Pokus o volební prognózu
aneb Za dva týdny budeme moudřejší

(ÚVODEM DODATEK A OPRAVA 13.6.: Současný volební zákon nezná druhé skrutinium - mea maxima culpa. Hlasy stran, které nepostoupí do parlamentu, se rozdělí již v prvním skrutiniu na úrovni volebních krajů. Kupodivu, na tuto chybu mě upozornil jediný člověk, což svědčí o tom, že znalost našeho volebního zákona nepatří mezi silné stránky žurnalistů, včetně mé osoby.)

Je pozoruhodné, jak se volební preference udávané renomovanými agenturami neshodují. U jedněch je na čele ČSSD, u jiných ODS. Sofres Factum přisuzuje velkým stranám preference 27-29 procent, zatímco STEM uvádí něco mezi 22 a 24 procenty. (Neznám detaily, asi v tom hraje roli rozdílná metodika a dosud nerozhodnutí voliči.) Grafy STEM a CVVM jsou zde.

Částečné vysvětlení stavu prognóz nabízí analytik STEM Jaroslav Huk, který v HN 23.5.2002 v komentáři Bude u voleb poloprázdno? napsal: "Všechny údaje se opírají o odpovědi jen určitého počtu lidí. Část oslovených se prostě nehodlá s tazatelem bavit a rozhovor o politických preferencích odmítne... Máme řadu svědectví od našich tazatelů, že v populaci jako celku ochota "dát se někým neznámým zpovídat z politiky" zřetelně klesá."

Politolog, který by chtěl dnes dát seriozní tip na volební výsledek, by páchal profesní sebevraždu. Ve hře je příliš mnoho neznámých. Kdesi jsme četl radu jednoho prognostika, který říkal: předpovídejte buď co se stane, nebo kdy se to stane, ale nikdy ne dohromady, co a kdy se stane, protože se málokdy trefíte. Já se však přesto o trefu pokusím.

Když existovala ještě Ústřední půjčovna filmů centralizovaného státního filmu, tak se zde organizovalo promítání pro komisi, která měla za úkol odhadovat návštěvnost nových filmů, aby se vědělo, kolik se má vyrobit kopií a jaká bude distribuční strategie. V komisi zasedali renomovaní filmaři a filmoví vědci a také jeden člověk, kterého si jeho kolegové z ÚPF příliš nevážili. Byla to spíše jednodušší povaha, o filmu a filmové vědě příliš nevěděl a nedokázal prý rozeznat, který film je dobrý a který špatný. Přesto se tento člověk do odhadu návštěvnosti trefoval nejlépe.

Tuhle vzpomínku z druhé ruky uvádím proto, protože nevím, do jaké míry moji prognózu diskvalifikuje fakt, že se příliš spoléhám na statistiku, že politiku sleduji z poněkud exkluzivního prostředí Prahy a proto nejsem schopen empatie do nálad voličstva v menších městech a na venkově, kde sídlí stále velká část českého elektorátu. Na druhé straně si však troufám tvrdit, že mé životní zkušenosti a fakt, že se pohybuji v neprivilegovaných vrstvách, mně spojují se životem práce a běžných denních starostí více než u lidí, jejichž jediná zkušenost s manuální prací se odehrála na chmelové brigádě, a kteří léta nepoužili veřejný dopravní prostředek.

Při prognóze vycházím z volební účasti 70 procent oprávněných voličů, což představuje něco kolem 5,6 miliónů lidí (účast 1996 - 76,41%, účast 1998 - 74,03%). Dále vycházím z předpokladu, že český člověk je v podstatě konzervativní povaha, která dává přednost "mírnému pokroku v mezích zákona". Při snížené účasti předpokládám, že se k volbám dostaví hlavně stabilní voliči daných stran. KSČM posílí z 11 na 12-13 procent tím, že pochytá do svých sítí ty, které současný vývoj staví do pozice prohrávajících, a také nižší účastí ve volbách, protože základní voličská základna KSČM - 600 000 voličů - je zatím stabilní. Poslední předpoklad vychází z matematické úvahy o počtu kandidujících stran, a to, že malé strany, které se nedostanou do parlamentu, odčerpají 12-14% hlasů, z nichž budou profitovat ve druhém skrutiniu strany parlamentní (v roce 1996 to bylo 11,16%, v roce 1998 11,31%).

Takže vzhůru ke spekulacím, které jsem vyrobil ve třech variantách. Já osobně věřím na variantu A, ale nevylučuji ani Varianty B a C (toho céčka se spíše obávám).

Varianta A - vítěz voleb ČSSD:

ČSSD	31 %
ODS	29 %
Koalice	14 %
KSČM	13 %
neparlamentní strany	13 %

Komentář: ČSSD ztratí hlasy ve srovnání s rokem 1998, nicméně udrží se na čele, i když ODS posílí. Nespokojenci zleva půjdou ke KSČM a nespokojenci zprava ke Koalici. Po rozdělení hlasů ve druhém skrutiniu vzniká teoretická možnost většinové koalice ČSSD s Koalicí KDU/ČSL/US. Pokud by tyto dva politické subjekty nemohly dát dohromady většinovou vládu, není vyloučena ani Velká koalice ČSSD a ODS. Ovšem Špidla jako předseda vlády činí účast Václava Klause ve vládě nepravděpodobnou, nicméně tato varianta by nejvíce usnadnila cestu Václavu Klausovi na Hrad. Jeho prezidentství může být součástí koaliční dohody.

Varianta B - vítěz voleb ODS:

ODS	32 %
ČSSD	30 %
Koalice	11 %
KSČM	13 %
neparlamentní strany	14 %

Komentář: Tato možnost přichází v úvahu tehdy, když se k ODS vrátí pravicoví voliči zklamaní účinkováním Unie Svobody od roku 1998. V takovém případě však jedinou možnou většinovou vládou je Velká koalice, protože Koalice nedodá ODS dostatečný počet mandátů nad 50 procent. Může však vzniknout menšinová koalice i menšinová vláda ODS s opoziční smlouvou v obráceném gardu.

Varianta C - katastrofická

ODS	32 %
ČSSD	32 %
Koalice	9,8 %
KSČM	13 %
neparlamentní strany	14,2 %

Komentář: Malá volební účast, nedůvěra ve čtyřkoaličně-koaliční partnerství a roztříštěnost nespokojenců do množství malých stran zabrání tomu, aby Koalice dostala 10 procent hlasů a vstoupila do Sněmovny. Tím přijde nazmar skoro 10 procent hlasů, což učiní z KSČM třetí nejsilnější stranu.Vznikne LePenovský efekt spojenectví ODS a ČSSD za každou cenu proti komunistům. Takové spojenectví však asi nebude mít dlouhé trvání a může vést k předčasným volbám.

Suma sumárum: Vychází mi to tak, že Velká koalice je silně pravděpodobnou, i když ne jedinou variantou. Mám pocit, že si toho jsou vědomi i naši čelní politici, kteří se snaží, seč mohou, aby si předem nepálili mosty. Zcela konkrétní příklad: včerejší debata Klaus-Špidla v Nedělní partii na TV Prima. Předseda ČSSD Vladimír Špidla zde s notnou dávkou demagogie prohlásil cosi v tom smyslu, že ještě měsíc Klausovy vlády a dopadli jsme jako v Argentině. Ve Václavu Klausovi se to vařilo, ale udržel se na uzdě. Je natolik inteligentní, že ví, že Špidla se může stát jeho vládním kolegou (Varianta B).