Smutná historie maďarské televize MTV

Krátký historický úvod: Poté, co v Maďarsku v letech 1988-89 proběhla "vyjednaná revoluce", se v roce 1990 konaly svobodné volby, ze kterých vzešla vítězně pravicová konzervativní koalice vedená Maďarským demokratickým fórem. Poté se konaly ještě troje další volby, ve kterých střídavě vítězily levicová (1994), pravicová (1998) a levicová (2002) koalice.

Podobně jako v Polsku, také v Maďarsku se zpočátku rozhodovalo o budoucím politickém vývoji u kulatých stolů. Jednou z dohod roku 1989 bylo tzv. moratorium na frekvence a úmluva, že zákony o masových médiích musejí být schvalovány dvoutřetinovou většinou.

Protože až do roku 1995 nebyly politické strany schopny dát tuto dvoutřetinovou většinu dohromady, rozhlasové a televizní vysílání dlouho zůstávalo v rukou státních institucí. Soukromé vysílání se odehrávalo pouze na lokální úrovni: buď v kabelových systémech, nebo na lokálních frekvencích, které stanice zabraly ještě před moratoriem, nebo které jim později v roce 1993 uvolnilo ministerské rozhodnutí.

O tom, kdo bude ředitelem státního rozhlasu a televize, se rozhodovalo v politických kuloárech. Platila zásada, že ředitele navrhuje předseda vlády, jmenuje prezident. Zpočátku to fungovalo bez problémů, do funkcí se dostaly nezávislé respektované osobnosti, sociologové Elemér Hankiss (MTV) a Csaba Gombár (MR). Velice záhy se však rozhořela známá maďarská válka o média.

Její počátek sahá do podzimu 1990, když Maďarské demokratické fórum špatně dopadlo v komunálních volbách a předseda vlády Antall si začal stěžovat na "chybějící solidaritu médií s vládou". Válka vysílacích médií s vládou vyvrcholila v roce 1992. Ředitel MTV Hankiss provedl rozsáhlé personální změny ve zpravodajství, za což se mu Antall revanšoval tím, že blokoval jakékoli jeho návrhy a pokoušel se Hankisse odvolat. Narazil však na prezidenta Arpáda Göncze, který se postavil na stranu médií. Vláda však nakonec prosadila svou, když v prosinci 1992 zmrazila fondy určené pro dotování provozu MTV. Hankiss i Gombár pak 5. ledna 1993 rezignovali. Bylo tedy jasné, že vláda kontrolu nad rozhlasem a televizí jen tak snadno nepustí.

To se však nelíbilo opozici, a tady začíná koloběh výměn ředitelů MTV synchronizovaný s výsledky voleb. S novými řediteli se téměř automaticky měnili i šéfové zpravodajství a publicistiky, na čemž bohužel jen málo změnil nový vysílací zákon z roku 1995, který začátkem roku 1996 vstoupil v platnost. O řediteli rozhodují tzv. kuratoria, skládající se z předsednictva a pléna. Osmičlenné předsednictvo jmenují politické strany v paritním poměru výsledků voleb. 21členné plénum tvoří zástupci zájmových a společenských organizací a svazů, kteří se obměňují každý rok.

Podrobnosti reformy z roku 1997 jsem popsal v jiném článku Louče letos na jaře. Ve stručnosti zopakuji: MTV vysílá dva programy, ovšem jen jeden pozemními vysílači. Druhý program šíří MTV satelitem a v kabelech, jejichž penetrace do maďarských domácností je však mnohem vyšší než u nás. Stát kromě toho dotuje vysílání satelitního kulturního programu pro Maďary v zahraničí TV DUNA. Největší podíl na sledovanosti mají dvě celostátní terestrické komerční televize TV2 a RTL Klub.

Na jaře jsem popsal ředitelské peripetie posledních let až k demisi posledního ředitele Carolyho Mendreczkého vloni v červenci, poté co FIDESZ a pravice prohrála volby. Od loňského července byla MTV několik měsíců bez ředitele, protože nově jmenované kuratorium nebylo schopné ani v jednom ze čtyř výběrových řízeních provázených skandály (viz zmiňovaný článek Louče) ředitele zvolit. Dnes mohu tyto informace doplnit.

