Lidové noviny na rozcestí (Týdeník Rozhlas 50/2013)

Dvě známá jména oslavila koncem roku sto dvacáté narozeniny - Sparta a Lidové noviny. To první samozřejmě s větší slávou, to druhé skromně, v ústraní. Rada akcí ke 120. výročí Lidových novin, které ještě pod vedením bývalého šéfredaktora Dalibor Balšínka redakce zorganizovala, vyvrcholila v listopadu Mezinárodní česko-polskou konferencí na téma Co jsme udělali se svobodou? s podtitulem O vítězstvích a prohrách disentu ve společnosti po roce 1989.

Na konferenci se kromě jiného diskutovalo i o vítězstvích a prohrách disidentských médií, která zde reprezentovaly Lidové noviny a Gazeta Wyborcza. Přestože se Lidové noviny hlásí k tradici založené v předminulém století, časová mezera mezi zastavením listu v roce 1952 a jeho obnovou v samizdatové podobě v roce 1988 byla natolik dlouhá, že osudy současných Lidových novin a Gazety Wyborczy nesou řadu společných rysů.

Okolnosti vzniku deníku Gazeta Wyborcza jsou zakódovány už do jeho názvu - Volební noviny. Když se v Polsku na jaře 1989 u kulatých stolů podepsala dohoda o volbách, kterých se bude moci zúčastnit i opozice, vznikl problém: vládnoucí moc měla v rukou všechna média, opozice jen samizdat. Proto vláda umožnila Solidaritě vydávat vlastní deník a uvolnila jí přístup k základním prostředkům, k papíru a k tiskárnám. První číslo vyšlo 8. května v počtu sto padesát tisíc výtisků, náklad se brzy vyšplhal do půlmilionové výše.

Také obnovené Lidové noviny byly hlasem opozice. Jejich první oficiální tištěné číslo v prosinci roku 1989 se prodalo v počtu šest set tisíc výtisků. Od ledna 1990 začaly vycházet dvakrát týdně, od dubna jako deník. Zájem o Lidovky byl obrovský. Vzniklo vydavatelství a nakladatelství, které - jak se mnozí domnívali - mělo mít „našlápnuto" na ekonomický úspěch. Ten se však nekonal. Vydavatelství muselo omezit své plány a nakladatelství se od akciové společnosti Lidových novin postupně oddělilo. V roce 1994 se vlastníkem Lidových novin stal švýcarský mediální dům Ringier, který je jako ztrátový podnik v roce 1998 prodal „rýnským" Němcům vlastnícím vydavatelství Mafra, jež letos odkoupil Andrej Babiš.

Příběh Gazety Wyborczy byl jiný. Popularitu deníku dokázalo vedení využít k ekonomickému úspěchu. Vydavatelství Agora založené v roce 1989 je dnes úspěšnou akciovou společností, kótovanou od roku 1999 na burze. Do jejích aktivit patří kromě vydávání několika periodik provoz lokálních rozhlasových stanic, kinodistribuce, reklamní agentura a rozsáhlé internetové projekty. Gazeta Wyborcza je stále na prvním místě nebulvárního polského denního tisku. Proč se něco podobného nepodařilo Lidovým novinám?

Důvodů bylo více - nezkušenost redakce, která uměla oslovit širokou veřejnost jen v době, kdy Občanské fórum bylo populární a kdy hlad po názorech byl větší než hlad po informacích. MF Dnes i Právo postupně vítězily nad Lidovými novinami lepším a pohotovějším zpravodajstvím. Lidové noviny si rovněž ukously příliš velké sousto, když nabídly azyl četným dalším periodikům (Studentské listy, Rock&Pop, Literární noviny, Analogon, Lettre International, Pelikánovy Listy a další), z nichž mnohé byly ztrátové. Chyběl český kapitál, který neměl zkušenosti s investicemi do médií, chyběly i obchodní zkušenosti, které do Agory přinesli zahraniční Poláci. Také proto jsou Lidové noviny na mediálním trhu tam, kde jsou.

Když na zmíněné česko-polské konferenci bilancoval minulost Lidových novin jejich někdejší ředitel Michal Klíma, neopomněl připomenout, že přes všechny neúspěchy Lidové noviny zaznamenaly jeden velký úspěch: stále existují. Nezanikly, přestože se vícekrát předpovídalo, že se jich vlastník Mafry, vydávající současně další deník - MF Dnes, brzy zbaví.

Zatím není jasné, co s Lidovými novinami hodlá podniknout nový majitel. Bude mít stejný respekt před historickým rodinným stříbrem jako zahraniční vlastník? Bude pokračovat v racionalizaci provozu, která unifikuje obsah obou deníků Mafry? Nebo dá Lidovkám příležitost vyprofilovat se do názorového listu, který sice nebude mít masové náklady, ale jehož hlas bude ve společnosti slyšet? Uvidíme.

Odevzdáno 25.11.2013