Nezlobte se, mně to připomíná, my jsme jak židovský výbor... »»»

    18.2.2019 Půlkulaté výročí Novy (Týdeník Rozhlas 9/2019)
    Jsou výročí velká a výročí malá, výročí kulatá a půlkulatá. Poté co jsme vloni vzpomínali na sto let od vzniku republiky a letos si budeme připomínat listopadový pád starého režimu, neměla by naší pozornosti uniknout některá výročí malá a půlkulatá. Patří mezi ně výročí televize Nova, která začala vysílat před pětadvaceti lety v únoru 1994. »»»

    7.1.2019 Do nového roku s novým deníkem (Týdeník Rozhlas 3/2019)
    Před dvaceti devíti lety se v trafikách objevily Lidové noviny jako list navazující na předválečnou tradici deníku, do něhož psal Karel Čapek a jiní uznávaní autoři. Od ledna 1990 vycházely LN dvakrát týdně, od dubna jako regulérní deník. Někdejší kriminalizovaný zdroj informací se stal populárním periodikem. »»»

    4.1.2019 Vzpomínání na jeden film a lidi kolem něj (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Dokumentární film, o kterém bude řeč, se jmenoval Občan Karel Havlíček a v roce 1966 ho natočil režisér Jaromil Jireš. Využil historické téma, aby v podmínkách uvolňování poměrů šedesátých let ve spolupráci se studenty a profesory natočil debatu o svobodě tisku. To vše na pozadí rekonstrukce soudního sporu Karla Havlíčka Borovského, k němuž se vyjadřovali čerství adepti novinářského studia Fakulty osvěty a novinářství a také studenti Filosofické fakulty. Po krátké inscenaci soudního jednání s Havlíčkem se rozvinula debata, kterou moderoval historik František Červinka. »»»

    29.12.2018 Jak BBC s brexitem zklamala (Nick Cohen - The New York Review of Books, 12. 7. 2018)
    Na konci loňského roku mělo vedení BBC tu drzost a vztyčilo před svým hlavním stanem uprostřed Londýna bronzovou sochu George Orwella. Sochař vystihl Orwellovu sršatost. Orwell zde má jednu ruku opřenou v bok, druhou směřuje dopředu s cigaretou mezi prsty, jakoby se ocitl uprostřed nějaké debaty. Do zdi za ním je vytesáno žurnalistické motto, o němž Orwell a BBC chtěli, abychom ho znali: „Jestliže svoboda vůbec něco znamená, pak znamená právo říkat lidem to, co nechtějí slyšet.“ »»»

    17.12.2018 Novináři a sociální média (Mediažurnál 4/2018 - nekrácená verze)
    Když berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Polák před státní návštěvou Miloše Zemana v Německu umístil na svůj facebookový profil nepotvrzenou zprávu, podle níž s prezidentem letí do Berlína „tři lékaři a čtyři zdravotní sestry," vyvolalo to ostrou reakci. Prezident informaci veřejně zesměšnil bonmotem: sestřičky prý nejsou čtyři, ale je jich šest, a tvoří harém pro všechny členy delegace. Případ tak získal publicitu v médiích. »»»

    17.12.2018 Pravidla pro chování novinářů na sociálních médiích (Příloha Louče)
    Citace z příručky Amerického novinářského sdružení ASNE (American Society of News Editors)
    Doplněné o další citace z domácích i zahraničních kodexů
    »»»

    30.11.2018 Jak se lži na internetu stávají (v Americe) pravdou
    (Překlad článku z The Washington Post k zamyšlení, kolik podobných lidí máme u nás.)
    Jediným světlem v domě bylo světlo ze tří počítačových monitorů. Christopher Blair (46 let) se posadil ke klávesnici a začal psát. Jeho žena odešla do práce, děti byly na cestě do školy, ale na něj čekalo v online světě jiné společenství, ireálný svět, v němž nic nebylo přesně tak, jak se zdálo být. Přihlásil se na svou webovou stránku a začal vymýšlet svoji zprávu toho dne.
    »»»

