zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií    © Milan Šmíd

5.3.2003 RUBRIKA: Informace, glosy, polemiky

Maďarsko: Život bez televizního ředitele
aneb Nic nového pod sluncem?

K pochopení situace v maďarské televizi je třeba znát některá základní fakta. Vysílací zákon, který odstátnil a demonopolizoval státní MTV, byl přijat až v roce 1996. V Maďarsku byly kdysi, podobně jako v Česku, dva státní celoplošné televizní programy a k tomu ještě frekvence pro retranslaci sovětské televize. Maďarsko s přibližně stejným počtem obyvatel jako ČR mělo a má, na rozdíl od Česka, poměrně rozvinutou kabelovou televizi.

Také proto reforma z roku 1996 ponechala státní televizi MTV jen jednu celostátní terestrickou síť s tím, že druhý veřejnoprávní program MTV2 bude na satelitu a kabelu. (Satelitem se vysílá i další veřejnoprávní program pro maďarskou diasporu TV DUNA.) Zbytek terestrických frekvencí se přeorganizoval tak, že vznikly dvě celostátní sítě pro komerční televize, z nichž jednu získalo konsorcium s účastí SBS Broadcasting (TV2) a druhou lucembursko-německý kapitál CLT/UFA (RTL Klub).

Vlastníkem a provozovatelem veřejnoprávních vysílatelů (MTV, TV Duna, rozhlas) jsou veřejné nadace, které řídí orgány podle vzoru rakouských kuratorií, říkejme jím Rady. Rady mají politicky volené předsednictvo (8 členů) a pléna (21-23 členů) sestavená ze zástupců společensky relevantních veřejných organizací. Rozhodování o tom, která z veřejně činných organizací je relevantnější, zákon řeší tak, že stanovuje jen základní oblasti zájmů, které mají být v plénu Rady zastoupeny (církve, tvůrčí svazy, mládež, odbory, sport, místní samospráva, etnické menšiny atd.) a do tohoto rámce se losují zástupci těch institucí, které odpovídají stanoveným kritériím, a které se o členství v Radě zajímají. Zatímco členové předsednictva jsou voleni na čtyři roky, losovaní členové pléna Rady se obměňují každý rok v dubnu.

V osmičlenném předsednictvu jsou čtyři místa vyhrazena pro vládní strany a čtyři pro opozici. Až do loňského roku se nepodařilo sestavit předsednictvo Rady MTV z toho důvodu, že tři opoziční strany (MSZP, SZDSZ a MIEP) se nedokázaly shodnout na tom, která z nich má právo mít v předsednictvu dva členy. Vládnoucí straně FIDESZ-MPP to vyhovovalo a tak spravovala nekompletní předsednictvo svými zástupci, i když to vedlo k četným diskusím, ke stížnostem k ústavnímu soudu i ke kritickým poznámkách v hodnotících zprávách Evropské komise EU.

Teprve v loňském roce 2002 se podařilo obsadit předsednictva všech Rad, když došlo po volbách ke střídání stráží a vládu utvořila koalice maďarských socialistů (SZDSZ) a svobodných demokratů (MSZP).

Hlavní problém televize MTV je problém ekonomický. Tzv. mediální válka z počátku devadesátých let silně poškodila prestiž televize a zhoršila disciplínu při výběru televizního poplatku. Tím, jak pozice MTV střídavě dobývaly a opouštěly vládnoucí strany, sympatizanti opozice přestávali platit poplatek s argumentem, ať si televizi platí vláda, když tato televize prosazuje jen její politiku a ne politiku všech občanů a celého politického spektra. A tak z 3,5 miliónů domácností dnes údajně platí poplatek jen asi 1,6 miliónu a MTV je permanentně dotovaná státem. Navíc když dvě soukromé televize spustily na podzim 1997 své celostátní vysílání, podíl MTV na sledovanosti se zhroutil na 10 procent (podíl sledovanosti MTV1, MTV2 a TV DUNA nepřesahuje 15 procent) a MTV přišla o kdysi nezanedbatelné příjmy z reklamy.

Podle některých zpráv musel stát za poslední čtyři roky napumpovat do MTV ekvivalent 6 miliard našich korun, aby tato televize vůbec mohla vysílat. Kritici MTV tvrdí, že spoléhání na dotace je hlavní příčinou toho, proč v MTV nedochází k racionalizaci provozu. Když někdejší ředitel MTV Laszlo Zsolt Szabo v únoru 2001 kvůli nedostatku financí rezignoval, podali na něj dva poslanci trestní oznámení za špatné hospodaření se svěřeným majetkem. Jen tak pro zajímavost - po své rezignaci vstoupil Szabo do diplomatických služeb a byl vyslán do Austrálie.

