 6. 5. 2025 Rada České televize dnes odvolala z funkce generálního ředitele ČT Jana Součka patnácti hlasy ze sedmnácti přítomných. Při sledování záznamu jednání bylo zábavné sledovat, jak se radní účelově snažili v usnesení naplnit důvody pro odvolání Součka podle paragrafu 9/7a zákona o ČT šesti body, v nichž se šermovalo s pojmy "dobré jméno", "důvěryhodnost České televize", "reputace nezávislého média", "řádný hospodář."
Naprostá většina uvedených bodů se týkala jednotlivých, občas nepodstatných manažerských selhání Jana Součka a nikoli důvodu, který uvádí zákon, tj. "neplní-li Česká televize úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání podle tohoto zákona."
V době, kdy se existence České televize stala v souvislosti s velkou mediální novelou předmětem urputného politického boje, to neměl Souček lehké. Namísto, aby se postavil k situaci čelem a dal zřetelně najevo, že má na věci jasný a pevný názor a na čí straně stojí, pokusil se kličkovat tak, že nakonec naštval i ty, kteří ho do funkce protlačili (Xaver Veselý, Matocha, Bradáč, Šafařík). Neobstál ani jako manažer ani jako osobnost schopná řešit krizové situace, včetně té vlastní.
Kdo nemá čas ani náladu vyslechnout tříhodinový záznam jednání Rady ČT, může získat informace v on-line zpravodajství na Médiáři nebo na Seznam Zprávy.
Pád Součka před podzimními volbami otevírá široký prostor pro politické manévrování při volbě nového ředitele. Rada ČT roku 2025, doplněná na podzim 2023 šesti členy, které poprvé nevolila Sněmovna, ale Senát, však už není Radou ČT 2020, v níž tzv. "Babišův výsadek" (Matocha, Lipovská, Xaver Veselý, Bradáč) házel řediteli Dvořákovi klacky pod nohy. Takže lze jen doufat, že Rada ČT se nenechá zatáhnout do politických hrátek a bude hledat nového ředitele mezi neutrálními profesionály (Fridrich, Chudárek, Šmuclerová apod.).
5. 5. 2025 Včera a dnes navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s manželkou Prahu, kde ho přijali všichni vrcholní ústavní činitelé. Oba zpravodajské televizní kanály přeměnily včerejší odpolední vysílání na "speciály" s přímými přenosy z Hradu.
Shodou okolností oba tyto kanály si v těchto dnech připomínaly kulatá a půlkulatá výročí. ČT24 začala vysílat před dvaceti lety, CNN Prima News slavila páté narozeniny.
Z výsledků Zelenského návštěvy v Praze mne - kromě vyjádřené podpory Ukrajině a slibů pomoci - zaujalo "prohlášení o vzniku návratových center, která by měla ukrajinským uprchlíkům usnadnit cestu zpět do vlasti", které společně podepsali český ministr vnitra Vít Rakušan s místopředsedou ukrajinské vlády Olexijem Černyšovem.
Že by ukrajinská strana požádala českou vládu, aby při povolování pobytu přitvrdila a podpořila návrat bojeschopných Ukrajinců do vlasti?
x x x
Marně hledám (dnes ve 24:00) na hradním webu záznam nebo alespoň odkaz na dnešní prezidentův rozhovor v ČT. Přitom už teď je k dispozici textový přepis na ČT24. Co na to lidé v odboru komunikace KPR?
Z odpovědí Petra Pavla vyjímám: "nezávidím Volodymyru Zelenskému to, že musí svým lidem říci, že k míru povede nějaký kompromis, protože být v situaci národa, který je obětí agrese (...) a jejich životy jsou obráceny vzhůru nohama, tak těm lidem říct, že bude muset možná Ukrajina přijmout de facto okupaci části svého území, to je velice těžká zpráva."
x x x
CNN Prima News si ke svému pátému výročí pozvala do Prahy moderátorskou hvězdu americké CNN Richarda Questa a uspořádala konferenci Money Money Money, jejíž součástí byla pódiová debata s účastí exprezidenta Václava Klause a exguvernéra ČNB Miroslava Singera.
Richard Quest oponoval Václavu Klausovi, který chválil Trumpa, že "chce pohnout současným světem..." a promyšleně a cílevědomě chce "osvobodit trh od nekonečné státní intervence a regulace, které ovládly současný svět" (1:22.00 videa).
Později Václav Klaus ještě jednou narazil, když při debatě o EU prohlásil (2:04.00 videa), že "názor, že Rusko plánuje invazi do Evropy nebo do Česka, považuji za hloupý (...) není potřeba více vydávat na obranný průmysl (...) třeba přestat snít o válkách".
Miroslav Singer Klausovi pak připomněl: "Podobná slova o útoku Ruska na Evropu jste říkal v únoru 2022, bylo to na téma útoku Moskvy na Ukrajinu. Tenkrát jste byl naprosto mimo. Taková je realita (...) Bagatelizovat současnou situaci mi připadá naivní". Protože nevěděl, jak na to odpovědět, Klaus zvolil ústupovou variantu: "ale to asi není tématem naší dnešní diskuse" a debata se vrátil k Americe a Trumpovi.
x x x
Zvýšenou frekvenci historického vzpomínání na květen 1945 v médiích si vysvětluji "kulatostí" 80. výročí konce 2. světové války. Český rozhlas zinscenoval šestihodinovou rekonstrukci vysílání 5. května 1945, začínající v sobotním ránu hlášením hlasatele Zdeňka Mančala "Je sechs hodin".
Při této příležitosti rozhlas nabídl i pamětnické vyprávění tří hlasatelů toho dne - Zdeňka Mančala, Stanislava Kozáka a Ivana Malíka, které zaznamenal v roce 1968 Miloslav Disman.
Rozhlasoví hrdinové pražského povstání to však neměli později lehké. Zdeněk Mančal a Stanislav Kozák museli po válce prokazovat národní spolehlivost, která jim samozřejmě byla veřejně potvrzena. Nicméně Mančal i Kozák byli po únoru 48 z rozhlasu vyhozeni, Mančal dokonce uvězněn. Pokud si vzpomínám, také Ivan Malík měl nějakou dobu dveře do rozhlasu uzavřené, já jsem se s ním setkával jako s externistou v televizi, kde od sedmdesátých let namlouval české komentáře k zahraničním dokumentům.
30. 4. 2025
Přímý přenos z pohřbu papeže Františka ve Vatikánu v sobotu 26. dubna vysílalo v Česku hned pět kanálů: ČT24, ČT2, CNN Prima News, Nova a TV Noe. Informačně nejbohatší slovní doprovod měla TV Noe, ČT jí sekundovala komentáři kněze Vladimíra Málka. Jen TV Noe a ČT byly schopny překládat i latinskou liturgii.
Média zaujalo hlavně neformální setkání Trump-Zelenský v svatopetrské katedrále, kde byly připraveny tři židle, ale Trump dal Macronovi najevo, že chce mluvit se Zelenským sám.
x x x
Na Ukrajině zatím i nadále létají přes hranice rakety a drony. V pátek 25. dubna agentura Reuters zveřejnila některé podrobnosti amerického mírového plánu projednávaného při americko-ukrajinském setkání v Paříži 17. dubna.
Některé z bodů mírového plánu: Krym má být de iure ruský, Luhansk, Doněck, Cherson sice de iure ukrajinský, ale de facto pod ruskou kontrolou. Záporožskou jadernou elektrárnu obsazenou Ruskem, de iure ukrajinskou, by včetně Kachovské přehrady převzaly pod kontrolu USA - tak vypadá American deal.
Není divu, že se po tomto zveřejnění ruská i ukrajinská strana - obě tvrdí, že chtějí příměří a mír - od navrhovaných bodů dohody distancovaly.
x x x
V médiích se hodnotí prvních sto dní úřadování amerického prezidenta Donalda Trumpa. Namátkou odkazuji na cover story týdeníku Time, kde se všechno podrobně rozebírá.
Mne však více zaujal David Brooks z názorové stránky The New York Times, který ve svém komentáři kromě jiného píše: "Trumpova největší síla - jeho iniciativa, je jeho největší slabostí. Chybí mu smysl pro obezřetnost, nechápe rozdíl mezi rizikem a hazardem. Dělá odvážné a neuvěřitelně sebedestruktivní věci – nyní už v globálním měřítku. Revoluční předvoj je jen tak silný jako jeho nejslabší články a Trumpova administrativa je jeho slabým článkem" (strojově přeloženo v Řetězáku).
x x x
Mezi politology je rozšířený názor, že Trump se řídí Projektem 2025, dokumentem, který zpracoval think tank Heritage Foundation na podporu a obnovení konzervativních hodnot. Je k přečtení zde. Nalistoval jsem si kapitolu o State Departmentu, abych se dozvěděl, co konzervativci Trumpovi poradili o Rusku a Ukrajině.
Dočetl jsem se, že jedni konzervativci říkají, že by se měla Ukrajina podporovat, a druzí konzervativci říkají, že Ukrajina "není v zájmu americké národní bezpečnosti" s tímto závěrem: "Konzervativní názor se vyhýbá jak izolacionismu, tak intervencionismu. Každé zahraničněpolitické rozhodnutí si musí spíše nejprve položit otázku: Co je v zájmu amerického lidu?" A teď si Trumpe vyber.
x x x
Pod ředitelem České televize Janem Součkem se kýve židle. Příští týden 6. května bude Rada ČT jednat o jeho odvolání.
Co se kolem Součka děje, popsali lépe a podrobněji už jiní, proto zde nabízím jen odkazy na dva zdroje. Ten bulvární v týdeníku Reflex Divoký thriller v České televizi, a ten serióznější od Filipa Rožánka na Lupě Proč má padnout ředitel ČT?.
Při této příležitosti jsem sepsal trochu širší text s titulkem Rekviem za média veřejné služby.
23. 4. 2025 Na Velikonoční pondělí 21. dubna v 7 hodin ráno zemřel papež František ve věku 88 let, když ještě den před tím krátce promluvil ke shromážděným věřícím z balkonu vatikánské svatopetrské baziliky. Velikonoční poselství Urbi et orbi za něj přečetl hlavní papežský ceremoniář.
Zprávu o smrti papeže Vatikán oznámil v 9:45, v 10:00 ji vysílaly už všechny zpravodajské stanice. V poledním zpravodajství byla Prima pohotovější při ohlasech z terénu a v souhrnu síťových reakcí českých politiků. ČT24 kontrovala rozsáhlým využíváním archivů. Zpravodajské speciály zabraly zbytek dne, v němž se skóre Prima/ČT vyrovnalo.
"O mrtvých jen dobře" se rozprostřelo po celé planetě - od Trumpa přes Evropu až po Putina, jen v Izraeli Netanjahu mlčel, papežovy výroky o konfliktu v Gaze byly pro něj příliš živé.
x x x
Chci-li dělat politiku, měl bych mít elementární znalosti politologie, včetně používání základních pojmů tak, aby obstály při konfrontaci s realitou. Obé zřejmě chybí jak Vidlákovi, tak Danielu Kaiserovi, který v rozhovoru s Danielem Sterzikem na Echo24 "Zavedli nás do války a na práh fašismu" bez námitek přijímá tezi o "fašizaci české společnosti."
Daniel Sterzik v uvedeném rozhovoru jen potvrdil můj názor na jeho osobu jako na poměrně inteligentního sedláckého rozumbradu, který se dal na politiku, protože zjistil, že to může vynášet, a kterému dělá dobře být v záři mediálních reflektorů a pohybovat se ve společnosti mocných (viz jeho líčení kontaktů s Babišem), za což je ochoten sehrávat roli užitečného idiota pro Kateřinu Konečnou a její kámoše, kteří by pod značkou KSČM ve volbách neuspěli.
x x x
Česká kina mají v těchto týdnech nový hit: film Vyšehrad Dvje, který hned první týden v  návštěvnosti překonal jiný divácký šlágr Minecraft film. Jako staromilec nemám příliš pochopení pro filmy, "v nichž není nic tabu".
Když Mirka Spáčilová ve své recenzi utrousila "vulgarita už neprovokuje, ač jí neubylo", nabídla mi další důkaz, jak jsme si už zvykli na zhrubnutí a "ksindlizaci společnosti" (výraz, který v devadesátkách často používal zesnulý Alexandr Stich).
x x x
Posbíráno v Médiáři:
Televize Nova, která před čtyřmi lety spustila odpolední internetové videozpravodajství TN LIVE, chce tento internetový stream rozšířit na 24 hodin denně.
Ředitel zpravodajství a publicistiky Novy Kamil Houska však říká: "Stále platí to, že se jedná o zpravodajství na webu, nebudujeme tu další plnohodnotný zpravodajský kanál."
Poté, co Česká televize nahradila na ČT1 publicistiku Nory Fridrichové zábavou Lucie Výborné, a pořad Události, komentáře týdne" na ČT24 ve 22:00 dělá "svými neotřelými pohledy" ČT jen ostudu, televize Prima se chystá od příštího týdne ve stejný čas vysílat publicistický pořad Souvislosti.
Do stejného času se chce na internetu prosadit Echo24 s diskusním pořadem Echo Prime Time.
8. 4. 2025
Donald Trump ignoruje rozhodnutí soudů - například v případu nezákonné deportace údajného teroristy nebo ve věci protiústavní diskriminace zpravodajů agentury AP a dalších zpravodajských agentur.
Nebezpečí, že Trump ovládne kromě moci výkonné a zákonodárné také moc soudní, tedy stále trvá.
Tiše doufám, že k tomu snad nedojde. Protože se Trump chová jako slon v porcelánu (viz hospodářský chaos, amatérská zahraniční politika, svévolné akce proti univerzitám apod.), předpokládám a věřím, že dříve či později se najdou v Kongresu a v Trumpově administrativě lidé, kteří Trumpa přibrzdí.
Bude to však asi ještě nějakou dobu (do midterm voleb?) trvat. Do té doby "pánbů s námi a zlý pryč."
x x x
Hybridní novinář Michal Půr sice není mým šálkem čaje, teď si mě však získal tím, jak si v podcastu Bruselský dyktát sypal popel na hlavu za svůj omyl při podpoře Donalda Trumpa, s nímž spojoval naděje na změnu, a teď neváhal věcně rozebrat jeho nekompetentní hospodářskou politiku.
Půrovo vystoupení (5. minuta videa) tak ostře kontrastuje s reakcí Andreje Babiše na stejné téma, který se v rádoby humorné odpovědi na otázku Kateřiny Perknerové z Deníku omezil na trapné pochechtávání ve stylu "Já nic, já muzikant." (9. minuta videa).
Bude-li mít někdo trpělivost zhlédnout poslední vydání Bruselského dyktátu, dozví se tam také o neumětelství rychlokvašených znalců Bruselu a Evropy typu Filipa Turka.
x x x
Dlouhá vystoupení poslanců s přednostním právem jsou už běžným koloritem téměř všech schůzí Sněmovny: Většinou to bývá součástí obstrukcí opozice proti projednávání vládních návrhů právních norem.
Ve středu 18. dubna se však karta otočila, když ministr financí Zbyněk Stanjura před projednáváním migračního zákona si vzal slovo na jeden a půl hodiny a bez emocí a vulgarit krok za krokem věcně popsal a "rozebral" nekonstruktivní chování opozice, její falešná obviňování vlády a šíření katastrofických nálad v době, kdy by bylo dobré táhnout za jeden provaz.
Kdo nechce číst dlouhý stenoprotokol a má dost času, může si pustit videozáznam, který bohužel nezachycuje prázdné poslanecké lavice a výkřiky poslankyně Schillerové, na které řečník reagoval:
"Nechte si toho, paní poslankyně, nechte si těch poznámek, máte přednostní právo. Můžete si to přijít vykřikovat, až bude váš čas.".
P.S. Poslanec Tomio Okamura opět nezklamal, když v rozpravě k novele zákona o azylu 325/1999 byl schopen nadávat na migranty a na vládu téměř celou hodinu.
x x x
Lenka Šimůnková, jejíž dcera byla jednou z obětí předloňské střelby na Filosofické fakultě, spáchala v sobotu 13. dubna sebevraždu skokem do propasti Macocha.
Tato událost se stala zprávou číslo jedna v pondělním večerním zpravodajství televize Primy i televize Nova. Česká televize však o skoku do Macochy večer mlčela, krátkou zprávu zařadila jen do poledních regionálních zpráv, což vyvolalo vlnu kritiky ČT nejen od alternativní scény, ale i od některých novinářů, své polínko do ohně si přiložila i Nora Fridrichová.
ČT se hájila kodexem a zdrženlivostí k osobním tragédiím. O den později se v pořadu "Události komentáře ČT24" k tragédii vrátila s psycholožkou Mrkvicovou a Markem Orko Váchou.
Mezitím vzplanula ještě jedna bitva, vyvolaná komentářem ministra vnitra Víta Rakušana na síti X, který se ohradil proti obviňování policie a vlastní osoby ze smrti dcery paní Šimůnkové, které "to samozřejmě nezazlívám....a mám pro to pochopení.. Pro ty... kdo tuhle tragédii zneužívají politicky, ale žádné pochopení nemám.".
Rakušanův tweet vyvolal pod vlivem bulváru na sítích vlnu odporu, k níž se připojil i politologický názorář Primy Jan Kubáček, který Rakušanovi odmítajícímu nespravedlivé nařčení vyčetl "machrování" a nedostatek pokory.
Uplynulo několik dnů a Marek Wollner dal Rakušanovi nepřímo za pravdu, když na základě svědectví Lenčiny matky popsal, jak Lenku Šimůnkovou manipuloval její nově získaný životní partner, bývalý policejní odborář a permanentní kritik policie Pavel Štěpán.
8. 4. 2025
Když minulý týden Donald Trump oznamoval zavedení nových cel na dovoz z řady zemí, které podle něj nesou vinu na vysokém obchodním deficitu Spojených států, nazval středu 2. dubna "dnem osvobození" pro americké podniky,
Jeho tiskovku v zahradě Bílého domu krátce před podepsáním příslušného exekutivního příkazu přenášela z Růžové zahrady živě ČT 24 ve večerním pořadu Události komentáře.
 Tabulka nových celních tarifů je zde nebo tady na BBC. Na prvních příčkách seznamu, jak ho  předváděl Donald Trump na tiskovce, jsou Čína a Evropská unie. V seznamu chybí Kanada a Mexiko, kterým Trump zvýšil cla už v únoru, není tu však také ani Rusko. Proč asi?
x x x
Celní válka s USA s Čínou se rozvinula do podoby flek-ré-tuty. Na 34procentní clo uvalené na čínské výrobky Čína reagovala zavedením dodatečného 34 procentního cla na výrobky z USA.
