Předseda PSP Václav Klaus:
(...) Nebyl přijat návrh na přerušení. Já se jen táži sněmovny, jestli s vědomím neuplatnitelnosti stanoviska zastupitelstva hlavního města Prahy udělala toto rozhodnutí. Není to návrh ani vlády, není to návrh ani skupiny poslanců. Je to návrh legitimního orgánu k navrhování i stahování zákonů tohoto typu. Já myslím, že je to velký procedurální problém to zvolit touto cestou. Prosím pana poslance.

Poslanec Libor Krátký:
(...) Pan náměstek se nemůže v tomto smyslu chovat autonomně. Myslím, že je zcela správné poskytnout lhůtu tak, aby se mohl vyjádřit ten orgán, který zákon předložil, to je zastupitelstvo hlavního města Prahy.
(Velký hluk v sále, poslanci buší do lavic.)

Předseda PSP Václav Klaus:
Prosím, aby nikdo nedupal a nebouchal vůči naprosto klidným hlasem pronášenému slušnému vystoupení jednoho z vašich kolegů. Moc prosím, abychom si tady osvojili elementární móresy. Nevím, jestli byl důvod, aby nemohl dokončit své vystoupení. Neříkal nic provokujícím ani urážlivým tónem a já moc prosím, aby se mu o přestávce ti, kteří tady bouchali a dupali, osobně omluvili.
Hlásí se někdo do rozpravy? Prosím, aby se pan poslanec Bláha posadil. Předseda poslaneckého klubu KSČM.

Poslanec Vojtěch Filip:
Děkuji. Pane předsedo, já myslím, že je to podle jednacího řádu celkem jednoduchá situace. I kdyby zastupitelstvo hlavního města Prahy navrhlo ve třetím čtení stažení toho návrhu z projednávání, z programu schůze, je k tomu potřeba souhlasu sněmovny. Takový souhlas - podle toho hlasování o přerušení - tady evidentně není, čili sněmovna o tom chce rozhodnout, protože jsme ve třetím čtení. Já si myslím, že v tuto chvíli nezbývá nic jiného než abychom dokončili hlasování o návrhu zákona.

Předseda PSP Václav Klaus:
Pane poslanče, nezlobte se, ale jste-li právníkem, přečtěte si svou výpověď, kterou jste udělal. Trvám na tom, že jste se dopustil elementární logické chyby. Řekl jste větu, že to musí udělat se souhlasem sněmovny.
Předkladatel neměl právo požádat o stažení tohoto bodu, protože jsme zjistili, že je to jeho kolektivní rozhodnutí, ne soukromé rozhodnutí, proto nemohl podat tento návrh. Proto tento návrh de facto do této chvíle nezazněl, nebyl podán. Proto sněmovna o něm nemohla hlasovat a nemohlo tedy být jasné, jestli hlasovala tak či onak. Jestli jste takovým právníkem, je to velmi smutné.
(Hluk v sále se stupňuje.) To je elementární úvaha. Poslanec Sobotka.

Poslanec Bohuslav Sobotka:
(...) Nic nebránilo zastupitelstvu hlavního města Prahy, aby pro případ přijetí těchto pozměňujících návrhů předem dalo zmocnění představiteli hlavního města Prahy tak, aby v tomto případě mohl zde reagovat a mohl požádat Poslaneckou sněmovnu podle jednacího řádu o souhlas se stažením tohoto předloženého návrhu zákona. Děkuji.

Předseda PSP Václav Klaus:
Pane předsedo, já tady nechci profesorsky školit, ale vy dobře víte, že ten váš příměr s vládou je naprosto falešný, naprosto nesmyslný. Vláda tady má svou lavici, podle jednacího řádu má povinnost tady nepřetržitě sedět, a její vyjádření zde přítomné je jasné, všem srozumitelné. Zastupitelstvo hlavního města Prahy tady nemá lavici, nemá tady povinně sedět, takže váš příměr je naprosto nesmyslný.
Než se každý přihlásíme, třikrát si promysleme, co chceme říci, jinak je to úsměvné a dětinské. Právník poslanec Filip.
(V sále je velký hluk.)

Poslanec Vojtěch Filip:
Pane předsedo, já bych byl velmi rád, kdybyste jako předsedající alespoň poslouchal projevy.

Předseda PSP Václav Klaus:
Já jsem poslouchal.