Nástupcem Szaboa se stal televizní profesionál a šéf programu MTV Karoly Mendreczky, bývalý člen strany FIDESZ, nejprve jako pověřený ředitel, v červenci 2001 zvolený plénem Rady na návrh jednobarevného předsednictva. Už v dubnu 2001 jako pověřený ředitel propustil 140 zaměstnanců, z toho 18 vedoucích pracovníků, což vedlo k obviněním z politických čistek, k peticím a demonstracím proti vládě. Protestující se inspirovali nedávnými pražskými událostmi, ale účast na demonstracích byla malá, široká veřejnost se nepřipojila.

V roce 2002 opoziční socialisté (MSZP) žádali rezignaci Mendreczkého kvůli údajně jednostrannému předvolebnímu zpravodajství ve prospěch Orbánovy strany FIDESZ. Po volbách v roce 2002 socialisté tuto žádost zopakovali již jako vládní strana. Mendreczky podal demisi 16. července 2002 také kvůli tomu, že se mu nepodařilo zlepšit špatnou ekonomickou situaci podniku. Nicméně odešel se zlatým padákem v hodnotě našich 3,5 milionu korun, který mu odklepla ještě před volbami stará Rada MTV s předsednictvem, v němž chyběli zástupci opozice.

Po volbách se podařilo zkonstituovat osmičlenné předsednictvo Rady MTV a začaly diskuse o tom, kde s nápravou poměrů začít. Vláda řekla, že dá peníze, až bude zvolen nový ředitel a předložen program konsolidace hospodaření. Rada však chtěla záruku peněz hned, protože s volbou ředitele byly problémy. První pokus neuspěl už v září. Bylo vyhlášena veřejná soutěž, Radě MTV předložilo své přihlášky a projekty patnáct uchazečů. O volbě ředitele podle zákona rozhoduje celá Rada MTV, tedy jak předsednictvo, které vyhodnocuje návrhy, tak plénum s jednadvaceti členy.

Týden před konečným hlasováním se na veřejnost dostal záznam z hlasové schránky mobilního telefonu jednoho uchazeče Sandora Friderikusze, v němž Ildiko Lendvay, která v předsednictvu Rady zastupuje socialisty, oznamovala, že "oni" jeho kandidaturu podporují, a že "Petr" (předseda vlády Medgyessy) je také pro. Tak vyšlo najevo, že Rada MTV konzultuje své rozhodování s vládními místy.

Zveřejnění tohoto telefonátu vyvolalo velký poprask, na který předsednictvo Rady reagovalo prohlášením, že oni rozhodují bez politických tlaků, že rozhodující jsou kvality uchazečů a jejich projektů, a že není třeba se obávat politické volby, protože v předsednictvu jsou zájmy vlády a opozice vybalancované a o volbě v konečné fázi rozhoduje nepoliticky nominované plénum.

Kandidatura Friderikusze, který zpočátku vyhovoval jak vládě, tak opozici, byla nakonec z obavy před její neprůchodností v plénu Rady stažena a předsednictvo dalo většinu svých hlasů nestranickému kandidátovi Gyorgy Baló, televiznímu profesionálovi s dlouholetou praxí, který v 90. letech pracoval v soukromém sektoru a spolupracoval například s Lauderovou CME. Baló však v plénu Rady neprošel, takže volba zkrachovala a v říjnu bylo vyhlášeno nové výběrové řízení, které mělo přinést výsledky v prosinci.

Zde můj informační zdroj (Bauer, Judith: Media reform after the 2002 election. In: Mediawatch Journal 15, December 2002, str.91-92) končí a nepodařilo se mi vypátrat, jak se situace vyvíjela v letošním roce dál. Skoupé jsou i zdroje informací shromažďované v archivech Svobodné Evropy/Rádia Svoboda na adrese www.rferl.org.

Jediné, co vím, a co mi maďarští kolegové na konferenci v Itálii potvrdili, je to, že MTV nemá do dnešního dne ředitele, takže bezvládí zde trvá od loňského července již osm měsíců. Chtělo by se říci: nic nového pod sluncem.

| nahoru |

CHRONOLOGICKÝ ARCHIV 2000-2001 | TEMATICKÝ ARCHIV: INFORMACE/GLOSY | ČESKÁ TELEVIZE | TV NOVA | TV PRIMA | TV3 | ZÁKONY/LEGISLATIVA | POLITIKA | TISK | AUDIOVIZE | KABELOVÁ TV | TELEKOMUNIKACE | HISTORIE MÉDIÍ | NA OKRAJ DNŮ | ŘEKLI O... | PŘEDNÁŠKY/REFERÁTY
Copyright © Milan Šmíd