Dnes Donald Trump zareagoval: "Pokud tedy Čína do 8. dubna 2025 nevezme zpět svůj 34% nárůst nad dlouhodobé zneužívání naší obchodní výměny, Spojené státy zavedou na Čínu DODATEČNÁ cla ve výši 50 %, s platností od 9. dubna."
x x x
Komentář k vedlejšímu grafu (kliknutím lze zvětšit). Když ceny akcií na burzách (index SPX500) klesají a popularita radikálních/extremistických politických stran stoupá (významný vzestup preferencí AfD v Německu v posledních dnech), pak to dosti nepříjemně připomíná situaci, kterou Západ už jednou, před devadesáti lety prožil.
x x x
Jen odezněl případ "Madlenka" (viz předchozí okraj dnů), česká média se v těchto dnech věnují dalšímu HLP (hluboce lidský příběh), kterým se 6. dubna stalo úmrtí zpěvačky a herečky Anny Slováčkové (29 let).
Byla mediálně známou už před tím, než onemocněla, také kvůli svým rodičům Felixovi Slováčkovi a Dagmar Patrasové. Její statečný zápas s rakovinou sledovaný bulvárem ji však pozvedl na úroveň celostátní celebrity, takže jejímu odchodu se široce věnovala nejen všechna média bez rozdílu zaměření, ale také politici "napříč politickým spektrem." Od prezidenta, přes Patrika Nachera, až po Jindřicha Rajchla nebo Vidláka
.
2. 4. 2025 Federální soudce Royce Lamberth (jmenovaný ještě Reaganem) dočasně pozastavil snahu Kari Lakeové, kterou Trump postavil do čela Americké agentury pro globální média USAGM, zastavit financování Rádia Svobodná Evropa a Rádia Svoboda RFE/RL, neboť letošní rozpočet obou stanic z federálních fondů byl schválen Kongresem, a proto na jeho zrušení nemá Trumpova administrativa právo. RFE/RL se obrátila na soud kvůli neústavnosti Trumpova rozhodnutí a její sesterská organizace Radio Free Asia ji chce následovat.
Nicméně někteří zaměstnanci pražské centrály RFE/RL odcházejí na neplacenou dovolenou, protože z Washingtonu nepřišly peníze na duben. Podle mne za to může aktivita úřadu zaměřeného na osekávání státních výdajů - Muskův DOGE (Department of Government Efficiency) - který se na právo příliš neohlíží.
x x x
Některé víkendové televizní diskuse v neděli 30. ledna byly k neposlouchání tím, jak se vracely ke konfliktu v Poslanecké sněmovně s monotónními výroky jako přes kopírák z obou stran. Konflikt vznikl na její 135. schůzi s dlouhým názvem "Koncepce Armády České republiky do roku 2035 z hlediska náboru profesionálních vojáků a investic do modernizace armády s cílem zvýšení bezpečnosti našich občanů."
Zatímco ČTK věc odbyla neutrální zprávou o přijatém usnesení (navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta HDP nejpozději v roce 2030), v médiích a sociálních sítích se rozhořela bitva mezi opozicí a koalicí, která na schůzi prosadila neveřejné projednávání bodu za přítomnosti náčelníka generálního štábu Řehky.
Na protest proti tomu poslanci ANO a SPD se odmítli jednání zúčastnit a odešli ze schůze s tím, že koalice se opět snažila umlčet opozici. Neveřejnost části parlamentní debaty Marek Benda později zdůvodnil: "protože jsme z toho nechtěli mít cirkus...dvě hodiny mluvení pana předsedy Babiše a pana předsedy Okamury..."
Podle Bendy tím, že opustila jednací sál, opozice potvrdila, že "Oni se nechtějí bavit o obranyschopnosti této země... oni se chtějí předvádět před televizníma obrazovkama."
Otázkou je, zda koalice přece jen neměla přečkat sáhodlouhé útočné litanie opozice proti vládě, aby nemohla být obviněna, že se obává otevřené diskuse.
x x x
Přestože stále ještě neznáme termín letošních voleb, předvolební kampaně jsou v plném proudu. Uvedená schůze parlamentu byla toho důkazem; koalice Spolu by ráda u voličů sbírala body za své zásluhy o bezpečnost země, a proto prý nepustila ke slovu opozici.
Když minulý týden v úterý 25. března Spolu odstartovala svou volební kampaň podpisem koaliční smlouvy (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), rozhodl jsem se smlouvu prostudovat. Našel jsem tam  sedm volebních slibů, přičemž David Klimeš  ohodnotil jejich uvěřitelnost skórem 1:6, když pouze o jednom slibu nelze pochybovat.
Já bych asi tak přísný nebyl, ale přesto mě trochu vadí, že programové priority a volební sliby jsou formulované jen obecně na jedné stránce, zatímco dalších pět stran je věnováno technikáliím volební kampaně a jak se budou sestavovat kandidátky.
Ano, dostat se k poslaneckému mandátu, na tom záleží.
Možná to nemá přímou souvislost, ale zaujal mě Petr Šabata na stanici Plus komentářem "Jak demokraté dláždí cestu k moci autoritářům a extrémistům."
x x x
V pondělí 31. března odstartovalo předvolební kampaň také hnutí Stačilo! (záznam tiskové konference zde). Někdejší koalice, která se kvůli volebnímu zákonu překabátila na hnutí, postavila do čela pozoruhodnou postavu české alternativní scény Daniela Sterzika. Věnoval jsem mu zvláštní text Od bodrého sedláka k politickému šíbrovi.
x x x
Odhlédnuto od eskapád Donalda Trumpa a Elona Muska, a také od válek na Ukrajině a Blízkém Východu, globální média žila v posledních dnech katastrofálním zemětřesením v Myanmaru a Thajsku s tisícovkami obětí a nesmírnými škodami. Co si pamatuji, ještě nikdy jsem nezhlédl tolik videí a obrazové dokumentace z katastrofy. Důkaz, že mobil má dnes už téměř každý člověk na světě, jedno kde žije.
x x x
Jsem zvědav, zda a kdy se dočkám výsledků šetření o příčinách železniční nehody z konce února, při níž 28. února v Hustopečích nad Bečvou vykolejilo patnáct ze sedmnácti cisteren plných toxického benzenu. Z přibližně tisícovky tun se podařilo zachytit jen asi 360 tun, zbytek shořel, nebo se vsákl do země. Zprávy o nákladné sanaci postiženého území jsou už přes měsíc pravidelným hostem rozhlasových a televizních zpravodajských relací.
x x x
Názorným příkladem síly a moci sociálních sítí může být hledání dárce kostní dřeně pro Madlenku. Když otec Lukáš Přibyl zjistil hematologickou diagnózu své dvouleté dcery s možností léčby transplantací kostní dřeně, natočil video a 14. března ho umístil na Instagram.
Popsal v něm situaci, při níž jeho dceři pomůže jen velice vzácná kombinace deseti znaků. Proto vyzval dobrovolníky, aby se přihlásili do registru dárců kostní dřeně. Ohlas byl nečekaný, během dvou týdnů se přihlásilo více dárců než jindy za celý rok, odhadem 15-18 tisíc.
Pro média je to chytlavé téma, tzv. háelpéčko, kterého se snaží využít i Nora Fridrichová pro svůj podcast Nora.
19. 3. 2025
O termínu voleb, který vyhlásí prezident republiky, se zatím jen spekuluje (konec září? začátek října?), předvolební kampaň trvající v podstatě nepřetržitě od loňského volebního roku (jaro - eurovolby, podzim - krajské volby) nabírá na obrátkách nejen v parlamentu, ale i v médiích.
x x x
DVTV prezentující se jako "zpravodajská internetová televize" začala v březnu vysílat předvolební sérii rozhovorů s název Stojednička, v níž dosud promluvili šéfredaktor Respektu Erik Tabery a marketér Oto Klempíř, který kromě jiného prohlásil: "Politici lidi nudí, takže aby voliče zaujali, musí přehánět. Kampaň je a bude sprostá."
x x x
Do předvolební kampaně lze zařadit také výměnu dopisů mezi současným a bývalým premiérem na sociální síti X poté, co hnutí ANO se odmítlo zúčastnit schůzky předsedů sněmovních stran k otázkám bezpečnosti a posilování obranyschopnosti ČR.
Andrej Babiš svoji neúčast zdůvodnil dopisem z 11. března. Petr Fiala odpověděl den nato 12. března. Následovaly odpovědi Andreje Babiše z 13. března, Petra Fialy ze 17. března a Andreje Babiše z 18. března.
Několik citací charakterizujících úroveň diskuse:
Fiala 12.3.: "Připomínám také, že se rozpočet Ministerstva obrany na rok 2021 stal předmětem Vaší dohody s komunisty a došlo k jeho snížení o deset miliard Kč výměnou za podporu Vámi vedené vlády. Za tuto podporu jste hazardoval s bezpečností našich občanů."
Babiš 13.3.: "Pokud jde o Vaše lživé tvrzení, že jsme snížili rozpočet armády o 10 miliard Kč kvůli KSČM za jejich podporu státnímu rozpočtu, chci Vám připomenout, že tuto částku armáda získala zpět o několik týdnů později, a tudíž dočasné snížení rozpočtu armáda nikdy nepocítila. Vaše tvrzení, že jsme armádě sebrali 10 miliard Kč, je tedy další Vaší bohapustou lží."
Fiala 17.3.: "Vaše obhajování „manévru“ s deseti miliardami, abyste vyhověl komunistickému vydírání, nelze přejít výmluvou, že to bylo pouze „na pár týdnů“. Nejednalo se o pár týdnů, ale o čtyři měsíce, než 19. dubna 2021 oznámila tehdejší ministryně financí návrat zbývajících pěti miliard z rozpočtové rezervy zpět do kapitoly obrany. To ale zásadně zkomplikovalo realizaci plánovaných projektů modernizace armády."
Kdyby média fungovala, jak by měla, očekával bych, že provedou fact-checking nejrůznějších tvrzení proti tvrzení těchto dopisů, aby se v tom čtenář, posluchač, divák vyznal. Média však bohužel zůstávají jen u citací vybraných do titulků - buď tak nebo tak.
x x x
Kdyby alespoň ty citace byly přesné. Jenomže to by chtělo přesně překládat, prověřovat citované prameny a mechanicky neopisovat zestručněné titulky agentur. Příklad? Zpráva o amerických stíhačkách F-35 v Portugalsku.
Pro Novinky.cz je vše jasné: pod titulkem Portugalsko vycouvalo ze záměru koupit F-35 se dočteme: "Portugalsko odmítlo plán nahradit své stíhačky F-16 vyráběné v USA modernějšími modely F-35. Potvrdil to tamní ministr obrany."
Jenomže jak je to doopravdy? Stačí nahlédnout do původní agenturní zprávy citující rozhovor portugalského ministra obrany v místním tisku, z něhož vyplývá, že ještě není nic definitivní.
Ministr by sice rád od koupě F-35 kvůli Trumpovi odstoupil, jenomže vše je ve stádiu úvah a zvažování, zvláště když Portugalsko očekávají předčasné volby.
Nejhorší je, že s touto nepřesnou informací, kterou česká média - s výjimkou Deníku N - rozšířila, pak naši politici šavlují v televizních diskusích. Kdyby si přečetli Deník N, pak by zjistili, že Portugalsko z nákupu F-35 nevycouvalo, ale pouze "couvá od úvahy", zda si F-35 kvůli Trumpovi má pořídit.
x x x
Konec Svobodné Evropy?
"Další snižování federální byrokracie" je název Trumpova exekutivního příkazu ze 14. března, v němž se přikazuje sedmi institucím, aby jejich funkce byly "eliminovány v maximálním rozsahu v souladu s platnými právními předpisy a tyto subjekty omezily výkon svých statutárních funkcí a přidruženého personálu na minimum přítomnosti a funkce požadované zákonem.".
Na druhém místě je uvedena americká agentura pro globální média (USAGM), jejíž součástí je vysílání Svobodné Evropy a Radia Svoboda. Komentář Lídy Rakušanové na irozhlas.cz má titulek: "Čeká Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda konec, nebo nový začátek?"
x x x
Donald Trump dnes telefonicky hovořil s Vladimírem Putinem a na síti TruthSocial tento rozhovor označil za "velice dobrý a produktivní."  Doslova: "Dohodli jsme se na okamžitém příměří pro veškerou energetiku a infrastrukturu s tím, že budeme rychle pracovat na úplném příměří a nakonec i na KONCI této velmi hrozné války mezi Ruskem a Ukrajinou. Tato válka by nikdy nezačala, kdybych byl prezidentem!"
Bez komentáře.
x x x
Chválím nález Ústavního soudu rušící rozsudek nad organizátorem protivládních demonstrací Ladislavem Vrabelem za jeho výroky označené za poplašnou zprávu. Že to strážci neposkvrněnosti veřejných diskusí někdy přehánějí, jsem nedávno psal do Mediažurnálu.
13. 3. 2025 Posbíráno ze světa médií:
Média stále žijí Ukrajinou a spekulacemi, kam povede americká mírová iniciativa, odsouhlasená Ukrajinci po jednání v Saudské Arábii.
Další mediální trvalkou se stala korupční aféra spojená s motolskou nemocnicí, která propukla v pondělí 24. února zatčením ředitele nemocnice, někdejšího ministra Miloslava Ludvíka a advokáta Miroslava Jansty.
x x x
Noře Fridrichové po loňském odchodu z ČT a po zrušení pořadu 168 hodin vypršela šestiměsíční nekonkurenční doložka, a tak spustila svůj vlastní internetový projekt Nora.
První vydání v neděli 9. března se uvedlo rozhovorem s Tomio Okamurou. Konfrontační vedení rozhovoru mělo zřejmě přilákat pozornost širšího publika. Což se částečně povedlo - 230 odběratelů na HeroHero zajistilo startovací příjem kolem 30 tisíc Kč.
Otázkou je, zda tento typ novinařiny bude tím pravým ořechovým, které dlouhodobě zajistí Noře přízeň předplatitelů. Je fakt, že značka táhne (viz Jindřich Šídlo níže).
Ale jak dlouho bude bavit diváky hádání s politiky, když jsou dnes toho plná média? A je tím hlavním účelem novinářské práce podle Nory: "budu dělat to, co je moje profese, šlapat politikům na paty."? Podle mého názoru profesí novináře je především informovat, nikoli zviditelňovat sebe a politiky, kteří i negativní publicitu dokážou zneužít ve svůj vlastní prospěch.
x x x
Projekt investigativní novinařiny jiného bývalého redaktora ČT Jiřího Hynka s názvem Odkryto.cz, spuštěný v únoru, je zatím veřejně přístupný. Hynek ve spolupráci s Karlem Hrubešem nasbíral startovací peníze sbírkou na Doniu. Kolektiv tří redaktorů v Odkryto (k Hynkovi a Hrubešovi se přidal Jakub Mikel) v březnu odstartoval placený podcast Tajná složka.
Jak jsem pochopil, investigativní web Odkryto ve svých výstupech rozebírá a dalšími informacemi rozvíjí nové i starší kauzy, které se objevily i na jiných médiích. Protože Jiří Hynek se teď ve zpravodajství několikrát objevil na televizních obrazovkách, napadlo mě, zda Odkryto.cz nebude nabízet své příspěvky také zavedeným médiím po vzoru americké investigativní neziskovky ProPublica.
x x x
Včerejší zasedání Rady ČT bylo bouřlivé a skončilo přijetím tří usnesení kritizujících generálního ředitele Jana Součka. Ředitel musel tady čelit kromě jiného kritice za dočasné zrušení výroby některých pořadů ČT24 z úsporných důvodů. O výběru pořadů dočasně uložených k ledu, mezi nimiž je i Fokus Václava Moravce, podle Součka nerozhodoval on, ale šéf zpravodajství Petr Mrzena.
x x x
Jindřichu Šídlovi byl ukraden účet na síti X, která mu vzkázala, že se s tím nedá nic dělat, takže vznikl účet nový - Jindřich Šídlo - NEW.
Šídlo sice se starým účtem ztratil téměř 350 tisíc sledujících uživatelů, ale během dnešních osmi hodin na jeho nový účet "naskákalo" přes sedm tisíc staronových abonentů, kdyby to šlo tak každý den, do měsíce by mohl být Šídlo opět "na svých".
x x x
Televize Barrandov se vrátila k politickým debatám. Jednou týdně v devět hodin večer bude vysílat pořad Téma Týdne.
V premiérovém díle vystoupili Jiří Paroubek, Andor Šándor a Roman Šmucler. Že by konkurence Událostem komentářům týdne na ČT24?
x x x
Nedávno jsem zjistil, že se stávám menšinou, když přijímám televizní program přes anténu. Ano, doba se mění. Jak uvedla ATO, příjem televizních programů přes kabel a IPTV se rozšířil natolik (46 % domácností), že převálcoval domácnosti, které  přijímají televizní signál především terestricky (41 %). Na druhé straně, i když je mým hlavním zdrojem terestrika, občas si odskočím na basic O2 TV, který mi operátor vnutil v rámci mého tarifu. Netflixu stále odolávám, OnePlay u mě nemá šanci. Stačí, když si platím internetová média.
7. 3. 2025 Ve středu 5. března ukončila novela zákonů o České televizi a o Českém rozhlasu svoji strastiplnou pouť Sněmovnou, pouť, která začala vloni v červenci a vyčerpala přes 40 hodin cenného poslaneckého času na extra svolávaných schůzích, které se staly přehlídkou prázdných žvástů obstruujících poslanců opozice, zaměřených především na rozšíření povinnosti platit rozhlasový a televizní poplatek, a na jejich zvýšení o směšnou částku 10 Kč (rozhlas ze 45 na 55 Kč) a 15 Kč (televize ze 135 na 150 Kč). Zákon byl schválen 99 hlasy přítomných.
Že zákon - byť v detailech řeší některé užitečné záležitosti (memoranda, valorizace poplatku, regulace obchodních sdělení, schvalování nových služeb, detaily kolem mediálních a dozorčích rad) - je ve svém základu nedokonalý, ne-li špatný, o tom jsem psal už několikrát (Velká mediální novela pod palbou kritiky, Kočkopes velké mediální novely). Nemám, co bych k tomu dodal.
Vláda si může - pokud novela projde i Senátem - odškrtnout splnění druhého ze tří úkolů, které ve vládním prohlášení pod hlavičkou "Svobodná a transparentní média veřejné služby" slíbila splnit, tj. zapojit do volby členů mediálních rad Senát, zajistit financování veřejnoprávních médií a tato média podrobit kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu.
Třetí úkol mezitím spadl pod stůl, protože by to prý vyžadovalo změnu Ústavy. Nicméně po loňském listopadové vzrušené debatě o povinné registraci influencerů, novela tuto povinnost přeměnila v dobrovolnou registraci.
x x x
Sledovat politickou debatu k dané problematice bylo někdy utrpením. Vzpomněl jsem si při tom, jak můj maďarský kolega András Szekfü mi kdysi dávno, ještě před Orbánem, když maďarská média veřejné služby kontrolovala tzv. kuratoria s jedenadvacetičlenným sborem "lidí z ulice", řekl:
„Ono je jedno, jestli se tam dostane člověk od sociálních nebo od křesťanských demokratů, nebo z Fidesze, hlavně aby ten člověk alespoň něco o médiích věděl. Nejhorší jsou ti, kteří médiím vůbec nerozumějí a do všeho zasahují.“
A já bych k tomu dodal, že ještě horší jsou ti, kterým o média a jejich fungování ve společnosti vůbec nejde, a ve stylu "čím hůř, tím lépe" demagogicky útočí na jejich důvěryhodnost.
x x x
Výtah z nedávné debaty o poslání médií veřejné služby na FSV UK jsem umístil do zvláštního textu O médiích veřejné služby trochu jinak - než v parlamentu.
x x x
Co čert nechtěl, právě v těchto dnech oznámila PPF, že od března zdražuje, když sjednocuje své placené služby O2 TV a Voyo pod jednu streamingovou službu OnePlay.
