Jiří Balvín jako východisko z nouze?
Komentář k volbě generálního ředitele ČT

Rada ČT včera 31.10. zvolila nového ředitele ČT Jiřího Balvína. Opět se to neobešlo bez demonstrativních demisí a podezřívavých komentářů. Naštěstí byly v menšině, protože tentokráte se volba - alespoň dle mého názoru - obešla bez tahání za nitky ze stranických sekretariátů. Ti lidé v Radě se rozhodovali podle svého vědomí a svědomí a vybírali z toho, co bylo k dispozici. Já už jsem se k věci vyjadřoval tady před dvěma měsíci.

Volbu si vykládám tak, že lidé v Radě ČT se báli, aby křehká kocábka ČT, jejíž potopení by si tolik lidí přálo, se ještě více nerozhoupala a proto nechtěli nic riskovat. Já jim to nezazlívám.

Mně osobně je sice líto kvalitního projektu Petra Sládečka, ale respektuji fakt, že Sládeček byl Radou zvážen také jako realizátor svého projektu a v tomto ohledu byl shledán lehkým. Zda oprávněně nebo neoprávněně, to by se mohlo ukázat jedině po jeho jmenování. Ale jak známo, historie nezná žádná kdyby...

Ačkoliv mi jeden můj čtenář radil, abych neztrácel čas a energii polemikami s těmi třemi .... v Britských listech, nedá mi to, abych se nepozastavil nad komentářem Jana Čulíka k volbě Jiřího Balvína, který stupněm své arogance překonává Čulíkův průměr.

Poté, co samozvaně nazval volbu Jiřího Balvína "protizákonnou a nelegitimní" (neboť odmítá vzít v úvahu výjimky ze paragrafu 7, odst.3 zákona o ČT), Čulík prohlašuje "Kdyby bylo konkursní řízení veřejné, jak požaduje zákon, lidé by mohli posoudit hodnotu jednotlivých předložených projektů a pro Radu by bylo obtížné zdůvodnit, proč případně vybrala špatného kandidáta."

Je možné, že o použitých paragrafech pro výjimku z veřejnosti jednání Rady ČT by se dalo diskutovat, nicméně se domnívám, že to rozhodnutí bylo funkční, a že proces volby nezdeformovalo. Naopak, ochránilo soukromí zpovídaných kandidátů.

Navíc: pokud lidé chtěli, pak se kdykoli o hodnotě jednotlivých projektů mohli kdykoli na vlastní oči přesvědčit. Vždyť to byly právě Britské listy, Svět Namodro a také Louč, kde si každý ty projekty mohl přečíst.

Jako obvykle, Čulík končí katastroficky, představením vize zániku a privatizace ČT. Nyní už jenom čekám na to, kdy Čulík označí volbu Jiřího Balvína za protidemokratický zvrat podobně, jako to učinil před třemi lety, když Ivan Kytka pod tlakem rezignoval na místo šéfa zpravodajství ČT.

Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi ve znění pozdějších novel, naposledy 39/2001 Sb.

paragraf 7
(1) Činnost Rady se řídí jednacím řádem, který Rada přijme do třiceti dnů od začátku funkčního období.
(2) Rada přijímá rozhodnutí nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů, s výjimkou rozhodnutí o jmenování a odvolání generálního ředitele České televize (dále jen "generální ředitel"), k němuž je zapotřebí alespoň 10 hlasů členů Rady.
(3) Jednání Rady je veřejné. Veřejnost může být na základě usnesení Rady z celého jednání nebo z jeho části vyloučena, jsou-li projednávány skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.3a) Osobu, která narušuje veřejné jednání, může předsedající napomenout a za opakované narušování veřejného jednání vykázat z jednacích prostor.
(4) Z jednání Rady pořizuje předsedající zápis, jehož součástí nejsou skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů. Zápis z jednání Rady, schválené dokumenty podle § 8, popřípadě usnesení Rady o vyloučení veřejnosti z jejího jednání musí být nejpozději do 3 dnů ode dne jednání Rady uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.

pozn: 3a) Například § 17 až 20 obchodního zákoníku, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.

Obchodní zákoník

Díl V: Obchodní tajemství

paragraf 17
Předmětem práv náležejících k podniku je i obchodní tajemství. Obchodní tajemství tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje.
paragraf 18
Podnikatel provozující podnik, na který se obchodní tajemství vztahuje, má výlučné právo tímto tajemstvím nakládat, zejména udělit svolení k jeho užití a stanovit podmínky takového užití.
paragraf 19
Právo k obchodnímu tajemství trvá, pokud trvají skutečnosti uvedené v par. 17.
paragraf 20
Proti porušení nebo ohrožení práva na obchodní tajemství přísluší podnikateli právní ochrana jako při nekalé soutěži.