x x x
Louč - me-zine o médiích a žurnalistice
 LOUČ 
HLEDÁNÍ GOOGLE

ARCHIV     TÉMATA
archiv rubriky:
KOHO TO DNES ZAJÍMÁ
motto: Karl Kraus měl Pochodeň, já to zkouším s Loučí...             © Milan Šmíd
me-zine o médiích, žurnalistice a dalších věcech života
Louč sleduje http://www.ceskenoviny.cz, www.idnes.cz, www.lidovky.cz, www.ihned.cz, www.denik.cz, irozhlas.cz, Echo24.cz, www.e15.cz, novinky.cz, a další zdroje...
O médiích a internetu se nechává informovat z webů www.mediar.cz, www.mediaguru.cz, www.ceskamedia.cz, www.digizone.cz, www.lupa.cz, duspiva.blogspot.com, www.mediainfo.cz (Newton), www.radiotv.cz, www.mam.cz, www.istrategie.cz, marketingsales.cz, www.mediahub.cz, www.parabola.cz, www.medialne.sk, www.strategie.sk, včetně odkazů z www.fekar.cz/media.
Britská média sleduje přes www.guardian.co.uk/media, německá média přes www.djw.de, data o francouzských médiích čerpá z www.strategies.fr, informace o evropské žurnalistice získává z www.ejc.nl, nebo z EJO - European Journalism Observatory, etické kodexy hledá přes ethicnet.uta.fi a nejrůznější audiovizuální statistiky na European Audiovisual Observatory

NA OKRAJ DNŮ...     archiv aktualit ČLÁNKY, ÚVAHY, POLEMIKY
7. 7. 2020
Ve stínu koronaviru, Horákové, Kundery a začátku prázdnin až nyní dodatečně zaznamenávám některé události minulých dnů.

Kavárník Ondřej Kobza zorganizoval na úterý 30. června akci Prostřený Karlův most, k níž se mohl přihlásit kdokoli, kdo se rezervuje a zároveň přinese něco k jídlu a pití.
První vlna rezervací se vyčerpala během 40 sekund, o události informovala nejen česká, ale i zahraniční média (dokonce až v Indii), která se většinou přikláněla k pozitivnímu hodnocení akce deklarované jako "symbolické rozloučení s uplynulým nelehkým obdobím koronavirové krize."
Hygienici však měli proti shromáždění dvou tisíc hodujících lidí námitky.

x x x
Tentýž den zasedala Rada ČTK. Kdo má čas, náladu a dobrý žaludek, může celé zasedání zhlédnout na dvouhodinovém videu, jehož výsledky krátce shrnul Ondřej Aust na Mediář.cz: Pavel Foltán zde jako obyvkle právnicky kveruloval, Rada ČTK si zvolila druhou místpředsedkyni: Janu Gáborovou, kterou do Rady navrhla SPD.
x x x
V úterý 30. června se rovněž udělovaly Krameriovy ceny Asociací nezávislých médií, tentokráte v Tyršově domě.
Laureáty tvoří jako obvykle mix uznávaných novinářů (Ivan Hoffman), vyhraněných publicistů zprava (Benjamin Kuras) a zleva (Jan Keller), reportéra literatury faktu (Josef Habas Urban), doplněný v Česku neznámými jmény slovenských publicistů, jejichž zásluhy spočívají v názorovém souznění s organizátory soutěže: Gustav Murín (za studii Slovo a moc v Žantovského periodiku Media Res), Lubomír Huďo (za knihy Presstitúti verzus konspirátori, Držte hubu a krok!, Mediálne krysy) a Ĺudovít Števko (za knihy Válka ve stínu Majdanu a Přepisovači dějin).
x x x
Jako subskribent bulletinu IRIS, který sleduje legislativu vztahující se k médiím, jsem se nedávno dozvěděl o státní podpoře některým švýcarským médiím v období koronavirové krize z 20. května.
Jde o podporu přímou i nepřímou, mezi níž patří například dočasné hrazení distribučních nákladů pro vybrané deníky a týdeníky s kmenem předplatitelů. V českých médiích jsem se o tom nedočetl ani řádku.
Když kliknete na přílohy, zjistíte, že je to náročné čtení, protože ta podpora je velice strukturovaná.
Při čtení těchto příloh jsem si povzdechl: byla by schopna naše vláda nebo české ministerstvo kultury předložit parlamentu tak podrobnou a analytickou důvodovou zprávu o situaci v médiích, jakou dostali švýcarští poslanci? Obávám se, že nikoli.
Bohužel chybějí lidi jak ve státní správě, tak i v akademických institucích, které dávají přednost počítání vteřin ve vysílání televize před širší analýzou české mediální krajiny a jejího trhu.
x x x
V této souvislosti jsem zvědav, jak chce Ministerstvo kultury zvládnout v termínu implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze 14. listopadu 2018, kterou se mění dosavadní směrnice 2010/13/EU o audiovizuálních mediálních službách, a která rozšiřuje regulaci na platformy sdílených videí.
Jak známo, členské státy by měly převést změny do domácí legislativy ve lhůtě 24 měsíců, tj. do letošního podzimu. Podle legislativního plánu vlády mělo ministerstvo kultury dodat návrh zákonné úpravy v lednu letošního roku. V databázi eKlep se návrh zákona objevil až v červnu. Do Parlamentu ještě nedorazil.
Má-li někdo zájem, jaké změny novela vysílacího zákona chystá, dozví se to po stažení souborů z eKlep a po otevření souboru začínající písmeny mp (že u něj chybí přípona, která někdy brání otevření, je záměr? A proč je to v .rtf?)
A také by mě zajímalo, kolik stála Ministerstvo mnohomluvná a učeně se tvářící zpráva Mejstříkovy agentury EEIP a.s. o hodnocení dopadů regulace RIA, kterou by podle mého názoru mohli v tomto jednoduchém případě zpracovat úředníci MKČR po poradě s RRTV.
x x x
V Německu se rozhodli využít zmíněnou implementaci nové Směrnice k zásadní přeměně vysílacího zákona, který zde až dosud měl podobu Státní smlouvy o vysílání a telemédiích (Rundfunkstaatsvertrag). Vznikla nová "Státní smlouva k modernizaci mediálního pořádku v Německu" (Medienstaatsvertrag), jejíž působnost byla rozšířena tak, že srovnatelné právní předpisy budou platit nejen pro televizi a AV média služby na vyžádání, ale také pro ty, kteří provozují streamovací služby a distribuční platformy pro sdílená videa.

Evropská komise proti nové německé právní normě vznesla námitky, zvláště ve věci požadavků aplikovaných na velké vyhledávače a na distribuční platformy sdílených videí včetně sociálních sítí, jimž nový německý zákon stanovuje podmínku transparentnosti a zákazu diskriminace.
Proto se Medienstaatsvertrag musel podrobit procesu notifikace na půdě Komise, která nakonec novou právní normu propustila dále. Schváleno a podepsáno 24. května 2020.

| nahoru |

4. 7. 2020
Kronika koronaviru: Již několik dnů překračuje počet nově nakažených stovku, tedy více než deset procent ze stotisíce obyvatel, což nás diskvalifikuje pro volné cestování bez karantény do Slovinska a pobaltských republik, které si tento ukazatel hlídají.
Naštěstí se zatím jedná o lokální nákazy na severní Moravě, kde se kvůli koronaviru přestalo v některých dolech fárat.
x x x
Dva čeští prezidenti - jeden současný a druhý bývalý - vystoupili v jeden den 30. června na fóru s mezinárodní účastí - Miloš Zeman v Praze, Václav Klaus v Berlíně. V obou případech to nebyl příliš radostný pohled na ty, kteří nás reprezentují.

Když jsem zhlédl video se záznamem vystoupení prezidenta Miloše Zemana v rezidenci US ambasadora na oslavě Dne nezávislosti, vzpomněl jsem si na tiskovou konferenci Borise Jelcina ve Washingtonu v roce 1995, na níž se Jelcin neomaleně obořil na novináře, což se Clinton pokusil zachránit svým smíchem, kterým chtěl dát najevo, že to nebere vážně, ale jako dobrý vtip.
Americký ambasador Stephen B. King naštěstí nemusel nic před novináři zachraňovat, nebyla to tiskovka, Zemanův projev sice občas postrádal konsistenci (stará píseň? kdo jsou velcí bratři?), ale jinak nebyl žádným velkým faux pas, na který by musel King reagovat.
V obou případech však bylo vidět, jak americkým partnerům bylo nepříjemné mít vedle sebe politiky v alkoholovém rauši.

Někdy bych se rád zeptal Václava Klause, koho měl na mysli, když mluvil o domácí "páté koloně", která ho donutila podepsat Lisabonskou smlouvu v roce 2009. Mám na mysli jeho výrok pronesený 30. června v Berlíně:
Jak známo, jedním z hlavních argumentů proti nechuti Václava Klause smlouvu ratifikovat, bylo rozhodnutí Ústavního soudu, podle něhož ratifikace Smlouvy o fungování Evropské unie není v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Je tedy náš Ústavní soud pátou kolonou uvnitř České republiky? Kdyby to byla pravda, začal bych se o osud demokracie v ČR obávat.
Co by říkal Václav Klaus tomu, kdyby ho někdo označil za pátou kolonu pravicové AfD v České republice? Té AfD, které se nelíbí oficiální výklad německé historie, a jejíž někteří členové na území bývalého NDR mají sklon k extrémismu a útočí na Benešovy dekrety? Neboť fórum, na němž Václav Klaus vystoupil, organizovala parlamentní frakce pravicové strany AfD jako "Vortragsabend" u příležitosti převzetí předsednictví Rady EU Německem. Kromě belgického euroskeptického historika Engela a českého exprezidenta zde promlouvali pouze politici AfD.
Klaus se tady dostal na úroveň Tomia Okamury, když v diskusi prohlásil, že Evropská Unie "by měla zmizet" ("sollte verschwinden"), a že by to bylo "naším vítězstvím" ("das würde für uns ein Sieg"). Na záznamu od 1:27:40.

| nahoru |

29. 6. 2020
"Kundera zavraždil Horákovou" - až do takových absurdit (naštěstí nikoli vážně míněných) vyústily debaty na sociálních sítích minulého týdne, které se točily kolem vzpomínek na 70. výročí popravy Milady Horákové a publikace životopisné knihy Jana Nováka "Kundera - Český život a doba."
x x x
akce Řadu oficiálních akcí připomínající 70 let od justiční vraždy Milady Horákové zastínila výzva "Zavražděna komunisty", pod níž je podepsán Michal Gregorini z občanského sdružení Dekomunizace, Leoš Válka z DOXu a eventová agentura MVP. Připojila se k ní četná oficiální místa, například Univerzita Karlova vyvěšením velkoplošných plakátů na svých budovách a také pražský magistrát, který výročí připomínal audiosestřihem z procesu v pražském metru a při zvuku sirén.
Když vedení Filosofické fakulty odmítlo plakát s nápisem "zavražděna komunisty" na budovu vyvěsit, vyvolalo to četné debaty, obdobné té, kterou rozpoutal na Facebooku Marek Wollner, jenž se tady střetl s názory vedení FFUK a některých historiků.
Erik Best v této souvislosti ironicky komentoval český postoj k otázce kolektivní viny národa.
Širší odpovědnost celého národa svým způsobem připomněl také Martin Groman v Deníku N, když napsal, že: "je možná vhodná chvíle se ptát, jestli nám stačí tragický příběh o vraždě nevinné ženy, nebo za ním budeme hledat i něco víc pro naši současnost. Případ Horáková totiž klade nepříjemné otázky po společenské vině a pasivitě."

Občanské sdružení Dekomunizace založili antikomunisticky naladění výtvarníci, kteří se v roce 2005 rozhodli reagovat na sílící preference KSČM kampaní "Trikem proti komunismu". Ještě v roce 2006 následovaly akce: videoklipy "Rozhodnete to aneb Jít volit je sexy", které ČT odmítla vysílat, a koncert "1. máj bez komunistů" na Letné. Oblečení sochy Jana Žižky na Vítkově do trika "Nechci mít na triku další totalitu" vyvolalo pozornost v březnu 2013. Zakladatel Dekomunizace grafik a designer Michal Gregorini stál i za akcí Miloše do koše v lednu 2018 a dalšími guerillovými akcemi. Tričko s nápisem "Zabij komunistu, posílíš mír" se před patnácti lety stalo předmětem žaloby.

x x x
spisovatel Jan Novák - KunderaNeméně vášnivou debatu vyvolala Novákova kniha o Milanu Kunderovi, o níž první informoval Respekt již před dvěma týdny 14. června v rozhovoru s autorem "O Kunderově udání nemám žádné pochybnosti."
V rychlém sledu následovaly četné další rozhovory s Novákem:
22. června v DVTV (Kundera byl manipulátor, lže o svém životě, má na svědomí udání lidí, říká Novák),
23. června v Deníku N (Kundera byl vzor morálního relativismu),
24. června v Echo 24 (Hodně lidem hrozí, že přijdou o iluze),
26. června v magazinu "Pátek Lidových novin" (Kunderovy mystifikace),
29. června na iRozhlas (Sešrotoval všechny své poznámky. Musel jsem se obrátit na odposlechy StB).

Na tuto Novákovu kanonádu odpověděli mj.
Petr Fischer v Salonu deníku Právo (Kunderův prokurátor),
Petr Zídek v LN i na DVTV,
Oldřich Slačálek v a2larm.cz (Zločinná Státní bezpečnost a její věrný spolupracovník Jan Novák).
Pavel Kosatík odmítl knihu recenzovat a tázal se, proč musí mít "černobílý hnojomet 900 stran." Kosatíkovo odmítnutí blíže komentuje Ondřej Konrád na ČRo Plus.

x x x
Kronika koronvaviru: od 1. července se ruší plošné omezení otevírací doby provozoven stravovacích služeb (restaurací, barů, diskoték apod.) a většina republiky sundá roušky. Roušky se povinně budou nosit jen ve zdravotnických a sociálních zařízeních a v Praze v metru. Omezení zůstane jen v některých ohniscích v Moravskoslezském kraji.
Denní počet nakažených se zvedl a 28. června překročil hranici tří stovek.
Některé detaily viz záznam nedělní tiskovky MZ ČR 29. června.

| nahoru |

24. 6. 2020
Obrazovky byly několik dnů plné vody. Déšť, který začal v posledním květnovém týdnu, kdy přívalové deště postihly jen některé lokality, v červnu vytrval a vyvrcholil víkendovými záplavami (20-21.června), které měly i lidské oběti, neopatrné vodáky.
x x x
Na politické scéně vyvolalo rozruch usnesení Evropského parlamentu o potenciálním střetu zájmů našeho premiéra z 19. června. Tato munice proti Babišovi vydržela opozici jen několik dnů. Usnesení europarlamentu sice dává různá doporučení, ale kdo ví, zda a kdy se české orgány a Komise jimi budou řídit.
x x x
Parlament se hádal o novele zákona o státního rozpočtu, kterou vláda chce od parlamentu získat souhlas s půlbilionovým deficitem. Vládní koalici neprošlo 23. června zkrácené jednání, novela půjde do druhého a třetího čtení.
Nejsa podnikatel ani OSVČ, příliš nesleduji debaty o tom, zda vláda pomáhá či nepomáhá, zda včas a rychle apod., i když se to dosti podrobně v médiích probírá.
x x x
Události kolem Rady ČT nabírají spád. Nová radní Hana Lipovská vyslala včera přes Facebook poselství: nulový bonus pro generálního ředitele Petra Dvořáka za výsledky roku 2019.
Jiří Svoboda se okamžitě Dvořáka zastal.
Dnes na zasedání Rady ČT se rozjela show, ke sledování ve zvuku nebo v online zpravodajství Filipa Rožánka.

Roli bezvýhradného zastánce ředitele Dvořáka si přisvojil Zdeněk Šarapatka, do čela protidvořákovské útočné vozby se postavil Pavel Matocha se sekundanty Hanou Lipovskou a Romanem Bradáčem.
Úspěch jejich útoku byl jen částečný: Petr Dvořák nedostane za rok 2019 bonus v plné výši, ale jen ve dvou třetinách, což stále hravě překoná milionovou částku. Tento kompromisní návrh podal René Kühn, který byl následně zvolen předsedou Rady ČT jako člověk středu. Protidvořákovskou muziku zde bude tvrdit místopředseda Pavel Matocha, který by mě být vyvažován druhým místopředsedou Danielem Váňou.
Že jde o politiku a snahu odrovnat Dvořáka držícího ochranou ruku nad novinářským týmem zpravodajství a publicistiky ČT za každou cenu, i když se ta snaha navenek tváří jako starost o hospodaření s veřejnými prostředky, svědčí fakt, že žádný z diskutujících si nepoložil otázku, kolik programové muziky je možné za daný peníz vyprodukovat. Což jest pikantní zvláště v okamžiku, když hlavní večerní program na ČT1 posledních dnů tvoří prastaré reprízy filmů Marie Poledňákové (1982) a seriál Chalupáři (1975).

x x x
V parlamentu dnes proběhl výběr kandidátů pro doplnění dvou chybějících členů Rady Českého rozhlasu. Ze slyšení ve volebním výboru vyšla šestice kandidátů, v níž kuchař Vodochodský dostal přednost před osvědčenou expředsedkyní Hanou Dohnálkou. Zbývajících pět kandidátů: Ondřej Matouš, René Levínský, Josef Nerušil, exposlankyně Nina Nováková a historik Jaroslav Šebek
x x x
titulní strana Reflexu 6/2020Reflex se "vyznamenal" titulní stránkou spojující hnutí Black Lives Matter s Hitlerovou vizáží. Bylo to nejen trapné, ale také hloupé a negramotné, čehož si všimla zahraniční média, která na rozdíl od provinčních českých editorů vědí, že Black Lives Matter je v podstatě normální široce založená občanská iniciativa, byť má některé extremistické výhonky.
O nevkusných cover obrázcích Reflexu jsem kdysi napsal glosu Prasečí rypák aneb Kde jsou hranice?
x x x
Americkému prezidentovi Trumpovi nevyšla předvolební kampaň restartovaná po koronavirové pauze ve městě Tulsa. Vytrolili ho jeho odpůrci, kteří přes internet zablokovali místa v hale a pak nepřišli, takže hala byla poploprázdná. Záběry skleslého a unaveného Trumpa oběhly Ameriku.
Kromě toho mu jeho bývalý bezpečnostní poradce John R. Bolton mydlí schody knihou "Místnost, kde se to stalo", v níž popisuje své zkušenosti s chaotickým rozhodováním prezidenta.
x x x
V Moskvě se dnes konala "náhradní" vojenská přehlídka k 75. výročí vítězství nad nacistickým Německem, když ta původně plánovaná na 9. květen se nemohla kvůli koronaviru uskutečnit. Na Rudém náměstí pochodovali také vojáci ze spřátelených zemí (republiky bývalého Sovětského svazu, Mongolsko, Čína, ale také Srbsko).

| nahoru |

18. 6. 2020
Česká Nadace OSF (Open Society Fund - ano, kdysi napojená na Sorosovu Open Society Foundation, ovšem od roku 2012 samostatná a závislá na vlastních zdrojích) včera předávala každoroční Novinářské ceny.
Vítězové i devadesátiminutový záznam k dispozici na webu.
Letos poprvé se v rámci jednoho večera vyhlašovali rovněž vítězové Ceny Karla Havlíčka Borovského a Novinářské křepelky udělované Českým literárním fondem.
V prvním případě se laureátem stal redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska, křepelkou ve věku do 33 let Lukáš Valášek. Oba ze stáje mediálního domu Economia.
Zaujalo mě, že známý mladý občanský aktivista Jakub Čech z Prostějova se stal nejen studentem práv, ale také novinářem. V kategorii Cena za regionální žurnalistiku zvítězil jeho příspěvek Továrna na řidičáky.
x x x
Výsledky soutěže Ondřej Fér (manipulatori.cz) komentoval na Twitteru slovy:
"Pojďme si to shrnout. Novinářské ceny byly v zásadě uděleny za práci na tématech, která do veřejného prostoru dávno uvedla malá média jako @DReferendum nebo @Voxpot, @hlidacipes_org a @NEOVLIVNICZ. Na ně žádné ceny nezbyly. Tak bych jim chtěl aspoň poděkovat.".
Díky jeho tweetu, který získal téměř tři stovky lajků, jsem objevil voxpot.cz.
Web novinarskacena.cz by potřeboval aktualizaci. Některá data na něm zamrzla v roce 2018.
Kdysi jsem tu také účinkoval jako porotce.
x x x
Dva ředitelé: Petr Dvořák za ČT a René Zavoral za ČRo pohovořili dnes dopoledne na ČT24 o průzkumu na téma rozhlasový a televizní poplatek a také o finanční situaci médií veřejné služby.
x x x
Na Wikipedii vzniklo nedávno heslo se seznamem odstraněných pomníků v souvislosti s protesty proti rasismu pro smrti George Floyda.
Seznam se během dvou týdnů rozrostl do úctyhodné délky; registruje přes osmdesát soch a památníků v USA i jinde, proti kterým se obrátil hněv protestujícího davu.

Tato ikonoklastie se promítla u nás do posprejování pomníku Winstona Churchilla.
K činu se na webu a2larm.cz přihlásily dvě anonymní osoby, které ve svém prohlášení sečetly Churchillovy hříchy (hladomor v Bengálsku, detenční tábory v Keni apod.) a prohlásily ho za rasistu. Jejich odkaz na myšlenkový experiment s holokaustem pokládam za nevkusný a mimo mísu.
Když jsem si přečetl: "Jsme unavené a frustrované z života ve světě, ve kterém vládnou nespravedlivé pořádky (...) Nechceme se nadále tvářit, že žijeme v nejlepším z možných světů. Společnost se musí proměnit...", padla na mě tíseň, neboť jsem si vzpomněl na všechny ty mladé nadšence z 20. století, kteří své osobní frustrace ventilovali do negace možných světů a nechali se obloudit budováním utopie spravedlivých zítřků. Jak to dopadlo, dobře víme.

x x x
Hrdinou médií minulého týdne se stal předseda Senátu Miloš Vystrčil po emotivně laděné tiskové konferenci z 9. června, na níž oznámil, že přes nejrůznější varování navštíví Tchaj-wan, protože odmítá počítat groše a hájí principy.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček se v pořadu OVM od Vystrčilova postoje mírně distancoval: "Cestu doporučit nemohu, ale není v mých pravomocích ji nějak zakazovat."
Na iRozhlas.cz pak připustil, že komunikace čínské ambasády "není úplně standardní."
x x x
Kronika koronaviru: Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo semafor bezpečných zemí. Ministerstvo zahraničních věcí pak k tomu nabízí Mapu cestovatele, která semafor specifikuje z hlediska pravidel cílové země.

| nahoru |

8. 6. 2020
V pátek 5. června česká média komentovala tyto události:

Kauza "ricin v kufříku ruského diplomata" vyústila ve vyhoštění dvou ruských diplomatů, z nichž jeden na druhého práskal našim biskařům, a ti mu to uvěřili.
Oznámeno Babišem a Petříčkem na tiskovce po zasedání vlády.

x x x
Od pátku končí česká kontrola hranic; jestliže existují nějaká omezení, pak pocházejí z jiných států. Se Slovenskem jsme se dohodli už den před tím po návštěvě premiéra SR Igora Matoviče v Praze.
x x x
Na Staroměstském náměstí byla na Mariánský sloup umístěna kopie Immaculaty, která se do té doby krčila za Týnským chrámem.

Ze své ptačí perspektivy tak mohla přehlédnout nedělní demonstraci na Staroměstském náměstí proti policejnímu násilí a rasismu v USA. Asi 300 lidí, prý to byli většinou cizinci.

x x x
Ovšem v čele nedělních zpráv byly informace o katastrofě, která postihla severní Moravu v podobě prudkých místních bouří a záplav (zatím jeden mrtvý, jedna pohřešovaná). Po dlouhé době sucha již několik dní prší.
x x x
Minulou středu 3. června Rada České televize jednala v novém kompletním složení včetně nedávno zvolených členů Hany Lipovské, Pavla Matochy a Xavera Veselého.
Schůze proběhla překvapivě v klidu, Veselý a Matocha mlčeli, Lipovská kladla věcné otázky a zastala se zástupce veřejnosti, který přijel až z Bruntálu, aby sdělil, že nemá rád Václava Moravce a jeho pořad, a že by ČT1 měla v neděli v poledne vysílat pohádku pro děti (na záznamu od 2:32:30).

V následných rozhovorech jednání Rady ČT komentovali jak Xaver Veselý pro CNN Prima News (Marie Bastlová), tak Zdeněk Šarapatka pro lupa.cz (Filip Rožánek)

Novou radní Lipovskou zase zpovídali v talk show (NE)BLÁZNI na g.cz.
Její lidský profil v podání Tomáše Poláčka se mě snažil přesvědčit, že Lipovská je inteligentní, mladá a slušně vychovaná žena. Dokud však nepoužije svůj kritický rozum (v nějž doufám) a nechá se i nadále manipulovat Janou Bobošíkovou, pak bohužel musím trvat na tom, co jsem o ní napsal před deseti dny.

x x x
Nevím, zda Šarapatkův obdiv vůči generálnímu řediteli ČT není pro Petra Dvořáka spíše Danajským darem. Kvůli svým kontroverzním veřejným prohlášením Šarapatka čelí návrhu na odvolání z funkce, které podala poslankyně ANO Barbora Kořanová.
V rozmezí jednoho dne se s ní na webu objevily dva rozsáhlé rozhovory, téměř jako přes kopírák, jeden v Deníku N a druhý na webu iRozhlas.cz.

| nahoru |

3. 6. 2020
Miloš Čermák v pondělí tweetnul:
"Dekujeme vsem amaterskym epidemiologum a statistikum, odvedli jste kus poctive prace. Ted ale budou mit slovo ti, kteri pres vikend vystudovali ve zrychlenem rezimu obor rasove segregace v USA v historickych souvislostech."

Těmto lidem mohu přispět několika odkazy:

  • Informací, proč vypukly rasové nepokoje před 18 lety v Los Angeles.
  • Vystoupením amerického prezidenta Donalda Trumpa k situaci 1. června,
  • facebookovým statusem bývalého prezidenta Baracka Obamy z téhož dne
  • a vystoupením demokratického kandidáta na prezidentský úřad Joe Bidena z úterka 2. června
  • Český veřejnoprávní rozhlas a televize v rámci vyváženosti dávají hlas i konzervativním pohledům na věc. V Českém rozhlase to je dnes Dušan Neumann, v České televizi včera Roman Joch a Ondřej Hejma (48:54 minuta záznamu).
    | nahoru |

    1. 6. 2020
    Nepokoje v USA, které se po incidentu z minulého úterý 26. května rozšířily z Minnesoty do dalších měst Spojených států, nabyly na síle o víkendu 30.-31. května.
    Je to situace, která nahrává sledovanosti novému zpravodajskému TV kanálu CNN Prima News, který má přes CNN informace od pramene a z první ruky.
    DODATEK 2.6.: Devítiminutové video z dílny The New York Times s přehlednou rekonstrukcí události, jež vedla ke smrti George Floyda, mě znovu překvapuje tím, kolik videokamer - těch veřejných i soukromých - je stále v permanenci. Sestavil redaktor Evan Hill.
    x x x
    Právě dnes oslavuje zpravodajská stanice CNN 40 let své existence. Před patnácti lety jsem k výročí CNN napsal článek do Lidových novin. Od té doby se mnohé změnilo.
    Změnil se vrcholový majitel, kterým se stal dřívější telekomunikační, dnes mediální koncern AT&T.
    Při kampani před prezidentskou volbou v roce 2016 Donald Trump označil CNN za Clinton News Network a vloni v březnu v rámci reorganizace zanikla firma Turner Broadcasting, která se začlenila do střechové mediální divize WarnerMedia News & Sports.
    Některé klíčové momenty z historie CNN shromáždila zde.

    | nahoru |

    30. 5. 2020
    Kronika koronaviru: Od pondělka 25. května nenosíme venku roušky, otevírají se hospody, děti ze škol prvního stupně chodí do školy (uvádím jen pro záznam). Počet hospitalizovaných klesl ze tří stovek na polovinu, statistiky denních úmrtí se pohybují v jednotkách.
    x x x

    Sněmovna ke svým třem přerušeným schůzím (stav 30.5.) přidala čtvrtou s programem "Vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru na území České republiky a opatření k prevenci druhé vlny."
    Ve čtvrtek se o věci debatovalo čtyři hodiny - bez výsledku (schůze přerušena do 4.6). Než se poslanci dostali k prvnímu bodu, uběhly téměř tři hodiny. To proto, že každý cítil potřebu se vyjádřit: všichni místopředsedové PSP, všechny poslanecké kluby, jakož i dotčení ministři. Nejdéle mluvil (35 minut) ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
    Už v úterý 26. května se Sněmovna rozhodla, že trvá stav legislativní nouze, takže zákony se mohou projednávat ve zkráceném jednání.

    x x x
    Ve středu 27. května Sněmovna zvolila v druhém kole zbývající tři členy Rady České televize. Účast v tajné volbě byla mimořádně velká.
    Vysoce nastavené kvorum 97 překročili a byli zvoleni Hana Lipovská (114), Pavel Matocha (108) a Lubomír (Xaver) Veselý (111).
    Počet odevzdaných hlasů pro tyto kandidáty se příliš neliší, z čehož je jasné, že se hlasovalo nikoli individuálně, ale podle stranického klíče, nikoli podle kvalifikace, ale podle politického rozhodnutí. Neformální koalice poslanců ANO s lidmi z SPD, KSČM, a nezařazenými dává při plné účasti 118 hlasů.

    Při volbě nových členů do Rady Českého rozhlasu kvorum 97 hlasů nepřekročila expředsedkyně Hana Dohnálková (64), ani historik Jaroslav Šebek (69), takže Rada ČRo bude několik dalších měsíců neúplná v sedmi lidech; zatím jen s místopředsedy Tomášem Kňourkem a Miroslavem Dittrichem, což jest jakási dočasná remíza, kterou lze očekávat i u Rady ČT.

    K tématu jsem napsal zvláštní komentář "Rada ČT a její noví členové."

    x x x
    Z "mediálních" témat týdne vybírám:

    Jaromír Soukup překvapil, když ve středu do svého pořadu Aréna pozval Jindřicha Šídla, Luďka Staňka a Xavera Veselého.
    Soukup zřejmě došel k poznání, že bez rozhovorů s prezidentem více Okamury TV Barrandovu více diváků nepřinese, a tak loví v nejrůznějších - i liberálních a sluníčkářských vodách (např. Kocáb).
    Přestože se Soukup jako moderátor snažil přítomné novináře přimět k politickým stanoviskům, debata se nakonec zvrhla v přátelské posezení novinářů, při němž nikdo nikoho nenapadal, a divák se mohl dozvědět také něco o zákulisí médií (Soukup: diváci stoupají, ale reklamy je málo, kdyby nebylo "Mých zpráv", stálo by zpravodajství TV Barrandov 100 milionů ročně, majora Zemana už nekoupím, ČT ho prodává draze, TV Barrandov mě stojí 600 tisíc denně bez programu apod.).
    Pozoruhodná byla rovněž shoda všech přítomných při kritice hradního personálu.

    x x x
    CNN Prima News do svého pořadu "K věci" pozvala mluvčího prezidenta republiky Jiřího Ovčáčka, který pozvání přijal. Hlavní téma: "prezident a Čína."
    Na osobní otázku, zda je vhodné "tak ostře, tak vyhroceně" vystupovat na sociálních sítích, Ovčáček odpověděl kladně, "protože mám velký vzor a to je Donald Trump. A víte proč? Protože ten Twitter je mimořádně úspěšný". Úspěšnost Twitteru Ovčáček vidí ve dvou ohledech, jednak nepotřebujete média, protože máte vlastní médium, a je to prý také dobrý servis pro novináře.
    x x x
    Právě Donald Trump se poprvé na Twitteru setkal s kritikou své komunikace, když se u jeho tweetu o možných podvodech při korespondenční volbě objevil vykřičník a výstražné okénko s odkazem korigujícím Trumpovo tvrzení.
    Trump okamžitě spustil pokřik o omezování svobody projevu a podepsal exekutivní příkaz, který požaduje přezkoumání paragrafu 230 telekomunikačního zákona, jenž na jedné straně uvádí, že poskytovatel služeb není vydavatelem, ale v odstavci c) umožňuje, aby provozovatel služby mohl do obsahu zasahovat.
    Aby toho nebylo málo, Twitter zasáhl proti dalšímu Trumpovu tweetu kvůli glorifikaci násilí. Tentokráte byl tweet překryt sdělením: "Tento Tweet porušil pravidla Twitteru ohledně oslavování násilí. Twitter však určil, že zachování dostupnosti tohoto tweetu může být ve veřejném zájmu," na jehož konci se po kliknutí původní Trumpův text objeví.
    x x x
    Násilí vypuklo v USA poté, co v úterý 26. května v Minnesotě běloští policisté udusili 46letého Afroameričana George Floyda, kterého se snažili zatknout na základě udání, že chtěl v samoobsluze zaplatit padělaným šekem.
    Podle policistů se strážníkům vzpouzel a byl pod vlivem alkoholu či drog.
    I když se tentokráte neopakovala situace z roku 1992, kdy soudní osvobození policistů, kteří brutálně zmlátili černocha Rodney Kinga, se stalo rozbuškou násilných rasových nepokojů, i když FBI jednoho z policistů okamžitě obvinila z vraždy, protestům a nepokojům, které provázelo rabování, to stejně nezabránilo. Protesty trvají do dneška.

    | nahoru |

    19. 5. 2020
    Kronika koronaviru: V neděli 17. května skončil prodloužený nouzový stav, vláda pokračuje v rozvolňování zákazů. Od 25. května budeme moci chodit do bazénů, hotelů i hospod, hromadná doprava se vrací k normálu, z ruzyňského letiště odstartovala první letadla, připravuje se otevření hranic.
    Včerejší počet nově nakažených přesahující stovku sice trochu vystrašil, ale většinou prý jde o izolované místní výskyty (např. jeden šiřitel, více nakažených v jednom podniku).
    x x x
    Na mediálních frontách vše při starém.
    Mám pocit, že nedělní Partie Terezie Tománkové – prodloužená na CNN Prima News o hodinu přes poledne – začíná šlapat na paty konkurenci OVM; viz hvězdnou sestavu Babiš, Hamáček, Bartoš, Fiala v Partii 10.5.. Nebo médii široce citované grilování Vojtěcha Filipa v Partii 17.5. za jeho rozhovor pro ruský armádní deník Krasnaja zvezda.
    x x x
    Nebýt článku Génius hybridní války, nedozvěděl bych se, že tu od března funguje nová webová stránka isde.cz Institutu svobody a demokracie, založeného v prosinci 2019 Janou Bobošíkovou.
    Od března vyprodukoval ISDE patnáct textů, z nichž čtyři publikovala idnes.cz (MF Dnes) a ten poslední o Sorosovi převzala Česká pozice v Lidovkách, o reprintech na jiných webech ani nemluvě.

    Janu Bobošíkovou zřejmě nadzvedlo, že rozhovor s Georgem Sorosem v regionálním německém deníku Augsburger Allgemeine převzal v učesané podobě mezinárodní Project Syndicate (podporovaný vedle řady jiných sponzorů též Sorosovou OSF), a přeložil ho také do češtiny.