Detaily nabízí Mediář. Diváci Voyo, kteří platili měsíčně 159 Kč, teď budou mít volbu čtyř tarifů v ceně 199, 399, 599 a 799 Kč. Dosavadní klienti O2 budou mít ceny levnější o 50 až sto korun, diváci Voyo si budou muset připlatit.
Voyo se chlubí, že má milion uživatelů (v Česku i na Slovensku, v Česku prý dvě třetiny). Jsem zvědav, kolik z nich pohrdne padesáti kanály navíc a přejde na nějakou konkurenční službu.
x x x
Donald Trump v úterý 4. března pronesl projev na společném zasedání obou komor amerického Kongresu. Kdosi ho označil za
opakování předvolebních projevů plných sebechvály a slibů, a také polopravd a nepravd. Washington Post jich napočítal šestadvacet. Demokratická strana na projev odpověděla vystoupením senátorky Elissy Slotkinové.
x x x
Na ukrajinské frontě stále nejasno, zvláště co do americké podpory (zastavení dodávek zbraní, vypnutí US zpravodajských informací, Maxaru apod.)
28. 2. 2025 Včera se britský premiér Keir Starmer setkal v Bílém domě s Donaldem Trumpem, který přijal pozvání krále Karla III k návštěvě Británie. Na otázku reportéra BBC, zda i nadále pokládá Volodymyra Zelenského za diktátora, Trump odpověděl: "To jsem řekl? Nevěřím, že bych to řekl.".
Uvádím to na Louči pro úplnost předchozí informace, protože jinak sledování dalších událostí v trojúhelníku Trump-Putin-Zelenský chci přenechat kvalifikovanějším.
Nelze však pominout dnešní roztržku mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, o níž se teď bude ještě dlouho debatovat.
Zhlédl jsem celé setkání s novináři, které prvních čtyřicet minut mělo formát "já o voze (Trump: chci udělat deal o konci války), ty o koze" (Zelenský: Putin je agresor, se kterým se nedá mluvit).
Pak přišel Trumpovi na pomoc s výčitkami vůči Ukrajině J. D. Vance a rozvinula se hádka, která skončila Trumpovými ostrými slovy: "Neříkejte nám, co ucítíme... (Zelenský varoval, že USA také pocítí nebezpečí Moskvy) Nejste v pozici, abyste diktoval, co ucítíme... V tuhle chvíli nemáte karty... Zahráváte si se životy milionů lidí, zahráváte si s třetí světovou válkou... A to, co děláte, je velmi neuctivé".
A to byl konec jednání, Zelenskyj opustil Bílý dům, nějaká dohoda zatím v nedohlednu.
x x x
Mezi ty kvalifikovanější amerikanisty pokládám Matěje Schneidera, který komentuje americkou politiku na podcastu Voxpotu Redneck.
Ten, kdo si poslechne nedávné vydání Rednecku komentující Trumpovu "diktátorskou" epizodu, se zde může dozvědět, odkud se bere Trumpův nepřátelský postoj vůči Zelenskému (s odkazem na někdejší pokus o impeachment).
A také, kdo mu radí s Ukrajinou a kdo navrhl "deal" s ukrajinskými surovinami, a také proč spekulace o ruských obchodních konexích Trumpa, které prý ovlivňují jeho postoje, jsou přehnané s konstatováním, že Trump bývá občas "splachovací."
x x x
Do řetězáku Louče jsem umístil odkaz na vystoupení finského prezidenta Alexandera Stubba v Kyjevě (často teď frekventované na sítích), a to včetně českého překladu, který na sítích nenajdete. Stubb zde kromě jiného řekl, že "Putin tuto válku prohrál v tom smyslu, že tu v budoucnu bude evropská Ukrajina." Kéž by!
24. 2. 2025 Nejprve aktualita:
 Včerejší předčasné parlamentní volby v Německu vyhráli křesťanští demokraté (CDU 22,6%/CSU 5,0%), když sociální demokraté (SPD 16,4%) zaznamenali nejslabší výsledek od roku 1945 a ultrapravicová Aliance pro Německo rekordně posílila (AfD 20,8%).
Do Bundestagu se nedostali svobodní demokraté (FDP 4,3%), ale také svazek ultralevé Sáry Wagenknechtové (BSW 4,97%), jejíž propadlé hlasy objektivně posilují vítěze.
Celkové vzato: pozitivní zpráva, pokud vznikne stabilní koalice (až se Scholz přestane cukat).
x x x
A nyní ke kronice dnů a událostí, které se možná dostanou do učebnic jako doba, v níž se lámaly ledy a přepisovala historie
5.11.2024 - volba amerického prezidenta
20.1.2025 - Donald Trump nastupuje do úřadu, slibuje Američanům zlatý věk a podepisuje první exekutivní příkazy.
12.2.2025 - Donald Trump telefonuje s Vladimírem Putinem, s nímž se dohodl, že budou jednat o Ukrajině.
14.-16.2.2025 - v Mnichově se koná bezpečnostní konference, na níž americký viceprezident J. D. Vance tlumočí kritický postoj americké administrativy k evropské politice.
DODATEK:Krátce před tím, 11. února, americký viceprezident J. D. Vance pronesl na summitu o rozvoji umělé inteligence v Paříži projev, v němž varoval před evropskými regulacemi.
Tyto dny - včetně odkazů na zdroje informací - Louč už zaznamenala - včetně útoků Elona Muska na evropské politiky.
x x x
Dnes pro záznam další data a odkazy:
18.2.2025 - v Rijádu proběhlo první jednání mezi Američany (Marco Rubio, Michael Waltz, Steve Witkoff) a Rusy (Sergej Lavrov, Jurij Ušakov), na kterém se zřejmě vykolíkovaly výchozí vyjednávací pozice.
Na americký návrh moratoria na útoky na energetickou infrastrukturu, Sergej Lavrov odpověděl, že oni útočí pouze na vojenské objekty. :-(
Podle některých zdrojů Rusové na jednání vytáhli na světlo své ultimátum (návrh dohody:-)) z prosince 2021, které žádá, aby se NATO stáhlo zpět do hranic roku 1997.
18.2.2025 - Donald Trump v Mar-a-Lago před novináři obvinil Ukrajince, že nebyli schopni se s Rusy dohodnout, kromě toho prohlásil, že jejich nezvolený vůdce Zelenskyj má jen čtyřprocentní podporu veřejnosti ("he's down at four percent approval rating" - viz 13.23 minuta videa)
19.2.2025 - Zatímco Putin si pochvaloval, že Amerika je opět ochotna s Ruskem jednat, Donald Trump na konferenci neziskovky "FII Priority" na Floridě  prohlásil kromě jiného, že
"poměrně úspěšný komik Volodymyr Zelensky přemluvil USA, aby utratily 350 miliard dolarů ve válce, která nemohla být vyhrána, která nikdy neměla začít, válka, kterou bez USA a Trumpa nebude nikdy schopen ukončit." A také: "..odmítá uspořádat volby, ve výzkumech veřejného mínění má nízkou podporu ... je to nezvolený diktátor." (video ke zhlédnutí na síti truthsocial.com).
x x x
Trumpovy výroky plné lží (titulek CNN) se dočkaly reakcí doma i v zahraničí.
Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer se nechal slyšet, že je "ostudné slyšet prezidenta opakovat Putinovu propagandu"
Ozvali se politici z Evropy (Macron a Starmer cestují do Washingtonu), média provedla fact-checking Trumpových výroků.
x x x
Volodymyr Zelenskyj uspořádal v neděli 23. února tiskovou konferenci (kompletní záznam v ukrajinštině). Zahraniční média informovala hlavně o jeho možné rezignaci, pokud by to posloužilo míru a bezpečnosti Ukrajiny, a také o reálných číslech americké pomoci, která neodpovídají Trumpovu tvrzení. Na tiskovce padla také v odpovědi na otázku zpravodajky americké televize FOX věta: "Nepodepíšu něco, za co zaplatí deset generací Ukrajinců." Týkalo se dohody o minerálních zdrojích.
x x x
Uvedené události se nemohly nepromítnout do domácích debat a politických postojů. Nadšení bezvýhradných trumpistů, antisystémových alternativců a bojovníků za svobodu slova, zvláště nad projevem J. D. Vance v Mnichově, po Trumpových vyjádřeních poněkud ochladlo, a někteří z nich z bezvýhradné podpory Donalda Trumpa začínají couvat (Babiš).
Jak se asi cítí Jefim Fištejn, který nás ještě 18. února v Interview ČT 24 přesvědčoval o tom, že Trump bude diktovat podmínky příměří Putinovi? Jak to vypadá, možná to bude naopak.
V této souvislosti nemohu necitovat jeden diskusní příspěvek pod facebookovým statutem trumpisty Dušana Neumanna:
"Rozumět Trumpově politice nelze, protože jí nerozumí ani on sám - vypadá to, že se chaoticky chytá různých rad géniu kolem sebe, které se navzájem vylučují (...) bývalou demokracii USA nahrazuje drze dekrety všemocného panovníka a lidi jako ty tomu plácají. (...) Osobnosti jako Si, Putin a Kim si ho namažou na chleba a vy tomu budete nadšeně plácat s čepicema MAGA na hlavě."
Obávám se, že diskutér Jaroslav Novák nebyl daleko od pravdy.
x x x
Abych nezapomněl, ta válka začala přesně před třemi roky, na což vzpomnělo nedělní shromáždění na Staroměstském náměstí s projevem prezidenta Pavla (webová stránka hrad.cz o projevu mlčí). Evropští lídři pak při výročí ruské agrese do Kyjeva přijeli Zelenského podpořit (o videoparticipaci Petra Pavla přináší hrad.cz alespoň fotky).
DODATEK 26.2.2025: Vynikající projev finského prezidenta Alexandera Stubba na zasedání v Kyjevě jsem přeložil a umístil do řetězáku Louče. Z video projevu českého prezidenta hradní web nabízí stále jen dvě fota.
13. 2. 2025 Válka na Ukrajině vstoupila do nové etapy. Jestliže na Louči jen opakuji, o čem informují všechna média, pak jen proto, abych si tady uložil odkazy k primárním zdrojům, které mi pak slouží jako deníčkový záznam a archiv.
Americký prezident Trump včera telefonoval s ruským prezidentem Vladimírem Putinem, o čemž informoval na své síti truthsocial.com textem, který začíná slovy: "Měl jsem dlouhý a vysoce produktivní telefonní rozhovor s ruským prezidentem."
Ve stejný den Trump telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, přičemž informace o tomto telefonátu je o poznání  kratší a stručnější než  ten o Putinovi. Další detaily se prý Zelenský dozví od Trumpových vyjednávačů (viceprezident Vance, ministr zahraničí Rubio) na bezpečnostní konferenci v Mnichově.
Zelenský telefonát komentoval v pravidelném projevu k národu. Vrátil se k němu také dnešním vyjádřením, podle něhož Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva.
Zelenský tady zřejmě reagoval na včerejší půlhodinové setkání Trumpa s novináři v oválné pracovně poté, co uvedl do úřadu novou šéfku amerických tajných služeb Gabbardovou. Trump zde oznámil, že se s Putinem pravděpodobně setká v Saudské Arábii, a že od Ruska je těžké vyžadovat opuštění území, které dobylo za cenu velkých ztrát.
DODATEK ve 23:00: Účet Vladimíra Zelenského na Twitteru/X dnes překypuje zprávami o aktivitě ukrajinského prezidenta (telefonáty s Polskem, Litvou, Španělskem) a především o návštěvě Chmelnické jaderné elektrárny spolupracující s americkou společností Westinghouse. Ve svém večerním projevu k národu z této elektrárny jakoby chtěl Zelenský Američanům připomenout, že nemohou jen tak hodit Ukrajinu přes palubu, aniž by z toho neměli také vlastní škodu.
Kromě toho dnes večer (v USA odpoledne) Donald Trump oznámil, že zítřejší mnichovské konference se účastní také ruská delegace na vysoké úrovni.
Ponechám stranou hysterické výkřiky o novém Mnichově, nicméně je faktem, že - jak to napsal zpravodaj BBC v Moskvě Steve Rosenberg: Trump vyšel agresorovi Putinovi vstříc (Trump offers Putin a way back in from the cold).
Asi je třeba přijmout realitu, jak uvedl v rozhovoru na ČRo Jakub Landovský: "Mír skrz sílu, o kterém hovoří Trump, sice může být amorální a pragmatický, ale má v dnešním světě daleko větší váhu než mír skrze moralizování bez síly."
Vojtěch Boháč jako reprezentant nastupující mladé generace novinářů svůj komentář uzavřel slovy: "Zatímco americký prezident hraje hru jen o malá mediální vítězství, jeho ruskému protějšku jde o mnohem víc (...) Že si Trump neuvědomuje, jakou cenu za ně bude platit Amerika i Evropa, by nás mělo vést k rychlému přemýšlení, jak se postarat o svou bezpečnost."
x x x
Oválná pracovna Bílého domu byla už v úterý 11. února - ještě před Trumpovými telefonáty - dějištěm jiné show. Trump si sem pozval k podpisu dekretu o DOGE (Department of Government Efficiency) Elona Muska. Půlhodinová Muskova tiskovka, který si sem přivedl svého malého synka, je ke zhlédnutí na čtyřhodinovém záznamu vysílání FOX News (stopáž 1:26:20-1:58:00).
Podle Muska prý nežijeme v demokracii, ale v byrokracii, kterou je třeba rozmetat. Nejsem si jist, zda si Musk uvědomuje, že dobře fungující byrokracie bývá základem státu, a že její likvidace nebo destabilizace nemusí být vždy tím nejlepším nápadem.
x x x
Závěrem jedna mediální. Renomovaná světově uznávána tisková agentura Associated Press má od úterka zavřené dveře na tiskovky do Bílého domu jenom proto, že i nadále na svých mapách uvádí mezinárodně uznávaný název mexického zálivu Gulf of Mexico a nikoli Trumpem nadekretovaný Gulf of America. Agentura Trumpovo rozhodnutí považuje za porušení Prvního dodatku americké Ústavy.
7. 2. 2025 Americký prezident Donald Trump je i nadále mediálním tématem a předmětem četných komentářů, které se snaží interpretovat jeho konání (například nedávný návrh na obnovu Gazy bez účasti zdejších Palestinců, její dočasné převzetí Američany) jako výsledek promyšlené taktiky zkušeného byznysmena, na jehož konci bude nějaký "deal".
Obávám se, že racionalizovat některé Trumpovy iracionální výroky může být nebezpečné. Smiřme se raději s faktem, že jeho nepředvídatelnost nemusí být výrazem moudrosti, ale spíše produktem okamžitých nápadů a improvizací, z nichž ne každá může dobře dopadnout.
Naštěstí je tu ještě Ústava, Kongres a státní aparát, který snad Trumpovy nápady "přefiltruje". Bohužel ne vždy a ne všechny.
x x x
Obětoval jsem čtyři hodiny svého času, abych vyslechl záznam středečního (5.2.) jednání Rady České televize. Výsledkem je zvláštní text Louče Události, komentáře týdne - bez komentáře věnovaný jedné z programových inovací České televize v oblasti publicistiky.
Zmíněný pořad vysílaný v neděli večer na ČT24 (náhrada za 168 hodin?) vyvolal řadu vzrušených komentářů na sociálních sítích směřujících k vyjadřování jednotlivých aktérů diskuse. Ty mě nechávají zcela chladným, ale co mně vadí, je zvolený formát, který se namísto kvalifikované debaty o událostech týdne přibližuje hádání v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové.
Někdy bych si rád nechal vysvětlit od Jefima Fištejna, jak vypadá "expertní, zdánlivě pseudovědecký názor." Mám na mysli jeho kladné hodnocení posledního vydání pořadu Události, komentáře týdne pronesené na schůzi Rady ČT: "Ukazuje nám to šíři vnímání, nikoli vnucování nějakých předem hotových názorů, byť podložených nebo nepodložených expertním, zdánlivě pseudovědeckým názorem."
x x x
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral se obrátil otevřeným dopisem na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, v němž vyvrací výmysly, které dotyčný přednesl ve Sněmovně při projednávání mediální novely.
Odkazy na dotyčná Babišova vystoupení jsem umístil do posledního odstavce předchozího "okraje dne." Koalice se zřejmě pokusí novelu zákona prosadit na mimořádné schůzi Sněmovny svolané na 12. února.
x x x
Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2024 získali Marie Bastlová (redaktorka a moderátorka Seznam Zprávy) Marek Vagovič (slovenský investigativní novinář a komentátor).
x x x
Evangelista umělé inteligence Miloš Čermák umístil na Twitter/Z videa, na nichž demonstruje, jak mu AI provedla rezervaci v pražské restauraci, a jak mu našla neologismy, které používá jazyk mladé generace Z. Stojí za zhlédnutí.
Nicméně nových výrazů jazyka mladé generace jsem našel více na Slovníku Gen Z sestaveném na Univerzitě Tomáše Bati. Vyhledal mi ho Google.
x x x
Odkaz na dronovou show v Šanghaji umisťuji na Louč, protože ho chci mít online, nejen ve svém počítači.
31. 1. 2025
Od minulého pondělka ovládá světovou politiku - a také média - fenomén "Donald Trump". Spekuluje se hodně o Trumpově politice ve vztahu k Ukrajině. Komentátoři se shodují v názoru, že pokud Trump nechce k jednání s Putinem přistoupit z pozice slabšího, bude muset v podpoře Ukrajiny pokračovat. V této souvislosti mne zaujal podcast Václava Boháče zkoumající, jaké páky má Trump na Putina a na Zelenského.
Vladimír Putin se k možnému jednání s Trumpem vyjádřil minulý pátek při návštěvě Lomonosovovy univerzity v obvyklém tónu: jsem připraven k jednání za mých podmínek.
Jak to definoval jeden analytik v Českém rozhlase: "Cíl je navýsost jasný – pokusit se uspořádat novou Jaltskou konferenci a neřešit pouze ukrajinskou otázku, ale celou novou bezpečnostní architekturu Evropy.".
Za zmínku stojí velký prostor, který Putin v rozhovoru věnoval problému sankcí. Asi ty sankce Rusko skutečně bolí.
x x x
Když 20. ledna čínská společnost napojená na hongkongský kapitál zveřejnila svůj nový model umělé inteligence DeepSeek-R1 a nabídla ho k volnému využití, všimla si toho v Česku nejprve jen odborná média a také média alternativní s titulky "Čínská bomba DeepSeek otřásla Trumpovým projektem AI za 500 miliard dolarů" kopírující svá alter-ega v USA.
