 23. 6. 2025 V sobotu 21. června USA vstoupily do války s Íránem, když strategické bombardéry B2 zaútočily na jeho tři jaderné objekty ve Fordo, Isfahánu a Natanzu. Na cíle bylo údajně svrženo 14 bomb schopných ničit podzemní objekty (váha 13 tun, průnik do betonu 16 m, do země 60 metrů před výbuchem).
Krátce na to Donald Trump doprovázen viceprezidentem a ministry obrany a zahraničí vystoupil v televizi s projevem, v němž obhajoval vojenskou akci jako legitimní krok pro "zastavení jaderné hrozby ze strany státu podporujícím terorismus".
Projev uzavřel slovy: "Iran, the bully of the Middle East, must now make peace. If they do not. Future attacks would be far greater and a lot easier." (Írán, tyran Blízkého východu, musí nyní uzavřít mír. Pokud tak neučiní, budoucí útoky by byly mnohem větší.)
Nechci být pesimista, ale jestliže dva z pěti států, stálých členů Rady bezpečnosti OSN (USA, Rusko, Francie, UK a Čína), které měly být garanty poválečného mírového uspořádání planety, se rozhodly nedbat Charty OSN a po svém si vykládat mezinárodní právo, kdy a kde se k nim připojí třetí kolega z této pětky?
DODATEK 24.6.: V nedělním pořadu TV Nova "Za pět minut dvanáct" se k operaci Půlnoční kladivo vyjadřovali Vlastislav Bříza a Břetislav Tureček (který v sobotní Orientaci LN popsal své zážitky z nedávné návštěvy Teheránu). Stojí za zhlédnutí zde.
x x x
Poté, co CNN Prima News a Partie Terezie Tománkové před týdnem vyzpovídala premiéra Petra Fialu, včera si do studia pozvala Andreje Babiše.
Ani jeden z pánů není mým šálkem čaje, ale budu-li mít volbu, pak bude jednoznačná. Stále nechápu lidi, kteří jsou schopni dát hlas někomu, kdo vulgárně a primitivně útočí na politické oponenty, označuje je za lháře a zločince (ODS je zločinecká organizace, STAN = organizovaný zločin Dozimetr), překrucuje fakta, zpochybňuje justici a český volební systém.
Všechna čest Terezii Tománkové, že dokázala klást nepříjemné otázky jak Petru Fialovi (manipulace se statistikami a fakty vytrženými z kontextu v předvolebních materiálech), tak Andreji Babišovi (jak hodlá plnit nereálné volební sliby, s kým chce vládnout po volbách apod.).
Její důsledné vyžadování konkrétních odpovědí, kterým se Babiš snažil vyhnout, přinesly některé pozoruhodné odpovědi.
Absenci konkrétního hospodářského programu hnutí ANO Babiš zdůvodnil takto: "nebudeme prozrazovat teďka do detailu, aby každý den jsme četli v Novinkách, co je špatně, (...) proč bych to dělal? Za prvé nám to ukradnou a za druhé tam budou nějaký pseudo experti (...) to budou kontestovat."
Na opakovanou otázku, zda si dovede představit vládní spolupráci hnutí ANO s SPD a jejími přidruženými kandidáty (Svobodní, Trikolóra, Rajchlova PRO), po dlouhých vytáčkách Babiš odpověděl: "chceme jednobarevnou vládu hnutí ANO za podpory všech stran, které samozřejmě bojují proti této zločinecké vládě, to je jednoduché.".
16. 6. 2025  Tři víkendové události v Praze, každá z jiného soudku, jako ilustrace toho, jak si tady žijeme (vstupné obvykle kolem dvou tisíc Kč i více).
pátek 13.6. - megakoncert Michala Davida v O2 Aréně - 18 000 diváků (kapacita 20 tisíc diváků),
sobota 14.6. - zápasy MMA Oktagon 72 ve Fortuna Aréně (Vémola-Végh) v Edenu plné  krvavých střetů - přes 20 tisíc diváků (z kapacity 24-27 tisíc diváků)
neděle 15.6. - z loňského roku odložený koncert Bruce Springsteena v Letňanech - kolem 60 tisíc diváků.
Mezi diváky koncertu Bruce Springsteena v Letňanech se pohyboval také prezident Pavel (zde na FB).
Jeho někdejší soupeř v prezidentské volbě Andrej Babiš dal přednost křepčení na pátečním (13.6.) megakoncertu Michala Davida (bylo či nebylo vyprodáno?)
Před čtvrtstoletím mě zaujala Springsteenova píseň o televizi 57 Channels (And Nothin' On), kterou jsem tehdy přeložil. Její text tehdy útočil na svět kabelové televize. Kdybychom kabelovou televizi 80. let vyměnili za dnešní sociální sítě a kanály YouTube, pak Springsteenův text bude i nadále aktuální.
DODATEK 17.6.: Springsteenův koncert z pohledu řadového návštěvníka na Medium Seznam - Springsteen hrál božsky. Za to Live Nation dělal, co umí: vše špatně (vysvětlivka: Live Nation - organizátor koncertu).
x x x
Premiér Petr Fiala dostal v neděli 15. června prostor v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Debata nepřinesla v podstatě nic nového: bitcoinová aféra mě "naštvala", Stanjura je výborný ministr, přestřelka s koaličním partnerem STAN byla "nedorozuměním."
Fialův účet na síti X rozjíždí předvolební kampaň na plné obrátky. Otázkou je její dopad, když sledovanost zdejších tweetů se pohybuje v řádech nižších desetitisíců.
Výjimkou byla Fialova nedávná replika na Babišův pomlouvačný projev ve Francii. Ke statisícové sledovanosti jí však pomohla právě Babišova citace.
15. 6. 2025 Bilance týdne:
Česko má od středy novou ministryni spravedlnosti Evu Decroix, když Pavel Blažek z této funkce k 10. červnu odstoupil.
x x x
Ve Sněmovně se bude tento týden hlasovat o vyslovení nedůvěry současné vládě na návrh opozice, jak to oznámila Alena Schillerová. Další zbytečná ztráta jednacího času v dolní komoře parlamentu. I kdyby návrh opozice prošel, Fialova vláda bude stejně vládnout až do voleb, pravda, už jenom jako vláda v demisi.
x x x Web Českém televize zveřejnil projekty všech kandidátů na funkci generálního ředitele. Pročetl jsem si texty vybrané pětky, z nichž se bude volit GŘ možná už tuto středu 18. června. Jejich stručné zhodnocení sepsal Filip Rožánek na facebookovém blogu a na lupa.cz.
Všiml jsem si však, že jedině Miroslav Karas nabízí zcela konkrétní změny ve zpravodajství a publicistice (ostatní to obcházejí obecnými frázemi), což ve mně vyvolává podezření, zda se tím nepodbízí partě kolem Matochy, Xavera, Bradáče, kterým od začátku jde o změny v OVM a v liberálním pojetí zpravodajské redakce.
Proto budu se zájmem pozorovat, jak se budou formovat voličské bloky při konečném rozhodování.
Médiář postupně zveřejňuje rozhovory s vybranými kandidáty. Zatím s Milanem Fridrichem, Libuší Šmuclerovou a Hynkem Chudárkem.
x x x
V noci na pátek 13. června Izrael zaútočil na vojenské cíle v Íránu, Írán odpověděl masívním ostřelováním raketami, které - na rozdíl od loňského dubna způsobily v Izraeli hmotné škody a ztráty na životech. Pokud nebudeme chtít otrocky přebírat izraelské důvody načasování tohoto útoku (íránská jaderná zbraň byla na spadnutí a připravena k použití), pak zde vzniká prostor pro nejrůznější spekulace.
Netanjahu prý využil slabost současné americké zahraniční politiky, poznamenané Trumpovou teatrálností, a rozhodl se neposlouchat svého spojence, který chtěl na Blízkém Východě být mírotvorcem a s Íránem vyjednávat.
Začal prosazovat své cíle po svém, údajně prý také s nadějí, že zničující úder podpoří nespokojenost iránské veřejnosti s neschopnou vládou ajatoláhů a povzbudí íránskou sekulární opozici k jejímu odstranění.
Jiné komentáře tvrdí, že Američané o útoku věděli a souhlasili s ním jako s nástrojem nátlaku na Írán. O americkém angažmá v tomto konfliktu však stále není jasno a zatím nikdo neví, kam to všechno povede.
x x x
Válka na Blízkém Východě upozadila informace o válčení na Ukrajině, kde Rusko masívním ostřelováním cílů v městech po celé Ukrajině odpovědělo na akci Pavučina z 30. května.
Jeden z dalších zajímavých rozhovorů Petry Procházkové v Deníku N - tentokráte s ukrajinským spisovatelem Andrejem Kurkovem - dává nahlédnout do nitra současné ukrajinské politiky.
Podle Kurkova je Donbas pro Ukrajinu ztracen, doslova:
"Donbas už nemá žádný industriální smysl. Buď to bude nárazníková zóna, nebo zóna ekonomické apokalypsy.".
11. 6. 2025 Jak se dalo očekávat, Rada České televize se dnes vyhnula riziku experimentů, které - ve snaze prosadit změnu za každou cenu - v minulosti nepřinesly České televizi nic dobrého (Puchalský, Hodač, ale i Souček).
Pětici kandidátů vybraných do užšího výběru z 21 uchazečů na místo generálního ředitele České televize Rada sestavila z televizních matadorů (abecedně/počty hlasů):
Milan Fridrich/10 (ředitel divize Programu ČT)
Hynek Chudárek/17 (výkonný ředitel obchodu ČT, neúspěšný kandidát volby 2003, kterého Petr Dvořák zařadil do svého týmu),
Miroslav Karas/11 (bývalý redaktor a zahraniční zpravodaj ČT, v letech 2020-2024 ředitel Televizního studia Ostrava ČT,),
Jiří Ponikelský/10 (výkonný ředitel ČT Sport),
Libuše Šmuclerová/15 (kdysi šéfka, nyní předsedkyně dozorčí rady mediálního domu Czech News Center, před tím ČT 1986-1993, TV Nova 1993-2004).
Jako bonus k informaci, která není příliš zajímavá, protože ji už v poledne zveřejnila všechna média, přikládám Úhel pohledu publikovaný v Lidových novinách po tzv. televizní krizi v roce 2000 z pera současného radního Vlastimila Ježka na téma: Jaký by měl být šéf České televize?
Za zmínku stojí například Ježkův tehdejší výrok o Radě ČT jako "kolektivně nezodpovědném orgánu, složeným - díky vůli parlamentních politických stran - z mediálních, právních i ekonomických neodborníků."
Historiky by mohly zajímat projekty kandidátů na ředitele ČT před dvaceti lety.
Můj soukromý názor: vyhraje ten, kdo bude nejméně vadit, což naznačují i hlasy odevzdané jednotlivým kandidátům.
4. 6. 2025 Zločin nebo chyba - toť otázka, která se vznáší nad bitcoinovou aférou české vlády. Citát: "Bylo to horší než zločin, byla to chyba" je přisuzován dvěma lidem napoleonské éry: Josefu Fouchému a Maurice de Talleyrandovi, přičemž ani umělá inteligence AI nezná odpověď, kdo je vlastně jeho autorem.
Bitcoinová kauza nabírá obrátky a objevují se v ní nové a další informace. Kdo se o ni hlouběji zajímá (a má na to čas) se více dozví v analýzách bitcoinového blockchainu na serveru lupa.cz a především v podcastech Matěje Skalického Vinohradská 12 nebo Petra Dimuna na info.cz.
V pondělí 2. června Matěj Skalický v ČRo vyzpovídal Zdislavu Pokornou z Deníku N: „Dvě miliardy zmizely neznámo kam“ a v úterý 3. června byl hostem ČRo novinář Petr Lukáč z KryptoSpace, který pod titulkem: „Těším se, až to vyleze“ odhaluje naivitu vládních právníků.
Z Lukáčova vyprávění jsem pochopil, že z celé kauzy možná vznikne kriminální případ, ze kterého bude mít hodně lidí bolení hlavy (například ti, kteří zaplatili za "vládní" bitcoiny, o které možná přijdou), a že orgány činné v trestním řízení doma i v zahraničí ve věci kryptoměn nejsou tak zcela hloupé či bezmocné, jako čeští právníci, pro které je printscreen relevantním dokladem.
Včera v úterý 3. června web info.cz vyprodukoval hned dva důležité podcasty Petra Dimuna.
V tom prvním (video a redigovaný přepis) Dimun společně s Lenkou Zlámalovou zpovídali ministra spravedlnosti v demisi Pavla Blažka, který se zde snažil obhájit své konání těmi nejčistšími úmysly: "Stát má z darovaných bitcoinů miliardu, já demisi", a na otázku, jak se mu to mohlo stát, když je známý jako "homo politicus", odpověděl: "Dneska jsem spíš Homo debilus."
Obsahem druhého podcastu je rozhovor s náměstkem ministra spravedlnosti Radomírem Daňhelem (rovněž v demisi), v němž se objevují nové detaily kolem darovací smlouvy, otevírání bitcoinových peněženek (trvalo údajně 30 hodin), aukce a převodu prostředků, který je ještě částečně nedokončen. Ve stylu "chyba, nikoli zločin" Daňhel vše svádí na soudního znalce a notáře.
Mezitím šéfredaktor Deníku N Pavel Tomášek na síti X rozhodně odmítá informaci, "kterou ve veřejném prostoru šíří Lenka Zlámalová," že Deník N a Zdislava Pokorná získaly informace o darování bitcoinů z úniků policejních zpráv.
x x x
Že situace je vážná, naznačil i prezident Petr Pavel ve svém včerejším vystoupení v Poslanecké sněmovně, jehož původní účel byl zřejmě zchladit horké hlavy politiků a stran před volbami, které by ještě více rozdělovaly společnost.
Že se jeho slova minula účinkem, ukázal o dvě hodiny později Tomio Okamura na ČT24 lavinou protivládních útoků a nepodložených obvinění o korupci ve státní správě, přičemž jeho mantra "nedávejte peníze na Ukrajinu, dejte je našim lidem" nemohla chybět.