    Točit se na formulačních nepřesnostech a faktických pochybeních (z nichž některé mají spíše povahu interpretace, o níž lze diskutovat), nepochopit redakční úpravu původního německého textu do uhlazenější mezinárodní verze a nazývat to „exponenciálním řetězením desinformací a fake news,“ nebo označit běžný rozhovor se stárnoucím patriarchou, jenž rád rozdává své rozumy, za příklad "globální anatomie tvorby a šíření lži" a vedení hybridní války, to by snad nedokázal ani Kojzar blahé paměti.
    Divím se, že na těchto Bobošíkové primitivních pamfletech participuje Hana Lipovská, možná budoucí (?) členka Rady ČT.

    x x x
    Téměř všechna média zaregistrovala úvodník majitele Literárních novin a webu literarky.cz Miroslava Pavla: pozastavuji vydávání Literárních novin. Na jak dlouho? Nevím, možná se situace zlepší, možná se najde investor, který bude mít zájem navázat na vykonanou práci s oživením jedné z nejstarších mediálních značek na českém trhu. V každém případě bude pokračovat web literarky.cz.“
    Důvod? „Přestaly se prodávat knihy (tím pádem zcela zmizela inzerce nakladatelů a knihkupců) a ohroženy jsou i nejrůznější speciální přílohy, které byly jedním z hlavních zdrojů příjmů Literárních novin.“
    Jedna z těchto příloh, vydávaných od loňského léta, kdy se literárky konečně dostaly z červených do černých čísel, se pravidelně věnovala čínským tématům.
    Kdysi mne Miroslav Pavel požádal, abych mu napsal, co si o jeho listu myslím. Pro zájemce dávám do přílohy ve wordu.
    x x x
    Americký prezident Donald Trump napadl svého mediálního spojence - televizní kanál Fox News. Asi proto, že varoval před Trumpovými léčebnými metodami?
    Aby odvrátil pozornost od svého chaotického rozhodování ve věci Covid-19, Trump si vymyslel heslo Obamagate obviňující předchozího prezidenta z jakéhosi zločinu, jehož podstata není zatím vůbec jasná.

    | nahoru |

    14. 5. 2020
    Asi nemá smysl zaznamenávat každou mediální přestřelku mezi novináři a politiky, ovšem ta včerejší týkající se ministryně financí, stojí za zmínku, protože může sloužit jako názorný příklad vzájemného vztahu mezi mainstreamovými médii a sociálními sítěmi, které v procesu komunikace sehrávají roli katalyzátoru a akcelerátoru. Zde jsou základní fakta.

    Ondřej Houska v Hospodářských novinách zveřejnil článek (v 0:00 hodin) s titulkem "Ministři financí zemí EU rozdělují biliony bez Aleny Schillerové. Důvodem je její slabá angličtina." Na článek v 9:30 upozornil na svém twitterovém účtu (4591 sledujících).

    Tématu se pak zmocnili diskutéři na sociálních sítích způsobem, který neměl daleko k shitstormu - vytáhly se staré záběry s chabou angličtinou ministryně včetně jejího CV se seznamem znalosti cizích jazyků, objevily se posměšky a nadávky.
    Ministryně (její PR tým?) odpověděla: "Obyčejná lež. V Bruselu hovořím zásadně anglicky, tlumočníka nevyužívám. Na zasedání Euroskupiny a Rady Ecofin jezdím naprosto pravidelně.", na což Houska později odpověděl, že mu šlo o videokonference, nikoli o zasedání v Bruselu.

    Korunu všemu pak nasadila Marie Bastlová - dříve ČRo, nyní (opravuji a Marii Bastlové se omlouvám, byla to Lucie Hrdličková), redaktorka CNN Prima News - která na Schillerovou nastražila past - dohodla si s ní rozhovor a pak na ni vybalila otázku anglicky, na což Schillerová reagovala tím, že se beze slova otočila a odešla.
    Ukázky se odpoledne objevily na webu cnn.iprima.cz, zároveň na twitteru i na Facebooku, večer pak to bylo jedno z hlavních témat Hlavních zpráv.

    Jeden z diskutujících na twitteru situaci komentoval slovy: "Sice chápu, že člověk občas chce změnu, nicméně stejně nechápavě sleduji tu jízdu kvalitních novinářů na bulvární skluzavce pod značkou PrimaCNN."

    x x x
    DODATEK 15.5. 8:00: Při psaní výše uvedeného textu včera večer jsem netušil, že ještě před Marií Bastlovou Lucií Hrdličkovou vystartoval na ministryni Schillerovou pořad 168 hodin, který svůj úlovek zatím nezveřejnil (bude až v neděli?). Ministryně o tom psala už včera ve svém tweetu "Nejdřív mě z angličtiny zkoušela ČT..."
    Podle Marka Wollnera "rozhovor proběhl zajímavě", bude delší a vedl ho rodilý mluvčí.

    Luděk Staněk to na twitteru okomentoval: "...to prepadeni Schillerovy tymem CNN Prima je ukazalo, jak silene se ted micha entertainment a zpravy."
    Souhlas a otázka: Je pořad 168 hodin satirickým formátem?? Něco jako Last Week Tonight Johna Olivera (vzor Jindřicha Šídla)?

    Jeden pamětník na twitteru připomněl, že Dinah Spritzer (NYU v Praze) před léty takhle vyzkoušela více českých politiků.

    Dodatečně ještě jeden dodatek, který podle mého názoru stojí za to, aby u této debaty byl uchován: komentář Miloše Čermáka "Náš starý mindrák z angličtiny, dejme si s ním už pokoj."

    | nahoru |

    13. 5. 2020
    Kronika koronaviru: počet nově nakažených stále pod hranicí padesáti osob denně, počet hospitalizací klesá a tak v pondělí 11. května přišlo první větší rozvolnění karantény, umožňující mj. návštěvy restaurací ve venkovním prostoru (zahrádky) a kulturních akcí a zařízení.
    Včera se čeští fotbalisté dohodli, že první a druhou ligu letos dohrají ve zkrácených termínech.
    x x x
    Se zájmem a trochu závistivě (při srovnání s úrovní některých našich ústavních činitelů) jsem sledoval vystoupení některých státníků k výročí konce Druhé světové války v Evropě.
    Mám na mysli například projev britské královny Alžběty pronesený na hodinu přesně jako projev jejího otce před 75ti lety 8. května 1945, zvláště větu, že "největším uctěním památky obětí války je to, že země, které byly kdysi zapřisáhlými nepřáteli, jsou nyní přáteli, a pracují bok po boku ve prospěch míru, zdraví a prosperity nás všech.

    Nebo projev německého prezidenta Frank-Walter Steinmeiera, který pokračoval v odkazu svého předchůdce Richarda von Weizsäckera, jenž v roce 1985 poprvé označil 8. květen 1945 jako den osvobození Německa "von dem menschenverachtenden System der nationalsozialistischen Gewaltherrschaft." Steinmeier dokonce k němu přidal "den vděčnosti".
    Toto osvobození, které podle Steinemeiera přišlo zvenčí, je však třeba podoporovat osvobozením vnitřním - osvobozením od svodů a pokusů nového nacionalismu.

    Na Steinemeirovu řeč reagovala poslanecká frakce AfD zaprotokolováním sněmovnho tisku odmítajícího "všeobecnou osvobozovací rétoriku" a žádajícího vládu, aby pod patronací Bundestagu vytvořila pomníky německých obětí světové války a poválečného období.
    Steinmeier asi ví, proč své občany k vnitřnímu osvobození vyzývá. Obávám se však, zda to není volání do prázdna.

    Řeč Vladimíra Putina 9. května byla stručná. Vyzdvihl význam dne, uctil památku obětí a slíbil, že oslava výročí a vojenská přehlídka se uskuteční někdy později.
    Kdo měl zájem, jak proběhly oslavy Dne vítězství 9. května v Rusku, mohl se to dozvědět v rozhovoru Haló novin s ruským velvyslancem Alexandrem Vladimirovičem Zmejevským. Také o akcích Nesmrtelného pluku, který letos nepochodoval po ulicích, ale proběhl online na internetu - včetně hackerských útoků.

    x x x
    Pražský primátor Zdeněk Hřib, ročník 1981, může posloužit jako důkaz katastrofální výuky dějepisu po roce 1989. Jinak by nemohl v projevu k výročí Pražského povstání prohlásit, že na Sovětský svaz "třeba pohlížet také jako na jednoho ze strůjců tohoto nejkrvavějšího konfliktu v dějinách lidstva, který byl po první dva roky války spojencem nacistického Německa."
    Při takovém způsobu argumentace by se mohl Hřib vzít za ruku s některými ruskými propagandisty, kteří označili za strůjce války Poláky, argumentujíce smlouvou mezi Pilsudskim a Hitlerem z roku 1934.

    Naštěstí pohled historika Jana Rychlíka na květnové povstání a roli sovětské armády, publikovaný v Právu a na Aktuálně.cz může být pro generaci tápající ve znalostech historie Druhé světové války dobrým poučením. Končí slovy: "Vojákům všech národností někdejšího SSSR, kteří se přičinili o porážku Německa a tím umožnili obnovu československého státu, budeme vždy vděčni, avšak politicky z toho pro dnešní Českou republiku nic nevyplývá: politický odkaz osvobození Prahy v roce 1945 totiž již neplatí."

    x x x
    Mediální i diplomatické konflikty spojené s výročím konce Druhé světové války v Evropě během posledních dnů ustoupily do pozadí před evergreenem zvaným koronavirus.
    Přesto jsem si zpětně vyhledal novelu ruského trestního zákona, odsouhlaseného Dumou 31. března a podepsaného Putinem 7. dubna, který přidává do zákoníku nový trestný čin v paragrafu trestajícím "zničení nebo poškození vojenských hrobů umístěných na území Ruské federace nebo za jejími hranicemi, jakož i památek, stél, obelisků a jiných memoriálních zařízení nebo objektů, které zachovávají vzpomínku na ty, kteří zemřeli při obraně vlasti," Zda se do tohoto paragrafu vejde i pomník maršála Koněva, uvidíme.
    x x x
    Lidové noviny zrekonstruovaly v sobotním vydání 9. května pobyt údajného ruského agenta s ricinem, který už má jméno. Je jím Andrej Viktorovič Končakov a podle Janka Kroupy na Seznamu Zprávy se kamarádí se Zdeňkem Zbytkem. Končakov v Praze šéfuje pobočce federální agentury Rossotrudničevstvo.

    | nahoru |

    7. 5. 2020
    Kronika koronaviru - Studie o imunizaci české populace zjistila, že se s covidem-19 u nás setkalo jen málo lidí, z čehož vyplývá, že to setkání většinu z nás teprve čeká. Dobrá či špatná zpráva?
    Dnešní tiskovce rozumím asi takto: nedá se nic dělat, postupně budeme muset pouštět virus mezi lid s nadějí, že nekontrolované šíření zvládne chytrá karanténa.
    x x x
    První květnové dny v médiích jsem popsal ve zvláštním textu o májovém mediálním víkendu, v němž dominantní místo zaujal start televizního zpravodajského kanálu CNN Prima News.

    Šéf Primy Marek Singer v rozhovoru pro Deník řekl: "Do roka bychom chtěli mít 1,5 procenta sledovanosti, což je v relaci k ČT24 rozumná ambice." A také: "Nechceme ubírat diváky ČT24, protože vedle veřejnoprávní platformy je tu místo pro komerční zpravodajství."
    Podle mého názoru jediná šance, jak se dostat na 1,5 procenta, je právě odlákání části diváků od ČT24 - například v době nekonečných tiskových konferencí parlamentních klubů.

    x x x
    Česká kancelář ověřování nákladu tisku Audit Bureau of Circulations zveřejnila zatím neověřená data za březen, měsíc, v němž byla vyhlášena karanténa a nouzový stav. Dal jsem si tu práci a porovnal březnová data s únorem.
    U deníků pokles prodeje zaznamenali všichni, ale nejhůř je na tom deník Sport, kterému ubyla čtvrtina platících čtenářů, jinak se pokles pohyboval kolem snesitelných pěti procent.
    Duben však může zaznamenat další sešup, protože zde karanténa trvala celý měsíc, nejen dva týdny.
    x x x
    Hlídací pes dnes zveřejnil zajímavou anketu na téma, jak současnou situaci prožívají šéfredaktoři. Šéfredaktor Echo 24 Dalibor Balšínek zde tvrdí, že deník Lidové noviny hledá nového vlastníka.
    x x x
    Vydavatelství Economia oznámilo, že páteční vydání Hospodářských novin nebude od června doprovázeno barevným magazínem Ego! Šetří se všude.
    x x x
    Jaromír Soukup prý zvažuje nákup chřadnoucího vydavatelství Mladá fronta (týdeník Euro, měsíčník Profit a další např. zdravotnická a dětská periodika).
    x x x
    V rozhovoru pro Seznam zprávy 3. května Jaroslav Tvrdík na adresu Jaromíra Soukupa řekl: "Považuji za chybu, že se pan Jaromír Soukup z úspěšného generálního manažera svých firem stal moderátorem televizních pořadů na plný úvazek. Jsme přesvědčeni o tom, že společnost Médea dnes nepřímo dotuje televizní vysílání a nepřejeme si další pokračování tohoto stavu."
    x x x
    Ve snaze upoutat pozornost na svoji one-man-show v TV Barrandov ve středu 6. května Jaromír Soukup po roční pauze resuscitoval pořad Aréna, do něhož pozval pražského primátora Zdeňka Hřiba, řeporyjského starostu Pavla Novotného, poslance Jaroslav Foldynu a Leo Luzara.
    Zvolené téma Pražské povstání, vlasovci, Koněv, koronavirus a přítomnost nezvladatelného (a nevychovaného) bulvárního performera Pavla Novotného znemožňovala jakoukoli rozumnou debatu, sociální sítě měly co komentovat.
    Přestože na YouTube sledování záznamu pořadu má už pětimístná čísla - ve sledovanosti se včerejší skandalizující Aréna do první desítky televizních pořadů nedostala.

    | nahoru |

    28. 4. 2020
    Kronika koronaviru - počet nově nakažených zatím stále klesá, počet hospitalizovaných nikoli, ale nezvyšuje se nad průměr posledních dnů, tj cca 360.

    Po celodenní debatě Sněmovna schválila prodloužení nouzového stavu do 17. května, což jest kompromis, neboť vláda - která se na radu epidemiologů sjednotila v názoru, že nouzový stav by se měl prodloužit - tak chtěla učinit do 24. května.

    BTW - cožpak si opoziční politici neuvědomují, že svými sáhodlouhými protivládními exhibicemi ve Sněmovně (dnes například poslanec Stanjura přes půl hodiny v primetimovém čase od 18:30) lidi spíše naštvou, než získají?

    x x x
    Reportéři ČT, kteří živě vysílají z exteriéru na Malostranském náměstí, se občas setkají s překvapením.
    Třeba když dnes kolem moderátora Tomáše Drahoňovského v přímého vstupu proběhl demonstrant a hodil na něj koblihu. Dotyčný běžel s kamerou, asi aby se zviditelnil na sociálních sítích.
    Nebo když se postaví opodál někdejší reportérka Železného Novy Jana Peterková, a začne do megafonu vyvolávat své názory o vládě a koronaviru.
    x x x
    Škoda, že zajímavý článek Martiny Vojtěchovské v Deníku N je za paywallem.
    Jeho titulek "Posílení Číňanů v Soukupově agentuře kormidlem českých mainstreamových médií neotočí" je odpovědí všem panikářům, kteří po majetkových přesunech s Soukupově agentuře Medea bijí na poplach před čínským vlivem v médiích.
    x x x
    Server Info.cz dnes zveřejnil situační zprávu o tom, kdo by mohl být předsedou Rady ČT, až v květnu skončí mandát Janu Bednářovi. Nikdo to prý nechce dělat, takže to asi zbude na někdejšího provozního ředitele ČT Vladimíra Karmazína.
    x x x
    Kdo si ještě dnes pamatuje na zvláštní schůzi Sněmovny svolanou na 2. dubna roku 2003 s jediným bodem programu: Návrh na odvolání členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání RRTV.
    Pod dojmem prohrané mezinárodní arbitráže ve věci televize Nova a částky desti miliard Kč, kterou musel stát zaplatit, se poslanci rozhodli svalit vinu na regulátora RRTV, který v tom byl víceméně nevinně. Navrhli předsedovi vlády, aby Radu odvolal, což on učinil, aniž zkoumal důvody, které - jak se později ukázalo - nebyly dostatečně průkazné.

    Po sedmnácti letech od události a po třinácti letech od podání žaloby na uhrazení ušlé mzdy (čtyři roky před tím trvalo rozhodnutí správního soudu ve prospěch žalobců) nyní šest bývalých členů RRTV (Zdeněk Duspiva, Pavel Foltán, Josef Musil, Jiří Novotný, Petr Štěpánek a Petr Žantovský) si rozdělí přes 14 milionů Kč.
    Historii sporu vloni pro Česká média popisoval - samozřejmě ze svého pohledu - Petr Štěpánek. Kdysi jsem se k odvolání členů RRTV také vyjadřoval.

    x x x
    Deník N a Respekt poskytly prostor ekonomu Danielovi Münichovi, kterého náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula vykázal ze zasedání poradního sboru Ústředního krizového štábu kvůli tomu, že Münich mediálně dehonestuje.
    Münich je v čele iniciativy IDEA antiCOVID-19, která zpracovala matematické modely pro chytrou karanténu. Do těchto modelů však chybějí data, které epidemiologové nechtějí? nemohou? zatím dodat.
    Jedním z lidí, kteří ty modely připravovali, byl i náš Martin.

    | nahoru |

    23. 4. 2020
    Dnešní den byl bohatý na události s koronavirem, vše se točí kolem otázek: Prodloužit nouzový stav? Pustit děti do škol? Uvolnit některá omezení co nejdříve?

    Do této debaty nedávno vstoupila výzva jedenácti respektovaných lékařů (mezi nimi Kolář, Pirk, Höschl, rektor UK Zíma) k uvolnění některých přísných zákazů na jedné straně a na straně druhé dopis Jana Hamáčka premiérovi Babišovi, v němž varuje před následky, které by opuštění nouzového stavu přineslo. Jak známo Babiš nouzový stav prodlužovat nechce.
    Sociální sítě jako prostředek komunikace koaličních partnerů a členů jedné vlády? Poněkud zvláštní, čehož si všiml také David Klimeš.

    x x x
    Mimořádné zasedání vlády k tématu bylo asi dramatické (viz informaci z dalšího odstavce). Plánovaná tiskovka se nekonala ani ve 12 ani ve 14 hodin, pak se zasedání muselo přerušit, neboť premiér Babiš se zúčastnil videokonference Evropské rady, která se pokouší dohodnout na novém Marshallové plánu na záchranu evropské ekonomiky po koronaviru. Podle nočních zpráv se evropští lídři opět neshodli, kde a jak na to vzít peníze.
    Německá kancléřka Merkelová po zasedání oznámila, že bez solidarity to nepůjde, čímž naznačila svým krajanům, že Německo to bude stát opět nějaké peníze.
    x x x
    Mezitím dopoledne vybuchla bomba ve formě rozhodnutí Městského soudu v Praze, který vyhověl žalobě aktivisty v oblasti zdravotnického práva Ondřeje Dostála, a s účinností od 27. dubna zrušil čtyři mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví (z 23. března, 26. března, z 15. dubna a 17. dubna) omezující volný pohyb a maloobchod. Podle rozsudku jsou nezákonná, protože je nepřijala vláda podle krizového zákona.
    x x x
    Vláda pokračovala v jednání (bez předsedy vlády?) a nakonec na tiskovce v půl desáté večer se veřejnost dozvěděla výsledek: Podle Hamáčka vláda požádá parlament o prodloužení nouzového stavu do 25. května, podle Votěcha se na tom ještě pracuje, podle Prymuly díky příznivému vývoji epidemie se urychlí uvolňování restrikcí. Především se od pátku ruší zákaz volného pohybu, který byl v platnosti od 16. března.
    Poslanec Dominik Feri některé rozpory v informacích Hamáčka a Vojtěcha komentoval slovy: "Kdo dneska půjde brzo spát, ten přijde o 8 různých názorů od 3 členů vlády."
    x x x
    Ve víru těchto důležitých událostí zanikla taková rozhodnutí, jakým bylo jmenování Michala Haška volebním manažerem ČSSD, což lze chápat jako Hamáčkovo taktické rozhodnutí svědčící o tom, že v ČSSD je zřejmě více soupeřících křídel, které předseda musí uspokojovat.
    x x x
    Nový zpravodajský televizní kanál CNN Prima News začne vysílat 3. května večer. Oznámila to dopolední facebooková prezentace, kterou později doplnila odpolední tiskovka s ředitelem Singerem. Vše podrobně popsáno a zmapováno Filipem Rožánkem na Lupě.
    Vedle tradiční dvojice moderátorů Voříšek/Doležalová novou tváří CNN Prima News budou nováčci Markéta Dobiášová (dříve ČT) a Pavel Štrunc (dříve info.cz). Všechny tváře CNN Prima News jsou k prohlédnutí na mediar.cz.

    | nahoru |

    19. 4. 2020
    Koronavirus v ČR nyní: převládá názor, že "z nejhoršího jsme venku", nakažených příliš nepřibývá, denní fatální případy lze spočítat na prstech.
    Dnešní večerní stav: 6701 nakažených, 390 hospitalizovaných, z toho ve vážném stavu 84, mrtvých 186 (od 22.3.). Připomeňme si, že dle statistik v České republice umírá 300 lidí denně.

    Množí se hlasy, zda by se neměl vracet život do normálních kolejí rychleji. Spor epidemiologové vs. ekonomové se promítá do četných komentářů, které reagují na kličkování vlády (viz např. stanoviska Hamáčka, Prymuly, Babiše). Deficit státního rozpočtu se má zvýšit na 300 miliard Kč.

    x x x
    V dnešním rozhovoru pro Press Klub rozhlasové stanice Frekvence 1 musel prezident Zeman čelit otázce, co říká zabijačce v Osvětimanech v době zákazu shlukování většího počtu osob. Konala se v hospodě hradního kancléře Vratislava Mynáře a zúčastnilo se jí šest osob.
    Zpráva bulvárního Blesku se stala víkendovým hitem sociálních sítí.
    x x x
    Mezi oblasti lidské činnosti, které s obavami očekávají, co s nimi pandemie koronaviru a následný hospodářský pokles udělá, patří média. Jejich vyhlídky podle mého názoru sice nejsou tak špatné, jako u cestovního ruchu a nejrůznějšího zábavního průmyslu vydělávajícího na masových akcích, ovšem nejistota je velká.
    Stále čekám, kdy audit abccr.cz vydá zprávu za březen, která ukáže pokles prodaného nákladu periodického tisku po vyhlášení nouzového stavu.

    Ti, co jsou slabší v kramflecích, už reagují. Podle webu mediaguru.cz vydavatelský dům Empresa media (Jaromír Soukup), který už na začátku dubna oznámil pozastavení papírového vydání týdeníku Týden po dobu karantény, v budoucnu chce udělat z týdeníku Týden měsíčník.

    x x x
    Když vloni na konci roku opustila valná část redaktorů ekonomický týdeník Euro (vydavatelství Mladá fronta - Savov), odcházející šéfredaktor Eura Vadim Fojtík v čele veteránů ekonomické publicistiky (Pavel Páral, Miroslav Zámečník, Daniel Deyl) oznámil založení nového ekonomického týdeníku Hrot.
    Po vzniku newletteru a webové stránky tydenikhrot.cz mělo v dubnu následovat tištěné vydání. Vidím to s otazníkem.
    x x x
    Když vloni v dubnu slibovalo vedení TV Prima, že nový televizní zpravodajský kanál CNN Prima News začne vysílat "během následujících dvanácti měsíců", měli bychom ho tedy už dnes na obrazovkách vidět jinak, než ve vysílaném promo šotu.
    Není však vyloučeno, že CNN Prima News chce dodržet českou televizní tradici, při níž nové programy a inovace (druhý program ČST, barevné vysílání, ČT24, nemluvě o startu televizního vysílání v roce 1953), vznikaly vždy začátkem května.
    x x x
    Mezi události, které pandemie koronaviru neovlivnila, bylo vyhlášení vítězů letošního ročníku soutěže World Press Photo. Vyhrál japonský fotograf se snímkem ze Súdánu.

    Na druhé straně, na letošní Svět knihy 2020 mohu zapomenout. Úvaha, že by se mohl pražský knižní veletrh odložit, a konat až na podzim, knihkupci a nakladatelé odmítli. Doufejme na shledanou v příštím roce.

    x x x
    Málem bych zapomněl. Kvůli peripetiím s koronavirem jsem zapomněl zmínit v Louči mediální kauzu s odstraněním pomníku maršála Koněva v Praze 6. Stalo se tak v pátek 3. dubna v době hluboké karantény. Vyvolalo to řadu incidentů na diplomatickém bojišti i u budov českých zastupitelských úřadů v Rusku. Podle mne dosti nešťastná záležitost, která jen bude nahrávat na smeč ruským Okamurům.

    | nahoru |

    16. 4. 2020
    Situace s koronavirem se mění každým okamžikem, po Velikonocích je všechno trochu jinak.
    Link na webovou stránku Ministerstva zdravotnictví o pravidlech karantény, který jsem tady umístil před třemi dny, zmizel.
    Přišlo totiž nové mimořádné opatření ze včerejška o volném pohybu, kterým se ruší dokument z 10.dubna, jenž s účinností od 11. dubna rušil mimořádné opatření MZDR ze 6. dubna, které tehdy rušilo mimořádné opatření MZDR z 30. března, jež následovalo po zcela prvním rozhodnutí vlády z 15. března o celostátní karanténě – zákazu volného pohybu osob do 24. března, později prodlouženého do konce března (zpočátku na základě krizového zákona, prodloužení se přehrálo na zákon o ochraně zdraví).

    harmonogram uvolňování opatření karanténa koronavir To „všechno jinak“ je obsaženo v nově přijatém harmonogramu uvolňování opatření ve školách, podnikatelských a dalších činností přijatém na úterním zasedání vlády 14. dubna.
    Shrnuto do přehledného letáčku a promítnuto do řady mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví.

    x x x
    Povelikonoční provoz jakoby se vrátil do doby předkoronavirové, přinejmenším na silnicích. Myslím, že situaci dobře vyjádřili policisté z Pardubic, když na svůj twitterový účet napsali: „Vzhledem k tomu, že nařízení vlády jsou tak plná výjimek, že jejich vymáhání dnešním dnem ztrácí význam, prosíme vás jako@MpPardubice o jedno: Buďte maximálně odpovědní. Je to hlavně na vás. Děkujeme.“.
    x x x
    Včera 15. dubna Česká televize věnovala nové situaci tříhodinový speciál Událostí, komentářů s názvem Česko na křižovatce Premiéra Andreje Babiše hodinu zpovídal Martin Řezníček, s ministrem školství Robertem Plagou debatovala Světlana Witowská.
    Besedu s profesorem Prymulou, fyzioterapeutem Kolářem, imunologem Hořejším a docentem Balíkem moderoval Daniel Stach.
    A nakonec o hospodářství s Danielou Písařovicovou diskutovali Vladimír Dlouhý, Daniel Beneš, Mojmír Hampl a Josefa Středula.
    Média měla co komentovat.
    x x x
    Jak to vypadá, velmocím USA a Rusku začíná téci do bot.

    Pandemie v USA překonává rozměry všech ostatních zemí: dnes přes 600 tisíc nakažených, 30 tisíc mrtvých.
    Tiskovky Donalda Trumpa plné siláckých prohlášení a snahy obhájit své konání před veřejností vyvolávají rozpaky. Mám na mysli tiskovku z 13. dubna s propagačním videem, které CNN z přenosu vypnulo.
    Nebo tiskovku ze 14. dubna, na níž se Trump snažil svést vinu za své zanedbání na Světovou zdravotnickou federaci WHO, která ho prý špatně informovala, tiskovku, na níž si pozval lékaře, kteří vládu chválili.

    Tím mi připomněl něco podobného, co se událo 13. dubna v Kremlu, kde Vladimír Putin zrežíroval videokonferenci o epidemii koronaviru, podle níž je všechno pod kontrolou, také s pochvalou vlády.
    O tom, že epidemie v Rusku nabírá na síle, kterou oficiální statistiky zřejmě nejsou schopny přesně zaznamenat, svědčí dnešní odložení vojenské přehlídky a veřejné oslavy 75. výročí ukončení Dhttps://www.tagesschau.de/inland/rede-vonweizsaecker-wortlaut-101.htmlruhé světové války, která se měly konat 9. května.
    O situaci v Rusku a selhání Putina dnes psala Petra Procházková v Deníku N (bohužel za paywallem)

    | nahoru |

    13. 4. 2020
    Dnešní stav koronaviru v ČR: 5991 nemocných, 467 uzdravených, 139 mrtvých, počet osob v těžkém stavu 100.
    Vláda prodloužila nouzový stav do 30. dubna. Schváleno parlamentem, který ve dnech 7.-9.dubna stihnul hned tři schůze.
    x x x
    Slunečné počasí a otevřené hobby markety vylákaly z domovů ven davy lidí, využívajíce aktualizovaných pravidel karantény Ministerstva zdravotnictví z 9. dubna (na sportovištích bez roušek, provoz některých maloobchodních provozoven povolen).
    Zda se nová pravidla negativně projeví na dosud stagnující až klesající křivce nových onemocnění, se ukáže až za týden.
    x x x
    Zaznamenal jsem obnovení institutu Národní ekonomické rady vlády NERV, který kdysi, v roce 2009 ustavila Topolánkova vláda.
    Někteří skeptici poznamenali, že ve vládním NERVu není jediný člověk, který kdy měl fakturu v ruce. Možná proto vznikla občanská iniciativa KoroNERV, o níž Matěj Stropnický tvrdí, že vznikla v zájmu velkého byznysu.
    x x x
    Do koronavirového čtenářského deníčku jsem si zařadil stať Václava Hořejšího "Záludný koronavirus" v sobotních Lidových novinách, později na blogu Aktuálně.cz.

    Také mne zaujal výrok ekonoma Filipa Matějky v rozhovoru pro LN: "Svět se po epidemii změní a některé firmy, které byly skvělé a užitečné dřív, už pak nebudou potřeba. Ty nemá cenu podporovat." (Rozhovor bohužel není na webu, jen výtah v PL)
    Napadlo mne: budou mezi nimi také nejrůznější marketingoví mágové a média korumpující PR firmy? To bych docela uvítal.

    x x x
    Už slyším nářek (někdy oprávněný, jindy falešný) všech krachujících, jak je vláda nechala na holičkách. Ne každý však ke svému neúspěchu přistoupí tak sebekriticky jako Filip Šimoník, když komentoval zánik restaurace Kuchyň na Hradčanském náměstí.
    x x x
    Bez většího ohlasu v médiích (kvůli svátečním dnům?) proběhly velikonoční promluvy předsedy vlády a prezidenta.
    Všechny včetně krátkého velikonočního poselství prezidenta (mimořádně poskytnutého nikoli Primě, ale České televizi) byly smířlivé, nabádaly k opatrnosti a vyzývali lidi k solidaritě a odpovědnosti, častným slovem zde byla "naděje."

    Část prezidentova nedělního rozhovoru v televizi Prima jakoby byla kopií nedávného rozhovoru v Blesku, opět se tu objevila jména Kalousek, Fischer, Stanjura, jen "jakéhosi novináře Palatu" nahradil "hloupý novinář z Bakalových HN." (Petr Honzejk)

    | nahoru |

    6. 4. 2020
    Současný stav koronaviru v ČR: 4591 nemocných, 96 uzdravených, 72 mrtvých, počet osob v těžkém stavu 84.
    Kapacita lůžek a přístrojů naštěstí stále nevytížená, takže ČR dnes přijme šest těžkých pacientů z Francie (Babišova akce?).
    V Londýně převezli premiéra Borise Johnsona z karantény do nemocnice, USA a VB jsou v očekávání kritického týdne epidemie.
    x x x
    Včerejší rozhovor náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly v DVTV, pronikavě změnil náladu v médiích výrokem, že Chceme promořit populaci, což Echo24 uvedlo titulkem "Prymula: změnil jsem názor".
    Michal Musil však upozorňuje, že titulky trochu zkreslují. Šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček s nějak řízeným promořením nesouhlasí. Nesouhlasí ani Babiš.
    x x x
    Rozdělení názorů veřejnosti na to, zda více riskovat a uvolnit přísná opatření v zájmu ekonomiky i za cenu toho, že se populace virem "promoří", lze dokumentovat debatou pod tweetem Romana Šmuclera, který zde ocenil Donalda Trumpa jako vůdce národa, který se nebojí říkat lidem nepříjemné věci.
    Obdivuji Šmuclerovu trpělivost, který do diskuse "nasázel" desítky odpovědí se stejným textem: "Už se přestaňte bát! Strach zabíjí o Trumpa nejde, bojuju s českým strachem. :-)"
    Jeden z diskutujících shromáždil (aplikace threadreaderapp.com) Trumpovy výroky o koronaviru od ledna tohoto roku.
    Jak kdysi říkali Kennedyovci o Nixonovi: "Koupili byste od tohoto člověka ojeté auto?" Podle toho, jak reagoval na krizovou situaci, od Trumpa rozhodně ne.
    x x x
    Včerejší rozhovor Miloše Zemana v Blesku zaujal především oznámením prezidentova úmyslu udělit Řád Bílého lva profesoru Prymulovi, jinak nevybočil ze stylu zemanovských projevů.

    S čím se dá souhlasit, je názor, že po odeznění krize "každý se bude muset nějakým způsobem uskromnit".
    Jinak při poslechu rozhovoru opět na mě padl smutek nad uvažováním člověka, jenž by měl být schopen státnického uvažování ve věci svého národa a státu, a který je schopen bez mrknutí oka prohlásit, že: "bohužel Evropská unie v této věci selhala, protože předsedkyně Evropské komise, ač neodbornice, několikrát naléhala na otevření hranic."

    Nedělám si iluze o bezprostředních reakcích EU, při pandemii tápali a tápají všichni. Ale nemělo by se lhát. Jak to s tím naléháním bylo a je, dokládá autentický záznam z tiskovky z 13. března, kterou Parlamentní listy interpretovaly titulkem Komisařka Leyenová zuří, že jsme zavřeli hranice.
    Přitom Leyenová zde pouze žádala, aby zákazy a nařízení byly "proporční," a že by měly probíhat koordinovaně, protože jednorázové blokování hranic (Slovensko od 12. a Česko do 13. března) může vyvolat dominový efekt.

    Jenomže když prezident čerpá informace jen z médií a Parlamentních listů, pak asi přehlédl, že tři dny po tomto "naléhání" 16. března přišla Komise se směrnicemi, které respektují dočasné úpravy provozu na vnitřních hranicích EU v zájmu zdraví obyvatelstva. Tedy o žádném "lití oleje nebo benzinu do ohně", které údajně eurokomisařka van der Leyenová prováděla, nemůže být vůbec řeč.

    | nahoru |

    2. 4. 2020
    Stručná bilance minulých dní: Vláda prodloužila karanténu do Velikonoc (11.dubna).
    x x x
    Včera převzal šéfování Ústředního krizového štábu od epidemiologa Prymuly ministr vnitra Hamáček. Kromě jiného doporučil vládě, aby navrhla prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dnů. Prodloužení ze zákona podléhá schválení Sněmovnou.
    Roman Šmucler, zařazený do krizového štábu, včerejší zasedání komentoval: "Pod vedením @jhamacek vše nabralo tempo".

    Přesně před měsícem Hamáček chtěl vyhlásit nouzový stav, Babiš byl proti. Tentokráte Babišova vláda souhlasí, i když - jak to vypadá - se možná nebude prodlužovat do 11. května, ale jen do 30. dubna.

    x x x
    "Zásadních" textů k pandemii a jejích dopadech pro naši budoucnost je už tolik, že je nestačím stíhat, zvláště když ne všechny jsou "zásadní".
    Přesto si však tady uložím odkaz na jeden moudrý text fyzioterapeuta Pavla Koláře "Tuhle válku nelze vyhrát 100:0."
    x x x
    Současný stav pandemie: v Česku 3805 prokázaných onemocnění, 44 úmrtí.
    Hlavní vichr koronaviru se přesunul do USA.
    Počet registrovaných nemocných chorobou Covid-19 ve světě dnes přesáhl milionovou hranici.
    Média při popisování příběhů (např. britský princ Charles s pozitivním nálezem v karanténě, dtto Boris Johnson) by měla rozlišovat mezi lidmi nakaženými virem a nemocnými chorobou Covid-19.
    x x x
    Propagátoři nošení roušek natočili v angličtině video, které proniklo do světových médií. Protože v angličtině.