Až po víkendu 26. ledna, kdy se začala propadat cena akcií výrobce čipů NVIDIA, se DeepSeek-R1 stal na sítích a v médiích hojně diskutovaným tématem, který zpočátku kopíroval paradigma alternativců (Čína vítězí nad Západem) a pak se rozvinul do epické šíře - středeční Deník N z něj udělal téma týdne. Vznikají polemiky, zda jde skutečně o "sputnik naší doby" nebo zda data z DeepSeek automaticky putují či neputují k čínským úřadům.
Vyskytl se i názor, že jde o čínskou "psyop" načasovanou na začátek Trumpova úřadování. Já se však držím při zemi, možná, že jde o obvyklý a běžný konkurenční boj soupeřících firem. Snažím se pochytat informace od lidí, kteří do toho lépe vidí, včetně těch, kteří na příkladech ukazují, jak funguje čínská cenzura.
x x x
U sousedů na Slovensku eskaluje vládní krize, při níž se opozice marně snaží vyslovit nedůvěru Ficově vládě. Vládní strany už dvakrát zablokovaly zasedání Národní rady SR svým bojkotem. protože se nesešel dostatečný počet zákonodárců, mimořádné schůze nebyly usnášeníschopné.
x x x
Nejen slovenský, ale také náš parlament nabízí veřejnosti divadlo diskreditující před veřejností obraz politické demokracie. Právě teď opozice a speciálně předseda hnutí ANO Andrej Babiš zablokoval závěrečná čtení tří zákonů ve Sněmovně, takže ani dnes se její jednání zřejmě nepohne kupředu.
Dvě užitečné novely - občanského zákoníku (tisk 728 - novela zjednodušuje rozvody, měla platit od ledna) a zákona o bezpečnosti a ochraně zdraví (tisk 757) - se staly obětí novely zákonů o Českém rozhlase a České televizi (tisk 738), která - kromě jiného - zvyšuje rozhlasový a televizní poplatek - ten první z 45 Kč na 55 Kč, ten druhý z 135 Kč na 150 Kč měsíčně.
Tirády expremiéra Babiše proti vládě a speciálně proti médiím veřejné služby dosahují té nejvyšší úrovně populismu a demagogie, plné polopravd, ne-li lží. Při jejich čtení (například zde ze středy a tady z dneška) se slzou v oku vzpomínám na Václava Klause, a na jeho útoky na Českou televizi, které nikdy nepřesáhly hranici nesmělých návrhů na její privatizaci.
21. 1. 2025 Donald Trump je od včerejška staronovým americkým prezidentem. Inaugurace proběhla kvůli velkým mrazům v interiéru washingtonského Kapitolu. Její dvouhodinový záznam lze najít na síti X (bez překladu), nebo v archivech ČT24 (s překladem). Obě shromáždění ve washingtonské Capital One Arena, která inauguraci provázela, jak to nedělní, tak i to pondělní spojené s vojenskou přehlídkou (od druhé hodiny pětihodinového záznamu), jsou rovněž ke zhlédnutí na síti X.
Právě při pondělních oslavách (42:50 záznamu) Elon Musk nabídl bulváru gesto připomínající hajlování, když chtěl poděkovat voličům za vítězství Trumpa, které je prý klíčové pro budoucnost civilizace.
Právě tady v Capital One Arena prezident Trump za jásotu davů začal podepisovat první desítku exekutivních příkazů, předem slibovaných v jeho projevech. Hned ten první rušil sedmdesát osm exekutivních příkazů jeho předchůdce, z nichž sedmnáct Biden vydal ještě letos v lednu.
Zbytek z dosud čtyřiceti podepsaných prezidentských příkazů (k dohledání zde) podepisoval Trump v Oválné pracovně Bílého domu, což zaznamenal, včetně Trumpových komentářů k milostem pro útočníky ze 6. ledna 2021, parlamentní televizní kanál C-SPAN.
Obsah Trumpova inauguračního projevu (komentovaný originál na CNN) a jeho exekutivních příkazů teď rozebírají po celém světě ziliony komentátorů. Nehodlám se k nim přidávat.
Mohu dodat jen to, co jsem napsal na síť X před dvěma měsíci po Trumpově zvolení: vyslovil jsem naději, že systém politické demokracie "check and balances" bude schopen zajistit vzájemnou kontrolu a vyváženost jednotlivých složek vlády. Přinejmenším při zachování americké tradice právního státu tak, jak o ní při prezidentské inauguraci promluvila demokratická senátorka Amy Klobucharová.
Jestliže však "check and balances" nezafunguje a Trump ovládne nejen moc zákonodárnou, ale také soudní, pak Pán Bůh s námi a zlý pryč.
Nechci však malovat čerta na zeď, a tak opět - jako před osmi lety - využiji citát z Goethova Fausta, v němž Mefistofeles na otázku, kdo vlastně je, odpovídá: "Ein Teil von jener Kraft, die stats das Böse will und stets das Gute schaft." ("Té síly díl jsem já, jež, chtíc vždy páchat zlo, vždy dobro vykoná", překlad Otokar Fischer). Teď jde hlavně o to, aby toho zla od Trumpa bylo co nejméně.
x x x
 Dva dny před inaugurací v sobotu 18. ledna večer sociální síť TikTok vypnula své služby pro 170 milionů uživatelů v USA poté, co majitelé TikToku neuspěli u Nejvyššího soudu s protestem proti vládnímu rozhodnutí, které jim z bezpečnostních důvodů přikázalo buď přerušit spojení s mateřskou společností ByteDance, která sídlí v Číně, nebo od 19. ledna aktivity v USA ukončit.
Když nastupující prezident Donald Trump na nedělním shromáždění "Make America Great Again Victory Rally" ve Washingtonu potvrdil, že účinnost vládního rozhodnutí odloží, TikTok začal 19. ledna službu postupně obnovovat. V pondělí Trump podepsal dekret, podle něhož se 75 dní plnění zákona zakazujícího provozování TikToku na americkém trhu nebude vymáhat. Pak se uvidí.
Zatím nejlepší popis situace, v níž se "prokrastinační aplikace" TikTok stala horkým politickým bramborem jak v USA, tak i u nás, jsem našel od Pavla Kasíka na Seznam zprávy.
x x x
Ve stínu očekávání Trumpova nástupu proběhla první etapa příměří v Gaze, uzavřeného pod tlakem Američanů (Biden i Trump si přisvojují zásluhy) a zahájeného v neděli 19. ledna. Zatím byla osvobozena jen tři rukojmí výměnou za devadesát zadržených Palestinců.
Po zhlédnutí projevu Benjamina Netanjahua, který pronesl před začátkem příměří (chce mít potvrzená jména všech rukojmí, příměří je dočasné, trvá na vojenské přítomnosti v Gaze a na kontrole koridoru Filadelfie), pravděpodobnost, že by příměří dospělo do plánované páté etapy, je podle mého názoru spíše malá.
11. 1. 2025 Policie požádala Sněmovnu o vydání poslance Tomio Okamury k trestnímu stíhání na základě trestního oznámení, které na něj podal poslanec Jiří Pospíšil. Ten si svůj čin na síti X pochválil, ale podle mého názoru by měl spíše litovat.
Pochybuji, že by nějaký soud Okamuru za rasismus jeho předvolební kampaně odsoudil. Trestní stíhání v atmosféře, v níž se šíří obavy z omezování svobody slova, Okamurovi může jenom prospět. Proto si myslím, že ho Sněmovna nevydá.
x x x
Mark Zuckerberg "políbil prsten" Donalda Trumpa. Tahle věta se zalíbila editorům natolik, že se dostala do titulků hned několika médií (Forbes, Respekt, ČRo Plus, lidovky.cz).
O co jde? Mark Zuckerber, vlastník Facebooku a Instagramu oznámil, že podobně jako již dříve síť X Elona Muska, také jeho Meta omezí regulování obsahu; zruší kontrolování svých sítí třetí stranou a omezí regulaci na uživatele, kteří i nadále mohou nahlašovat nepravdivé nebo závadné příspěvky.
x x x
Dne 9. ledna Elon Musk na síti X debatoval s Alicí Wedelovou předsedkyní pravicové Aliance pro Německo AfD, což někteří němečtí politici pokládají za nepřípustné ovlivňování kampaně před mimořádnými volbami 23. února.
Vyslechl jsem několik pasáží (ve videu lze vybírat témata), abych se přesvědčil, že to tlachání z obou stran vlastně nestojí za řeč. Wedelová opakovala známé názory AfD, Musk opakoval své bláznivé teze o kolonizaci sluneční soustavy a nakonec se zamyslel o Bohu. Byla to ztráta času.
x x x
O aktivitě Elona Muska atakujícího evropskou politiku svými provokativními názory jsem napsal glosu "Když média tančí, jak Elon Musk píská", při níž jsem měl možnost potkat se s posilou Matyáše Zrna, jistým Adamem Růžičkou, který na stejné téma napsal zprávu, kde bylo hodně faktů, ale málo kontextu a také absence kritického zhodnocení použitých zdrojů a citací.
x x x
Přesun Matyáše Zrna z Primy do Aktuálně.cz, kde bude šéfovat, vyvolal v redakci řadu odchodů, mezi nimi i Světlany Witowské. Některé nové posily Aktuálně jsou zajímavé (např. Pavec, Engelová, Malina), ale že by Růžička, který sem přišel z Janečkova think tanku H21, patřil mezi nové ostré tužky, o tom zatím dost pochybuji.
x x x
Z televizní druhé ligy: Ve čtvrtek 9. ledna jsem zhlédl na TV Barrandov první díl nové série "Talkshow Tomáše Magnuska". Od pozvané Jaroslavy Obermaierové jsem se tu dozvěděl, že Kajínek (další host) je moudrý muž a měl by být naším prezidentem.
Magnuska na Barrandov přetáhli z televizní stanice A11. Zda společně s Alešem Cibulkou, který se na Barrandov vrací z OK TV, zvednou novému majiteli Barrandova sledovanost, jest otázkou. Nicméně umístění Magnuskovy talk show na čtvrtek možná není náhodné. Že by to měla být konkurence pořadu Michaely Jílkové "Máte slovo"? Máme se na co těšit - příště bude Magnuskovým hostem Miloš Zeman.
x x x
Aktualizoval jsem Řetězák Louče odkazem na rozhovor s bývalý velvyslancem ČR při NATO a ředitelem středoevropské pobočky Aspen Institutu Jakubem Landovským. Není to moc povzbudivé čtení.
Cituji: "ten původní světový řád postavení a respektování mezinárodního práva už v podstatě neexistuje... to je ten svět, v kterém žije Evropa a měla by bohužel asi si nastavit rychle budíček, protože tenhle svět, kdy všechno se řeší jenom pomocí jednání, ten přestal existovat."
2. 1. 2025 Novoroční projev prezidenta Petra Pavla natáčela Česká televize (tentokráte na nádvoří Pražského Hradu) a vysílaly ho všechny tři televize synchronně ve 13:00 na hlavních programech.
Politolog Lukáš Jelínek ho pochválil. Někdejší student FSV UK, pozdější člen ČTÚ a dnešní konzultant Ondřej Malý, jehož názorů jsem si vždy vážil, ho znectil jako příliš obecný.
Já osobně jsem na straně Lukáše Jelínka, protože Ondřejovo doporučení řídit se americkými vzory pokládám za přehlédnutí rozdílnosti funkce tamějších a zdejších prezidentů.
x x x
Po poněkud mdlém premiérově vánočním projevu Petr Fiala zveřejnil včera na sítích Facebook a X videoklip "Dobré ráno, Česko! Přichází nový rok – rok rozhodnutí", v němž rozvinuté teze jeho vánočního projevu ilustrují efektní záběry.
Nezahálel ani šéf opozice Andrej Babiš na stejných sítích X a Facebook, který ve svém novoročním vystoupení v saku a kravatě s odkazem na letošní volby vyzval občany:
"Musíme udělat všechno pro to, aby skončila tato neschopná, asociální, arogantní a prolhaná vláda, která už čtvrtým rokem, bohužel devastuje naši krásnou zemi."
Kde jsou ty doby, kdy každý politik musel být na Nový rok v televizi. Dnes na to mají sociální sítě. V soupeření Fiala versus Babiš byl tentokrát Fiala lepší. Přinejmenším co do formy - klip je vizuálně přitažlivý a ve srovnání s Babišem s poloviční délkou.
x x x
Při poslechu novoročního projevu slovenského premiéra Roberta Fica jsem měl občas dojem, že poslouchám tetu Kateřinu trousící jedno přísloví za druhým. Posuďte sami:
"...ako naši českí bratia niekedy zvyknú hovoriť - čas letí jak jelen do zadnice střelen...
Arabi hovoria, že človek by mal pomoc hľadať predovšetkým na konci svojho ramena. My na Slovensku zase, že človeče, pomôž si sám, lebo ti ani pán Boh nepomôže...
...pri narodení sme dostali dve uši, ale iba jedny ústa, aby sme viac počúvali a menej hovorili...
Vždy som sa držal zásady, že nohavice treba sťahovať až pred brodom...
Bič plieska na konci, starý vlk nezablúdi a uhorský kráľ Karol Robert z Anjou hlásal "experto credo roberto"- verte skúsenému Robertovi."
Hodnocení věcného obsahu Ficova projevu ponechávám politickým komentátorům.
x x x
K bilančnímu projevu čínského presidenta Si Ťin-pchinga z 30. prosince, který mne zajímal z hlediska perspektiv roku 2025, jsem se dostal přes anglické odkazy.
Zajímalo mě, do jaké míry Čína udržuje odstup od schvalování ruské agrese. Dostalo se mi této odpovědi:
"Si Ťin-pching prokázal svou strategickou vizi a silné vedení při udržování úzké komunikace s vůdci jiných velkých zemí. V partnerství mezi Čínou a Ruskem pokračovala angažovanost na vysoké úrovni. Prezident Si a ruský prezident Vladimir Putin se letos sešli třikrát, čímž posílili bilaterální komplexní strategickou koordinaci...."
Takže vše při starém, když se dva perou, třetí (Čína) se směje a tváří se, že chce mír. Viz odkaz Si Ťin-pchinga na šestibodový čínsko-brazilský plán z května 2024, který ignorují obě válčící strany, přičemž Rusko dává okatě najevo, že se požadavky plánu - neeskalovat konflikt, neútočit na civilní cíle a kritickou infrastrukturu včetně podmořských kabelů - nehodlá řídit.
x x x
"Ne že by člověk od silvestrovské televize čekal zrovna zázraky, ale když se nedostaví ani náznak nápadu, natož změny, dá se mluvit o kocovině z nadměrné konzumace letité zábavy s prošlým datem spotřeby.
Takhle ohodnotila Mirka Spáčilová v MF Dnes silvestrovské televizní pořady, které jsem ze setrvačnosti a z tradice přepínal na třech televizních kanálech. Souhlas.
Znovu jsem se přesvědčil o úpadku televizní zábavy, o klesající profesionalitě bavičů spoléhajících se na improvizaci a občas nahrazující dobrý nápad či vtipnou pointu vulgaritou. Nebyl jsem sám, kdo si toho všiml.
x x x
Česká televize s podílem na publiku 30,43 % se i v roce 2024 umístila na prvním místě před skupinou TV Nova (26,88 %) a FTV Prima (26,83 %). TV Barrandov klesl na 2,28 %.
Jak připomíná server MediaGuru, k prvenství ČT pomohly sportovní události (OH, MS hokej, ME fotbal).
Finále Česko Švýcarsko na hokejovém mistrovství světa bylo nejsledovanějším televizním pořadem roku; peoplemetry naměřily 3,74 miliony diváků v kategorii 4+.
x x x
Novým šéfredaktorem webu Seznam Zprávy je od včerejška Robert Čásenský, někdejší šéfredaktor deníku MF Dnes, který po převzetí Mafry Andrejem Babišem v roce 2013 MF Dnes opustil a v roce 2014 založil časopis Reportér.
Petr Šabata, který po říjnovém odchodu Jakuba Ungera Seznam Zprávy vedl, se vrací do funkce šéfredaktora deníku Právo. Měsíčník Reportér teď bude šéfovat Michal Musil.
Vybrané události roku 2024 v médiích shrnul web MediaGuru do textu s titulkem: Média 2024: Nové televize, boj o poplatky i zániky prvních deníků.
|
ČLÁNKY, ÚVAHY, POLEMIKY
29.4.2025 Rekviem za média veřejné služby
Pod ředitelem České televize Janem Součkem se kýve židle. Příští týden 6. května bude Rada ČT jednat o jeho odvolání. Co se kolem Součka děje, popsali lépe a podrobněji už jiní, proto zde nabízím jen odkazy na dva zdroje. Ten bulvární v týdeníku Reflex Divoký thriller v České televizi, a ten serióznější od Filipa Rožánka na Lupě Proč má padnout ředitel ČT?.
»»»
31.3.2025 Od bodrého sedláka k politickému šíbrovi, aneb Vidlák
Daniela Sterzika, Vidláka, jsou teď plná média. Nejen kvůli dnešní tiskové konferenci hnutí Stačilo! (Ukázky zde a tady). V úterý 25. března se na ČT2 vysílal dokument o novinářce Ivaně Svobodové Reportáž psaná na benzince, v němž kontakt s Vidlákem tvořil hlavní dějovou linii. O den později web Neovlivni.cz se táže: "Vidlák, Konečná nebo Filip. Kdo má hlavní slovo v hnutí Stačilo!". Dnes Vidláka...
»»»
7.3.2025 O médiích veřejné služby trochu jinak - než v parlamentu (Rozpravy FSV UK: Média veřejné služby v 21. století)
Jaká by měla být role médií veřejné služby v 21. století? Co všechno by měla jejich veřejná služba zahrnovat? Moderátorka Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK pozvala 28. února k debatě čtyři odborníky, kteří téma analyzovali z různých úhlů pohledu:
»»»
17.2.2025 Mnichovská kocovina
Výše uvedený klikbajtový titulek jsem si nevymyslel, použil jsem jen slova bezpečnostního poradce Fialovy vlády Tomáše Pojara z dnešního rozhlasového rozhovoru. Tento text nevzniká proto, aby rozmnožil záplavu komentářů k událostem posledních tří týdnů, ale aby zachytil události v době, která mění dějiny, včetně odkazů na primární zdroje informací.
»»»
6.2.2025 Události, komentáře týdne - bez komentáře (záznam diskuse na zasedání Rady ČT 5.2.2025)
Po vyslechnutí více než čtyřhodinového jednání Rady České televize jsem vybral některé výroky z debaty týkající se nového diskusního pořadu ČT Události, komentáře týdne. Názor nechť si udělá každý sám.
