Mnichovská kocovina

Výše uvedený klikbajtový titulek jsem si nevymyslel, použil jsem jen slova bezpečnostního poradce Fialovy vlády Tomáše Pojara z dnešního rozhlasového rozhovoru. Tento text nevzniká proto, aby rozmnožil záplavu komentářů k událostem posledních tří týdnů, ale aby zachytil události v době, která mění dějiny, včetně odkazů na primární zdroje informací.

Začalo to 20. ledna inaugurací nového amerického prezidenta Trumpa, který své vládnutí zahájil vydáním desítek exekutivních příkazů.

Ve středu 12. února se Trump telefonicky dohodl, že se setká s Vladimírem Putinem a budou jednat o Ukrajině. Teprve poté zavolal ukrajinskému prezidentovi Zelenskému. Zároveň oznámil, že americko-ruské rozhovory se budou konat v Saudské Arábii.

O dva dny později 14. února zahájila třídenní jednání pravidelná mnichovská bezpečnostní konference. Po uvítacích projevech německého prezidenta Frank Walter Steinmeiera, a předsedy bavorské zemské vlády Markuse Södera promluvila šéfka Evropské komise von der Leyenová na téma Evropská unie ve světě.

Frank Walter Steinmeyer si ve svém projevu vyřizoval účty s Elonem Muskem, když vyjádřil znepokojení nad "korporátní elitou, která má moc, prostředky a vůli předefinovat podstatnou část pravidel hry v liberálních demokraciích" a vyjádřil se i k americké administrativě, která "má velmi odlišný pohled na svět než my, takový, který nebere v úvahu zavedená pravidla, partnerství a zavedenou důvěru. Musíme to přijmout a vyrovnat se s tím. Ale jsem přesvědčen, že není v zájmu mezinárodního společenství, aby se tento světonázor stal dominantním paradigmatem."

Ursula von der Leyenová v úvodním referátu prohlásila, že mnichovská konference by neměla novou geopolitickou krajinu "jen popisovat, ale také vytvářet." Následovaly vyjádření podpory Ukrajině a oznámení záměru EU uvolnit bariéry, které brání kapitálu více investovat do zbrojení a obrany. Podle Leyenové "mnozí v bezpečnostních kruzích v Evropě byli zmateni – někteří dokonce znepokojeni – komentáři." Ale měli bychom se "vyvarovat rozhořčení a pobouření" protože existují "postřehy, na kterých se můžeme shodnout."

Na rozhořčení a pobouření se nemuselo dlouho čekat.

Když přistoupil k mikrofonu americký viceprezident J. D. Vance, aby promluvil na téma USA ve světě, publikum očekávalo, že se dozví něco o nové zahraničně politické strategii USA. Místo toho se mu dostalo poučení, že Trumpova administrativa, která se "velmi zajímá o evropskou bezpečnost a věří, že můžeme dospět k rozumnému řešení mezi Ruskem a Ukrajinou" pokládá za důležité, aby Evropa v nadcházejících letech výrazně posílila svou vlastní obranu, přičemž hrozbou pro Evropu "není Rusko, není to Čína, není to žádný jiný vnější aktér.... je to hrozba zevnitř, ústup Evropy od některých jejích nejzákladnějších hodnot, hodnot sdílených se Spojenými státy americkými."

Co následovalo, byl výčet jednotlivých evropských případů zasahování do svobody projevu, vytržených ze souvislostí, počínaje zrušenými prezidentskými volbami v Rumunsku, přes usilování o kontrolu obsahu digitálních médií až k potrestání protipotratového aktivisty odmítajícího respektovat přijatá pravidla a k boji proti dezinformacím. Došlo i na evropskou migrační politiku. Podle Vanceho sice není dobré, když se Rusko snaží dezinformacemi ovlivnit naše volby, ale "pokud vaši demokracii může zničit digitální reklama za pár set tisíc dolarů financovaná cizí zemí, pak asi nebyla příliš silná."