    Když jsem dnes zabloudil na stránky reuters.com, dlouho mi trvalo nalézt nějakou zprávu, která by nesouvisela s koronavirem. A to nejhorší prý má teprve přijít.

    x x x
    Ministři zahraničí třinácti západoevropských zemí vydali varování před tím, aby mimořádná opatření vlád v souvislosti s nouzovým stavem neohrozila evropské hodnoty. K dokumentu se připojily další státy EU.
    Text byl evidentně zaměřen na Maďarsko, které tento týden na neurčito (údajně do skončení epidemie) vyřadilo parlament ze hry.
    Zatímco Česko váhalo, zda se má připojit, Maďarsko všechny převezlo, když se k výzvě prohlášením ministerstva zahraničí přihlásilo.
    x x x
    Na aprílové žerty včera média neměla příliš velkou náladu. Tak se na sítích připomínaly ty minulé.

    | nahoru |

    25. 3. 2020
    Podobně jako meteorologové nám dnes s velkou pravdpodobností řeknou, jaké počasí bude zítra, také algoritmy epidemiologů nám předpověděly, že nový koronavir v ČR začne zabíjet až koncem března.
    Dnešní stav: 1497 nakažených, 10 uzdravených, 5 mrtvých.
    x x x
    Z knihy "Epidemie koronaviru a média" vybírám jen několik kapitol.

    O České televizi a jejím programu ČT24 už byla řeč. Další rekord přišel 15. března, když nedělní ČT24 souhrnně navštívily přes čtyři miliony lidí.
    Ovšem když se sečetly ratingy všech tří televizních sítí, čtyřmilionové televizní publikum měl i pondělní projev předsedy vlády Andreje Babiše - viz informace z 23.3.

    Poté, co rozhodnutím vlády se 10. března uzavřely všechny školy, Česká televize přišla s nápadem využít druhý program ČT pro pořady UčíTelka určené pro děti v domácí karanténě.
    Od pondělka 16. března se každé dopoledne na ČT2 ve studiu střídají učitelky, které tady zábavnou formou probírají učivo pro 1.-5. třídu. O tělocvik se starají olympionici. Žákům od šesté třídy ČT2 nabízí odpoledne naučné dokumenty.

    O týden později, od pondělka 23. března Česká televize do svého digitálního multiplexu přidala nový program pro seniory ČT3. Obsah? Seriál Eliška a její rod, koncerty Karla Gotta, Televarieté, Nemocnice na kraji města, Rozpaky kuchaře Svatopluka, O poklad Anežky České. Občas studiová talkshow "Život na třetí". Průměrná sledovanost 150-200 tisíc diváků.

    Řada pořadů, mezi nimi také Všechnopárty, se přestala natáčet.
    Nejhůře jsou na tom sporťáci, jejichž ČT Sport nemá v přímých přenosech co vysílat, a tak se tady zařazují reprízy starých ligových utkání.

    x x x
    Televize Nova zareagovala na koronavirus minulý týden: od středy 18. března vysílá půlhodinový speciál Nova je s vámi, nyní třikrát týdně.
    Už minulý týden se "Výměna manželek" jen reprízovala a kvůli výrobním problémům se v dubnu zastaví premiérové vysílání populárních seriálů Ulice a Ordinace v růžové zahradě.
    x x x
    Televize Prima se včera rozhodla reagovat na epidemii pořadem Karanténa: Jedeme v tom spolu.
    Uváděli Libor Bouček a Markéta Fialová, vysílalo se z nového studia CNN Prima News, ale kdy tento program spatří světlo světa, se zatím neví: vloni v dubnu se slibovalo do dvanácti měsíců, už by to tedy mělo přijít.
    Prima musela odpískat nový zábavný formát Zlatá maska. Úspěšný seriál Slunečná se místo dvakrát vysílá jen jednou týdně. Kdy dojdou zásoby, to se ukáže.
    x x x
    Včera zasedala Sněmovna a dnes Senát nad šesti zákony projednávanými ve zkráceném jednání, mezi něž patří novela zákona o státním rozpočtu (schodek 200 miliard), o úlevách pro podnikatele, o odložení platnosti další etapy EET (měla začít v květnu) a také o maturitách.
    x x x
    Pro řešení krizových situací v souvislosti s epidemií vznikla už před dvěma týdny iniciativa technologických firem a ajťáků covid19.cz, která stála u počátku zřízení krizového callcentra a linky 1212, kterou později převzal stát.
    Covid19.cz stojí také za projektem chytré karantény, od kterého si náměstek Prymula slibuje, že pomůže oddělit zdravou populaci od nemocných a potenciálně nakažených lidí.
    x x x
    Odvolávání nejrůznějších akcí pokračuje. Asi tou globálně nejdůležitější jsou Olympijské hry v Tokiu. Tokio má smůlu už po druhé, OH se zde měly konat v roce 1940, čemuž zabránila válka. Zadostiučinění přišlo až v roce 1964. Naštěstí letošní zrušené hry se jen posunou na příští rok.
    Zrušení pěvecké soutěže Eurovize (poprvé v historii) asi opláče Ben Cristovao, který měl dostat šanci na mezinárodním fóru.
    x x x
    Včera Ústavní soud vyhlásil nález, kterým se ruší rozsudky soudů, u nichž neuspěl Tomio Okamura se žalobou (požadavek omluvy a náhrady za nemajetkovou újmu 300 000 Kč) na vydavatele týdeníku Reflex, v němž Okamura vícekrát vystupoval jako Pitomio.
    V klasickém střetnutí článku 17 (Svoboda projevu) a článku 10 (právo na lidskou důstojnost) Listiny základních lidských práv a svobod to tentokrát vyhrál článek 10: "Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno."
    x x x
    A ještě si sem odložím odkaz na článek Respektu vysvětlující všem eurofobům stěžujícím si na neschopnost a nečinnost EU, že ve zdravotnictví (podobně jako v kultuře) zůstala suverenita na úrovni národních států, takže pokud EU měla a má v této oblasti nějaké pravomoci, pak jsou jen podpůrné, případně koordinační.

    | nahoru |

    23. 3. 2020
    Situace s koronavirem v ČR dnes večer: 1236 nakažených, 7 uzdravených, 1 mrtvý (95 let). Zákaz vycházení, který měl skončit dnes, se prodloužil do konce března.

    V Itálii a ve Španělsku umírají denně stovky lidí, epidemie nabírá sílu v USA, Německu, Francii i Velké Británii.

    x x x
    Předseda vlády Andrej Babiš dnes vystoupil v televizi (veřejnoprávní ČT se simultáním vysíláním na Nově a Primě) se státnickým projevem. Jeho PR tým mu to dobře napsal, podobně jako vloni 17. listopadu.
    Přiznal omyly, pochválil Prymulu, Hamáčka, veřejnoprávní média a - na rozdíl od prezidenta - také umělce. Poděkoval lidem, vyzval k solidaritě. Nezapomněl však ani na sebe (já jsem tu pro vás).

    | nahoru |

    19. 3. 2020
    Ode dneška všichni obyvatelé ČR se na veřejnosti smějí pohybovat jedině s rouškou. Stále trvá celostátní karanténa, jakož i hádání, kdo může za to, že nejsou ochranné prostředky v dostatečném množství.
    Jak to vypadá, náprava už je na cestě z Číny. Pak prý budou roušky zadarmo.
    Počet nakažených osob dnes: 631.
    Video, na němž dvě studentky z Prahy popisují své nakažení a popis choroby, se stalo virální (za dva dny přes milion zhlédnutí). Upozorňují na něj a citují ho také tradiční média.

    Šití roušek se stalo národním sportem a demonstrací solidarity.

    x x x
    Vyhlášení nouzového stavu a možnost zadat zakázku v mimořádném režimu vytvořilo příležitost pro nejrůznější překupníky, jimž zoufalé instituce shánějící respirátory pro své lidi jsou ochotny platit takové ceny, které by jim jinak podle zákona o zadávání veřejných zakázek č.134/2016 Sb. neprošly. Stačí se podívat na Hlídače státu a porovnávat.

    Ovšem tam, kde se to přehnalo, zasáhla policie.
    Dodatek 20.3. Část zabaveného zboží v Lovosicích byla čínskou humanitární pomocí určenou pro Itálii. Jak se ocitla v Česku, není jasné.
    Dodatek 24.3. Lukáš Valášek na Aktuálně.cz vypátral adresáta humanitární zásilky, čínského občana, který její část "střelil" překupníkovi. Vláda část zabaveného zboží nahradila a poslala do Itálie.

    x x x
    Již včera oznámil Jiří Ovčáček, že prezident Zeman dnes večer promluví k národu. Projev předtočila TV Prima, která se pochlubila svojí exkluzivitou. Nakonec však TV Prima souhlasila s tím, že záznam poskytne i dalším televizím, ovšem nikoli pro synchronní vysílání v 19:25.
    Aktualizace 20:00: ČT přinesla v Událostech pouze citace projevu, jehož text je k dispozici zde.

    Nevím, co vyvolalo takové rozhořčení a údiv nad chováním prezidenta, který už několik let ignoruje veřejnoprávní ČT a své Vánoční poselství poskytuje prioritně komerčním televizím.
    Až do roku 2018 Vánoční poselství natáčela Nova, vloni poprvé toto privilegium dostala Prima.
    Dnešek je pouze pokračováním trendu trestání ošklivých a odměňování hodných médií, který nastolili lidé ze Zemanova okolí.

    x x x
    Co se mě týče, pochopil jsem, že veškerá opatření vlády, ať si o nich myslím, co chci, jsou činěna v zájmu zabránění exponenciálního šíření epidemie. Do jaké míry byla, jsou a budou účinná, se ukáže na statistických křivkách v průběhu příštích dvou tří týdnů.

    Osobně se smiřuji s tím, že v budoucím čase v rozpětí měsíců či let se zřejmě většina z nás s novým koronavirem potká, a bude záležet, jak se s tím naše imunita vypořádá, podobně jako u předchozích virů.

    | nahoru |

    16. 3. 2020
    Až do pozdních večerních hodin (22:59) čekala včera veřejnost a novináři na tiskovou konferenci po mimořádném jednání vlády, jejímž výsledkem bylo rozhodnutí o zákazu volného pohybu osob, tj. celostátní karantény vyhlášené na týden, tedy ode dneška 16.3. do úterního rána 24.3.
    x x x
    Textový přepis tiskové konference neobsahuje diskusi a odpovědi na otázky novinářů.
    Kvůli nouzovému stavu byla omezena přítomnost novinářů na TK, akreditaci dostali jen zástupci ČTK, ČT, ČRo, TV Nova a Prima TV.
    Nicméně prostřednictvím redaktora ČTK byly položeny dotazy i od jiných redakcí.

    Celá tiskovka je na záznamu iVysílání České televize, doporučuji dotaz položený v 41:40 záznamu.
    Ohlasy sociálních sítí: zabodoval Hamáček v džínách, Babiš unavený, Schillerová blahosklonně odpouštějící.

    x x x
    Přestože statut nově zřízeného Ústředního krizového štábu v článku 4 předpokládá, že ÚKŠ "podle charakteru situace" povede buď ministr obrany nebo ministr vnitra, předsedou se stal epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, lépe odpovídající současnému "charakteru situace". Prymula je bývalý armádní lékař.
    x x x
    Dnes ráno 298 potvrzených případů nákazy koronavirem v ČR. U poloviny se neví, kde se ti lidé nakazili.
    x x x
    Závěrem pro novináře poučný odkaz na Hlídače států, který zjišťoval, kdy a s kým se uzavíraly smlouvy na dodání respirátorů.

    | nahoru |

    13. 3. 2020
    Ministerstvo zdravotnictví vytvořilo novou webovou stránku informující o situaci s koronavirem. Předchozí odkazy na Louči tudíž přestaly fungovat.
    Někteří dávají přednost celosvětovým datům na této stránce, která se připravuje na John Hopkins University.
    Ovšem jeden středoškolák ve státě Washington na Západě USA vyrobil něco podobného.
    Podle mne však všichni čerpají data z tohoto zdroje, což jsou webové stránky Světové zdravotnické organizace WHO.

    | nahoru |

    12. 3. 2020
    citace zákona 240/2000 Sb.Dnes od 14:00 platí v naší zemi Nouzový stav na období 30 dnů.
    Byl vyhlášen na základě Ústavního zákona o bezpečnosti České republiky 110/1998 Sb. a Zákona o krizovém řízení (krizový zákon) 240/2000 Sb..
    Co všechno může vláda v rámci nouzového stavu občanům omezit a přikázat, viz obrazová citace, kterou lze kliknutím zvětšit.

    Když jsem nedávno (6.3.) upozornil na Pandemický plán vlády z roku 2006, netušil jsem, že to půjde tak daleko. Vyhlášení nouzového stavu se zde předpokládá na str. 28.

    Prezident dnes vydal prohlášení: "Opatření přijatá vládou ČR jsou nezbytná pro ochranu zdraví nás všech. Mají moji plnou podporu."

    x x x
    Zpravodajský kanál ČT24 dosáhl v úterý 10. března, tedy v den, kdy vláda rozhodla o uzavření škol a o zákazu hromadných společenských akcí, mimořádného celodenního podílu na publiku (share) přes deset procent.
    Naposledy sahala ČT24 na desetiprocentní podíl při úmrtí a pohřbu Karla Gotta, ale nikdy ne přes celý den. Zprávy ve 12:00 sledovalo 30 procent TV diváků, tedy těch, kteří se v danou chvíli divali na televizi.
    Nadprůměrnou sledovanost měly v úterý i večerní relace, nad průměr dosáhly Televizní noviny TV Nova
    Na twitteru je sledovaným novinářem Vojtěch Gibiš, jehož aktuální informace někdy předčí on-line odkazy velkých zpravodajských serverů.

    | nahoru |

    11. 3. 2020
    Na webu MZ ČR počet nakažených osob Covid-19 poskočil na dvojnásobek - 64 osob.
    Včera vláda rozhodla o uzavření škol a o zákazu hromadných společenských akcí nad 100 osob, zatím na dva týdny.
    Preventivní opatření chápu jako snahu otupit vrchol a masový výskyt epidemie (a tím nápor na zdravotnická zařízení), které se podle mého názoru stejně neubráníme.

    Pod náporem dotazů se včera hroutily některé webové stránky státní zprávy (mzcr.cz, msmt.cz).
    Blog lékaře Hnízdila, kterému se to nelíbí, se dostal do čela sledovanosti na blog.aktualne.cz.

    Česká společnost teď podstoupí test solidarity. Například tím, že lidé nebudou chtít zpátky vstupné za akce, které odpadly, u těch institucí a organizací, u nichž by výpadek příjmů byl likvidační. Nebo převáží názor: ať to vláda zaplatí?

    x x x
    Když jsem před časem napsal glosu Jaká jména rozešle Faltýnkova SMS? a včera jsem ji umístil do blogu Aktuálně.cz, abych zjistil ohlasy, netušil jsem, že věc se odehraje jinak.
    Mám na mysli mail poslance Stanislava Berkovce, v němž pro své spolustraníky z hnutí ANO kádruje kandidáty do Rady ČT (kupodivu nikoli kandidáty Rady ČRo) a vydává doporučení k jejich volbě.
    Pikantní na tom je, že Berkovec je předsedou volebního výboru, tedy capo di tutti capi.
    Toto kádrování se však neodehrává v rovině profesních zkušeností, ale přes blízké osoby a postoj k řediteli ČT Petru Dvořákovi.

    Jeden z kandidátů Michal Klíma na FB přirovnal Berkovcovu metodu k metodám StB, které on na vlastní kůži zažil jako syn spisovatele a disidenta Ivana Klímy. Doslova: "Není důležité, jak je kdo schopný či vhodný pro svou funkci, ale jak političtí kádrováci hodnotí jeho politické postoje."

    Berkovec reagoval skrytou hrozbou trestního stíhání podle § 182 a § 183 trestního zákoníku.

    Aktualizace 14:30: Sněmovnou neprošel návrh na odložení voleb, Stanislav Berkovec oznámil, že svoji předsednickou funkci ve volebním výboru dá k dispozici, volilo se tajně do 14:05, teď se počítají hlasy, v 15:00 by mělo být jasno.

    Berkovec se ve svém vystoupení pokoušel svůj dopis dát na roveň dopisu poslancům od Rekonstrukce státu, který zpracoval a upozornil na medailonky kandidátů vytvořené na základě slyšení na volebním výboru a vybraných mediálních výstupů. Rozdíl je propastný.

    K Berkovcovu mailu se vyjádřil na twitteru také generální ředitel ČT Petr Dvořák.

    Aktualizace 15:15: Výsledek volby: jen čtyři z dvaceti dvou kandidátů do mediálních rad získali požadované kvórum.
    Do Rady ČRo byl zvolen Marek Pokorný, do druhého kola (na příští schůzi) postupují Hana Dohnálková a Jaroslav Šebek.
    Do Rady ČT byli zvoleni Roman Bradáč, Pavel Kysilka a Jiří Šlégr. O zbývající dvě místa se v druhém kole utkají Ivan Douda, Zdeněk Holý, Michal Klíma, Hana Lipovská, Pavel Matocha a Lubomír (Xaver) Veselý.

    x x x
    BREAKING NEWS: Poslanecká sněmovna si v 15:11 odhlasovala, že kvůli koronaviru ukončí 41. schůzi.

    | nahoru |

    9. 3. 2020
    Koronavirus ovládl média - česká i světová. Podle informací WHO bylo včera ve více než stovce zemí více než 100 tisíc nakažených. (V Česku 32.) Krizová situace testuje vlády i média.

    Z příběhů, které se kolem koronaviru rozvíjejí, jsem zaznamenal debatu kolem výroku "Nebuďte slušnej... Tak to řekněte..." Kdo, kde a kdy ho pronesl? Byl to premiér, který na tiskovce tímto způsobem peskoval ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, jenž v rozhodování mezi loajalitou ke svému zdroji a k premiérovi, upřednostil premiéra.
    "Bejt slušnej"v politice se zkrátka dnes už nenosí.

    Jen tak pro zajímavost. Nepříjemnou otázku ministru zdravotnictví (musel se omlouvat za předchozí nepravdivou informaci) položila televize Prima (zde konkrétně "ex-reportérka ČT" Markéta Dobiášová).
    Všiml jsem si také, že to byl redaktor Primy Zbyněk Zykmund, který 28. února na jiné tiskovce premiéra vyprovokoval k výrokům (v záznamu od 54:50) o vlastizrádcích a pomatené europoslankyni Hohlmeireové (dcera Franz-Josefa Strause).
    Že by předzvěst stylu nové zpravodajské televize CNN Prima News?

    Když Michal Bláha komentoval včerejší večerní tiskovku na ministerstvu zdravotnictví slovy: "první po všech předchozích (které jsem viděl), která byla jasná, s jasnými informacemi (...) bez emocí, bez PR", narážel tím na nepřítomnost Andreje Babiše, který využívá situace k politickému marketingu své vlády a své osoby.

    x x x
    Myslím, že není od věci času od času opustit média a obrátit se na primární zdroje. Mám na mysli Světovou zdravotnickou organizaci WHO a také ministerstva zdravotnictví. Tím nechci nijak snižovat práci novinářů, kteří umějí upozornit na další zajímavé informace.
    x x x
    Asi bych si neměl tolik všímat prezidentových úletů - někdejších i dnešních - nicméně z archivních důvodů si zde ukládám link na jeho včerejší vystoupení na Pražském hradu při koncertu "Můj sedmý rok s vámi."
    Jako důkaz, jak Miloš Zeman nezvládá své nutkání k urážlivým bonmotům. Mám na mysli zmínku o "nemoci šílených krav, samozřejmě čtyřnohých." (V závěru se za bonmot omluvil.)
    A to ponechávám stranou jeho názor z roku 2010, podle něhož je prasečí chřipka podvodem farmaceutických firem.
    x x x
    Ceny Českého lva v sobotu 7. března v přímém přenosu ČT (finále pořadu Peče celé Česko posunuto o týden) byly uděleny v pořadí 8-3-2 pro filmy Nabarvené ptáče, Vlastníci, Staříci.
    Kamil Fíla to na Aktuálně.cz komentoval: "S Nabarveným ptáčetem na Českých lvech vyhrál pustý akademismus."
    Na pódiu Rudolfina se několikrát ozvala podpora vysílání veřejné služby a České televizi. Kromě jiného také z úst zasloužilého producenta Jaromíra Kallisty.
    x x x
    Reportéři ČT ve spolupráci s Respektem (nebo to bylo naopak? Respekt ve spolupráci s Reportéry ČT?) dostihli na Slovensku Marka Pešla, který stojí za dezinformační webovou stránkou Aeronet.
    Zda je Pešl skutečným "vedoucím kolotoče", tedy autorem zdejších zpráv a komentářů, nebo zda v pozadí existence Aeronetu jsou ještě nějaké další osoby či instituce, to stále se stoprocentní jistotou nevíme.

    | nahoru |

    6. 3. 2020
    Koronavirus způsobující nemoc Covid-19 se dále šíří. Dnes v ČR registrováno 18 infikovaných pacientů celkem. A protože podobné je to i v dalších evropských zemích, nejsme daleko od pandémie.
    Přes Google jsem vylovil z vládního serveru Pandemický plán pro podobné případy zpracovaný v roce 2006. Snad to zatím nebude tak hrozné, jak se zde uvádí
    x x x
    Dnešní odpolední brífing, který následoval po společném jednání ministrů a hejtmanů, veřejnosti sdělil: Každý, kdo se od zítřka vrátí z Itálie, bude povinen poradit se se svým lékařem a nastoupit dvoutýdenní karanténu. Pochopil jsem to takto: dělali jsme, co jsme mohli, i když v pozadí cítím pochybnosti, zda se takto virus podaří zastavit.
    x x x
    Z četných on-line zpravodajství o koronaviru, jejichž odkazy jsem uvedl před čtyřmi dny (viz níže), se mi nejvíce líbí ten z Aktuálně.cz, je pohotový, má tam i odkaz na video DVTV z dnešního brífingu (MAFRA uvedla jen kratší video s úvodními prohlášeními).

    | nahoru |

    2. 3. 2020
    titulní strany 2.3.2020Koronavirus SARS-CoV-2 (2019-nCoV) dorazil do České republiky. Včera přišla zpráva o třech pozitivně testovaných osobách, všechny přicestovaly z Itálie.
    Na zprávu reagovala všechna média. Na ČT24 se se koronavirus včera probíral téměř celé odpoledne.

    Zpravodajské servery zavedly online zpravodajství na téma koronavirus: zde malý výběr:
    ČT24, irozhlas.cz, idnes.cz, ihned.cz, Aktuálně.cz, lidovky.cz, Seznam připravil speciál.

    x x x
    Premiér Babiš, který překypuje aktivitou a veřejným vystupováním, je možná rád, že koronavirus zcela přebil návštěvu delegace Evropského parlamentu, která tu minulý týden zkoumala, jak se u nás hospodaří s evropskými fondy.
    Europoslanec Zdechovský si v této souvislosti vysloužil od premiéra nadávku "vlastizrádce", proti které se bude bránit soudní cestou.
    x x x
    Milion chvilek pro demokracii opět včera demonstroval. Stovky lidí pochodovaly z Hradčanského náměstí na Staromák, kde se protestovalo (náměstí poloplné).
    Mezi řečníky byli Daniel Kroupa, Ondřej Závodský, Fedor Gál, hymnu zpívala Dagmar Pecková. Kromě běžných témat (Babiš, Křeček, Benešová) byly na tapetě také mediální rady. Nebýt internetu a sociálních sítí, demonstrace by se do médií nedostala.
    Česká televize akci ve vysílání ignorovala, zpráva se objevila jen na webu ČT24.
    x x x
    Sobotní parlamentní volby na Slovensku 29. února přinesly pád dosud dominantních sociálních demokratů SMER a vítězství strany OĽANO (Obyčajní ĺudia a nezávislé osobnosti) vedené Igorem Matovičem, kterého komentátor Michal Půr přirovnal k našemu Vítu Bártovi (šéf někdejší strany Věci Veřejné).

    Na rozdíl od některých médií oslavujících tuto změnu Půr skepticky konstatoval: "V čele stojí nevyzpytatelný populista (Matovič), druhé místo obsadila strana, kterou ostatní považují za mafii (SMER - Fico), třetí místo drží hodně excentrický podnikatel (Boris Kollár), následovaný čistokrevnými fašisty (Kotleba). Dvě liberální strany se drží úplně na chvostu (SaS a Za lidi).
    Dlouhé trvání nové koaliční vládě na Slovensku nepředpovídá ani David Klimeš.

    x x x
    Několik detailů z kampaně: Vloni se vláda pokoušela prosadit padesátidenní moratorium na zveřejňování předvolebních výzkumů v médiích před datem voleb. Ústavní soud to zamítl, zůstala dvoutýdenní lhůta (V Česku máme jen tři dny, vlastně jen dva a půl dne).
    Tu však obešla iniciativa 50dni.sk, která v crowdfundingové kampani sebrala peníze na soukromý výzkum volebních preferencí, který byl dodán přispěvatelům emailem, s upozorněním na nezákonnost zveřejňování, což však nezabránilo úniku výsledků přes internet a zahraniční média.
    x x x
    Exit poll, průzkum, který zpovídá lidi odcházející od volebních uren, aby se o výsledcích vědělo ještě před sečtením hlasů (a který česká média už nedělají), se televizi Markíza příliš nepovedl. Odchylka 3,3 procenta u strany SMER (exit poll 14,9%, skutečnost 18,29%) je příliš velká.
    Lidé se zkrátka nechtěli přiznat k tomu, že volili Fica, podobně jako u Kotleby (exit poll 6,5%, skutečnost 7,97%).
    Naopak, někteří dotazovaní při průzkumu nepravdivě deklarovali, že dali svůj hlas volební koalici strany Spolu se stranou Progresívne Slovensko (do prezidentských voleb postavilo kandidátku Zuzanu Čaputovou), která se nakonec do parlamentu nedostala, protože k tomu, aby překročila zákonnou hranici sedmi procent, jí chybělo tisícovka hlasů (exit poll 9,7%, skutečnost 6,96%).
    Prý o ty hlasy přišla nedávnou teatrální obstrukcí parlamentu a blokováním řečnické tribuny při protestech proti populistickým vládním zákonům (zvýšené přídavky na děti, zavádění třináctého důchodu, rušení dálniční známky).

    | nahoru |

    25. 2. 2020
    Krajský soud v Praze 21. února rozhodl, že premiér Babiš se nemusí omlouvat české Transparency International za 17 výroků, kterými v období mezi srpnem 2018 a červnem 2019 spojoval TI s korupcí; nejčastěji používal spojení "zkorumpovaná neziskovka".
    Je z toho velké rozčarování, podle Davida Ondráčky soud toleruje lhaní premiéra.
    Ve střetu dvou ústavně zaručených práv - svobody projevu a práva na ochranu dobré pověsti - projevil soud dosti velkou toleranci vůči Babišovým hodnotícím úsudkům, využívaje judikatury Evropského soudu pro lidská práva, podle níž hodnotící úsudky jsou podstatným prvkem svobody projevu.

    Jestliže až dosud české soudy projevovaly dosti velkou toleranci vůči hodnotícím úsudkům novinářů, neměly bychom se divit, že stejnou toleranci použily také u projevu politika.
    Čímž nechci říci, že bych s rozsudkem souhlasil. Domnívám se, že Babišův hodnotící úsudek - na rozdíl od jiných, jejichž pravdivost nelze dokazovat - by se dal z hlediska pravdivosti prověřit. Podle mne výrok "zkorumpovaná neziskovka" je přesně na té hraně, z níž by se dalo rozhodnout jak ve prospěch žalujícího, tak žalovaného.

    V tomto bodu jsem zajedno s Milošem Čermákem, který rozsudek akceptuje jako jistou záruku do budoucna, že soudy nebudou nasazovat náhubky ani novinářům. Doslova: "Výrok soudce... dává zpětně „zelenou“ nejen premiérovi, ale i jeho kritikům, kteří se naopak vyjadřují na jeho adresu."

    x x x
    Jako absurdistán a diskusi, která se zvrhla do vzájemných osobních invektiv, překřikování a osočování, popsal komentář serveru info.cz včerejší zasedání Rady ČTK.
    Celý záznam je k dispozici zde, vyvrcholení hádky na závěr tady.
    Radní Pavel Foltán zde předvedl širokou škálu způsobů, jak rozbít jednání schůze způsobem srovnatelným s průběhem společenství vlastníků ve filmu Vlastníci.

    Rockový muzikant Pavel Foltán, jenž se chlubí svým právnickým vzděláním, vystřídal v minulosti řadu "neprávnických" zaměstnání v nejrůznějších institucích; deset let strávil v různých mediálních radách, včetně té současné.
    Mě osobně překvapuje, jak se Foltán dnes vůbec netají tím,, že mu jde hlavně o požitky plynoucí z členství v mediální radě, jedno jaké. Od ČTK požaduje proplácení cestovních nákladů, mobilního telefonu, internetu a parkování. Rada ČTK se schází v průměru jednou měsíčně (11 schůzí v roce 2019), pevná měsíční náhrada je 15 000 Kč.

    Přestože Foltán už členem jedné mediální rady je, rozhodl se nedávno kandidovat (neúspěšně) na členství v Radě České televize. Kdyby mu to vyšlo, dostával by 80 procent průměrné mzdy televizních zaměstnanců (v roce 2019 43 693 Kč), tedy dvojnásobek toho, co mu dnes dává ČTK.

    x x x
    Média minulý týden vícekrát připomínala slavnou cestu Václava Havla do USA před třiceti lety. Na tuto událost mám také jednu vlastní vzpomínku.
    x x x
    Koronavirus pronikl do Evropy - v severní Itálii. Dnes se kvůli tomu sešlo ve Strakovce rozšířené předsednictvo Bezpečnostní rady státu. V ČR zatím žádný případ, jen karantény.

    | nahoru |

    18. 2. 2020
    Ve dnech 5.-7. února proběhla před volebním výborem PSP slyšení 122 kandidátů na uvolněná místa v Radě ČT (6 míst) a Radě ČRo (2 místa). Tuto akci, která často trvala do pozdních večerních hodin, obětavě sledoval a informace podával Filip Rožánek.

    Z přihlášených kandidátů volební výbor vytvořil užší výběr obsahující trojnásobek počtu kandidátů potřebných ke zvolení, tj. v případě Rady ČT osmnáct jmen a v případě Rady ČRo šest jmen. Luboš Xaver Veselý samozřejmě mezi nimi nechybí.

    x x x
    V této souvislosti si sypu popel na hlavu kvůli chybné informaci v článku pro Mediažurnál Mediální rady - včera a dnes. Vycházeje z údajů tabulky Hlídacího psa jsem předpokládal, že se do Rady ČT bude volit pět členů.
    Protože však Vlastimil Venclík nebyl před dvěma lety zvolen na plné funkční období, ale pouze na "funkční období člena, jehož místo se uprázdnilo", také on v Radě ČT končí už v březnu a do Rady ČT se bude volit nikoli pět, ale šest členů.
    Opraveno v původním textu, do něhož jsem doplnil také vyjádření někdejšího předsedy Rady ČRo Petra Šafaříka, který je přesvědčen, že moje nepřesná novinářská zkratka ho očernila a poškodila.
    x x x
    Při sledování mediální kampaně proti kandidatuře mladé ekonomky Hany Lipovské do Rady ČT (viz otevřený dopis skupiny senátorů), využívající její rozhovor pro Parlamentní listy z 3. dubna loňského roku, v němž kromě jiného říká: "Nemohu posuzovat odbornost žádného pracovníka v oblasti médií. Není to můj obor, televizní tvorbu prakticky nesleduji, je mi lhostejná," vzpomněl jsem si, jak před dvaceti lety zvolili do Rady ČT Marcellu Marboe-Hrabincovou.
    ČT tehdy musela Marcelle koupit televizor, protože ho neměla. Ondřej Neumann v článku Týdne (18.12.2000) "Milé pozornosti v České televizi" to popsal takto:
    "Televizi jsem nikdy neměla, a abych mohla vykonávat funkci radní, tak ji přece potřebuji," vysvětluje členka rady Marcella Marboe-Hrabincová s tím, že před zvolením se na televizi chodila dívat k babičce.
    Do půl roku po jejím zvolení vypukla známá televizní krize způsobená aktivistickým a unáhleným rozhodováním Rady ČT. Na co se máme těšit nyní?
    x x x
    K 31. lednu skončil ve své funkci předseda ČTÚ Jaromír Novák, který - podobně jako exradní Ondřej Malý - šlapal velkým operátorům na paty. Novák nejprve napsal rezignační dopis, pak ho vláda odvolala, prý v rozporu se zákonem.
    Špatná zpráva pro nadcházející aukci na kmitočty v uvolněném "televizním pásmu" 700 MHz (po přechodu na DVB-T2). Dočkáme se někdy levnějších dat?
    x x x
    V lifestylovém rozhovoru Luboše Xavera Veselého s prezidentem na ČRo 5. února jsme se dozvěděli, že Miloš Zeman má rád koprovku.
    x x x
    Stručně z USA:
  • V úterý 4. února přednesl prezident Donald Trump Zprávu o stavu unie, kterou na závěr v televizním záběru roztrhala Nancy Pelosiová v bílém.
  • Tentýž den odstartovaly první primárky v Iowa k letošní prezidentské volbě. U demokratů zatím vede Bernie Sanders. Nové jméno: Pete Buttigieg.
  • Ve středu 5. února dle očekávání Senát zamítl ústavní žalobu na prezidenta - impeachment. Pouze republikán Mitt Romney svým hlasem vyslovil pochyby o tom, zda Trump přece jen nezneužívá svoji moc a neblokuje Kongres.
    x x x
    Odvolaný ministr dopravy Vladimír Kremlík se zpožděním ohlásil, že mu byl nabízen úplatek. Do poněkud záhadné kauzy se zapojil Janek Kroupa, s nímž Kremlík spolupracuje. Proč? Že by potřeboval dostat cosi na veřejnost a Kroupa je k tomu vhodný nástroj?
    x x x
    Poslanecká sněmovna 12. února zvolila v tajné volbě do funkce ombudsmana Stanislava Křečka. Také díky tomu, že opozice nebyla schopna se sjednotit. Její hlasy se rozmělnily mezi dva kandidáty - Alexandera Schorma a Jana Matyse (vypadl v prvním kole).
    x x x
    Sledovanost nového seriálu televize Prima "Slunečná" se drží nad milionem diváků a v přímém souboji poráží kdysi neporazitelnou Ordinaci v růžové zahradě televize Nova.
    Česká televize u diváků vítězí o sobotách pořadem "Peče celá země", formátem převzatým od BBC. Rovněž milionová sledovanost.
    x x x
    Koronavirus má na všech zpravodajských webech vlastní rubriky. Do Číny a z Číny se teď nelétá.

    | nahoru |

    31. 1. 2020
    Jako každý rok, také letos Louč antedatuje záznamy z doby, kdy autor Louče byl na dovolené. Ještě před odjezdem do daleké ciziny odstartovala aféra, kterou se média zabývala několik týdnů.