    19.11.2018 Zprávy, které jinde nenajdete (Týdeník Rozhlas 46/2018)
    Když se reportéři pořadu Newsroom ČT24 zeptali předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Ivana Krejčího, co říká novému zpravodajství TV Barrandov s názvem Moje zprávy, odpověděl: „Budeme i na základě diváckých stížností ten pořad monitorovat. Jestli ta analýza to vyhodnotí, že to nenaplňuje znaky zpravodajství, tak potom přistoupíme k dalším krokům." »»»

    11.11.2018 Setkávání s Janem Petránkem (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Tahle fotografie pochází z 30. září 1969, jejím autorem je Jiří Věrčák. Na fotografii jsou Jana Weinerová a Milan Šmíd, vstupující toho dne na Novoměstské radnici v Praze do svazku manželského. Vlevo v pozadí přihlíží teta z Jindřichova Hradce. V popředí s mikrofonem natáčí rozhlasovou reportáž Jan Petránek. Odpověď na otázku, co Jan Petránek na té svatbě dělal, je jednoduchá... »»»

    5.11.2018 Jaromír Soukup a vaječný koňak
    K té informaci jsem se dostal díky pořadu Moje zprávy Jaromíra Soukupa na TV Barrandov. Pořad se začal vysílat v pondělí 29. října. O dva dny později ve středu jsem se z něj dozvěděl: „A na závěr pár rychlých zpráv. Málem bych totiž zapomněl, koňak, koňáček. Další důležitá zpráva z Bruselu. Vaječný koňak nesmí obsahovat mléko. Rozhodl tak Evropský soud. To znamená, že Juncker..." »»»

    29.10.2018 Ohlédnutí za stým výročím
    Zpráv, článků, komentářů, historických ohlédnutí a nejrůznějších názorů vztahujících se ke stému výročí založení československého státu bylo tolik, že by to vydalo na knihu. Já se spokojím se stručným záznamem událostí pro potřeby Louče. Z těch, které média pokrývala v týdnu končícím nedělí 28. října, výrazně vyčnívají tři: znovuotevření budovy Národního muzea v Praze, vojenská přehlídka v Dejvicích a tradiční oslavy a vyznamenávání ve Vladislavském sále Pražského hradu. »»»

    25.10.2018 Mají veřejnoprávní média v ČR existovat?
    Úvodní referát k tématu veřejného slyšení k petici „Braňme média veřejné služby!“ Praha, Senát 23. říjen 2018 »»»

    8.10.2018 Novináři a sociální sítě - nástroj, či hračka? (Týdeník Rozhlas 40/2018)
    Stalo se den před nedávnou návštěvou našeho prezidenta v Německu. Zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Polák na svém soukromém facebookovém profilu podlehl pokušení pochlubit se informací získanou off the record, tedy neoficiální cestou, a napsal: „Návštěva Miloše Zemana v Berlíně je podobná té před pěti lety. Ovšem s tím rozdílem, že teď s ním letí i tři lékaři a čtyři zdravotní sestry." »»»

    6.10.2018 Média veřejné služby mají v Německu zelenou (Mediažurnál 3/2018)
    Německý spolkový ústavní soud letos v červenci podpořil vysílání veřejné služby, když konstatoval, že způsob jeho financování není v rozporu s ústavou. Dlouho očekávaný výrok ve věci tzv. Rundfunkbeitrag, povinného příspěvku na rozhlasové a televizní vysílání stanic ARD, ZDF a Deutschlandfunk, ústavní soud zdůvodnil kromě jiného zvýšeným významem veřejnoprávního vysílání v době, kdy komerční média nejsou schopna zajistit rozmanitost pořadů v takové šíři, jak to činí média veřejné služby. »»»

    24.9.2018 Moje dotýkání a potýkání s Petrem Štěpánkem (kandidátem členství v RRTV)
    Životaběhy Petra Štěpánka a mé maličkosti se v minulosti občas protnuly. Byl jsem přítomen na oné slavné tiskovce Rady ČR pro R a TV vysílání, která se konala v lednu 1997, krátce poté, co vyšly najevo majetkové čachry v TV Nova činěné za zády regulátora. Na zdejší vystoupení Petra Štěpánka bezprostředně reagoval Vladimír Železný v pořadu Volejte řediteli; Štěpánkova slova citoval a nazval ho tajtrlíkem. »»»

