zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií | © Milan Šmíd |
5.11.2003 | RUBRIKA: Česká televize/Články v médiích |
Koncesionářský poplatek v rukou poslanců
Otištěno v týdeníku Ekonom
Tento týden by se měl kulturní a vzdělávací výbor Poslanecké sněmovny konečně vyjádřit k vládní novele zákona č.252/94 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, které z větší části financují provoz Českého rozhlasu a České televize.
Vládní novela přináší několik podstatných změn, z nichž největší pozornost přitahuje výše tzv. koncesionářského poplatku a povolené množství reklamy v České televizi. V souladu se svým programovým prohlášením vláda navrhuje zvýšit poplatky u rozhlasu z 37 na 45 korun a u televize ze 75 na 95 korun. Kromě toho chce novela rozšířit limit reklamy v ČT z jednoho na tři procenta vysílacího času.
Vláda argumentuje tím, že poplatek se naposledy zvyšoval v létě 1997, a že stagnace příjmů při průběžně rostoucí cenové hladině může nepříznivě ovlivnit rozsah a kvalitu poskytované veřejné služby. Opozice proti tomu namítala, že zvyšovat by se měly poplatky až tehdy, až bude situace v ČT stabilizovaná a její vedení poskytne záruky efektivního využívání svěřených prostředků. Volba generálního ředitele Jiřího Janečka tuto námitku částečně ruší.
I když dnes poslanci napříč politickým spektrem uznávají, že s financemi ČT je třeba něco udělat, aby naše televize veřejné služby neupadla do dluhů a do závislosti na státních dotacích, jednota o tom, jak situaci řešit, není ani v řadách vládní koalice.
Například předseda mediální komise lidovec Jaromír Talíř se staví proti tomu, aby se zvyšoval limit reklamy v ČT na tři procenta. Existují rozbory, podle nichž by ČT zvýšenou kvótu stejně nenaplnila, a příjmy z reklamy by pro ni vzrostly sotva o třetinu současné miliardy.
Ve výboru se objevil také návrh, aby reklama zcela zmizela z programů ČT za cenu, že poplatek se postupně zvýší ne na 95, ale na 130 korun. To by sice vyřešilo okamžitý problém ČT, ale na druhé straně by to přidělalo vrásky reklamním agenturám, které by musely čelit bloku jednotné obchodní politiky komerčních televizí Nova a Prima.
Bude zajímavé sledovat, jak se poslanci postaví k návrhu tzv. indexace poplatku, který by umožnil vládě – nikoli parlamentu – zvýšit poplatek při meziroční míře inflace větší než 3 procenta. Pokud ovšem stát chce, aby se Česká televize a Český rozhlas aktivně podílely na zavádění technologických inovací digitálního vysílání, pak dříve či později nějaké peníze do jejich pokladny bude muset přidat.