»»»
9.1.2025 Když média tančí, jak Elon Musk píská
Elon Musk zas jednou předvedl sílu své sociální sítě X. Poté, co vyslovil podporu německé pravicové AfD a kancléře Scholze nazval nekompetentním hlupákem, poté, co pravidelně retweetuje populistické a krajně pravicové posty evropských politiků i médií v takové míře, až se proti tomu ozval francouzský prezident Macron, začátkem ledna se Musk zaměřil na britskou politickou scénu.
»»»
17.12.2024 Ohlédnutí za listopadem 1989 Co přinesla sametová revoluce novinářům? (Mediažurnál)
Tato řečnická otázka má jednoduchou odpověď – svobodu tisku, kterou dnes vnímáme jako svobodu médií a jako součást svobody projevu. Přinesla ji nejen těm, kterým bylo v minulých desetiletích odpíráno právo působit v novinářské profesi, ale také těm, kteří pracovali v nejrůznějších redakcích pod diktátem autocenzury a nomenklaturních šéfredaktorů.
»»»
11.12.2024 Velká mediální novela a její druhé čtení
Bývaly doby, kdy jsem se snažil korigovat nesmysly, které o médiích veřejné služby šířili čelní politici, včetně prezidenta. Bývaly doby, kdy jsem masochisticky trávil hodiny u počítače, abych sledoval přenosy jednání Rady České televize a stenoprotokoly sněmovních debat včetně blábolení expremiéra Babiše. Ty doby jsou pryč, můj život je příliš krátký na takové marnění času.
»»»
28.11.2024 Slast Lindy Bartošové
Jeden z esejů Jiřího Přibáně "Starci a válka" začíná citací z filmu Manhattan, kde Isaac Davis (Woody Allen) v intelektuálské společnosti newyorských snobů s obavami v hlase upozorňuje na to, že v New Jersey řádí neonacisté. S tématem neuspěje, protože zdejší společnost má důležitější konverzační téma - orgasmus.
»»»
21.11.2024 Konstruktivní dialog? (Mediažurnál)
Soužití mezi soukromými rozhlasovými stanicemi a veřejnoprávním rozhlasem nebylo vždy ideální, občas to mezi nimi zajiskřilo, ale až dosud se debata pohybovala v mantinelech vzájemného respektu, při uznávání úlohy a funkce média veřejné služby, jakož i potřeb komerčního vysílání.
»»»
5.9.2024 Zásadní problém dneška? Esej pro časopis Reportér
Když jsem položil otázku „Co je zásadní problém dneška?“ umělé inteligenci, její generativní předem natrénovaný nástroj pro vzájemnou konverzaci ChatGPT mi odpověděl: Je to klimatická změna. Chápu, že klimatické změny ovlivňují a budou ovlivňovat náš život, že jsou problémem, se kterým se lidstvo a budoucí generace musí poprat a hledat nějaká řešení...
»»»
21.8.2024 O lidech a událostech, které film Vlny využil jako kulisu svého příběhu
Úspěšný film Vlny vyvolal vlnu zájmu o události roku 1968, při níž se lidé často ptají - jak to vlastně bylo, když sám autor scénáře Jiří Mádl bezelstně přiznává, že v rámci zjednodušení některé děje a události upravil, a příběh rozhlasového technika si vymyslel. Média a internet nabízejí řadu příležitostí, jak se dobrat k informacím "jak to vlastně bylo."
»»»
16.8.2024 Jan Petránek o Milanu Weinerovi (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Svého šéfa, vedoucího zahraniční rubriky Milana Weinera, jsme si velice vážili. A měli jsme ho hodně rádi. Byl to chlap a kamarád. Byla-li radost v rubrice pracovat, pak to byla jeho velká zásluha. Podpořil každý dobrý nápad. S mnohými přicházel sám. V rádiu byl bez nadsázky zosobněním pražského jara. Komentáře, které psal a které s jeho hlasem zazněly ve vysílání, měly sílu, protože Milan toho v životě moc zakusil. O sobě však nikdy nemluvil...
»»»
7.7.2024 Z prehistorie mediálních výzkumů (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá) Přechod na tržní ekonomiku v devadesátých letech významně ovlivnil provoz médií, nebo – jak se jim tehdy říkalo – hromadných sdělovacích prostředků, které v té době přestaly být státní či „společenské,“ ale ve stále větším počtu soukromé. Aby mohla tato média existovat, musela si na sebe vydělat. Do té doby běžný model financování periodik z jejich prodeje a doplněný výnosy z řádkové inzerce, kladl stále větší důraz na prodej reklamního prostoru.
»»»
30.6.2024 Kočkopes velké mediální novely
Děs a hrůza mě obestírá, když sleduji debaty o tzv. velké mediální novele. Jako by se naplňoval scénář, který jsem před třemi lety nastínil v závěru textu "Velký špatný" pro budoucnost veřejné služby. Samotnou novelu jsem před půl rokem komentoval pro Mediažurnál, a protože jsem nechtěl posílit hlasité kritiky z řad soukromých médií, milosrdně jsem obešel její hlavní nedostatek - chybějící definici, vymezení a určení povahy rozhlasového a televizního poplatku.
»»»
3.4.2024 Televizní noviny 30 (Mediažurnál 1/2024)
Letos 4. února jsme si připomněli datum, kdy do našich televizních domácností před třiceti lety vstoupila televize Nova se zcela jiným programem a zpravodajstvím, než na jaké bylo české publikum zvyklé. Při oslavách svého výročí televize Nova připravila do vysílání speciální dokument „Televizní noviny 30“ sestavený z archivních záběrů a vzpomínek pamětníků. V dokumentu se vzpomínalo na vše, co bylo nové...
»»»
15.3.2024 Slovensko: Zákon na výměnu ředitele RTVS
Slovenské ministerstvo kultury vedené Martinou Šimkovičovou předložilo 11. března do vlády návrh nového zákona o veřejnoprávním rozhlase a televizi, u něhož vláda zkrátila mezirezortní připomínkové řízení na jeden týden z důvodu „naliehavosti v termíne.“ Co mě na tom návrhu zaujalo, byla bezostyšnost, s jakou Ficova vláda neskrývá, že jde o zcela účelový právní předpis...
»»»
12.3.2024 Příběh jednoho e-mailu
Vyjadřovali se a psali o něm snad všichni. Přesto jsem se rozhodl sepsat tento další text. Nikoli, abych hodnotil, ale abych na svém zápisníčku/Louči shromáždil základní fakta a dokumenty, jak je mým zvykem - pokud možno - z primárních zdrojů. Na počátku byly nedělní Otázky Václava Moravce...
»»»
4.2.2024 Jak se TV Nova dostala k licenci - ukázka z připravovaného textu "Televize Nova - dítě svého věku" (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)V sobotu 30. ledna 1993 Česká tisková kancelář zveřejnila sdělení, které dostala od předsedy Rady České republiky pro rozhlasového vysílání (dále už jen RRTV) Daniela Korteho: Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání na svém 8. zasedání dne 30. 1. 1993 rozhodla jednomyslně, tj. šesti hlasy o udělení licence k celoplošnému televiznímu vysílání takto:
»»»
20.1.2024 Loučení z blogem Aktuálně.cz
Tak nám zabili Ferdinanda," řekla posluhovačka panu Švejkovi… „Tak nám končí zas jeden blog,“ sdělila mi elektronická pošta v mailu podepsaném šéfredaktorem Aktuálně.cz. Doslova:
»»»
11.12.2023 Velká mediální novela pod palbou kritiky
Když koaliční vláda, která vzešla z voleb předešlého podzimu, zveřejnila v lednu 2022 své programové prohlášení, věnovala médiím veřejné služby tři body. Slíbila, že změní způsob volby zdejších mediálních rad a zapojí do něj Senát. Dále, že se zaměří na „udržitelnost financování veřejnoprávních médií, což je základní podmínka jejich nezávislosti“ a také, že posílí transparentnost jejich hospodaření tím, že ho podrobí dohledu Nejvyššího kontrolního úřadu NKÚ.
»»»
12.11.2023 Ukrajinská přemítání č. 8 – Před druhou válečnou zimou
Po vyslechnutí Michaela Romancova, který v roli “jaktovidiče“ tento týden zhodnotil současnou vojenskou situaci a geopolitiku spojenou s válkou na Ukrajině, cítím pocit viny, že rozmnožuji počet textů na dané téma. Přesto bych se rád podělil o své pocity, které mám, když sleduji informace o ukrajinském konfliktu, přičemž se snažím čerpat z obou stran a zkouším z nich odfiltrovat propagandu.
»»»
13.10.2023 Dezinformace? Ne! Dezinterpretace!
Poněkud mne udivilo, když Tomáš Pojar v rozhovoru pro Deník N prohlásil: "neumím definovat, co je to dezinformace."
Při tom stačilo odvolat se na dokumenty EU, které se už řadu let dezinformacemi zabývají...
»»»
2.10.2023 O exit-polls a slovenských volbách
Přiznám se, že také já jsem v sobotu 30. září pozdě večer radostně přijal zprávu televize Markíza, podle níž se v průzkumu o voličích opouštějících volební místnosti, v tzv.  exit-poll, objevilo na prvním místě Šimečkovo hnutí Progresívne Slovensko (23,5%) těsně před Ficovou stranou SMER (21,9%). Jakmile však začaly přicházet první výsledky z volebních okrsků, všechno bylo jinak...
»»»
19.9.2023 „Velká mediální novela“ – medvědí služba médiím veřejné služby
Před dvěma týdny 5. září ministr kultury Martin Baxa společně se zástupci koalice předstoupil před novináře a představil tzv. velkou mediální novelu, jejíž hlavním obsahem je návrh na zvýšení rozhlasového a televizního poplatku od července příštího roku. Současný televizní poplatek 135 Kč by se měl zvýšit o 25 Kč na 160 Kč měsíčně. Rozhlasový poplatek ze 45 Kč o 10 Kč na 55 Kč měsíčně.
»»»
21.8.2023 Zapomenutá vzpomínka na srpen 1968 aneb Jak se prohlášení předsednictva ÚV KSČ dostalo do světa (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Tu historku z noci z 20. na 21. srpna 1968 pamětníci dobře znají. Těsně před druhou hodinou hlasatel Československého rozhlasu Vladimír Fišer začal číst Prohlášení předsednictva ÚV KSČ k obsazení Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy. Hned po přečtení prvních vět nechává tehdejší ředitel Ústřední správy spojů Karel Hoffmann vypnout rozhlasové vysílače.
»»»
3.8.2023 Ukrajinská přemítání č. 7 – Sluha národa
Znovu opakuji, nechci se zařadit mezi rozumbrady, kteří se přes noc staly odborníky na Ukrajinu. Události na Ukrajině sleduji jako konzument dostupných zdrojů, který se snaží vytvořit si svůj vlastní názor, přestože ví, že pravda o skutečné situaci na frontách bojových i diplomatických mu bude z větší části utajena. Jednak z důvodu známého klišé o první oběti každé války, kterou bývá pravda, jakož i z důvodů prolhanosti ruských médií a tajnůstkářství ukrajinské strany. Po měsících, kdy se obě fronty příliš nehýbaly...
»»»
19.7.2023 Pamětnické klevety 2 - Zdeněk Porybný - poslední mohykán spontánní privatizace českého tisku (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Nejdéle sloužící šéf českého periodika, šéfredaktor Práva Zdeněk Porybný, před dvěma dny skončil. Nahradí ho jeho současný zástupce Petr Šabata. S Porybným odchází z mediální scény jeden z posledních aktivních účastníků spontánního privatizačního procesu devadesátých let, který odstartovala 1. září 1990 Mladá Fronta (některé detaily zde a tady). Uvedenou privatizaci usnadnily dva zákony, s nimiž v dubnu 1990, pouhých pět měsíců po listopadové revoluci, vykročila naše země ke kapitalismu.
»»»
7.7.2023 Pamětnické klevety 1 - ČST a reklama (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Následující vzpomínka se mi vynořila z hloubi paměti, když jsem nedávno na Facebooku narazil na fotografie, které nafotil před třiatřiceti lety dnes už renomovaný historik televize, tehdy ještě začínající novinář Daniel Růžička při návštěvě papeže Jana Pavla II v Československu. Také si na ni pamatuji. Návštěva měla nabitý program. Hned po příletu, ještě v sobotu 21. dubna odpoledne, sloužil Jan Pavel mši na Letenské pláni...
»»»
12.6.2023 Jak se Silvio Berlusconi stal politikem (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Četné nekrology Silvia Berlusconiho (*29.9.1936-+12.6.2023) neopomenou zmínit jeho krátkou kariéru baviče na výletních lodích, jeho milostné avantýry a věnují se především politické kariéře pozdějšího šéfa politické strany Forza Italia a budoucího italského premiéra. Málokterý text však popisuje detaily příběhu, v němž se stavební developer přeměnil v mediálního magnáta, který se později stal vlivným politikem.
»»»
5.5.2023 Dichtung und Wahrheit seriálu Volha
Už předem slyším čtenáře protestující proti tomu, že upírám tvůrcům pořadu právo využít autorskou licenci k úpravě literárního díla. Souhlasím s tím, že knihu Karla Hynieho nebylo možné převést do dramatické polohy, aniž by se v ní udělaly nějaké změny. Kniha Volha totiž nemá jediný hlavní příběh. Lépe řečeno, příběh Standy Pekárka je do jejího textu implantován jako nástroj, jako pozorovatel dějů v Československé televizi, jejichž jednotlivé epizody chtěl Hynie zaznamenat. Zatímco televizní události jsou podle mého názoru v jeho knize tím hlavním příběhem viděným očima obyčejného "netelevizního" člověka, v seriálu se stává hlavním hrdinou právě tento „člověk z lidu“ šofér Standa Pekárek.
»»»
27.4.2023 Media Tenor a Jan Jirák aneb na interpretaci záleží
Svého bývalého kolegy Jana Jiráka si vážím jako vzdělaného mediálního teoretika, který dokáže analyzovat a zobecňovat jevy společenské komunikace a snaží se je zasazovat do širšího kontextu společenských teorií. Nemohu se mu vyrovnat v sečtělosti, uznávám a obdivuji jeho rétoriku a vyjadřovací schopnosti, které ho nicméně občas zavedou na scestí elegantního, leč prázdného bonmotu. Jenomže když přijde řeč na zcela konkrétní problémy mediální praxe, již vícekrát jsem nabyl dojmu, že jeho analýzy a názory na řešení některých problémů jsou akademické...
»»»
5.4.2023 Volha - kniha a seriál (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Veškeré události popsané v tomto románu jsou víceméně pravdivé, některé jsou jen maličko přibarveny v zájmu pestrosti děje. Kromě Standy Pekárka jsou rovněž jednající osoby autentické. Jejich jména jsou však změněna. Pod skutečným jménem tu vystupují pouze ti, kdo si to zaslouží. Praha 2.8.2007
Tak končí předmluva autora Karla Hynieho (* 21.5.1946 +8.4.2021) k jeho „záznamu o provozu motorového vozidla,“ s názvem „Volha,“ kterému recenzenti dali přízvisko „román.“
»»»
22.3.2023 Ukrajinská přemítání č. 6 – téma "rusofobie"
Aniž bych se chtěl zařadit mezi rozumbrady, kteří vědí všechno o všem, a kteří se přes noc stali odborníky na Ukrajinu, nedá mi, abych se občas nepodělil o informace, na které při svém brouzdání internetem a na sociálních sítích narazím. V minulých dnech tady koloval odkaz na vystoupení historika Timothy Snydera na zasedání Rady bezpečnosti
»»»
22.2.2023 Ukrajinská přemítání č. 5 - také na téma pýchy a arogance
Neodolal jsem pokušení a v souvislosti s prvním výročím ruského napadení Ukrajiny jsem znovu citoval svůj tweet z loňského roku, kterým jsem reagoval na rozhovor prezidenta v Mladé frontě ze 17. února: Válka nebude, pro CIA je to blamáž, říká prezident Miloš Zeman. Tehdy jsem přidal stručný komentář: "Jdu spát. Jsem klidný. Prezident mi to vysvětlil.". O dva dny později vypukla válka - Rusko zaútočilo na Ukrajinu.
»»»
6.2.2023 Příloha Louče: Jan Jirák o médiích
Z rozhovoru pro pořad CNN Prima News K věci:
"...kolem tohohle kandidáta, nakonec vítězného, se vytvořila taková určitá představa, že je to nic, než autenticita, co on… že takový skutečně je, čemuž nevěřím, myslím si, že tomu věřit nejde, prostě protože současné politické jednání, jako jsou volby, v podstatě spoluurčují právě odborníci na politický marketing a vlastně vytváří něco, co by se mohlo těm voličům zalíbit. To co mě na tom připadá, řekněme, nešťastné, je to, že zvlášť tohleto přizpůsobení zevnějšku chování kandidáta nějakým potenciálním představám voličů, je vlastně vytváření určitého… určité atmosféry neupřímnosti.
»»»
23.1.2023 Pět dnů do rozhodnutí
Zbývá pět dnů do rozhodnutí o českém prezidentovi. Od zítřka nesmějí být zveřejněny průzkumy veřejného mínění o voličských preferencích. Všechny předpovídají vítězství kandidáta Petra Pavla. Median Pavel 57,9 % Babiš 42,1 % , STEM Pavel 57,6 % Babiš 42,4 %, Ipsos Pavel 58,8 % vs. Babiš 41,2 %, volební preference Kantaru 46 % Pavel vs. 29 % Babiš. Všechny tyto průzkumy mají jedno veliké "ale"...
»»»
30.12.2022 Dezinformace, konspirace, cenzura - vědí o čem mluví?
Velké pozdvižení vyvolal úterní článek Deníku N "Jak chce Česko čelit konspiracím" Lukáše Prchala, který se opírá o neveřejný osmnáctistránkový dokument k vládnímu projednání, podle něhož chce stát "nově rozdělovat sto padesát milionů ročně médiím a neziskovkám, které se budou na boji proti fake news podílet."
»»»
14.11.2022 Ukrajinská přemítání č. 4 - Cherson, a co dál?
Ve středu 9. listopadu ruský ministr obrany Sergej Šojgu v inscenovaném vystoupení schválil návrh jiného Sergeje, generála Surovikina, na stažení ruských vojsk z pravého břehu Dněpru a v pátek 11. listopadu vstoupili do města Cherson Ukrajinci. V jejich patách pak zahraniční novináři, kteří už v sobotu natáčeli první rozhovory s obyvateli města vítajícími osvoboditele.
»»»
19.10.2022 Moje devadesátky aneb Jak jsem byl u toho, když se tvořily nové mediální zákony (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nebýt nedávné studie Vojtěcha Bergera o českých médiích veřejné služby, v níž se Hana Marvanová a Ladislav Jakl prezentovali jako spoluautoři mediální legislativy z roku 1991, možná by tento text vůbec nevznikl. Už jednou před léty jsem korigoval báchorky Ladislava Jakla o tom, jak se zapsal do historie českých médií. Teď, když Vojtěch Berger znovu uvedl Jakla a Marvanovou jako věrohodný zdroj informací, rozhodl jsem se vytáhnout z prachu zapomnění historii vzniku celé mediální legislativy po roce 1990.