Ve stejném pořadu mě překvapil Jiří Pehe, podle něhož Petr Fiala "nerad to říkám, ale vlastně je politicky mrtvý muž", protože "stojí v centru té celé aféry", když je "do určité míry politickým výtvorem Pavla Blažka".
x x x
Hospodářské noviny dnes informují: "Rodí se plán na největší mediální holding v Česku. Miliardáři Dospiva s Pražákem ladí spojení Vltava Labe Media s Mafrou". Jednání je prý sice v počáteční fázi, ale už teď se nabízí dlouho nezodovězená odpověď na otázku, co bude s Mafrou, kterou před dvěma roky od Babišova Agrofertu odkoupil Karel Pražák ze skupiny Kaprain. Tím také padá počáteční spekulace, že by Mafru mohl koupit Pavel Tykač.
x x x
Deník Právo od pondělka 2. června vychází v novém, zmenšeném formátu. Zapomněl jsem si ho koupit a tak do mé  sbírky změn novinového trhu jsem mohl zařadit až včerejší, úterní vydání. Podle šéfredaktora Práva Petra Šabaty by se tak měla "zkvalitnit paliativní péče o deník a prodloužit mu život."
1. 6. 2025
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek ve své funkci končí. Zlomila mu vaz tzv. bitcoinová aféra, kterou odstartoval 28. května článek Deníku N: "Blažkovo ministerstvo si vzalo miliardu v bitcoinech od obchodníka s drogami. Řeší to policie".
Ministr Blažek se snažil obhájit přijetí miliardového daru na tiskové konferenci den poté, ale to už byly v oběhu informace o pohybech na bitcoinových účtech, které naznačovaly, že ty peníze, které Blažek pro ministerstvo přijal, nebyly tak zcela čisté, jak se snažil tvrdit, a že velkorysý dar státu měl v pozadí jiný účel - legalizovat miliardy z problematické bitcoinové peněženky, čemuž Blažek nevědomky (?) pomohl.
Obvinění z legalizace výnosů z trestné činnosti se zatím objevilo nejen na sítích. Opozice má však jasno a tak prosadila další mimořádnou schůzi Sněmovny na 5. června, které hnutí ANO dalo název "Ministr Blažek pere peníze drogového dealera a měl by okamžitě odstoupit".
Bitcoinům nerozumím; abych se v tom alespoň trochu vyznal, došel jsem si pro informace k Patricku Zandlovi.
Politické komentáře přenechávám povolanějším. Jedno je jisté, Blažkova aféra se zřejmě stane výrazným markantem letošní předvolební kampaně, podobně jako kauza lithium před osmi lety, nebo Babišova aféra Pandora Papers před čtyřmi lety.
DODATEK 2.6.: Petros Michopulos na síti X připomněl: "Naše proroctví o Blažkovi z roku 2023 se naplnilo do posledního písmene." Citace z epizody podcastu Kecy a politika z roku 2023 stojí za zhlédnutí.
x x x
Ad Ukrajina: před zítřejším rusko-ukrajinským jednáním v Istanbulu se obě strany na bojišti snaží vylepšit si svoji vyjednávací pozici. Na severu Rusové vytlačili Ukrajince z Kurské oblasti a bojuje se už v ukrajinském pohraničí, k mírnému ruskému postupu dochází i na ostatních frontách. To vše doprovázeno masívním údery proti cílům v ukrajinských městech.
Včera však Ukrajinci vynesli svůj trumf v záškodnických akcích na železnici (Kurská, Brjanská oblast, Melitopol) a především v útocích na  letiště vzdálená tisíce kilometrů, které poškodily nebo zničily desítky strategických bombardérů. Drony byly vypouštěny v blízkosti letišť dopravené sem na kamionech s kamufláží.
Váleční pozorovatelé uvádějí, že v rámci operace Pavučina skupina speciálně nasazených agentů přepravila na území Ruské federace 150 malých bojových dronů a trojnásobek munice, přičemž do akce se zapojilo nejméně 116 strojů. Prezident Zelenskyj ve večerní projevu prohlásil, že operace Pavučina, kterou Ukrajinci připravovali osmnáct měsíců, vejde do dějin vojenské historie.
x x x
Před třemi lety, dvacet dnů před ruskou invazí na Ukrajinu 3. února 2022 se v deníku Nezavisimaja gazeta objevil článek vojenského pozorovatele, plukovníka ve výslužbě Michaila Chodarjonka Prognózy krvelačných politologů s podtitulkem "O nadšených jestřábech a zbrklých kukačkách." Bylo to varování před převládajícím názorem ruských politických elit, že Rusko je schopno v případě vojenského konfliktu během pár hodin zasadit Ukrajině zdrcující porážku.
Chodarjonok zde (přeloženo do češtiny) vyvracel představy o Ukrajině, jejíž armádu bude snadné porazit, lidé ji nebudou bránit a ruskojazyčné obyvatelstvo ruskou armádu uvítá. Jeho realistický pohled na situaci se ve vrchovaté míře naplnil. Dnes jsem si znovu vzpomněl na jeho text, včetně věty: "A teď je tu varianta, že celá Ukrajina se snadno může dát k partyzánům. Navíc tyto partyzánské formace mohou snadno začít působit také na území Ruska." Jak lze vyčíst z mapy, Rusové si nemohou být dnes jistí ani na Sibiři.
x x x
Událost nepolitická, ale pro dnešní dobu plnou změn, včetně těch klimatických, symptomatická, proto zaznamenávám. Ve švýcarském kantonu Wallis se v horách "utrhl" tající ledovec a s masou nánosů zavalil údolí, v němž vesnice Blatten de facto zmizela z mapy. Co z ní zbylo, zatopila voda z říčky, jejíž koryto ledovec zahradil. Zobrazení situace před a potom zde.
x x x
DODATEK 2.6.: Včerejší prezidentské volby v Polsku vyhrál konzervativec Karol Nawrocki.
První exit polls dávaly jistou šanci kandidátovi liberálů Rafalu Trzaskowskému, ale ještě včera večer late polls ukázaly opak. Po sečtení všech okrsků Nawrocki získal 50,89% hlasů.
Exit polls byly přesné. Vše se pohybovalo v rámci statistické chyby, kterou zapomněli vzít v úvahu liberálové mohutně slavící první oznámený výsledek - 50,3% pro Trzaskovského.
Komentář polského zpravodaje ČT Andrease Papadopulose:
Nawrocki je kandidátem mainstreamu, nehrozí žádná geopolitická otočka Polska, s Trzaskowskim měl stejný pohled na ekonomiku, jíž dominuje stát a státní výdaje, je navíc stoupencem štědré sociální politiky, pro vládu Donalda Tuska je to facka, skloňují se i předčasné volby.
20. 5. 2025
Květnové události spojené s Ukrajinou, jsem popsal před týdnem v textu Osmdesát let po válce ve válce:
Proběhly oslavy Dne vítězství v Moskvě 9. května, "koalice ochotných" (Starmer, Macron, Merz, Tusk) z Kyjeva vyzvala Putina - přijmi ukrajinskou nabídku na příměří, jinak zesílí podpora a sankce, Putin ještě tentýž den v noci odpověděl - navrhuji jednání s Ukrajinou ve čtvrtek 15 května v Istanbulu. Tolik rekapitulace.
Od té chvíle jsou přímá ukrajinsko-ruská jednání v popředí zájmu světových médií. Zelenskyj přijal výzvu a do Turecka přijel, Putin nikoli. Trump sledující vývoj událostí z Blízkého Východu (Saudská Arábie, Katar, emiráty) vzkázal, že do Turecka také nepřijede a odletěl domů. Novináři shromáždění v Istanbulu se nedočkali žádné společné tiskové zprávy, jen informací z ruské a ukrajinské strany dokumentující nesmiřitelnost výchozích postojů.
Pozornost se pak přesunula k Donaldu Trumpovi, který si dohodl na včerejšek s Vladimírem Putinem telefonický hovor. Trval dvě hodiny a veřejnost se o jejich obsahu mohla dozvědět z Trumpova  statusu na jeho síti Truth, a z Putinova prohlášení k novinářům:
"S prezidentem Spojených států jsme se dohodli, že Rusko navrhne a je připraveno s ukrajinskou stranou spolupracovat na memorandu týkajícím se možné budoucí mírové smlouvy, která by definovala řadu pozic, jako například principy urovnání, načasování případné mírové dohody atd., včetně možného příměří na určitou dobu, pokud bude dosaženo příslušných dohod."
Podmiňovací způsoby v této větě posunující dohody do daleké budoucnosti jsou důkazem, že ruská strana o nějakou dohodu nemá žádný zájem, přestože Trump naznačil, že by neměl nic proti tomu, kdyby si Rusko ponechalo své územní zisky.
Množství mediálních rozumbradů, kteří jsou ochotni tento nulový výsledek jednání udělat předmětem sáhodlouhých analýz a komentářů v médiích, je mimořádné. Přičemž povinností médií by měla být informace o skutečném stavu věcí, tj. že o tom, zda a jak dojde k zastavení palby, se bude rozhodovat nikoli komunikací v médiích a na sociálních sítích, ale na základě reálného poměru sil na bojišti a politické situace uvnitř společností bojujících stran, což jsou pro veřejnost stále velké neznámé.
Znovu opakuji: "...o výsledku této války nerozhodnou kilometry dobytých území, ale situace v týlu bojujících stran. Vítězství získá ta strana, která prokáže větší odhodlání, výdrž a vnitřní jednotu společnosti a ochotu svých obyvatel obětovat se za společný cíl."
x x x
Evropská unie dnes vyhlásila další balíček sankcí, také proti ruské "stínové flotile", které jsou v pozadí současné konfrontace v Baltském moři.
Když v úterý 13. května estonský člun pohraniční stráže se pokusil zastavit v estonských vodách loď ruské stínové flotily Jaguar, Rusové vyslali k lodi bitevník Su-35, který porušil estonský vzdušný prostor. Estonci opustili záměr loď zadržet a nechali ji odplout do ruských teritoriálních vod.
O pět dnů později 18. května Rusové na oplátku zadrželi řecký tanker Green Admire s břidlicovým olejem, který směřoval z estonského přístavu Sillamäe do Rotterdamu. Tanker jel po dohodnuté trase přes ruské teritoriální vody poblíž ostrova Hogland (zabraný od Finska v roce 1940). Estonci tak budou muset využívat složitější a nebezpečnější trasu podél svého pobřeží.
x x x
Prezident Petr Pavel vyhlásil termín parlamentních voleb na 3. a 4. října, což odstartovalo sledovanou a finančně kontrolovanou část volební kampaně. Kampaň je však už dávno v plném proudu, teď jen přibývá emocí, jak se ukázalo ve víkendových diskusních pořadech na ČT a CNN Prima News.
Na emoce byly bohaté zváště Otázky Václava Moravce s účastí čtyř žen (Miroslava Němcová ODS, Kateřina Konečná KSČM, Věra Kovářová STAN, Jany Maláčová SOCDEM). Poslouchat jejich "státnické" úvahy o mezinárodní situaci bylo pro mne utrpením.
Terezie Tománková ve své Partii musela vzájemné překřikování Jana Skopečka a Aleny Schillerové přerušit "z časových důvodů" (47. minuta videa).
Otázkou je, zda prezidentova výzva po jednání s předsedy parlamentních stran a hnutí, aby otázky bezpečnosti ČR se nestaly předmětem volebního boje, bude vyslyšena.
x x x
Youtuber Martin Mikyska alias Mikýř, kterého na Instagramu sleduje téměř půl milionů lidí a na placené platformě HeroHero nasbíral přes pět tisíc odběratelů, nachytal na švestkách influencery, kterým se zachtělo cestovat po Číně. Jím vytvořená agentura Chinaseeing
oslovila čtyřicet jeho kolegů nabídkou zájezdu do Číny. Sedm jich na nabídku odpovědělo a někteří byli dokonce ochotni podepsat smlouvu, podle níž měli vše placené a jejich příspěvky o Číně na sítích měly být pod kontrolou organizátora. Vše zdokumentováno na YouTube.
13. 5. 2025 Se zpožděním se vracím k událostem minulého týdne.
Oslavy osmdesátého výročí konce druhé Druhé světové války v Moskvě a události spojené s Ukrajinou jsem popsal ve včerejším příspěvku Osmdesát let po válce ve válce.
Den vítězství, který už přes třicet let slavíme 8. května (což "zařídil" v roce 1991 poslanec Miloš Zeman) přinesl minulý týden ještě dvě další mediální události - jednu světovou a jednu českou.
Tou první bylo "habemus papam", volba nového papeže, kterým je americký kardinál Robert Francis Prevost, jenž přijal jméno Lev XIV.
Tou druhou pak úmrtí Jiřího Bartošky (78), komentované četnými veřejnými osobnostmi, včetně prezidenta.
Státní oslavy proběhly dle osvědčeného vzoru: pietní akt na Vítkově, udělování medailí, jmenování generálů s letošní inovací, kterou byl "Paprsek míru" ze žižkovské věže.
 Tomio Okamura a strana SPD využili/zneužili čtvrtek 8. května k předvolební show na Staroměstském náměstí označené jako "Celonárodní shromáždění za prosperitu, svobodu a mír v České republice" s heslem "Česko proti válce." Na podiu se shromáždil cream of the cream osobností, se kterými SPD - jež pod svá volební křídla přijala Rajchlovu PRO, Trikolóru a Svobodné - půjde do voleb (foto lze kliknutím zvětšit).
Co mne překvapilo, byla aktivita lidí a spolků, kteří si v pátek zamluvili pražské veřejné prostory pro oslavy a vzpomínkové akce 9. května. Viz magistrátní přehled  veřejných shromáždění. Z jejich organizátorů (Svatopluk z.s., Česká republika na 1. místě!, Iniciativa NE základnám ČR z.s.) byla nejúspěšnější iniciativa NE základnám, která na Klárově shromáždila stovky lidí pod pódiem s portréty maršála Koněva a Ludvíka Svobody. Ti se pak pochodem přesunuli na Letnou, kde je vítal historický ruský tank, vojáci v dobových uniformách a ruské častušky včetně Kaťuši. Vše natočeno facebookovou televizí Raptor: zde Klárov, tady Letná.
Takže s novou totalitou, cenzurou a omezováním svobody projevu to asi u nás nebude zas tak hrozné.
x x x
Dnes se v Praze - jako každý rok - udělovaly Novinářské ceny Nadace OSF. Cenu Karla Havlíčka Borovského získal šéfredaktor Respektu Erik Tabery, cenu veřejnosti reportáž Jakuba Zelenky o peripetiích s čínskou firmou Huawei.
Vítěze dalších jedenácti kategorií uvádí tento odkaz. Vyznamenaný rozhovor Petry Procházkové s Grigorijem Javlinským je dnes, po roce od zveřejnění, opět prudce aktuální, a na Deníku N odemčený.
6. 5. 2025 Rada České televize dnes odvolala z funkce generálního ředitele ČT Jana Součka patnácti hlasy ze sedmnácti přítomných. Při sledování záznamu jednání bylo zábavné sledovat, jak se radní účelově snažili v usnesení naplnit důvody pro odvolání Součka podle paragrafu 9/7a zákona o ČT šesti body, v nichž se šermovalo s pojmy "dobré jméno", "důvěryhodnost České televize", "reputace nezávislého média", "řádný hospodář."
