Vysoká hra o digitální budoucnost
Článek ze strany Média 22.1.2002

Prodej kabelových sítí kdysi monopolního Telekomu rozhýbal německou mediální scénu - Na nejbohatší mediální trh Evropy útočí americké kabelové firmy. Své zájmy by zde rád prosadil i Rupert Murdoch.

"Rok 2001 byl možná posledním rokem přehledného německého televizního světa, který tvořily dvě veřejnoprávní a dvě soukromé rodiny," řekl nedávno německé agentuře DPA předseda regulačních úřadů pro vysílání Norbert Schneider.

Německý mediální trh je nejen nejbohatší v Evropě, ale pro německého diváka také jedním z nejlevnějších. Veřejnoprávní rodiny ARD a ZDF si v konkurenci s komerční televizí dokázaly uchovat dobrou pozici díky silnému finančnímu zázemí, které jim poskytuje poplatek od 33,5 miliónu domácností.

ARD je společenstvím deseti stanic, které se podílejí na skladbě celostátního prvního programu, ale kromě toho vysílají vlastní regionální programy. Připočteme-li k nim program 3SAT, parlamentní Phoenix, dětský Kinderkanal a umělecký ARTE, dostaneme 14 televizních programů, které veřejnoprávní sektor německému divákovi nabízí.

Zhruba stejně velkou nekódovanou nabídku nabízí soukromá televize, z větší části ovládaná dvěma rodinami, o kterých se Schneider zmiňoval. Jsou to mediální koncerny Bertelsmann (RTL) a KirchGruppe (SAT-1, Pro-Sieben, DSF).

Ne každý z uvedených programů se vysílá pozemními vysílači. Ale pokud si divák pořídí kabelovou televizi, pak v poměrně laciné základní nabídce najde až tři desítky německy mluvících programů.

Kabelová hrozba z USA

Na rozdíl od českého diváka, který ze tří čtvrtin přijímá televizní signál vlastní nebo společnou anténou, v Německu na anténě závisí jen 10 procent televizních diváků. 18,9 miliónu domácností se připojuje na kabel a 11,1 miliónu domů a bytů využívá satelit. Pro srovnání - v České republice službu kabelové televize využívá 665 tisíc domácností, méně než 20 procent.

Vysoké procento kabelových domácností v Německu je výsledkem státní politiky 80. a 90. let, která výstavbu kabelových sítí prosazovala a prostřednictvím kdysi monopolního Telekomu nepřímo dotovala.

Sítě Telekomu s kapacitou 33 televizních programů však mezitím zastaraly a pro digitální služby se musí modernizovat. V praxi to znamená změnit jejich šířku pásma ze 450 MHz na 862 MHz a zavést zpětný kanál, který by mohl sloužit také internetu a datovým službám.

Zadlužený Telekom začal své kabelové systémy prodávat těm, kteří jsou ochotni do modernizace investovat. Kabelová firma Iesy v Hesensku získala 1,8 miliónu přípojek a o zbytek projevily zájem finančně silné kabelové firmy z USA.

Skupina Richarda Callahana získala v Severním Porýnsku-Vestfálsku a Bádensku-Württembersku 6,4 miliónu kabelových přípojek. Tento prodej prošel protikartelovou procedurou vcelku bez problémů.

Hladina veřejného mínění se rozbouřila až tehdy, když John Malone, šéf americké Liberty Media, se s Telekomem dohodl, že od něj odkoupí za 5,5 miliardy eur zbývajících šest kabelových systémů. S 10 milióny přípojek, z nichž velká část je v metropolích Berlíně, Hamburku a Mnichově, by se Malone stal rázem dominantním vlastníkem německých kabelů.

Z protivníků spojenci

Vloni 19. září se v Mohuči setkaly špičky německého televizního světa. Šéfové veřejnoprávních televizí ARD a ZDF Fritz Pleitgen a Dieter Stolte, manažeři mediálních koncernů Bertelsmann a KirchMedia, Gerhard Zeiler a Dieter Hahn, a zástupce regulačních orgánů Norbert Schneider, vydali společné prohlášení o tom, že pro budoucí digitální vysílání, ať už satelitní, kabelové nebo terestrické, chtějí zavést jednotný standard MHP.

Multimediální domácí platforma (Multimedia Home Platform) by měla zajistit, aby divák na jednom přijímacím zařízení, ať už to bude set-top box nebo integrovaný televizní přijímač, mohl využívat služby od různých dodavatelů. Podpora MHP překvapila zvláště u KirchMedia, která pro svoji digitální nabídku placených programů Premiere-TV používá dekodér d-box a zatím společný standard odmítala. Mohučské stanovisko bylo vyhlášením války kabelovým baronům.