»»»
11.10.2022 Zářijové kalendárium 2022
Válka na Ukrajině nabrala obrátky ukrajinskou ofenzívou, osvobozením Izjumu a dalších obcí v okolí Charkova, jakož i ukrajinskou aktivitou na jižní frontě. Rusko reagovalo 21. září vyhlášením částečné mobilizace a organizováním referend v obsazených oblastech (23.-27. září) s předpokládaným výsledkem – přes 90 procent obyvatel Doněcké republiky, Luhanské republiky, Chersonské i Záporožské oblasti se vyslovily pro spojení s Ruskou federací. Referenda „z bezpečnostních důvodů“ v naprosté většině probíhala „výjezdovým způsobem“,
»»»
6.10.2022 Zpráva o stavu tzv. koncesionářských poplatků
O rozhlasovém a televizním poplatku, který dnes platíme za vlastnictví „zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového/televizního vysílání“ jsem napsal řadu článků a komentářů. Ten první už před třiceti lety 5. března 1992 v Hospodářských novinách... Včera jsem se zúčastnil semináře Volebního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu na téma „Definice poplatníka“
»»»
11.9.2022 Srpnové kalendárium 2022
Některé události jsem popsal už v rubrice Na okraj dnů. Lesní požár v Českém Švýcarsku byl začátkem srpna po dvaceti dnech dohašen, ale definitivní konec přišel až s dešti víkendu 21.-22. srpna. Reportáž Ivany Svobodové v Respektu 7. srpna Jsme běžní fanoušcci s podtitulem "Co se dělo na jihu Čech a jak to chce policejní prezident řešit" popsala zákrok neuniformovaných policistů proti patnáctiletému autistovi...
»»»
5.9.2022 Ad marginem sobotní protivládní demonstrace
V sobotu 3. září na Václavském náměstí odstartoval rušný politický podzim demonstrací „Česká republika na 1. místě!“ Na magistrátu ji 30. června ohlásili jako "Shromáždění za účelem vyjádření politických postojů k současnému vedení země.“ Svolavatel L.V. původně oznámil předpokládaný počet účastníků 5000 s deseti pořadateli; 23. srpna však tento počet navýšil na 50 000-100 000.
»»»
2.8.2022 Červencové kalendárium 2022
Dne 1. července začalo šestiměsíční předsednictví České republiky v Radě EU (neplést si s Radou Evropy nebo Evropskou radou).
Slavnostního zasedání v Litomyšli 1. července se kromě české vlády zúčastnila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a všichni eurokomisaři.
»»»
13.7.2022 Falešný "generál Pavel" aneb Jak odhalit fake news
Některá česká média koncem června publikovala fotografii staršího tlustého ruského důstojníka jménem Pavel, který byl údajně povolán do armády, neboť Rusku prý „docházejí generálové.“ Začal to 26. června Blesk s titulkem "Docházejí Putinovi generálové? Na Ukrajinu měl poslat i otylého veterána Pavla (67)", po Blesku druhý den následoval internetový bulvár extra.cz a také primácký web cnn.iprima.cz.
»»»
1.7.2022 Dvacet dva let a dost (vzkaz čtenářům Louče)
Právě před dvaceti dvěma lety, v červenci roku 2000, jsem opustil web Britské listy a založil vlastní webovou stránku s názvem Louč. Snažil jsem se na ni umisťovat informace, které buď jinde nebyly, nebo byly roztroušené v mediálním kyberprostoru. Sledoval jsem poměrně systematicky českou i zahraniční mediální scénu a komentoval její peripetie. Ta doba už je pryč.
»»»
 "Pojďme si říct, jak je to doopravdy"
(Komentáře a glosy na téma
Média a společnost
v Týdeníku Rozhlas 2012-2018), informace o knize a jejím prodeji je zde
20.6.2022 Zdeněk Velíšek (*23. 2. 1933 – +18. 6. 2022) – jak jsem ho potkal (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Původně jsem chtěl napsat do titulku „jak jsem ho znal,“ jenomže to by bylo poněkud přehnané. My jsme se jen krátce potkali v redakci zahraničního zpravodajství Televizních novin, ve které jsem v letech 1968-1970 elévoval společně s Liborem Ševčíkem, Dušanem Neumannem, po jeho návratu z Británie také s Vladimírem Železným, který mi to místo v ČST před odjezdem do Británie dohodil. Zpracovával jsem tehdy obrazové šoty zahraničních agentur, Zdeněk Velíšek byl zprávař.»»»
20.6.2022 Tyčinka Margot a Četnické humoresky (Týdeník Rozhlas 26/2022)
Ekonomické rubriky v květnu zveřejnily dvě nepříjemné zprávy. Česká národní banka oznámila prognózu inflace, která letos dosáhne patnácti procent a po prázdninovém vrcholu by neměla v příštím roce klesnout pod pět procent. Český statistický úřad o něco později oznámil výsledky prvního čtvrtletí, v němž průměrná nominální hrubá měsíční mzda se sice zvýšila na 37 929 Kč, ale spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 11,2 procenta...
»»»
24.5.2022 Narodil jsem se za války, umřu za války? aneb Rusko a já (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Na dotaz týkající se mého věku často odpovídám bonmotem: jsem už hodně stár, neboť jsem se narodil v první polovině minulého století. Někdy se docela bavím postoji dnešních padesátníků, na které dolehl jejich věk, připadají si staří, a s pocitem převahy věku dávají k dobru své zážitky z devadesátek nevědoucí generaci narozené po listopadu 1989. Co bych však měl říkat já, kterému v roce 1989 bylo 45 let, a moje vzpomínky sahají ještě o dvacet let hlouběji do minulosti. »»»
18.5.2022 Plukovník Chodarjonok jako rekvizita
Sociální sítě nakloněné Ukrajině zajásaly: do ruské televize se dostala kritika ruského vojenského dobrodružství. A to konkrétně do sledovaného diskusního pořadu 60 minut se známými moderátory/propagandisty Olgou Skabejevou a Jevgenijem Popovem . Něco se prý v Rusku pohnulo. Dokonce i prezidentův mluvčí Peskov v pořadu Nové horizonty připustil, že ve svém okolí se setkává s lidmi, kteří s akcí na Ukrajině nesouhlasí, ale on se je snaží přesvědčit.
»»»
9.5.2022 Příčina tragédie - zkreslené vnímání (Týdeník Rozhlas 21/2022)
Obraz světa, který nám zprostředkovávají média, nikdy nebude celostní ani dokonalý. Vždy bude částečný, vždy bude zobrazovat jen výsek reality ovlivněný nejen autory mediálních sdělení, ale také čtenáři, posluchači, diváky, uživateli internetu, kteří se rozhodují, co si z množiny dostupných sdělení vyberou. Množství informací, které nám dnes nabízí svět médií a internetu, nezaručuje, že se dobereme pravdy o dějích, které nás obklopují...
»»»
3.5.2022 Ukrajinská přemítání č.3 – válka nebo apokalypsa?
Válka na Ukrajině vstoupila do třetího měsíce a stále není zcela jasno, jak se bude dále vyvíjet. Média jsou v očekávání velké ruské ofenzívy načasované na Den vítězství 9. května. Informační a propagandistické soupeření nabírá na síle. Z protichůdně laděných prohlášení obou válčících stran nelze vypátrat, jaká je situace na bojištích...
»»»
4.4.2022 Nepovedený vtip (Týdeník Rozhlas 14/2022)
Nedávná návštěva českého premiéra na Ukrajině zastínila v českých médiích jinou událost stejného dne. Když 15. března Petr Fiala v Kyjevě seděl tváří v tvář ukrajinskému prezidentu Zelenskému, tisíce kilometrů odtud mimořádně svolané Parlamentní shromáždění Rady Evropy rozhodlo, že Rusko už nemůže být nadále členem Rady Evropy.
»»»
31.3.2022 Ukrajinská přemítání č.2 – Škola č. 134
Ode dne, kdy jsem zhlédl reportáž Darji Stomatové na CNN Prima News z Charkova, uplynul více než měsíc. Od třetí minuty záznamu se reportérka blíží k troskám vyhořelé školy s číslem 134. Z televize jsem se dozvěděl, že tu probíhal boj, že ten boj byl krutý, a že škola vyhořela. Protože jsem člověk zvědavý, chtěl jsem vědět víc.
»»»
24.3.2022 Václav Petrmichl a vzpomínání na listopad 89 (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Patřím mezi ty nejméně povolané, kteří by se měli vyjadřovat k životu a osobě Václava Petrmichla, právníka a divadelníka, jenž zemřel nedávno, 21. března ve věku 67 let. Znal jsem ho poměrně krátce a povrchně. Přesto jsem se rozhodl pro rubriku „Koho to ještě dnes zajímá“ sepsat vzpomínku, která nás, dva náhodné známé, setkávající se občas v někdejší společnosti středečních štamgastů restaurace U Hrocha, propojila událostí z listopadu 1989.»»»
25.2.2022 Ukrajinská přemítání
Když jsem se ve čtvrtek 24. února ráno po šesté hodině dozvěděl o přepadení Ukrajiny napsal jsem na Twitter: "Stejný pocit jako 20. března 2003. Co jsem si nedokázal představit, stalo se skutkem. Stane se Ukrajina ruským Irákem?" Byl jsem za to pokárán, že Husajn si to přece zasloužil.
»»»
22.2.2022 Pokus o vádemékum o Ukrajině
Před týdnem Petra Procházková a Jan Wirnitzer v Deníku N představili sedm variant, jak se může dále vyvíjet ukrajinská krize. Včera ruský prezident Putin zvolil tu čtvrtou: uznal republiky vytvořené ruskými separatisty v Doněcké a Luhanské oblasti a včera večer do nich napochodoval se svými vojáky, kteří mají "zabezpečit mírové funkce" ...
»»»
21.2.2022 Dechberoucí vnímání (Týdeník Rozhlas 8/2022)
V životě jsem se ocitl jak v roli redaktora, který nastavuje mikrofon, tak v roli zpovídané osoby, která musela odpovídat. Také proto se dokážu vcítit do obou rolí aktérů mediálních soubojů odehrávajících se na obrazovce. Jak do role moderátora, který neklidně hlídá vymezený čas a setká se s člověkem, jehož proud řeči se nedá zastavit. Tak do role zpovídané osoby...
»»»
1.2.2022 Od diváckých dopisů k Janu Hnízdilovi a mediální gramotnosti (blog Aktuálně.cz)
Čas od času sepisuji pamětnické příběhy, které se snaží alespoň trochu korigovat obraz osob a dějů minulých, zdeformovaných neznalostí, nevzdělaností či ideologickými brýlemi. Většinu takových příspěvků publikovaných na mém blogu Louč jen zřídkakdy umisťuji na blog.aktualne.cz vědom si pravdivosti názvu rubriky, kam je umisťuji: „Koho to dnes ještě zajímá.“ Dnes činím výjimku, protože některé vzpomínky na minulost se mi spojily s dneškem.
»»»
24.1.2022 "Dirigent zákulisí" Miroslav Hladký (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Ačkoli bych se měl s přihlédnutím ke svému věku řídit mottem uvedeným v záhlaví, někdy nelze neragovat na texty, které se v médiích a na internetu objevují. Před několika lety mne k reakci vyprovokoval primitivní novinářský pamflet o někdejším řediteli Československé televize Janu Zelenkovi. Tentokráte mne vytočil článek „historika“ Petera Rendeka „Dirigent zákulisí“ – profil novináře, děkana fakulty ve službě komunistické propagandy.
»»»
18.1.2022 Když média zkreslují a politici to vy(zne)užívají
Na počátku byla v pondělí 10. ledna videokonference ministrů zahraničí Turkické rady (Ázerbajdžán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Turecko, Uzbekistán), v níž má Maďarsko status pozorovatele. Jednalo se tady také o událostech v Kazachstánu. K jejímu průběhu se vyjádřil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, který zdůraznil, že stabilita v regionu je v maďarském zájmu, také kvůli hospodářským vztahům. Své vystoupení pak umístil na Facebook.
»»»
13.1.2022 O "komunistické" Pyšné princezně (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Vážení pánové, dovolte mi komentář k Vašemu podcastu Ty naše pohádky české v rámci Vašeho cyklu Přepište dějiny.
Vím, že historik a pamětník se občas neshodnou. Nicméně historik, který vykládá historická fakta a vytváří tím dějiny, by podle mého názoru měl být opatrnější při interpretaci událostí, které nezažil, nebo je nemá dostatečně prostudované, neboť jeho výklad nemusí být vždy ve shodě s tím, jak se věci skutečně udály.
»»»
10.1.2022 Na co si posvítí nová vláda (Týdeník Rozhlas 2/2022)
Jeden z odstavců koaliční smlouvy podepsané pěti stranami, které utvořily novou českou vládu, má nadpis „Svobodná a transparentní média veřejné služby.“ Deklarují se v něm tři cíle: zajistit financování vysílání veřejné služby, zapojit do jmenování mediálních rad veřejnoprávních médií vedle sněmovny také senát, a podrobit hospodaření České televize, Českého rozhlasu a ČTK kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. Na první pohled jsou to cíle jednoduché...
»»»
29.11.2021 Cenzura? Nebo ochrana práv a svobod druhých? (Týdeník Rozhlas 49/2021)
Demokratickým světem obchází strašidlo cenzury. Svoboda projevu je prý ohrožena. Začalo to mazáním a blokováním příspěvků na sociálních sítích, kterému se nevyhnul ani americký prezident. Společnost pro obranu svobody projevu založená herním vývojářem Danem Vávrou bije u nás od ledna na poplach: „Stop cenzuře.“ Varovné volání „cenzura“ se v plné síle znovu objevilo v listopadu...
»»»
18.10.2021 Média a právní stát pod lupou Evropy (Týdeník Rozhlas 43/2021)
Letos už po druhé zveřejnila Komise EU Zprávu o právním státu, která hodnotí, jak si členské státy vedou v oblasti soudnictví, v boji proti korupci, při ochraně plurality médií, a jak fungují jejich demokratické instituce. I když tyto zprávy mají hodnotící charakter, nevyplývají z nich žádné sankce. Systém hodnocení zavedla Evropská unie poté...
»»»
14.10.2021 Jak to bylo s prezidentem Ludvíkem Svobodou (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nejsa historik, ale jen pamětník, rád bych se připojil k těm, kteří vzpomínají na závěr prezidentování Ludvíka Svobody v roce 1975. Mám na mysli článek Tomáše Perglera na Seznam Zprávy, nebo historika Michala Macháčka, který o věci ví asi nejvíce. Jejich svědectví bych rád okořenil osobními a televizními vzpomínkami. »»»
11.10.2021 Jak jsem dopadl s prognózou aneb Černý kůň současných voleb
Volby jsou za námi, je čas porovnat pokus o prognózu a výsledky voleb. Pokusil jsem se odstínit od jásání nad porážkou Andreje Babiše a podívat se na situaci věcně, bez emocí a s využitím dostupných faktů.
»»»
28.9.2021 Předvolební úvaha a pokus o prognózu
„Všechno je jinak,“ pravil umírající rabín, když se ho ptali, jakou životní moudrost by chtěl sdělit svým potomkům. „Všechno bude jinak,“ se dá říct o nejrůznějších předvolebních průzkumech a prognózách výsledků parlamentních voleb, které se budou konat 8. a 9. října. Prognózu, kterou předkládám, patří také do této kategorie.
»»»
30.8.2021 Příběhy dvou zpravodajských televizí (Týdeník Rozhlas 37/2021)
Za několik dní vzpomeneme dvacátého výročí teroristického útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001. Útoku, který – jak nám nedávno připomenul Afghánistán – významně a tragicky ovlivnil běh událostí světové politiky. Svým způsobem však ovlivnil také mediální scénu dvou zemí v centru Evropy. Na podzim 2001 se v Bratislavě připravoval projekt...
»»»
19.8.2021 Vzkaz mým vnukům – prvovoličům aneb Komu dáte svoji stokorunu?
Milý Vojto a Samueli, aniž bych vás chtěl poučovat, jak funguje zastupitelská demokracie, při níž si lid (demokracie = vláda lidu) volí své zástupce pro rozhodování o věcech společných, rád bych se s vámi podělil o několik zkušeností, a přidal několik faktů, o kterých byste možná měli něco vědět. Jsem příslušník generace, která změnu politického systému v naší zemi zažila až ve zralém věku. Vzpomínám, jak...
»»»
26.7.2021 Lesk a bída volebních modelů (Týdeník Rozhlas 32/2021)
„Jakou stranu byste volili, kdyby se volby do spolkového sněmu konaly příští neděli?“ Tuhle otázku klade od roku 1996 týden co týden tisícovce německých občanů společnost Infratest Dimap, která je jednou z dceřiných společností mezinárodní firmy Kantar. Sociologický průzkum provádí pro německý veřejnoprávní rozhlas a televizi ARD.
»»»
29.6.2021 Když tři komentují totéž, není to totéž
V neděli 27. června zpravodajský kanál CNN Prima News vysílal rozhovory se třemi ústavními činiteli - prezidentem republiky, předsedou vlády a předsedou Senátu. Rozhovory vedla Terezie Tománková pod hlavičkou pořadu Partie. Její otázky v některých případech směřovaly ke stejnému tématu (přírodní katastrofa na Moravě, blížící se volby, epidemie a vakcinace, maďarský kontroverzní zákon).
»»»
14.6.2021 Přehlídka ztraceného času (Týdeník Rozhlas 26/2021)
Jen necelé čtyři měsíce zbývají Poslanecké sněmovně na splnění úkolů, které si před čtyřmi lety předsevzala, a které jí zákon ukládá. Už dnes je jisté, že velká část legislativních návrhů, ať už navržených vládou nebo pocházejících z poslaneckých iniciativ, lidově řečeno, spadne pod stůl. Nebude to poprvé ani naposledy.
»»»
8.6.2021 Kde končí novinářská zkratka a začíná fake news?
Nejprve stručná chronologie kauzy „Ruský dluh.“
Dne 25. května publikuje deník Hospodářské noviny článek s titulkem: „Klaus po revoluci tajně poslal miliardy Sovětům. Zeman část dluhu odpustil.“ Autoři: Lukáš Valášek, Adéla Jelínková.
Téhož dne facebookový účet zpravodajského serveru Aktuálně.cz oznamuje: „Přinášíme příběh dosud utajený parlamentu i veřejnosti“..
»»»
25.5.2021 Na oprati Jany Bobošíkové
Minulý týden ve středu 19. května na sedmihodinovém jednání Rady České televize generální ředitel Petr Dvořák oznámil, že podá trestní oznámení na Hanu Lipovskou, jehož podstatou - kromě jiných nepravdivých výroků Lipovské - je její označení Dvořáka, získané z policejního protokolu, za osobu, která ji ohrožuje na životě. Hana Lipovská na Dvořákovo oznámení reagovala...