Naprostá většina uvedených bodů se týkala jednotlivých, občas nepodstatných manažerských selhání Jana Součka a nikoli důvodu, který uvádí zákon, tj. "neplní-li Česká televize úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání podle tohoto zákona."
V době, kdy se existence České televize stala v souvislosti s velkou mediální novelou předmětem urputného politického boje, to neměl Souček lehké. Namísto, aby se postavil k situaci čelem a dal zřetelně najevo, že má na věci jasný a pevný názor a na čí straně stojí, pokusil se kličkovat tak, že nakonec naštval i ty, kteří ho do funkce protlačili (Xaver Veselý, Matocha, Bradáč, Šafařík). Neobstál ani jako manažer ani jako osobnost schopná řešit krizové situace, včetně té vlastní.
Kdo nemá čas ani náladu vyslechnout tříhodinový záznam jednání Rady ČT, může získat informace v on-line zpravodajství na Médiáři nebo na Seznam Zprávy.
Pád Součka před podzimními volbami otevírá široký prostor pro politické manévrování při volbě nového ředitele. Rada ČT roku 2025, doplněná na podzim 2023 šesti členy, které poprvé nevolila Sněmovna, ale Senát, však už není Radou ČT 2020, v níž tzv. "Babišův výsadek" (Matocha, Lipovská, Xaver Veselý, Bradáč) házel řediteli Dvořákovi klacky pod nohy. Takže lze jen doufat, že Rada ČT se nenechá zatáhnout do politických hrátek a bude hledat nového ředitele mezi neutrálními profesionály (Fridrich, Chudárek, Šmuclerová apod.).
5. 5. 2025 Včera a dnes navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s manželkou Prahu, kde ho přijali všichni vrcholní ústavní činitelé. Oba zpravodajské televizní kanály přeměnily včerejší odpolední vysílání na "speciály" s přímými přenosy z Hradu.
Shodou okolností oba tyto kanály si v těchto dnech připomínaly kulatá a půlkulatá výročí. ČT24 začala vysílat před dvaceti lety, CNN Prima News slavila páté narozeniny.
Z výsledků Zelenského návštěvy v Praze mne - kromě vyjádřené podpory Ukrajině a slibů pomoci - zaujalo "prohlášení o vzniku návratových center, která by měla ukrajinským uprchlíkům usnadnit cestu zpět do vlasti", které společně podepsali český ministr vnitra Vít Rakušan s místopředsedou ukrajinské vlády Olexijem Černyšovem.
Že by ukrajinská strana požádala českou vládu, aby při povolování pobytu přitvrdila a podpořila návrat bojeschopných Ukrajinců do vlasti?
x x x
Marně hledám (dnes ve 24:00) na hradním webu záznam nebo alespoň odkaz na dnešní prezidentův rozhovor v ČT. Přitom už teď je k dispozici textový přepis na ČT24. Co na to lidé v odboru komunikace KPR?
Z odpovědí Petra Pavla vyjímám: "nezávidím Volodymyru Zelenskému to, že musí svým lidem říci, že k míru povede nějaký kompromis, protože být v situaci národa, který je obětí agrese (...) a jejich životy jsou obráceny vzhůru nohama, tak těm lidem říct, že bude muset možná Ukrajina přijmout de facto okupaci části svého území, to je velice těžká zpráva."
x x x
CNN Prima News si ke svému pátému výročí pozvala do Prahy moderátorskou hvězdu americké CNN Richarda Questa a uspořádala konferenci Money Money Money, jejíž součástí byla pódiová debata s účastí exprezidenta Václava Klause a exguvernéra ČNB Miroslava Singera.
Richard Quest oponoval Václavu Klausovi, který chválil Trumpa, že "chce pohnout současným světem..." a promyšleně a cílevědomě chce "osvobodit trh od nekonečné státní intervence a regulace, které ovládly současný svět" (1:22.00 videa).
Později Václav Klaus ještě jednou narazil, když při debatě o EU prohlásil (2:04.00 videa), že "názor, že Rusko plánuje invazi do Evropy nebo do Česka, považuji za hloupý (...) není potřeba více vydávat na obranný průmysl (...) třeba přestat snít o válkách".
Miroslav Singer Klausovi pak připomněl: "Podobná slova o útoku Ruska na Evropu jste říkal v únoru 2022, bylo to na téma útoku Moskvy na Ukrajinu. Tenkrát jste byl naprosto mimo. Taková je realita (...) Bagatelizovat současnou situaci mi připadá naivní". Protože nevěděl, jak na to odpovědět, Klaus zvolil ústupovou variantu: "ale to asi není tématem naší dnešní diskuse" a debata se vrátil k Americe a Trumpovi.
x x x
Zvýšenou frekvenci historického vzpomínání na květen 1945 v médiích si vysvětluji "kulatostí" 80. výročí konce 2. světové války. Český rozhlas zinscenoval šestihodinovou rekonstrukci vysílání 5. května 1945, začínající v sobotním ránu hlášením hlasatele Zdeňka Mančala "Je sechs hodin".
Při této příležitosti rozhlas nabídl i pamětnické vyprávění tří hlasatelů toho dne - Zdeňka Mančala, Stanislava Kozáka a Ivana Malíka, které zaznamenal v roce 1968 Miloslav Disman.
Rozhlasoví hrdinové pražského povstání to však neměli později lehké. Zdeněk Mančal a Stanislav Kozák museli po válce prokazovat národní spolehlivost, která jim samozřejmě byla veřejně potvrzena. Nicméně Mančal i Kozák byli po únoru 48 z rozhlasu vyhozeni, Mančal dokonce uvězněn. Pokud si vzpomínám, také Ivan Malík měl nějakou dobu dveře do rozhlasu uzavřené, já jsem se s ním setkával jako s externistou v televizi, kde od sedmdesátých let namlouval české komentáře k zahraničním dokumentům.
30. 4. 2025
Přímý přenos z pohřbu papeže Františka ve Vatikánu v sobotu 26. dubna vysílalo v Česku hned pět kanálů: ČT24, ČT2, CNN Prima News, Nova a TV Noe. Informačně nejbohatší slovní doprovod měla TV Noe, ČT jí sekundovala komentáři kněze Vladimíra Málka. Jen TV Noe a ČT byly schopny překládat i latinskou liturgii.
Média zaujalo hlavně neformální setkání Trump-Zelenský v svatopetrské katedrále, kde byly připraveny tři židle, ale Trump dal Macronovi najevo, že chce mluvit se Zelenským sám.
x x x
Na Ukrajině zatím i nadále létají přes hranice rakety a drony. V pátek 25. dubna agentura Reuters zveřejnila některé podrobnosti amerického mírového plánu projednávaného při americko-ukrajinském setkání v Paříži 17. dubna.
Některé z bodů mírového plánu: Krym má být de iure ruský, Luhansk, Doněck, Cherson sice de iure ukrajinský, ale de facto pod ruskou kontrolou. Záporožskou jadernou elektrárnu obsazenou Ruskem, de iure ukrajinskou, by včetně Kachovské přehrady převzaly pod kontrolu USA - tak vypadá American deal.
Není divu, že se po tomto zveřejnění ruská i ukrajinská strana - obě tvrdí, že chtějí příměří a mír - od navrhovaných bodů dohody distancovaly.
x x x
V médiích se hodnotí prvních sto dní úřadování amerického prezidenta Donalda Trumpa. Namátkou odkazuji na cover story týdeníku Time, kde se všechno podrobně rozebírá.
Mne však více zaujal David Brooks z názorové stránky The New York Times, který ve svém komentáři kromě jiného píše: "Trumpova největší síla - jeho iniciativa, je jeho největší slabostí. Chybí mu smysl pro obezřetnost, nechápe rozdíl mezi rizikem a hazardem. Dělá odvážné a neuvěřitelně sebedestruktivní věci – nyní už v globálním měřítku. Revoluční předvoj je jen tak silný jako jeho nejslabší články a Trumpova administrativa je jeho slabým článkem" (strojově přeloženo v Řetězáku).
x x x
Mezi politology je rozšířený názor, že Trump se řídí Projektem 2025, dokumentem, který zpracoval think tank Heritage Foundation na podporu a obnovení konzervativních hodnot. Je k přečtení zde. Nalistoval jsem si kapitolu o State Departmentu, abych se dozvěděl, co konzervativci Trumpovi poradili o Rusku a Ukrajině.
Dočetl jsem se, že jedni konzervativci říkají, že by se měla Ukrajina podporovat, a druzí konzervativci říkají, že Ukrajina "není v zájmu americké národní bezpečnosti" s tímto závěrem: "Konzervativní názor se vyhýbá jak izolacionismu, tak intervencionismu. Každé zahraničněpolitické rozhodnutí si musí spíše nejprve položit otázku: Co je v zájmu amerického lidu?" A teď si Trumpe vyber.
x x x
Pod ředitelem České televize Janem Součkem se kýve židle. Příští týden 6. května bude Rada ČT jednat o jeho odvolání.
Co se kolem Součka děje, popsali lépe a podrobněji už jiní, proto zde nabízím jen odkazy na dva zdroje. Ten bulvární v týdeníku Reflex Divoký thriller v České televizi, a ten serióznější od Filipa Rožánka na Lupě Proč má padnout ředitel ČT?.
Při této příležitosti jsem sepsal trochu širší text s titulkem Rekviem za média veřejné služby.
23. 4. 2025 Na Velikonoční pondělí 21. dubna v 7 hodin ráno zemřel papež František ve věku 88 let, když ještě den před tím krátce promluvil ke shromážděným věřícím z balkonu vatikánské svatopetrské baziliky. Velikonoční poselství Urbi et orbi za něj přečetl hlavní papežský ceremoniář.
Zprávu o smrti papeže Vatikán oznámil v 9:45, v 10:00 ji vysílaly už všechny zpravodajské stanice. V poledním zpravodajství byla Prima pohotovější při ohlasech z terénu a v souhrnu síťových reakcí českých politiků. ČT24 kontrovala rozsáhlým využíváním archivů. Zpravodajské speciály zabraly zbytek dne, v němž se skóre Prima/ČT vyrovnalo.
"O mrtvých jen dobře" se rozprostřelo po celé planetě - od Trumpa přes Evropu až po Putina, jen v Izraeli Netanjahu mlčel, papežovy výroky o konfliktu v Gaze byly pro něj příliš živé.
x x x
Chci-li dělat politiku, měl bych mít elementární znalosti politologie, včetně používání základních pojmů tak, aby obstály při konfrontaci s realitou. Obé zřejmě chybí jak Vidlákovi, tak Danielu Kaiserovi, který v rozhovoru s Danielem Sterzikem na Echo24 "Zavedli nás do války a na práh fašismu" bez námitek přijímá tezi o "fašizaci české společnosti."
Daniel Sterzik v uvedeném rozhovoru jen potvrdil můj názor na jeho osobu jako na poměrně inteligentního sedláckého rozumbradu, který se dal na politiku, protože zjistil, že to může vynášet, a kterému dělá dobře být v záři mediálních reflektorů a pohybovat se ve společnosti mocných (viz jeho líčení kontaktů s Babišem), za což je ochoten sehrávat roli užitečného idiota pro Kateřinu Konečnou a její kámoše, kteří by pod značkou KSČM ve volbách neuspěli.
x x x
Česká kina mají v těchto týdnech nový hit: film Vyšehrad Dvje, který hned první týden v  návštěvnosti překonal jiný divácký šlágr Minecraft film. Jako staromilec nemám příliš pochopení pro filmy, "v nichž není nic tabu".
Když Mirka Spáčilová ve své recenzi utrousila "vulgarita už neprovokuje, ač jí neubylo", nabídla mi další důkaz, jak jsme si už zvykli na zhrubnutí a "ksindlizaci společnosti" (výraz, který v devadesátkách často používal zesnulý Alexandr Stich).
x x x
Posbíráno v Médiáři:
Televize Nova, která před čtyřmi lety spustila odpolední internetové videozpravodajství TN LIVE, chce tento internetový stream rozšířit na 24 hodin denně.
Ředitel zpravodajství a publicistiky Novy Kamil Houska však říká: "Stále platí to, že se jedná o zpravodajství na webu, nebudujeme tu další plnohodnotný zpravodajský kanál."
Poté, co Česká televize nahradila na ČT1 publicistiku Nory Fridrichové zábavou Lucie Výborné, a pořad Události, komentáře týdne" na ČT24 ve 22:00 dělá "svými neotřelými pohledy" ČT jen ostudu, televize Prima se chystá od příštího týdne ve stejný čas vysílat publicistický pořad Souvislosti.
Do stejného času se chce na internetu prosadit Echo24 s diskusním pořadem Echo Prime Time.
8. 4. 2025
Donald Trump ignoruje rozhodnutí soudů - například v případu nezákonné deportace údajného teroristy nebo ve věci protiústavní diskriminace zpravodajů agentury AP a dalších zpravodajských agentur.
Nebezpečí, že Trump ovládne kromě moci výkonné a zákonodárné také moc soudní, tedy stále trvá.
Tiše doufám, že k tomu snad nedojde. Protože se Trump chová jako slon v porcelánu (viz hospodářský chaos, amatérská zahraniční politika, svévolné akce proti univerzitám apod.), předpokládám a věřím, že dříve či později se najdou v Kongresu a v Trumpově administrativě lidé, kteří Trumpa přibrzdí.
Bude to však asi ještě nějakou dobu (do midterm voleb?) trvat. Do té doby "pánbů s námi a zlý pryč."
x x x
Hybridní novinář Michal Půr sice není mým šálkem čaje, teď si mě však získal tím, jak si v podcastu Bruselský dyktát sypal popel na hlavu za svůj omyl při podpoře Donalda Trumpa, s nímž spojoval naděje na změnu, a teď neváhal věcně rozebrat jeho nekompetentní hospodářskou politiku.
Půrovo vystoupení (5. minuta videa) tak ostře kontrastuje s reakcí Andreje Babiše na stejné téma, který se v rádoby humorné odpovědi na otázku Kateřiny Perknerové z Deníku omezil na trapné pochechtávání ve stylu "Já nic, já muzikant." (9. minuta videa).
Bude-li mít někdo trpělivost zhlédnout poslední vydání Bruselského dyktátu, dozví se tam také o neumětelství rychlokvašených znalců Bruselu a Evropy typu Filipa Turka.
x x x
Dlouhá vystoupení poslanců s přednostním právem jsou už běžným koloritem téměř všech schůzí Sněmovny: Většinou to bývá součástí obstrukcí opozice proti projednávání vládních návrhů právních norem.