    Na začátku byla tisková zpráva ministerstva dopravy ze 14. ledna o smlouvě s dodavatelem systému elektronické dálniční známky.
    Tiskovou zprávu mdcr.cz převyprávěla ČTK, její text novinky.cz uvedly titulkem "E-shop dálničních známek bude stát přes 400 milionů".
    Vznikla mediální aféra, na jejímž začátku byla sociální média. Ve středu 15. ledna zprávu na Facebooku krátce okomentoval Jiří Hlavenka. Ohlas na jeho post byl tak veliký, že se k němu vrátil v sobotu 18. ledna rozsáhlým textem, kde byla rozebrána slabá místa IT zakázek obecně a té na e-shop dálničních známek konkrétně a zvlášť.
    Na problém se zaměřil také známý “hlídač smluv” Michal Bláha v DVTV v úterý 22. ledna.
    Premiér Babiš zavětřil a alibisticky hodil ministra dopravy Kremlíka přes palubu (odvolán 22. ledna) s cílem vylepšit si “antikorupční image”.

    Mezitím Tomáš Vondráček, ředitel marketingové společnosti Actum Digital zorganizoval na víkend 25.-26. ledna hackaton prodejního systému dálničních známek (hackaton - složení slov hack a maraton - jednorázová akce na řešení daných softwarových problémů), na němž šedesát dobrovolníků/programátorů vytvořilo e-shop dálničních známek za zlomek ceny zveřejněné zakázky.
    Jenomže jak se později ukázalo, e-shop tvořil jen jednu menší část celého systému elektronické dálniční známky, do něhož mají být zakomponovány i bezpečnostní prvky požadované BIS.
    Titulek novinek.cz o e-shopu za 400 milionů byl tedy zavádějící.

    Premiér Babiš opět projevil svůj dobrý čich na politický marketing. V neděli 26. ledna hackaton navštívil a fotky zveřejnil na Facebooku.

    x x x
    Záhadný zápal plic a neznámý virus v Číně byl od zveřejnění první informace 3. ledna v českých médiích celé dva týdny na okraji zájmu. Mediální exploze s názvem "koronavirus" nastala až po pondělku 20. ledna, kdy bylo už jisté, že nákaza virem může být smrtelná, a že se šíří do zahraničí.
    Od té doby je koronavirus, který dostal jméno SARS-CoV-2 stálým hostem ve světových médiích. Nemoc, kterou způsobuje, světová zdravotnická organizace WHO nazvala Covid-19.
    x x x
    20. ledna náhle zemřel předseda Senátu, dlouhodobý starosta Teplic senátor Jaroslav Kubera.
    Hodnocení jeho politické kariéry bylo smířlivé. Na Twitteru jsem si neodpustil názor, podle něhož senátor Kubera byl "exemplárním příkladem úspěšného politika okresního formátu, jenž na celostátní úrovni nemusí vždy dobře fungovat".
    (Oficiální rozloučení proběhlo 3. února v Praze v sále Rudolfina a zároveň v teplickém divadle.)
    x x x
    K pražskému pomníkovému seriálu (maršál Koněv v Praze 6, vlasovci v Řeporyjích) přidali zastupitelé hlavního města Prahy další díl, když ve čtvrtek 23. ledna po více než hodinové rozpravě (na záznamu od 5.59:46) se usnesli, že nic nebrání postavení repliky Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Usnesení navrhli zástupci KDU/ČSL a TOP09, ze 65 zastupitelů hlasovalo pro 34.
    Před osmi lety jsem se k věci okrajově vyjádřil zde.
    x x x
    Mimořádný sjezd KDU/ČSL se sešel v sobotu 25. ledna, aby zvolil nového předsedu poté, co ten předchozí Marek Výborný vloni v listopadu oznámil, že funkci nemůže z rodinných důvodů vykonávat.
    Sjezd zatleskal projevu Petra Pitharta, který vyzval k jednotě opozičních stran, později však zvolil předsedou Mariana Jurečku, který vyzval stranu k samostatné a suverénní politice.
    x x x
    Mírový plán pro Blízký Východ, který Donald Trump představil veřejnosti v úterý 28. ledna, o den později ve vysílání ČT 24 (14:00) Karel Schwarzenberg komentoval slovy:
    "Je to jednoznačně plán, který straní Izraeli, ale především to považuji za projekt, který je podmíněný vnitropolitickými úvahami. Má pomoci Benjaminu Netanjahuovi k vítezství v Izraeli a Trumpovi ve volebním vítězství ve Spojených státech. To je hlavní účel tohoto plánu a méně pak, aby se našlo řešení pro Palestince. O ty dneska bohužel nikdo nedbá."
    Což vyvolalo na sociálních sítích diskuse a uštěpačné poznámky o pokračující senilitě knížete. Chtěl bych být v jeho věku tak "senilní."
    x x x
    Ve středu 29. ledna Evropský parlament schválil dohodu o brexitu. Loučení Britů bylo díky Nigel Farageovi dramatické. Velká Británie opustila EU 31. ledna o evropské půlnoci, tedy ve 23 hodin britského Greenwich času.
    x x x
    FITES uděloval ceny Trilobit, akci vysílala ČT Art 25. ledna.
    Ze tří udělených anticen Zlatý citron pro Luboše Xavera Veselého, Jaromíra Soukupa, Michaelu Jílkovou pouze Xaver Veselý si přišel cenu vyzvednout, což využil k propagaci svého TV kanálu XTV.

    | nahoru |

    15. 1. 2020
    Případ "ombudsman" má pokračování. Prezident Zeman ustoupil nejen od svého návrhu na Helenu Válkovou, opustil i svůj nedělní návrh, který vycházel vstříc Hamáčkovi, na Kateřinu Valachovou. Na včerejším obědě v Lánech s předsedou Senátu a Sněmovny prezident přišel s jiným návrhem. Jeho novým kandidátem na místo ombudsmana je Stanislav Křeček (81 let), dosavadní zástupce ombudsmanky Šabatové.
    V umění čeřit vody mediálního zájmu a upoutávat na sebe pozornost nemá Miloš Zeman konkurenta. Někdo tomu říká "trollení".
    x x x
    Když jsem v neděli vyslovil spekulaci, že Jaromír Soukup s prezidentským Týdnem "ostrouhal", netušil jsem, že se to tak brzy oficiálně potvrdí. Včera mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček zveřejnil tiskovou zprávu oznamující konec spolupráce TV Barrandov s prezidentem.
    Doslova: "„Týden s prezidentem“ na TV Barrandov již nebude zařazen do nového plánu pravidelných mediálních aktivit prezidenta republiky. Se zahájením natáčení proto již nepočítáme."
    x x x
    Klasický whataboutismus předvedl Jan Kavan 13. ledna, když v Událostech komentářích ČT24 proti současnému sestřelenému civilnímu ukrajinskému letadlu vytáhl Američany sestřelené civilní íránské letadlo Air 655 z roku 1988. Kdyby čerpal nejen z české wikipedie, ale také z té širší anglické, viděl by, že něktré věci jsou sice srovnatelné (sestřelené nevinné civilní letadlo), ale okolnosti obou případů, zvláště vše, co incidentům předcházelo, se dosti liší. V hormuzském průplavu se tenkrát naostro bojovalo, byla zde zkušenost s raketovým útokem na americkou vojenskou loď USS Stark, zatímco u teheránského letiště probíhal běžný civilní provoz.

    Na druhé straně nevím, proč moderátor v diskusi tak zřetelně dával najevo, na čí straně stojí, a nenechal debatující, aby si to rozdali mezi sebou, a sám stál nad věcí.

    x x x
    V Pezinku probíhá od pondělka 13. ledna soud s vrahy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Ten, kdo střílel (Miroslav Marček), se přiznal, jeho bratranec, který mu pomáhal (Tomáš Szabó), kličkuje, údajná objednatelka vraždy a přítelkyně Mariana Kočnera (Alena Zsuzsová) tvrdí, že výpovědi spolupracujícího obžalovaného Zóltána Andruska, který dostal od Zsuzsové objednávku, kterou předal dál Szabóovi, nejsou pravdivé.
    Soud zřejmě skončí až po slovenských únorových volbách.
    V Česku nabízí online zpravodajství ze soudní síně web investigace.cz, na Slovensku podrobněji sme.sk nebo aktuality.sk.
    x x x
    Nižňanský o KočneroviSouběžně s tímto soudem Marián Kočner vystupuje jako obžalovaný v neukončeném soudním procesu týkajícím se směnek ve výši 69 milionů euro, jejichž proplacení Kočner od televize Markíza požadoval.
    Markíza pak zažalovala nejen Kočnera, ale také někdejšího ředitele Markízy, později předsedy politické strany ANO (Aliance nového občana) a také ministra Pavola Ruska za padělání směnek. Soud se stále táhne kvůli znaleckým posudkům.
    Je zajímavé, že jak Kočner, tak Rusko studovali žurnalistiku a začínali ve Slovenskej televízii. Štefan Nižňanský ve vzpomínkové knize „Televizne črepiny v zamate“, kterou v roce 2015 vydal společně s Miroslavem Fořtem, popisuje (str.22-23), jak se na něj Kočnerův otec obrátil, zda by nebylo v bratislavské televizi místo pro jeho syna, který končil žurnalistiku. Nižňanský to popisuje takto:
    "Marián Kočner potom naozaj po škole nastúpil do Televizních novín. Tri roky bol súčasťou vnútropolitickej redakcie ako „správar.“ Raz sa mi priznal, že ho to príliš nebaví. Už vtedy mal v sebe podnikavého ducha. Ak bolo treba, dokázal zohnať čokoľvek… Odo mňa prešiel na rok do ekonomickej redakcie a niekedy v roku 1988 odišiel z televízie niekam inam za svojím snom."
    x x x
    Václav Marhoul s Nabarveným ptáčetem se nedostal mezi užší výběr nominací na letošního Oskara, což se však podařilo českému animovanému snímku Dcera.
    x x x
    V žebříčku nominací na cenu České filmové a televizní akademie ČFTA Český lev se na prvním místě s 12 nominacemi umístil film Vlastníci, následují Nabarvené ptáče (11), Staříci (10), Amnestie (7), Na střeše (7), Skleněný pokoj (6) atd.

    | nahoru |

    12. 1. 2020
    Jako obvykle zpožděně a pro záznam k událostem minulého týdne

    Ve středu 8. ledna havarovalo v Teheránu ukrajinské letadlo se 176ti lidmi na palubě. Íránské úřady nejdříve zatloukaly, ale pak v pátek musely přiznat, že letadlo omylem sestřelily revoluční gardy krátce poté, co íránské střely jako odvetu za zabití Kásima Solejmáního napadly americkou základnu v Iráku, odkud startoval dron s raketou na Solejmáního.
    To, co původně hrozilo eskalací úderů a protiúderů, po tragedii ukrajinského letadla utichlo, i když kdo ví, zda v duši nějakého osamělého vlka nedřímá duch pomsty Američanům na jejich vlastní půdě.
    V Íránu se ozvali ti, kterým leží revoluční gardy v žaludku, americká média tyhle protesty zveličují, jakoby zdejší režim byl na spadnutí, naštěstí ČT se tentokráte (na rozdíl od Ukrajiny v roce 2014) do jejich vleku nedostávají.

    x x x
    Ve čtvrtek 9. ledna vybuchla v českých médiích bomba v podobě článku Michala Půra o publikovaném příspěvku exministryně Heleny Válkové v periodiku Prokuratura z roku 1979, u něhož je jako spoluautor uveden nechvalně známý poúnorový prokurátor Josef Urválek, v té době stále ještě dosluhující ředitel Výzkumného ústavu kriminalistiky.
    Helena Válková měla nahradit odstupující ombudsmanku Annu Šabatovou. Po článku v info.cz dali od ní všichni ruce pryč, včetně prezidenta, který ji do funkce chtěl navrhnout.

    Také já si myslím, že Válková není příliš vhodnou osobou pro funkci ombudsmanky, a že bylo správné na její minulosti upozornit.
    Nicméně nemohu se zbavit rozpaků nad sekernickou a manipulativní prezentací případu Michalem Půrem (potažmo Petrem Blažkem), který komentář a2larm.cz, popsal jako „snahu udělat z Heleny Válkové komunistickou zrůdu, která šikanovala disidenty.“
    Z článku jsem měl podobný pocit jako kdysi u bamberské aféry: bylo užitečné a správné, že se informace zveřejnila, ovšem způsob prezentace její hodnotu degradoval - málo odstupu, viditelná snaha manipulovat čtenáře. U Bambergu se použily neověřené falšované dokumenty, zde se zkreslovalo zavádějící interpretací, už v titulku: „Válková se v KSČ podílela na šikaně disidentů. S mužem, který poslal na smrt Horákovou“

    Namísto, aby věcně vysvětlila okolnosti publikování své výzkumné zprávy a způsobu, jakým se k autorství přihlásil její šéf, Helena Válková se začala trapně vymlouvat, že „netušila, kdo je Urválek.“ Tím si podepsala ortel i u lidí, kteří by ji jinak byli ochotni a schopni tolerovat.
    Její vystoupení a konfrontace s disidentem Gruntorádem v pátečních Událostech a komentářích bylo dosti bizarní.

    x x x
    Když se ve čtvrtek 9. ledna Jindřich Šídlo na twitteru optal : „Kde je Týden s prezidentem?“ o pár dnů později se dočkal odpovědi na webu tv.blesk.cz, jemuž Miloš Zeman poskytl hodinový rozhovor.
    Jaromír Soukup ostrouhal, kdo ví, zda prezidentovi nezačalo vadit, že téměř z poloviny Týdnu s prezidentem vždy zabírala Soukupova sebeprezentace.
    Zda prezident bude se Soukupem i nadále pokračovat, na to se prý Soukup zeptal Kanceláře prezidenta republiky a čeká na odpověď.

    Pokud Hrad umístí na web plné znění rozhovoru, pak čtenář ocení tematickou šíři rozhovoru, který začal případem Válková (viz výše) a pak přes ČSSD, Babiše, Blízký Východ, Čínu, Rusko až zpět opět k vnitropolitickým záležitostem a odpovědím na dotazy diváků, při nichž jsme se dozvěděli - kromě jiného - něco ze Zemanova dětství v neúplné rodině a také o pudingu, který zvyšuje chuť k jídlu.
    Některá témata byla evidentně objednaná a prezident jakoby si chtěl napravit svoji pověst, byl přátelsky naladěný; rozhovor neobsahoval jediný šrapnel (pokud za šrapnel nepovažujeme názor, že zabití Solejmáního byla "zpackaná akce") a byl tu jen jeden osobní útok na dvojici Slonková/Kubík.

    Zemanovy nepřesnosti při líčení epizody z jeho návštěvě Moskvy v listopadu 2017 ponechávám stranou (nebyl to deník Krasnaja Zvezda, ale web tvzvezda.ru, kromě toho článek, proti kterému se protestovalo, nenapsal redaktor listu, ale externista, který tudíž nemohl být vyhozen - jen se přerušila spolupráce, sovětská strana se neomlouvala apod.).

    x x x
    Někdy si myslím, zda nemá pravdu Daniel Prokop, když napsal. Opravdu vše, co řekne Zeman nebo Ovčáček, je natolik důležité, abychom kvůli tomu nevnímali, co se děje třeba kolem dostavby Dukovan, rušení financování dětských skupin, nerovností ve vzdělání nebo stavebního zákona?“

    O těchto a jiných problémech se dnes diskutovalo jak v Otázkách VM na ČT (přítomni šéfové ČSSD, Starostů a TOP09), tak na Primě v Partii (přítomen premiér Andrej Babiš).
    Sněmovali Piráti a znovu si zvolili za šéfa Ivana Bartoše.
    Politika po vánoční a novoroční pauze opět nabírá obrátky.

    | nahoru |

    4. 1. 2020
    Kromě námětů pro četné následné komentáře novoroční projevy příliš mnoho nového nepřinesly. Jaroslav Kubera jako obvykle lidový svéráz, Radek Vondráček jako obvykle advokátská umírněnost a vyváženost. U Andreje Babiše jakoby zaspali jeho marketingoví mágové a nechali premiéra promluvit jazykem předlistopadových politiků.
    x x x
    V noci z 2. na 3. ledna Američané zabili raketovým útokem z dronu na konvoj vozidel odjíždějících z letiště velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásima Solejmáního, při útoku zahynul také zástupce velitele iráckých šíitských milic PMF Abú Mahdí Muhandis. To vše na základě osobního příkazu amerického prezidenta Donalda Trumpa po sérii vzájemných místních konfliktů, které vyvrcholily nedávným útokem na americkou ambasádu v Bagdádu.
    Útoku předcházela twitterová přestřelka mezi Trumpem a ajatolláhem Chameneím. Bez sociálních sítí se dnes politika zřejmě neobejde.

    Svět nyní s obavami vyčkává, jaká bude odveta, objevily se i odkazy na sarajevský atentát, který před 105ti lety odstartoval velkou válku. Jak se stalo běžným zvykem, na sítích se objevily desítky odborníků na Írán a Blízký východ.
    Mne zaujal komentář v Columbia Journalism Review varující před cestou k válce, podle něhož americké zpravodajství hlavního proudu často unáhleně a jednostranně líčilo Írán jako agresora, a papouškovalo americká vládní stanoviska bez nezbytné opatrnosti a skepticismu (has parroted US government talking points without applying due skepticism).

    Ke vhledu do situace v Iráku, kde šíitské milice jsou dnes státem ve státě, mi pomohl překlad článku z The Guardian, který jsem nedávno umístil na webu.

    x x x
    České televize vstoupily do Nového roku s četnými programovými inovacemi. Dnes večer to byla například "cooking show" Peče celá země na ČT1, čehož si na twitteru všiml i britský velvyslanec v Praze Nick Archer, který tento formát TV pořadu převzatý od BBC označil za neuvěřitelně návykový ("incredible addictive").

    | nahoru |

    27. 12. 2019
    A je po Vánocích. Včerejší a dnešní média zaplňují komentáře k již sedmému Vánočnímu poselství prezidenta republiky Miloše Zemana. Od těch předchozích se příliš nelišil, možná jen tím, že – jak poznamenal předseda KDU/ČSL Marek Výborný – „nikoho nenálepkoval, nikoho nenapadal," což je třeba ocenit.
    Jestliže v loňském roce vyvolala pozdvižení zmínka o „lepšolidech“, letos to Zeman schytává za svůj „kacířský“ názor o „novém náboženství“ klimatických diskusí a za výrok: „Nejsem si jist, zda rozhodujícím faktorem globálního oteplení je právě lidská činnost, a nikoli přírodní zákony, pohyb zemské osy a další kosmické vlivy.“
    Nedobře dopadl Zemanův projev také v komentáři Davida Klimeše "Naše země nevzkvétá. A snadno by při tom mohla."
    Doufám, že letošní projev Miloše Zemana Český rozhlas zařadí do přehledu všech vánočních a novoročních projevů od roku 1935, který svým čtenářům v loňském roce nabídl web iRozhlas.cz.
    x x x
    V první den nového roku 2020 se rozhlasoví posluchači a televizní diváci dočkají hned tří novoročních projevů. Podobně jako v loňském roce k občanům v poledne promluví předseda Senátu Jaroslav Kubera a předseda Sněmovny Radek Vondráček. Letos, vlastně už v příštím roce, se k nim večer v osm hodin připojí také předseda vlády Andrej Babiš, bude prý předtočen. Máme se na co těšit.
    x x x
    Ve středu 18. prosince vznesla Sněmovna reprezentantů ústavní žalobu (impeachment) proti prezidentovi Donaldu Trumpovi, kterého viní ze zneužití úřadu a obstrukcí vůči Kongresu. Na toto téma se v rozhlasové debatě názorově střetli Jefim Fištejn a Tomáš Klvaňa.
    V USA je to podobné jako s ústavní žalobou českého Senátu proti prezidentovi Zemanovi. Jedna komora Parlamentu žalobu podává, i když ví, že druhá komora ji neschválí. V USA v obráceném gardu.
    x x x
    FB status Tomio Okamury později stažený ze sítěMístopředseda Sněmovny a předseda SPD Tomio Okamura se opět jednou „vyznamenal“ na Facebooku, když návrh novely zákona směřující proti zneužívání sociálních dávek ilustroval příběhem Andy Demeterové, která údajně vystoupila v televizi Prima, má deset dětí od pěti otců, třicet let je na podpoře a na dávkách inkasuje 75 tisíc korun měsíčně.
    Nic z toho není pravda, je to převzatý hoax z dezinformačního webu weeks.cz, který byl inspirován několik let starým příběhem jisté Mendy Cowie z Británie.
    Protože Deník N je placený web a článek je dostupný jen částečně, a protože Okamura lživý status z FB brzy stáhl, nabízím k přečtení jeho text (kliknutím lze zvětšit).

    O tom, jak Okamura na Facebooku klame a manipuluje, jsem kdysi psal zde na Louči, mnohem více příkladů však nabízí případová studie Romana Mácy z loňského roku.
    Máca zde kromě jiného zmiňuje majitele domény weeks.cz Pavla Kubanyiho, což může být podnikatel z Hroznětína (nelze ověřit), jehož web pracuje na jednoduchém principu - čas od času zveřejní nějakou skandální vymyšlenou zprávu (například že EU chce zrušit písmeno "ř") a pak už jenom inkasuje za návštěvy dosti primitivně vedeného webu s četnými reklamami.
    Něco podobného jsem nedávno popisoval v překladovém příspěvku Louče Jak se lži na internetu stávají pravdou.
    Jestliže vrcholoví politici věří hoaxům a internetovým polopravdám, jakou kvalitu a důvěryhodnost pak asi mohou mít jejich výroky a sliby, byť se tváří tak lidumilně?

    x x x
    Ve čtvrtek 19. prosince Česká televize nabídla svým koncesionářům souběžný pohled na Východ i na Západ v přímém přenosu. To když na ČT24 přenášela zahájení zasedání britského parlamentu po předčasných volbách s projevem královny Alžběty, a současně na webu ČT24 přenášela čtyři hodiny tiskové konference ruského prezidenta Vladimíra Putina s českým překladem. Kromě toho mohli diváci nahlédnout do amerického Kongresu při oznámení impeachmentu. Zvládne něco podobného také CNN Prima News?
    x x x
    A stranou zájmu evropských médií probíhá další syrský exodus z města Idlíb dobývaného vládními vojsky. Jenomže kdo by si chtěl kazit Vánoce?

    | nahoru |

    16. 12. 2019
    Případ Home Creditu a jeho lobování ve prospěch Číny prostřednictvím PR agentury C&B Reputation Management se dostal včera do tří pořadů ČT - Otázky Václava Moravce, 168 hodin, a Newsroom ČT24. Nejpodrobněji u Nory Fridrichové.
    x x x
    Ondřej Aust vyzpovídal Michala Půra (kamaráda Tomáše Jirsy z agentury C&B Group) co do budoucnosti zpravodajského webu info.cz.
    Web má roční rozpočet 20 milionů Kč, je ztrátový, nicméně ty staré dluhy do letošního ledna smázla Křetínského CMI. Hlavním úkolem prý nyní bude přivést provoz do černých. I když ten rozhovor je dlouhý, stojí za přečtení. Michal Půr:
    "Mohl jsem zůstat v Euru a žil bych si jako pán, ale po třech letech života, které jsem už projektu Info.cz věnoval a dal mu své jméno, jsem to vzdát nechtěl... zřejmě lehko bych se uživil jako nezávislý konzultant. Ale zůstal jsem u médií."
    x x x
    Předsedou Rady ČTK se dnes jednomyslně stal kompromisní kandidát David Soukup, když dva veteráni mediálních rad Petr Žantovský a Pavel Foltán na zasedání chyběli.
    x x x
    Až budou opět někteří intelektuálové naříkat nad nemyslícím internetovým davem, který dává přednost negativním zprávám, fake news a konspiracím před seriózními informacemi, nechť se zamyslí sami nad sebou. Neboť když se v takové míře sjednotili na výjimečnosti románu Michela Houellebecqa "Serotonin", který pak zaujal první místo v anketě Kniha roku Lidových novin, podali nepřímý důkaz, že nejsou jiní než ti, na kterými ohrnují nos. Také oni jsou přitahováni negací.

    Tím nechci zpochybňovat literární kvalitu Houellebecqova díla (i když z kostrbatosti některých sekvencí, která jde zřejmě na účet uspěchaného překládání, jsem byl občas rozpačitý), ovšem problém vidím v tom, když se záměrně vyhledávaná odpornost a hnusnost začne tvářit jako pravdivost (slovy hrdiny románu Elementární částice: "Chcete-li být pravdiví, buďte odporní a hnusní"). Doufám a věřím, že svět podle Houellebecqa není světem současných mladých generací Evropy.

    | nahoru |

    14. 12. 2019
    Poněkud jsem podcenil aféru Home Creditu a jeho financování pročínské kampaně. Myslel jsem, že je to jen pokračování nafouklého úletu Univerzity Karlovy, která přijala dar Home Creditu se svazujícími podmínkami.
    Materiál zveřejněný na Aktuálně.cz v úterý 10. prosince měl jinou brisanci. K titulku "Kellnerův Home Credit platil kampaň na podporu rudé Číny, využil experty a novináře" bych možná dodal: "aneb Jak PR firmy dokážou ovlivnit obsah médií".

    Vše se točilo kolem PR firmy Tomáše Jirsy C&B GROUP a.s., která pracovala pro Home Credit, jenž se snažil vylepšit obraz Číny v českých médiích. Například zorganizovala webovou prezentaci pro Sinoskop (konkurent Sinopsisu, webu kritického k Číně), úkolovala novináře a protlačovala pročínské autory a materiály do médií.
    Přes svého majitele Tomáše Jirsu měla C&B GROUP také přímý vliv na zpravodajský server info.cz. Tomáš Jirsa okamžitě po zveřejnění článku na Aktuálně.cz skončil jako jednatel firmy Info.cz Online Media s.r.o., kterou vlastní Czech Media Invest (CMI).

    Včera redaktoři info.cz oznámili, že server "vstupuje do nové etapy" a "opustí společnost CMI Daniela Křetínského a bude plně vlastněn šéfredaktorem a členy redakce."

    Připomeňme si: zpravodajský web info.cz odstartoval 16. listopadu 2016.
    V únoru 2018 spustila dvojice Radim Ochvat a Tomáš Jirsa agregátor novinek zdroj.cz, který byl letos v lednu připojen k info.cz. Ve stejnou dobu provozovatelem info.cz přestala být CMI, ale nová společnost Info.cz Online Media s.r.o. odštěpená od CMI se dvěma jednateli - Michalem Půrem a Tomášem Jirsou. Že by oba jednatelé měli podíl na majetku společnosti, o tom obchodní rejstřík mlčí. Jako stoprocentní vlastník je zde uveden CMI.

    | nahoru |

    13. 12. 2019
    Událostí dnešního dne bylo vyhlášení výsledků předčasných voleb ve Velké Británii, v nichž toryové vedení Borisem Johnsonem dosáhli výrazného vítězství, v Dolní sněmovně budou mít spolehlivou většinu hlasů. Brexit je hotovou věcí.
    Na hádkami a nejistotami unavenou britskou společnost zřejmě zapůsobilo Johnsonovo heslo "get Brexit done" - "dokončeme Brexit".
    V srpnu jsem odkazoval na komentář Jaroslava Veise, ve kterém napsal: "Po letmé etapě úlevy, že konečně všichni mají brexitové utrpení za sebou, přijdou pochmurné všední dny."
    Zda budou skutečně pochmurné, se teprve ukáže. Podle mého názoru bude hodně záležet na tom, jak se budou slova slibů přeměňovat v činy, zda se Boris Johnson projeví jako odpovědný politik, nebo zda posílí svoji pověst impulsivního populistického mluvky. Ze všech následných komentářů se mi zalíbil ten od Adama Černého Nejprve oslava, pak povinnost splnit předvolební sliby, protože přinesl více faktů než hodnotících názorů.
    x x x
    Nejmenovaný šéfredaktor nejmenovaného deníku využil britských voleb k pomluvám svých kolegů na Facebooku, což mu jeho kolegové z ČT vraceli na twitteru.
    Proč toho šéfredaktora nejmenuji? Protože jsem se už dávno zařekl, že veřejně reagovat na jeho občasné erupce emocí promítnuté do facebookových statutů znamená snížit se na úroveň těchto výroků.
    Podobnou strategii dnes volím také u trapných hlášek Erika Besta, kde se ozývám jen při korekcích jeho zavádějících tvrzení.

    | nahoru |

    10. 12. 2019
    Dnešní anti-babišovskou demonstraci Milionu chvilek pro demokracii na Václaváku zastínil masový vrah Ctirad Vitásek (42), který v ostravské nemocnici zastřelil šest lidí a tři zranil. Motiv? Pravděpodobně neunesl psychickou zátěž vážné nemoci (rakovina slinivky) a svůj stres ventiloval do agrese vůči okolnímu světu.
    x x x
    Střelba se stala po sedmé hodině ráno, o hodinu později o ní informovala ČT24 ve Studiu 6, pak od devíti hodin probíhal na ČT24 kontinuální speciál, který zaregistroval po jedenácté hodině brífing ministra vnitra Hamáčka v Ostravě a o hodinu později vyjádření premiéra Babiše na letišti ve Kbelích před odletem do Ostravy.
    Aktivní byly sociální sítě, na nichž česká policie pohotově informovala o průběhu vyšetřování a stíhání pachatele, za což si zaslouží pochvalu.
    Večerní zpravodajské relace ČT, Novy a Primy pak byly v souhrnu nabízených informací víceméně srovnatelné.
    x x x
    Je jasné, že kromě Ostravy a Václaváku s přibližně padesáti tisíci demonstranty (v ČT24 ukázky komentovaně, na webu přenos nekomentovaně), již nezbylo místo na další události, jakými byly například jednání prezidentů o Ukrajině v Paříži (výměna zajatců dohodnuta), vzpoura proti pražskému primátorovi ze strany TOP09, nebo rozhodnutí řeporyjské radnice postavit pomník padlým vojákům ROA, tzv. vlasovcům. A to jsem ještě na řadu dalších důležitých událostí (Británie dva dny před volbami, snaha US demokratů o sesazení Trumpa apod.) zapomněl.

    BTW Záznam z dnešního jednání v Řeporyjích mall.tv umístila do seriálu Extrémní starosta.
    Pro novináře: usnesení zastupitelů Řeporyjí obsahuje záměr vytvoření "vzpomínkového místa", tedy nikoli pomníku, jak uvádějí četné titulky.
    A ještě něco: Požár v řeporyjském skanzenu v noci na 10. prosince byla náhoda?

    x x x
    P.S. k Václaváku. Mám pocit, že "kreativní akce" organizátorů narážejí na svůj limit, neboť kromě pocitu sounáležitosti demonstrujících a popsaných chodníků nepřinášejí žádný výsledek. Jestliže se Minářovi a Rollovi nepodaří dostat za týden na pódium představitele opozičních stran, jejichž pozvání dnes slíbili, bude to podle mého názoru počátek konce této iniciativy, která o sobě tvrdí, že zachraňuje demokracii, právní stát a veřejnoprávní média, i když na souboje o tyto hodnoty má jen marginální vliv mající podobu vznášející se potenciální hrozby masového protestu "kdyby došlo na lámání chleba."

    | nahoru |

    6. 12. 2019
    Problémy premiéra Andreje Babiše ovládly média tohoto týdne a zastínily tak schválení zákona o státním rozpočtu, ke kterému došlo ve středu 4. prosince dle předpokládaného scénáře. Menšinovou koalici ANO/ČSSD podpořila KSČM jako jeden muž. Nebylo třeba Paroubkových Marťanů.
    x x x
    Audit EK o střetu zájmů Andreje Babiše údajně pracovní se ukázal být finálním, jeho text údajně důvěrný si našel cestu do médií přes Deník N (plný text k dispozici zde k dispozici na 30 dní).
    Jelikož střet zájmů je potvrzen, budou se vracet některé dotace vyplacené v minulosti. Premiér však zůstává.
    x x x
    Další ranou pro Andreje Babiše bylo obnovení jeho trestního stíhání, které ve středu 4. prosince na tiskové konferenci oznámil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, když ukončil přezkum zákonnosti zastavení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo s výsledkem: u čtyř osob (rodinní příslušníci A. Babiše) zastavení trestního stíhání platí, u dvou osob (Andrej Babiš, Jana Mayerová) "zastavení jejich trestního stíhání bylo nezákonné a předčasné, nerespektovalo zákonný požadavek na objasnění skutkového stavu v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí".
    Premiér však zůstává. Prezident v září slibovanou abolici Babišovi teď v prosinci neudělí, není prý k tomu prý důvod. Chytrá horákyně si libuje.
    x x x
    Robert Malecký zkritizoval novináře za to, že nedokázali využít prostor deseti otázek, který jim Pavel Zeman na tiskovce nabídl, a ptali se na věci, které byly předpověditelné.
    x x x
    Nový zpravodajský kanál CNN Prima News se prý potýká s problémy - nikoli technickými, nové studio Primy ve Strašnicích je už připraveno - ale spíše organizačními a personálními.
    Dosazený ředitel zpravodajství televize Prima Martin Ondráček (před tím ČRo, kdysi Nova) odchází, z osobních důvodů.
    Redakci povede tříčlenná redakční rada ve složení: Eliška Čeřovská (ředitelka News Production), Petra Benešová (ředitelka News Gathering) a Tomáš Večeřa (ředitel Online News). řízená přímo Markem Singerem.
    x x x
    Jak jsem slíbil, podíval jsem se podrobněji na aféru Novotný-Řeporyje-vlasovci v textu, ve kterém jsem možná mohl více upozornit na to, že šaškárny Pavla Novotného, jakou byl například dopis Putinovi doručený multikárou na ruskou ambasádu, jsou součástí jeho vedlejšího byznysu, který na internetové televizi Mall.tv má podobu seriálu Extrémní starosta.

    | nahoru |

    3. 12. 2019
    Dlouhodobé téma ruské propagandy (pomník maršála Koněva v Praze) oživila aktuálním příspěvkem bizarní postava českého politického folkloru Pavel Novotný. Jeho záměr postavit pomník vlasovcům v Řeporyjích využily minulý týden nejméně čtyři televizní pořady.
    Jednou se Novotný objevil na programu Pervyj kanal, pořad "Vremja pokažet" v úterý 26.11. 17:00 (historik Spicyn zde v odpovědi na Jiřího Justa prezentoval alternativní historii), a dále ve třech pořadech "60 minut" na programu Rossija-1, pořadech podobných našemu studiovému hádání dirigovanému Michaelou Jílkovou "Máte slovo": ve středu 27.11. ve 12:50, tentýž den v 18:50 (zde reagoval poslanec Žirinovský) a o dva dny později v pátek 29.11. 18:50 (zde s přímým přenosem šklebícího se Pavla Novotného).
    DODATEK 21:00: Pavel Novotný se stal hvězdou pořadu "60 minut" ještě včera v 18:50 (40.minuta) s pestrým sestřihem využívajícím skandální záběry z reklamy na Mall TV, které doprovodil jiný Novotný, jménem Stanislav, svým názorem, že jeho jmenovec Pavel je blázen, a že za všechno špatné u nás může Soros.

    Reakce českých médií a sociálních sítí opět odhalila starou známou pravdu: kvůli spřízněnosti názorů jsme ochotni tolerovat nehoráznosti jejich nositele, a zapomenout na všechny přešlapy a excesy, kterých se kdy dopouštěli a dopouštějí. Což platí pro politickou scénu od úrovně starosty obce až po funkce nejvyšší. Nebo dělá ostudu České republice v zahraničí jen řeporyjský bulvární excentrik?

    Plně souhlasím s komentářem Pyrrhovo vítězství, Novotný udělal radost ruské propagandě.
    Totéž říká politolog Andrej Nikulin v rozhovoru pro Deník N: "Kdo oslavuje vlasovce, je v očích mnoha Rusů fašista a rusofob. A pan Novotný je teď pro mnohé ruské diváky úplnou syntézou LGBT, fašismu а dalších nectností, které se teď navíc zase vtírají k nám, do Ruska, chtějí nás ovládnout a já nevím co ještě."

