Celý text Zemanova vystoupení je zachycen ve stenoprotokolu z jednání Sněmovny. Kromě popisu zdrojů údajné mediokracie si naše deníky všimly zvláště zmínky o "normalizačních komunistických práčatech" a o tom, že podle subjektivního Zemanova názoru "nejpitomějším tvorem na zeměkouli je současný český novinář". Nejpitomější tvorové na zeměkouli se jmenoval komentář BBC.

O demagogickém útoku na Martina Komárka se však média zmiňovala jenom obecně. Zeman zde doslova řekl:

"Bohužel nežijeme v době Karla Havlíčka ani v době Ferdinanda Peroutky. Žijeme v době Martina Komárka. A protože mám poměrně málo času, dovolte mi, abych argumentoval třemi stručnými citáty svůj názor na české novináře v osobě šéfkomentátora Mladé fronty Dnes tím, že uvedu to, co psal v roce 1987 jako komentátor Mladé fronty včera. (Smích v sále.) Je to skutečně pars pro toto, drazí kolegové a kolegyně, protože bych mohl uvádět i další normalizační komunistická práčata z tohoto bulvárního deníku.
Citát první: Nový sovětský volební zákon dává sovětským občanům daleko širší práva než volební zákony v jakékoli kapitalistické zemi. (Smích v sále.)
Citát druhý: Rozumné návrhy Varšavské smlouvy byly opět odmítnuty imperialistickými kruhy. (Smích v sále.)
Citát třetí: Kapitalisté se pokoušejí zneužít černobylské havárie. (Smích v sále.)"

Nemám nejmenší důvod zastávat se Martina Komárka, mistra persifláže ve fejetonech a přílohách, ale názorově zcela nezakotveného komentátora, který svoji vnitřní nejistotu překonává samoúčelným radikalismem. (Kdysi jsem i já Komárka v Louči napadl za jeho nekvalifikovaný komentář.)

Ale skutečně nevím, co vlastně chtěl Zeman dokázat cibulkovským citováním předlistopadového Komárka (bez přesného odkazu, navíc na uvedených titulcích se Komárek vůbec nemusel podílet, ty obvykle tvoří editor) kromě toho, že si tím říkal o smích a potlesk z některých poslaneckých lavic.

Zatímco Eisenhower se ve svém projevu zamýšlel na úlohou státníků, kteří by měli "formovat, vyvažovat a integrovat nové i staré síly v rámci principů demokratického systému, a to vždy směřujíce k nejvyšší cílům svobodné společnosti", Zeman se rozhodl oznámit národu zprávu o nebezpečí mediokracie jako "permanentní vzpouře neschopných". Na zamyšlení nad osudem této země zbyla Zemanovi jen poslední věta: "A konečně mi dovolte, abych nejvíce ze všeho popřál úspěch a štěstí České republice." To proto, že si to před tím musel vyřídit se svými politickými oponenty.

Jestliže Eisenhowerův projev se cituje i po čtyřiceti letech, kdoví zda Zemanovo vystoupení přežije v naší paměti předvolební kampaň. Pokud se Zeman chtěl zapsat do dějin, možná, že měl na rozloučenou raději zazpívat, stejně jako to udělal před čtyřmi lety Vladimír Mečiar.

P.S. Já osobně problém Zemanova rozlučkového projevu vidím především v tom, že Zeman při svém varování před mediokracií střílí beznadějně vedle. Nebezpečí zneužití médií se u nás nedovíjí od spiknutí neúspěšných či neschopných, ale spíše od tiché dohody těch schopných, co jsou schopní všeho. Například toho, aby obětovali národní zájem integrace do civilizované Evropy zájmům partikulárním, kterým vyhovuje současné nestandardní podnikatelské prostředí v České republice.
Zhruba před rokem jsem na konci tohoto komentáře v Louči napsal: "...v budoucnosti se klidně může stát, že ti, kteří ovládají TV Novu a TV Primu, by se jednoho dne mohli rozhodnout, že vzhledem k jejich neprůhlednému stylu podnikání by nebylo příliš dobré vstupovat do EU co nejdříve. A tak bychom se mohli jednoho dne na Nově a na Primě dočkat drobné nenápadné kampaně - vedené samozřejmě pod ušlechtilou vlajkou českého patriotismu - že bude lepší do EU nespěchat.".
Když sleduji současné zpravodajství Novy, mám pocit, že jsem se příliš nemýlil.