Poslanec Vojtěch Filip:
Pane předsedo, já jsem podmiňovací způsob ve svém projevu použil. Vy jste tady ze mne dělal hlupáka. Já si myslím, že byste měl zvážit, když neposloucháte projevy poslanců, kteří vystupují když řídíte schůzi, jestli vůbec má smysl, abyste ji řídil. Je pro mne zcela nepochopitelné, že zcela jednoznačně a trvale porušujete jednací řád této sněmovny a děláte z nás sněmovnu, která snad má podléhat zastupitelstvu jednotlivých krajů. Toto je suverénní orgán, a ten se nějak rozhodl.
Prosím, nepřekrucujte cizí řeči! Já také nemluvím o vašem ekonomickém vzdělání, o vašich ekonomických teoriích, a mohl bych o tom dlouze hovořit jako o odstrašujícím příkladu pro celý svět. (Potlesk.)

Předseda PSP Václav Klaus:
To je velmi půvabné, pane poslanče. Přečtěte si stenozáznam svého vystoupení. Já věřím, že se odpoledne omluvíte této sněmovně za své výroky. Poslanec Sobotka.

Poslanec Bohuslav Sobotka:
Pane předsedo, já skutečně velmi nerad protahuji tuto debatu. (...) všichni poslanci v této Poslanecké sněmovně jsou si rovni. Já bych si nikdy nedovolil podobným způsobem školit kolegy v této Poslanecké sněmovně, byť bych zastával jakoukoliv funkci v této Poslanecké sněmovně. I tyto funkce jsou termínované, i tyto funkce jsou voleny členy Poslanecké sněmovny.
Já bych si vás dovolil požádat, pokud se budete napříště pouštět do podobných rozsáhlých polemik, zdali byste, prosím, nepředal řízení schůze některému místopředsedovi Poslanecké sněmovny a neúčastnil se těchto polemik u tohoto pultu jako ostatní poslanci v rámci této procedurální debaty. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda PSP Václav Klaus:
Pane poslanče, já řídím schůzi a dávám či nedávám hlasovat a diskutujeme o tom dávání či nedávání hlasování. O této věci diskutujeme.
Vy jste řekl, že zastupitelstvo má stejné pravomoci jako vláda, já jsem řekl, že to není pravda. Poslanec Koháček.

Poslanec Petr Koháček:
Pane předsedo, dámy a pánové, já bych se vaším prostřednictvím v tomto okamžiku chtěl obrátit na poslance sociální demokracie (různé výkřiky v sále, velký hluk), a to s tím, že ve stejném, velmi obdobném případě na minulé i na této schůzi jsme nepřijali zákon, na který navazoval zákon druhý. Umožnili jsme vládě sociální demokracie stáhnout tyto body z pořadu. (Výkřiky v sále: Není rozprava!) Já vím, že chcete slyšet jen to, co vám vyhovuje. (Protestní výkřiky v sále.) Ale já bych byl rád, abyste měřili všichni ve všech případech alespoň jedním metrem.

Předseda PSP Václav Klaus:
Já jsem nevěděl, kam pan poslanec míří, proto jsem ho nechal. (Hluk v sále sílí, poslanci se smějí, buší do lavic.)
Já přerušuji schůzi do 19.25 hodin na zklidnění některých poslanců.
(Poznámka stenografky: Myšleno zřejmě 12.25 h.)

(Jednání bylo přerušeno ve 12.20 hodin.)

Předseda PSP Václav Klaus:
Prosím, abyste se posadili do lavic. Je 12.25, schůze pokračuje. Hlásí se předseda klubu ODS Vlastimil Tlustý.

Poslanec Vlastimil Tlustý:
(...) Ptám se vás, kterým sociálním demokratům a kterým koaličníkům máme věřit? (...) Tady nejde o žádné procedurální spory, tady vůbec nejde o to, v jakém pořadí a kdy se bude hlasovat, tady jde jen o to, vážená sněmovno, zda budete názor lidí tohoto státu brát vážně či jimi budete pohrdat. A vy jimi pohrdáte. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda PSP Václav Klaus:
Hlásí se předseda klubu ČSSD Sobotka.

