Jakou šanci má dovolání proti arbitráži?

Fred Klinkhammer se projevil jako zkušený propagandista a českou veřejnost straší počítadlem s nabíhajícími úroky z desetimilardové částky, kterou má český stát zaplatit CME. Na druhé straně jeho vyvolávání tlaku na okamžité zaplacení náhrad škody by se dalo vyložit také jako projev nervozity nad tím, jaký bude výrok soudu ve Stockholmu, na který se česká vláda obrátila.

Ovšem není to tak, jak včera národu sdělil pořad ČT Fakta, že: "Suma, kterou stát zaplatí CME, ještě není definitivní. Čeká se na pátého dubna, kdy by měl stockholmský soud potvrdit nebo zamítnout rozhodnutí arbitráže."

Suma totiž je definitivní a stockholmský soud nebude ani potvrzovat ani zamítat nějaké konkrétní rozhodnutí arbitráže. Rovněž si nejsem jist, zda soud ve Stockholmu "rozhodne, zda arbitráž nebyla podjatá", jak píší dnes Hospodářské noviny.

Podle mého názoru stockholmský soud bude rozhodovat pouze o tom, zda při arbitráži nedošlo k procedurálním a formálním pochybením, na základě kterých by se celá arbitráž zrušila a začalo by se znovu od začátku. Ve svém názoru se opírám o výroky vysokých státních úředníků z ministerstva financí.

Když náměstek ministr financí Ladislav Zelinka předloni v listopadu oznámil, že česká vláda se obrátí na švédský obecný soud, informace zněla tak, že žaloba může být formálně postavena pouze na procesním pochybení, i když "vady v procesu se dají dokazovat i odvoláním na hmotně právní část sporu."

Tehdejší ministr financí Jiří Rusnok 13. prosince 2001 v parlamentu doslova řekl: "Je zřejmé, že došlo k řadě procedurálních pochybení v tomto řízení a to je také důvod, proč Česká republika podala dovolání u místně příslušného soudu proti závěrům této první fáze oné arbitráže."

Ministr Rusnok tehdy viděl šance v poměru padesát na padesát. Já se obávám, že šance jsou nižší.