    21.9.2018 Chronologie jednoho novinářského úletu
    Facebookový profil zpravodaje ČRo v Německu Pavla Poláka
    19. září - 10:12
    "Návštěva Miloše Zemana v Berlíně je podobná té před pěti lety. Ovšem s tím rozdílem, že teď s ním letí i tři lékaři a čtyři zdravotní sestry. Celá třídenní návštěva je spočítaná na krok přesně a pokud možno bez schodů. Vykonávat úřad prezidenta je bezesporu náročné...."
    »»»

    27.8.2018 Slova, která mohou ublížit (Týdeník rozhlas 34/2018)
    „U lavice dítě stálo, z plna hrdla křičelo. Bodejž jsi jen trochu málo, ty cikáně, mlčelo!“ Všichni známe začátek balady Polednice z Erbenovy sbírky Kytice. Proč jsem si na ni vzpomněl? Protože se ve veřejných diskusích znovu a znovu vrací nezodpovězená otázka, zda a do jaké míry zlá a nenávistná slova mohou ublížit nejen psychicky, ale i fyzicky, a proto by měla být v médiích masové komunikace zakázána nebo penalizována. »»»

    30.7.2018 Jak dál s Německem a EU (závěr seriálu Německo a my)
    Jestliže někdo náhodou zabloudil na tuto stránku, měl by si přečíst úvod k seriálu, který nyní uzavírám. V úvodu totiž vysvětluji, co mě vedlo k sepisování textů o Německu a našich vzájemných vztazích (viz seznam pod čarou). Hlavním účelem bylo připomenout některá fakta těm, kteří jako jeden z argumentů proti našemu členství v Evropské unii vytahují německého strašáka. Podle nich současné Německo využívá EU jako nástroj k ovládnutí Evropy, a neváhají srovnávat současné Německo s Německem nacistickým, když vytvářejí paralely současného stavu s německou expanzí v druhé světové válce. »»»

    16.7.2018 Pojďme si říct, jak je to doopravdy (Týdeník rozhlas 28/2018)
    Anglické sousloví fact-checking znamená „ověřování faktů“, které by mělo být běžnou praxí v každé redakci. Každý údaj, každou informaci by měl příslušný redaktor či editor zkontrolovat a ověřit natolik, aby nedošlo k tomu, čemu se říká novinářská kachna, tedy zpráva neověřená, falešná, nepravdivá. Proč právě kachna? Protože zkratka N. T. pro latinské „non testatum“, „neověřeno", kterou se kdysi dávno v Německu označovaly zprávy, jejichž zdroj byl pochybný, se v jazyce našich sousedů čte jako „enté“, die Ente, neboli kachna. »»»

    6.7.2018 Německo a my – úvod k seriálu (publikováno na Aktuálně.cz 7.6.2018)
    Nedávno jsem se zúčastnil jako náhodný host setkání renomovaných historiků, na němž byla představena nová publikace zkoumající interpretaci dějin českého národa. V následné debatě zazněl nářek nad tím, jak výsledky bádání historiků, které po roce 1989 již nejsou omezovány svěrací kazajkou totalitní státní ideologie, se nedostávají k širší veřejnosti, takže tato veřejnost svoji minulost a vlastně i historickou současnost stále vnímá prostřednictví stereotypů a mýtů účelově produkovaných v minulosti a dnes tak hojně zneužívaných v politických kampaních. Za hlavní viníky byla označena vzdělávací soustava a také média. »»»

    27.6.2018 Ústavní soud a mediální kauzy (Mediažurnál 2/2018)
    Dvě rozhodnutí, která letos vydal Ústavní soud, dávají nahlédnout do způsobu, jakým náš soudní systém přistupuje k uplatňování článku 17 Listiny základních práv a svobod, deklarujícím svobodu projevu a právo na informace. Rozhodnutím Ústavního soudu II. ÚS 3341/16 ze dne 20. 3. 2018 skončila téměř sedmiletá soudní anabáze... »»»

    21.6.2018 Stručné vádemékum k "vyhnaneckému" projevu Angely Merkelové
    Podobně jako jiné státy, také Spolková republika Německo má svoje státní svátky, významné a památné dny. Před čtyřmi roky k nim přibyl Památný (vzpomínkový?) den obětí útěků a vyhánění (vyhnání?) - Gedenktag für die Opfer von Flucht und Vertreibung. Spolková vláda ho vyhlásila 6. října 2014, aniž to česká média zaznamenala. Vláda tak reagovala na politický tlak, kterému čelila již delší dobu, aby se oficiálně připomenulo také utrpení civilního německého obyvatelstva po druhé světové válce. »»»

