Iniciativu přebírají spojaři
Ekonom 14.8.2003

O tom, jak by se mělo přejít z analogového na digitální vysílání rozhlasu a televize, vznikly už v roce 2000 dvě studie, z nichž jednu připravili experti při Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) a druhou Ministerstvo dopravy a spojů. Od té doby jako by se nad problémem zavřela voda. Až nyní se dostává do oběhu pracovní materiál, který koncepci přechodu na digitál aktualizuje.

Od roku 2000 se změnila vláda, resort dopravy předal telekomunikace novému Ministerstvu informatiky. V Praze se sice i nadále pokusně digitálně vysílá, ovšem jenom díky tomu, že RRTV a Český telekomunikační úřad (ČTÚ) dvěma experimentátorům, Českým radiokomunikacím a Czech Digital Group, rok od roku prodlužují dočasné licence.

Právní rámec digitálního vysílání zatím chybí. Měla ho vytvořit digitální novela vysílacího zákona, která vloni v létě kvůli kompetenčním sporům mezi RRTV a ČTÚ spadla pod stůl s tím, že problém vyřeší nový zákon o elektronických komunikacích připravovaný resortem ministra V. Mlynáře.

Bývalý ředitel ČT Jiří Balvín před dvěma lety sliboval (viz projekt (pdf)), že od září letošního roku spatří světlo světa dva nové programy ČT3 a ČT4 jako předvoj digitální hojnosti. Když Rada ČT odmítla Balvínovi schválit deficitní rozpočet, také tento projekt se odložil k ledu.

Na pozadí tohoto neradostného vývoje je třeba novou aktualizovanou koncepci uvítat. Tím spíše, že v Evropě se připravuje přeorganizování vysílacích frekvencí, při jejichž koordinaci často platí pravidlo: kdo dřív přijde, ten dřív mele. Proto by ČR měla co nejdříve přijít s vlastními návrhy a požadavky.

Co přináší aktualizovaná koncepce? Například to, že obsahové podmínky provozování digitálního multiplexu by měla určit telekomunikační licence, tj. ČTÚ, a nikoli vysílací licence, jak navrhovala loňská digitální novela. Kompetenční spor ČTÚ a RRTV se tak výrazně vychýlil ve prospěch spojařů a ČTÚ. Není to nic divného, když si uvědomíme, že Sněmovna odvoláním Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ji letos na jaře na delší dobu vyřadila.

Otazníky vyvolává navrhované složení Výboru pro digitální vysílání (VDV) při Ministerstvu informatiky. Mezi jejími členy nacházíme jen zástupce státní správy a regulátorů. Podíváme-li se do zahraničí, pak zjistíme, že v podobných výborech zasedají také zástupci vysílatelů a především elektrotechnického průmyslu. Je lepší a systémově čistší, když své zájmy může byznys hájit v diskusích přímo, než aby tak činil prostřednictvím zlobbovaných státních úředníků.