Letos v květnu se kuratorium konečně dohodlo na tom, že novým šéfem MTV se stane Imre Ragats, bývalý ekonomický náměstek, který do té doby provizorně řídil MTV. Neuplynulo ani půl roku, a opět se začíná mluvit o jeho odvolání pod záminkou, že ještě jako zastupující ředitel nekonzultoval uzavření smluv s reklamními agenturami, které pro MTV obstarávají reklamy. Údajně jde o čtyři společnosti, které pracují pro více médií, kromě jiného také pro komerční stanici RTL Klub. Zatímco politicky nominované předsednictvo navrhlo 11. listopadu Ragatse odvolat, 21tičlenné plénum kuratoria o týden později ředitele podrželo. Zástupci nepolitických a společensky relevantních skupin zřejmě došli k názoru, že důvody k odvolání Ragatse jsou zástupné a mají politický charakter dohody vlády s opozicí.

Spolu s tím, jak politici zápasili o získání kontroly nad státní a pozdější veřejnou televizí MTV, její prestiž jako nezávislého média neustále klesala. Začalo to už v době války o média v letech 1990-1993, kdy opozice vytěsněná z vlivu na vysílání MTV vyzývala své stoupence, ať přestanou platit televizní poplatek se zdůvodněním: když chce mít vláda své médium, ať si ho sama zaplatí. Není divu, že někteří lidé tuto výzvu rádi poslechli.

Platební morálka postupně erodovala a další náraz dostala po roce 1997, když televizní scénu ovládly dvě nové soukromé televize TV2 a RTL Klub. Podfinancovaná MTV, závislá od samého počátku na dotacích, které vláda uvolňovala v závislosti na poslušnosti zpravodajců MTV, nemohla ve sledovanosti soutěžit s komerčními stanicemi. Podle toho klesal podíl na publiku - ze 70 procent v roce 1996 na 13 procent v roce 2001, sečteno pro oba dva programy. Odhlašování poplatku za televizor dostalo masový charakter a ze 3,6 milionů domácností nakonec platila poplatek méně než polovina, přibližně 1,6 milionu.

A tak se v Maďarsku rozhodli poplatek zrušit. Přiznám se, že detaily tohoto zrušení ještě neznám. Vím jenom to, že vůdce socialistů MSZP a současný předseda vlády Peter Medgyessy sliboval před volbami, že poplatek zruší. Okamžitě po volbách vloni v květnu vláda rozhodla, že plně převezme financování MTV. Toto rozhodnutí převedla do novelizace zákona o státním rozpočtu, pro kterou jí stačila nadpoloviční většina. Poplatek je ovšem zakotven ve vysílacím zákonu, na který je třeba získat dvoutřetinovou většinu.

Bohužel, zatím jsem nezjistil, zda a jak se vysílací zákon změnil. Z dostupných pramenů je známo jenom to, že pravicová opozice MDS a FIDESZ rozhodnutí socialistů zrušit poplatek kritizuje, jedni kvůli neústavnosti, druzí kvůli tomu, že zrušením poplatku se posílí závislost médií na státu. O tom, zda a jak v Maďarsku změnili vysílací zákon, mi však informace chybějí. Do médií pouze pronikla zpráva, podle níž bývalý předseda vlády Viktor Orbán navrhuje, aby se MTV přidělil ještě jeden terestrický kanál, jehož kontrolu by převzala opozice tak, že - podobně jako tomu bylo kdysi v Itálii - jeden televizní programu bude mít vláda a druhý opozice.

Věru, smutný konec konec představ o nezávislé moderní televizi veřejné služby před patnácti lety. Obávám se, aby takový konec nečekal jednou i naši Českou televizi. Politici u nás k neplacení poplatků nevyzývají, nicméně dělají všechno pro to, aby ČT byla co nejslabší a tím pádem i nejpovolnější.