zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií | © Milan Šmíd |
12.12.2002 | RUBRIKA: Informace, glosy, polemiky |
Je BBC News 24 dostatečně "veřejnoprávní"?
(Ze zahraniční diskuse o úkolech vysílání veřejné služby)
Ani kolébka televize veřejné služby BBC není ušetřena bouřlivých debat o tom, jaké je vlastně poslání televize veřejné služby, které u nás říkáme veřejnoprávní. Právě v těchto dnech se šéf Rady guvernérů BBC Gavyn Davies ohradil proti závěrům tzv. Lambertovy zprávy o zpravodajském kanálu BBC News 24, kterou si u nezávislého experta objednalo Ministerstvo pro kulturu, média a sport.
O co jde? Před pěti lety, v listopadu 1997, začala vysílat BBC pro současné kabelové sítě a budoucí digitální služby zpravodajský program BBC News 24. V rámci tzv. licence agreement, kterou BBC s vládou uzavírá, musel být nový program schválen vládou. Ta souhlasila s podmínkou, že za umisťování nového zpravodajského programu BBC News 24 v kabelových sítích nebude chtít BBC žádné poplatky.
Ten, kdo protestoval, byla však Murdochova společnost BSkyB, která BBC News 24 pokládá za konkurenta svého zpravodajského kanálu Sky News. Vyčítá BBC, že její zpravodajský kanál je dotovaný státem a že tím porušuje podmínky férové hospodářské soutěže. V duchu této teze poslala BSkyB stížnost také do Bruselu, ale Evropská komise nakonec rozhodla, že BBC News 24 je v souladu s právem EU, neboť jeho program vykonává veřejnou službu odlišnou od služby komerčních zpravodajských stanic.
Murdoch si však i nadále stěžoval na veřejnosti a u Ministerstva kultury, mládeže a sportu, pod které televizní vysílání kompetenčně patří. Ministryně Jovellová si nejprve nechala poslat vyjádření samotné BBC, které projednala i Rada guvernérů, tj. řídící a kontrolní orgán BBC. V závěru této zprávy se doslova praví: „Jak výše uvedená analýza ukazuje, BBC News 24 naplňuje vládou určené podmínky. Je to skutečně výrazně se odlišující (distinctive) služba, která nabízí obsažné a vyčerpávající regionální, národní, evropské a mezinárodní zpravodajství vysoké kvality.“
Ministryně Jovellová se s tímto vyjádřením nespokojila a v letos v březnu pověřila někdejšího šéfredaktora deníku Financial Times, dnes respektovaného penzistu, Richarda Lamberta, aby pro ni zpracoval nezávislé vyhodnocení BBC News 24.
I když Lambertova zpráva uznává, že vznik BBC News 24 byl přínosem a jeho existence je oprávněná, její závěry však nejsou tak jednoznačné jako vnitřní sebehodnocení BBC. Lambert totiž v závěrech říká, že vznešená rétorika obhajoby veřejné služby BBC dnes už nestačí. Rada guvernérů prý sice tvrdí, že formovala BBC News 24 směrem ke zpravodajství veřejné služby, nicméně tato činnost prý byla veřejnosti utajena. Nyní přichází doba, kdy se BBC News 24 musí ještě více odlišit od služeb, které může nabídnou kvalitní komerční konkurent.
Všechny uvedené zprávy stojí za přečtení a já bych k nim dodal ještě projev britské ministryně pro kulturu, média a sport Tessy Jovellové, který pronesla letos v červnu na konferenci BAFTA (Britské akademie pro filmové a televizní umění). Její zamyšlení nad vysíláním veřejné služby je skutečně inspirující a kéž by se u nás našel nějaký politik, který by existenci vysílání veřejné služby kvalifikovaně zaštítil. Říkám kvalifikovaně, nikoli jen argumentem, že veřejnoprávní vysílání být musí, protože být musí... (Ale to už jsem říkal již ve svém referátu v Českém Krumlově.)
Britská ministryně pro kulturu, média a sport Tessa Jovell, 19. června 2002, konference BAFTA o vysílání veřejné služby a novém telekomunikačním zákonu. Citace z projevu:
„My všichni víme, že vysílání veřejné služby se obtížně definuje. Ale také víme, že lidé to instinktivně vědí a cítí… Oni vědí, co to je a chtějí to zachovat.
Vysílání veřejné služby je i nadále prostředkem, kterým zveme lidi k poslechu a sledování pro ně neznámých a objevných pořadů, prostředkem k nacházení věcí, o kterých nevěděli, že je chtěli, prostředkem k odhalování příjemností, o kterých nevěděli, že jim dělají radost.
(...)
Proč tedy obhajovat vysílání veřejné služby? Jestliže trh se může rozvíjet a dodávat všechno, co lidé žádají, proč ho nenechat odumřít? Mohlo by se stát něčím podobným jako National Public Radio NPR v USA. Vysoká kvalita pro vyšší vrstvy, nízká sledovanost a neustálá podpora dotacemi.
Teď, při přípravě návrhu nového zákona jsem si ujasnili, že by měl obsahovat definici veřejné služby. Bude to vůbec poprvé, kdy bude zakotvena do legislativy.
Tato definice možná nebude dokonalá. Rádi uvítáme její vylepšení, konce konců jde jen o návrh zákona, ale ukazujeme však naše odhodlání v této věci.
Kromě toho, že veřejná služba se obtížně definuje, připouštím, že existují mezery v argumentech obhajujících privilegované postavení vysílání veřejné služby.
Jakákoli definice je odsouzena k tomu, že bude vágní, neurčitá.
Jakékoli privilegium obsahuje riziko, že vzbudí pocit nespravedlnosti u těch, kteří taková privilegia nemají.
Budou zde nekončící spory o limitech vysílání veřejné služby. A také debaty o tom, jak by se vysílání veřejné služby mělo v průběhu času proměňovat.
Nicméně, u základů těchto debat zůstanou již etablované klíčové pojmy:
Obhajujeme vysílání veřejné služby jenom proto, že národ miluje seriál Coronation Street, Velkého Bratra, seriál Eastenders nebo mistrovství světa ve fotbale? Existují tací, kteří přesvědčivě argumentují tím, že tento seznam neobsahuje nic, co by nemohl zajistit trh.
Ne – jakkoli jsou tyto pořady důležité, hlavním důvodem pro silnou přítomnost vysílání veřejné služby v budoucnosti je jeho kulturní, sociální a demokratický význam.
Volba je pokládána ekonomy za něco, co individua vykonávají na základě svých znalostí a preferencí.
Představa, že existuje něco, čemu se říká „společenská volba“, při níž společnost jako celek rozhoduje mezi různými modely a různými budoucnostmi, se mnohem obtížněji definuje v ekonomických pojmech. A ekonomika má tendenci umenšovat představu o významu kultury v životě lidí.
Řečeno slovy Johna Graye, politického filosofa: „vysílání veřejné služby produkuje kulturní statky, které nemohou být dodávány institucemi řídícími se zákony trhu..“