zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií | © Milan Šmíd |
25.6.2002 | RUBRIKA: TV NOVA |
Média pohřbívají Železného ředitele
(Odpověď na otázky redaktora ČTK)
České deníky včera udělaly kříž nad budoucností Vladimíra Železného ve funkci ředitele Novy, a to všechno hlavně na základě sobotního pořadu Volejte řediteli, kde Železný připustil možnost svého odchodu slovy: "Věřím, že se možná uvidíme u dalšího vydání pořadu Volejte řediteli. Pokud bychom se neviděli, tak na shledanou v lepších časech."
Redaktor ČTK se mě včera e-mailem zeptal: “Co soudíte o posledním vývoji a hlavně: bude mít případný (a pravděpodobný) odchod Vladimíra Železného vliv na podobu Novy, na podobu celé české televizní scény?„
Možnost, že by se Železný mohl stát pro Novu nepohodlnou přítěží, jsem naznačil už vloni v únoru v Louči číslo 24, kde jsem se tázal: „Hodí MEF Holding Železného přes palubu a nechá ho vařit ve vlastní šťávě soudních sporů, při nichž se bude moci spolehnout jen na vlastní ulité peníze a svého advokáta Rozehnala? Nebo MEF Holding poskytne Železnému veškerou pomoc, protože pro úspěšné vysílání Novy a pro vydělávání peněz je pro ně stále cennou a nenahraditelnou hodnotou?“ Tehdy jsem ovšem netušil, že ten, kdo bude Železnému přes zábradlí paluby pomáhat, bude jeho advokát Rozehnal.
O měsíc později, v březnu 2001, v Louči 27 jsem analyzoval trumfy, které držel Železný v ruce ve svém boji, z nichž tím nejdůležitějším byly volby a předvolební kampaň. (Doslova: „Jeho (Železného) síla spočívá v tom, že efektivně kontroluje obsah vysílání televizní stanice, kterou sleduje polovina národa. To je jeho hlavní trumf, který drží v ruce vůči politikům. ...Nova svým zpravodajstvím a publicistikou dokáže vyvolat a také usměrnit hněv obecného lidu. ...A právě v této schopnosti vidím ten hlavní důvod, proč jsou politikové vůči Železnému tak vstřícní. Chtějí příměří, chtějí si vykoupit klid před volbami, nechtějí, aby redaktoři TV Nova byli příliš dotěrní a konkrétní v kampani, kterou vlastně odstartují již letošní sjezdy politických stran.“)
Je po volbách a Železného trumfy již nemají takovou hodnotu jako před volbami. Očekával jsem, že Železného pád přijde až na podzim, až žaloby proti Železnému se dostanou před soud a Stockholmská arbitráž koncem září určí částku, kterou bude muset český stát zaplatit Lauderově CME za údajně nedostatečně chráněné investice této firmy. Dnes to však vypadá tak, jakoby ředitelský konec měl přijít dříve a rychleji.
Na otázku, jaký bude mít odchod Železného vliv na Novu a českou televizní scénu, připomínám: Železný stále ještě neodešel. A až z ředitelského místa Novy odejde, tak se změní jedině to, že z obrazovek zmizí pořad Volejte řediteli.
Veřejnost totiž nepostřehla, že Železný se jako ředitel Novy dostal do pozice manžela ve známém Werichově líčení toho, kdo v jejich rodině rozhoduje. Parafrázuji: „O podstatných a důležitých věcech, jako je například postoj naší rodiny k situaci v Rwanda Burundi, rozhoduji já, a o věcech méně důležitých, jako například co si mám vzít na sebe, kdy se bude malovat nebo kam pojedeme na dovolenou, rozhoduje moje manželka.“
Železný totiž už nerozhodoval, Železný hlavně sloužil. Kdysi rozhodoval a vytvořil Novu, která mezitím získala svoji vlastní dynamiku. Aby tuto dynamiku mohl dnes měnit, musel by rozhodovat o finančních tocích uvnitř podniku. O těch však dnes rozhodují už jiní.
Psal jsem o tom například v článku Televizním světem hýbou investoři vloni v listopadu. Napsal jsem zde mimo jiné:
„Jedno je však jisté, Nova a svět komerčních televizí nestojí ani nepadá se Železným a s jeho soudními spory. Železný je však pro investory stále cenným členem managementu.“
Teď záleží na tom, zda stále ještě platí poslední věta komentáře, a na jakou stranu se převáží misky vah, které budou vážit výhody a nevýhody existence Železného v ředitelském křesle pro budoucnost Novy.