LOUČ 
ARCHIV
AKTUALITY
KOHO TO DNES JEŠTĚ ZAJÍMÁ
Čtenářský deníček Louče
ČTENÁŘSKÝ DENÍČEK
HLEDÁNÍ GOOGLE
me-zine o médiích, žurnalistice a dalších věcech života
na www od července 2000            motto: Karl Kraus měl Pochodeň, já to zkouším s Loučí...             © Milan Šmíd
Licence Creative CommonsLouč podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní.
Webarchivováno Národní knihovnou ČR
Louč v mezích časových kapacit a finančních možností sleduje
ceskenoviny.cz, denikn.cz, irozhlas.cz, www.idnes.cz, www.lidovky.cz, www.ihned.cz, www.denik.cz, novinky.cz, www.e15.cz, respekt.cz, Echo24.cz, info.cz, voxpot.cz a další zdroje...

O médiích a internetu se nechává informovat z webů
www.mediar.cz, www.mediaguru.cz, www.lupa.cz, www.digizone.cz, www.radiotv.cz, www.mam.cz, www.mediahub.cz, www.parabola.cz, https://www.televizniweb.cz, satcentrum.com, www.medialne.sk, www.strategie.sk, www.mediainfo.cz (Newton), včetně odkazů z www.fekar.cz/media.

O zahraničních médiích čerpá informace z
www.guardian.co.uk/media, sueddeutsche.de/medien, www.djw.de, journalist.de, lemonde.fr/actualite-medias, EJO - European Journalism Observatory, některých databází European Audiovisual Observatory, zvláště mavise.obs.coe.int (databáze AV služeb) a IRIS Newsletter (informace o mediálním právu) nebo z Pew Research Center (State of the News Media)


NA OKRAJ DNŮ...     archiv aktualit ČLÁNKY, ÚVAHY, POLEMIKY
8. 4. 2024
V druhém kole prezidentských voleb na Slovensku zvítězil Peter Pellegrini (53,12 %) nad Ivanem Korčokem (46,87 %) vyšším rozdílem, než se očekávalo, což nahrálo argumentům pochybovačů o serióznosti výzkumů veřejného mínění a volebních preferencí.

Jenomže sebeserióznější průzkum jen těžko zjistí reakce nevoličů, kteří přece jen přijdou volit a rozhodují se na poslední chvíli. Právě tito nevoliči/voliči, o jejichž přítomnosti svědčí nadprůměrná volební účast druhého kola 61,14 % (první kolo 51.91 %) pomohli do křesla Pellegrinimu, podobně jako čeští nevoliči/voliči v druhém kole prezidentských voleb (1. kolo 61,92 %, 2. kolo 66,60 %) potopili Jiřího Drahoše a dopřáli. Miloš Zemanovi druhý prezidentský termín.

Komentování slovenských výsledků se neobešlo bez hysterických reakcí na obou stranách, umocněných některými titulky v médiích. Mám na mysli jak výroky některých českých poslanců, tak reakce vítězné strany.
Z vystoupení premiéra Fica, odkazujícího na zahraniční centrály, které prý financovaly a organizovaly kandidaturu Ivana Korčoka, na mne opět, jako před půl rokem "dýchl fašismus."

x x x
Zadržení teroristé z krasnogorského masakru si v ruské televizi po několika dnech vzpomněli, že dostali instrukce, aby se ukryli na Ukrajině.
Pohled na ty zbědované lidské trosky mi tak trochu připomněl svědectví van der Lubbeho při procesu, který následoval po požáru Říšského sněmu v Německu v roce 1933. A kdyby nebyli tak zbědovaní, tak možná i Rudolfa Slánského v roce 1952.
x x x
Kandidátky pro volby do Evropského parlamentu (7.-8. června) podány. Začíná představování kandidátů. Někdo se představí sám, jiní uspořádají tiskovou konferenci, která před kameru přivede hned několik "bývalých" - exhejtmana Michala Haška, exšéfu baletu ND Petra Zusku, exkapitána z Nagana Vladimíra Růžičku. Kam ten Rajchl na ty lidi chodí?