Dále již ve volném překladu: Demokratický mandát nemůžete získat tím, že budete cenzurovat své oponenty... Nelze se divit lidem, že nechtějí být manipulováni a ignorováni, a je posláním demokracie, aby se jejich názor projevil u volebních uren ... odmítání lidí, přehlížení jejich obav, omezování médií, rušení voleb nebo vyřazování lidí z politického procesu nic neřeší, ničí to demokracii. Pokus o vtípek o tom, že "když americká demokracie přežila deset let nadávání a vyčítání Grety Thunbergové, Evropa snad přežije pár měsíců Elona Muska", příliš v publiku nezabral.

Projev zakončil Vance výzvami: "Demokracie stojí na posvátné zásadě, že na hlasu lidu záleží. Zde není místo pro firewally. Buď tuto zásadu dodržujete, nebo ne.... Věřit v demokracii znamená pochopit, že každý z našich občanů má moudrost a má hlas." O Ukrajině ani slovo, jen kritika poměrů v Evropské unii.

Projev J. D. Vance, jehož přepis jsem umístil do přílohy Louče, je podle mého názoru symbolickým milníkem svého druhu, který - spolu s Trumpovým telefonátem Putinovi - zahajuje novou éru vztahů mezi Evropou a USA.

Nicméně program konference pokračoval v "evropském duchu" četnými panelovými debatami, z nichž na jedné na téma "Evropská podpora Ukrajiny - bezpečnostní dividenda" vystupoval také prezident Petr Pavel, spolu s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou, švédským premiérem Ulfem Kristerssonem a šéfem německé CDU (s nadějí na kancléřské křeslo po volbách 23. února) Friedrichem Merzem. Merz si zde neodpustil jedovatou poznámku směrem k Američanům, kteří tak vehementně prosazují svobodu projevu a pak blokují novináře (reportéry AP) v přístupu k informacím.

Jako obvykle, hradní web Pavlovo vystoupení zaznamenává jen v odkazu na archiv bavorské televize BR24. Nicméně kdyby někdo měl zájem o textový přepis debaty, najde ji na indickém webu Singju Post.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj, který hned v pátek 14. jednal s americkou delegací, měl na konferenci několik vystoupení, jak na podiu (dlouhotrvající potlesk), tak v panelu. V sobotním projevu Zelenskyj navrhl vytvoření evropské armády, která by neměla nahradit NATO, ale zaplnila by výpadek americké účasti.

Zelenskyj byl v jednom kole také s novináři, z nichž americká televizní stanice NBC získala exkluzivní interview do svého nedělní pořadu Meet the Press. Ve svých vystoupeních Zelenskyj se diplomaticky zdržoval jakékoli kritiky amerického postoje. Na záznamu rozhovoru v ukrajinštině, který jsem našel přeložený do angličtiny na síti X, Zelenský informuje přítomné novináře, že v pátek odmítl podepsat dohodu na předání poloviny minerálních zdrojů Američanům, a také, že dnešní válka je více o dronech, než o tancích.

Minulý týden se po Evropě pohyboval také americký ministr obrany Pete Hegseth (ve Varšavě), ministr zahraničí Marco Rubio a Trumpův zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg (oba v Mnichově). Kellogg tady na neplánované akci dal jasně najevo, že současné jednání o Ukrajině se povede bez Evropy.

Německý kancléř Olaf Scholz, který na konferenci promluvil na téma Německo ve světě, se podobně jako další němečtí politici vymezil vůči americkým postojům, přinejmenším v jasném odmítnutí jakéhokoli spojenectví s Alternativou pro Německo AfD, které pro Elona Muska, jenž AfD na síti X fandí, zdůvodnil pádnými argumenty. A také připomněl, že Amerika sice dala na obranu Ukrajiny nejvíce prostředků, jenomže i když "v absolutních číslech jsou USA napřed, v poměru k ekonomické síle je německá podpora čtyřikrát vyšší než americká." (In absoluten Zahlen liegen die USA vorn. In Relation zur Wirtschaftskraft aber liegt die deutsche Unterstützung viermal so hoch wie die amerikanische.).

Zcela ve stínu hroutící se aliance mezi Evropou a USA zůstalo vystoupení čínského ministra zahraničí Wang I, který čínské stanovisko shrnul do čtyř bodů, podle nichž Čína prosazuje rovný přístup, respektuje mezinárodní vládu práva, praktikuje multilateralismus a usiluje o otevřenost a vzájemný prospěch. Závěr druhého bodu byl pozoruhodný: "Rád bych zdůraznil, že při dodržování mezinárodního práva by neměly platit dvojí standardy. Respektování suverenity a územní celistvosti všech zemí by mělo znamenat podporu úplného sjednocení Číny."

