zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií | © Milan Šmíd |
24.2.2003 | RUBRIKA: Informace, glosy, polemiky |
Byla televizní Vlaštovka "uvědomělá"?
aneb Když se editor rozhodne učinit text čtivým
Aniž bych se chtěl srovnávat s Václavem Klausem, mám stejné problémy s editory Lidových novin jako on. Václav Klaus je nedávno popsal v glose Lidové noviny a novinářská etika a já se dnes k této glose připojuji.
O co jde? Začátkem roku jsem přijal nabídku redaktora přílohy LN Média, abych napsal seriál článků o historii televizního vysílání v České republice od roku 1953. Na každé desetiletí jsem dostal limit 4000 znaků včetně mezer, výjimku má jen poslední dekáda 90.let, kterou mohu popsat ve dvou dílech. Každý snad pochopí, že do tak omezeného formátu se historie může vejít jen ve formě základních dat a krátkých postřehů. Zda vybírám ty podstatné a charakteristické, nechť posoudí pamětníci.
Protože jsem se ne vždy do požadovaného formátu vešel, dal jsem redakci právo, aby moje příspěvky krátila dle potřeby. Rovněž text titulku a perexu jsem plně nechal na odpovědnosti editorů.
Jaké však bylo moje překvapení, když jsem už v prvním díle publikovaném v lednu zjistil, že redakce můj text nejen krátila, ale také „tvůrčím způsobem“ upravovala. Pokud by šlo jen úpravu stylistiky, při němž by se moje suché konstatování nahradilo jinou formulací, nic bych nenamítal. Ovšem zásahy byly takové, že měnily obsah i vyznění textu. Jak jsem později zjistil, zdrojem těchto úprav byla editorka příloh LN, která se rozhodla, že můj text učiní více "čtivým". Začnu odzadu od posledního čtvrtého dílu. Minulý pátek jsem se dočetl ve svém textu toto:
“Druhý program nabízel přece jen víc témat i žánrů. Například v úterý večer Televizní klub mladých (TKM). Dětem patřila uvědomělá sobotní Vlaštovka. Nedělní rána ovládlo oblíbené pásmo Kamarád.“
Můj původní text měl však jinou podobu. Poté, co jsem popsal ustálené vysílací schéma prvního programu ČST v 80. letech, jsem pokračoval: „Druhý program nabízel alternativy, například v úterý večer Televizní klub mladých TKM. Dětské diváky obsluhovala víkendová pásma Vlaštovka a Kamarád.“
Smysl tohoto sdělení byl jednoduchý: druhý program byl vždy alternativní a měl také své pravidelné pořady. Už to, že editorka LN moji formulaci o alternativnosti druhého programu rozvinula do věty: „druhý program nabízel přece jen víc témat a žánrů“, implikuje situaci, v níž první program pestrost témat a žánrů postrádal, což není pravda. Vrcholem úpravy textu však bylo přidání adjektiva „uvědomělý“ k pořadu Vlaštovka. Vždyť Vlaštovka byla v 80. letech standardním pásmem dětských pořadů, které by se mohlo vysílat kdykoli i dnes.
K významovému posunu došlo i při úpravě odstavce ze stejného dílu o 80. letech, který původně zněl takto: „V Ideově tematických plánech, které každoročně schvalovalo příslušné oddělení ÚV KSČ, se stále více zdůrazňovala povinnost ČST být nástrojem politiky vládnoucí komunistické strany, a to nejen ve zpravodajství a publicistice. Jako vhodný prostředek se nabízely i populární seriály. A tak spatřily světlo světa tituly Okres na severu (1981), Velitel (1981), Povstalecká historie (1984), Gottwald (1986) …atd.“
Lidové noviny text předělaly takto: „V ideově tematických plánech, které každoročně schvalovalo příslušné oddělení ÚV KSČ, se stále více zdůrazňovala povinnost ČST být nástrojem politiky vládnoucí komunistické strany, a to nejen ve zpravodajství a publicistice. Za "oběť" padly hlavně populární seriály. A tak spatřily světlo světa tituly Okres na severu (1981), Velitel (1981), Povstalecká historie (1984), Gottwald (1986) …atd.“
Co mi na úpravě LN vadí? Po jejím přečtení se čtenář může domnívat, že v uvedené době „padly za oběť“ tlaku ÚV KSČ na ideovost tohoto žánru všechny seriály jako celek, a nikoli jen některé. Přitom v 80. letech se natočila řada dalších seriálů, které s režimní politikou neměly nic společného.
Když jsem psal o letech sedmdesátých, popisoval jsem situaci v zavedení a rozšiřování druhého programu takto: „Vysílače druhého programu se postupně rozšířily na dvě třetiny území republiky, přednost mělo pohraničí. Zdejší diváci dostávali druhý program, aby se tolik nedívali přes hranice. Protože však lidé i nadále po skončení Televizních novin přelaďovali na Rakousko a na Německo, začátek TN se posunul z 19 hodin na 19.30.
Editorka LN prostřední větu upravila po svém: “Vysílače druhého programu se postupně rozšířily na dvě třetiny území republiky, přednost mělo pohraničí. Zdejší diváci dostávali druhý program, aby se tolik nedívali přes hranice. Nevděční diváci ale přesto po skončení Televizních novin přelaďovali na Rakousko a na Německo, začátek TN se posunul z 19 hodin na 19.30.“
Zde editorský zásah smysl sdělení sice nezměnil, ale jakým právem se do textu dostávají hodnotící formulace o „nevděčných divácích“? Když jsem napsal: “Volné soboty zaváděné na přelomu šedesátých a sedmdesátých let přinesly více volného času a divák žádal více televizního programu.“ rozhodla se editorka vyměnit diváka za „pracující lid“ ve formulaci: „Jak naložit s volnou sobotou, kterou pracující lid získal na přelomu šedesátých a sedmdesátých let? Ve výčtu podobných úpravy bych mohl pokračovat, ale já se soustředím se jen na jednu, která podle mého názoru nejlépe ilustruje způsob uvažování příslušné editorky.
V prvním díle seriálu jsem popisoval situaci začátku padesátých let takto: "Po válce patřilo Československo k pionýrům zavádění televize.(...) Do slibného vývoje opět zasáhla válka, tentokráte tzv. studená. Elektrotechnická výzkumná pracoviště se musela zapojit do výroby speciální vojenské techniky a po televizi jakoby se slehla zem."
Editorka však text odstavce pozměnila takto: "Po válce patřilo Československo k pionýrům zavádění televize.(...) Na elektrotechnická výzkumná pracoviště ale čekaly úkoly "zásadnější". V období počátku takzvané studené války je režim zapojil do výroby speciální vojenské techniky. Televize musela ustoupit boji proti imperialismu."
Do textu se tak dostala dvě nová podstatná jména „režim“ a „imperialismus“, tedy slova, která bych v této souvislosti nikdy nepoužil, protože až příliš nahrávají těm, kteří si svůj pohled na historii zjednodušují černobílým manichejským pojetím zla. Například studená válka byla příliš složitým a strukturovaným jevem, než aby ji mohl svévolně a záměrně rozpoutat nějaký zločinný režim. To jen tak na okraj.
Aby si moji čtenáři mohli udělat představu o tom, jakou podobu měly původní texty seriálu pro LN, umístím je v dohledné době na Louči.
A pokud se dotyčná editorka LN chce k této mojí glose vyjádřit, dostane na této stránce prostoru, kolik potřebuje. Rád bych se někdy dozvěděl, jakým právem je možné měnit významy autorského textu. I kdyby se jednalo jen o pouhé přidání adjektiva "uvědomělý".