A zase ta arbitráž
Dojmy z diskusního večera

Včera jsem se účastnil besídky s názvem „Proč ČR prohrává arbitráže.“ Sedělo nás tam v panelu šest, ale podstatné a zajímavé informace vycházely hlavně od dvou právníků, Vladimíra Balaše a Josefa Brože. Jako obvykle, diskuse se pohybovala „od Šumavy k Tatrám“, a nakonec vždy končila u detailů prohrané arbitráže se CME.

Josef Brož sdělil plénu zajímavou informaci: prohraná stockholmská arbitráž CME vs. ČR a nerozhodná (vyhraná? prohraná?) londýnská arbitráž Lauder vs. ČR mají být diskusním námětem jakéhosi výroční zasedání světových „arbitrážníků“, kteří chtějí zkoumat, proč se stejným případem bylo nakládáno rozdílným způsobem.

Rozdílný výrok se dá sice vysvětlit tím, že šlo o různé právní subjekty, které měly rozdílný právní vztah k vynaloženým investicím. Nicméně zatímco londýnská arbitráž se soustředila na pochybení Rady pro R a TV vysílání v roce 1993 při udělování licence, pak stockholmské arbitráži to nevadilo, naopak výchozí dokumenty licence sloužily jako argument kritiky jednání RRTV v letech 1996-7. Takže jsem zvědav, co světoví arbitrážníci vybádají, a zda arbitráž CME vs. ČR vejde do dějin mezinárodního práva..

Bylo zajímavé sledovat diskusi, zda londýnská arbitráž s Lauderem byla pro ČR „vyhraná“ nebo „prohraná“. Úvodní referát připravený organizátory tvrdil, že byla „vyhraná“, přítomní právníci však výrok interpretovali jako „prohraný“, přestože Lauderův požadavek náhrady škody byl zamítnut. A to na základě výroku, že český stát se „dopustil porušení svých povinností vyvarovat se svévolných a diskriminačních opatření“, když měnil své stanovisko v otázce, v jakém vztahu má být držitel licence se společností investora. Já osobně si myslím, že to bylo spíše nerozhodně, ale že v žádném případně se nedá mluvit o žádném „vítězství“, jak to běžně někteří publicisté stojící na straně Železného a Novy uvádějí.

Na otázku, která byla heslem besídky „Proč ČR prohrává arbitráže“, odpověděl nejjasněji už na začátku Josef Brož, a to ve smyslu: „protože stát a jeho orgány nefungovaly tak, jak by měly.“ Explicitně by se to dalo rozšířit i na způsob vedení obhajoby, ale o tom se zde příliš nemluvilo.

Jenom mi nebylo jasné, proč heslo diskusního večera tvrdilo, že Česká republika arbitráže v plurálu prohrává, když zatím jedinou prohrou byla arbitráž se CME. Všechny ostatní arbitráže uváděné v podkladových materiálech, které organizátor účastníkům besedy připravil, jsou buď v běhu (Nomura), nebo vůbec nezačaly. Nehledě na to, že pod vlivem publicity sporu o Novu dnes mezinárodní arbitráží hrozí každý hejhula, i takový, který si takovou nákladnou záležitost jen těžko může dovolit.

Jsem zvědav na to, co z oněch 150 minut povídání redaktor Kubičko sestříhá do rozhlasového pořadu Čro6 Názory a argumenty. Bude se vysílat v neděli 14. září od 18:10 a opakovaně v pondělí 15. září od 7:10.

O tom, že spor o televizi Nova a následné arbitráže se staly frekventovanými náměty nejen pořadů a publicistických statí, ale také diplomových prací, mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Právě letos byly či budou obhajovány kvalitní díla z pera Josefa Bendy (PF UK) a Pavla Lukáše (FAMU).