»»»
13.5.2021 Kauza Hamáček: Po čtyřech týdnech stále nejasno
Aniž bych chtěl kopírovat Karla Olivu, který dnes v Posledním slovu Lidových novin napsal: "utrousit pár slov ohledně racionálnějšího postoje v současném dění kolem Jana Hamáčka je mravním imperativem," myslím, že by bylo dobré znovu se blíže podívat na kauzu "Hamáček - Vrbětice - cesta necesta do Moskvy."
»»»
5.5.2021 Kauza Hamáček - bude muset Kroupa vyložit karty na stůl?
Od včerejška tady máme další kauzu – článek Seznamu zprávy s klikbajtovým titulkem “Svědectví: Hamáček chtěl v Moskvě vyměnit Vrbětice za milion Sputniků“. O kvalitě některých investigací Janka Kroupy si myslím své. V dnešním podcastu Vinohradská 12 znovu zopakoval svoji mantru: „Já jsem investigativní novinář a mám to odhalit a zveřejnit.“ Tedy já nic, já muzikant. Jenomže on kromě odhalování a zveřejňování v zájmu prodejnosti svých materiálů často účelové interpretuje,
»»»
3.5.2021 CNN Prima News rok poté (Týdeník Rozhlas 20/2021)
V pátek 9. dubna odpoledne se Petr Arenberger jako nově jmenovaný ministr zdravotnictví poprvé setkal s novináři. ČT24 přerušila zprávy a přepnula na signál z budovy Ministerstva zdravotnictví. Kdo v té chvíli přeladil na CNN Prima News, se o ministrově postoji k pandemii příliš nedozvěděl; čekalo ho rozsáhlé zpravodajství o životě britského prince Philipa, který ten den zemřel ve věku 99 let. Až později k večeru se divák Primy dozvěděl, o čem Arenberger na brífinku mluvil. Tolik ilustrace současné programové politiky CNN Prima News...
»»»
20.4.2021 Proměny české mediální legislativy (Příloha Louče)
Česká mediální legislativa vznikala a měnila se v posledních třiceti letech v několika vlnách. První přišla bezprostředně po listopadu 1989, kdy bylo třeba vytvořit právní rámec pro nově osvobozená média, druhou poznamenal vstup České republiky do Evropské unie a nezbytnost sladit domácí legislativu s evropským právem, ta třetí – již v návaznosti na legislativu EU – řešila a řeší technologické proměny mediální světa, digitalizaci vysílání a vznik nových médií.
»»»
1.4.2021 Petr Kellner a česká média
Smrt nejbohatšího Čecha Petra Kellnera se pro česká média stala megaudálostí. Zpráva o zřícení vrtulníku na Aljašce dorazila z USA v pondělí 29. března ráno. Jaroslav Kmenta nespravedlivě obvinil česká média, že zaspala, když o sobotní události informovala až v pondělí. Nedohlédl, že aljašská sobota byla naší nedělí a identitu obětí zveřejnily úřady v neděli odpoledne, u nás v pondělí ve tři hodiny v noci.
»»»
22.3.2021 "Zpráva kvapná, ne vždy platná (Týdeník Rozhlas 13/2021)
Nebylo to poprvé, co se v médiích rozšířila zpráva o smrti osoby, která byla naživu. V úterý 2. března odpoledne české zpravodajské servery publikovaly zprávu odkazující na prémiový obsah deníku Blesk, který před polednem zveřejnil informaci, že bývalého hradního protokoláře Jindřicha Forejta převezli do nemocnice s krvácením do mozku.
»»»
21.3.2021 "Velký špatný" pro budoucnost veřejné služby
Když jsem před deseti měsíci komentoval volbu nových členů Rady České televize (Rada a její noví členové), v závěru jsem napsal: "kdyby volba dalších pěti radních, kterým končí mandát v květnu a v září příštího roku měla proběhnout stejným způsobem, jako ta letošní, pak už by postavení České televize jako nezávislé instituce bylo skutečně na pováženou."
I když konečné rozhodnutí, kdo obsadí čtyři místa v Radě ČT v květnu, a kdo v září nahradí radního Šarapatku, je teprve před námi, průběh slyšení a výběr kandidátů na členství v Radě ČT naznačuje, že se od loňského roku příliš mnoho nezměnilo.
»»»
8.2.2021 Světla a stíny přenosů z parlamentu (Týdeník Rozhlas 7/2021)
Když poslanec Lubomír Volný ve čtvrtek 21. ledna ve Sněmovně fyzicky napadl předsedajícího schůze poté, co mu dotyčný vypnul mikrofon, následná bitka u předsednického pultu krátce zastínila v médiích jiné, důležitější události oněch dnů. Ať už to bylo prodloužení nouzového stavu o další tři týdny, průběh očkování seniorů, nebo ohlasy na první kroky nového amerického prezidenta Joe Bidena.
»»»
29.1.2021 Z čtenářského deníčku: České osobnosti očima Daňy Horákové
Z knihy: O Pavlovi, autor: Daňa Horáková, nakladatelství Torst 2020,
Pavel Kohout - str. 99: Nikoho nepřesvědčil o tom, že jeho snaha být "jiný a lepší" je poctivá: měnil se vždycky jen tolik, kolik to vyžadovaly poměry. Ale v jádru mi ho bylo líto, protože bylo zřejmé, že za kritikou Kohouta se schovávají i někteří, kteří za komunismu buď sami vědomě ubližovali, anebo ke všemu mlčeli, a tím pádem kolaborovali. (...) Kohoutova "vina" spočívala v jeho výjimečnosti : sklízel především závist. Měl úspěch, naplánoval si a budoval kariéru.
»»»
8.1.2021 Televizní audity v historickém pohledu
Další důkaz své nekompetentosti v chápání, čím je a jak funguje plnohodnotné médium veřejné služby, podal nový předseda Rady ČT Pavel Matocha v rozhovoru 6.1. pro Hospodářské noviny, když prohlásil, že by se Česká televize dala financovat crowdfundingovými ad hoc kampaněmi, na které je on sám ochoten přispívat. Na hloubkový audit, "který ověří, zda se zbytečně neplýtvá" (slova Matochy) bylo už vypsáno výběrové řízení...
»»»
23.12.2020 Dvacet let od televizní krize
Když jsem se jednou před studenty zmínil o tom, že poslední velká novelizace zákona o České televizi z roku 2001 vznikla jako následek známé televizní krize, setkal jsem se s nechápavými pohledy. Slova "televizní krize" jim nic neříkala. Rychle mi to došlo. Samozřejmě, v době demonstrací na podporu stávkujících pracovníků České televize a vánočního vypínání jejích programů většina z nich byla ještě v kočárku a jestliže o televizní krizi něco vědí, tak z vyprávění svých rodičů nebo z médií.
»»»
20.12.2020 Nestrannost jako hodnota veřejné služby (Týdeník Rozhlas 53/2020)
Když letos v září nastupoval do funkce nový ředitel BBC Tim Davie, apeloval na své zaměstnance, aby si uvědomili vážnost situace, v níž se vysílání veřejné služby nachází. Ve
svém nástupním projevu Davie varoval před sebeuspokojením: „Naším úkolem není přesvědčovat se navzájem, že jsme významní, důležití (…) Nemáme žádné nezcizitelné právo existovat. (…) Jsme jen tak dobří jako hodnota, kterou dodáváme našim divákům (…)
»»»
7.12.2020 Rozhovor vedený rozpravou aneb Jak jsem se (ne)zapsal do teorie žurnalistiky (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Psal se rok 1967 a navštěvoval jsem druhým rokem Fakultu osvěty a novinářství UK. V mém „Výkazu o studiu na vysoké škole“, zkráceně „indexu“ se již druhým rokem nacházel předmět „Teorie publicistických žánrů“ rozdělený na přednášky a semináře, přednášejícím byl Karel Štorkán. Publicistické žánry jako fejeton, črta, reportáž, sloupek či interview patřily mezi hýčkaná témata našich pedagogů, kteří se tak snažili zušlechtit zručnosti a dovednosti budoucích novinářů. Jak je na vysokých školách zvykem, k získání zápočtu bylo třeba vypracovat seminární práci.
»»»
28.11.2020 Holky z naší školky a jeden pamětnický příběh (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Na začátku byl můj omyl. Nebo ještě předtím jeden tweet Filipa Rožánka, který sociálním sítím nabídl odkaz na české předlistopadové hity dua Rezek/Zagorová nazpívané anglicky. „Mezi mé oblíbené hudební bizáry patří anglické verze českých popových hitů nazpívané pro takzvaná exportní alba (převážně pro země RVHP). Do světa je posílal podnik zahraničního obchodu Artia. V roce 1979 vznikla třeba Rainbow Fairy alias Duhová víla. (…) Na četná přání, která nikdo nevyslovil, ještě bonus (Holky z naší školky)“ Chtěje se pochlubit svými vzpomínkami, jsem komentoval...
»»»
21.11.2020 Ještě jednou k jednání Rady ČT
V návaznosti na předchozí blog o jednání Rady České televize 11. listopadu, které řešilo problém s pozemky v televizním studiu Ostrava, a tato kauza se stala příležitostí k útokům některých členů Rady na management televize a také jedním z důvodů odvolání dozorčí komise, dodávám: Rada ČT se sešla na mimořádném zasedání 18. listopadu a nakonec souhlas s uzavřením Smlouvy o směně nemovitostí udělila. Na této schůzi René Kühn oznámil svoji rezignaci na funkci předsedy Rady ČT, z funkce odstoupil i místopředseda Jaroslav Dědič.
»»»
16.11.2020 Věc: odvolání dozorčí komise Rady ČT
Ačkoliv jsem se k odvolání dozorčí komise Radou ČT na zasedání 11. listopadu původně nechtěl vyjadřovat a uvažoval jsem spíše o sepsání materiálu, který by ukázal shodné rysy jednání Rady ČT v roce 2000 (před televizní krizí) a v letošním roce, byl jsem požádán o názor jedním člověkem, kterému jsem nemohl říci ne. Zde je moje odpověď
»»»
2.11.2020 Čím méně toho vědí, tím více si věří (Týdeník Rozhlas 46/2020)
Letošní mimořádný pandemický rok upozadil některá opakující se oblíbená novinářská témata, jako je vyhlašování parodických Nobelových cen. Pod názvem IG Nobel odkazujícím na fiktivního Nobelova bratra Ignáce je neobvyklým nebo triviálním výzkumům a objevům uděluje americký časopis „Annals of Improbable Research“. Česká média se o letošních cenách zmínila jen letmo, všimla si jen bizarního výzkumu...
»»»
30.10.2020 Úvaha nad jednou stoletou úvahou
Stalo se už téměř tradicí, že výročí vzniku Československa 28. října bývá doprovázeno v českých médiích flagelantskými komentáři o tom, co všechno bylo v naší historii špatně, a jak se vše pokazilo z naší viny, aniž by se vzaly v úvahu pozitivní stránky nově vzniklého státního útvaru, jenž od svého založení čelil četným krizím, a jemuž nebylo dopřáno, ať už z vnitropolitických či zahraničněpolitických příčin, aby dozrál, a postupně korigoval a odstranil nedostatky, které stály u jeho základu.
»»»
30.10.2020 President Masaryk k 28. říjnu. Přepis rozhovoru v Lidových novinách 28. října 1920
Příloha k textu "Úvaha nad jednou stoletou úvahou".
»»»
10.10.2020 Ne každý lidský zdroj je spolehlivý (Mediažurnál 3/2020)
Nikdo z nás není neomylný. Platí to i pro média i pro novináře. Některé chyby by se však neměly stávat. A když se stanou, měli by si novináři z nich vzít poučení. Jeden takový případ se stal začátkem srpna, uprostřed tradiční okurkové sezóny, když politici byli na dovolené, diskuse o koronaviru začala být monotónní, polemika historiků o výklad normalizace před rokem 1989 čtenáře příliš nelákala a vzdálené katastrofy, jakým byl výbuch v Bejrútu, zaujaly jen dočasně.
»»»
29.9.2020 Televize mocná, ne však všemocná (Týdeník Rozhlas 41/2020)
Za necelých šest týdnů se dozvíme, koho v USA zvolili prezidentem na příští čtyři roky. Předvolební kampaň vrcholí a – jak už to bývá zvykem – komentátoři a politologové diskutují o vlivu a účinku médií na rozhodování voličů. Při této příležitosti se opět vzpomíná na televizní duel prezidentských kandidátů v USA před šedesáti lety, v němž se střetli demokrat John Fitzgerald Kennedy a republikán Richard Nixon.
»»»
12.9.2020 Rada ČT v zrcadle médií
Tento týden jsem opět obětoval svůj vzácný volný čas a poslechl si tříhodinový audiozáznamu z veřejného zasedání Rady České televize 9. září. „Babišův výsadek“ (Šarapatkova nálepka pro letos zvolené radní Matochu, Bradáče, Lipovskou, Xavera Veselého) do Rady ČT se – na rozdíl od předchozí schůze – dostal do mírné defenzivy, když musel čelit argumentům přítomného generálního ředitele Petra Dvořáka
»»»
7.9.2020 Jak jsem poznal Karla Pecha aneb Důraz patří na předložku (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nedávno při sledování televize a ne příliš dokonalé ortoepie jejích hlasatelů/moderátorů jsem si vzpomněl na Karla Pecha, s nímž jsem v letech 1976 až 1978 pracoval v jedné redakci. Karel Pech (* 18. května 1917, † 14. února 2006) má ve své wikipedickém hesle napsáno, že byl „českým hercem, režisérem, televizní scenáristou, jazykovým poradcem a pedagogem, televizním i rozhlasovým moderátorem a spisovatelem.“
»»»
22.8.2020 Etika žurnalistiky (Rezoluce č. 1003 Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze 17.6.1993)
Český překlad dokumentu, o němž se ve středu 26. srpna na zasedání Rady České televize (případ Jakub Železný) asi bude debatovat.
»»»
17.8.2020 Budou se měnit mediální zákony? (Týdeník Rozhlas 35/2020)
Že jedním ze základních cílů evropské integrace je volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu, ví dnes už téměř každý. Tahle výhoda, které si užívají všichni obyvatelé států sdružených v Evropské unii (EU), přináší však také jisté povinnosti a limity. Pravidlo (...) předpokládá, že uvedené zboží a služby budou na určité úrovni, která bude přijatelná pro všechny.(...)Tak vznikl v roce 1989 první evropský předpis pro média v podobě směrnice Televize bez hranic...
»»»
3.7.2020 Dvacet let života s Loučí
Přesně před dvaceti lety jsem na fakultním počítači FSV UK sdíleném s kolegou Maršíkem v budově Karolina v Celetné ulici využil funkci tehdejšího Wordu 97 a uložil napsaný text ve formátu HTML, čímž vznikla moje první webová stránka a také nulté číslo Louče, které jsem umístil na server fsv.cuni.cz.
»»»
29.6.2020 CNN Prima News - sázka na střední proud (Týdeník Rozhlas 28/2020)
Když letos 3. května zahájila vysílání nová televizní zpravodajská stanice CNN Prima News, komentáře byly skeptické až zklamané. „Rozjezd CNN Prima je rozpačitý," „Nebyl to žádný propadák, ale ani žádný zázrak," „Béčko ČT24?" - takové a podobné ohlasy se ozývaly z médií a sociálních sítí. Očekávání bylo velké, protože předchozí reklama slibovala něco, co tady ještě nebylo.
»»»
06.06.2020 Jiří Hanák (27. 2.1938 – 5.6. 2020) - wikidodatek
Poté, co jsem se dozvěděl, že zemřel novinář, fejeonista, sloupkař Jiří Hanák, navštívil jsem Wikipedii, abych se znovu přesvědčil, že česká verze se často spoléhá na přežvýkaná data, o jejich úplnosti ani nemluvě. Upřesnění a rozšíření by si například zasloužila hned úvodní věta: "Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení školy působil od roku 1967 jako redaktor časopisu Reportér, po dvou letech však v rámci normalizace musel toto místo opustit a živit se jako dělník."
»»»
29.5.2020 Rada ČT a její noví členové
Ve středu 27. května Sněmovna zvolila v druhém kole zbývající tři členy Rady České televize. Účast v tajné volbě byla mimořádná. Vysoké kvorum 97 překročili a funkci člena Rady ČT získali Hana Lipovská (114 hlasů), Pavel Matocha (108) a Lubomír (Xaver) Veselý (111). Počet odevzdaných hlasů pro vítězné kandidáty se příliš neliší, z čehož je jasné, že se hlasovalo nikoli individuálně, ale podle stranického klíče, nikoli podle kvalifikace, ale podle politického rozhodnutí. Neformální koalice poslanců ANO s lidmi z SPD, KSČM a nezařazenými dává totiž při plné účasti 118 hlasů.
»»»
25.5.2020 Těžký život moderátorů (Týdeník Rozhlas 23/2020)
„Nejsme u Václava Moravce, nechte mě mluvit," obořil se druhou květnovou neděli předseda vlády Andrej Babiš na moderátorku diskusního pořadu Partie v televizi Prima Terezii Tománkovou. Stalo se to ve chvíli, když se Tománková snažila přerušit premiéra, který začal zeširoka vykládat, vyzbrojen grafem, jak vláda od roku 2014 zvyšovala mzdy a důchody namísto toho, aby odpověděl na položenou otázku, jak chce vláda řešit krizi, která přišla s koronavirem.
»»»
4.5.2020 Májový mediální víkend: CNN Prima News poprvé
Začátek května bývá pro média – kromě komentování prvomájových akcí, které letos odpadly – příležitostí vzpomínat na výročí, ta starší i ta novější. Ještě před tím, než nás zavalí vzpomínky na Pražské povstání a konec světové války, měli jsme tu šestnácté výročí vstupu do Evropské unie (letos téměř beze zmínky), vzpomínalo se také na to, jak před 15 lety začal vysílat zpravodajský televizní kanál ČT24...
»»»
30.4.2020 Jak se roušky/masky staly světově nejžádanější komoditou
Globální sháňka po tomto životně důležitém předmětu odhalila drsnou realitu mezinárodní politiky a limity svobodného trhu
Překlad článku How the face mask became the world's most coveted commodity, The Guardian 28. dubna 2020
»»»
20.4.2020 Erik Best a jeho byznys
Přepis části podcastu Miloše Čermáka s Erikem Bestem - 54 minut - citováno z twitter a soundcloud.com
Čermák: Když jsi zakládal Fleet Sheet, jak říkáš, je to vlastně zpravodaj, asi původně, já myslím, že původně se posílal faxem pro tvý klienty, ve kterým, když to řeknu v nadsázce, jakoby překládáš českou realitu pro cizince žijící v Česku. Říkám to správně?
Best: Je to tak, ano, jsou to ty hlavní zprávy z českých novin a ta přidaná hodnota je najít ty nejzávažnější nejvážnější věci, i když třeba česká média je takhle nevidí.
»»»
11.4.2020 Média v dobách krize (Týdeník Rozhlas 17/2020)
V anglosaských zemích se můžete často setkávat s výrazem „bottom line.“ Slovníky ho překládají: „spodní hranice,“ „nejnižší mez,“ ale také „konečný výsledek hospodaření“ nebo „rozhodující faktor.“ Zřejmě nejvýstižnějším převodem do češtiny však je: „to hlavní, to podstatné.“ Právě za oceánem je zvykem se ptát: jaký je „bottom line“...