Některá setkání na kandidátkách jsou skutečně pozoruhodná - komunistka Kateřina Konečná a tržní komsomolec Petr Mach. Jan Vávra to v rozhlase pojmenoval: "Krajní levice a pravice se potkaly."

x x x
Výše uvedené názorové proměny životaběhů některých osob a osobností mne stále překvapují. Stalo se to i u osudu někdejšího disidenta Jindřicha Bašty, který dnes zemřel ve věku 75 let. Nikdy nepochopím, co ho přivedlo do Okamurovy SPD, v níž završil svoji politickou kariéru trapným vystoupením v prezidentské superdebatě.
x x x
Za 2500 Kč se mohl kdokoli zúčastnit sobotních oslav sedmého výročí existence internetové televize XTV v pražském Top Hotelu na Chodovci. Pozvánka slibovala "plno osobností a zajímavých hostů" a své sliby devíti stům přítomných splnila.

Sešli se tam dva exprezidenti, Miloš Zeman krátce po propuštění z nemocnice. Veteráni sociálních sítí z fotek galerie Blesku usoudili, že profesor Klaus se tady příliš nepohodl s Andrejem Babišem. Nechyběla ani Helenka Vondráčková.

x x x
Čistě náhodou jsem zjistil, že jeden z webů, který byl označen za konspirační, Outsider Media končí. Stanislav Bláha před několika dny svým čtenářům oznámil, že po šestnácti letech ze zdravotních důvodů přestává web provozovat, ale zároveň nabízí:

"Pokud by někdo z Vás měl zájem web převzít a provozovat dál, ozvěte se mi na redakční web st.blaha@gmail.com, existuje několik praktických možností, jak to udělat. Pokud se sejde více zájemců, budu samozřejmě preferovat ty spřízněnější a štědřejší duše."

Vzhledem k tomu, že outsidermedia.cz navštěvuje denně tisíc čtenářů, není to špatná nabídka. Ovšem jen pro toho, kdo bude "spřízněný."

| nahoru |

3. 4. 2024
Jestliže letos chyběly v mainstreamových médiích tradiční aprílové žerty, bylo to možná tím, že apríl 1. dubna připadl na Velikonoční pondělí a noviny nevyšly. Nelze však vyloučit, že sezóna zábavných aprílů v médiích ve věku fake news a dezinformací pomalu končí.

Dobře to vystihl Pavel Kasík na Seznam zprávy, když napsal: "V situaci, kdy důvěra v média klesá, polarizace stoupá a nesmysly se šíří celý rok, už apríl trochu hapruje (...) může napáchat škody a dále snížit důvěryhodnost novinářů."
A tak se aprílovému tématu letos věnoval jen bulvár Aha! a Blesk, navíc jen historickým výčtem aprílů jiných institucí.
Také já jsem zalistoval v archivu Louče, která zaznamenala některé aprílové žerty z let 2007, 2011, 2012, 2014 a 2017

x x x
Aby ten apríl někoho nachytal, měl by být pravděpodobný. Myslím, že se to letos povedlo Honzovi Potůčkovi, který na webové stránce televizniweb.cz informoval, že televize Prima kupuje TV Barrandov a udělá z ní program pro seniory a na programech Prima Senior 1 (TV Barrandov), Prima Senior 2 (Kino Barrandov) a Prima Senior 3 (Barrandov Krimi) bude vysílat osvědčené filmy a seriály z produkce předlistopadové Československé televize.
x x x
Nový volný televizní program Warner TV, který začal vysílat včera, není aprílovým žertem. Americká firma Warner Bros. Discovery a její evropská filiálka HBO Europe s.r.o. zde bude recyklovat starší programové zásoby s cílem dosáhnout do roka jednoprocentní podíl na televizním trhu. Alespoň tak praví informace na lupa.cz.
Warner TV se včera večer uvedl dvěma filmovými hity - 2001:Vesmírná Odyssea (1968) a nesestříhanou verzí sci-fi trháku Blade Runner (1982/2007). Jeho laciný dabing jako by mě vrátil do videopůjčoven kazet VHS v devadesátkách.
x x x
Na Slovensku tento týden volí prezidenta, když do druhého kola postoupili očekávaní kandidáti předseda parlamentu Peter Pellegrini a diplomat Ivan Korčok s neočekávaným výsledkem: Korčok 42,51 %, Pellegrini 37,02 %.
Včerejší průzkum agentury FOCUS oznámil volební preference v obráceném poměru: Pellegrini 50,8 %, Korčok 49,2 %. Závěrečný televizní duel se odehrál v televizi Markíza, ve formě podcastu dostupný zde.