Ve středu 18. dubna se však karta otočila, když ministr financí Zbyněk Stanjura před projednáváním migračního zákona si vzal slovo na jeden a půl hodiny a bez emocí a vulgarit krok za krokem věcně popsal a "rozebral" nekonstruktivní chování opozice, její falešná obviňování vlády a šíření katastrofických nálad v době, kdy by bylo dobré táhnout za jeden provaz.
Kdo nechce číst dlouhý stenoprotokol a má dost času, může si pustit videozáznam, který bohužel nezachycuje prázdné poslanecké lavice a výkřiky poslankyně Schillerové, na které řečník reagoval:
"Nechte si toho, paní poslankyně, nechte si těch poznámek, máte přednostní právo. Můžete si to přijít vykřikovat, až bude váš čas.".
P.S. Poslanec Tomio Okamura opět nezklamal, když v rozpravě k novele zákona o azylu 325/1999 byl schopen nadávat na migranty a na vládu téměř celou hodinu.
x x x
Lenka Šimůnková, jejíž dcera byla jednou z obětí předloňské střelby na Filosofické fakultě, spáchala v sobotu 13. dubna sebevraždu skokem do propasti Macocha.
Tato událost se stala zprávou číslo jedna v pondělním večerním zpravodajství televize Primy i televize Nova. Česká televize však o skoku do Macochy večer mlčela, krátkou zprávu zařadila jen do poledních regionálních zpráv, což vyvolalo vlnu kritiky ČT nejen od alternativní scény, ale i od některých novinářů, své polínko do ohně si přiložila i Nora Fridrichová.
ČT se hájila kodexem a zdrženlivostí k osobním tragédiím. O den později se v pořadu "Události komentáře ČT24" k tragédii vrátila s psycholožkou Mrkvicovou a Markem Orko Váchou.
Mezitím vzplanula ještě jedna bitva, vyvolaná komentářem ministra vnitra Víta Rakušana na síti X, který se ohradil proti obviňování policie a vlastní osoby ze smrti dcery paní Šimůnkové, které "to samozřejmě nezazlívám....a mám pro to pochopení.. Pro ty... kdo tuhle tragédii zneužívají politicky, ale žádné pochopení nemám.".
Rakušanův tweet vyvolal pod vlivem bulváru na sítích vlnu odporu, k níž se připojil i politologický názorář Primy Jan Kubáček, který Rakušanovi odmítajícímu nespravedlivé nařčení vyčetl "machrování" a nedostatek pokory.
Uplynulo několik dnů a Marek Wollner dal Rakušanovi nepřímo za pravdu, když na základě svědectví Lenčiny matky popsal, jak Lenku Šimůnkovou manipuloval její nově získaný životní partner, bývalý policejní odborář a permanentní kritik policie Pavel Štěpán.
8. 4. 2025
Když minulý týden Donald Trump oznamoval zavedení nových cel na dovoz z řady zemí, které podle něj nesou vinu na vysokém obchodním deficitu Spojených států, nazval středu 2. dubna "dnem osvobození" pro americké podniky,
Jeho tiskovku v zahradě Bílého domu krátce před podepsáním příslušného exekutivního příkazu přenášela z Růžové zahrady živě ČT 24 ve večerním pořadu Události komentáře.
 Tabulka nových celních tarifů je zde nebo tady na BBC. Na prvních příčkách seznamu, jak ho  předváděl Donald Trump na tiskovce, jsou Čína a Evropská unie. V seznamu chybí Kanada a Mexiko, kterým Trump zvýšil cla už v únoru, není tu však také ani Rusko. Proč asi?
x x x
Celní válka s USA s Čínou se rozvinula do podoby flek-ré-tuty. Na 34procentní clo uvalené na čínské výrobky Čína reagovala zavedením dodatečného 34 procentního cla na výrobky z USA.
Dnes Donald Trump zareagoval: "Pokud tedy Čína do 8. dubna 2025 nevezme zpět svůj 34% nárůst nad dlouhodobé zneužívání naší obchodní výměny, Spojené státy zavedou na Čínu DODATEČNÁ cla ve výši 50 %, s platností od 9. dubna."
x x x
Komentář k vedlejšímu grafu (kliknutím lze zvětšit). Když ceny akcií na burzách (index SPX500) klesají a popularita radikálních/extremistických politických stran stoupá (významný vzestup preferencí AfD v Německu v posledních dnech), pak to dosti nepříjemně připomíná situaci, kterou Západ už jednou, před devadesáti lety prožil.
x x x
Jen odezněl případ "Madlenka" (viz předchozí okraj dnů), česká média se v těchto dnech věnují dalšímu HLP (hluboce lidský příběh), kterým se 6. dubna stalo úmrtí zpěvačky a herečky Anny Slováčkové (29 let).
Byla mediálně známou už před tím, než onemocněla, také kvůli svým rodičům Felixovi Slováčkovi a Dagmar Patrasové. Její statečný zápas s rakovinou sledovaný bulvárem ji však pozvedl na úroveň celostátní celebrity, takže jejímu odchodu se široce věnovala nejen všechna média bez rozdílu zaměření, ale také politici "napříč politickým spektrem." Od prezidenta, přes Patrika Nachera, až po Jindřicha Rajchla nebo Vidláka
.
2. 4. 2025 Federální soudce Royce Lamberth (jmenovaný ještě Reaganem) dočasně pozastavil snahu Kari Lakeové, kterou Trump postavil do čela Americké agentury pro globální média USAGM, zastavit financování Rádia Svobodná Evropa a Rádia Svoboda RFE/RL, neboť letošní rozpočet obou stanic z federálních fondů byl schválen Kongresem, a proto na jeho zrušení nemá Trumpova administrativa právo. RFE/RL se obrátila na soud kvůli neústavnosti Trumpova rozhodnutí a její sesterská organizace Radio Free Asia ji chce následovat.
Nicméně někteří zaměstnanci pražské centrály RFE/RL odcházejí na neplacenou dovolenou, protože z Washingtonu nepřišly peníze na duben. Podle mne za to může aktivita úřadu zaměřeného na osekávání státních výdajů - Muskův DOGE (Department of Government Efficiency) - který se na právo příliš neohlíží.
x x x
Některé víkendové televizní diskuse v neděli 30. ledna byly k neposlouchání tím, jak se vracely ke konfliktu v Poslanecké sněmovně s monotónními výroky jako přes kopírák z obou stran. Konflikt vznikl na její 135. schůzi s dlouhým názvem "Koncepce Armády České republiky do roku 2035 z hlediska náboru profesionálních vojáků a investic do modernizace armády s cílem zvýšení bezpečnosti našich občanů."
Zatímco ČTK věc odbyla neutrální zprávou o přijatém usnesení (navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta HDP nejpozději v roce 2030), v médiích a sociálních sítích se rozhořela bitva mezi opozicí a koalicí, která na schůzi prosadila neveřejné projednávání bodu za přítomnosti náčelníka generálního štábu Řehky.
Na protest proti tomu poslanci ANO a SPD se odmítli jednání zúčastnit a odešli ze schůze s tím, že koalice se opět snažila umlčet opozici. Neveřejnost části parlamentní debaty Marek Benda později zdůvodnil: "protože jsme z toho nechtěli mít cirkus...dvě hodiny mluvení pana předsedy Babiše a pana předsedy Okamury..."
Podle Bendy tím, že opustila jednací sál, opozice potvrdila, že "Oni se nechtějí bavit o obranyschopnosti této země... oni se chtějí předvádět před televizníma obrazovkama."
Otázkou je, zda koalice přece jen neměla přečkat sáhodlouhé útočné litanie opozice proti vládě, aby nemohla být obviněna, že se obává otevřené diskuse.
x x x
Přestože stále ještě neznáme termín letošních voleb, předvolební kampaně jsou v plném proudu. Uvedená schůze parlamentu byla toho důkazem; koalice Spolu by ráda u voličů sbírala body za své zásluhy o bezpečnost země, a proto prý nepustila ke slovu opozici.
Když minulý týden v úterý 25. března Spolu odstartovala svou volební kampaň podpisem koaliční smlouvy (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), rozhodl jsem se smlouvu prostudovat. Našel jsem tam  sedm volebních slibů, přičemž David Klimeš  ohodnotil jejich uvěřitelnost skórem 1:6, když pouze o jednom slibu nelze pochybovat.
Já bych asi tak přísný nebyl, ale přesto mě trochu vadí, že programové priority a volební sliby jsou formulované jen obecně na jedné stránce, zatímco dalších pět stran je věnováno technikáliím volební kampaně a jak se budou sestavovat kandidátky.
Ano, dostat se k poslaneckému mandátu, na tom záleží.
Možná to nemá přímou souvislost, ale zaujal mě Petr Šabata na stanici Plus komentářem "Jak demokraté dláždí cestu k moci autoritářům a extrémistům."
x x x
V pondělí 31. března odstartovalo předvolební kampaň také hnutí Stačilo! (záznam tiskové konference zde). Někdejší koalice, která se kvůli volebnímu zákonu překabátila na hnutí, postavila do čela pozoruhodnou postavu české alternativní scény Daniela Sterzika. Věnoval jsem mu zvláštní text Od bodrého sedláka k politickému šíbrovi.
x x x
Odhlédnuto od eskapád Donalda Trumpa a Elona Muska, a také od válek na Ukrajině a Blízkém Východu, globální média žila v posledních dnech katastrofálním zemětřesením v Myanmaru a Thajsku s tisícovkami obětí a nesmírnými škodami. Co si pamatuji, ještě nikdy jsem nezhlédl tolik videí a obrazové dokumentace z katastrofy. Důkaz, že mobil má dnes už téměř každý člověk na světě, jedno kde žije.
x x x
Jsem zvědav, zda a kdy se dočkám výsledků šetření o příčinách železniční nehody z konce února, při níž 28. února v Hustopečích nad Bečvou vykolejilo patnáct ze sedmnácti cisteren plných toxického benzenu. Z přibližně tisícovky tun se podařilo zachytit jen asi 360 tun, zbytek shořel, nebo se vsákl do země. Zprávy o nákladné sanaci postiženého území jsou už přes měsíc pravidelným hostem rozhlasových a televizních zpravodajských relací.
x x x
Názorným příkladem síly a moci sociálních sítí může být hledání dárce kostní dřeně pro Madlenku. Když otec Lukáš Přibyl zjistil hematologickou diagnózu své dvouleté dcery s možností léčby transplantací kostní dřeně, natočil video a 14. března ho umístil na Instagram.
Popsal v něm situaci, při níž jeho dceři pomůže jen velice vzácná kombinace deseti znaků. Proto vyzval dobrovolníky, aby se přihlásili do registru dárců kostní dřeně. Ohlas byl nečekaný, během dvou týdnů se přihlásilo více dárců než jindy za celý rok, odhadem 15-18 tisíc.
Pro média je to chytlavé téma, tzv. háelpéčko, kterého se snaží využít i Nora Fridrichová pro svůj podcast Nora.
|
ČLÁNKY, ÚVAHY, POLEMIKY
19.6.2025 Čekání na ředitele
Česká televize stále čeká na nového ředitele. Sedmnáct členů z neúplné osmnáctičlenné Rady České televize se včera rozdělilo do dvou táborů, z nichž ani jeden nedisponuje deseti hlasy, které jsou ke zvolení ředitele zapotřebí. Jeden ze současných radních o Radě ČT kdysi napsal, že je to „kolektivně nezodpovědný orgán, složený – díky vůli parlamentních politických stran – z mediálních, právních i ekonomických neodborníků".
»»»
12.5.2025 Osmdesát let po válce ve válce
Oslavy osmdesátého výročí konce druhé světové války letos překročily svůj obvyklý ceremoniální význam, neboť se konaly v době, kdy na naší planetě probíhá několik válečných konfliktů. Nemůže být lepším důkazem o neuvěřitelné a drsné proměně světové scény, než letmý pohled na  dvě fotografie z Kremlu pořízené v časovém rozmezí dvaceti let.
»»»
29.4.2025 Rekviem za média veřejné služby
Pod ředitelem České televize Janem Součkem se kýve židle. Příští týden 6. května bude Rada ČT jednat o jeho odvolání. Co se kolem Součka děje, popsali lépe a podrobněji už jiní, proto zde nabízím jen odkazy na dva zdroje. Ten bulvární v týdeníku Reflex Divoký thriller v České televizi, a ten serióznější od Filipa Rožánka na Lupě Proč má padnout ředitel ČT?.
»»»
31.3.2025 Od bodrého sedláka k politickému šíbrovi, aneb Vidlák
Daniela Sterzika, Vidláka, jsou teď plná média. Nejen kvůli dnešní tiskové konferenci hnutí Stačilo! (Ukázky zde a tady). V úterý 25. března se na ČT2 vysílal dokument o novinářce Ivaně Svobodové Reportáž psaná na benzince, v němž kontakt s Vidlákem tvořil hlavní dějovou linii. O den později web Neovlivni.cz se táže: "Vidlák, Konečná nebo Filip. Kdo má hlavní slovo v hnutí Stačilo!". Dnes Vidláka...
»»»
7.3.2025 O médiích veřejné služby trochu jinak - než v parlamentu (Rozpravy FSV UK: Média veřejné služby v 21. století)
Jaká by měla být role médií veřejné služby v 21. století? Co všechno by měla jejich veřejná služba zahrnovat? Moderátorka Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK pozvala 28. února k debatě čtyři odborníky, kteří téma analyzovali z různých úhlů pohledu:
»»»
17.2.2025 Mnichovská kocovina
Výše uvedený klikbajtový titulek jsem si nevymyslel, použil jsem jen slova bezpečnostního poradce Fialovy vlády Tomáše Pojara z dnešního rozhlasového rozhovoru. Tento text nevzniká proto, aby rozmnožil záplavu komentářů k událostem posledních tří týdnů, ale aby zachytil události v době, která mění dějiny, včetně odkazů na primární zdroje informací.
»»»
6.2.2025 Události, komentáře týdne - bez komentáře (záznam diskuse na zasedání Rady ČT 5.2.2025)
Po vyslechnutí více než čtyřhodinového jednání Rady České televize jsem vybral některé výroky z debaty týkající se nového diskusního pořadu ČT Události, komentáře týdne. Názor nechť si udělá každý sám.
»»»
9.1.2025 Když média tančí, jak Elon Musk píská
Elon Musk zas jednou předvedl sílu své sociální sítě X. Poté, co vyslovil podporu německé pravicové AfD a kancléře Scholze nazval nekompetentním hlupákem, poté, co pravidelně retweetuje populistické a krajně pravicové posty evropských politiků i médií v takové míře, až se proti tomu ozval francouzský prezident Macron, začátkem ledna se Musk zaměřil na britskou politickou scénu.