»»»
2.3.2020 Jaká jména rozešle Faltýnkova SMS? (Týdeník Rozhlas 11/2020)
Když před dvaceti lety vznikla takzvaná televizní krize (vysvětlivka pro později narozené: zaměstnanci České televize se tehdy vzbouřili proti řediteli dosazenému Radou ČT, veřejnost i část politické scény jejich protest podpořila), Sněmovna přijala novelu zákona o České televizi, která změnila složení Rady ČT a způsob nominace jejích členů.
»»»
20.1.2020 BBC se musí uskrovnit (Týdeník Rozhlas 3/2020)
Někteří britští penzisté se letos 1. června dočkají nepříjemného překvapení. Až do letošního roku všichni občané starší 75 let byli – díky rozhodnutí Blairovy vlády z roku 1999 – osvobozeni od rozhlasového a televizního poplatku, který je příjmem veřejnoprávní BBC, a kterému se tady říká „licence fee“ nebo „TV licence“. Ušlý příjem za tyto „licence zdarma“ udělované seniorům doplácel BBC stát...
»»»
30.12.2019 Mediální rady – včera a dnes (Mediažurnál 4/2019)
Když se letos doplňovala uvolněná místa v Radě Českého rozhlasu a v Radě ČTK, téma mediálních rad se opět dostalo do popředí zájmu. Příští rok na jaře dojde k obměně dalších členů Rady Českého rozhlasu a také Rady České televize, což může ovlivnit budoucí působení těchto médií veřejné služby.
»»»
29.12.2019 Jak to bylo před třiceti lety... (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Dnes večer se na ČT24 bude vysílat pořad Volba prezidenta 29. 12. 1989. Možná bych měl vyčkat, až ho zhlédnu. Rád bych však v předstihu upozornil na jeden detail této historické události, který mne zaujal, a na který se dnes už málem zapomíná. Mám na mysli významnou, ne-li klíčovou úlohu, kterou ve Federálním shromáždění sehrála skupina lidovců vedená tehdejším poslancem a předsedou Sněmovny lidu JUDr. Josef Bartončíkem při organizování volby prezidenta Václava Havla v parlamentu.
»»»
13.12.2019 Dlouhé čtení o jedné tragedii
Využívaje volný čas a internet umožňující přístup k zahraničním médiím, je mi někdy líto, že lidé, kteří čas – a znalost jiného jazyka – nemají, přicházejí o informace, které by jim možná rozšířily názorový obzor překračující hranice českého rybníku. Už v minulosti jsem (pirátsky?) z těchto důvodů přeložil některé zahraniční články (např. z Washington Post nebo z Die Zeit nebo The New York Times - zde pouze v citacích). Tentokráte jsem si vybral britský The Guardian...
»»»
9.12.2019 Facebook na pranýři (Týdeník Rozhlas 50/2019)
Poslankyně rakouské strany Zelených Eva Glawischnig-Piesczeková byla donedávna výraznou osobností rakouské politické scény. Do parlamentu se dostala ve třiceti letech, krátce poté, co obhájila disertační práci o jaderných elektrárnách poblíž rakouských hranic a podala žalobu na slovenskou elektrárnu Mochovce. V hledáčku rakouských médií se ocitala nejen jako šéfka poslanecké frakce strany „Zelení – Zelená alternativa“, ale také jako elegantní žena...
»»»
5.12.2019 Shrnutí případu Novotný-Řeporyje-vlasovci
Předpokládám, že jsem jedním z mála, který zhlédl všech pět pořadů ruských televizních kanálů, v nichž vystupoval řeporyjský starosta Pavel Novotný. Všechny jsou dostupné na webu a zde jsou jejich odkazy.
úterý 26. listopadu 17:00, pořad "Vremja pokažet" na programu Pervyj kanal
středa 27. listopadu 12:50 pořad 60 minut na programu Rossija 1... atd.
»»»
8.11.2019 Jak televize pomáhala bořit berlínskou zeď (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Když se Německo rozdělilo a do jeho středu padla železná opona, byla to média, která překračovala hranice a přinášela na Východ informace o tom, co se děje na Západě. To vše nejprve ve zvuku, později i v obraze, v Německu bez jazykové bariéry, dostupné všem v dosahu signálu, jehož silný vysílač sídlil uprostřed „protivníkova“ území, tedy v západním Berlíně.
»»»
4.11.2019 PPF a Nova - dvakrát do stejné řeky (Týdeník Rozhlas 46/2019)
Zpráva z 27. října o tom, že skupina PPF miliardáře Petra Kellnera uzavřela smlouvu o převzetí společnosti Central European Media Enterprises, která vlastní televizi Nova, nebyla pro zasvěcené velkým překvapením. O tom, že majitelé CME chtějí svoji firmu prodat jinému investorovi, se mluvilo už od jara. Kdo jsou dnes hlavní akcionáři společnosti, která od roku 1994 vybudovala síť komerčních televizí v zemích střední a východní Evropy?
»»»
31.10.2019 Ještě k tomu semaforskému výročí (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Včera 30. října se vzpomínalo na šedesát let existence divadla Semafor a já si při té příležitosti vzpomněl na vlastní setkání s jeho předchůdcem, Divadlem Na zábradlí, když mi bylo necelých patnáct let. Setkal jsem se s ním nejprve na stránkách Světa v obrazech, jediného obrázkového týdeníku té doby.
»»»
25.10.2019 Listopadová televizní vzpomínka (Týdeník Rozhlas 44/2019)
Televizní pořad Newsroom ČT24 začal nedávno zařazovat na závěr každého vydání vzpomínky na listopad 1989. Pod názvem Mediální revoluce, třicet let svobodných médií se pořad vrací k událostem roku 1989 a k roli, kterou v nich sehrála média. V neděli 6. října se redaktoři zaměřili na práci zahraničních novinářů.
»»»
21.10.2019 Objektivita a vyváženost (referát na semináři Média a role státu v jejich kontrole)
Vzpomínám na dobu, kdy jsem byl v roce 1990 přibrán do týmu pro novou vysílací legislativu, a kdy jsme museli neustále čelit otázkám: Jak to, že rádia a televize musí mít licenci, když noviny a časopisy nic takového nepotřebují. Proč se ukládají licenční podmínky? Odpovídali jsme:
»»»
17.10.2019 Poslanci objevili Ameriku – deficitní provoz ČT
Hospodaření Československé televize je deficitní. Tímto ohromujícím sdělením zahájil poslanec za hnutí ANO Pavel Juříček dnešní rozpravu ke sněmovním tiskům 113 a 114, což jsou Výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize za rok 2016. Kdy přijdou na řadu sněmovní tisky 143 a 251 (výroční zprávy za rok 2017) a 441 a 562 (výroční zprávy za rok 2018), je zatím ve hvězdách.
»»»
15.10.2019 Zpravodajská televize RT v Británii dostala pokutu (Mediažurnál 3/2019)
Koncem července se v našich médiích objevila zpráva, že britský komunikační regulátor OFCOM (Office of Communication) udělil provozovateli ruské zpravodajské televizní stanice RT pokutu ve výši 200 tisíc liber za sérii pořadů vysílaných v březnu a dubnu 2018, kterým se „nepodařilo dodržet náležitou nestrannost“.
»»»
9.10.2019 Zdroje Okamurovy „nacistické“ EU pod lupou rešerše
Okamurův pohled na Evropskou unii jako na převlečený nacistický projekt sám o sobě nestojí za polemiku. Každý člověk se zdravým rozumem a s elementární znalostí evropské historie 20. století se Okamurovým fantasmagoriím může jen vysmát. Mne však zaujaly zdroje Okamurova textu na Facebooku, který začíná těmito slovy:
»»»
8.10.2019 EU dle Okamury - s nacistickými kořeny
Některá témata a události sociálních sítí je dobré přenést do blogosféry, kde se tak rychle neztratí pod nánosem přívalu dalších informací. Proto bych rád upozornil na dopis historika Michala Stehlíka, kterým včera nabídl předsedovi hnutí Svoboda a přímá demokracie a místopředsedovi Sněmovny Tomio Okamurovi semestrální kurs soudobých dějin zdarma, který by napravil "fatální nedostatek zcela základních znalostí, zejména z moderních dějin".
»»»
27.9.2019 Jak Xaver díky Newsroom ČT24 k popularitě přišel
Nedělní pořad Newsroom ČT24 čas od času zařazuje rubriku „Mediální přestřelka“, která si všímá střetů a konfliktů ve světě médií a politiky. Tentokrát se předmětem a aktérem mediální přestřelky stal samotný pořad Newsroom ČT24.
Začalo to rozhovorem Luboše Xavera Veselého s Andrejem Babišem...
»»»
2.9.2019 Titulky vnadné a zrádné (Týdeník Rozhlas 39/2019)
Každý podnikatel ví, že nestačí zboží jen vyrobit, ale že je třeba ho také dobře prodat. Protože média jsou nejen prostředkem sociální komunikace zajišťujícím výměnu informací nezbytných pro fungování společnosti, ale také obchodem, novinářům dnes už nestačí článek, reportáž či komentář dobře napsat, ale musejí ho také nabídnout čtenáři ve formě, která přitáhne jeho pozornost, tedy dobře ho prodat.
»»»
18.8.2019 Můj Srpen 1969 (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Vím, že pamětnická vzpomínání bývají často deformovaná vzdáleností času a křehkostí paměti. Přesto jedno další přidávám do rubriky „Koho to dnes ještě zajímá“. Poté, co jsem kdysi vzpomínal na srpen 1968, tady je vzpomínka na událost, která se odehrála o rok později.
»»»
5.8.2019 Výroční zprávy - zbraň v záloze (Týdeník Rozhlas 33/2019)
Když v listopadu 1991 ministr kultury České republiky Milan Uhde předkládal České národní radě vládní návrh zákona o České televizi, uvedl mimo jiné: „Návrh předpokládá instituci Rady České televize, která by měla být orgánem odborným, jeho působnost má být přesně vymezena a tento orgán má být pokud možno apolitický.“
»»»
5.7.2019 CNN Prima News – zatím velká neznámá (Mediažurnál 2/2019)
Když 2. dubna televize Prima v tiskové zprávě oznámila, že „společnost CNN International Commercial (CNNIC) a skupina Prima uzavřely partnerství, díky němuž vznikne v České republice nová zpravodajská platforma v čele se zpravodajskou stanicí CNN Prima News“, okamžitě se vyrojily nejrůznější spekulace o tom, jaká bude podoba nového zpravodajského televizního kanálu. Týdny uběhly a stále se neví...
»»»
1.7.2019 Petr Žantovský – budu na Primě
Nedávno při letmé návštěvě webové stránky televize Prima mne udeřilo do očí ilustrační foto ke komentáři Petra Žantovského ze 26. června „Názory nepevné avšak srdce ryzí“, na němž jsem poznal své dva syny – Michala a Martina. Protože několik dní před tím, 22. června, se mne Petr Žantovský snažil na Parlamentních listech znectít kvůli mému bližšímu pohledu na laureáty Krameriových cen, bleskla mi hlavou myšlenka, zda tu není nějaká souvislost.
»»»
21.6.2019 Znásilňující migrant a česká média
Původní zprávu z Litoměřicka o přepadení šestnáctileté dívky zveřejnil Deník ve středu 18. června na svém zpravodajském serveru; druhý den 19. června se zpráva dostala ve zkrácené podobě na titulní stranu Litoměřického deníku s titulkem „Policie řeší znásilnění dívky“. Zde je její znění...
»»»
17.6.2019 Když médiím chybí kritická sebereflexe (Týdeník Rozhlas 27/2019)
Před 26 lety se odehrál příběh, který se cituje v dějinách médií nejen ve Velké Británii. Jeho průběh se stal důkazem provázanosti médií a politiky. Kromě toho jeho vyznění nepříznivě poznamenalo prestiž a výsostné postavení BBC jako média veřejné služby.
»»»
13.6.2019 Krameriovy ceny v zrcadle rešerší
Letošní Krameriovy ceny udělené v úterý 11. června Asociací nezávislých médií pokračovaly ve strategii rozdělování cen tak, že se opět vytvořil mix respektovaných osobností s lidmi, kteří bodovali nikoli kvalitou své žurnalistiky, ale tématy, kterým se věnují...
»»»
28.5.2019 Eurovolby - a vítězem se stává …
Konečně to máme za sebou. V neděli 26. května 2019 ve 23 hodin uvolnil Český statistický úřad spočítané, ale kvůli probíhajícím volbám v jiných zemích EU zadržované, výsledky voleb do Evropského parlamentu v ČR. A protože během několika hodin a dnů téměř vše už bylo řečeno hlavami politicky, politologicky či žurnalisticky pomazanými, omezím se jen na osobní pocity.
»»»
23.5.2019 Příběh Tima Leathermana - pokračování (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Když jsem před pěti týdny popsal svůj zážitek „Jak jsem objevil Tima Leathermana“, umístil jsem text nejen na Louč, ale také na blogerskou stránku Aktuálně.cz, kam chodí více čtenářů. Ještě tentýž večer mě napadlo poslat na firemní adresu info@leatherman.com krátký mail, aniž jsem si od něj cokoli sliboval: Hi! See the link to my
blog All the best Milan, Czech Republic...
»»»
13.5.2019 Popularita není mírou hodnoty (Týdeník Rozhlas 21/2019)
Hlasování slovenských televizních diváků ve středu 1. května večer rozhodlo, že Největším Slovákem byl prohlášen Milan Rastislav Štefánik. Na druhém místě se umístil Ľudovít Štúr, třetí byl katolický kněz a charitativní pracovník Anton Srholec. Slovenská veřejnoprávní televize se tak připojila k televizním stanicím, které odkoupily a využily televizní soutěžní formát BBC „Great Briton“ z roku 2002, z něhož tehdy vyšel jako vítěz sir Winston Churchill. O tři roky později se hlasovalo také v České televizi
»»»
12.5.2019 Slovo do pranice a do vlastních řad
Na knižním veletrhu Svět knihy 2019 včera besedoval Martin M. Šimečka o nové knize „Jsme jako oni“, v níž kromě jiného říká:
"Když Zeman řekne, že nepřijme ani jednoho migranta, hned se vzbouří část liberálních elit, že je to nelida a stvůra. A Zemanovi voliči nás hned začnou podezírat, že chceme zavalit Česko milionem imigrantů. My ale přece víme, že sem nemůžeme dostat milion imigrantů, a musíme mít odvahu jasně to říct. Vždycky jsme jen odmítli Zemana nebo kohokoli jiného jako xenofoba...
»»»
27.4.2019 Vítězslav Jandák: Kde to jsme dneska, pánové?
Záznam vystoupení člena Rady Českého rozhlasu Vítězslava Jandáka na 4. veřejné schůzi Rady ČRo 24. dubna 2019. Reagoval v něm na předchozí vystoupení Jana Krůty, který si postěžoval na článek Jany Machalické "Ty naše rady české (rozhlasové)" v Lidových novinách z 18. dubna 2019.
»»»
16.4.2019 Jak jsem objevil příběh Tima Leathermana (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Všechno začalo jednou obálkou. Jednou z mnoha, které uchovávám v kufříkové diplomatce z osmdesátých let, a které se stále zdráhám vyhodit. Připomínají mi totiž šedesátá léta, dobu plnou nadějí...
»»»
8.4.2019 Milan Kundera a téma interview (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Když Milan Kundera, který se v těchto dnech dožil devadesátky, v roce 1985 zanevřel na novináře, své výhrady shrnul do komentáře k jednomu z osmdesáti devíti slov, jejichž výklad publikoval v časopise Le Débat. Tím slovem bylo „INTERVIEW“. Šedesát tři z takto komentovaných slov, která považoval za klíčová pro svoji poetiku a témata, Kundera přenesl i do knihy esejů "Umění románu" vydaném v roce 1986. Z anglického vydání The Art of the Novel jsem před lety heslo „interview“ přeložil a na Louči zkráceně publikoval:
»»»
3.4.2019 Prima News ante portas
Česká republika dostane další televizní zpravodajský kanál, který doplní nabídku veřejnoprávního ČT24. Alespoň tak praví včerejší tisková zpráva televize Prima oznamující vznik CNN Prima News, který by se měl objevit na našich obrazovkách „během následujících dvanácti měsíců“.
»»»
1.4.2019 Budou se regulovat i youtubeři? (Týdeník Rozhlas 15/2019)
Přestože jsme dnes a denně přesvědčováni kritiky Evropské unie, že naše životy ovládají úředníci z Bruselu, nebo – z úst těch poučenějších - legislativa přijímána na půdě EU, jsou oblasti života, které zůstávají plně pod kontrolou národních států. Patří mezi ně kultura.
»»»
14.3.2019 Co nám to sem lítá z Bruselu
Poslanec ODS Václav Klaus mladší včera při rozpravě před hlasováním o návrhu zákona o zpracování osobních údajů ve faktické poznámce přirovnal členství v Evropské unii k holocaustu. Doslova: "To je nařízení Evropské unie, to sem přilítlo a my tady jenom zoufale teď hledáme, jak to trošilinku zmírnit, a trošku se o to hádáme. Nezlobte se, mně to připomíná, my jsme jak židovský výbor...
»»»
18.2.2019 Půlkulaté výročí Novy (Týdeník Rozhlas 9/2019)
Jsou výročí velká a výročí malá, výročí kulatá a půlkulatá. Poté co jsme vloni vzpomínali na sto let od vzniku republiky a letos si budeme připomínat listopadový pád starého režimu, neměla by naší pozornosti uniknout některá výročí malá a půlkulatá. Patří mezi ně výročí televize Nova, která začala vysílat před pětadvaceti lety v únoru 1994.
»»»
7.1.2019 Do nového roku s novým deníkem (Týdeník Rozhlas 3/2019)
Před dvaceti devíti lety se v trafikách objevily Lidové noviny jako list navazující na předválečnou tradici deníku, do něhož psal Karel Čapek a jiní uznávaní autoři. Od ledna 1990 vycházely LN dvakrát týdně, od dubna jako regulérní deník. Někdejší kriminalizovaný zdroj informací se stal populárním periodikem.
»»»
4.1.2019 Vzpomínání na jeden film a lidi kolem něj (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Dokumentární film, o kterém bude řeč, se jmenoval Občan Karel Havlíček a v roce 1966 ho natočil režisér Jaromil Jireš. Využil historické téma, aby v podmínkách uvolňování poměrů šedesátých let ve spolupráci se studenty a profesory natočil debatu o svobodě tisku. To vše na pozadí rekonstrukce soudního sporu Karla Havlíčka Borovského, k němuž se vyjadřovali čerství adepti novinářského studia Fakulty osvěty a novinářství a také studenti Filosofické fakulty. Po krátké inscenaci soudního jednání s Havlíčkem se rozvinula debata, kterou moderoval historik František Červinka.
»»»
|
Louč podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní. 
návštěvnosti