    Kdybych neměl jiné informace, než ty z ruské televize, možná také já bych byl přesvědčen, že ke Koněvovu pomníku v Dejvicích se už už blíží stavební jeřáb, a na jeho místo se už už sune socha generála Vlasova, přestože v Řeporyjích měla být původně pamětní deska vlasovcům, nikoli pomník generálu Vlasovovi. Asi o tom napíšu extra text.

    x x x
    Ještě v neděli 1. prosince Andrej Babiš v Otázkách Václava Moravce, do něhož po dlouhé době přijal pozvání, aby se tu utkal s předsedou ODS Petrem Fialou, sršel sebevědomím. Vydrželo mu to do pondělka, kdy musel reagovat na informace Respektu, podle nichž do Prahy dorazila finální verze auditu EU, která potvrdila existenci střetu zájmů premiéra, jež může mít vliv na poskytování dotací z evropských fondů i z českého rozpočtu.
    x x x
    Filip Rožánek udělal užitečnou věc, když přeložil do češtiny projev Saschy Barona Cohena na zasedání Anti-Defamation League ADL 21. listopadu. Cohen zde zkritizoval Facebook, YouTube, Google a Twitter slovy: "Nenávist a násilnosti to mají lehčí kvůli hrstce internetových firem, které společně tvoří největší stroj na propagandu v dějinách."
    x x x
    Jeho projev byl odpovědí na vystoupení Marka Zuckerberga před studenty Georgetown University 17. října (zde na videu), který naopak varoval před administrativním zásahy do svobody slova na Facebooku, když v závěru svého projevu řekl: "Budoucnost záleží na nás všech. Ať už se vám Facebook líbí nebo ne, musíme uznat a pochopit, co je dnes v sázce, a v této kritické chvíli se postavit za svobodu projevu."

    Na obhajobu Facebooku, který má dnes dvě miliardy uživatelů, Zuckerberg uvedl, že na zajištění bezpečnosti této sociální sítě dnes pracuje 35 tisíc zaměstnanců, a že prostředky tomu věnované dnes přesahují výši příjmů Facebooku v době, když vstupoval na burzu.

    x x x
    Luboš Xaver Veselý ve svém tažení proti České televizi udělal chybu, když do svého pořadu pozval Aleše Rozehnala a Vadima Petrova.
    S názory obou pozvaných ne ve všem souhlasím, ovšem jejich přítomnost odhalila ignoranci moderátora a jeho otázek svědčících o tom, že o médiích a právním rámci jejich fungování ví pramálo, takže hosté ve studiu museli Xavera vícekrát krotit a upřesňovat jeho výpady proti ČT.
    x x x
    Ještě k listopadovému výročí, které naštěstí už máme za sebou.
    Martin se ubránil novinářům chtivým zopakovat si stará klišé, vzpomínkový rozhovor poskytl jen kolegům na mat-fyz.
    Překvapivě věcnou a obsáhlou seriózní informaci o fámě s mrtvým studentem zveřejnila na Parlamentních listech jejich severočeská zpravodajka Lucie Bartoš.

    | nahoru |

    24. 11. 2019
    Strana TOP 09 měla o víkendu sjezd a zvolila nové vedení. Předsedkyní se stala Markéta Pekarová Adamová, prvním místopředsedou Tomáš Czernin. Na Jiřího Pospíšila nezbylo ve vedení TOP 09 místo.
    x x x
    Dodatečně zjišťuji, že Literární noviny měly v posledním vydání přílohu k listopadu 89 "30 let", v níž jsou některé zajímavé materiály, mezi něž počítám setkání po letech trojice z iniciativy MOST - Horáček, Kocáb, Krejčí.
    Bohužel jen v papírovém vydání je možné přečíst si vzpomínky někdejšího tiskového mluvčího Štrougalovy a Adamcovy vlády - a také krátkodobého ředitele ČST - Miroslava Pavla "Můj výlet do politiky." Překvapilo mě, že se nenašlo jediné české médium, které by některé Pavlovy informace od zdroje citovaly.
    x x x
    Erik Best minulý týden narazil se svými ironickými komentáři na Facebooku, když reagoval na oznámení předsedy lidovců Marka Výborného, jenž se vzdal předsednictví KDU/ČSL kvůli péči o své tři děti poté, co mu zemřela manželka, rádobyvtipným upozorněním na Michaelu Šojdrovou, která by se mu prý mohla - s odkazem na její předchozí aktivity - o sirotky postarat.
    Uragán reakcí na tento nevkusný bonmot se dal očekávat.
    Erik Best, který nebyl schopen přiznat svůj přešlap a veřejně se omluvit, si naopak postěžoval na pronásledování. Na druhé straně je třeba přiznat, že hrubosti a vulgarity některých útoků na Besta neměly daleko k podněcování nenávisti.
    x x x
    Facka, která padla na konferenci Mediálního fóra – 2019 s heslem "svoboda žurnalistiky v kontextu práv člověka, nových technologií a mezinárodní informační bezpečnosti“ (organizátor ruský časopis "Meždunarodnaja žizň"), rozžhavila sociální sítě a především alternativní weby do běla.
    Redaktorka Deníku N Petra Procházková zde neudržela svoje nervy na uzdě a inzultovala redaktora serveru Sputnik Vladimíra Frantu, který zkreslil její vystoupení na konferenci a lživě ji obvinil ze šíření fake news.
    Petra Procházková později napsala, že "Nejsem na to, co se v pátek stalo, hrdá, ale nejsem to já, kdo by se měl stydět", neboť prý na ni byla připravena provokace.

    Mne zaujala osoba Vladimíra Franty jako novináře českého Sputniku a zjistil jsem, že je to v Brně vystudovaný filolog a rusista s titulem PhD, který vystřídal řadu zaměstnání, na svém webu nabízí různé placené služby, fonetikou počínaje, přes překlady a výuku jazyků až po pojišťovnicví a prodejem investičního zlata konče.
    Od roku 2015 si začal přivydělávat psaním komentářů a rozhovorů do Literárních novin, kde však skončil vloni v červnu poté, co jeho rozhovor s Jiřím Ovčáčkem web literarky.cz stáhl z oběhu, čehož se okamžitě chopil Sputnik, pro nějž Franta od loňského července pracuje. Soudě podle stylu zpravodajství z uvedené mediální konference, pochopil, co se tady od něj žádá.

    x x x
    Jako každý rok se udělovaly Křišťálové lupy.
    U veřejnosti opět bodovaly rozhovory na DVTV, díky hlasům uživatelů dostaly ceny Alza.cz, mapy.cz, Databazeknih.cz nebo Honest Guide Janka Rubeše.
    Cenu Projekt roku přisoudili odborníci Deníku N, Český rozhlas dostal ocenění za retro projekt "Živá rekonstrukce okupace 1939".
    Trochu mne mrzí, že stále zůstal nedoceněn projekt několika nadšenců v archivu ČT, kteří před rokem zrekonstruovali televizní vysílání roku 1968 z toho, co se ještě v archivu zachovalo.
    Projekt sice ocenili zahraniční archiváři, ale u nás je téměř neznámý, možná také proto, že najít ho na webu ČT je téměř nemožné.
    x x x
    Za tři dny se vypne v Praze a ve Středočeském kraji vysílání DVB-T, ten kdo nemá nový přijímač na DVB-T2 nebo set-top box, bude mít na obrazovce televizoru černo. Není náhodou, že TV Nova doporučuje lidem nekupovat si set-top box a přejít z terestriky na kabel nebo na satelit. Strategie je jasná, na těchto distribučních kanálech se budou lépe zavádět placené kanály a kromě toho jsou zde programy v HD kvalitě, které Nova odmítá na terestrice (zdarma) vysílat.

    | nahoru |

    18. 11. 2019
    Podzimní vzpomínání na listopad 89 proběhlo víceméně sametově.

    Prezident Miloš Zeman si oslavu odbyl v Bratislavě (15.-16. listopadu), když se slovenskou prezidentkou otevíral Český dům.
    To mu však nebránilo v předvečer listopadového výročí poskytnout rozhovor Parlamentním listům, v němž označil Milion chvilek pro demokracii za nedemokratické hnutí a pozurážel Mikuláše Mináře, Věru Jourovou, Michala Kocába a svým způsobem i Pavla Rychetského. Naštěstí v situaci, kdy média byla přehlcena masovým víkendovým shromažďováním, takže si toho téměř nikdo nevšiml.

    x x x
    popisek obrázkuMilionu chvilek přálo počasí, na Letnou v sobotu 16. listopadu přišlo opět čtvrt milionu lidí.
    Organizátoři se tentokráte snažili být nejen proti, ale také pro, čehož výsledkem je tříbodová občanská výzva, kterou je připraven podepsat i Andrej Babiš, což o její obecnosti říká vše.
    ČT24 tentokráte nabídla divákům v přímém přenosu z Letné více projevů, pouze menší část překrývaly komentáře debat ze studia. Na minulé Letné tomu bylo naopak.
    Vše proběhlo v klidu a pohodě.
    x x x
    To se nedá říci o nedělním dopoledním kladení věnců na Národní, když zde pokládali květiny premiér Babiš nebo šéf hnutí Trikolóra Václav Klaus mladší s dcerou, nebo když na Albertově řečnil rektor Zíma. Hlasité protesty nešlo přehlédnout.

    Z hlediska celkového pozitivního obrazu oslav listopadového výročí v médiích to však byly zanedbatelné epizody, neboť zpochybňovat si ho netroufal nikdo, nejen ČT, která opět připravila rozsáhlý a téměř bezchybný servis všem - premiérům Višegrádu v Národním muzeu, cenám Paměti národa v Národním divadle i událostem na Albertově, Vyšehradu, na Národní i na Václaváku.

    Zpravodajský kanál ČT24 opět jednou zaznamenal zvýšenou sledovanost. Celodenní share ČT24 v hodnotě 6,43% za celou neděli ovšem nedosahuje výšin dnů kolem úmrtí Karla Gotta (viz info 13.10.)

    x x x
    O víkendu sklidil premiér Andrej Babiš na sociálních sítích pochvalu i kritiku.
    Pochvalu za státnický projev v neděli 17. listopadu ("byl jsem členem komunistické strany. Nejsem na to pyšný (...) nebyl jsem v té době tak statečný a angažovaný jako Havel").
    Kritiku za rozhovor v dnešní MF Dnes ("Opozice na tom musí být fakt bídně, když jim tady dává instrukce šestadvacetiletý nedostudovaný student (...) nevěděl jsem o výjezdních doložkách")

    | nahoru |

    11. 11. 2019
    "Listopadový" týden začal...- a s bilančními debatami se roztrhl pytel.

    Dnes před zaplněným sálem někdejšího Federálního shromáždění, později Rádia Svobodná Evropa a dnes Národního muzea se diskutovalo na téma "Evropa bez železné opony, 30 let svobody" v režii Českého rozhlasu s reprezentativní účastí: bývalí prezidenti Václav Klaus a Lech Walesa, Adam Michnik, Magda Vášáryová, Tamáš Deutsch, Andrej Zubov, Jacques Rupnik, Jiří Přibáň, Milan Kňažko, Pavel Rychetský a další.

    To vše v přímém přenosu přes Facebook, stále ke přehrání. Největší úspěch u převážně mladého publika měla Magda Vašáryová zde od 1:22:40.
    Za zmínku stojí i závěrečný projev předsedy Ústavního soudu.
    Projev Václava Klause s obvyklým výčtem nepřátelských ideologií multikulturalismu, genderismu, environmentalismu a transnacionalismu k mání na webu klaus.cz.
    Někdy jsem měl pocit, že si tu nejen Václav Klaus, ale i další řečníci (Walesa, Deutsch, Michnik) při hodnocení současnosti přihřívali tak trochu svoji vlastní polívčičku.

    x x x
    Tentýž den večer v zaplněné Lucerně proběhla oslava s názvem 30 let svobody, 30 let Respektu, na níž nejprve od 17:00 před publikem vystupovali novináři (Spurný, Šídlo, Svobodová) a večer pak zahraniční hosté Timothy Snyder, Natalie Nougayrède, Timothy Garton Ash a Martin M. Šimečka. Rovněž v přímém internetovém přenosu.
    Večerní debata spíše nuda (bohužel také kvůli špatnému tlumočení), řešily se tu obvyklé globální problémy, novináři odpoledne byli zábavnější.
    x x x
    Zítra se v Karolinu uskuteční akce "Tři dekády demokracie", což bude debata českých expremiérů, které by se měli zúčastnit Petr Nečas, Vladimír Špidla a Jiří Paroubek.
    A to je jenom začátek smršti dalších akcí po celé republice, které v Praze vyvrcholí v sobotu 16. listopadu demonstrací na na Letné (Milion chvilek pro demokracii) a v neděli tradičními veselicemi na Albertově, Národní třídě a dalších místech. Není snad žádné médium, které by k výročí listopadu 89 nevydalo své speciály.
    x x x
    Raptor TV nechvalně známé osobnosti alternativní scény Žarko Jovanoviče si vybrala pro své dnešní facebookové vysílání jinou událost - oslavy Svátku nezávislosti v ulicích Varšavy, které využívá nacionalistická pravice.
    Navštívil jsem Raptor TV ze zvědavosti, zda její videa mají větší sledovanost, než výše uvedené přenosy "listopadových debat". Naštěstí nemají. Úvod i závěr rozhlasové konference měl přes deset tisíc zhlédnutí. U Respektu to bylo slabší, prezidenti a politici přece jen táhnou více než intelektuálové.

    | nahoru |

    5. 11. 2019
    Píše se listopad a Velká Británie je stále v EU. V Británii se budou konat předčasné volby 12. prosince, ve kterých Boris Johnson asi vyhraje, jenomže s kým vytvoří koalici, je ve hvězdách.
    V českých médiích tohle téma zajímá snad už jen odborníky.
    To větší zájem publika přitahuje spor prince Harryho a jeho ženy Meghan s britským bulvárem. Pro Newsroom ČT24 se stal Tématem týdne.
    x x x
    Kauza Gorila, která zaměstnávala slovenská média v letech 2011-12 (přepisy telefonních rozhovorů svědčících o korupci, údajně nezákonně pořízené tajnou službou SIS, použil novinář Tom Nicholson do knihy s názvem Gorila), se 14 října opět objevila na scéně, když Denník N zveřejnil část nahrávky Mariána Kočnera s bývalým generálním prokurátorem Dobroslavem Trnkou.

    Nahrávka, kterou si v roce 2014 pořídil Kočner, a policie ji po jeho zatčení v souvislosti s podezřením na účast při vraždě novináře Kuciaka získala, se později objevila na YouTube ve více než hodinovém znění.
    Můžeme se z ní dozvědět, jak Jaroslav Haščák (Penta) a Marián Kočner upláceli poslance. Nebo jak se s původními kompromitujícími odposlechy Gorily kšeftovalo a vydíralo.
    Postupně se objevují ještě další dokumenty. Tentokráte se Kočnerova nahrávka dostala naráz do více redakcí, nejen k novinářům Denníku N.

    Někteří pozorovatelé si to vysvětlují tak, že materiály pocházející z Kočnerova vyšetřování, a tedy ve vlastnictví policie, „pustily“ do médií samotné vládní kruhy, tedy i strana Směr. Záměr? Ventilovat aféru teď, a odstranit tak nebezpečí, že s ní někdo přijde před únorovými parlamentními volbami v příštím roce. Zatím to prý vychází, volební preference Smeru neklesají.
    Aféru českému čtenáři stručně a přehledně vysvětlil Milan Žitný v článku Slovenská Gorila promluvila v Lidových novinách 18. října.
    Ovšem nejpodrobnější informace o Gorile a jejích současných peripetiích uvedl včera pořad Reportéři ČT. Doporučuji ke zhlédnutí.

    x x x
    Že se nahrávky nahrávají a pak účelově zveřejňují, to známe i z českých luhů a hájů. Naposledy při pátrání, kdo vydal moderátorovi Xaveru Veselému nahrávku uzavřeného parlamentního semináře ze začátku října, na němž se setkalo vedení a Rada České televize s poslanci před schvalováním výročních zpráv o činnosti ČT. Seminář měl být uzavřený, nicméně Xaver Veselý ho 19. října na YouTube zveřejnil ve dvou dílech zde a tady.
    Podle mého názoru se žádná tragédie nestala. Naopak, z mého hlediska to může vedení ČT jen prospět, neboť se zde – na rozdíl od některých poslanců – chovají seriózně a profesionálně.
    Nahrávka byla prý pořízena – víceméně ilegálně – poté, co jednání bylo streamováno na žádost poslanců ANO, speciálně Stanislava Berkovce, do vedlejších uzavřených salonků.
    x x x
    Ad Poslanecká sněmovna: dnes pokračují poslanci v projednávání pořadu 35. schůze, když 36. schůze (daňový balíček) a 37. schůze (rodičovský příspěvek) stále nejsou ve finále. Přitom jejich výsledek má návaznost na schvalování zákona o státním rozpočtu.
    Minulou středu šéf poslanců ODS Stanjura dokázal k daňovému balíčku mluvit přes dvě a půl hodiny (pokus o obstrukci?). V pátek zas ministryně práce a sociálních věcí Maláčová zdržela schůzi svým 50minutovým vysvětlováním zákona (poslanec Bauer: "skandální projev, hodinová obstrukce při vymezeném času k projednání zákona").
    x x x
    Dnešní den přinesl dva dlouhé rozhovory s generálem Petrem Pavlem.
    Ten v Reflexu má titulek "Budu kandidovat na prezidenta, pokud to bude potřeba, za vstup do KSČ se nestydím"
    Ten v Deníku N, který vedla Petra Procházková, vyvolal už svým titulkem "Od Zemana jsem musel odvelet vojáky, když se k němu vlastní lidé chovali nedůstojně" podrážděnou reakci Hradu, kterou rozmázl Blesk, když Parlamentní listy ve své zprávě zůstaly - s výjimkou titulku - uměřené.
    Shrnuto a podtrženo, docela slušný výkop k prezidentské kampani, která nás za tři roky - a možná i dříve - čeká.

    | nahoru |

    28. 10. 2019
    PPF kupuje Novu. Tahle zpráva se objevila na síti v neděli 27. října v podvečer, málokoho však překvapila, neboť se o ní spekulovalo už několik týdnů. Zde v podání PPF, tady v podání CME.

    Z komentářů, které k tomu okamžitě vyšly, za přečtení stojí ten z Hospodářských novin, protože – na rozdíl od alarmistických prvoplánových obvinění PPF a nářků nad propojením Kellner/Zeman – se v něm věcně dokládá, kde leží obchodní zájmy PPF, k jejichž prosazování by mohlo prostřednictvím televize s nejsledovanější večerní zpravodajskou relací v zemi dojít.

    Označit převzetí Novy za „událost roku“ svědčí podle mého názoru o sebestřednosti nás, co se o média zajímáme. Viděno realisticky - za týden, za měsíc po tématu PPF/Nova pes neštěkne. Média budou mít jiné starosti a k ovládnutí Novy dojde až po měsících vyjednávání.

    x x x
    Ad státní svátek 28. října. Kdyby nebylo drobných změn, tak se vše odehrálo jako přes kopírák z minulosti.
    Změny: prezident při projevu seděl, výběr obsahoval opět mix úctyhodných laureátů namíchaný s lidmi, jejichž hlavní kvalitou je přízeň prezidentových kruhů, nicméně vysloveně kontroverzní byl jen jeden: mladík jménem David Michaljak, který se v Dubí popral s Romy a byl vyznamenán za „záchranu lidského života.“
    Miloš Zeman rozdal nejen mimořádný počet vyznamenání (42), ale také mimořádný počet Bílých lvů (8), z toto pět in memoriam a dva pro bývalé prezidenty – Václav Klaus (CZ) a Robert Schuster (SK).
    Kamera ČT byla vůči omezené hybnosti prezidenta maximálně ohleduplná. Jinak vše proběhlo v klidu.
    x x x
    Hitem světových, tedy i českých, médií bylo Trumpovým tweetem předem avizované oznámení o akci amerických speciálních sil, která vedla k zabití vůdce islámského státu Bagdádího (sám se odpálil při pronásledování).
    Někteří novináři si neodpustili porovnat Trumpův styl komunikace události s Obamou, když oznamoval zabití Bin Ládina.
    x x x
    Brexit se opět odkládá. Donald Tusk dnes oznámil, že sedmadvacítka nemá nic proti tomu, aby datum odchodu VB z EU se posunulo na 31. leden 2020. Oficiální prohlášení EU přijde později.
    Mezitím se v britském parlamentu hádají, zda a kdy se uspořádají předčasné volby.

    | nahoru |

    25. 10. 2019
    Poslanci včera schválili výroční zprávy ČT nejen za rok 2016, ale i za rok 2017 (sněmovní tisky 113 a 114 (rok 2016), 143 a 251 (rok 2017).
    Výroční zprávy za rok 2018 (sněmovní tisky 441 a 562) stále čekají na schválení, ještě je neprojednal volební výbor.
    Perličky z rozpravy shrnul server info.cz. Jako ochutnávku nabízím poslance Roznera: "Takže k čemu je nám Česká televize? Aby nám selektovala informace na ty, které smíme slyšet, a které ne? Aby nám vnucovala eurohujerskou a neomarxistickou propagandu? (...) Aby nás ještě třicet let po velké sametové krmila seriály z dob reálného socialismu? (...) Aby politicky korektně prznila duše už i našim dětem? Aby byla zdrojem obživy pro pravdoláskovní hochy a děvčata, co spolu mluví? Na tohle posíláme na Kavčí hory 7 mld. ročně? Proč si máme platit něco, co nám škodí?"
    x x x
    Ve čtvrtek 24. října prezident Miloš Zeman souhlasil se zveřejněním lékařské zprávy o svém stavu. Jak uvádí tiskové prohlášení Ústřední vojenské nemocnice, její zpřístupnění bylo dnes 25. října ukončeno. Nicméně kopie zdravotního záznamu se rozlétly po webu, k nahlédnutí jsou například na serveru irozhlas.cz.
    x x x
    Ministerstvo vnitra dnes na tiskové konferenci seznámilo veřejnost s návrhem nového volebního zákona, který by umožnil korespondenční hlasování, a podle něhož by se ve volebních místnostech hlasovalo jen jeden den - v pátek.
    Myslím, že britský volební den - čtvrtek - by byl rozumnější; nenarušuje páteční odjezdy na víkend.
    x x x
    Zamotanou situaci v Sýrii, kam 9. října vstoupily turecké jednotky se záměrem vyhnat z pohraniční zóny Kurdy, na území, kde panuje příměří/nepříměří, které opustily americké jednotky, aby se sem vrátily, a kam Rusko vyslalo tři stovky vojenských policistů z Čečenska, se občas pokouším rozmotat s pomocí komentářů Terezy Spencerové.
    Jak už jsem kdysi kdesi uvedl, kdyby se zbavila své jednostrannosti, předpojatosti vůči Západu a přestala využívat pochybné anonymní zdroje (např. Zero Hedge a některé ruské weby), mohla by TS být docela užitečným zdrojem informací.
    x x x
    O brexitu až příště. Čas se nachyluje, prodloužení termínu a předčasné volby se stávají pravděpodobnými.

    | nahoru |

    21. 10. 2019
    Ohlédnutí za minulým týdnem.
    Poslanci opět neschválili výroční zprávy o činnosti a hospodaření ČT, když ve čtvrtek 17. října kromě interpelací věnovali rozpravě ke sněmovním tiskům 113 a 114 (zprávy za rok 2016) celý jednací den.
    Na debatu jsem reagoval článkem Poslanci objevili Ameriku - deficitní provoz ČT.
    x x x
    Program neveřejného semináře z 8. října o hospodaření a činnosti ČT, který předcházel čtvrtečnímu jednání Sněmovny, se stal veřejným, když záznam parlamentní kamery před dvěma dny umístil na YouTube Xaver Veselý s patřičným komentářem a prostřihem dokumentů soukromého auditu. (druhý díl zde). Myslím, že tím udělal ČT docela dobrou službu.

    Doporučuji každému, aby porovnal to, co o semináři napovídal v PL poslanec Foldyna, a co ukazují oba záznamy. Netoliko, že článek Parlamentních listů účelovým a nepřesným sestřihem citací zcela dezinterpretuje dialogy na téma střetu zájmů ředitele Dvořáka (galerie Leica jeho ženy), ale především je názornou ukázkou, jak seriózně odpovídali televizní lidé na některé dotazy, které prokazovaly naprostou nekvalifikovanost a neznalost problémů provozu České televize.

    Občas jsem si vzpomněl na Janu Dědečkovou a její neustálé útoky na ředitele Chmelíčka v roce 2000, které stály na počátku známé televizní krize. Možná, že do něčeho podobného se opět řítíme. Zvláště budou-li v příští Radě chybět rozumní a zkušení lidé typu pana Uhdeho, Bednáře, Hindlse, Beniaka, Dědiče a zdejší řady Šarapatků, Houserů a Venclíků rozšíří další podobní solitéři bez zkušeností a bez pochopení pro řízení podniků s miliardovými rozpočty.

    x x x
    Téma České televize se probíralo i na dnešním veřejném semináři Média a role státu v jejich kontrole, kde jsem byl jedním z panelistů (viz můj referát).
    Promluvil zde i ministr kultury Luboš Zaorálek, z jehož projevu jsem si zaznamenal slova: "každý člověk by si měl rozmyslet - buď bude dělat redaktora veřejnoprávní televize nebo bude dělat politiku". Také další poslanci se zde podělili o negativní zkušenosti s reportéry a moderátory České televize.
    x x x
    Prezident republiky Miloš Zeman strávil tři dny ve střešovické vojenské nemocnici.Víceméně šlo o rekonvalescenci a nabrání sil pro oslavy státního svátku příští týden.
    Ještě před čtvrtečním nástupem do nemocnice stihl prezident natočit rozhovor televizi Barrandov.
    x x x
    Rada ČTK je kompletní. Poté, co v září poslanci zvolili Davida Soukupa a Piráti vyměnili Josefa Šlerku za Angeliku Bazalovou, opozice dostala šanci - Bazalová porazila Semína.
    x x x
    Jak uvedl server info.cz, spuštění nového zpravodajského kanálu CNN Prima News se opožďuje; pravděpodobné zahájení provozu se prý posunulo z února na duben.

    | nahoru |

    13. 10. 2019
    Loučení s Karlem Gottem mají média konečně za sebou. V popředí diváckého zájmu byla Česká televize se svými speciály a přímými přenosy, z nichž část převzala i televize Nova.
    Mám na mysli pátek 11. října - celodenní sledování situace na Žofíně, kde před rakví prošlo téměř 50 tisíc lidí, a sobotu 12. října - 1,5 milionu diváků přenosu zádušní mše ze svatovítské katedrály za přítomnosti vrcholných politiků.

    Většinou kladné hodnocení sobotního přenosu, včetně překvapivě lidského a inteligentního osmiminutového rozloučení Jiřiny Bohdalové, dalo odpověď skeptikům, kteří zpravodajské pokrytí Gottova pohřbu pokládali za přehnané.
    Arcibiskup Duka může být spokojen. Kdy jindy se katolická církev a její rituály dostanou k tak širokému publiku!

    Vysílání zpravodajského kanálu ČT24 zopakovalo situaci ze dne 2.října, kdy ho sledovalo přes deset procent televizních diváků (viz info ze 6.10.) a ČT 24 se stala v některých časových úsecích nejsledovanější televizí v Česku, jejíž share (podíl všech diváků sledující v daném okamžiku vysílání) dosáhl až 80 procent.

    Byla to však nejen ČT, ale všechny televize, včetně Barrandova, které zařazovaly do vysílání ze svých archivů všechno, co se u nich s Karlem Gottem natočilo.
    Naštěstí nikdo - pokud vím - nezařadil do vysílání Rychmanův omyl Hvězda padá vzhůru; ČT raději odvysílala film Kdyby tisíc klarinetů.
    Ve vysílání ČT se objevil dokonce i pořad Na plovárně s Karlem Gottem, který po premiéře v roce 1999 dlouho ležel u ledu, protože se v jeho závěru mistr rozpovídal o tom, že se nic neděje náhodou, a došlo na jeho oblíbené ilumináty.

    Zpětně stojí za přečtení zasvěcený nekrolog Josefa Vlčka v Hospodářských novinách s dlouhým titulkem: "Ať se Karel Gott člověku líbil, nebo ne, vždy odvedl perfektní práci. Jeho klíčovou vlastností byla odzbrojující slušnost".

    Státní smutek vyhlášený na sobotu 12. října vyřešil úvodní díl desáté série soutěžního pořadu ČT StarDance tím, že moderátory oblékl do černého a tancovalo se na hudbu mistrových hitů.

    x x x
    Na televizi Barrandov odstartovala 9. října "nová kategorie pořadů, pro jejichž popis došla českému jazyku nejen slušná slova." Tak komentovala Mirka Spáčilová na idnes.cz pořad, prezentovaný jako politický sitcom Premiér v hlavní roli s Jaromírem Soukupem.
    x x x

    Ve stínu loučení s Gottem se ocitly v médiích některé zprávy ze zahraničí z minulého týdne:
    Na brexitové frontě zatím nic nového, vše se připravuje na čtvrteční summit v Bruselu.

    V dnešních parlamentních volbách v Polsku míří vládnoucí strana Právo a spravedlnost k dalšímu vítězství podloženému hospodářskou prosperitou a rozdáváním jejích výnosů.

    Pod záminkou vytvoření prostoru pro syrské uprchlíky Turecko minulý týden zahájilo vojenskou operaci proti Kurdům na syrském území. S tichým souhlasem Donalda Trumpa a s pouhými verbálními protesty z Evropy.

    Nemohu než souhlasit s názorem Hynka Kmoníčka, který vyslovil ve včerejších Lidovkách:
    "A já jsem po těch letech jenom stále více a více přesvědčen, že by se tělo Blízkého východu asi dokázalo nějak samoregulovat, kdybychom do něj jako Evropané a Američané tak výrazně nezasahovali posledních sto let." Pozdě bycha honit.

    Udělovaly se Nobelovy ceny. Jako obykle, některé vyvolaly kontroverze (literatura Handke).

    | nahoru |

    6. 10. 2019
    tituolní strany českých deníků 2. října 2019Lituji kohokoli, kdo by musel napsat dizertační práci na téma "Úmrtí Karla Gotta (+1.10.2019) a česká média". Studium všech materiálů, které média zveřejnila, by případnému doktorandovi ukrojilo hezkou část jeho života.
    Smršť textů, obrazů a zvuků dopadla na českého mediálního konzumenta se silou hurikánu Dorian na Bahamách.
    Byl jsem od ní sice odstíněn svým pobytem ve Vídni, nicméně i přes internet na mne dolehlo to, což bych nazval mediálním, bohužel i politickým šílením (viz neuvěřitelné nadbíhání davu ze strany politiků).

    Dodatečně jsem se ponořil do některých mediálních výstupů. Zjistil jsem, že komentáře v médiích a názory na sociálních sítích víceméně kopírovaly situaci z mistrových osmdesátin letos v červenci.

    Miloš Čermák v příspěvku Gott mit uns na řečnickou otázku, zda Karel Gott bude déle na titulních stranách než Karel Svoboda před dvanácti lety, odpověděl záporně.
    "Změnila se doba... díky sociálním médiím je rychlejší a intenzivnější...čím intenzivnější to je, tím rychleji to zase vyvane."

    x x x
    sledovanost českých TV stanic 2. října 2019Nedá mi, abych neuvedl jeden citát z rozhovoru s Helenou Třeštíkovou na ČT, když komentovala svůj dokumentární cyklus Soukromý vesmír:
    "Karel Gott je konstanta a zásadní ikona našeho života. Kdysi v tvrdých dobách Husákovy normalizace se vyprávěl takový vtip: „Víte, jak bude vnímán Gustáv Husák za 50 let? Jako bezvýznamný politik v éře Karla Gotta.“ A ono už je to tady!"

    Vysloveno před sedmi lety, platí dodnes. Informace o Gottově úmrtí zcela upozadily významnou politickou událost - setkání šesti prezidentů v Lánech, hlavy čtyř států visegrádské skupiny V4 zde doplnili prezidenti Slovinska a Srbska.

    Zpravodajský kanál ČT 24 byl v úterý 2. října až do pěti hodin odpoledne nejsledovanější televizní stanicí v Česku (viz graf - kliknutím lze zvětšit)

    x x x

    Dnes život přinesl nové téma, které dočasně neutralizovalo v médiích zdejší Gottmánii: zemřela herečka Vlasta Chramostová (*17.11.1926 + 6.10.2019).
    V médiích se opět roztočil kolotoč, tentokrát s jiným jménem: speciály, rozhovory s pamětníky, debaty o světlech a stínech života zesnulého, vytěžování sociálních sítí atd. atd.

    x x x
    Mezitím se ve světě dějí události, které stojí ve stínu debat našeho mediálního rybníčku na téma, zda a jaký pohřeb má stát vystrojit.

    Volby v Izraeli 17. září, organizované po dubnovém patu, skončily ústupem ze slávy Bibiho Netanjahua - vítěz Benny Gantz.

    O týden později mluvčí Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová 24. září oznámila, že dolní komora Kongresu USA zahájí proceduru impeachment proti prezidentovi Trumpovi, tj žalobu, která by ho měla zbavit úřadu.
    Oznámení doprovázelo zveřejnění informace, podle níž Trump sliboval ukrajinskému prezidentovi výhody při poskytování hospodářské pomoci, když Ukrajina odsoudí syna jeho demokratického soupeře Bidena.
    Text telefonátu byl následně zveřejněn.

    Parlamentní volby v Rakousku 29. září posílily postavení lidovců ÖVP, zatímco sociální demokraté SPÖ a svobodní FPÖ ztratili, když Sebastian Kurz převzal jejich sociální a migrační témata.