    5.6.2018 Facebook na europranýři (Týdeník rozhlas 22/2018)
    „Jak chcete, aby na vás lidi vzpomínali? Jako na jednoho ze tří internetových gigantů spolu s Bill Gatesem a Steve Jobsem, kteří obohatili náš svět? Nebo jako na génia, který vytvořil digitální monstrum ničící naši demokracii? To je otázka, kterou byste si měl položit.“ S touto otázkou se na Marka Zuckerberga obrátil europoslanec Guy Verhofstadt ... »»»

    30.5.2018 Příběh Tommyho Robinsona aneb Globální Facebook a novináři, kteří nectí fakta
    V úterý 29. května kolem šesté hodiny odpoledne se před britskou ambasádou v Praze shromáždila skupina možná padesáti možná sedmdesáti lidí na akci Za svobodu slova, kterou svolala Generace Identity - spolek pro ochranu evropského dědictví. Z akce pořídil video známý exponent pravicové scény a častý návštěvník Soukupových Arén na TV Barrandov Žarko Raptor Jovanovič. »»»

    14.5.2018 Václav Klaus a jeho zahraniční projevy
    Již vícekrát jsem se pozastavil nad tím, s jakou lehkostí a bezstarostností propůjčuje Václav Klaus kredit svého jména a své bývalé funkce nejrůznějším organizacím a spolkům. Mám na mysli například pravicovou a nacionalistickou Alianci pro Německo AfD, která kromě svého antievropského zaměření, tak lahodící uchu Václava Klause, ve své členské základně ukrývá latentní rezidua velkoněmeckého nacionalismu, s nímž má český národ dost špatné zkušenosti. To však bývalému českému prezidentovi zjevně nevadí, nebo to záměrně přehlíží. »»»

    2.5.2018 Prvomájové vzpomínání (také televizní) (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    V úterý ráno jsem v rozhlase vyslechl rozhovor, který mi nabídl další důkaz o nespolehlivosti pamětníků. V pořadu stanice ČRo Úterní ranní Plus se mluvilo o prvomájových oslavách v roce Pražského jara 1968 takto: ženský hlas: „To byla vopravdu taková spontánní akce, teda ten první máj. Poprvé jsem zažila první máj, kdy tedy jsme nešli z donucení ale dobrovolně…“ »»»

    23.4.2018 Problémy s objektivitou (Týdeník rozhlas 17/2018)
    Letos v únoru, bez většího zájmu médií, Ústavní soud zrušil rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a následné rozsudky Městského soudu a Nejvyššího správního soudu, na jejichž základě musela TV Nova zaplatit pokutu za porušení vysílacího zákona. Jednalo se o paragraf 31 odstavec 3 zákona 231/2001, který všem provozovatelům vysílání ukládá povinnost zajistit, „aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti... »»»

    10.4.2018 Poněkud nepovedený příměr Ondřeje Neffa
    Ondřej Neff je publicista známý tím, že má na řadu věcí silné názory. Bohužel jeho silná a jednoznačná stanoviska – tak vítaná všemi, kterým vyhovuje, když jim někdo nabídne jednoduchou odpověď na složitou otázku – se ne vždy opírají o znalost reálií a kvalifikované zhodnocení situace. Příkladem může být jeho včerejší glosa „Finsko – náš vzor“ v rubrice „Politický cirkus“ na webu Neviditelný pes. »»»

    12.3.2018 Poučení ze Švýcarska (Týdeník rozhlas 11/2018)
    V době, kdy útoky ze strany politiků na média u nás sílí, ve Švýcarsku proběhl plebiscit, v němž se občané této země rozhodli svá veřejnoprávní média podpořit. Stalo se tak při hlasování o lidové iniciativě No Billag navrhující zrušení rozhlasového a televizního poplatku, z něhož se financují veřejnoprávní rozhlas a televize SRG/SSR. »»»