»»»
17.12.2024 Ohlédnutí za listopadem 1989 Co přinesla sametová revoluce novinářům? (Mediažurnál)
Tato řečnická otázka má jednoduchou odpověď – svobodu tisku, kterou dnes vnímáme jako svobodu médií a jako součást svobody projevu. Přinesla ji nejen těm, kterým bylo v minulých desetiletích odpíráno právo působit v novinářské profesi, ale také těm, kteří pracovali v nejrůznějších redakcích pod diktátem autocenzury a nomenklaturních šéfredaktorů.
»»»
11.12.2024 Velká mediální novela a její druhé čtení
Bývaly doby, kdy jsem se snažil korigovat nesmysly, které o médiích veřejné služby šířili čelní politici, včetně prezidenta. Bývaly doby, kdy jsem masochisticky trávil hodiny u počítače, abych sledoval přenosy jednání Rady České televize a stenoprotokoly sněmovních debat včetně blábolení expremiéra Babiše. Ty doby jsou pryč, můj život je příliš krátký na takové marnění času.
»»»
28.11.2024 Slast Lindy Bartošové
Jeden z esejů Jiřího Přibáně "Starci a válka" začíná citací z filmu Manhattan, kde Isaac Davis (Woody Allen) v intelektuálské společnosti newyorských snobů s obavami v hlase upozorňuje na to, že v New Jersey řádí neonacisté. S tématem neuspěje, protože zdejší společnost má důležitější konverzační téma - orgasmus.
»»»
21.11.2024 Konstruktivní dialog? (Mediažurnál)
Soužití mezi soukromými rozhlasovými stanicemi a veřejnoprávním rozhlasem nebylo vždy ideální, občas to mezi nimi zajiskřilo, ale až dosud se debata pohybovala v mantinelech vzájemného respektu, při uznávání úlohy a funkce média veřejné služby, jakož i potřeb komerčního vysílání.
»»»
5.9.2024 Zásadní problém dneška? Esej pro časopis Reportér
Když jsem položil otázku „Co je zásadní problém dneška?“ umělé inteligenci, její generativní předem natrénovaný nástroj pro vzájemnou konverzaci ChatGPT mi odpověděl: Je to klimatická změna. Chápu, že klimatické změny ovlivňují a budou ovlivňovat náš život, že jsou problémem, se kterým se lidstvo a budoucí generace musí poprat a hledat nějaká řešení...
»»»
21.8.2024 O lidech a událostech, které film Vlny využil jako kulisu svého příběhu
Úspěšný film Vlny vyvolal vlnu zájmu o události roku 1968, při níž se lidé často ptají - jak to vlastně bylo, když sám autor scénáře Jiří Mádl bezelstně přiznává, že v rámci zjednodušení některé děje a události upravil, a příběh rozhlasového technika si vymyslel. Média a internet nabízejí řadu příležitostí, jak se dobrat k informacím "jak to vlastně bylo."
»»»
16.8.2024 Jan Petránek o Milanu Weinerovi (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Svého šéfa, vedoucího zahraniční rubriky Milana Weinera, jsme si velice vážili. A měli jsme ho hodně rádi. Byl to chlap a kamarád. Byla-li radost v rubrice pracovat, pak to byla jeho velká zásluha. Podpořil každý dobrý nápad. S mnohými přicházel sám. V rádiu byl bez nadsázky zosobněním pražského jara. Komentáře, které psal a které s jeho hlasem zazněly ve vysílání, měly sílu, protože Milan toho v životě moc zakusil. O sobě však nikdy nemluvil...
»»»
7.7.2024 Z prehistorie mediálních výzkumů (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá) Přechod na tržní ekonomiku v devadesátých letech významně ovlivnil provoz médií, nebo – jak se jim tehdy říkalo – hromadných sdělovacích prostředků, které v té době přestaly být státní či „společenské,“ ale ve stále větším počtu soukromé. Aby mohla tato média existovat, musela si na sebe vydělat. Do té doby běžný model financování periodik z jejich prodeje a doplněný výnosy z řádkové inzerce, kladl stále větší důraz na prodej reklamního prostoru.
»»»
30.6.2024 Kočkopes velké mediální novely
Děs a hrůza mě obestírá, když sleduji debaty o tzv. velké mediální novele. Jako by se naplňoval scénář, který jsem před třemi lety nastínil v závěru textu "Velký špatný" pro budoucnost veřejné služby. Samotnou novelu jsem před půl rokem komentoval pro Mediažurnál, a protože jsem nechtěl posílit hlasité kritiky z řad soukromých médií, milosrdně jsem obešel její hlavní nedostatek - chybějící definici, vymezení a určení povahy rozhlasového a televizního poplatku.
»»»
3.4.2024 Televizní noviny 30 (Mediažurnál 1/2024)
Letos 4. února jsme si připomněli datum, kdy do našich televizních domácností před třiceti lety vstoupila televize Nova se zcela jiným programem a zpravodajstvím, než na jaké bylo české publikum zvyklé. Při oslavách svého výročí televize Nova připravila do vysílání speciální dokument „Televizní noviny 30“ sestavený z archivních záběrů a vzpomínek pamětníků. V dokumentu se vzpomínalo na vše, co bylo nové...
»»»
15.3.2024 Slovensko: Zákon na výměnu ředitele RTVS
Slovenské ministerstvo kultury vedené Martinou Šimkovičovou předložilo 11. března do vlády návrh nového zákona o veřejnoprávním rozhlase a televizi, u něhož vláda zkrátila mezirezortní připomínkové řízení na jeden týden z důvodu „naliehavosti v termíne.“ Co mě na tom návrhu zaujalo, byla bezostyšnost, s jakou Ficova vláda neskrývá, že jde o zcela účelový právní předpis...
»»»
12.3.2024 Příběh jednoho e-mailu
Vyjadřovali se a psali o něm snad všichni. Přesto jsem se rozhodl sepsat tento další text. Nikoli, abych hodnotil, ale abych na svém zápisníčku/Louči shromáždil základní fakta a dokumenty, jak je mým zvykem - pokud možno - z primárních zdrojů. Na počátku byly nedělní Otázky Václava Moravce...
»»»
4.2.2024 Jak se TV Nova dostala k licenci - ukázka z připravovaného textu "Televize Nova - dítě svého věku" (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)V sobotu 30. ledna 1993 Česká tisková kancelář zveřejnila sdělení, které dostala od předsedy Rady České republiky pro rozhlasového vysílání (dále už jen RRTV) Daniela Korteho: Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání na svém 8. zasedání dne 30. 1. 1993 rozhodla jednomyslně, tj. šesti hlasy o udělení licence k celoplošnému televiznímu vysílání takto:
»»»
20.1.2024 Loučení z blogem Aktuálně.cz
Tak nám zabili Ferdinanda," řekla posluhovačka panu Švejkovi… „Tak nám končí zas jeden blog,“ sdělila mi elektronická pošta v mailu podepsaném šéfredaktorem Aktuálně.cz. Doslova:
»»»
11.12.2023 Velká mediální novela pod palbou kritiky
Když koaliční vláda, která vzešla z voleb předešlého podzimu, zveřejnila v lednu 2022 své programové prohlášení, věnovala médiím veřejné služby tři body. Slíbila, že změní způsob volby zdejších mediálních rad a zapojí do něj Senát. Dále, že se zaměří na „udržitelnost financování veřejnoprávních médií, což je základní podmínka jejich nezávislosti“ a také, že posílí transparentnost jejich hospodaření tím, že ho podrobí dohledu Nejvyššího kontrolního úřadu NKÚ.
»»»
12.11.2023 Ukrajinská přemítání č. 8 – Před druhou válečnou zimou
Po vyslechnutí Michaela Romancova, který v roli “jaktovidiče“ tento týden zhodnotil současnou vojenskou situaci a geopolitiku spojenou s válkou na Ukrajině, cítím pocit viny, že rozmnožuji počet textů na dané téma. Přesto bych se rád podělil o své pocity, které mám, když sleduji informace o ukrajinském konfliktu, přičemž se snažím čerpat z obou stran a zkouším z nich odfiltrovat propagandu.
»»»
13.10.2023 Dezinformace? Ne! Dezinterpretace!
Poněkud mne udivilo, když Tomáš Pojar v rozhovoru pro Deník N prohlásil: "neumím definovat, co je to dezinformace."
Při tom stačilo odvolat se na dokumenty EU, které se už řadu let dezinformacemi zabývají...
»»»
2.10.2023 O exit-polls a slovenských volbách
Přiznám se, že také já jsem v sobotu 30. září pozdě večer radostně přijal zprávu televize Markíza, podle níž se v průzkumu o voličích opouštějících volební místnosti, v tzv.  exit-poll, objevilo na prvním místě Šimečkovo hnutí Progresívne Slovensko (23,5%) těsně před Ficovou stranou SMER (21,9%). Jakmile však začaly přicházet první výsledky z volebních okrsků, všechno bylo jinak...
»»»
19.9.2023 „Velká mediální novela“ – medvědí služba médiím veřejné služby
Před dvěma týdny 5. září ministr kultury Martin Baxa společně se zástupci koalice předstoupil před novináře a představil tzv. velkou mediální novelu, jejíž hlavním obsahem je návrh na zvýšení rozhlasového a televizního poplatku od července příštího roku. Současný televizní poplatek 135 Kč by se měl zvýšit o 25 Kč na 160 Kč měsíčně. Rozhlasový poplatek ze 45 Kč o 10 Kč na 55 Kč měsíčně.
»»»
21.8.2023 Zapomenutá vzpomínka na srpen 1968 aneb Jak se prohlášení předsednictva ÚV KSČ dostalo do světa (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Tu historku z noci z 20. na 21. srpna 1968 pamětníci dobře znají. Těsně před druhou hodinou hlasatel Československého rozhlasu Vladimír Fišer začal číst Prohlášení předsednictva ÚV KSČ k obsazení Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy. Hned po přečtení prvních vět nechává tehdejší ředitel Ústřední správy spojů Karel Hoffmann vypnout rozhlasové vysílače.
»»»
3.8.2023 Ukrajinská přemítání č. 7 – Sluha národa
Znovu opakuji, nechci se zařadit mezi rozumbrady, kteří se přes noc staly odborníky na Ukrajinu. Události na Ukrajině sleduji jako konzument dostupných zdrojů, který se snaží vytvořit si svůj vlastní názor, přestože ví, že pravda o skutečné situaci na frontách bojových i diplomatických mu bude z větší části utajena. Jednak z důvodu známého klišé o první oběti každé války, kterou bývá pravda, jakož i z důvodů prolhanosti ruských médií a tajnůstkářství ukrajinské strany. Po měsících, kdy se obě fronty příliš nehýbaly...
»»»
19.7.2023 Pamětnické klevety 2 - Zdeněk Porybný - poslední mohykán spontánní privatizace českého tisku (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Nejdéle sloužící šéf českého periodika, šéfredaktor Práva Zdeněk Porybný, před dvěma dny skončil. Nahradí ho jeho současný zástupce Petr Šabata. S Porybným odchází z mediální scény jeden z posledních aktivních účastníků spontánního privatizačního procesu devadesátých let, který odstartovala 1. září 1990 Mladá Fronta (některé detaily zde a tady). Uvedenou privatizaci usnadnily dva zákony, s nimiž v dubnu 1990, pouhých pět měsíců po listopadové revoluci, vykročila naše země ke kapitalismu.
»»»
7.7.2023 Pamětnické klevety 1 - ČST a reklama (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Následující vzpomínka se mi vynořila z hloubi paměti, když jsem nedávno na Facebooku narazil na fotografie, které nafotil před třiatřiceti lety dnes už renomovaný historik televize, tehdy ještě začínající novinář Daniel Růžička při návštěvě papeže Jana Pavla II v Československu. Také si na ni pamatuji. Návštěva měla nabitý program. Hned po příletu, ještě v sobotu 21. dubna odpoledne, sloužil Jan Pavel mši na Letenské pláni...
»»»
12.6.2023 Jak se Silvio Berlusconi stal politikem (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Četné nekrology Silvia Berlusconiho (*29.9.1936-+12.6.2023) neopomenou zmínit jeho krátkou kariéru baviče na výletních lodích, jeho milostné avantýry a věnují se především politické kariéře pozdějšího šéfa politické strany Forza Italia a budoucího italského premiéra. Málokterý text však popisuje detaily příběhu, v němž se stavební developer přeměnil v mediálního magnáta, který se později stal vlivným politikem.
»»»
5.5.2023 Dichtung und Wahrheit seriálu Volha
Už předem slyším čtenáře protestující proti tomu, že upírám tvůrcům pořadu právo využít autorskou licenci k úpravě literárního díla. Souhlasím s tím, že knihu Karla Hynieho nebylo možné převést do dramatické polohy, aniž by se v ní udělaly nějaké změny. Kniha Volha totiž nemá jediný hlavní příběh. Lépe řečeno, příběh Standy Pekárka je do jejího textu implantován jako nástroj, jako pozorovatel dějů v Československé televizi, jejichž jednotlivé epizody chtěl Hynie zaznamenat. Zatímco televizní události jsou podle mého názoru v jeho knize tím hlavním příběhem viděným očima obyčejného "netelevizního" člověka, v seriálu se stává hlavním hrdinou právě tento „člověk z lidu“ šofér Standa Pekárek.
»»»
27.4.2023 Media Tenor a Jan Jirák aneb na interpretaci záleží
Svého bývalého kolegy Jana Jiráka si vážím jako vzdělaného mediálního teoretika, který dokáže analyzovat a zobecňovat jevy společenské komunikace a snaží se je zasazovat do širšího kontextu společenských teorií. Nemohu se mu vyrovnat v sečtělosti, uznávám a obdivuji jeho rétoriku a vyjadřovací schopnosti, které ho nicméně občas zavedou na scestí elegantního, leč prázdného bonmotu. Jenomže když přijde řeč na zcela konkrétní problémy mediální praxe, již vícekrát jsem nabyl dojmu, že jeho analýzy a názory na řešení některých problémů jsou akademické...