Poslanec Bohuslav Sobotka
(...) V tuto chvíli mi dovolte, abych se vrátil k uplynulé rozpravě, jak zde probíhala. Dovolte mi, abych vám citoval § 58, odst. 5 jednacího řádu této Poslanecké sněmovny. Odstavec 5 říká: Chce-li se rozpravy zúčastnit předsedající, předá řízení schůze.
§ 59, odst. 4 říká: Poslanec má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí stanovenou řečnickou lhůtu, může na to předsedající poslance upozornit a volat jej k věci. Vybočuje-li poslanec svým projevem z mezí slušnosti, může jej předsedající volat k pořádku. Nevedlo-li dvojí upozornění k nápravě, může mu slovo odejmout. O námitkách poslance proti rozhodnutí o odnětí slova rozhodne sněmovna bez rozpravy.
Domnívám se, že předcházející vyjádření řídícího schůze pana předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause nesplňovala ty podmínky a mantinely stanovené v tomto jednacím řádu pro chování řídícího schůze v rámci probíhající schůze Poslanecké sněmovny.
Domnívám se, že podobná vyjádření jsou vyjádření, která se určitým způsobem mohou dotýkat cti kolegů a kolegyň, jejichž vystoupení jsou podobným způsobem komentována.
Domnívám se, že bychom v Poslanecké sněmovně se měli pokusit podobné praxi čelit. Proto mi dovolte, abych přednesl procedurální návrh usnesení:
Poslanecká sněmovna žádá předsedu Poslanecké sněmovny, aby neprodleně předal řízení schůze některému z místopředsedů Poslanecké sněmovny. Děkuji.

Předseda PSP Václav Klaus:
Děkuji panu předsedovi klubu ČSSD a o jeho procedurálním návrhu dám neprodleně hlasovat.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování poř. č. 579 z přítomných 163 poslanců 99 pro, 49 proti. Návrh byl přijat. (Potlesk.) Prosím jednoho ze svých dvou kolegů, aby se ujal řízení schůze.

(Řízení schůze se ujímá místopředsedkyně sněmovny Petra Buzková. - Poslanci z poslaneckého klubu ODS opouštějí jednací sál.)

Za předsednictví Petry Buzkové se ujal slova poslanec KDU/ČSL Jan Kasal a znovu přednesl návrh, který sněmovna Václavu Klausovi zamítla - tj. odložit projednávání bodu na 9. duben. Kupodivu, návrh tentokráte prošel - zde je záznam hlasování, ve kterém u poslanců ODS jsou samé nuly. Zkrátka a dobře: jednání parlamentu občas nemá logiku.

P.S. Jsem zvědav, jak tuto epizodu dnes a zítra popíšou naše média. Sněmovní jednání je sice k dispozici v přímém přenosu na této adrese, ale archiv je zatím nedostupný.

Věc se odehrála ve třetím čtení návrhu novely, kdy podle jednacího řádu se pouze hlasuje o předchozích návrzích a lze vznášet jen technické připomínky a procedurální návrhy. Hlasování dopadlo špatně pro pravici a ODS. Náměstek primátora proto chtěl před konečným hlasováním návrh stáhnout. To už ale podle jednacího řádu nešlo.

Proto Klaus jako předsedající přispěchal s procedurálním návrhem na přerušení a odročení konečného rozhodnutí. Prohrál. A pak dal slovo poslanci ODS Krátkému, který se snažil přemluvit sněmovnu, aby si věc rozmyslela. To už bylo v rozporu s pravidly jednacího řádu, protože nebyla otevřena rozprava. Ve třetím čtení se jen hlasuje a vznášejí technické připomínky. Proto ten hluk a nespokojenost v sále.

Pak už se řízení Klausovi zcela vymklo z rukou, protože se přeslechl a špatně interpretoval Filipovo vystoupení a umožnil poslanci Koháčkovi, aby se namísto technických a procedurálních připomínek pustil do všeobecné rozpravy. Proto jeho odvolání z řízení schůze bylo oprávněné.

Největší paradox spočívá ovšem v tom, že po přestávce a výměně předsedajícího titíž poslanci, kteří Klasuův návrh na odročení odmítli, jej nakonec přijali a tím dali najevo, že si věci ještě jednou rozmyslí. Asi si spočítali, že placení odvozu odpadů je věc, která se dotýká každého z nás, a že právě tuto neochotu zamyslet se ještě jednou nad problémem by mohla ODS využít ve své volební kampani. Tolik můj názor.