Komentáře tvrdí, že rozhodnou hlasy, které volily Harabína a také hlasy maďarské menšiny. Když předseda Maďarské aliance Krisztián Forró podpořil Pellegriniho, hungarista a politik Rudolf Chmel to okomentoval slovy: "Nevedel som, že je to také ľahké, najmä však lacné, kúpiť si hrdého maďarského voliča na rínku, že tak rýchlo a pod cenu dokáže vymeniť život v demokracii za 30 strieborných!"

x x x
Ve světě stále žádné světlo na konci tunelu. Jako by nestačily katastrofy, které člověk neovlivní, viz dnešní zemětřesení na Tchaj-wanu nebo nedávno zřícený most v Baltimoru - abych jmenoval globální mediální hity těchto dnů.

V Gaze 1. dubna v noci zahynulo sedm příslušníků humanitární organizace organizace World Central Kitchen (WCK) při ostřelování izraelskou armádnou. Prý omylem.
Raketový útok na schůzku iránských generálů v Damašku je další eskalací konfliktu na Blízkém Východě. Jaká bude íránská odpověď??

Na Ukrajině pokračuje vzájemné ničení civilních infrastruktur - Rusové cílí na energetiku, Ukrajinci na rafinerie. Protiletecké obrany nestíhají, nějaká ta raketa či dron vždycky proniknou. Ruská armáda v Doněcku mírně postupuje, válečná nálada na Ukrajině klesá.
Často si teď připomínám jednu analýzu konfliktu na Ukrajině, kterou jsem před rokem přeložil a umístil do čtenářského deníčku, a která končí předpovědí: nebude vítězů, jen poražených.

x x x
Tento týden jsem dostal nové číslo Mediažurnálu, takže mi už nic nebrání zveřejnit své ohlédnutí za třiceti lety nováckého zpravodajství.
| nahoru |

22. 3. 2024
Zítra ráno budeme vědět, zda na titulních stranách deníků bude na prvním místě rakovina britské princezny Kate nebo teroristický útok v Moskvě. Obě události se staly dnes večer.

Princezna z Walesu Catherina promluvila na Z/Twitteru v 18:59. Sdělila národu, že jí při operaci zjistili rakovinu. Nepřímo požádala veřejnost/média o respektování soukromí své rodiny, které bude potřebovat při léčbě chemoterapií.

CNN Prima News byla rychlejší než ČT, když běžící titulek o této zprávě se objevil na obrazovce už kolem čtvrt na osm. Ovšem Česká televize o něco později trumfla Primu tím, že byla schopna video s Kate operativně zařadit do vysílání ještě před půl osmou..

x x x
Zprávu o teroristickém útoku v obchodním centru moskevského satelitu Krasnogorsk, konkrétně ve vyprodaném koncertním sále pro 6200 diváků, kde se měl konat koncert skupiny Piknik se symfonickým orchestrem, zveřejnil zpráva o teroristickém útoku v MoskvěTASS v 18:26.

Pět maskovaných mužů s dlouhými střelnými zbraněmi podle předběžných zpráv způsobilo smrt nejméně čtyřiceti lidí, přes stovku je jich zraněných (kolem půlnoci čísla obětí rostla 62-140 mrtvých). Jak už je dnes obvyklé, kamery a mobilní telefony byly u toho.

Kolem motivu teroristického útoku a útočníků se okamžitě začalo na sítích spekulovat. Ruští propagandisté (Medvěděv) vytahují ukrajinskou kartu, Ukrajina dementuje. Objevil se status, kterým se k útoku hlásí islámský stát, následně označený za fake news. Jiný status na X připomněl nedávnou ruskou policejní akci v Ingušsku. Že by pomsta?

Kondolence přicházejí z celého světa, i z Bílého domu (27. minuta videa)

x x x
Tyhle dvě události v médiích přehlušily fakt, že včera podniklo Rusko největší raketový útok na energetiku Ukrajiny od začátku války. Odveta za úspěšné ukrajinské útoky na ruské rafinérie?
| nahoru |

19. 3. 2024
snemovna 2024 03 19 Dnes začala ve Sněmovně další zbytečná mimořádná schůze na téma "Bezpečnostní hrozby pro Českou republiku."