    2.3.2018 Soukupových sedm miliard z jiného pohledu
    Nevím, proč dehonestovat Kauzy Jaroslava Soukupa zesměšňováním a trapnými vtipy, když takový postoj je kontraproduktivní. Jenom posílí jeho zastánce. Zkusme se vžít do role obyčejného diváka, který nemá páru, jak to v médiích a v televizním byznysu chodí, když na něj Jaroslav Soukup ve svých kauzách o České televizi neustále útočí sumou sedmi miliard „bez jakékoli kontroly.“ »»»

    28.2.2018 Jaroslav Med a jeho včela (z cyklu Koho to dnes zajímá)
    Dlouho jsem váhal, zda se mám připojit k nekrologům literárního kritika, historika, spisovatele a vysokoškolského pedagoga Jaroslava Meda svoji vzpomínkou, jež má víceméně povahu obyčejného „name dropping“, tj. upozornění „já jsem se tím člověkem také znal“ používaného lidmi, kteří se chtějí ohřát ve světle reflektorů namířených na celebritu. Nakonec jsem neodolal, protože bych rád upozornil také na osud jeho životní družky Mileny Medové, rozené Svobodové, se kterou jsem měl tu čest spolupracovat v Československé televizi. »»»

    24.2.2018 V čem se - podle mého názoru - Jan Jirák mýlí
    Informační server Aktuálně.cz zveřejnil 10 února rozhovor s mediálním expertem a profesorem žurnalistiky Janem Jirákem uvedený titulkem: „Sílu dezinformací přeceňujeme. Čtenář má stejné právo na pravdu i na lež, říká mediální expert Jirák.“ Jan Jirák se zde vyjadřuje o médiích a volbách prezidenta, o dezinformacích a svobodě projevu, o médiích veřejné služby, o konfliktu mezi ředitelem rozhlasu René Zavoralem a Jankem Kroupou, o investigativní žurnalistice a objektivitě. »»»

    18.2.2018 Švýcaři budou hlasovat o poplatku
    Zatímco americkou společnost rozděluje Donald Trump, Velkou Británii brexit a českou společnost osobnost Miloše Zemana, obyvatele Švýcarska dnes dělí debata o rozhlasovém a televizním poplatku. Za dva týdny 4. března půjdou k volebním urnám, aby vyjádřili své ano či ne k lidové iniciativě No Billag, která žádá, aby se poplatek zrušil. »»»

    28.1.2018 Prezidentská volba - viděno z daleka
    Odloučen od Louče zahraniční dovolenou a svoji neschopností ji z iPadu aktualizovat, uchyluji se na Facebook, abych zaznamenal své pocity před druhým a rozhodujícím kolem volby, které se bohužel nezúčastním. Zázrak internetu mi umožnil sledovat všechny prezidentské debaty včetně těch (ne)debat na Nově a na TV Barrandov... »»»

    22.1.2018 Dobrý úmysl, problematické provedení (Týdeník rozhlas 4/2018)
    Od začátku roku mají německá média kromě sestavování vlády ještě jedno žhavé téma - zákon „ke zlepšení prosazování práva v sociálních sítích“ označený jako NetzDG. Podle tohoto zákona mají sociální sítě od 1. ledna přísněji posuzovat obsah příspěvků svých uživatelů. Konkrétně se to týká sociálních sítí Facebook, Twitter, YouTube a Snapchat. Zákon vyvolal rozporné reakce... »»»

    4.1.2018 Vzpomínání na „dabing street“... (z cyklu Koho to dnes zajímá)
    Česká televize v těchto dnech začne vysílat komediální seriál Petra Zelenky Dabing Street, jehož podkladem je stejnojmenná divadelní hra, kterou režisér a scenárista napsal pro Dejvické divadlo. Z popisky seriálu na stránkách České televize jsem vyrozuměl, že se děj točí kolem malého soukromého dabingového studia ZERO. Já bych však rád vzpomenul na skutečnou „dabing street“... »»»

    WWW LOUČ
    CHRONOLOGICKÝ ARCHIV | TEMATICKÝ ARCHIV (do roku 2004) | ARCHIV AKTUALIT

    NAVRCHOLU.cz

    zobrazované stránky

    Copyright © Milan Šmíd

    Počítadlo Toplist zapnuto 4.4.2005
    TOPlist