»»»
5.4.2023 Volha - kniha a seriál (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Veškeré události popsané v tomto románu jsou víceméně pravdivé, některé jsou jen maličko přibarveny v zájmu pestrosti děje. Kromě Standy Pekárka jsou rovněž jednající osoby autentické. Jejich jména jsou však změněna. Pod skutečným jménem tu vystupují pouze ti, kdo si to zaslouží. Praha 2.8.2007
Tak končí předmluva autora Karla Hynieho (* 21.5.1946 +8.4.2021) k jeho „záznamu o provozu motorového vozidla,“ s názvem „Volha,“ kterému recenzenti dali přízvisko „román.“
»»»
22.3.2023 Ukrajinská přemítání č. 6 – téma "rusofobie"
Aniž bych se chtěl zařadit mezi rozumbrady, kteří vědí všechno o všem, a kteří se přes noc stali odborníky na Ukrajinu, nedá mi, abych se občas nepodělil o informace, na které při svém brouzdání internetem a na sociálních sítích narazím. V minulých dnech tady koloval odkaz na vystoupení historika Timothy Snydera na zasedání Rady bezpečnosti
»»»
22.2.2023 Ukrajinská přemítání č. 5 - také na téma pýchy a arogance
Neodolal jsem pokušení a v souvislosti s prvním výročím ruského napadení Ukrajiny jsem znovu citoval svůj tweet z loňského roku, kterým jsem reagoval na rozhovor prezidenta v Mladé frontě ze 17. února: Válka nebude, pro CIA je to blamáž, říká prezident Miloš Zeman. Tehdy jsem přidal stručný komentář: "Jdu spát. Jsem klidný. Prezident mi to vysvětlil.". O dva dny později vypukla válka - Rusko zaútočilo na Ukrajinu.
»»»
6.2.2023 Příloha Louče: Jan Jirák o médiích
Z rozhovoru pro pořad CNN Prima News K věci:
"...kolem tohohle kandidáta, nakonec vítězného, se vytvořila taková určitá představa, že je to nic, než autenticita, co on… že takový skutečně je, čemuž nevěřím, myslím si, že tomu věřit nejde, prostě protože současné politické jednání, jako jsou volby, v podstatě spoluurčují právě odborníci na politický marketing a vlastně vytváří něco, co by se mohlo těm voličům zalíbit. To co mě na tom připadá, řekněme, nešťastné, je to, že zvlášť tohleto přizpůsobení zevnějšku chování kandidáta nějakým potenciálním představám voličů, je vlastně vytváření určitého… určité atmosféry neupřímnosti.
»»»
23.1.2023 Pět dnů do rozhodnutí
Zbývá pět dnů do rozhodnutí o českém prezidentovi. Od zítřka nesmějí být zveřejněny průzkumy veřejného mínění o voličských preferencích. Všechny předpovídají vítězství kandidáta Petra Pavla. Median Pavel 57,9 % Babiš 42,1 % , STEM Pavel 57,6 % Babiš 42,4 %, Ipsos Pavel 58,8 % vs. Babiš 41,2 %, volební preference Kantaru 46 % Pavel vs. 29 % Babiš. Všechny tyto průzkumy mají jedno veliké "ale"...
»»»
30.12.2022 Dezinformace, konspirace, cenzura - vědí o čem mluví?
Velké pozdvižení vyvolal úterní článek Deníku N "Jak chce Česko čelit konspiracím" Lukáše Prchala, který se opírá o neveřejný osmnáctistránkový dokument k vládnímu projednání, podle něhož chce stát "nově rozdělovat sto padesát milionů ročně médiím a neziskovkám, které se budou na boji proti fake news podílet."
»»»
14.11.2022 Ukrajinská přemítání č. 4 - Cherson, a co dál?
Ve středu 9. listopadu ruský ministr obrany Sergej Šojgu v inscenovaném vystoupení schválil návrh jiného Sergeje, generála Surovikina, na stažení ruských vojsk z pravého břehu Dněpru a v pátek 11. listopadu vstoupili do města Cherson Ukrajinci. V jejich patách pak zahraniční novináři, kteří už v sobotu natáčeli první rozhovory s obyvateli města vítajícími osvoboditele.
»»»
19.10.2022 Moje devadesátky aneb Jak jsem byl u toho, když se tvořily nové mediální zákony (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nebýt nedávné studie Vojtěcha Bergera o českých médiích veřejné služby, v níž se Hana Marvanová a Ladislav Jakl prezentovali jako spoluautoři mediální legislativy z roku 1991, možná by tento text vůbec nevznikl. Už jednou před léty jsem korigoval báchorky Ladislava Jakla o tom, jak se zapsal do historie českých médií. Teď, když Vojtěch Berger znovu uvedl Jakla a Marvanovou jako věrohodný zdroj informací, rozhodl jsem se vytáhnout z prachu zapomnění historii vzniku celé mediální legislativy po roce 1990.
»»»
11.10.2022 Zářijové kalendárium 2022
Válka na Ukrajině nabrala obrátky ukrajinskou ofenzívou, osvobozením Izjumu a dalších obcí v okolí Charkova, jakož i ukrajinskou aktivitou na jižní frontě. Rusko reagovalo 21. září vyhlášením částečné mobilizace a organizováním referend v obsazených oblastech (23.-27. září) s předpokládaným výsledkem – přes 90 procent obyvatel Doněcké republiky, Luhanské republiky, Chersonské i Záporožské oblasti se vyslovily pro spojení s Ruskou federací. Referenda „z bezpečnostních důvodů“ v naprosté většině probíhala „výjezdovým způsobem“,
»»»
6.10.2022 Zpráva o stavu tzv. koncesionářských poplatků
O rozhlasovém a televizním poplatku, který dnes platíme za vlastnictví „zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového/televizního vysílání“ jsem napsal řadu článků a komentářů. Ten první už před třiceti lety 5. března 1992 v Hospodářských novinách... Včera jsem se zúčastnil semináře Volebního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu na téma „Definice poplatníka“
»»»
11.9.2022 Srpnové kalendárium 2022
Některé události jsem popsal už v rubrice Na okraj dnů. Lesní požár v Českém Švýcarsku byl začátkem srpna po dvaceti dnech dohašen, ale definitivní konec přišel až s dešti víkendu 21.-22. srpna. Reportáž Ivany Svobodové v Respektu 7. srpna Jsme běžní fanoušcci s podtitulem "Co se dělo na jihu Čech a jak to chce policejní prezident řešit" popsala zákrok neuniformovaných policistů proti patnáctiletému autistovi...
»»»
5.9.2022 Ad marginem sobotní protivládní demonstrace
V sobotu 3. září na Václavském náměstí odstartoval rušný politický podzim demonstrací „Česká republika na 1. místě!“ Na magistrátu ji 30. června ohlásili jako "Shromáždění za účelem vyjádření politických postojů k současnému vedení země.“ Svolavatel L.V. původně oznámil předpokládaný počet účastníků 5000 s deseti pořadateli; 23. srpna však tento počet navýšil na 50 000-100 000.
»»»
2.8.2022 Červencové kalendárium 2022
Dne 1. července začalo šestiměsíční předsednictví České republiky v Radě EU (neplést si s Radou Evropy nebo Evropskou radou).
Slavnostního zasedání v Litomyšli 1. července se kromě české vlády zúčastnila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a všichni eurokomisaři.
»»»
13.7.2022 Falešný "generál Pavel" aneb Jak odhalit fake news
Některá česká média koncem června publikovala fotografii staršího tlustého ruského důstojníka jménem Pavel, který byl údajně povolán do armády, neboť Rusku prý „docházejí generálové.“ Začal to 26. června Blesk s titulkem "Docházejí Putinovi generálové? Na Ukrajinu měl poslat i otylého veterána Pavla (67)", po Blesku druhý den následoval internetový bulvár extra.cz a také primácký web cnn.iprima.cz.
»»»
1.7.2022 Dvacet dva let a dost (vzkaz čtenářům Louče)
Právě před dvaceti dvěma lety, v červenci roku 2000, jsem opustil web Britské listy a založil vlastní webovou stránku s názvem Louč. Snažil jsem se na ni umisťovat informace, které buď jinde nebyly, nebo byly roztroušené v mediálním kyberprostoru. Sledoval jsem poměrně systematicky českou i zahraniční mediální scénu a komentoval její peripetie. Ta doba už je pryč.
»»»
 "Pojďme si říct, jak je to doopravdy"
(Komentáře a glosy na téma
Média a společnost
v Týdeníku Rozhlas 2012-2018), informace o knize a jejím prodeji je zde
20.6.2022 Zdeněk Velíšek (*23. 2. 1933 – +18. 6. 2022) – jak jsem ho potkal (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Původně jsem chtěl napsat do titulku „jak jsem ho znal,“ jenomže to by bylo poněkud přehnané. My jsme se jen krátce potkali v redakci zahraničního zpravodajství Televizních novin, ve které jsem v letech 1968-1970 elévoval společně s Liborem Ševčíkem, Dušanem Neumannem, po jeho návratu z Británie také s Vladimírem Železným, který mi to místo v ČST před odjezdem do Británie dohodil. Zpracovával jsem tehdy obrazové šoty zahraničních agentur, Zdeněk Velíšek byl zprávař.»»»
20.6.2022 Tyčinka Margot a Četnické humoresky (Týdeník Rozhlas 26/2022)
Ekonomické rubriky v květnu zveřejnily dvě nepříjemné zprávy. Česká národní banka oznámila prognózu inflace, která letos dosáhne patnácti procent a po prázdninovém vrcholu by neměla v příštím roce klesnout pod pět procent. Český statistický úřad o něco později oznámil výsledky prvního čtvrtletí, v němž průměrná nominální hrubá měsíční mzda se sice zvýšila na 37 929 Kč, ale spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 11,2 procenta...
»»»
24.5.2022 Narodil jsem se za války, umřu za války? aneb Rusko a já (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Na dotaz týkající se mého věku často odpovídám bonmotem: jsem už hodně stár, neboť jsem se narodil v první polovině minulého století. Někdy se docela bavím postoji dnešních padesátníků, na které dolehl jejich věk, připadají si staří, a s pocitem převahy věku dávají k dobru své zážitky z devadesátek nevědoucí generaci narozené po listopadu 1989. Co bych však měl říkat já, kterému v roce 1989 bylo 45 let, a moje vzpomínky sahají ještě o dvacet let hlouběji do minulosti. »»»
18.5.2022 Plukovník Chodarjonok jako rekvizita
Sociální sítě nakloněné Ukrajině zajásaly: do ruské televize se dostala kritika ruského vojenského dobrodružství. A to konkrétně do sledovaného diskusního pořadu 60 minut se známými moderátory/propagandisty Olgou Skabejevou a Jevgenijem Popovem . Něco se prý v Rusku pohnulo. Dokonce i prezidentův mluvčí Peskov v pořadu Nové horizonty připustil, že ve svém okolí se setkává s lidmi, kteří s akcí na Ukrajině nesouhlasí, ale on se je snaží přesvědčit.
»»»
9.5.2022 Příčina tragédie - zkreslené vnímání (Týdeník Rozhlas 21/2022)
Obraz světa, který nám zprostředkovávají média, nikdy nebude celostní ani dokonalý. Vždy bude částečný, vždy bude zobrazovat jen výsek reality ovlivněný nejen autory mediálních sdělení, ale také čtenáři, posluchači, diváky, uživateli internetu, kteří se rozhodují, co si z množiny dostupných sdělení vyberou. Množství informací, které nám dnes nabízí svět médií a internetu, nezaručuje, že se dobereme pravdy o dějích, které nás obklopují...
»»»
3.5.2022 Ukrajinská přemítání č.3 – válka nebo apokalypsa?
Válka na Ukrajině vstoupila do třetího měsíce a stále není zcela jasno, jak se bude dále vyvíjet. Média jsou v očekávání velké ruské ofenzívy načasované na Den vítězství 9. května. Informační a propagandistické soupeření nabírá na síle. Z protichůdně laděných prohlášení obou válčících stran nelze vypátrat, jaká je situace na bojištích...
»»»
4.4.2022 Nepovedený vtip (Týdeník Rozhlas 14/2022)
Nedávná návštěva českého premiéra na Ukrajině zastínila v českých médiích jinou událost stejného dne. Když 15. března Petr Fiala v Kyjevě seděl tváří v tvář ukrajinskému prezidentu Zelenskému, tisíce kilometrů odtud mimořádně svolané Parlamentní shromáždění Rady Evropy rozhodlo, že Rusko už nemůže být nadále členem Rady Evropy.
»»»
31.3.2022 Ukrajinská přemítání č.2 – Škola č. 134
Ode dne, kdy jsem zhlédl reportáž Darji Stomatové na CNN Prima News z Charkova, uplynul více než měsíc. Od třetí minuty záznamu se reportérka blíží k troskám vyhořelé školy s číslem 134. Z televize jsem se dozvěděl, že tu probíhal boj, že ten boj byl krutý, a že škola vyhořela. Protože jsem člověk zvědavý, chtěl jsem vědět víc.
»»»
24.3.2022 Václav Petrmichl a vzpomínání na listopad 89 (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Patřím mezi ty nejméně povolané, kteří by se měli vyjadřovat k životu a osobě Václava Petrmichla, právníka a divadelníka, jenž zemřel nedávno, 21. března ve věku 67 let. Znal jsem ho poměrně krátce a povrchně. Přesto jsem se rozhodl pro rubriku „Koho to ještě dnes zajímá“ sepsat vzpomínku, která nás, dva náhodné známé, setkávající se občas v někdejší společnosti středečních štamgastů restaurace U Hrocha, propojila událostí z listopadu 1989.»»»
25.2.2022 Ukrajinská přemítání
Když jsem se ve čtvrtek 24. února ráno po šesté hodině dozvěděl o přepadení Ukrajiny napsal jsem na Twitter: "Stejný pocit jako 20. března 2003. Co jsem si nedokázal představit, stalo se skutkem. Stane se Ukrajina ruským Irákem?" Byl jsem za to pokárán, že Husajn si to přece zasloužil.
»»»
22.2.2022 Pokus o vádemékum o Ukrajině
Před týdnem Petra Procházková a Jan Wirnitzer v Deníku N představili sedm variant, jak se může dále vyvíjet ukrajinská krize. Včera ruský prezident Putin zvolil tu čtvrtou: uznal republiky vytvořené ruskými separatisty v Doněcké a Luhanské oblasti a včera večer do nich napochodoval se svými vojáky, kteří mají "zabezpečit mírové funkce" ...
»»»
21.2.2022 Dechberoucí vnímání (Týdeník Rozhlas 8/2022)
V životě jsem se ocitl jak v roli redaktora, který nastavuje mikrofon, tak v roli zpovídané osoby, která musela odpovídat. Také proto se dokážu vcítit do obou rolí aktérů mediálních soubojů odehrávajících se na obrazovce. Jak do role moderátora, který neklidně hlídá vymezený čas a setká se s člověkem, jehož proud řeči se nedá zastavit. Tak do role zpovídané osoby...