Na jejím počátku byla ústní přestřelka v pořadu ČT Otázky Václava Moravce a omylem poslaný vulgární mail předsedy hnutí ANO. O co vlastně počátku šlo, jsem popsal už minulý týden v textu "Příběh jednoho e-mailu".

Při projevu Petra Fialy opoziční poslanci opustili jednací sál a na svých stolcích zanechali nápisy kritizující vládu. Do sálu se vrátili po několika hodinách až na schválení programu.

x x x
V úterý 12. března se na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském Hradu připomínalo 25. výročí vstupu ČR do NATO. Vystoupil zde také americký exprezident Bill Clinton, který si den předtím zopakoval návštěvu jazzového klubu Reduta z roku 1994.
x x x
Jak bývá u každých výročí obvyklé, ozvali se pamětníci. Za všechny odkazuji na Alexandra Vondru, který prý má pero z podpisu dohody ještě schované, nebo na Ivana Gabala na Seznamu Zprávy, který se tváří, jako by u toho byl osobně, nebo na Jana Kavana, který na webu !argument napsal: "Kolem našeho vstupu do NATO panují mýty."

Každý, kdo by chtěl něco vědět, jako to s naším vstupem do NATO doopravdy bylo, měl by si přečíst kapitolu "NATO: velká hra" z knihy Prezident Václav Havel Daniela Kaisera.
Je to zajímavé čtení a proto mi nevadí, že autor Kaiser tu historii z větší části zřejmě opsal z knihy Ronalda Asmuse: Opening NATO´s door (New York 2002).
Pro Alexandra Vondru byl Ron Asmus "kamarád a diplomat, který celý koncept rozšíření strategicky vymyslel (bohužel pak zemřel na zákeřnou leukemii)".

x x x
Jen pro záznam zde uvádím, že prezident Petr Pavel se svojí manželkou poskytl 8. března České televizi bilanční rozhovor, jehož text na hradním webu opět chybí.
x x x
V Rusku se 15.-17. března volil prezident, tentokrát také elektronicky, přičemž tuto možnost využil v přímém přenosu i Vladimír Putin.
Výsledky, kterým věří jen málokdo: volební účast přes 70 %, po sečtení 99,5 procent hlasů: 87,33 % Vladimír Putin, 4,30 % komunista Nikolaj Charitonov, 3,81 % kandidát Nových lidí Vladislav Davankov a 3,21 % vůdce Liberálně demokratické strany Ruska Leonid Sluckij.
x x x
Ve středu 13. března europoslanci ve Štrasburku schválili Media Freedom Act, Akt o svobodě médií, který by měl chránit novináře a média před politickým a ekonomickým vměšováním. A to jak ze strany státu, tak velkých korporací.
Z headlinů vybírám: Používání špionážního softwaru proti novinářům bude zakázáno, informace o vlastnících médií musí být veřejné, stejně jako nediskriminační přidělování veřejných peněz médiím, velké online platformy (Facebook, X, Instagram) nebudou smět svobodu tisku svévolně omezovat apod.

V češtině je schválený text dostupný zde, oficiální znění bude na Eur-Lex tady.
Co zaujalo? Dosavadní sdružení regulátorů pro audiovizuální mediální služby (ERGA) zřízené AVMS směrnicí má nahradit Evropský sbor pro mediální služby s rozšířenými pravomocemi (i nadále sestavený z evropských národních regulátorů).

x x x
Velký rozruch vyvolal návrh nového zákona o slovenských médiích veřejné služby, který 11. března předložila slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová.
Rozhlas a televízia Slovenska RTVS se má změnit na Slovenskou televizi a rozhlas STR, a zcela podřídit státu a vládě.
Detaily jsem komentoval v textu Slovensko: Zákon na výměnu ředitele RTVS.
| nahoru |

5. 3. 2024
Není přesvědčivějšího důkazu o bídě české politiky než video s kohoutem, které na Facebooku zveřejnil expremiér a exkandidát na prezidenta Andrej Babiš.
Politika jako fraška a kabaret, který přestává bavit, když se na orloji zpravodajských webů točí stále stejná jména s předpověditelnými monology, které neumožňují nebo přímo odmítají dialog.
x x x
Minulý týden skončila jedna kapitola zmíněného kabaretu: sněmovna 28. února schválila novelu občanského zákoníku, který přiznává stejnopohlavním párům další práva s výjimkou společné adopce, přičemž i nadále nebudou moci uzavírat manželství, jen partnerství.

