Média na tapetě (a na programu 14. schůze) sněmovny

"Pořad schůze byl chválabohu schválen," oznámil včera odpoledne plénu Poslanecké sněmovny její předseda Lubomír Zaorálek. Do programu schůze se však nedostal bod s názvem "Jmenování členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání", což vládní koalice, které k prosazení bodu do programu chyběl jeden hlas, vyřešila stejně jako před týdnem při odvolávání RRTV: svolala na dnešek zvláštní schůzi sněmovny s jediným bodem, který sice novou RRTV nezvolí, ale umožní podávání návrhů tak, aby příští schůze už o nových členech mohla hlasovat. I bez jmenování RRTV má program 14. schůze celkem sedm bodů, které se přímo či nepřímo týkají médií.

Jak bývá ve sněmovně zvykem, na původně "technickou" novelu vysílacího zákona 231/01 se nabalily další změny pocházející jednak z lobbyistických tlaků (definice prodloužení licence), jednak z populistického poslaneckého kutilství (dodatek o správné češtině ve vysílání, titulkování pro neslyšící, omezení zahraničních investorů apod.). Je zvláštní, jak velkorysí dokážou být poslanci, když rozhodují o něčem, co nejde z jejich kapsy. Mám na mysli například pozměňovací návrhy, které chtějí zachovat kvótu 70 procent pořadů se skrytými titulky pro neslyšící v ČT, nebo které dokonce tuto kvótu chtějí aplikovat i na komerční vysílatele.

Příliš velkou naději nedávám návrhu novely zákona 483/91 o České televizi, kterou připravilo Dostálovo Ministerstvo kultury, a která se z větší části zaměřuje na způsob volby a odvolávání Rady ČT. Novela i nadále definuje Radu ČT jako "orgán, jejímž prostřednictvím se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize." V důvodové zprávě se doslova říká: "napříště by Rada měla být dozorčím orgánem, jehož úkolem je dohlížet na plnění veřejnoprávního poslání České televize..."

Takto definovanému a voleném dozorčímu orgánu se však i nadále přisuzují rozhodovací pravomoci, které by ve standardním modelu příslušely spíše správní radě. Takovou správní radu s odborníky, jakou mají například veřejnoprávní vysílatelé v Německu, však v návrhu opět nenajdeme, zato tu i nadále zůstává jako pomocný orgán radou jmenovaná pětičlenná dozorčí komise.

Takže namísto přesně precizované správní a dozorčí rady veřejnoprávní instituce tady máme opět kočkopsa dvou dozorčích orgánů - rady a komise. Výši platů radních už nemá určovat sněmovna, mají se odvozovat od průměrného platu v ČT násobkem koeficientu, který u řadových členů Rady ČT bude činit 0,80, tj. 80 procent průměrné mzdy v ČT.

Proti vícezdrojové nominaci Rady nelze nic namítat, bude jedině pokrokem. Ovšem půvabné na celé věci je to, že ve známé "francouzské trojnožce" sněmovna/senát/čnt byl v druhé fázi přípravy zákona prezident nahrazen předsedou vlády. To v době, kdy už bylo jasné, že Václav Klaus bude žhavým kandidátem na prezidentský úřad.

Problém této novely vidím hlavně v tom, že za jejím vznikem stojí více politické zadání plynoucí z programového prohlášení vlády (což důvodová zpráva otevřeně říká), než reálné potřeby celkového zkvalitnění legislativního rámce pro činnost České televize.

Jsem zvědav, jak poslanci zareagují na související novelu "poplatkového" zákona 252/94, která na jedné straně lépe definuje poplatníka a přesněji určuje, za co se vlastně platí (internet vyřazen), která však na druhé straně navrhuje od listopadu zvýšit rozhlasový poplatek na 45 Kč a televizní poplatek na 95 Kč měsíčně a kromě toho chce zvýšit reklamní limit v ČT ze jednoho na tři procenta.

Zkrátka a dobře, mediální analytici si při 14. schůzi Poslanecké sněmovny přijdou na své. A nejen oni. Možná také i bulvární novináři. Zvláště, budou-li slovní přestřelky stejně ostré, jako byly včera při druhém čtení novely vysílacího zákona. Mám na mysli vystoupení Ivana Langera, který na adresu Pavla Dostála prohlásil: "Pane ministře, kdyby blbost nadnášela, tak byste se tady vznášel jako pták."

P.S. Mimo zájem veřejnosti zůstává fakt, že kvůli parlamentu je ochromená nejen Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, ale také Státní fond na podporu kinematografie. Členům zdejší Rady Fondu vypršel mandát už v březnu a sněmovna při minulé schůzi nebyla schopna se sjednotit a zvolit její nové členy. Pokusí se o to při jednacím bodu číslo 80.