    Nedávno zvolený ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj na tiskové konferenci 1. října oznámil, že Ukrajina přizná zvláštní status povstaleckým zónám v Luhanské a Doněcké oblasti na východě země, což tento víkend vyvolalo četné demonstrace lidí, kteří v tom vidí kapitulaci před Ruskem.

    | nahoru |

    30. 9. 2019
    Šest a čtvrt hodiny cenného jednacího času zabralo čtvrteční (26.9.) projednávání žádosti Senátu o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby proti prezidentu republiky Miloši Zemanovi k Ústavnímu soudu pro hrubé porušení Ústavy (sněmovní tisk 561) s očekávaným výsledkem: podání žaloby Sněmovna odmítla poměrem 58 hlasů pro, 62 hlasů proti, když z 93 poslanců koalice ANO/ČSSD nehlasovaly dvě třetiny - 63 lidí.
    Média se vyřádila na kontroverzních citacích z parlamentní rozpravy koncem týdne. Dnes, tj. v pondělí už po této epizodě mediální hlídací pes neštěkl.
    x x x
    Server s názvem Hlídací pes si však nedávno všiml, že 10. září Český rozhlas odvysílal rozhovor moderátora Luboše Xavera Veselého s premiérem Babišem, který neměl daleko k propagačnímu PR na hraně Kodexu ČRo.
    Pořad Newsroom ČT24 se rozhodl, že téma využije pro rubriku "Mediální přestřelka", navštívil Luboše Xaver Veselého a vznikla z toho poněkud jiná přestřelka, z níž ČT nevyšla příliš vítězně. Vše jsem popsal ve zvláštním příspěvku Jak Xaver díky Newsroom ČT24 k popularitě přišel.
    x x x
    Že po vstupu AT&T do konglomerátu Time Warner vlastnícího CME se cosi děje, se projevuje v periodicky se objevujících zprávách o prodeji CME.
    Naposledy na webu Hlídací pes 24. září: "Finalista ve hře o TV Nova: Kellnerova PPF."
    Beru to zatím jako spekulaci, neboť ten, kdo bude chtít TV Nova v Česku, bude ji muset koupit v balíku se složitým a ne příliš perspektivním východoevropským byznysem (Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko). Že by to PPF kvůli Nově přece jen podnikla?
    x x x
    Nedělní rakouské parlamentní volby 29. září vyhrála přesvědčivě lidová strana ÖVP (37%) vedená Sebastianem Kurzem. Důvod předčasných voleb - aféru Ibiza - Louč popsala v květnových aktualitách.
    x x x
    Na události 30 září roku 1989 (odjezd východoněmeckých uprchlíků z Prahy do SRN), vzpomínal nejen dnešní speciál ČT24, ale před pěti lety také Louč v seriálu znovu89, v němž jsem podrobně popsal, jak jsem prožíval rok 1989.
    x x x
    Výročí listopadu 89 se blíží a s ním i četnost vzpomínkových materiálů. Znamínko plus u mne získává článek Petra Třešňáka v Respektu Listopad náčelníka Danišoviče, který dává nahlédnout do každodennosti aktérů těchto událostí.
    Škoda, že Třešňák neupozornil na famácký film Martina Kohouta JUDr. Michal Danišovič, ke zhlédnutí na iVysílání ČT.
    x x x
    Znovu připomínám, že by bylo dobré, kdyby novináři, kteří hodlají psát o případu Zifčák (viz dnešní Týden), si na iVysílání ČT vyhledali dokument Mrtvý student, který se nikdy nenarodil.
    x x x
    Osvěžit paměť by si měl i Jaroslav Spurný, který v příspěvku Co se stalo na Národní? Odpovězte zamlčuje čtenáři fakt, že vyšetřovací komise, kterou popisuje v úvodu své vzpomínky, ukončila svou činnost schválením zprávy a usnesením FS v květnu 1990 a nikoli v lednu 1992.
    To byla totiž jiná, již profesionální vyšetřovací komise zřízená usnesením FS ze září 1990; její závěry jsou k dispozici jako sněmovní tisk s číslem 1236.

    | nahoru |

    25. 9. 2019
    Věc: Greta Thunberg a její emotivní vystoupení z 23. září na klimatické konferenci OSN v New Yorku. Co si o tom myslím? Tadeáš Věrčák nedávno na FB napsal:
    My lidi si často myslíme, že je potřeba mít nějakej názor. Ale není.
    A když už nějakej názor máme, tak si myslíme, že je potřeba ho někomu sdělit. Ale není.
    To je můj názor, kterej jsem měl potřebu někomu sdělit.

    Já nyní mám potřebu sdělit, že nemám potřebu o Gretě cokoli sdělovat. Rád bych však upozornil, že na klimatickém summitu OSN se odehrála nejen pětiminutovka Grety, ale řada dalších prohlášení a publikovala se zde další znepokojivá zpráva IPCC o oceánech, kterou stručně shrnul Radim Tolasz.
    Toho by si možná média měla všímat více, než střídavě napadat a obhajovat šestnáctiletou školačku.

    x x x
    Mezitím zkrachovala cestovní kancelář Thomas Cook s historií sahající do 19. století. Její finanční problémy trvaly delší dobu a vyvrcholily v době, kdy průběh brexitu je stále nejistý, zvláště po včerejšku (premiér Johnson prohrál soudní při, parlament opět zasedá, čas se krátí).

    | nahoru |

    23. 9. 2019
    Zastavení trestního stíhání všech osob v kauze Čapí hnízdo minulý týden nabylo právní moci. Městské státní zastupitelství tento akt doprovodilo 19. září tiskovou zprávou, jejíž součástí bylo zveřejnění textu usnesení, kterým státní zástupce Jaroslav Šaroch uvádí důvody, proč bylo stíhání zastaveno.
    Městské státní zastupitelství zdůvodnilo svůj mimořádný čin "četnými dotazy novinářů z různých médií." Naposledy se k veřejnosti dostalo zdůvodnění zastavení trestního stíhání v případu Jiřího Čunka, který jeho text sám a o vlastní vůli zveřejnil.
    Četné části usnesení jsou začerněné do doby, než bude ukončen přezkum. Ten nyní může provést nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Má na to devadesát dnů.
    x x x
    Prezidentu Zemanovi se opět podařilo minulý týden ovládnout mediální prostor, když v pravidelném rozhovoru s Jaromírem Soukupem na TV Barrandov ve čtvrtek 19. září kromě jiného řekl: "Nicméně, já respektuji rozhodnutí, jak pana Erazíma, tak před tím pana Šarocha. Myslím si, že když se do toho už nebude vrtat, tak bude klid a budu rád. Kdyby se do toho vrtalo, tak prezident má ústavou dané právo abolice (...) pokud by to bylo nutné, a já věřím, že to nutné nebude, bych k tomuto ústavnímu kroku sáhl."

    ČT porovnala Zemanův výrok s citací z předvolební debaty v ČT 25. ledna 2018, kde na otázku Světlany Witowské, zda by zastavil trestní stíhání Andreje Babiše, Miloš Zeman odpověděl: "Ne. Proboha, v žádném případě ne, protože on sám se musí očistit" a později dodal: "A nezměním tento názor, protože bych se tím naprosto zesměšnil."

    x x x
    Kolem slibované abolice se v médiích rozvinula neuvěřitelně bohatá diskuse, v níž se názory dělily zhruba do tří skupin, podle nichž je Zemanův výrok
  • a) ohrožením právního státu a nezávislé justice (soudce Josef Baxa, exnovinář a právník Tomáš Němeček a opoziční politici)
  • b) legitimním názorem a právem prezidenta (Koudelka), který nic neovlivňuje, protože jeho výrok následoval až po - a nikoli před - rozhodnutím městského státního zastupitelství. Naopak - jak pravil Jiří Ovčáček: "Prezident se snaží svým vyjádřením odklonit tlaky, které jsou vedeny ze strany opozice a části médií vůči nejvyššímu státnímu zástupci."
  • c) dalším neuváženým výrokem prezidenta, z něhož se pak složitě vylhával v nedělním hodinovém osmnáctém pokračování seriálu deníku Blesk "S prezidentem v Lánech".
    Já osobně se - na základě dosavadních zkušeností s prezidentskými úlety - kloním k variantě c).
    x x x
    Prima TV pokračuje v nákupu posil pro zpravodajský kanál CNN Prima News. Po Martinu Ondráčkovi (z ČRo) a Markétě Fialové (z TV Nova) by měl do Primy přejít také Filip Horký (Seznam Zprávy).
    x x x
    Od října přestane vycházet týdeník (od května 2019 měsíčník) Instinkt, který v roce 2002 vznikl v Mediacopu Sebastiana Pawlovského pod patronací Dalibora Balšínka jako konkurence Reflexu.
    Další důkaz, že v Empresa Media se šetří, kde se dá. Dodavatelé pořadů pro TV Barrandov byli seznámeni s novými pravidly pro placení zakázkové výroby.
    x x x
    Vydavatelství Economia zřizuje institut ombudsmana pod hlavičkou Rady pro redakční nezávislost v čele s britským spisovatelem a novinářem Mishou Glenny.
    x x x
    Režisér Jiří Svoboda vyčetl Miloši Zemanovi, že "alespoň jednou do měsíce veřejně hlásá parafrázi výroku Marca Porcia „Ostatně soudím, že veřejnoprávní média (Kartágo) musí být zničena“.

    | nahoru |

    16. 9. 2019
    Pocit nepatřičnosti srovnatelný s tím, který mívám při sledování Mých zpráv Jaromíra Soukupa, jsem prožíval u nového pořadu České televize "To se ví".
    Mimořádné souhlasím s Erikem Bestem, že takové pořady diskreditují boj proti fake news. Laciné politické narážky, trapné vtípky, chtěný humor, navíc ukázky falešných zpráv, z nichž některé jsou na internetu už dávno provařené.

    Cožpak nikoho nevarovalo, že převzatý formát The Fake News Show od firmy Hat Trick Production se na britském Channel 4 před dvěma lety dožil jen pěti pokračování? (data Wikipedie)
    Parlamentní listy si "vychutnaly" divácké komentáře na Česko-slovenské filmové databázi. Mirka Spáčilová napsala: označit tento pořad za zábavný, je podrazem na diváka.

    | nahoru |

    13. 9. 2019
    Pátek třináctého si zvolilo Městské státní zastupitelství jako datum oznámení, že zastavilo trestní stíhání všech osob v tzv. kauze Čapí hnízdo, když městský státní zástupce Martin Erazím se "ztotožnil s právním názorem dozorového státního zástupce JUDr. Jaroslava Šarocha."

    Doslova: "Opakovaně zmiňované propojení prostřednictvím řady akcionářů na úrovni rodinných příslušníků s koncernem Agrofert nehrálo při posouzení roli, neboť Agrofert a Farma Čapí hnízdo si vzájemně v podnikání nekonkurovaly ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu. I přes zjištěné vazby mezi těmito subjekty, zejména prostřednictvím rodinných příslušníků, byla proto Farma Čapí hnízdo správně posouzena jako nezávislý podnik."

    Tiskové prohlášení se zajímavým způsobem staví k závěrům zprávy OLAF (doporučuji k přečtení), s nimiž se dozorový státní zástupce "vypořádal.. aniž by je jakkoli rozporoval či pomíjel či snad došel k výkladu opačnému", neboť jsou zde "možnosti širšího hodnocení pro odlišné účely než je v rámci trestního řízení hodnocení trestněprávní odpovědnosti dotčených osob."

    Horký brambor se posunul do rukou nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.

    x x x
    Prezident Miloš Zeman při své návštěvě Srbska 10.-12.9. vypustil jeden ze svých "šrapnelů" prohlášením, že republika Kosovo "nepatří do společenství demokratických zemí", neboť je to "stát, v jehož čele jsou váleční zločinci."

    Hradní podržtaška Zdeněk Koudelka okamžitě přišel v glose LN "Uznání Kosova a prezident v autu" s obhajobou prezidenta, neboť "Pakliže uznání Kosova učinila za Českou republiku jen vláda bez prezidenta, je to uznání ústavně vadné. Miloš Zeman tedy může legitimně požadovat nápravu."

    Ovšem řada komentářů se táže, jaký zájem je v pozadí přilévání oleje do ohně srbsko-kosovského sporu v době, kdy se všichni v Evropě snaží o jeho uhašení.
    Martin Ehl v HN napsal: "V případě českého prezidenta a jeho výroků v Bělehradě je spíš otázka, zda nezastupoval zájmy buď některých soukromých subjektů (PPF), nebo cizích mocností (Rusko)". Neboť "...právě prostřednictvím Srbska v posledních letech se na Balkán vrací Rusko a také s pomocí Bělehradu rozvíjí své zájmy v této části Evropy Čína. K oběma těmto zemím má prezident Zeman možná blíž než k Česku, jehož je prezidentem."

    Cyril Svoboda na otázku, zda kromě toho, že prezident má rád Srbsko a nemá rád Kosovo, nebyl v jeho výroku ještě nějaký jiný motiv, odpověděl: "To se zeptejte jeho. Já do jeho hlavy nevidím.(...) Prezident republiky je potěšen, když provokuje."

    x x x
    titulní strana MF Dnes 13.9.2019 Zastupitelstvo městské části Praha 6 se včera rozhodlo, že pomník maršála Koněva nahradí "památník osvobození Prahy na konci 2. světové války" a bude se hledat "nalezení důstojného uplatnění uměleckého díla (sochy) maršála I. S. Koněva, nejlépe v některé z paměťových institucí."
    Než se tak stane, vypíše se soutěž na nový památník, budou se hledat peníze na jeho financování... a čas bude plynout... a vášně se snad trochu uklidní.
    x x x
    Řemeslníci všeho druhu s ročními příjmy nad 600 000 Kč, ale také lékaři a advokáti, budou muset vystavovat elektronické účtenky. Většina (ANO, ČSSD, KSČM) ve Sněmovně přehlasovala senátní zamítnutí novely zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb.
    Třetí a čtvrtá vlna EET by mohla platit od května příštího roku. "Pátek třináctého je nešťastný den pro živnostníky. Toto ale není konec, budeme bojovat dál," prohlásil šéf ODS Petr Fiala.
    x x x
    Po MF Dnes byla dnes hlavní událostí na titulní straně leukémie Karla Gotta. Ano, žijeme v Gottlandu.


    9. 9. 2019
    Ohlášené zastavení stíhání premiéra Babiše v kauze Čapí hnízdo minulý týden vyvolalo debaty přinejmenším ve třech rovinách.
    V rovině mediální: "Byl titulek Deníku N zavádějící?" "Nestali se novináři Deníku N užitečnými idioty, když vypustili informaci o nehotovém rozhodnutí?"
    Dále v rovině právnické: "Byla komunikace Městského státního zastupitelsttví směrem k veřejnosti správná?"; na tuto otázku server iRozhlas shromáždil názory padesáti sedmi osobností, od Marie Benešové k Lence Bradáčové, od Jiřího Pospíšila k Tomáši Sokolovi, Haně Marvanové, Janu Kyselovi a dalším.
    A také v rovině politické: "Neměli by si politici odpustit komentáře ke kauze, když ještě není rozhodnuto?" Ať už je to premiér, který vyjádřil uspokojení a pochválil spravedlnost, nebo prezident, který premiérovi k rozhodnutí, jež není ještě finální, blahopřál, čímž justici naznačil, kterým směrem by se měla ubírat.
    x x x
    Do zahraničních médií proniklo Česko ve dvou případech. Jednak to byly úspěchy českých basketbalistů na MS v Číně (překvapivé čtvrtfinále) a dále účast českého filmu Nabarvené ptáče v soutěži filmového festivalu v Benátkách, které vyvolalo řadu diskusí kvůli drastickým záběrům.
    Recenzent v britském The Guardian sice dal filmu pět hvězdiček za filmařské řemeslo a napsal, že na jedné straně je rád, že tohle monumentální dílo zhlédl, na druhé straně vyjádřil naději, že už ho nikdy více nebude muset vidět.
    x x x
    Dnes začala podzimní schůze Sněmovny; její navržený pořad opět - po kolikáté už? - obsahuje schvalování výročních zpráv ČT za léta 2016 a 2017. Předsedové poslaneckých klubů se prý dohodli, že tentokráte už konečně obě zprávy projednají; chtějí k tomu přizvat ředitele ČT Petra Dvořáka.
    x x x
    Tiskový mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček odvysílal první dvě vydání svého nového talk-show na TV Barrandov, když si do studia na úvod pozval ministryni financí Schillerovou a v druhém pokračování Františka Ringo Čecha.
    Jestliže novopečený moderátor v úvodu prohlašuje, že chce dělat laskavý pořad bez politiky, pak se pokouší o kvadraturu kruhu, neboť už samotná jeho účast na obrazovce je politickou záležitostí.

    | nahoru |

    2. 9. 2019
    Začal podzim, od něhož se očekává, že bude neklidný (brexit, EU po eurovolbách, obchodní válka USA/Čína, konflikt Indie/Pákistán apod.)

    pomník maršála Koněva v Dejvicích pondělí 2.9. ránoDomácí předehru neklidného podzimu obstaral spor o pomník maršála Koněva, rozrůstající se do bizarních a obludných rozměrů (začala to červená barva a nápis 21. srpna, olej do ohně přililo rozhodnutí Prahy 6 - starosty Koláře? - pomník zakrýt plachtou s následnými hrátkami se sundaváním a nandáváním plachty), kterých si užívají extrémisté na obou stranách (dnes svolaná demonstrace).

    Do debaty na twitteru se zapojil i předseda ČSSD Hamáček výrokem, který vedení městské části Prahy 6 označil jako soft verzi Franty Sauera.
    K případu si řekla své také včerejší bouřka nad Prahou (viz foto).

    x x x
    Mediální událostí dne je však zpráva Deníku N, zveřejněná dnes ráno v půl osmé, podle níž žalobce Šaroch zastavil stíhání premiéra Babiše v kauze Čapí hnízdo. (Čímž jsem se dočkal vysvětlení včerejšího sebevědomého vystupování Andreje Babiše při a po jeho vystoupení v televizi Prima - původně plánovaný duel s Petrem Fialou ODS se nekonal).

    Informace dodaná Deníkem N opět prověřuje kompetenci diskutujících, z nichž někteří si možná přečetli jen titulek a nikoli upozornění, že "Šarochovo rozhodnutí však nemusí být definitivní, jeho závěry – stejně jako u kteréhokoli jiného případu – teď bude posuzovat vedení Městského státního zastupitelství v Praze."

    Městské zastupitelství okamžitě vydalo tiskové sdělení o tom, že "Do skončení (...) následného administrativního zpracování se k obsahu konečného rozhodnutí nebude Městské státní zastupitelství v Praze vyjadřovat."
    Mezi administrativní zpracování patří nejen prostudování 23 tisíc stran spisu, ale také, jak uvedl tiskový mluvčí Aleš Cimbala, doručení konečného stanoviska účastníkům, soudu, ale možná také vrchnímu státnímu zastupitelství... a kdo ví, zda konečné slovo nebude mít nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

    Včera v Otázkách Václava Moravce předseda Senátu Jaroslav Kubera řekl, že tahle kauza nemůže mít dobré řešení. "Ať se v pondělí oznámí cokoliv, tak to bude špatně, protože ta druhá strana to bude vždycky zpochybňovat." Nicméně reakce na Šarochovo rozhodnutí jsou zatím věcné, trochu rozpačité.

    x x x
    Marně očekávám kvalitní zpravodajství nebo kvalifikovaný komentář nad rámec ČTK k výsledkům včerejších voleb ve spolkových zemích Braniborsko (což jest území kolem Berlína jako náš Středočeský kraj) a Sasko (což jest území od Lipska a Drážďan směrem k polským a českým hranicím).
    Úspěchy AfD na území bývalé NDR jsou nepopiratelné a také očekávané. Nelze se utěšovat, že v Braniborsku je stále na prvním místě SPD a v Sasku CDU. Protože v Braniborsku AfD posílila o 11,3 procentních bodů a v Sasku dokonce o 17,8 procentních bodů. Předběžné výsledky:
    Braniborsko: SPD 26,2% (-5,7), AfD 23,5% (+11,3), CDU 15,6 (-7,4), Zelení 10,8% (+4,6), BVB/FW 5% (+2,3), FDP 4,1 (+2,6), ostatní 4,1 (+02)
    Sasko: CDU 32,1% (-7,3), AfD 27,5% (+17,8), Linke 10,4 (-8,5), Zelení 8,6% (+2,9), SPD 7,7% (-4,7), FDP 4,5% (+0,7), FW 3,4% (+1,8), ostatní 5,8 (-2,7)

    Teď jen očekávám, kdy alternativní média předběhnou mainstream s informací, jak bylo AfD v Sasku ublíženo, když volební komise kvůli formálním nedostatkům vyřadila plnou polovinu ze 61 kandidátů AfD pro první hlasování (první hlas jde jmenovitému kandidátovi, druhý hlas jde politické straně), takže na listině 61 volebních obvodů jich AfD měla jen třicet, což jí v konečném rozdělování podle druhého hlasu připravilo o jeden mandát.

    | nahoru |

    26. 8. 2019
    Prázdninová opereta s účinkujícími Staněk Šmerda Hamáček Zeman Babiš minulý týden skončila, když v pondělí 19. srpna v přímém přenosu Událostí komentářů ČT24 Michal Šmarda dramaticky oznámil, že ho premiér Babiš urazil, a že ve vládě jako ministr kultury nechce být (je lepší být hlavou v Novém Městě na Moravě než ocasem v celé České republice).
    Ve středu 21. srpna předseda ČSSD Hamáček oznámil nového kandidáta ČSSD Luboše Zaorálka, kterého prezident Zeman na funkci ministra kultury akceptoval.

    Finální tečku učinilo v pátek 23. srpna zasedání poslaneckého klubu a předsednictva ČSSD, při němž se rozhodovalo a) zda vystoupit z vlády a b) zda nevyměnit předsedu Hamáčka.
    Poslanecký klub jako jeden muž (bez nepřítomného Foldyny) a předsednictvo prostou většinou (11 proti) rozhodly ve prospěch Hamáčka a pokračující účasti ve vládě (za což duo Babiš/Schillerová odměnilo ČSSD ústupky ve státním rozpočtu v prospěch MPSV).

    x x x
    Jede se dál – s prezidentem, který do politiky vnáší své stařecké vrtochy, s premiérem oslabeným trestním stíháním, s rozhádanou ČSSD, nevypočitatelnými Piráty a opozicí neschopnou spolupráce.
    Jak v jednom komentáři poznamenal Vratislav Dostál, v Česku se nevládne už čtvrt století.
    O tom, že Andrej Babiš je dnes slabý a neperspektivní premiér, svědčí i rozhovor s Miroslavem Motejlkem, který zde říká: „Sám jsem ho mockrát popichoval, aby šel do politiky. Byl to můj fatální omyl. Myslel jsem si, že ten, kdo je skvělý byznysmen, bude i takový politik…. Absence jakékoli smysluplné vize. Hromada slibů a nic. Nesmyslné plácání, lhaní, sebestřednost, narcismus…”
    x x x
    Ve středu 21. srpna Mikuláš Minář a Milion chvilek pro demokracii uspořádali další happening na Václaváku, odkud se pochodovalo přes Třídu politických vězňů (budova KSČM) na Hradčanské náměstí k Masarykovi, kam se došlo až v pozdních večerních hodinách.
    Protesty opustily téma Marie Benešová a obrátily se směrem ke KSČM (odpovědnost za srpen 1969) a k prezidentovi nerespektujícímu Ústavu (jednoltivé články Ústavy trhány Minářem).
    Tentokráte účast jen desetitisícová, opět s obecnými frázemi, bez koncepce a programu, pokud za program se nebude pokládat obkreslování stop křídou na Hradčanském náměstí (křídní boj).
    x x x
    Rozhovor Jiřího Kubíka s Marií Benešovou Žijeme ve zdivočelé době byl natolik pozoruhodný, že redakce Seznam zprávy se rozhodla ho z videa přepsat do psané podoby.
    Zaujala mě věta týkající se nejvyššího státního zástupce: "Nepřijde o plat, nepřijde o nic. Navíc je Pavel Zeman dokonale jazykově vybaven, ten se určitě uplatní někde jinde, třeba zase v zahraničí," čímž Benešová dala najevo, že Zemanovy výhrady k jejím návrhům zákona o státním zastupitelství pokládá za jeho obavy o křeslo, funkci, dobré bydlo. Podle sebe soudím tebe?
    x x x
    Kromě nekončících debat o porušování/neporušování Ústavy ze strany prezidenta (ten se na výstavě Země živitelka ve čtvrtek 22. srpna spokojil s krátkým proslovem o kůrovci a nebezpečných blbech) se komentáře českých médií vyčerpávaly vzpomínkami na srpen 1969 a debatami o posprejovaném pomníku maršála Koněva v Dejvicích.

    Přitom ve světě se dějí věci: v Itálii padla vláda, Británie úspěšně směřuje k tvrdému Brexitu bez irské pojistky, Donald Trump chce kupovat Grónsko a na summitu ve Francii nevyloučil účast Ruska na dalším zasedání G7, které bych chtěl hostit na Floridě, na východě Německa očekávají úspěchy AfD v zemských volbách… atd. atd. Podzim bude zajímavý…

    | nahoru |

    18. 8. 2019
    Situace s ministrem kultury se zauzluje. Prezident Zeman prostřednictvím svého mluvčího požádal Jana Hamáčka, aby navrhl jiného kandidáta, neboť Michala Šmardu nechce. O dva dny později premiér Babiš v televizi Prima prohlásil: "sdílím stejný názor jako pan prezident, že pan Šmarda hlavně po jeho nespočetných mediálních vystoupeních není dobrý kandidát", čímž dal najevo, že plnění koaliční smlouvy není jeho prioritou.
    Dnes ráno vyšlo najevo proč. Komunisté se totiž rozhodli tolerovat (tj. podpořit) Babiše a jeho menšinovou vládu po případném odchodu ČSSD.
    Matematika je jasná: ANO - 78 hlasů, KSČM - 15 hlasů, celkem 93 hlasů. Těch zbylých osm hlasů při hlasování o důvěře může Babiš posbírat od disidentů z řad ČSSD a také od některých z devatenácti poslanců z řad SPD či z pěti nezařazených, pro něž předčasné volby by byly ohrožením jejich jistého poslaneckého platu pro další dva roky.
    x x x
    Frekvence výrazu "uhlíková stopa" nabyla na intenzitě. Do debat o klimatických změnách zasáhla nejen cesta šestnáctileté švédské aktivistky Grety Thunbergové s aspergerovým syndromem za oceán na luxusní jachtě, neboť nechce zatěžovat životní prostředí uhlíkovou stoupou vznikající používáním letadel.
    x x x
    O uhlíkové stopě, kterou za sebou zanechává výroba potravin, se zmińuje také nedávná zpráva mezivládního panelu IPCC "o klimatické změně, dezertifikaci, degradaci půdy, udržitelném zacházení s půdou," ze které si média vybrala údajný pokyn ke snížení spotřeby masa v rámci boje proti globálnímu oteplování.
    Klimatolog Radim Tolasz to komentoval slovy: "Potřebujete proti rozumné klimatické politice nabudit co nejširší veřejnost? Vyberte z aktuální zprávy IPCC něco, co naštve nejvíce lidí. Například krávy a maso." Informování o studii IPCC Tolasz vidí jako nepochopení (možná záměrné), protože výstupem zprávy, jak ve svém blogu dokumentuje, určitě není „nejezte maso“.
    x x x
    Blíží se další srpnové výročí, tentokráte se bude vzpomínat na rok 1969. Rozhodl jsem se k tomuto datu přičinit vlastní osobní vzpomínku.
    x x x
    K jinému, listopadovému výročí, začala publikovat MF Dnes seriál pamětníků (Jaskmanický, Chalupa), který vyvolal protesty jiných pamětníků (petice proti falšování historie). Když se objevil jako další v řadě minulou sobotu 10. srpna manipulátor historie Ludvík Zifčák, kupodivu ohlas byl již minimální. Reagoval jsem na twitteru s docela slušným ohlasem.
    Díky mému upozornění si dvě stovky lidí znovu pustily z iVysílání ČT dokument Mrtvý student, který se nikdy nenarodil.

    | nahoru |

    13. 8. 2019
    Zatímco v sobotu 10. srpna procházel Prahou průvod festivalu Prague Pride, ve vísce Příčovy u Sedlčan se na pozemku zchátralého zámečku v soukromém vlastnictví MUDr. Tomkové konalo Vlasteneckém setkání pořádané Sdružením přátel bílého heterosexuálního muže, které s odkazem na International Day of the World's Indigenous People slavený 9. srpna shromáždilo vlastence nejrůznějšího ražení.

    Zatímco o Prague Pride informovala všechna mainstreamová média, setkání vlastenců si jen okrajově všimla TV Prima, a s odkazem na zdejší vystoupení poslanec ČSSD Foldyny také Deník, přestože (nebo protože?) zde vystupovala esa internetové alternativní názorové scény Benjamin Kuras, Alexandr Tomský, Jaroslav Bašta, Petr Žantovský, Ladislav Jakl, ale také Lenka Procházková, Michal Semín, Martin Konvička, zkrátka všichni, kteří to s českým národem myslí dobře, i když každý trochu jinak.
    Jejich vystoupení je možné zhlédnout na záznamech facebookové Raptor-TV. Kdo nechce tratit hodiny svého života sledováním videa, může se o akci dočíst buď v Parlamentních listech nebo v reportáži Deníku Referendum.

    x x x
    Bylo by pošetilé dělat si ze shromáždění v Příčovech legraci. Ano, některé názory zde vyslovené byly bizarní, zvláště ty o katastrofách, spiknutí a nepřátelích, kteří budoucnost českého národa ohrožují.
    Ale jestliže otázku národa a budoucnosti českého státu, jenž se v dnešním globalizovaném světě neobejde bez zahraničních spojenců a aliancí, nejsou naši politici schopni lidem srozumitelně vysvětlit a zdůvodnit, pak se nedivme, že lidé uvěří fantasmagorickým představám o nejbližším chalífátu Germanistán, o kolonizátorech z Bruselu, o biologické determinaci češství, vztahu migrantů k biotopům nebo o spojení Slovanů, které národ zachrání.
    Naštěstí mé chmury rozehnal pohled na věkové složení přítomných za zenitem a téměř plačtivé vyznání jednoho z panelistů, předsedy Strany práce Radoslava Štědroně, že se svými dětmi není schopen se domluvit.
    x x x
    Když účastníkům akce v Příčovech po skončení debaty zazpíval soubor Fine Gospel Time Zuzany Stirské, letmo jsem si vzpomněl na tentýž soubor, který 1. května 2004 na Staroměstském náměstí před půlnocí zakončoval slavnostní koncert u příležitosti vstupu České republiky do Evropské unie.
    A také jsem si vzpomněl na mladičkou Zuzanu Stírskou, jak zpívá americký protestsong "All my trials, Lord, soon be over" v rámci výjezdového pořadu, který v roce 1976 Pražské kulturní středisko sestavilo z konferenciéra, redaktora televize, zpěváka (Helekal) a zpěvačky (Stirská) s doprovodem kytaristy (Drličiak). PKS ten pořad tehdy nabízelo vojenským posádkám, jejichž politruci si potřebovali udělat čárku za kulturní akci před nadcházejícími říjnovými volbami. Ale jak praví název rubriky Louče: Koho to dnes ještě zajímá?

    | nahoru |

    4. 8. 2019
    Breaking news aneb mimořádnou přelomovou zprávou pro západní média se o víkendu stala střelba v amerických městech El Paso a Dayton. Nejprve v sobotu 3.srpna do davu v texaském nákupním centru Walmart začal střílet do lidí jednadvacetiletý běloch Patrick Crusius, který zabil dvacet lidí. V noci na dnešek se podobný incident stal také u baru ve městě Dayton v Ohiu s devíti obětmi.
    Je neděle večer a já stále čekám, který český zpravodajský web si všimne souvislostí zločinu v El Paso se sociálními sítěmi, zvláště pak s diskusním portálem 8chan, (message board, imageboard, někdy označovaný za chatovací kanál), v němž nacházejí prostor anonymní ultrapravicové extremistické názory.
    Manifest publikovaný na 8chan, dostupný též na drudgereport.cz, a zveřejněný krátce před střelbou, je variantou Breivikova poselství či dokumentu The Great Replacement publikovaného v souvislosti s březnovým masakrem muslimů na Novém Zélandu (viz aktualita z 15.3.).

    Mohu jen opakovat, co jsem napsal už dříve: z dokumentů je cítit kromě herostratovského egocentrismu a mesianismu volajícího po záchraně světa deformovaný pohled na svět způsobený nekritickým vnímáním virtuální reality internetových zdrojů, zvláště těch s katastrofickými vizemi. Situaci na sítích v souvislosti se střebou v El Paso detailně popisuje bellingcat.com.
    Platformu 8chan kdysi vytvořil tělesně postižený programátor Fredrick Brennan. Od něj ji převzal jistý Jim Watkins, kterému nevadí zdejší bělošský rasistický obsah, a který provozuje více webů, jejichž návštěvnost mu vynáší peníze.

    x x x
    A tak me napadlo, zda všichni, kteří se pohoršují nad tím, že Facebook a Twitter odmítl poskytovat prostor na svých sítích britskému politickému aktivistovi Tommy Robinsonovi, zda si uvědomují, jak snadno může dojít ke zkratu mezi slovy vyvolávajícími strach a nenávist s poblouzněnou myslí labilních jedinců, kteří tato slova přemění v násilné činy (viz Tomio Okamura a důchodce Jaromír Balda).

    Hitem internetových diskusí minulý týden bylo blokování všech příspěvků na Facebooku, které se o Tommy Robinsonovi zmiňovaly. Stačilo napsat "Tommy Robinson" a k tomu pár vět a algoritmus původně nastavený proti projevům nenávisti na sítích (hate speech) si vás dříve či později našel.
    Samozřejmě se spustil nářek nad zánikem svobody slova a nástupem cenzury (jakoby soukromá firma Facebook neměla právo rozejít se s někým, kdo nedodržuje pravidla, a jakoby někdo Robinsona umlčoval na internetu a likvidoval jeho webovou stránku, na níž sbírá peníze, které jsou - podobně jako u našeho Okamury - hlavním účelem jeho politické činnosti).
    Naštěstí vedle hysterické reakce blogera Kechlibara a jiných, bylo možné přečíst si také realistické vyhodnocení situace z pera Adama Zbiejczuka, který aniž by bojoval za právo Robinsona šířit rasismus a nenávist, konstatoval "Facebook zachází v mazání příspěvků příliš daleko."

    x x x
    Na politické scéně panuje dovolenková atmosféra. Ministr kultury Staněk již není ministrem, úřad řídí jeho náměstek a o nástupci se bude rozhodovat až po schůzce na Hradě.
    Politologové naznačují, že ČSSD si to s Babišem a Zemanem rozdá - s možností opustit vládu - až při schvalování státního rozpočtu.
    x x x
    Brexit a Boris Johnson - zaujala mne varianta komentátora Seznamu Jiřího Hoška, podle níž by Johnson mohl využít ochoty Ursuly von der Leyenové odsunout datum brexitu v případě vážných okolností. Takovou okolností by bylo vypsání předčasných voleb v Británii. Podle Hoška s tím Johnson tak trochu počítá a vlastně jeho veškeré současné konání - výměna vlády, turné po britském venkovu - je už jakousi předvolební kampaní.
    x x x
    Vedra pominula, celkové sucho však trvá. Okurkovou sezónu zpestřily kamerou zdokumentované vykolejení vlaku převážející vápno a odstraňování graffiti z Karlova mostu, které sem nasprejovali dva němečtí turisté.
    x x x
    DODATEK 5.8.: Ředitel Primy Marek Singer v rozhovoru pro Mediaguru oznámil, že jeho televize se bude stěhovat v listopadu a nový zpravodajský kanál CNN Prima News začne vysílat v prvním kvartálu 2020.

    | nahoru |

    27. 7. 2019
    titulní strany deníků 26.7.2019Další rekordní horký den - čtvrtek 25. července - máme za sebou. Extrémní sucho pokračuje, o klimatické změně se přestává pochybovat. Viz páteční titulní stránky deníků.
    x x x
    Poté, co v souboji o vedení Konzervativní strany porazil svého soupeře Jeremy Hunta (hlasovalo 160 tisíc členů strany, 92 tisíc dostal Johnson, 47 tisíc Hunt), 24. července se bývalý novinář, bývalý primátor Londýna a bývalý ministr zahraničí Boris Johnson stal novým ministerským předsedou Velké Británie.

    Z četných komentářů a názorů mne zaujal ten z dnešních Lidových novin "Boris Johnson, terminátor?", v němž Jaroslav Veis upozornil - s odkazem na blog litevského politika Andriukaitise, že "prostě Boris" nemusí být jen britskou variantou Donalda Trumpa, ale že se u něj dají nalézt jisté podobnosti s Borisem Jelcinem, který svojí chaotickou politikou vydláždil cestu k moci Vladimíru Putinovi.
    Zde je Veisova dystopická verze dalších událostí: "poslední říjnový den Boris Johnson vskutku prosadí slíbený brexit bez dohody. Po letmé etapě úlevy, že konečně všichni mají brexitové utrpení za sebou, přijdou pochmurné všední dny.
    Nejprve skotské referendum, jehož výsledkem bude odtržení Skotska od Spojeného království. Vzápětí chaotický pokus o sjednocení Irska a nový výbuch tradičního násilí.
    Pahýl Spojeného království sice o Wales už nepřijde, avšak vyhlídky parlamentní demokracie budou jenom temné.
    Týdeník The Economist bude v editorialu analyzovat, kdo se stane prvním anglickým diktátorem od dob Olivera Cromwella."

