zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií    © Milan Šmíd

24.9.2002 RUBRIKA: Česká televize - Zákony/Legislativa

Na Kavkách se diskutovalo o zákonech
Zpráva z panelu FITES – 23. září

V pondělí odpoledne se v salonku známé restaurace „Rohlík“ na Kavčích horách konala pravidelná čtvrtletní panelová diskuse FITES, tentokráte na téma mediální legislativa. Dostavil se i ministr kultury Pavel Dostál se svoji náměstkyní Petrou Smolíkovou. Chyběl zde předseda FITESu Jan Kraus, takže panel moderoval producent ČT Jan Štern, po jehož boku se posadil generální ředitel ČT Jiří Balvín.

Pozornost se pochopitelně soustředila na Pavla Dostála, z jehož vystoupení vybírám některé teze:

  • - zákon o České televizi bude první, které hodlá Ministerstvo kultury na základě koaličních dohod předělávat
  • - odpolitizování mediálních rad neznamená jejich vzdálení od politiky, ale jejich vzdálení od bezprostředního vlivu politických stran, týká se jak Rady ČT, tak tzv. „velké rady“, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, kde je ovšem situace složitější, neboť kromě politických tlaků zde existují též tlaky od mediálního průmyslu
  • - do mediálních rad, tedy i Rady ČT by měli být nominováni (ne voleni) zástupci společensky relevantních skupin a organizací, které by měly být podobně jako v Německu vyjmenovány, nyní jde o to, jak určit „relevanci“
  • - nicméně již páteční jednání Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu ukázalo, že politické strany nechtějí být od mediálních rad odstaveny, tento názor sdílejí i někteří členové vládní koalice
  • - nový zákon by neměl vznikat jen v pracovnách legislativy, je již sestaven tým, ve kterém jsou jak zástupci politických stran, tak mediálních rad, FITESu i dalších zainteresovaných subjektů
  • - jsou diskutovány například tyto změny: zda odvolávat Radu ČT jako celek, jak ztížit možnost odvolání, jak řešit stížnosti z řad veřejnosti nesměrované ke generálnímu řediteli, jak vymezit pravomoci GŘ obecně a ve vztahu ke studiím, zda zřídit ředitele studia Praha, zda kodex neschvalovat parlamentem, ale Radou ČT, jak posílit stabilitu úřadu GŘ, jak zpřesnit důvody jeho odvolávání, zda neumožnit přezkum rozhodnutí atd. atd.
  • - zvyšování televizního poplatku po povodních bude asi neprůchodné, obtížná finanční situace ČT (od roku 1997 poplatek stagnuje) by se mohla řešit zvýšením limitu reklamy v ČT z jednoho na tři procenta, připravena je také novela zákona o R a TV poplatku, která by umožnila lepší výběr.

    Diskuse trvala dvě hodiny a kromě novelizace mediální legislativy byla vznesena ještě dvě zásadní témata – televizní poplatek a zákonem uložený Kodex ČT.

    Jako bývá na panelech FITESu obvyklé, byli přítomni stenografové, takže záznam celé diskuse bude později zveřejněn ve zpravodaji FITESu, a tam si každý bude moci ověřit, jak autentické jsou tyto moje poznámky.

    Diskuse o Radě ČT nakonec vyústila v požadavek, aby se nejdříve řešily její kompetence a pravomoci, zvláště k vedení ČT, a teprve z tohoto rozhodnutí by se pak měly odvíjet nominace do rady.

    Byv vyzván, vystoupil jsem také a pokusil jsem se obhájit svoji myšlenku, že pokud se inspirujeme v Německu (rady složené ze společensky relevantních skupin), tak bychom ten model měli aplikovat nikoli jen částečně, ale kompletně. Tzv. Rundfunk- nebo Fernsehrat veřejnoprávních médií v Německu mají desítky členů, plní funkci jakéhosi dozorčí rady, jsou to funkce neplacené, a účastníci se na plénu scházejí jen občas (minimálně čtyřikát ročně). Nezbytnou součástí německého modelu jsou však také správní rady (Verwaltungsrat), bez nichž by celý systém jen obtížně fungoval. V těchto správních radách mohou být i politické nominace, které sem jmenuje zčásti i vláda nebo parlament (např. v Bavorsku, Bádensku-Wurtembersku). Tyto „vládní“ nominace jsou ve správních radách vždy v menšině, neboť větší počet správní rady pochází buď z nominací pocházejících z Rundfunkrat, tedy z onoho dozorčího orgánu, ve spolkových zemích se sociálnědemokratickou tradicí se do správní rady dostávají i zástupci zaměstnanců (Severní Porýní-Vestfálsko, Sasko). Základní myšlenkou německého modelu je to, že ředitele sice volí Rundfunkrat, ale smlouvu s ním uzavírá a v řídících záležitostech spolupracuje Verwaltungsrat, tedy správní rada, která neobsahuje „muže a ženy z lidu“, ale lidi, kteří s médii již v minulosti pracovali a také o nich něco vědí.

    S vědomím toho, že dvouhodinovou diskusi nelze zpracovat do jednoho stručného článku, na závěr přidám jen to, co mne zaujalo:

  • - zvýšení procenta reklamy z 1 na 3 procenta v ČT se nesetkalo s příznivým ohlasem zaměstnanců ČT, kteří argumentovali světovým trendem, že reklama z veřejnoprávních televizí spíše odchází
  • - na Kodexu ČT prý parlament už tolik netrvá jako dříve, naposledy, když se o něm ve Sněmovně jednalo, hájil ho jen předkladatel poslanec Pleva
  • - přítomná Táňa Fišerová byla vyvolána, aby sdělila svůj názor, ale ona prohlásila, že dnes jako poslankyně už nemůže diskutovat tak volně jako dřív, svůj názor na problematiku si tedy nechala pro sebe a jenom upřesnila Dostálovy informace o pátečním jednání „kulturního“ výboru PSP
  • - „digitální“ novela, kterou připravuje MK ČR na základě rozhodnutí vlády z loňského roku, byla napadena ze strany spojařů, ČTÚ chce stáhnout zpátky od Rady RTV k sobě veškeré rozhodování o frekvencích, kompetenční spor se bude řešit dnes na ministerské úrovni, již také za přítomnosti nového ministra pro informatiku Vladimíra Mlynáře. (Odkazy na dokumenty o digitální TV jsou na konci článku Louče zde).

    Jak je vidět, diskuse měla mnohem více témat, než to jedno, o kterém dnes informovala média (zvýšení poplatku, reklama v ČT).

    | nahoru |

    CHRONOLOGICKÝ ARCHIV 2000-2001 | TEMATICKÝ ARCHIV: INFORMACE/GLOSY | ČESKÁ TELEVIZE | TV NOVA | TV PRIMA | TV3 | ZÁKONY/LEGISLATIVA | POLITIKA | TISK | AUDIOVIZE | KABELOVÁ TV | TELEKOMUNIKACE | HISTORIE MÉDIÍ | NA OKRAJ DNŮ | ŘEKLI O... | PŘEDNÁŠKY/REFERÁTY
    Copyright © Milan Šmíd