zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií | © Milan Šmíd |
22.10.2003 | RUBRIKA: Informace, glosy, polemiky |
Střípky ze zahraničních médií
(Slovinsko, Polsko, Rusko)
Koncem minulého týdne jsem se učastnil zasedání, které pravidelně ve Vídni organizuje Duke University a Institut für den Donauraum und Mitteleuropa. Jako obvykle, zajímavější než přednesené referáty byla setkání s kolegy z médií na východ od našich hranic.
SLOVINSKO: Boris Bergant je náměstkem ředitele slovinského veřejnoprávního rozhlasu a televize RTV Slovenija. Bavili jsme se spolu o financích a o poplatku. Slovinsko je malá země, má necelých 600 tisíc domácností. Také proto je zde poplatek relativně vysoký, pro rozhlas a televizi dohromady měsíčně našich 350 Kč. Vyptával jsem se na to, jak poplatek vybírají.
Poplatek si RTV Slovenija vybírá sama. Má k tomu oporu v zákoně, který ji vychází vstříc i v dalších ohledech. Poplatek platí domácnosti (nikoli držitelé jako u nás). RTV Slovenija má ze zákona přístup k databázi domácností, do nichž je zaveden elektrický proud.
Když se někdo přihlásí k odběru elektrické energie, RTV Slovenija se to dozví a na příslušnou adresu automaticky pošle fakturu na zaplacení poplatku, kterému zde říkají příspěvek. Pokud nemáte televizor ani rádio, musíte to písemně sdělit. A potom už záleží jen na tom, zda RTV Slovenija si dá tu práci, že vás usvědčí z nepravdy. Také zde pracovníci úřadu nemohou vstoupit do domácnosti, nicméně, pokud získají svědky, mohou požádat soud o povolení. Je to prý dlouhá a pracná procedura, nicméně se vyplatí, neboť na jejím konci je výstražný příklad pro ostatní, že podvádět se nevyplácí.
Nejsem si jist, zda se někdy naši zákonodárci budou schopni dobrat takové jednoduchosti při sledování daného účelu v novele našeho poplatkového zákona.
POLSKO: Přítomného redaktora polského deníku Gazeta Wyborcza Ryzsarda Holzera jsem se vyptával, co říká novému deníku, který tento týden začíná v Polsku vydávat nakladatelský dům Axel Springer Verlag (ASV). Nový deník Fakt bude stát jeden zlotý, čímž se stane nejlevnějším z denních listů a také nevítanou konkurencí dvojice nejprodávanějších deníků – Gazeta Wyborcza a bulvární SuperExpres. Zeptal jsem se, komu nový deník ubere více z jeho čtenářské obce. Můj polský kolega odhadoval, že Fakt bude konkurencí pro oba deníky, neboť chce být někde uprostřed.
Při té příležitosti mi vysvětlil příčiny úspěchu jiného podniku polské pobočky ASV, týdeníku Newsweek Polska, který až donedávna předstihoval v prodaných výtiscích tradiční polské týdeníky Polityka a Wprost.
„U nás v Polsku jsme měli na jedné straně časopisy pro intelektuály a vzdělané vrstvy, a na straně druhé plytký bulvár pro masovou spotřebu. Mezi tím nic nebylo. Úspěch Newsweeku Polska je založen na tom, že není ani příliš intelektuální, ani příliš bulvární. Proto si vytvořil vlastní čtenářskou obec, zvláště mezi mladými lidmi. Například moje dcera, která se o zprávy a politiku nikdy moc nezajímala, ho nyní kupuje.“
Podle mého názoru u nás v Česku ten střed máme dostatečně zaplněný (Reflex, Týden, Instinkt, Mladý svět), jen ten elitní zpravodajský týdeník typu Time, Newsweek, Spiegel nebo L’Express nám chybí.
RUSKO: Jiný účastník konference Andrej Zolotov, který dříve pracoval v Moscow Times, přestoupil do agentury Novosti, což jest dědic někdejší propagační agentury Sovětského svazu APN. Při setkání s Andrejem jsem si vzpomněl na léta minulá, kdy APN byla velkoryse budovanou hlásnou troubou sovětské zahraniční politiky, ale také na dobu, kdy její časopis Sputnik byl koncem 80. let v někdejší NDR cenzurován a zakázán, protože tehdejší relativní otevřenost publicistů Gorbačovovy perestrojky s heslem "glasnost" šla proti srsti Honeckerově režimu.
Jak jsem z rozhovoru s Andrejem pochopil, v agentuře probíhá reorganizace, protože současná Putinova vláda hodlá opět rozjet na plné obrátky aktivitu této propagační agentury do zahraničí. Jak mi Andrej prozradil, v minulosti více nežli public relations ve prospěch Ruska se APN věnovala správě a pronajímání svého nemovitého majetku po celém světě. V Praze prý stále patří do vlastnictví agentury Novosti známá Vila Tereza v Italské ulici v Praze, kde bylo před druhou světovou válkou sovětské velvyslanectví, kam chodili na recepce naši levicoví intelektuálové.
V telefonním seznamu jsem na adrese Vily Terezy Italská 36 našel nejen původní jméno agentury APN, ale také jednu kavárnu, dva praktické lékaře a jednu jazykovou školu.