»»»
1.2.2022 Od diváckých dopisů k Janu Hnízdilovi a mediální gramotnosti (blog Aktuálně.cz)
Čas od času sepisuji pamětnické příběhy, které se snaží alespoň trochu korigovat obraz osob a dějů minulých, zdeformovaných neznalostí, nevzdělaností či ideologickými brýlemi. Většinu takových příspěvků publikovaných na mém blogu Louč jen zřídkakdy umisťuji na blog.aktualne.cz vědom si pravdivosti názvu rubriky, kam je umisťuji: „Koho to dnes ještě zajímá.“ Dnes činím výjimku, protože některé vzpomínky na minulost se mi spojily s dneškem.
»»»
24.1.2022 "Dirigent zákulisí" Miroslav Hladký (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Ačkoli bych se měl s přihlédnutím ke svému věku řídit mottem uvedeným v záhlaví, někdy nelze neragovat na texty, které se v médiích a na internetu objevují. Před několika lety mne k reakci vyprovokoval primitivní novinářský pamflet o někdejším řediteli Československé televize Janu Zelenkovi. Tentokráte mne vytočil článek „historika“ Petera Rendeka „Dirigent zákulisí“ – profil novináře, děkana fakulty ve službě komunistické propagandy.
»»»
18.1.2022 Když média zkreslují a politici to vy(zne)užívají
Na počátku byla v pondělí 10. ledna videokonference ministrů zahraničí Turkické rady (Ázerbajdžán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Turecko, Uzbekistán), v níž má Maďarsko status pozorovatele. Jednalo se tady také o událostech v Kazachstánu. K jejímu průběhu se vyjádřil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, který zdůraznil, že stabilita v regionu je v maďarském zájmu, také kvůli hospodářským vztahům. Své vystoupení pak umístil na Facebook.
»»»
13.1.2022 O "komunistické" Pyšné princezně (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Vážení pánové, dovolte mi komentář k Vašemu podcastu Ty naše pohádky české v rámci Vašeho cyklu Přepište dějiny.
Vím, že historik a pamětník se občas neshodnou. Nicméně historik, který vykládá historická fakta a vytváří tím dějiny, by podle mého názoru měl být opatrnější při interpretaci událostí, které nezažil, nebo je nemá dostatečně prostudované, neboť jeho výklad nemusí být vždy ve shodě s tím, jak se věci skutečně udály.
»»»
10.1.2022 Na co si posvítí nová vláda (Týdeník Rozhlas 2/2022)
Jeden z odstavců koaliční smlouvy podepsané pěti stranami, které utvořily novou českou vládu, má nadpis „Svobodná a transparentní média veřejné služby.“ Deklarují se v něm tři cíle: zajistit financování vysílání veřejné služby, zapojit do jmenování mediálních rad veřejnoprávních médií vedle sněmovny také senát, a podrobit hospodaření České televize, Českého rozhlasu a ČTK kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. Na první pohled jsou to cíle jednoduché...
»»»
29.11.2021 Cenzura? Nebo ochrana práv a svobod druhých? (Týdeník Rozhlas 49/2021)
Demokratickým světem obchází strašidlo cenzury. Svoboda projevu je prý ohrožena. Začalo to mazáním a blokováním příspěvků na sociálních sítích, kterému se nevyhnul ani americký prezident. Společnost pro obranu svobody projevu založená herním vývojářem Danem Vávrou bije u nás od ledna na poplach: „Stop cenzuře.“ Varovné volání „cenzura“ se v plné síle znovu objevilo v listopadu...
»»»
18.10.2021 Média a právní stát pod lupou Evropy (Týdeník Rozhlas 43/2021)
Letos už po druhé zveřejnila Komise EU Zprávu o právním státu, která hodnotí, jak si členské státy vedou v oblasti soudnictví, v boji proti korupci, při ochraně plurality médií, a jak fungují jejich demokratické instituce. I když tyto zprávy mají hodnotící charakter, nevyplývají z nich žádné sankce. Systém hodnocení zavedla Evropská unie poté...
»»»
14.10.2021 Jak to bylo s prezidentem Ludvíkem Svobodou (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nejsa historik, ale jen pamětník, rád bych se připojil k těm, kteří vzpomínají na závěr prezidentování Ludvíka Svobody v roce 1975. Mám na mysli článek Tomáše Perglera na Seznam Zprávy, nebo historika Michala Macháčka, který o věci ví asi nejvíce. Jejich svědectví bych rád okořenil osobními a televizními vzpomínkami. »»»
11.10.2021 Jak jsem dopadl s prognózou aneb Černý kůň současných voleb
Volby jsou za námi, je čas porovnat pokus o prognózu a výsledky voleb. Pokusil jsem se odstínit od jásání nad porážkou Andreje Babiše a podívat se na situaci věcně, bez emocí a s využitím dostupných faktů.
»»»
28.9.2021 Předvolební úvaha a pokus o prognózu
„Všechno je jinak,“ pravil umírající rabín, když se ho ptali, jakou životní moudrost by chtěl sdělit svým potomkům. „Všechno bude jinak,“ se dá říct o nejrůznějších předvolebních průzkumech a prognózách výsledků parlamentních voleb, které se budou konat 8. a 9. října. Prognózu, kterou předkládám, patří také do této kategorie.
»»»
30.8.2021 Příběhy dvou zpravodajských televizí (Týdeník Rozhlas 37/2021)
Za několik dní vzpomeneme dvacátého výročí teroristického útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001. Útoku, který – jak nám nedávno připomenul Afghánistán – významně a tragicky ovlivnil běh událostí světové politiky. Svým způsobem však ovlivnil také mediální scénu dvou zemí v centru Evropy. Na podzim 2001 se v Bratislavě připravoval projekt...
»»»
19.8.2021 Vzkaz mým vnukům – prvovoličům aneb Komu dáte svoji stokorunu?
Milý Vojto a Samueli, aniž bych vás chtěl poučovat, jak funguje zastupitelská demokracie, při níž si lid (demokracie = vláda lidu) volí své zástupce pro rozhodování o věcech společných, rád bych se s vámi podělil o několik zkušeností, a přidal několik faktů, o kterých byste možná měli něco vědět. Jsem příslušník generace, která změnu politického systému v naší zemi zažila až ve zralém věku. Vzpomínám, jak...
»»»
26.7.2021 Lesk a bída volebních modelů (Týdeník Rozhlas 32/2021)
„Jakou stranu byste volili, kdyby se volby do spolkového sněmu konaly příští neděli?“ Tuhle otázku klade od roku 1996 týden co týden tisícovce německých občanů společnost Infratest Dimap, která je jednou z dceřiných společností mezinárodní firmy Kantar. Sociologický průzkum provádí pro německý veřejnoprávní rozhlas a televizi ARD.
»»»
29.6.2021 Když tři komentují totéž, není to totéž
V neděli 27. června zpravodajský kanál CNN Prima News vysílal rozhovory se třemi ústavními činiteli - prezidentem republiky, předsedou vlády a předsedou Senátu. Rozhovory vedla Terezie Tománková pod hlavičkou pořadu Partie. Její otázky v některých případech směřovaly ke stejnému tématu (přírodní katastrofa na Moravě, blížící se volby, epidemie a vakcinace, maďarský kontroverzní zákon).
»»»
14.6.2021 Přehlídka ztraceného času (Týdeník Rozhlas 26/2021)
Jen necelé čtyři měsíce zbývají Poslanecké sněmovně na splnění úkolů, které si před čtyřmi lety předsevzala, a které jí zákon ukládá. Už dnes je jisté, že velká část legislativních návrhů, ať už navržených vládou nebo pocházejících z poslaneckých iniciativ, lidově řečeno, spadne pod stůl. Nebude to poprvé ani naposledy.
»»»
8.6.2021 Kde končí novinářská zkratka a začíná fake news?
Nejprve stručná chronologie kauzy „Ruský dluh.“
Dne 25. května publikuje deník Hospodářské noviny článek s titulkem: „Klaus po revoluci tajně poslal miliardy Sovětům. Zeman část dluhu odpustil.“ Autoři: Lukáš Valášek, Adéla Jelínková.
Téhož dne facebookový účet zpravodajského serveru Aktuálně.cz oznamuje: „Přinášíme příběh dosud utajený parlamentu i veřejnosti“..
»»»
25.5.2021 Na oprati Jany Bobošíkové
Minulý týden ve středu 19. května na sedmihodinovém jednání Rady České televize generální ředitel Petr Dvořák oznámil, že podá trestní oznámení na Hanu Lipovskou, jehož podstatou - kromě jiných nepravdivých výroků Lipovské - je její označení Dvořáka, získané z policejního protokolu, za osobu, která ji ohrožuje na životě. Hana Lipovská na Dvořákovo oznámení reagovala...
»»»
13.5.2021 Kauza Hamáček: Po čtyřech týdnech stále nejasno
Aniž bych chtěl kopírovat Karla Olivu, který dnes v Posledním slovu Lidových novin napsal: "utrousit pár slov ohledně racionálnějšího postoje v současném dění kolem Jana Hamáčka je mravním imperativem," myslím, že by bylo dobré znovu se blíže podívat na kauzu "Hamáček - Vrbětice - cesta necesta do Moskvy."
»»»
5.5.2021 Kauza Hamáček - bude muset Kroupa vyložit karty na stůl?
Od včerejška tady máme další kauzu – článek Seznamu zprávy s klikbajtovým titulkem “Svědectví: Hamáček chtěl v Moskvě vyměnit Vrbětice za milion Sputniků“. O kvalitě některých investigací Janka Kroupy si myslím své. V dnešním podcastu Vinohradská 12 znovu zopakoval svoji mantru: „Já jsem investigativní novinář a mám to odhalit a zveřejnit.“ Tedy já nic, já muzikant. Jenomže on kromě odhalování a zveřejňování v zájmu prodejnosti svých materiálů často účelové interpretuje,
»»»
3.5.2021 CNN Prima News rok poté (Týdeník Rozhlas 20/2021)
V pátek 9. dubna odpoledne se Petr Arenberger jako nově jmenovaný ministr zdravotnictví poprvé setkal s novináři. ČT24 přerušila zprávy a přepnula na signál z budovy Ministerstva zdravotnictví. Kdo v té chvíli přeladil na CNN Prima News, se o ministrově postoji k pandemii příliš nedozvěděl; čekalo ho rozsáhlé zpravodajství o životě britského prince Philipa, který ten den zemřel ve věku 99 let. Až později k večeru se divák Primy dozvěděl, o čem Arenberger na brífinku mluvil. Tolik ilustrace současné programové politiky CNN Prima News...
»»»
20.4.2021 Proměny české mediální legislativy (Příloha Louče)
Česká mediální legislativa vznikala a měnila se v posledních třiceti letech v několika vlnách. První přišla bezprostředně po listopadu 1989, kdy bylo třeba vytvořit právní rámec pro nově osvobozená média, druhou poznamenal vstup České republiky do Evropské unie a nezbytnost sladit domácí legislativu s evropským právem, ta třetí – již v návaznosti na legislativu EU – řešila a řeší technologické proměny mediální světa, digitalizaci vysílání a vznik nových médií.
»»»
1.4.2021 Petr Kellner a česká média
Smrt nejbohatšího Čecha Petra Kellnera se pro česká média stala megaudálostí. Zpráva o zřícení vrtulníku na Aljašce dorazila z USA v pondělí 29. března ráno. Jaroslav Kmenta nespravedlivě obvinil česká média, že zaspala, když o sobotní události informovala až v pondělí. Nedohlédl, že aljašská sobota byla naší nedělí a identitu obětí zveřejnily úřady v neděli odpoledne, u nás v pondělí ve tři hodiny v noci.
»»»
22.3.2021 "Zpráva kvapná, ne vždy platná (Týdeník Rozhlas 13/2021)
Nebylo to poprvé, co se v médiích rozšířila zpráva o smrti osoby, která byla naživu. V úterý 2. března odpoledne české zpravodajské servery publikovaly zprávu odkazující na prémiový obsah deníku Blesk, který před polednem zveřejnil informaci, že bývalého hradního protokoláře Jindřicha Forejta převezli do nemocnice s krvácením do mozku.
»»»
21.3.2021 "Velký špatný" pro budoucnost veřejné služby
Když jsem před deseti měsíci komentoval volbu nových členů Rady České televize (Rada a její noví členové), v závěru jsem napsal: "kdyby volba dalších pěti radních, kterým končí mandát v květnu a v září příštího roku měla proběhnout stejným způsobem, jako ta letošní, pak už by postavení České televize jako nezávislé instituce bylo skutečně na pováženou."
I když konečné rozhodnutí, kdo obsadí čtyři místa v Radě ČT v květnu, a kdo v září nahradí radního Šarapatku, je teprve před námi, průběh slyšení a výběr kandidátů na členství v Radě ČT naznačuje, že se od loňského roku příliš mnoho nezměnilo.
»»»
8.2.2021 Světla a stíny přenosů z parlamentu (Týdeník Rozhlas 7/2021)
Když poslanec Lubomír Volný ve čtvrtek 21. ledna ve Sněmovně fyzicky napadl předsedajícího schůze poté, co mu dotyčný vypnul mikrofon, následná bitka u předsednického pultu krátce zastínila v médiích jiné, důležitější události oněch dnů. Ať už to bylo prodloužení nouzového stavu o další tři týdny, průběh očkování seniorů, nebo ohlasy na první kroky nového amerického prezidenta Joe Bidena.
»»»
29.1.2021 Z čtenářského deníčku: České osobnosti očima Daňy Horákové
Z knihy: O Pavlovi, autor: Daňa Horáková, nakladatelství Torst 2020,
Pavel Kohout - str. 99: Nikoho nepřesvědčil o tom, že jeho snaha být "jiný a lepší" je poctivá: měnil se vždycky jen tolik, kolik to vyžadovaly poměry. Ale v jádru mi ho bylo líto, protože bylo zřejmé, že za kritikou Kohouta se schovávají i někteří, kteří za komunismu buď sami vědomě ubližovali, anebo ke všemu mlčeli, a tím pádem kolaborovali. (...) Kohoutova "vina" spočívala v jeho výjimečnosti : sklízel především závist. Měl úspěch, naplánoval si a budoval kariéru.
»»»
8.1.2021 Televizní audity v historickém pohledu
Další důkaz své nekompetentosti v chápání, čím je a jak funguje plnohodnotné médium veřejné služby, podal nový předseda Rady ČT Pavel Matocha v rozhovoru 6.1. pro Hospodářské noviny, když prohlásil, že by se Česká televize dala financovat crowdfundingovými ad hoc kampaněmi, na které je on sám ochoten přispívat. Na hloubkový audit, "který ověří, zda se zbytečně neplýtvá" (slova Matochy) bylo už vypsáno výběrové řízení...