    I když tuto vizi uznávaného spisovatele sci-fi povídek nesdílím, přesto člověka napadne: co kdyby náhodou. Také politoložka Dvořáková si myslí, že tvrdý brexit by mohl vrátit během dvou tří let do severního Irska násilí.

    x x x
    Návštěva premiéra Babiše v Lánech ve středu 24. července opět nic nevyřešila: odvolání ministra Staňka prý sice platí, ovšem jmenování nového ministra je nejisté a odkládá se. Zeman se prý rozhodne až v polovině srpna. Podle deníku Právo předseda ČSSD Hamáček s odkladem souhlasí, viz titulek v Právu "Ultimátum padlo, ČSSD dva týdny počká".

    Aféru provází přetlačovaná v trojúhelníku Zeman - Babiš - Hamáček, jejíž jedna epizoda se odehrála v dnešních médiích. Mám na mysli:
    Dvoustránkový rozhovor s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským v Lidových novinách, v němž se jasně říká, že prezident premiéra musí poslechnout. (Tady je vidět, jak je dobré vlastnit média, když někoho chci dostat pod tlak veřejnosti.)
    A dále rozhovor samotného premiéra Babiše v Právu: "Kauzu Šmarda si vyrobila ČSSD, teď se ji snaží hodit na mě". (Tady je vidět, jak je dobré mít marketingové experty, kteří vám zajistí prostor i v jiných médiích, když ho potřebujete.)

    x x x
    Při sledování této kauzy mne napadá totéž, co vyslovil v jiné souvislosti veterán CNN Jim Clancy v rozhovoru s Veronikou Bednářovou pro Reflex.
    "Většina zpravodajských kanálů je obsesívně soustředěná na Donalda Trumpa. Některé věnují energii tomu, aby ho podpořily, jiné aby ho rozcupovaly(...) Pro diváky je to únavné, a hlavně nebezpečné, protože pod tímhle balastem zanikají důležitá témata, která potřebují Američané řešit sami pro sebe."

    | nahoru |

    15. 7. 2019
    Jestliže prezident Miloš Zeman počítal s tím, že vnese rozkol do řad vedení ČSSD, když bude žádat, aby kandidáta na ministra kultury ještě jednou projednalo předsednictvo, tak se přepočítal. Hamáček pro své stanovisko - když nebude Šmarda, položíme vládu - získal podporu, i když se nad následnou tiskovou konferencí vznáší otázka, jak bude pevná a trvalá.
    Až přijde na lámání chleba a dle článku 5 koaliční smlouvy by mělo pět ministrů podat demisi, může být všechno ještě trochu jinak.
    Nehledě na to, že Zeman může najít nějaké fígle, jak Babišovu vládu podrží, i když článek 5 vstoupí v platnost ("5. Dojde-li v koalici i po dohodovacím řízení k situaci, kdy nedojde k dohodě o řešení koaličního sporu, v případě, kdy 5 ministrů jmenovaných za koaliční stranu ČSSD podá prostřednictvím předsedy vlády demisi do rukou prezidenta, podá do 7 dnů demisi předseda vlády a spolu s ním, jeho prostřednictvím, všichni ministři navržení hnutím ANO 2011.").
    x x x
    Mediální víkend byl ve znamení 80. narozenin Karla Gotta, téměř všechna média se k nim nějakým způsobem vyjádřila (rozhovory, vzpomínkové pořady, životopisné dokumenty), což se nemohlo neprojevit v diskusích na sociálních sítích. Ke slovu přišly i odkazy na dokumenty ze spisu StB o Karlu Gottovi probrané médii před deseti lety.
    V této souvislosti mě zaujal komentář Petra Viziny na Aktuálně.cz, který se zamýšlel nad tím, že "vzestupy i morální dilemata Gottovy dlouhé kariéry" vypovídají také o naši historii. Pak je ovšem "laciné Gottovi okopávat kotníky za to, že se choval jako výjimečně talentovaný popový umělec, kterým bezpochyby vždy byl, nadevše toužící po úspěchu i uprostřed marasmu."
    x x x
    "Prchal a jeho Babiš" se dostal na titulní stranu dnešního Respektu. Redaktorka Ivana Svobodová se pokusila o portrét marketigového mága, který obhospodařuje sociální sítě premiéra Andreje Babiše, v souvislosti s dopisem, v němž Prchalův švagr dokumentarista Vít Klusák veřejně vyzval "guru Máru", aby přestal pro Babiše pracovat.
    x x x
    DODATEK 16.7.2019: Za přečtení stojí článek Forbesu o nevytíženějším českém moderátorovi Jaromíru Soukupovi.

    | nahoru |

    12. 7. 2019
    Brána u lánského zámku byla dnes opět obložena kamerami a reportéry. Výsledek jednání Zeman, Hamáček, Staněk: na jedné straně prezident slíbil, že vyhoví premiérovi a demisi ministra kultury Staňka (na Hrad podaná 28. května) do 31. července přijme. Na druhé straně nechal otevřenou otázku, kdo nastoupí na Staňkovo místo s tím, že vyčká konečného rozhodnutí předsednictva ČSSD, které se má sejít v pondělí 15. července.

    Podle mého názoru záměr je jasný, zaútočit na slabé místo protivníka, kterým je nejednota uvnitř ČSSD. Jak jsem napsal před týdnem, bude záležet na tom, zda předsednictvo (61 členů) Hamáčka a jeho křídlo v ČSSD v souboji s prezidentem podrží.
    Kdyby se předsednictvo rozhodlo pro nějakého jiného kandidáta na ministra kultury (jak asi Zeman tiše doufá) byla by to Hamáčkova prohra, protože on musí za Šmardou z prestižních důvodů stát, i když Šmarda není žádný ideál.
    Kdyby se předsednictvo postavilo za Hamáčka a za Šmardu, a prezident by odmítl konat, mohl by to být konec koalice. Totéž může udělat Hamáček při střetu s opozicí ve vlastní straně. Protože vystoupení z vlády je dnes jediná zbraň, kterou ČSSD a Hamáček ve sporu s prezidentem, jemuž hrají do karet i současné problémy premiéra Babiše, má. Tolik logika událostí.

    Můj soukromý názor? Na tuhle šlamastyku si ČSSD svým způsobem zadělala sama. Jednak uspěchaným odvoláním Antonína Staňka i nepřesvědčivou volbou jeho nástupce. Není divu, že pro prezidenta, kterému už dávno nejde o blaho společnosti a státu, ale o vlastní zbytnělé ego, se tyhle nešikovnosti staly vítanou záminkou, aby si opět vyřizoval účty se svými odvěkými nepřáteli.
    Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré. Možná, že díky konfliktu s prezidentem se konečně dozvíme, zda ČSSD se zmátoří nebo odejde do kytiček.

    x x x
    Poslední předprázdninová 33. schůze Sněmovny opět nestačila projednat výroční zprávy o činnosti České televize za léta 2016 a 2017, jakož i zprávy o jejím hospodaření za roky 2016 a 2017.
    x x x
    Volné místo v Radě ČTK i nadále zůstává neobsazeno, když při hlasování na kvórum 91 hlasů nedosáhl ani David Soukup za ANO (82 hlasů), ani Josef Šlerka za Piráty a KDU (75), ani Michal Semín za SPD (39) a Tomáš Mrázek za ODS (28).

    | nahoru |

    4. 7. 2019
    Začátek července jako obvykle: karlovarský festival, Wimbledon, Tour de France.
    Hladinu prázdninové mediální scény pak zčeřily dvě události: obsazení vrcholových pozic EU po eurovolbách a prestižní tahanice o odvolání ministra kultury.
    x x x
    Rekordně dlouhé zasedání Evropské rady, která rozhodovala o čtyřech vrcholných reprezentatech EU, přineslo tento výsledek: Belgičan Charles Michel bude novým předsedou Evropské rady (vystřídá Tuska), Evropskou centrální banku povede Francouzka Christine Lagardeová.
    Dále Komise nominovala pro funkci předsedy Evropské komise německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou (po Junckerovi), a do pozice vysokého představitele unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku španělského/katalánského politika Josepa Borrella Fontellese (oba musí schválit Evropský parlament).
    Mezitím Evropský parlament zvolil svého předsedu. Stal se jím Ital David Sassoli.
    x x x
    Dnešní jednání v Lánech mezi šesti očima (prezident, předseda vlády, šéf ČSSD) skončilo dle očekávání. Požadavek předsedy vlády odvolat ministra kultury Antonína Staňka (jak mu kázala koaliční smlouva s ČSSD) zůstal nevyslyšen. Že prý se ještě musí jednat se Staňkem příští týden.
    Miloš Zeman opět rozehrál známou hru, při níž posilování vlastního ega je dosahováno ponižováním druhých.
    Zatím to vypadá, že vyhrává. Jenomže jestliže lidé v ČSSD Hamáčka nepodrazí a půjdou s ním do konfliktu, pak na konci z té následné vládní krize nemusí Zeman vyjít jako vítěz, tj. možná ztratí zas několik přátel a procentních bodů v žebříčku důvěry.
    Jak ukázal dnešní rozhovor ČRo s Pavlem Rychetským, tento bývalý přítel už na jeho straně není. Jenomže kdo ví, jak to vypadá uvnitř ČSSD...
    x x x
    V těchto dnech Louč vstupuje do svého dvacátého ročníku. Na bilancování, které jsem sepsal před dvěma roky s titulkem "Louč - dinosaurus z internetového pravěku" nemusím nic měnit.
    Stále platí, že "Louč je čím dál tím více soukromým podnikem jednoho penzisty, kterého stále baví pozorovat svět a dělat si o něm zápisky... pokud může nabídnout jiným lidem přidanou hodnotu, pak ta se možná nachází v archivu. Jedinou změnou je snížený page rank.
    x x x
    Stále mi vrtá hlavou monitoring návštěvnosti Louče prostřednictvím služby navrcholu.cz. Můj nedávný příspěvek "Petr Žantovský - budu na Primě", na nějž jsem upozornil prostřednictvím twitteru, získal dosud největší ohlas na této sociální síti - přes 37 tisíc impressions, kliků na webovou stránku napočítáno přes tři tisíce. Statistika Na vrcholu mi však ukazuje návštěvy jen v desítkách.
    BTW: Server iPrima dnes stáhnul z webu všechny komentáře PŽ, u nichž byl fungující odkaz na starší verze. Tam, kde odkaz na Žantovského texty publikované na ceska.media.cz byl nefunkční, komentáře zůstaly.
    Na žádost redaktorky Lidových novin jsem k textu sepsal dodatečný komentář.
    x x x
    Zpožděně zaznamenávám: Víkend trhal teplotní rekordy; neděle 30. června byla tropickým dnem, který teplotou 37,9 stupňů překonal dosavadní maximum v pražském Klementinu

    | nahoru |



  • 3.7.2020 Dvacet let života s Loučí
    Přesně před dvaceti lety jsem na fakultním počítači FSV UK sdíleném s kolegou Maršíkem v budově Karolina v Celetné ulici využil funkci tehdejšího Wordu 97 a uložil napsaný text ve formátu HTML, čímž vznikla moje první webová stránka a také nulté číslo Louče, které jsem umístil na server fsv.cuni.cz. »»»

    29.6.2020 CNN Prima News - sázka na střední proud (Týdeník Rozhlas 28/2020)
    Když letos 3. května zahájila vysílání nová televizní zpravodajská stanice CNN Prima News, komentáře byly skeptické až zklamané. „Rozjezd CNN Prima je rozpačitý," „Nebyl to žádný propadák, ale ani žádný zázrak," „Béčko ČT24?" - takové a podobné ohlasy se ozývaly z médií a sociálních sítí. Očekávání bylo velké, protože předchozí reklama slibovala něco, co tady ještě nebylo. »»»


    titulní strana knihy "Pojďme si říct, jak je to doopravdy"
    (Komentáře a glosy na téma
    Média a společnost
    v Týdeníku Rozhlas 2012-2018),

    informace o knize a jejím prodeji je zde


    06.06.2020 Jiří Hanák (27. 2.1938 – 5.6. 2020) - wikidodatek
    Poté, co jsem se dozvěděl, že zemřel novinář, fejeonista, sloupkař Jiří Hanák, navštívil jsem Wikipedii, abych se znovu přesvědčil, že česká verze se často spoléhá na přežvýkaná data, o jejich úplnosti ani nemluvě. Upřesnění a rozšíření by si například zasloužila hned úvodní věta: "Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení školy působil od roku 1967 jako redaktor časopisu Reportér, po dvou letech však v rámci normalizace musel toto místo opustit a živit se jako dělník." »»»

    29.5.2020 Rada ČT a její noví členové
    Ve středu 27. května Sněmovna zvolila v druhém kole zbývající tři členy Rady České televize. Účast v tajné volbě byla mimořádná. Vysoké kvorum 97 překročili a funkci člena Rady ČT získali Hana Lipovská (114 hlasů), Pavel Matocha (108) a Lubomír (Xaver) Veselý (111). Počet odevzdaných hlasů pro vítězné kandidáty se příliš neliší, z čehož je jasné, že se hlasovalo nikoli individuálně, ale podle stranického klíče, nikoli podle kvalifikace, ale podle politického rozhodnutí. Neformální koalice poslanců ANO s lidmi z SPD, KSČM a nezařazenými dává totiž při plné účasti 118 hlasů. »»»

    25.5.2020 Těžký život moderátorů (Týdeník Rozhlas 23/2020)
    „Nejsme u Václava Moravce, nechte mě mluvit," obořil se druhou květnovou neděli předseda vlády Andrej Babiš na moderátorku diskusního pořadu Partie v televizi Prima Terezii Tománkovou. Stalo se to ve chvíli, když se Tománková snažila přerušit premiéra, který začal zeširoka vykládat, vyzbrojen grafem, jak vláda od roku 2014 zvyšovala mzdy a důchody namísto toho, aby odpověděl na položenou otázku, jak chce vláda řešit krizi, která přišla s koronavirem. »»»

    4.5.2020 Májový mediální víkend: CNN Prima News poprvé
    Začátek května bývá pro média – kromě komentování prvomájových akcí, které letos odpadly – příležitostí vzpomínat na výročí, ta starší i ta novější. Ještě před tím, než nás zavalí vzpomínky na Pražské povstání a konec světové války, měli jsme tu šestnácté výročí vstupu do Evropské unie (letos téměř beze zmínky), vzpomínalo se také na to, jak před 15 lety začal vysílat zpravodajský televizní kanál ČT24... »»»

    30.4.2020 Jak se roušky/masky staly světově nejžádanější komoditou
    Globální sháňka po tomto životně důležitém předmětu odhalila drsnou realitu mezinárodní politiky a limity svobodného trhu
    Překlad článku How the face mask became the world's most coveted commodity, The Guardian 28. dubna 2020
    »»»

    20.4.2020 Erik Best a jeho byznys
    Přepis části podcastu Miloše Čermáka s Erikem Bestem - 54 minut - citováno z twitter a soundcloud.com
    Čermák: Když jsi zakládal Fleet Sheet, jak říkáš, je to vlastně zpravodaj, asi původně, já myslím, že původně se posílal faxem pro tvý klienty, ve kterým, když to řeknu v nadsázce, jakoby překládáš českou realitu pro cizince žijící v Česku. Říkám to správně?
    Best: Je to tak, ano, jsou to ty hlavní zprávy z českých novin a ta přidaná hodnota je najít ty nejzávažnější nejvážnější věci, i když třeba česká média je takhle nevidí.
    »»»

    11.4.2020 Média v dobách krize (Týdeník Rozhlas 17/2020)
    V anglosaských zemích se můžete často setkávat s výrazem „bottom line.“ Slovníky ho překládají: „spodní hranice,“ „nejnižší mez,“ ale také „konečný výsledek hospodaření“ nebo „rozhodující faktor.“ Zřejmě nejvýstižnějším převodem do češtiny však je: „to hlavní, to podstatné.“ Právě za oceánem je zvykem se ptát: jaký je „bottom line“... »»»

    2.3.2020 Jaká jména rozešle Faltýnkova SMS? (Týdeník Rozhlas 11/2020)
    Když před dvaceti lety vznikla takzvaná televizní krize (vysvětlivka pro později narozené: zaměstnanci České televize se tehdy vzbouřili proti řediteli dosazenému Radou ČT, veřejnost i část politické scény jejich protest podpořila), Sněmovna přijala novelu zákona o České televizi, která změnila složení Rady ČT a způsob nominace jejích členů. »»»

    20.1.2020 BBC se musí uskrovnit (Týdeník Rozhlas 3/2020)
    Někteří britští penzisté se letos 1. června dočkají nepříjemného překvapení. Až do letošního roku všichni občané starší 75 let byli – díky rozhodnutí Blairovy vlády z roku 1999 – osvobozeni od rozhlasového a televizního poplatku, který je příjmem veřejnoprávní BBC, a kterému se tady říká „licence fee“ nebo „TV licence“. Ušlý příjem za tyto „licence zdarma“ udělované seniorům doplácel BBC stát... »»»

    30.12.2019 Mediální rady – včera a dnes (Mediažurnál 4/2019)
    Když se letos doplňovala uvolněná místa v Radě Českého rozhlasu a v Radě ČTK, téma mediálních rad se opět dostalo do popředí zájmu. Příští rok na jaře dojde k obměně dalších členů Rady Českého rozhlasu a také Rady České televize, což může ovlivnit budoucí působení těchto médií veřejné služby. »»»

    29.12.2019 Jak to bylo před třiceti lety... (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Dnes večer se na ČT24 bude vysílat pořad Volba prezidenta 29. 12. 1989. Možná bych měl vyčkat, až ho zhlédnu. Rád bych však v předstihu upozornil na jeden detail této historické události, který mne zaujal, a na který se dnes už málem zapomíná. Mám na mysli významnou, ne-li klíčovou úlohu, kterou ve Federálním shromáždění sehrála skupina lidovců vedená tehdejším poslancem a předsedou Sněmovny lidu JUDr. Josef Bartončíkem při organizování volby prezidenta Václava Havla v parlamentu. »»»

    13.12.2019 Dlouhé čtení o jedné tragedii
    Využívaje volný čas a internet umožňující přístup k zahraničním médiím, je mi někdy líto, že lidé, kteří čas – a znalost jiného jazyka – nemají, přicházejí o informace, které by jim možná rozšířily názorový obzor překračující hranice českého rybníku. Už v minulosti jsem (pirátsky?) z těchto důvodů přeložil některé zahraniční články (např. z Washington Post nebo z Die Zeit nebo The New York Times - zde pouze v citacích). Tentokráte jsem si vybral britský The Guardian... »»»

    9.12.2019 Facebook na pranýři (Týdeník Rozhlas 50/2019)
    Poslankyně rakouské strany Zelených Eva Glawischnig-Piesczeková byla donedávna výraznou osobností rakouské politické scény. Do parlamentu se dostala ve třiceti letech, krátce poté, co obhájila disertační práci o jaderných elektrárnách poblíž rakouských hranic a podala žalobu na slovenskou elektrárnu Mochovce. V hledáčku rakouských médií se ocitala nejen jako šéfka poslanecké frakce strany „Zelení – Zelená alternativa“, ale také jako elegantní žena... »»»

    5.12.2019 Shrnutí případu Novotný-Řeporyje-vlasovci
    Předpokládám, že jsem jedním z mála, který zhlédl všech pět pořadů ruských televizních kanálů, v nichž vystupoval řeporyjský starosta Pavel Novotný. Všechny jsou dostupné na webu a zde jsou jejich odkazy.
    úterý 26. listopadu 17:00, pořad "Vremja pokažet" na programu Pervyj kanal
    středa 27. listopadu 12:50 pořad 60 minut na programu Rossija 1... atd.
    »»»

    8.11.2019 Jak televize pomáhala bořit berlínskou zeď (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Když se Německo rozdělilo a do jeho středu padla železná opona, byla to média, která překračovala hranice a přinášela na Východ informace o tom, co se děje na Západě. To vše nejprve ve zvuku, později i v obraze, v Německu bez jazykové bariéry, dostupné všem v dosahu signálu, jehož silný vysílač sídlil uprostřed „protivníkova“ území, tedy v západním Berlíně. »»»

    4.11.2019 PPF a Nova - dvakrát do stejné řeky (Týdeník Rozhlas 46/2019)
    Zpráva z 27. října o tom, že skupina PPF miliardáře Petra Kellnera uzavřela smlouvu o převzetí společnosti Central European Media Enterprises, která vlastní televizi Nova, nebyla pro zasvěcené velkým překvapením. O tom, že majitelé CME chtějí svoji firmu prodat jinému investorovi, se mluvilo už od jara. Kdo jsou dnes hlavní akcionáři společnosti, která od roku 1994 vybudovala síť komerčních televizí v zemích střední a východní Evropy? »»»

    31.10.2019 Ještě k tomu semaforskému výročí (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Včera 30. října se vzpomínalo na šedesát let existence divadla Semafor a já si při té příležitosti vzpomněl na vlastní setkání s jeho předchůdcem, Divadlem Na zábradlí, když mi bylo necelých patnáct let. Setkal jsem se s ním nejprve na stránkách Světa v obrazech, jediného obrázkového týdeníku té doby. »»»

    25.10.2019 Listopadová televizní vzpomínka (Týdeník Rozhlas 44/2019)
    Televizní pořad Newsroom ČT24 začal nedávno zařazovat na závěr každého vydání vzpomínky na listopad 1989. Pod názvem Mediální revoluce, třicet let svobodných médií se pořad vrací k událostem roku 1989 a k roli, kterou v nich sehrála média. V neděli 6. října se redaktoři zaměřili na práci zahraničních novinářů. »»»

    21.10.2019 Objektivita a vyváženost (referát na semináři Média a role státu v jejich kontrole)
    Vzpomínám na dobu, kdy jsem byl v roce 1990 přibrán do týmu pro novou vysílací legislativu, a kdy jsme museli neustále čelit otázkám: Jak to, že rádia a televize musí mít licenci, když noviny a časopisy nic takového nepotřebují. Proč se ukládají licenční podmínky? Odpovídali jsme: »»»

    17.10.2019 Poslanci objevili Ameriku – deficitní provoz ČT
    Hospodaření Československé televize je deficitní. Tímto ohromujícím sdělením zahájil poslanec za hnutí ANO Pavel Juříček dnešní rozpravu ke sněmovním tiskům 113 a 114, což jsou Výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize za rok 2016. Kdy přijdou na řadu sněmovní tisky 143 a 251 (výroční zprávy za rok 2017) a 441 a 562 (výroční zprávy za rok 2018), je zatím ve hvězdách. »»»

    15.10.2019 Zpravodajská televize RT v Británii dostala pokutu (Mediažurnál 3/2019)
    Koncem července se v našich médiích objevila zpráva, že britský komunikační regulátor OFCOM (Office of Communication) udělil provozovateli ruské zpravodajské televizní stanice RT pokutu ve výši 200 tisíc liber za sérii pořadů vysílaných v březnu a dubnu 2018, kterým se „nepodařilo dodržet náležitou nestrannost“. »»»

    9.10.2019 Zdroje Okamurovy „nacistické“ EU pod lupou rešerše
    Okamurův pohled na Evropskou unii jako na převlečený nacistický projekt sám o sobě nestojí za polemiku. Každý člověk se zdravým rozumem a s elementární znalostí evropské historie 20. století se Okamurovým fantasmagoriím může jen vysmát. Mne však zaujaly zdroje Okamurova textu na Facebooku, který začíná těmito slovy: »»»

    8.10.2019 EU dle Okamury - s nacistickými kořeny
    Některá témata a události sociálních sítí je dobré přenést do blogosféry, kde se tak rychle neztratí pod nánosem přívalu dalších informací. Proto bych rád upozornil na dopis historika Michala Stehlíka, kterým včera nabídl předsedovi hnutí Svoboda a přímá demokracie a místopředsedovi Sněmovny Tomio Okamurovi semestrální kurs soudobých dějin zdarma, který by napravil "fatální nedostatek zcela základních znalostí, zejména z moderních dějin". »»»

    27.9.2019 Jak Xaver díky Newsroom ČT24 k popularitě přišel
    Nedělní pořad Newsroom ČT24 čas od času zařazuje rubriku „Mediální přestřelka“, která si všímá střetů a konfliktů ve světě médií a politiky. Tentokrát se předmětem a aktérem mediální přestřelky stal samotný pořad Newsroom ČT24. Začalo to rozhovorem Luboše Xavera Veselého s Andrejem Babišem... »»»

    2.9.2019 Titulky vnadné a zrádné (Týdeník Rozhlas 39/2019)
    Každý podnikatel ví, že nestačí zboží jen vyrobit, ale že je třeba ho také dobře prodat. Protože média jsou nejen prostředkem sociální komunikace zajišťujícím výměnu informací nezbytných pro fungování společnosti, ale také obchodem, novinářům dnes už nestačí článek, reportáž či komentář dobře napsat, ale musejí ho také nabídnout čtenáři ve formě, která přitáhne jeho pozornost, tedy dobře ho prodat. »»»

    18.8.2019 Můj Srpen 1969 (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Vím, že pamětnická vzpomínání bývají často deformovaná vzdáleností času a křehkostí paměti. Přesto jedno další přidávám do rubriky „Koho to dnes ještě zajímá“. Poté, co jsem kdysi vzpomínal na srpen 1968, tady je vzpomínka na událost, která se odehrála o rok později. »»»

    5.8.2019 Výroční zprávy - zbraň v záloze (Týdeník Rozhlas 33/2019)
    Když v listopadu 1991 ministr kultury České republiky Milan Uhde předkládal České národní radě vládní návrh zákona o České televizi, uvedl mimo jiné: „Návrh předpokládá instituci Rady České televize, která by měla být orgánem odborným, jeho působnost má být přesně vymezena a tento orgán má být pokud možno apolitický.“ »»»

    5.7.2019 CNN Prima News – zatím velká neznámá (Mediažurnál 2/2019)
    Když 2. dubna televize Prima v tiskové zprávě oznámila, že „společnost CNN International Commercial (CNNIC) a skupina Prima uzavřely partnerství, díky němuž vznikne v České republice nová zpravodajská platforma v čele se zpravodajskou stanicí CNN Prima News“, okamžitě se vyrojily nejrůznější spekulace o tom, jaká bude podoba nového zpravodajského televizního kanálu. Týdny uběhly a stále se neví... »»»

    1.7.2019 Petr Žantovský – budu na Primě
    Nedávno při letmé návštěvě webové stránky televize Prima mne udeřilo do očí ilustrační foto ke komentáři Petra Žantovského ze 26. června „Názory nepevné avšak srdce ryzí“, na němž jsem poznal své dva syny – Michala a Martina. Protože několik dní před tím, 22. června, se mne Petr Žantovský snažil na Parlamentních listech znectít kvůli mému bližšímu pohledu na laureáty Krameriových cen, bleskla mi hlavou myšlenka, zda tu není nějaká souvislost. »»»

    21.6.2019 Znásilňující migrant a česká média
    Původní zprávu z Litoměřicka o přepadení šestnáctileté dívky zveřejnil Deník ve středu 18. června na svém zpravodajském serveru; druhý den 19. června se zpráva dostala ve zkrácené podobě na titulní stranu Litoměřického deníku s titulkem „Policie řeší znásilnění dívky“. Zde je její znění... »»»

    17.6.2019 Když médiím chybí kritická sebereflexe (Týdeník Rozhlas 27/2019)
    Před 26 lety se odehrál příběh, který se cituje v dějinách médií nejen ve Velké Británii. Jeho průběh se stal důkazem provázanosti médií a politiky. Kromě toho jeho vyznění nepříznivě poznamenalo prestiž a výsostné postavení BBC jako média veřejné služby. »»»

    13.6.2019 Krameriovy ceny v zrcadle rešerší
    Letošní Krameriovy ceny udělené v úterý 11. června Asociací nezávislých médií pokračovaly ve strategii rozdělování cen tak, že se opět vytvořil mix respektovaných osobností s lidmi, kteří bodovali nikoli kvalitou své žurnalistiky, ale tématy, kterým se věnují... »»»

    28.5.2019 Eurovolby - a vítězem se stává …
    Konečně to máme za sebou. V neděli 26. května 2019 ve 23 hodin uvolnil Český statistický úřad spočítané, ale kvůli probíhajícím volbám v jiných zemích EU zadržované, výsledky voleb do Evropského parlamentu v ČR. A protože během několika hodin a dnů téměř vše už bylo řečeno hlavami politicky, politologicky či žurnalisticky pomazanými, omezím se jen na osobní pocity. »»»

    23.5.2019 Příběh Tima Leathermana - pokračování (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Když jsem před pěti týdny popsal svůj zážitek „Jak jsem objevil Tima Leathermana“, umístil jsem text nejen na Louč, ale také na blogerskou stránku Aktuálně.cz, kam chodí více čtenářů. Ještě tentýž večer mě napadlo poslat na firemní adresu info@leatherman.com krátký mail, aniž jsem si od něj cokoli sliboval: Hi! See the link to my blog All the best Milan, Czech Republic... »»»

    13.5.2019 Popularita není mírou hodnoty (Týdeník Rozhlas 21/2019)
    Hlasování slovenských televizních diváků ve středu 1. května večer rozhodlo, že Největším Slovákem byl prohlášen Milan Rastislav Štefánik. Na druhém místě se umístil Ľudovít Štúr, třetí byl katolický kněz a charitativní pracovník Anton Srholec. Slovenská veřejnoprávní televize se tak připojila k televizním stanicím, které odkoupily a využily televizní soutěžní formát BBC „Great Briton“ z roku 2002, z něhož tehdy vyšel jako vítěz sir Winston Churchill. O tři roky později se hlasovalo také v České televizi »»»

    12.5.2019 Slovo do pranice a do vlastních řad
    Na knižním veletrhu Svět knihy 2019 včera besedoval Martin M. Šimečka o nové knize „Jsme jako oni“, v níž kromě jiného říká:
    "Když Zeman řekne, že nepřijme ani jednoho migranta, hned se vzbouří část liberálních elit, že je to nelida a stvůra. A Zemanovi voliči nás hned začnou podezírat, že chceme zavalit Česko milionem imigrantů. My ale přece víme, že sem nemůžeme dostat milion imigrantů, a musíme mít odvahu jasně to říct. Vždycky jsme jen odmítli Zemana nebo kohokoli jiného jako xenofoba...
    »»»

    27.4.2019 Vítězslav Jandák: Kde to jsme dneska, pánové?
    Záznam vystoupení člena Rady Českého rozhlasu Vítězslava Jandáka na 4. veřejné schůzi Rady ČRo 24. dubna 2019. Reagoval v něm na předchozí vystoupení Jana Krůty, který si postěžoval na článek Jany Machalické "Ty naše rady české (rozhlasové)" v Lidových novinách z 18. dubna 2019. »»»

    16.4.2019 Jak jsem objevil příběh Tima Leathermana (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Všechno začalo jednou obálkou. Jednou z mnoha, které uchovávám v kufříkové diplomatce z osmdesátých let, a které se stále zdráhám vyhodit. Připomínají mi totiž šedesátá léta, dobu plnou nadějí... »»»

    8.4.2019 Milan Kundera a téma interview (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Když Milan Kundera, který se v těchto dnech dožil devadesátky, v roce 1985 zanevřel na novináře, své výhrady shrnul do komentáře k jednomu z osmdesáti devíti slov, jejichž výklad publikoval v časopise Le Débat. Tím slovem bylo „INTERVIEW“. Šedesát tři z takto komentovaných slov, která považoval za klíčová pro svoji poetiku a témata, Kundera přenesl i do knihy esejů "Umění románu" vydaném v roce 1986. Z anglického vydání The Art of the Novel jsem před lety heslo „interview“ přeložil a na Louči zkráceně publikoval: »»»

    3.4.2019 Prima News ante portas
    Česká republika dostane další televizní zpravodajský kanál, který doplní nabídku veřejnoprávního ČT24. Alespoň tak praví včerejší tisková zpráva televize Prima oznamující vznik CNN Prima News, který by se měl objevit na našich obrazovkách „během následujících dvanácti měsíců“. »»»

    1.4.2019 Budou se regulovat i youtubeři? (Týdeník Rozhlas 15/2019)
    Přestože jsme dnes a denně přesvědčováni kritiky Evropské unie, že naše životy ovládají úředníci z Bruselu, nebo – z úst těch poučenějších - legislativa přijímána na půdě EU, jsou oblasti života, které zůstávají plně pod kontrolou národních států. Patří mezi ně kultura. »»»

    14.3.2019 Co nám to sem lítá z Bruselu
    Poslanec ODS Václav Klaus mladší včera při rozpravě před hlasováním o návrhu zákona o zpracování osobních údajů ve faktické poznámce přirovnal členství v Evropské unii k holocaustu. Doslova: "To je nařízení Evropské unie, to sem přilítlo a my tady jenom zoufale teď hledáme, jak to trošilinku zmírnit, a trošku se o to hádáme. Nezlobte se, mně to připomíná, my jsme jak židovský výbor... »»»

    18.2.2019 Půlkulaté výročí Novy (Týdeník Rozhlas 9/2019)
    Jsou výročí velká a výročí malá, výročí kulatá a půlkulatá. Poté co jsme vloni vzpomínali na sto let od vzniku republiky a letos si budeme připomínat listopadový pád starého režimu, neměla by naší pozornosti uniknout některá výročí malá a půlkulatá. Patří mezi ně výročí televize Nova, která začala vysílat před pětadvaceti lety v únoru 1994. »»»

    7.1.2019 Do nového roku s novým deníkem (Týdeník Rozhlas 3/2019)
    Před dvaceti devíti lety se v trafikách objevily Lidové noviny jako list navazující na předválečnou tradici deníku, do něhož psal Karel Čapek a jiní uznávaní autoři. Od ledna 1990 vycházely LN dvakrát týdně, od dubna jako regulérní deník. Někdejší kriminalizovaný zdroj informací se stal populárním periodikem. »»»

    4.1.2019 Vzpomínání na jeden film a lidi kolem něj (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Dokumentární film, o kterém bude řeč, se jmenoval Občan Karel Havlíček a v roce 1966 ho natočil režisér Jaromil Jireš. Využil historické téma, aby v podmínkách uvolňování poměrů šedesátých let ve spolupráci se studenty a profesory natočil debatu o svobodě tisku. To vše na pozadí rekonstrukce soudního sporu Karla Havlíčka Borovského, k němuž se vyjadřovali čerství adepti novinářského studia Fakulty osvěty a novinářství a také studenti Filosofické fakulty. Po krátké inscenaci soudního jednání s Havlíčkem se rozvinula debata, kterou moderoval historik František Červinka. »»»

    29.12.2018 Jak BBC s brexitem zklamala (Nick Cohen - The New York Review of Books, 12. 7. 2018)
    Na konci loňského roku mělo vedení BBC tu drzost a vztyčilo před svým hlavním stanem uprostřed Londýna bronzovou sochu George Orwella. Sochař vystihl Orwellovu sršatost. Orwell zde má jednu ruku opřenou v bok, druhou směřuje dopředu s cigaretou mezi prsty, jakoby se ocitl uprostřed nějaké debaty. Do zdi za ním je vytesáno žurnalistické motto, o němž Orwell a BBC chtěli, abychom ho znali: „Jestliže svoboda vůbec něco znamená, pak znamená právo říkat lidem to, co nechtějí slyšet.“ »»»

    17.12.2018 Novináři a sociální média (Mediažurnál 4/2018 - nekrácená verze)
    Když berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Polák před státní návštěvou Miloše Zemana v Německu umístil na svůj facebookový profil nepotvrzenou zprávu, podle níž s prezidentem letí do Berlína „tři lékaři a čtyři zdravotní sestry," vyvolalo to ostrou reakci. Prezident informaci veřejně zesměšnil bonmotem: sestřičky prý nejsou čtyři, ale je jich šest, a tvoří harém pro všechny členy delegace. Případ tak získal publicitu v médiích. »»»

