Stanou se diváci ČT2 prvními majiteli set-top boxů?

Rada RTV zveřejnila na svých stránkách studii TESTCOM o přechodu televize na digitální vysílání. Server satcentrum.cz na studii reaguje článkem Pomohou rozvoji DVB-T u nás kmitočty ČT2?, který uvádí: „Síť ČT2 byla vybrána pro to, že pro vyhraněný okruh diváků ČT2 investice do nákupu set top boxu nebude představovat vážnou překážku“.

Moje první reakce byla: už je to tady. Namísto aby se do zavádění digitální televize zapojily veškeré kmitočtové příděly, nakonec to odnese jen čété dvojka, jak jsem předpovídal vloni v Louči 19 v souvislosti s loňskou novelou zákona o ČT:

"...je tu ještě jedna záludnost, která je skrytá v návrhu znění §3 odst.1 zákona. Ten sice ukládá ČT provozování dvou celoplošných programů, ale přiděluje pro ně "části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území ČR prostřednictvím pozemních vysílacích rádiových zařízení, popřípadě jiných technických prostředků" Dokážu si zcela jasně představit, jak na základě toho doplňku na konci odstavce tohoto zákona může být jednoho dne ČT řečeno: jděte s ČT2 na satelit, ten také pokrývá území ČR celoplošně, a kdo vás chce přijímat, ať si pořídí kabel nebo satelitní přijímač.„

Po schválení novely zákona o ČT jsem v Louči 20 vyslovil ještě jednu hypotézu: „podle mého názoru si ČTÚ touto novelou šikovně uvolnil ruce pro svobodnější zacházení s frekvencemi přidělenými vysílatelům veřejné služby.„

Při bližším pohledu na studii TESTCOMU jsem ovšem zjistil, že ČTÚ je v tom nevinně. Studii si objednala Rada RTV jako jednu z variant vytváření tzv. veřejnoprávního multiplexu. Navíc jsem si ověřil, že využití armádou uvolněných kanálů nad K60 pro DVB-T, které mi ve studiu chybělo, zkoumá jiná, časově starší studie, která však na internetu není.

Ačkoliv uznávám nezbytnost obětí, které je třeba klást na oltář přechodného období budování digitální televize v České republice, přesto se mi zdá mírně nespravedlivé, že zatímco na kmitočty jedněch vysílatelů se může sahat, vysílací frekvence jiných vysílatelů jsou nedotknutelné. Mám na mysli fakt, že nový zákon o vysílání s automatickým prodlužováním licencí umožňuje Nově a Primě nevydat jediný kmitočet, který by se hodil do vytváření nových vysílacích sítí přinášejících digitální hojnost terestricky vysílaných televizních programů. O tom jsem ostatně psal už několikrát, naposledy letos v lednu v článku Televize Nova a digitální budoucnost ČR .

Jako lahůdku na konec uvádím ze studie TESTCOMU citaci o divácích ČT2 v plném znění:

“ČT2 má dlouhodobě nejnižší sledovanost a diváci ČT2 se skládají převážně ze střední až vyšší třídy obyvatelstva a sportovních fanoušků. V Německu je současná cena nejjednoduššího set top boxu cca 200 euro, to je přibližně 6200 Kč, což je méně než polovina průměrného měsíčního platu v ČR, který v roce 2001 byl 14642 Kč. Pro vyhraněný okruh diváků ČT2 investice do nákupu set top boxu nebude představovat vážnou překážku. I v případě sportovních fanoušků, kteří nepatří do střední až vyšší třídy obyvatelstva, lze zájem o nákup set top boxu očekávat. Na tomto místě je zajímavé srovnání s rokem 1970, kdy byl uváděn do provozu druhý program tehdejší Československé televize. V tomto roce byl průměrný plat 1946 Kčs a konvertor pro příjem druhého programu stál 1000 až 1200 Kčs. Umožnění příjmu DVB-T tedy vychází při procentuálním srovnání cen a hrubých měsíčních příjmů pro televizní diváky levněji, nehledě na to, že DVB-T jim poskytne minimálně dva nové TV programy ČT a řadu programů privátních provozovatelů.“

(Autor asi zapomněl na to, že konvertor byl jen přechodným řešením, a že nové televizní přijímače vhodné pro příjem UHF kanálů a 2.programu nebyly ani o 1000 ani o 1200 Kč dražší. Kéž by tomu tak bylo i u digitálních televizorů.)