Taková ztráta paměti
aneb Hana Marvanová a novela vysílacího zákona z roku 1995

Nevěřil jsem svým očím a uším, když jsem sledoval včerejší zpravodajský pořad ČT Události komentáře, ve kterém se diskutovalo o prohrané arbitráži ve věci televize Nova.

Přímo šokem byla pro mne odpověď Hany Marvanové, která na otázku moderátorky Sedláčkové: "Je pravda paní poslankyně, že vy jste se v roce 95 podílela na tvorbě novely vysílacího zákona, která víceméně oslabila pravomoci rady?" odpověděla: "Ne, to není pravda, já jsem navrhovala novelu, která se týkala nikoli terestrického vysílání, ale kabelového a satelitního vysílání, byl to návrh, který každý může zhlédnout na internetu."

Netušil jsem, že někdo může prohlásit něco, co lze jednoduše vyvrátit. Škoda, že parlamentní server neudržuje přístup ke všem historickým dokumentům. Dostaneme se sice k historii zákona, ovšem odkazy na důležité sněmovní tisky zde chybějí. Můžeme si přečíst jenom stenoprotokoly rozpravy ze 7. prosince a z 8. prosince 1995. Poslanci se v nich vyjadřují k materiálům, které na internetu nejsou a které jsou pro pochopení zákona důležité.

Dodatek 24.3.2003: Jak jsem zjistil, odkazy na důležité sněmovní tisky na parlamentním serveru jsou, jenom jsou uloženy na jiných adresách. Proto odkazy v Louči 23 zaktualizuji. Nicméně to nejdůležitější na internetu chybí. Je to tzv. komplexní pozměňovací návrh poslance Zeminy pocházející z jednání mediální komise, který poslanci měli v písemné podobě, ale sněmovním tiskem se - pokud vím - nestal.

Ještě v době, kdy tyto dokumenty na internetu byly, jsem napsal do Louče materiál Kdo to zavinil? aneb Rada ČRRTV jako fackovací panák, ve kterém dosti podrobně historii vzniku tohoto zákona popisuji.

Každý nezaujatý čtenář zákona 301/95 snadno zjistí, že tato složitá a rozsáhlá novela se týkala nejen kabelu a satelitů, ale ve velké míře také terestrického vysílání. Vždyť hlavním podnětem k jejímu přijetí byla nezbytnost rozhodnout do konce roku 1995, jak dál s druhým programem ČT, který Česká televize podle zákona 36/93 dostala jen do dočasného užívání. Teprve následně se na tuto novelu nabalily další změny, kromě jiného změna licenčního principu na registrační u kabelového a satelitního vysílání.

Pokud výpadek paměti poslankyně Marvanové není totální, mohla by si snad vzpomenout na ustanovení přechodná a závěrečná zákona, která přikázala Radě rušit licenční podmínky, pokud o ně držitel licence požádá, nemluvě o změnách paragrafu 14 a 15 vysílacího zákona. Ty učinily z Rady bezzubého psa, který mohl štěkat, ale nekousal, neboť zásadní změny u držitele licence už mohl jenom registrovat, diskutovat o nich, ale odejmout licenci kvůli nim nemohl.

Argument, který Marvanová přednesla tím, že Rada prý mohla použít odstavec 3 paragrafu 14: "Rada může podmínky licence bez souhlasu provozovatele vysílání změnit i v případě, že je to nezbytné k dodržení mezinárodních závazků, jimiž je Česká republika vázána" je sice jako právnická finta teoreticky hezky vymyšlen, ale nějak si nedokážu představit, jak se měl použít v případu sporu CME vs. Železný v roce 1999, když ještě vůbec nebylo jasné o co jde, a kdy zákon - a konec konců i ČNTS v roce 1996 - sděloval Radě: do obchodních a majetkových věcí provozovatelů vysílání se nepleťte. A to zcela v duchu vystoupení předkladatelky zákona Hany Marvanové, podle které novela měla "usnadnit vstup do podnikání, zrovnoprávnit vstup do podnikání".

Později vystřídal Hanu Marvanovou na televizní židli ministr kultury Pavel Dostál, který citoval z textu arbitrážního nálezu odstavec 552, kde je mj. napsáno, že "Dr. Železný na jednání s Mediální radou dne 2 .března 1999 otevřeně přiznal Radě, že účelem požadovaného zásahu Rady bylo "poškodit společnost ČNTS"." . Když předseda Rady RTV Muchka ministrovi oponoval, že je to nesmysl, Pavel Dostál pronesl větu, že pouze cituje, a že "arbitrážní usnesení je něco jako rozsudek".

Netroufám si být arbitrem tohoto sporu, nicméně když už Dostál zmíněný odstavec 552 citoval, možná měl citovat také odstavec další, který připouští, že uvedené tvrzení sice vychází z konkrétního zápisu jednání RRTV se Železným, ale že "strany se neshodují ve výkladu zápisu". Texty příslušných odstavců je možné na internetu nalistovat zde.

Svůj názor na to jak se soudce Kühn díval brýlemi CME jsem v Louči už kdysi dávno publikoval.