    17.12.2018 Pravidla pro chování novinářů na sociálních médiích (Příloha Louče)
    Citace z příručky Amerického novinářského sdružení ASNE (American Society of News Editors)
    Doplněné o další citace z domácích i zahraničních kodexů
    »»»

    30.11.2018 Jak se lži na internetu stávají (v Americe) pravdou
    (Překlad článku z The Washington Post k zamyšlení, kolik podobných lidí máme u nás.)
    Jediným světlem v domě bylo světlo ze tří počítačových monitorů. Christopher Blair (46 let) se posadil ke klávesnici a začal psát. Jeho žena odešla do práce, děti byly na cestě do školy, ale na něj čekalo v online světě jiné společenství, ireálný svět, v němž nic nebylo přesně tak, jak se zdálo být. Přihlásil se na svou webovou stránku a začal vymýšlet svoji zprávu toho dne.
    »»»

    19.11.2018 Zprávy, které jinde nenajdete (Týdeník Rozhlas 46/2018)
    Když se reportéři pořadu Newsroom ČT24 zeptali předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Ivana Krejčího, co říká novému zpravodajství TV Barrandov s názvem Moje zprávy, odpověděl: „Budeme i na základě diváckých stížností ten pořad monitorovat. Jestli ta analýza to vyhodnotí, že to nenaplňuje znaky zpravodajství, tak potom přistoupíme k dalším krokům." »»»

    11.11.2018 Setkávání s Janem Petránkem (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    Tahle fotografie pochází z 30. září 1969, jejím autorem je Jiří Věrčák. Na fotografii jsou Jana Weinerová a Milan Šmíd, vstupující toho dne na Novoměstské radnici v Praze do svazku manželského. Vlevo v pozadí přihlíží teta z Jindřichova Hradce. V popředí s mikrofonem natáčí rozhlasovou reportáž Jan Petránek. Odpověď na otázku, co Jan Petránek na té svatbě dělal, je jednoduchá... »»»

    5.11.2018 Jaromír Soukup a vaječný koňak
    K té informaci jsem se dostal díky pořadu Moje zprávy Jaromíra Soukupa na TV Barrandov. Pořad se začal vysílat v pondělí 29. října. O dva dny později ve středu jsem se z něj dozvěděl: „A na závěr pár rychlých zpráv. Málem bych totiž zapomněl, koňak, koňáček. Další důležitá zpráva z Bruselu. Vaječný koňak nesmí obsahovat mléko. Rozhodl tak Evropský soud. To znamená, že Juncker..." »»»

    29.10.2018 Ohlédnutí za stým výročím
    Zpráv, článků, komentářů, historických ohlédnutí a nejrůznějších názorů vztahujících se ke stému výročí založení československého státu bylo tolik, že by to vydalo na knihu. Já se spokojím se stručným záznamem událostí pro potřeby Louče. Z těch, které média pokrývala v týdnu končícím nedělí 28. října, výrazně vyčnívají tři: znovuotevření budovy Národního muzea v Praze, vojenská přehlídka v Dejvicích a tradiční oslavy a vyznamenávání ve Vladislavském sále Pražského hradu. »»»

    25.10.2018 Mají veřejnoprávní média v ČR existovat?
    Úvodní referát k tématu veřejného slyšení k petici „Braňme média veřejné služby!“ Praha, Senát 23. říjen 2018 »»»

    8.10.2018 Novináři a sociální sítě - nástroj, či hračka? (Týdeník Rozhlas 40/2018)
    Stalo se den před nedávnou návštěvou našeho prezidenta v Německu. Zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Polák na svém soukromém facebookovém profilu podlehl pokušení pochlubit se informací získanou off the record, tedy neoficiální cestou, a napsal: „Návštěva Miloše Zemana v Berlíně je podobná té před pěti lety. Ovšem s tím rozdílem, že teď s ním letí i tři lékaři a čtyři zdravotní sestry." »»»

    6.10.2018 Média veřejné služby mají v Německu zelenou (Mediažurnál 3/2018)
    Německý spolkový ústavní soud letos v červenci podpořil vysílání veřejné služby, když konstatoval, že způsob jeho financování není v rozporu s ústavou. Dlouho očekávaný výrok ve věci tzv. Rundfunkbeitrag, povinného příspěvku na rozhlasové a televizní vysílání stanic ARD, ZDF a Deutschlandfunk, ústavní soud zdůvodnil kromě jiného zvýšeným významem veřejnoprávního vysílání v době, kdy komerční média nejsou schopna zajistit rozmanitost pořadů v takové šíři, jak to činí média veřejné služby. »»»

    24.9.2018 Moje dotýkání a potýkání s Petrem Štěpánkem (kandidátem členství v RRTV)
    Životaběhy Petra Štěpánka a mé maličkosti se v minulosti občas protnuly. Byl jsem přítomen na oné slavné tiskovce Rady ČR pro R a TV vysílání, která se konala v lednu 1997, krátce poté, co vyšly najevo majetkové čachry v TV Nova činěné za zády regulátora. Na zdejší vystoupení Petra Štěpánka bezprostředně reagoval Vladimír Železný v pořadu Volejte řediteli; Štěpánkova slova citoval a nazval ho tajtrlíkem. »»»

    21.9.2018 Chronologie jednoho novinářského úletu
    Facebookový profil zpravodaje ČRo v Německu Pavla Poláka
    19. září - 10:12
    "Návštěva Miloše Zemana v Berlíně je podobná té před pěti lety. Ovšem s tím rozdílem, že teď s ním letí i tři lékaři a čtyři zdravotní sestry. Celá třídenní návštěva je spočítaná na krok přesně a pokud možno bez schodů. Vykonávat úřad prezidenta je bezesporu náročné...."
    »»»

    27.8.2018 Slova, která mohou ublížit (Týdeník rozhlas 34/2018)
    „U lavice dítě stálo, z plna hrdla křičelo. Bodejž jsi jen trochu málo, ty cikáně, mlčelo!“ Všichni známe začátek balady Polednice z Erbenovy sbírky Kytice. Proč jsem si na ni vzpomněl? Protože se ve veřejných diskusích znovu a znovu vrací nezodpovězená otázka, zda a do jaké míry zlá a nenávistná slova mohou ublížit nejen psychicky, ale i fyzicky, a proto by měla být v médiích masové komunikace zakázána nebo penalizována. »»»

    30.7.2018 Jak dál s Německem a EU (závěr seriálu Německo a my)
    Jestliže někdo náhodou zabloudil na tuto stránku, měl by si přečíst úvod k seriálu, který nyní uzavírám. V úvodu totiž vysvětluji, co mě vedlo k sepisování textů o Německu a našich vzájemných vztazích (viz seznam pod čarou). Hlavním účelem bylo připomenout některá fakta těm, kteří jako jeden z argumentů proti našemu členství v Evropské unii vytahují německého strašáka. Podle nich současné Německo využívá EU jako nástroj k ovládnutí Evropy, a neváhají srovnávat současné Německo s Německem nacistickým, když vytvářejí paralely současného stavu s německou expanzí v druhé světové válce. »»»

    16.7.2018 Pojďme si říct, jak je to doopravdy (Týdeník rozhlas 28/2018)
    Anglické sousloví fact-checking znamená „ověřování faktů“, které by mělo být běžnou praxí v každé redakci. Každý údaj, každou informaci by měl příslušný redaktor či editor zkontrolovat a ověřit natolik, aby nedošlo k tomu, čemu se říká novinářská kachna, tedy zpráva neověřená, falešná, nepravdivá. Proč právě kachna? Protože zkratka N. T. pro latinské „non testatum“, „neověřeno", kterou se kdysi dávno v Německu označovaly zprávy, jejichž zdroj byl pochybný, se v jazyce našich sousedů čte jako „enté“, die Ente, neboli kachna. »»»

    6.7.2018 Německo a my – úvod k seriálu (publikováno na Aktuálně.cz 7.6.2018)
    Nedávno jsem se zúčastnil jako náhodný host setkání renomovaných historiků, na němž byla představena nová publikace zkoumající interpretaci dějin českého národa. V následné debatě zazněl nářek nad tím, jak výsledky bádání historiků, které po roce 1989 již nejsou omezovány svěrací kazajkou totalitní státní ideologie, se nedostávají k širší veřejnosti, takže tato veřejnost svoji minulost a vlastně i historickou současnost stále vnímá prostřednictví stereotypů a mýtů účelově produkovaných v minulosti a dnes tak hojně zneužívaných v politických kampaních. Za hlavní viníky byla označena vzdělávací soustava a také média. »»»

    27.6.2018 Ústavní soud a mediální kauzy (Mediažurnál 2/2018)
    Dvě rozhodnutí, která letos vydal Ústavní soud, dávají nahlédnout do způsobu, jakým náš soudní systém přistupuje k uplatňování článku 17 Listiny základních práv a svobod, deklarujícím svobodu projevu a právo na informace. Rozhodnutím Ústavního soudu II. ÚS 3341/16 ze dne 20. 3. 2018 skončila téměř sedmiletá soudní anabáze... »»»

    21.6.2018 Stručné vádemékum k "vyhnaneckému" projevu Angely Merkelové
    Podobně jako jiné státy, také Spolková republika Německo má svoje státní svátky, významné a památné dny. Před čtyřmi roky k nim přibyl Památný (vzpomínkový?) den obětí útěků a vyhánění (vyhnání?) - Gedenktag für die Opfer von Flucht und Vertreibung. Spolková vláda ho vyhlásila 6. října 2014, aniž to česká média zaznamenala. Vláda tak reagovala na politický tlak, kterému čelila již delší dobu, aby se oficiálně připomenulo také utrpení civilního německého obyvatelstva po druhé světové válce. »»»

    5.6.2018 Facebook na europranýři (Týdeník rozhlas 22/2018)
    „Jak chcete, aby na vás lidi vzpomínali? Jako na jednoho ze tří internetových gigantů spolu s Bill Gatesem a Steve Jobsem, kteří obohatili náš svět? Nebo jako na génia, který vytvořil digitální monstrum ničící naši demokracii? To je otázka, kterou byste si měl položit.“ S touto otázkou se na Marka Zuckerberga obrátil europoslanec Guy Verhofstadt ... »»»

    30.5.2018 Příběh Tommyho Robinsona aneb Globální Facebook a novináři, kteří nectí fakta
    V úterý 29. května kolem šesté hodiny odpoledne se před britskou ambasádou v Praze shromáždila skupina možná padesáti možná sedmdesáti lidí na akci Za svobodu slova, kterou svolala Generace Identity - spolek pro ochranu evropského dědictví. Z akce pořídil video známý exponent pravicové scény a častý návštěvník Soukupových Arén na TV Barrandov Žarko Raptor Jovanovič. »»»

    14.5.2018 Václav Klaus a jeho zahraniční projevy
    Již vícekrát jsem se pozastavil nad tím, s jakou lehkostí a bezstarostností propůjčuje Václav Klaus kredit svého jména a své bývalé funkce nejrůznějším organizacím a spolkům. Mám na mysli například pravicovou a nacionalistickou Alianci pro Německo AfD, která kromě svého antievropského zaměření, tak lahodící uchu Václava Klause, ve své členské základně ukrývá latentní rezidua velkoněmeckého nacionalismu, s nímž má český národ dost špatné zkušenosti. To však bývalému českému prezidentovi zjevně nevadí, nebo to záměrně přehlíží. »»»

    2.5.2018 Prvomájové vzpomínání (také televizní) (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
    V úterý ráno jsem v rozhlase vyslechl rozhovor, který mi nabídl další důkaz o nespolehlivosti pamětníků. V pořadu stanice ČRo Úterní ranní Plus se mluvilo o prvomájových oslavách v roce Pražského jara 1968 takto: ženský hlas: „To byla vopravdu taková spontánní akce, teda ten první máj. Poprvé jsem zažila první máj, kdy tedy jsme nešli z donucení ale dobrovolně…“ »»»

    23.4.2018 Problémy s objektivitou (Týdeník rozhlas 17/2018)
    Letos v únoru, bez většího zájmu médií, Ústavní soud zrušil rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a následné rozsudky Městského soudu a Nejvyššího správního soudu, na jejichž základě musela TV Nova zaplatit pokutu za porušení vysílacího zákona. Jednalo se o paragraf 31 odstavec 3 zákona 231/2001, který všem provozovatelům vysílání ukládá povinnost zajistit, „aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti... »»»

    10.4.2018 Poněkud nepovedený příměr Ondřeje Neffa
    Ondřej Neff je publicista známý tím, že má na řadu věcí silné názory. Bohužel jeho silná a jednoznačná stanoviska – tak vítaná všemi, kterým vyhovuje, když jim někdo nabídne jednoduchou odpověď na složitou otázku – se ne vždy opírají o znalost reálií a kvalifikované zhodnocení situace. Příkladem může být jeho včerejší glosa „Finsko – náš vzor“ v rubrice „Politický cirkus“ na webu Neviditelný pes. »»»

    12.3.2018 Poučení ze Švýcarska (Týdeník rozhlas 11/2018)
    V době, kdy útoky ze strany politiků na média u nás sílí, ve Švýcarsku proběhl plebiscit, v němž se občané této země rozhodli svá veřejnoprávní média podpořit. Stalo se tak při hlasování o lidové iniciativě No Billag navrhující zrušení rozhlasového a televizního poplatku, z něhož se financují veřejnoprávní rozhlas a televize SRG/SSR. »»»

    2.3.2018 Soukupových sedm miliard z jiného pohledu
    Nevím, proč dehonestovat Kauzy Jaroslava Soukupa zesměšňováním a trapnými vtipy, když takový postoj je kontraproduktivní. Jenom posílí jeho zastánce. Zkusme se vžít do role obyčejného diváka, který nemá páru, jak to v médiích a v televizním byznysu chodí, když na něj Jaroslav Soukup ve svých kauzách o České televizi neustále útočí sumou sedmi miliard „bez jakékoli kontroly.“ »»»

    28.2.2018 Jaroslav Med a jeho včela (z cyklu Koho to dnes zajímá)
    Dlouho jsem váhal, zda se mám připojit k nekrologům literárního kritika, historika, spisovatele a vysokoškolského pedagoga Jaroslava Meda svoji vzpomínkou, jež má víceméně povahu obyčejného „name dropping“, tj. upozornění „já jsem se tím člověkem také znal“ používaného lidmi, kteří se chtějí ohřát ve světle reflektorů namířených na celebritu. Nakonec jsem neodolal, protože bych rád upozornil také na osud jeho životní družky Mileny Medové, rozené Svobodové, se kterou jsem měl tu čest spolupracovat v Československé televizi. »»»

    24.2.2018 V čem se - podle mého názoru - Jan Jirák mýlí
    Informační server Aktuálně.cz zveřejnil 10 února rozhovor s mediálním expertem a profesorem žurnalistiky Janem Jirákem uvedený titulkem: „Sílu dezinformací přeceňujeme. Čtenář má stejné právo na pravdu i na lež, říká mediální expert Jirák.“ Jan Jirák se zde vyjadřuje o médiích a volbách prezidenta, o dezinformacích a svobodě projevu, o médiích veřejné služby, o konfliktu mezi ředitelem rozhlasu René Zavoralem a Jankem Kroupou, o investigativní žurnalistice a objektivitě. »»»

    18.2.2018 Švýcaři budou hlasovat o poplatku
    Zatímco americkou společnost rozděluje Donald Trump, Velkou Británii brexit a českou společnost osobnost Miloše Zemana, obyvatele Švýcarska dnes dělí debata o rozhlasovém a televizním poplatku. Za dva týdny 4. března půjdou k volebním urnám, aby vyjádřili své ano či ne k lidové iniciativě No Billag, která žádá, aby se poplatek zrušil. »»»

    28.1.2018 Prezidentská volba - viděno z daleka
    Odloučen od Louče zahraniční dovolenou a svoji neschopností ji z iPadu aktualizovat, uchyluji se na Facebook, abych zaznamenal své pocity před druhým a rozhodujícím kolem volby, které se bohužel nezúčastním. Zázrak internetu mi umožnil sledovat všechny prezidentské debaty včetně těch (ne)debat na Nově a na TV Barrandov... »»»

    22.1.2018 Dobrý úmysl, problematické provedení (Týdeník rozhlas 4/2018)
    Od začátku roku mají německá média kromě sestavování vlády ještě jedno žhavé téma - zákon „ke zlepšení prosazování práva v sociálních sítích“ označený jako NetzDG. Podle tohoto zákona mají sociální sítě od 1. ledna přísněji posuzovat obsah příspěvků svých uživatelů. Konkrétně se to týká sociálních sítí Facebook, Twitter, YouTube a Snapchat. Zákon vyvolal rozporné reakce... »»»

    4.1.2018 Vzpomínání na „dabing street“... (z cyklu Koho to dnes zajímá)
    Česká televize v těchto dnech začne vysílat komediální seriál Petra Zelenky Dabing Street, jehož podkladem je stejnojmenná divadelní hra, kterou režisér a scenárista napsal pro Dejvické divadlo. Z popisky seriálu na stránkách České televize jsem vyrozuměl, že se děj točí kolem malého soukromého dabingového studia ZERO. Já bych však rád vzpomenul na skutečnou „dabing street“... »»»

    19.12.2017 Co je a co není mrhání veřejnými penězi (Týdeník rozhlas 51/2017)
    Letos se už po dvanácté udělovaly výroční ceny Křišťálová lupa za nejoblíbenější a nejzajímavější projekty a služby českého Internetu. Hodnotilo se ve čtrnácti kategoriích, o cenách rozhodovalo hlasování veřejnosti a názory odborných porot. Ceny se udělovaly v divadle Archa poslední listopadový den. Už měsíc před tím se však odehrála na sociální síti twitter zajímavá polemická přestřelka, kterou odstartoval redaktor zpravodajského serveru irozhlas.cz Michal Žák výzvou... »»»

    17.12.2017 Když je trestné vysílat protivládní protesty - kauza TVN24
    Ve čtvrtek 7. prosince polská Národní rada KRRiT (Krajowa Rada Radiofoniii i Telewizji) zveřejnila rozhodnutí, kterým uděluje pokutu 1 479 000 zlotých společnosti TVN SA za to, že její televizní zpravodajský kanál TVN24 svým vysíláním ve dnech 16.-18. prosince 2016 porušil odstavce 1 a 3 článku 18 vysílacího zákona. »»»

    27.11.2017 Když se ruský bloger extremista stane mediální kauzou
    Minulý týden se ve zpravodajství médií o průběhu návštěvy prezidenta Zemana v Ruské federaci široce probírala kauza jistého Leonida Maslovského, který 21. listopadu na webové stránce, provozované sovětským armádním rozhlasem a televizí tvzvezda.ru zveřejnil článek s titulkem „Československo musí být vděčné SSSR za rok 1968: historie "pražského jara"“. Stalo se tak první den Zemanovy návštěvy, těsně před setkáním českého prezidenta v Soči s Vladimírem Putinem... »»»

    17.11.2017 Listopadové bilancování
    Tak tu máme zase 17. listopad se vším vzpomínáním, které mladé generaci už začíná lézt krkem. Já jsem si svoji vzpomínkovou povinnost odbyl jednak seriálem Znovu89, dále pak v historickém eseji „Česká média a jejich role v procesu politické změny roku 1989“, o polemikách ve věci mrtvého studenta Martina Šmída ani nemluvě. Není co dodávat. »»»

    13.11.2017 Média a přímá volba prezidenta
    Tento týden se za mnou zastavila reportérka pořadu ČT Newsroom 24 se žádostí o názor, jak by měla média postupovat při informování o nadcházející kampani k prezidentským volbám na základě zkušeností před pěti lety. Hovořil jsem několik minut a protože se do pořadu dostalo jen několik nesouvislých štěků, rozhodl jsem se zopakovat své představy nyní v písemné formě. »»»

    6.11.2017 V zajetí algoritmů (Týdeník rozhlas 45/2017)
    Jen málo lidí z miliardové komunity dnešních uživatelů internetu a webu si pamatuje na první jednoduché vyhledávače informací rozesetých v globálním kyberprostoru. Jména WAIS, Veronika, Gopher, ale i prvních plnotextových vyhledávačů AltaVista, Lycos dnes už nikomu nic neříkají. Byly však na začátku vývoje, na jehož konci je Google, vyhledávač, který dnes na západní polokouli používá snad každý, kdo si potřebuje „vygooglit“ nějakou informaci. »»»

    27.10.2017 Sny spletené z internetových polopravd
    Komentář politologa Tomáše Lebedy Nebezpečné snění Andreje Babiše mne přivedl k tomu, že jsem si z internetu stáhl a přečetl předvolební publikaci „O čem sním, když náhodou spím.“ Nikdy jsem moc nechápal Babišův obdiv ke knize Jana Antonína Bati „Budujme stát pro 40 000 000 lidí.“ Tu knihu jsem znal už dříve... »»»

    21.10.2017 Povolební rozjímání
    Je dobojováno. Česká politická scéna zažila zemětřesení, které nepředpokládaly žádné předvolební průzkumy. Také moje amatérská prognóza naprosto zklamala, zvláště u tří stran a hnutí: u ANO, Pirátů a u ČSSD, přičemž Piráty pokládám za největší překvapení. Pád ČSSD se dal očekávat, ale že bude tak hluboký, to mne udivilo. »»»

    19.10.2017 Předvolební rozjímání
    Epidemie předvolebních debat nemá konce. Erik Best jich napočítal přes třicet. Dnes večer (čtvrtek 19. října) by mělo přijít vyvrcholení pořadem TV Nova Duel Babiše a Zaorálka (19:55-20:20), po němž bude na ČT1 a ČT24 následovat Superdebata: Poslední slovo (21:30-23:30). Jenomže to poslední slovo na ČT nebude poslední, neboť Český rozhlas se rozhodl, že volební lídry pozve ještě na zítřek (pátek 20.10.) od 12.30 a Jan Pokorný je bude zpovídat až do 14 hodin, kdy se otevřou volební místnosti. »»»

    14.10.2017 Volby jako podnikatelský projekt
    Jestliže chtěl zástupce šéfredaktora zpravodajství portálu Seznam.cz Jiří Kubík usvědčit Tomia Okamuru z toho, že je politický podnikatel, kterému jde hlavně o peníze, tak se mu to – podle mého názoru – ve volebním speciálu příliš nepodařilo, přestože byl Tomio několikrát zahnán od úzkých a jeho nervozita se projevovala tím, jak často musel sahat po sklence vody. »»»

    6.10.2017 Volby a televize – včera a dnes (Mediažurnál 3/2017)
    V systému politické demokracie, v němž občané ve volbách rozhodují o tom, kdo bude spravovat věci veřejné, se od médií očekává, že přispějí k tomu, aby každý občan přistupoval k volebním urnám jako člověk, jenž se alespoň v základních obrysech orientuje v nabídce kandidátů a politických programů tak, aby se stal informovaným voličem a jeho volba byla poučenou volbou. Alespoň tak praví normativní teorie vycházející z funkcionalistického pojetí médií. »»»

    18.9.2017 Od Gutenberga k Zuckerbergovi (Týdeník Rozhlas 39/2017)
    Přiznávám, že titulek, který vedle sebe staví vynálezce knihtisku a tvůrce Facebooku, není původní. Použil ho před pěti lety do názvu své knihy o internetu britský novinář a bloger John Naughton. Nad oběma jmény se nedávno zamyslel také esejista Niall Ferguson v časopise Foreign Affairs, když srovnal účinky vynálezu knihtisku s účinky internetu.»»»

    31.8.2017 Mediální rady v předvolebním finiši a opožděný anti-Žantovský
    Když to dobře dopadne, tak si poslanci v nabitém programu zářijové schůze Sněmovny snad najdou čas i na to, aby doplnili Radu Českého rozhlasu a Radu České tiskové kanceláře, které od června pracují v nekompletním složení; chybí jim po dvou členech. Ze čtyř tzv. mediálních rad se poslancům od začátku roku podařilo doplnit jen dvě... »»»

    21.8.2017 Dvě vzpomínky na stejné datum (z cyklu Koho to dnes zajímá)
    Při některých výročích se každý rok objevují v médiích další a nové verze vzpomínek pamětníků na příslušnou událost. Nejinak je tomu při výročí sovětské okupace 21. srpna 1968, události, která naši generaci druhé poloviny dvacátého století doživotně poznamenala... »»»

    17.8.2017 Politické debaty ve stínu historických mýtů
    Žádost policie o vydání bývalého ministra financí a šéfa politického hnutí ANO Andreje Babiše vyvolala řadu historických reminiscencí a vzpomínek na předvolební aféry, které se často pohybují v rovině polopravd či zjednodušených mýtů. Jedním z takových mýtů je tvrzení: „zavřeli Sládka, aby mohl být zvolen Václav Havel.“ »»»

    8.8.2017 Cenzura dle Jiřího Ovčáčka - příklad politické demagogie
    Na rozhodnutí firmy Seznam.cz a.s. vyřadit z inzertního programu Sklik zpravodajské weby, které nesplňují některé z pravidel vycházejících z novinářské a zpravodajské etiky, reagoval prezidentův mluvčí Ovčáček tweetem: "Cenzura nepohodlných názorů, pokusy o ekonomickou likvidaci, kterým novináři tleskají." »»»

    7.8.2017 Nejmenovaný zdroj - ano, či ne? (Týdeník Rozhlas 33/2017)
    V jedné z četných přestřelek války, kterou vede Donald Trump s médii, americký prezident nedávno vytáhl na „fake media" novou zbraň - znovu poukázal na nespolehlivost zdrojů, které novináři využívají. Munici mu poskytl televizní zpravodajský kanál CNN, který musel v červnu z webu stáhnout nepravdivou informaci od anonymního zdroje. »»»

    17.7.2017 CME a její dluhy
    V pondělí 10. července přišla zpráva, že majitel televize Nova, společnost CME, prodává televizní stanice ve Slovinsku a Chorvatsku, aby snížil své „obří dluhy“ (HN). Vlastníci CME si spočítali, že obsluha miliardového zadlužení je stojí více než čistý zisk z vysílání slovinských a chorvatských stanic, přestože tyto stanice představují jedničku na zdejších trzích. »»»

    7.7.2017 Louč – dinosaurus z internetového pravěku
    Tento týden uplynulo sedmnáct let od chvíle, kdy jsem opustil Jana Čulíka a jeho Britské listy (do nichž jsem se koncem roku 1996 dostal přes Neffova Neviditelného psa) a rozhodl jsem se založit vlastní webovou stránku Louč... »»»

    29.6.2017 Svět podle Putina ve světě českých médií
    Kdyby doba nebyla zatížena mimořádnými konflikty, vysílání čtyřdílného rozhovoru oskarového režiséra Olivera Stonea s ruským prezidentem Vladimírem Putinem by proběhlo bez hysterie a vášní, zcela v klidu, jako prezentace jednoho z řady dokumentů doby, s nimiž se čas od času setkáváme v televizi a v audiovizuálním internetovém kyberprostoru. »»»

    27.6.2017 Když média přilévají olej do ohně (Týdeník rozhlas 27/2017)
    Jednou ze zastávek první zahraniční cesty amerického prezidenta Donalda Trumpa byl 25. května Brusel. Trump sem dorazil poté, co navštívil Saudskou Arábii, Izrael a Řím, kde se setkal s reprezentanty tří velkých náboženství – islámu, judaismu a křesťanství. Ještě před zasedáním severoatlantického paktu NATO na nejvyšší úrovni se Donald Trump v Bruselu sešel s vrcholnými představiteli Evropské unie a Evropského parlamentu. »»»

    23.6.2017 Zajímavosti ze zahraničí (Mediažurnál 2/2017)
    Švýcarsko: Před třemi lety Mediažurnál v čísle 2/2014 informoval o tzv. crowdfundingu, který pomáhá financovat nezávislá média ve světě. Jako příklad úspěšného projektu se zde uváděl nizozemský de Correspondent a také německý Krautreporter. De Correspondent, kterému se podařilo v roce 2013 vybrat 1,5 milionu euro od dvaceti tisíců sponzorů a perspektivních čtenářů, a který má dnes 56 tisíc platících členů, byl až dosud pokládán za nejúspěšnější crowdfundingový projekt v historii nezávislých médií. »»»

    26.5.2017 ČT pod kuratelou - dle Erika Besta
    Před dvěma měsíci se v glosách ke dni, které s názvem Final Word píše americký novinář žijící v Česku Erik Best, objevil příspěvek s titulkem Neobjektivní, neověřené a nevyvážené. K tomu, aby tato hanlivá adjektiva připojil k vysílání České televize stačil Bestovi jeho dojem či pocit, že zásady objektivity, ověřování a vyváženosti „ČT opakovaně porušuje, když propaguje rychlé ukončení intervenčního režimu ČNB.“ Na základě tří výroků vybraných z běžného zpravodajství Best hodil bláto na celou Českou televizi. »»»

    15.5.2017 Příběh jednoho inzerátu (Týdeník rozhlas 21/2017)
    Když 2. května vrcholila roztržka ve vládní koalici a premiér Bohuslav Sobotka oznámil, že jeho vláda podá demisi, druhý den vyšly na stránkách českých deníků celostránkové inzeráty s portrétem ministra financí umlčeného lepicí páskou s výrazným nadpisem „PROČ?". »»»

    13.5.2017 Pozor – byli jsme ozářeni!! aneb Jeden z příkladů mediální tiché pošty
    Už jednou jsem psal o tom, jak média a novináři dokážou udělat z komára velblouda, a z prosté uzeniny nebezpečnou karcinogenní potravu (Klobásy jako mediální téma aneb Jak se vyvolává panika). Redaktoři online médií se však nepoučili a pracují stále stejným způsobem – překládají a opisují bez znalosti věci, aniž by si prověřili, odkud původní informace pochází. Berou vždy za platný ten poslední, většinou už zkreslený zdroj z konečného článku řetězce mediální tiché pošty. »»»

    9.5.2017 Když se umělci pletou do politiky...
    (poznámka k blogu Jiřího Svobody Kdo platil Martina Přibila...?
    Jiřího Svobody si vážím jako filmového režiséra i jako osobnost, která je ochotna a schopna jít proti proudu, i když jí to přináší nepohodlí. Přesto bych mu rád vzkázal, milý Jiří, prosím Vás, nepleťte se do politiky. »»»

    3.5.2017 Několik dojmů z novinářských cen OSF
    Přestože už nejsem aktivní novinář, přestože jsem nebyl členem jedné z porot jako v loňském roce (detaily zde), pozvali mě do pražské Lucerny na vyhlašování novinářských cen za rok 2016, které uděluje OSF (nadace Open Society Fund - ano, to je ta organizace, za kterou stojí zlotřilý Rotschildův agent George Soros... »»»

    10.4.2017 Média a totalita podle Hannah Arendtové (Týdeník rozhlas 15/2017)
    Tempora mutantur... Tak začíná známé přísloví v latině, na jehož českou verzi „časy se mění a lidé s nimi" jsem si vzpomněl při pročítání rozhovorů, které před čtyřiceti lety poskytla médiím německá filozofka a politoložka Hannah Arendtová. Jejím velkým tématem bylo zkoumání příčin vzniku a trvání německé odrůdy fašismu, nacismu... »»»

    30.3.2017 Média mají právo na chybu, nesmí být však úmyslná (Mediažurnál 1/2017)
    Všeobecně se má za to, že největším nepřítelem svobody projevu je cenzura. Ale i tam, kde není cenzura, si média nemohou být jista, že jejich svoboda nebude ohrožena. Moderní historie zná četné případy, při nichž se svoboda a nezávislost médií ocitly v nebezpečí, aniž se proti nim použil cenzorský příkaz či jiný mocenský nástroj. Některé případy se staly i v zemi, která si již v 18. století vložila do Ústavy formou Prvního dodatku ustanovení zakazující parlamentu vydávat jakékoli zákony omezující svobodu slova nebo tisku. Případ, který se odehrál v USA před více než padesáti lety, může být ponaučením i pro dnešek. »»»

    27.2.2017 Když se lež nazve alternativním faktem (Týdeník rozhlas 9/2017)
    Není tomu tak dávno, co se Churchillova busta v Bílém domě stala mediálním tématem. Bylo to vloni v dubnu při Obamově návštěvě Velké Británie, když brexitáři a dnešní britský ministr zahraničí Boris Johnson obvinili tehdejšího amerického prezidenta, že nechal po svém nástupu do úřadu v roce 2008 odstranit z Bílého domu bustu Winstona Churchilla. Ačkoli se později vysvětlilo, že v Bílém domě byly takové busty dvě... »»»

    22.2.2017 Média ve dnech, kdy jsem byl na dovolené...
    Jeden z architektů a otců internetového protokolu Vint Cerf prý jednou řekl cosi v tomto smyslu: "Vynalezli jsme si internet také pro sebe, abychom měli pomocníka na stáří, až nám začne selhávat paměť." To je jeden z důvodů, proč i přes klesající čtenost i nadále popisuju svou webovou stránku louc.cz informacemi, o nichž si myslím, že by měly být zaznamenány, abych si je mohl zpětně vyvolat.
    Díky poplatku 19 euro za hotelový internet (v recepci zadarmo, ale s rychlostí 50-100 Kbit/s, po zaplacení na pokoji 2-5 Mbit/s) jsem během své dovolené v zahraničí zaregistroval tyto události:
    »»»

    1.2.2017 Andrej Babiš a nová definice korupce
    „Reportéři točí pořady na objednávku, vy jste jedna zkorumpovaná pakáž, která natočila o mně šestnáct pořadů. Jo, a teďka točíte zase něco o mně“ odpověděl místopředseda vlády a ministr financí a také šéf politického hnutí ANO Andrej Babiš redaktorce Jané Neumannové, která natáčela příspěvek do pořadu „Reportéři ČT“ s názvem „Ministerské počty.“ »»»

    18.1.2017 Novela zákonů o České televizi a Českém rozhlase – ano či ne? (Mediažurnál 4/2016)
    Osobní poznámka úvodem: Při komentování návrhu novely zákonů o České televizi a Českém rozhlase, který v listopadu předložila Sněmovně skupina patnácti poslanců z řad koalice i opozice, se dostávám do problému, který má název: „Skladba a úloha rady zastupující veřejnost u média veřejné služby a aplikace německého modelu v ČR.“ Tak se nazývá studie, kterou v roce 2011 zpracovala pro Ministerstvo kultury Fakulta humanitních studií UK, a jejíž autor Petr Pavlík si jako spoluautora vybral mne, tehdejšího kolegu z FSV UK, který se zahraničními modely vysílání dlouhodobě zabýval. Když nyní sleduji vzrušenou diskusi, »»»

    16.1.2017 Novinářský švédský stůl (Týdeník rozhlas 3/2017)
    Nedávno jsem na svém blogu projevil nesouhlas s názorem čelného českého politika, podle něhož zpravodajský server Parlamentní listy je „velmi objektivní internetový deník.“ S tímto výrokem jsem polemizoval nikoli z hlediska politického zaměření Parlamentních listů, k němuž mám sice výhrady, ale respektuji právo mít odlišné názory. Můj nesouhlas se týkal nedodržování standardů novinářské práce. »»»

    13.1.2017 Objektivita - časovaná bomba v mediální legislativě
    A je to tady. Spící šelma, na kterou upozorňuji více než patnáct let a napsal jsem o ní nemálo komentářů, z nichž jeden má název „Objektivita a vyváženost – nepříjemný, ale také nebezpečný paragraf“, opět vycenila své zuby. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ve své poslední tiskové zprávě konstatovala porušení ustanovení § 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. ve vysílání pořadu České televize „Americká volební noc“... »»»

    WWW LOUČ
    CHRONOLOGICKÝ ARCHIV | TEMATICKÝ ARCHIV (do roku 2004) | ARCHIV AKTUALIT

    NAVRCHOLU.cz

    Copyright © Milan Šmíd

    Počítadlo Toplist zapnuto 4.4.2005
    TOPlist