MHP jen když zaplatíte

Richard Callahan a John Malone mají s digitalizací kabelu zkušenosti z Ameriky. Spotřebitel tam dostává set-top box za nízký vstupní poplatek nebo zdarma, může ho však použít jen pro danou službu. Návratnost investice firmám zajišťuje budoucí prodej placených programů kabelové televize, internetu a také telefonu.

Není pochyb o tom, že Callahan a Malone chtějí v Německu použít cenové modely, které se jim v USA osvědčily: Chceš-li více programů, zaplať za ně. Sto padesát televizních programů v nejrůznějších sestavách stojí měsíčně až 80 eur.

Německý divák, kterého třicet televizních programů stojí měsíčně 30 eur - a to včetně platby koncesionářského poplatku 16,15 eura - může být nemile překvapen. Navíc plány amerických kabelových baronů jsou potenciální hrozbou pro německé televizní programy, které by v budoucnosti mohly ztratit privilegované místo na německých kabelech.

Mluvčí Liberty Media v Německu Miranda Curtis na požadavek zavést MHP odpověděla: "Naše obchodní plány s MHP nepočítají, ale když vysílatelé připlatí 60 - 80 eur na každý set-top box, pak MHP zavedeme."

Slabý článek Leo Kirch

Jedním z těch, kteří mají důvod obávat se příchodu kabelových baronů, je holding Lea Kircha, který své zásoby filmů a televizních programů chtěl zúročit v placené televizi Premiere World. Němečtí diváci, zhýčkaní výběrem laciných volných programů, se však k myšlence placené televize postavili zády.

Před dvěma lety do Premiere World vstoupil Rupert Murdoch se zkušeností s prosperující placenou televizí Sky Digital v Británii. V Premiere koupil 22procentní podíl s podmínkou: Pokud se nepodaří dostat placenou televizi Premiere na zdravější ekonomický základ a pokud nezíská do roku 2002 alespoň 3,5 miliónu abonentů, Murdoch bude mít právo ze společného podniku vystoupit a Kirch mu musí zaplatit kupní cenu včetně úroků.

Dnes má Premiere jen 2,4 miliónu platících diváků a naděje na pronikavý růst je mizivá. Pokud Murdoch uplatní svoji opci, Kirch bude muset letos v říjnu vyplatit v hotovosti nejméně 1,5 miliardy euro.

Banky Kircha podpořily

V prosinci Financial Times napsal, že Murdochova News Intl. nebude chtít vrátit peníze, ale bude žádat podíl v KirchMedia, což je firma, která spravuje rodinné stříbro holdingu - vysílací práva. Přestože nepřátelské převzetí Kirchova impéria obě strany hlučně dementovaly, šlo o skrytou hrozbu.

John Malone, který je menšinovým podílníkem Murdochovy News Corp., krátce nato přišel s nabídkou, že do Premiere World vstoupí sám a Murdocha vyplatí. Minulý týden však nabídku stáhl, když zjistil, že by mu uškodila při jednání s kartelovým úřadem.

Dluhy sužovaný Kirchův holding zatím Murdochův a Maloneho útok odrazil. Přispěl k tomu postoj německých bank, které byly ochotny odložit splátky úvěrů do doby, než Kirch získá peníze odprodejem některých majetkových podílů.

Jedním z prodávaných podílů je účast ve španělské televizi Telecinco, ve které má Kirch za partnera Mediaset dnešního italského premiéra Silvia Berlusconiho. V sobotu se Berlusconi sešel na Sardinii s Murdochem a je téměř zcela jisté, že na pořadu jednání byla i budoucnost německého mediálního trhu.

O tom, zda John Malone dostane svých 10 miliónů kabelových zákazníků, rozhodne do konce února spolkový kartelový úřad. Minulý týden se vynořily pověsti o tom, že kolem Deutsche Bank a Bayerische Landesbank se seskupují konsorcia firem, které by mohly nabídnout Telekomu alternativní nabídku na nákup kabelových sítí. Zatím však není jasné, zda nejde o vypuštěný mediální balónek pro testování reakce protivníka.

John Malone a jeho Liberty Media se vloni přes denverskou firmu UnitedGlobal propojili s UPC, což je majitel naší největší kabelové firmy UPC Česká republika. Bude zajímavé pozorovat, zda a jak se výsledek vysoké hry kabelových patriotů v Německu projeví také u nás.