Kompromis, nad kterým hořekovaly obě strany, kompromis uvnitř koalice, schválený jen šesti z 23 poslanců KDU/ČSL; nebýt hnutí ANO, možná by novela neprošla (ODS nedodala 17 hlasů, STAN 5 hlasů).

x x x
Vrcholové setkání Visegrádské čtyřky 27. února dopadlo, jak se dalo očekávat, ve formátu 2+2, což ukázal i přímý přenos závěrečné tiskové konference (na videu od 31:30). Petr Fiala jako předsedající setkání se snažil diplomaticky zvýrazňovat názorové shody a tlumit rozpory. Ty však byly zjevné.

Po konferenci Robert Fico s Viktorem Orbánem ruku v ruce navštívili exprezidenta Miloše Zemana (Přítomen Ovčáček a Mynář), Viktor Orbán si ještě střihl návštěvu u Václava Klause a Andreje Babiše. Polský premiér Donald Tusk byl na Hradě.

x x x
Po válečném summitu 26. února v Paříži, na němž se projednávala další pomoc válčící Ukrajině, proběhla veřejná debata o Macronově výroku, že on osobně by nevyloučil na Ukrajině nasazení vojáků ze zemí NATO, což se nesetkalo s kladnou odezvou.

Nicméně prezident Petr Pavel při dnešní návštěvě Emmanuela Macrona v Praze (jako výsledek rozhovorů?) nevyloučil "pokračování diskuse o možné přítomnosti na Ukrajině."

Německý kancléř Olaf Scholz patří mezi ty, kteří jsou proti, když minulý týden prohlásil, že Německo nedodá Ukrajině řízené střely s plochou dráhou letu Taurus, které by mohly zasahovat cíle ve vzdálenosti přes 500 kilometrů.
Ukrajina o střely požádala už vloni na jaře. Německo se však zdráhá. Scholz to zdůvodnil, že dodávka by vyžadovala přítomnost německého vojenského personálu na místě, což by zvýšilo nebezpečí eskalace.

Není však vyloučeno, že dalším důvodem - jak uvádí komentář německého deníku FAZ - je jistá nedůvěra k současnému ukrajinskému vedení a chybějící záruka, že Taurus bude použit pouze proti cílům, se kterými Německo bude souhlasit.

Je to sice velká spekulace, ale nedivil bych se, kdyby záznam rozhovoru německých důstojníků o možném využití Taurusů na vybrané cíle v Rusku se do ruské televize nedostal náhodou, ale jako řízený únik těch politických či vojenských kruhů v Německu, které si Taurusy na Ukrajině nepřejí.

x x x
Po skandálním projevu Roberta Fica k druhému výročí války na Ukrajině dostaly antificovské sociální sítě další potravu: Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár vyhověl žádosti ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a na diplomatickém fóru v tureckém městě Antalya se s ním 2. března osobně sešel.

Fico se hájil tím, že den před tím ministr obrany Roberta Kaliňák jednal v Pentagonu s Lloydem Austinem, což má být důkazem vyvážené zahraniční politiky Slovenska.

x x x
Dne 1. března se novým finským prezidentem stal bývalý poslanec EP, někdejší ministr a předseda vlády Alexander Stubb, finský Švéd s britskou manželkou, který vystřídal Sauli Niinista.

Niinisto krátce po svém zvolení v roce 2012 při návštěvě Ruska navázal nadstandardní styky s Vladimírem Putinem, s nímž si zahrál i hokej, a pak ho média zmiňovala jako "Putins whisperer," tedy člověka, přes kterého se přenášely neoficiální informace mezi Západem a Východem.
Jeho pokusy zjistit stav věcí před ruskou invazí však byly marné, jak to před dvěma lety popsal v rozhovoru pro týdeník Der Spiegel.

x x x
Alexeje Navalného nakonec veřejně pohřbili v Moskvě za přítomnosti tisíců lidí, kterým nevadilo, že si je FSB tím, jak zúžila cestu od metra přes most k Borisovskému hřbitovu, mohla všechny jednoho po druhém nafilmovat.
x x x
Média dnes přišla zkrátka, i když je o čem psát:

Jak uvedly Hospodářské noviny, Barrandov Jaromíra Soukupa dluží skoro miliardu. Soud mu schválil tříměsíční ochranu.

