Ke společným anténám se nevracejme
Komentář v HN 3.1.2002
(původní návrh titulku: Zpět ke společným anténám?)

Několik tisíc domácností v Praze, Brně a Olomouci i několik stovek rodin v Litvínově a Teplicích přišlo o nabídku kabelové televize. Žijí v domech, kam se signál televizních programů dostával bezdrátovým přenosem MMDS (Microwave Multipoint Distribution System).

Bezdrátový přenos s koncem roku 2001 skončil, protože používané kmitočtové pásmo se musí odevzdat mobilním komunikacím třetí generace. V některých místech se podařilo nahradit MMDS nově položenými optickými kabely, a kabelové firmy zde nabízejí přechod na srovnatelné a lepší služby, protože je v nich obsažen i internet za paušální měsíční poplatek.

Jsou ovšem místa, kam kabel nedorazil buď z časových a technických důvodů, nebo kvůli tomu, že tato investice není ekonomicky efektivní. Těch domácností není relativně mnoho, údajně kolem dvaceti tisíc, ale je jich zase dost na to, aby jejich nespokojený hlas pronikl přes média na veřejnost.

Tito zákazníci mají často dojem, že se jim nenabízejí služby, které by chtěli, a naopak se jim vnucují služby, o které zájem nemají.

V České republice jsou dnes tři dominantní operátoři kabelových komunikací: UPC, Intercable a TES Media. Ukončení provozu MMDS se týká dvou z nich, UPC a TES Media, přičemž UPC je na tom hůře, neboť její firma KabelNet kdysi bezdrátově zásobovala televizními programy čtyřicet tisíc domácností.

TES Media tvrdí, že problém vyřešila, protože litvínovské domácnosti se podařilo převést na kabel. A v Teplicích jde jen o několik stovek domácností, kterým firma nabídla náhradní řešení na úrovni provozu společné antény s možností doplnit terestrické programy výběrem volných satelitů.

UPC nabízí zákazníkům, kteří přijdou o dosavadní kabelovou nabídku, svoji novou satelitní službu UPC Direct. Problém je ovšem v tom, že základní nabídka Rodina zde stojí 512 korun měsíčně a neobsahuje české programy z pozemních vysílačů.

Ve svém informačním letáku UPC naznačuje, že je schopna signál českých programů se satelitní nabídkou sloučit, což ovšem neřeší situaci těch, kteří nechtějí mít nabídku Rodina za 500 korun a stačila jim někdejší redukovaná nabídka, za kterou platili pětkrát méně.

Argument: Nic vám nenutíme, můžete se vrátit ke společným anténám, působí provokativně tam, kde rozvody společných antén se zrušily nebo kde - například v nové zástavbě - se vůbec nevybudovaly.

Spory o tom, kdo za co může a kdo by měl nyní komu co zaplatit nebo nahradit, jsou často velice individuální podle dříve uzavíraných smluv, a proto nelze generalizovat a kabelové firmy paušálně odsuzovat.

Navíc UPC zcela právem odmítá kritiku těch, kteří se k programům šířeným vzduchem dostávali nezákonně s pomocí pirátských kódovacích karet. Tito lidé by své stížnosti na ztracenou investici měli spíše adresovat nezodpovědným obchodníkům, kteří jim tuto ilegální službu nabízeli.

Jedno je však jisté - k řadě problémů a konfliktů nemuselo dojít, kdyby si majitelé domů a nájemníci lépe ohlídali své zájmy v uzavíraných smlouvách a kdyby UPC dnes navrhovala bývalým zákazníkům KabelNetu technicky a cenově přijatelnější řešení, včetně možnosti obnovit v domě funkci společného anténního rozvodu.

Znám případy, kdy se nájemníci rozhodli satelitní nabídku UPC Direct ignorovat, od KabelNetu/UPC domovní rozvody odkoupili a našli si firmu, která jim zajišťuje dodávku televizních signálů na bázi společné antény s adresovatelnými zásuvkami. Ten, kdo chce mít jen české programy, platí přijatelný základ, ten, kdo chce mít ještě něco navíc - většinou volné nekódované satelitní programy - si připlatí.

Někdo může namítnout - je to krok zpátky, protože společná anténa neumožní přístup ke stále se rozšiřující nabídce placených programů, nemluvě o perspektivě datových služeb. Tato námitka je zcela oprávněná a společná anténa není tím nejlepším a progresívním řešením.

Na druhé straně takové řešení vysílá pro UPC i další kabelové firmy signál: Obejdeme se bez vás a zájem o vás projevíme až tehdy, kdy k nám přivedete kabel, nebo až nám navrhnete takovou nabídku, jejíž cena bude odpovídat hodnotě poskytovaných služeb, kupní síle a reálným možnostem zákaznického trhu.