Trumpovo jednání s Putinem a průběh mnichovské bezpečnostní konference vyvolalo triumfální jásot ruských médií, které ve stručnosti popsal moskevský zpravodaj BBC Steve Rosenberg. Nahlédl jsem také do ruských médií a je to skutečně výživná četba. Jeden příklad za všechny z Komsomolské Pravdy:
"Dá se říci, že současná konference v Mnichově se ve své ničivé síle pro dnešní Evropu stala téměř jadernou bombou, která celou strukturu EU rozmetala na prach a třísky. Zároveň odhalila všechny vrozené choroby Evropy. A Evropa, jako každý nechápavý pacient, který si vyslechl diagnózu od lékaře, nepřijala nepohodlnou pravdu od těch, jejichž pokynů včera poslušně dbala, a v reakci na to odhalila své zkažené zuby."

Že si takové výrazy nevymýšlím, nabízím originál:
Можно сказать, что нынешняя конференция в Мюнхене по своей разрушительной силе для нынешней Европы стала чуть ли не ядерной бомбой, которая разнесла все строение ЕС в щепки и труху. При этом обнажив все родовые болячки Европы. И Европа, как и всякий неумный больной, услышавший диагноз от врача, не приняла неудобную правду от тех, чьим хозяйским указаниям послушно внимала еще вчера, и в ответ ощерилась гнилыми зубами.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve snaze předvést Američanům akceschopnost Evropy svolal dnes do Paříže minisummit, jehož se účastnili předsedové vlády Velké Británie, Německa, Itálie, Polska, Španělska, Nizozemska a Dánska (které zastupuje severské a pobaltské země) a také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte. Schůzka nic významnějšího - kromě demonstrace ochoty posílit obranu - nevyřešila.

V Saudské Arábii se očekávají delegace k jednání. Tu ruskou povede ministr zahraničí Segej Lavrov a Putinův poradce Jurij Ušakov. Na americké straně stolu zasednou ministr zahraničí Marco Rubio, poradce pro národní bezpečnost Michael Waltz a zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff, což naznačuje, že se bude diskutovat i situace v Gaze.

Volodymyr Zelenskyj odjel do emirátů Abú Zabí, prý se do Rijádu také přesune. Trump sice slíbil, že Ukrajina nebude z jednání vyřazena, ale kdy a jak se to stane, zatím není známo.

Karty jsou rozdány. Kocovina trvá.

Takhle ji popisuje litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis:

"Americký prezident chce dohodu a chce ji rychle. Rychlá dohoda stojí kupujícího víc, ale USA nejsou ochotny platit účet. Takže nakonec za to bude muset zaplatit Ukrajina (...) Prezident Trump tu dohodu jako mrtvou kočku hodí Evropě před dveře a řekne: Ber, nebo nech být. Pak je na Evropě, aby se rozhodla, zda se postaví za Ukrajinu (...)

Pokud USA a Evropa nenabídnou Ukrajině bezpečnost, Čína by mohla vstoupit do mezery a využít svého vlivu na Rusko. Mohla by dokonce nabídnout lepší dohodu, než je ta Trumpova. Ukrajina má Číně výměnou za bezpečnost co nabídnout - přestavbu, přístavy, zemědělské produkty. V Evropě se najdou tací, kteří to podpoří. Tento gambit by se dal nazvat „kissingerovským“, rozdělujícím USA a Evropu, jako Kissinger rozdělil Sovětský svaz a Čínu (...)

Moje naděje spočívá v tom, že se v Evropě objeví vůdce s Churchillovou rozhodností, s duchem, který řekne, že se nikdy nevzdáme, že budeme bránit celou Evropu od Ukrajiny po Portugalsko. Jsem si plně vědom toho, že můj návrh vede jen ke krvi, dřině, slzám a potu.

(...) Vracím se tedy z Mnichova do Litvy s temnými myšlenkami v hlavě. I když uznávám, že prohlášení amerického viceprezidenta bylo nezbytným lékem na letargickou Evropu, jen se modlím, aby lék pacienta nakonec nezabil."