»»»
23.12.2020 Dvacet let od televizní krize
Když jsem se jednou před studenty zmínil o tom, že poslední velká novelizace zákona o České televizi z roku 2001 vznikla jako následek známé televizní krize, setkal jsem se s nechápavými pohledy. Slova "televizní krize" jim nic neříkala. Rychle mi to došlo. Samozřejmě, v době demonstrací na podporu stávkujících pracovníků České televize a vánočního vypínání jejích programů většina z nich byla ještě v kočárku a jestliže o televizní krizi něco vědí, tak z vyprávění svých rodičů nebo z médií.
»»»
20.12.2020 Nestrannost jako hodnota veřejné služby (Týdeník Rozhlas 53/2020)
Když letos v září nastupoval do funkce nový ředitel BBC Tim Davie, apeloval na své zaměstnance, aby si uvědomili vážnost situace, v níž se vysílání veřejné služby nachází. Ve
svém nástupním projevu Davie varoval před sebeuspokojením: „Naším úkolem není přesvědčovat se navzájem, že jsme významní, důležití (…) Nemáme žádné nezcizitelné právo existovat. (…) Jsme jen tak dobří jako hodnota, kterou dodáváme našim divákům (…)
»»»
7.12.2020 Rozhovor vedený rozpravou aneb Jak jsem se (ne)zapsal do teorie žurnalistiky (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Psal se rok 1967 a navštěvoval jsem druhým rokem Fakultu osvěty a novinářství UK. V mém „Výkazu o studiu na vysoké škole“, zkráceně „indexu“ se již druhým rokem nacházel předmět „Teorie publicistických žánrů“ rozdělený na přednášky a semináře, přednášejícím byl Karel Štorkán. Publicistické žánry jako fejeton, črta, reportáž, sloupek či interview patřily mezi hýčkaná témata našich pedagogů, kteří se tak snažili zušlechtit zručnosti a dovednosti budoucích novinářů. Jak je na vysokých školách zvykem, k získání zápočtu bylo třeba vypracovat seminární práci.
»»»
28.11.2020 Holky z naší školky a jeden pamětnický příběh (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Na začátku byl můj omyl. Nebo ještě předtím jeden tweet Filipa Rožánka, který sociálním sítím nabídl odkaz na české předlistopadové hity dua Rezek/Zagorová nazpívané anglicky. „Mezi mé oblíbené hudební bizáry patří anglické verze českých popových hitů nazpívané pro takzvaná exportní alba (převážně pro země RVHP). Do světa je posílal podnik zahraničního obchodu Artia. V roce 1979 vznikla třeba Rainbow Fairy alias Duhová víla. (…) Na četná přání, která nikdo nevyslovil, ještě bonus (Holky z naší školky)“ Chtěje se pochlubit svými vzpomínkami, jsem komentoval...
»»»
21.11.2020 Ještě jednou k jednání Rady ČT
V návaznosti na předchozí blog o jednání Rady České televize 11. listopadu, které řešilo problém s pozemky v televizním studiu Ostrava, a tato kauza se stala příležitostí k útokům některých členů Rady na management televize a také jedním z důvodů odvolání dozorčí komise, dodávám: Rada ČT se sešla na mimořádném zasedání 18. listopadu a nakonec souhlas s uzavřením Smlouvy o směně nemovitostí udělila. Na této schůzi René Kühn oznámil svoji rezignaci na funkci předsedy Rady ČT, z funkce odstoupil i místopředseda Jaroslav Dědič.
»»»
16.11.2020 Věc: odvolání dozorčí komise Rady ČT
Ačkoliv jsem se k odvolání dozorčí komise Radou ČT na zasedání 11. listopadu původně nechtěl vyjadřovat a uvažoval jsem spíše o sepsání materiálu, který by ukázal shodné rysy jednání Rady ČT v roce 2000 (před televizní krizí) a v letošním roce, byl jsem požádán o názor jedním člověkem, kterému jsem nemohl říci ne. Zde je moje odpověď
»»»
2.11.2020 Čím méně toho vědí, tím více si věří (Týdeník Rozhlas 46/2020)
Letošní mimořádný pandemický rok upozadil některá opakující se oblíbená novinářská témata, jako je vyhlašování parodických Nobelových cen. Pod názvem IG Nobel odkazujícím na fiktivního Nobelova bratra Ignáce je neobvyklým nebo triviálním výzkumům a objevům uděluje americký časopis „Annals of Improbable Research“. Česká média se o letošních cenách zmínila jen letmo, všimla si jen bizarního výzkumu...
»»»
30.10.2020 Úvaha nad jednou stoletou úvahou
Stalo se už téměř tradicí, že výročí vzniku Československa 28. října bývá doprovázeno v českých médiích flagelantskými komentáři o tom, co všechno bylo v naší historii špatně, a jak se vše pokazilo z naší viny, aniž by se vzaly v úvahu pozitivní stránky nově vzniklého státního útvaru, jenž od svého založení čelil četným krizím, a jemuž nebylo dopřáno, ať už z vnitropolitických či zahraničněpolitických příčin, aby dozrál, a postupně korigoval a odstranil nedostatky, které stály u jeho základu.
»»»
30.10.2020 President Masaryk k 28. říjnu. Přepis rozhovoru v Lidových novinách 28. října 1920
Příloha k textu "Úvaha nad jednou stoletou úvahou".
»»»
10.10.2020 Ne každý lidský zdroj je spolehlivý (Mediažurnál 3/2020)
Nikdo z nás není neomylný. Platí to i pro média i pro novináře. Některé chyby by se však neměly stávat. A když se stanou, měli by si novináři z nich vzít poučení. Jeden takový případ se stal začátkem srpna, uprostřed tradiční okurkové sezóny, když politici byli na dovolené, diskuse o koronaviru začala být monotónní, polemika historiků o výklad normalizace před rokem 1989 čtenáře příliš nelákala a vzdálené katastrofy, jakým byl výbuch v Bejrútu, zaujaly jen dočasně.
»»»
29.9.2020 Televize mocná, ne však všemocná (Týdeník Rozhlas 41/2020)
Za necelých šest týdnů se dozvíme, koho v USA zvolili prezidentem na příští čtyři roky. Předvolební kampaň vrcholí a – jak už to bývá zvykem – komentátoři a politologové diskutují o vlivu a účinku médií na rozhodování voličů. Při této příležitosti se opět vzpomíná na televizní duel prezidentských kandidátů v USA před šedesáti lety, v němž se střetli demokrat John Fitzgerald Kennedy a republikán Richard Nixon.
»»»
12.9.2020 Rada ČT v zrcadle médií
Tento týden jsem opět obětoval svůj vzácný volný čas a poslechl si tříhodinový audiozáznamu z veřejného zasedání Rady České televize 9. září. „Babišův výsadek“ (Šarapatkova nálepka pro letos zvolené radní Matochu, Bradáče, Lipovskou, Xavera Veselého) do Rady ČT se – na rozdíl od předchozí schůze – dostal do mírné defenzivy, když musel čelit argumentům přítomného generálního ředitele Petra Dvořáka
»»»
7.9.2020 Jak jsem poznal Karla Pecha aneb Důraz patří na předložku (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nedávno při sledování televize a ne příliš dokonalé ortoepie jejích hlasatelů/moderátorů jsem si vzpomněl na Karla Pecha, s nímž jsem v letech 1976 až 1978 pracoval v jedné redakci. Karel Pech (* 18. května 1917, † 14. února 2006) má ve své wikipedickém hesle napsáno, že byl „českým hercem, režisérem, televizní scenáristou, jazykovým poradcem a pedagogem, televizním i rozhlasovým moderátorem a spisovatelem.“
»»»
22.8.2020 Etika žurnalistiky (Rezoluce č. 1003 Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze 17.6.1993)
Český překlad dokumentu, o němž se ve středu 26. srpna na zasedání Rady České televize (případ Jakub Železný) asi bude debatovat.
»»»
17.8.2020 Budou se měnit mediální zákony? (Týdeník Rozhlas 35/2020)
Že jedním ze základních cílů evropské integrace je volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu, ví dnes už téměř každý. Tahle výhoda, které si užívají všichni obyvatelé států sdružených v Evropské unii (EU), přináší však také jisté povinnosti a limity. Pravidlo (...) předpokládá, že uvedené zboží a služby budou na určité úrovni, která bude přijatelná pro všechny.(...)Tak vznikl v roce 1989 první evropský předpis pro média v podobě směrnice Televize bez hranic...
»»»
3.7.2020 Dvacet let života s Loučí
Přesně před dvaceti lety jsem na fakultním počítači FSV UK sdíleném s kolegou Maršíkem v budově Karolina v Celetné ulici využil funkci tehdejšího Wordu 97 a uložil napsaný text ve formátu HTML, čímž vznikla moje první webová stránka a také nulté číslo Louče, které jsem umístil na server fsv.cuni.cz.
»»»
29.6.2020 CNN Prima News - sázka na střední proud (Týdeník Rozhlas 28/2020)
Když letos 3. května zahájila vysílání nová televizní zpravodajská stanice CNN Prima News, komentáře byly skeptické až zklamané. „Rozjezd CNN Prima je rozpačitý," „Nebyl to žádný propadák, ale ani žádný zázrak," „Béčko ČT24?" - takové a podobné ohlasy se ozývaly z médií a sociálních sítí. Očekávání bylo velké, protože předchozí reklama slibovala něco, co tady ještě nebylo.
»»»
06.06.2020 Jiří Hanák (27. 2.1938 – 5.6. 2020) - wikidodatek
Poté, co jsem se dozvěděl, že zemřel novinář, fejeonista, sloupkař Jiří Hanák, navštívil jsem Wikipedii, abych se znovu přesvědčil, že česká verze se často spoléhá na přežvýkaná data, o jejich úplnosti ani nemluvě. Upřesnění a rozšíření by si například zasloužila hned úvodní věta: "Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení školy působil od roku 1967 jako redaktor časopisu Reportér, po dvou letech však v rámci normalizace musel toto místo opustit a živit se jako dělník."
»»»
29.5.2020 Rada ČT a její noví členové
Ve středu 27. května Sněmovna zvolila v druhém kole zbývající tři členy Rady České televize. Účast v tajné volbě byla mimořádná. Vysoké kvorum 97 překročili a funkci člena Rady ČT získali Hana Lipovská (114 hlasů), Pavel Matocha (108) a Lubomír (Xaver) Veselý (111). Počet odevzdaných hlasů pro vítězné kandidáty se příliš neliší, z čehož je jasné, že se hlasovalo nikoli individuálně, ale podle stranického klíče, nikoli podle kvalifikace, ale podle politického rozhodnutí. Neformální koalice poslanců ANO s lidmi z SPD, KSČM a nezařazenými dává totiž při plné účasti 118 hlasů.
»»»
25.5.2020 Těžký život moderátorů (Týdeník Rozhlas 23/2020)
„Nejsme u Václava Moravce, nechte mě mluvit," obořil se druhou květnovou neděli předseda vlády Andrej Babiš na moderátorku diskusního pořadu Partie v televizi Prima Terezii Tománkovou. Stalo se to ve chvíli, když se Tománková snažila přerušit premiéra, který začal zeširoka vykládat, vyzbrojen grafem, jak vláda od roku 2014 zvyšovala mzdy a důchody namísto toho, aby odpověděl na položenou otázku, jak chce vláda řešit krizi, která přišla s koronavirem.
»»»
4.5.2020 Májový mediální víkend: CNN Prima News poprvé
Začátek května bývá pro média – kromě komentování prvomájových akcí, které letos odpadly – příležitostí vzpomínat na výročí, ta starší i ta novější. Ještě před tím, než nás zavalí vzpomínky na Pražské povstání a konec světové války, měli jsme tu šestnácté výročí vstupu do Evropské unie (letos téměř beze zmínky), vzpomínalo se také na to, jak před 15 lety začal vysílat zpravodajský televizní kanál ČT24...
»»»
30.4.2020 Jak se roušky/masky staly světově nejžádanější komoditou
Globální sháňka po tomto životně důležitém předmětu odhalila drsnou realitu mezinárodní politiky a limity svobodného trhu
Překlad článku How the face mask became the world's most coveted commodity, The Guardian 28. dubna 2020
»»»
20.4.2020 Erik Best a jeho byznys
Přepis části podcastu Miloše Čermáka s Erikem Bestem - 54 minut - citováno z twitter a soundcloud.com
Čermák: Když jsi zakládal Fleet Sheet, jak říkáš, je to vlastně zpravodaj, asi původně, já myslím, že původně se posílal faxem pro tvý klienty, ve kterým, když to řeknu v nadsázce, jakoby překládáš českou realitu pro cizince žijící v Česku. Říkám to správně?
Best: Je to tak, ano, jsou to ty hlavní zprávy z českých novin a ta přidaná hodnota je najít ty nejzávažnější nejvážnější věci, i když třeba česká média je takhle nevidí.
»»»
11.4.2020 Média v dobách krize (Týdeník Rozhlas 17/2020)
V anglosaských zemích se můžete často setkávat s výrazem „bottom line.“ Slovníky ho překládají: „spodní hranice,“ „nejnižší mez,“ ale také „konečný výsledek hospodaření“ nebo „rozhodující faktor.“ Zřejmě nejvýstižnějším převodem do češtiny však je: „to hlavní, to podstatné.“ Právě za oceánem je zvykem se ptát: jaký je „bottom line“...
»»»
2.3.2020 Jaká jména rozešle Faltýnkova SMS? (Týdeník Rozhlas 11/2020)
Když před dvaceti lety vznikla takzvaná televizní krize (vysvětlivka pro později narozené: zaměstnanci České televize se tehdy vzbouřili proti řediteli dosazenému Radou ČT, veřejnost i část politické scény jejich protest podpořila), Sněmovna přijala novelu zákona o České televizi, která změnila složení Rady ČT a způsob nominace jejích členů.
»»»
20.1.2020 BBC se musí uskrovnit (Týdeník Rozhlas 3/2020)
Někteří britští penzisté se letos 1. června dočkají nepříjemného překvapení. Až do letošního roku všichni občané starší 75 let byli – díky rozhodnutí Blairovy vlády z roku 1999 – osvobozeni od rozhlasového a televizního poplatku, který je příjmem veřejnoprávní BBC, a kterému se tady říká „licence fee“ nebo „TV licence“. Ušlý příjem za tyto „licence zdarma“ udělované seniorům doplácel BBC stát...
»»»
|
Louč podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní. 
návštěvnosti