Od začátku března TV Nova spustila další dva placené sportovní kanály, Nova Sport 5 a 6, zaměřené především na motoristické sporty, včetně Formule 1.

Vysílat od 1. března začal také volně přístupný tematický kanál Sporty TV, který se zaměří především na české halové sportovní události.

Nejsledovanější slovenská televize Markíza zažívá personální změny. Vznikla zde nová pozice ředitele pro digitální transformaci, kterou obsadil Vladimír Mužík ze slovenské Mafry.
Od ledna dostalo zpravodajství Markízy nového šéfa z Novy Michala Kratochvíla, jehož úkolem je podle Newsroomu ČT24 odpolitizovat zprávy a vyhýbat se konfrontaci s Ficovou vládou.

| nahoru |

26. 2. 2024
V sobotu 24. února oba televizní zpravodajské kanály vysílaly speciály k druhému výročí napadení Ukrajiny Ruskem.

Na Staroměstském náměstí v Praze (ale i v dalších městech) se konalo shromáždění Společně za Ukrajinu. Organizátoři: Člověk v tísni (Český národní tým), Paměť národa, Milion chvilek pro demokracii a Evropský kongres Ukrajinců.
Na shromáždění promluvil (překliknout na páté video) prezident Petr Pavel. Bez papíru, bez patosu. Byli tu i další řečníci - Šimon Pánek, Ondřej Vetchý, přes video Timothy Garton Ash (24:45 videa), na závěr rovněž z videa ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (1:11.18 videa), který natočil svoji zdravici v Hostomelu.
Z téhož místa, poblíž zničeného letadla Mrija (ukrajinsky:sen) Zelenskyj promluvil také ke svému národu.

x x x
V den výročí byli v Kyjevě na návštěvě předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, kanadský premiér Justin Trudeau, italská premiérka Giorgia Meloniová a belgický premiér Alexander De Croo.

Na tiskové konferenci na závěr diskusního fóra "Ukrajina - rok 2024," Volodymyr Zelenskyj kromě jiného oznámil, že za dva roky války na Ukrajině zahynulo 31 tisíc ukrajinských vojáků, tedy nikoli 150 nebo 300 tisíc, jak tvrdí Putin.
Počet raněných a nezvěstných Zelenskyj neuvedl, protože by to prý posloužilo ruské propagandě.
Vloni v listopadu The Economist s odkazem na americké zdroje mluvil o sedmdesáti tisících ukrajinských padlých.

Podle Zelenského ruské ztráty se pohybují kolem 180ti tisíc padlých. Zpráva ČTK cituje také americký New York Times s údajem 60 tisíc padlých Rusů. Připomeňme si, že za jedenáct let vietnamské války zahynulo 59 765 amerických vojáků.

x x x
Ve snaze demonstrovat západoevropskou jednotu svolal francouzský prezident Emmanuel Macron na dnešek schůzku evropských šéfů s tématem: pomoc Ukrajině.
Mezi dvaceti šéfy zde vedle německého kancléře Olafa Scholze, britského ministra zahraničí Davida Camerona, polského prezidenta Andrzeje Dudy a nizozemského premiéra Marka Rutteho zasedne také český premiér Petr Fiala. Nepřijede Viktor Orbán.
Robert Fico však dorazí, včera kvůli tomu svolal Bezpečnostní radu s patetickým zvoláním: I kdyby mě to mělo stát funkci předsedy vlády, nedopustím, aby slovenský voják bojoval na Ukrajině.
x x x
Ještě před tím, v sobotu Robert Fico zveřejnil k druhému výročí ruské agrese na FB pětiminutový projev, v němž téměř beze zbytku přejímá ruský narativ (Západ má plán na zničení ruské federace, démonizuje ruského prezidenta Putina, vše začalo vyčínaniem/řáděním ukrajinských neonacistů v roce 2014, třeba zabránit vzájemnému zabíjení Slovanů apod.).
Denník N na to reagoval komentářem, podle něhož Fico stihl Slovensko infikovat lžemi o Ukrajině jako nikdo jiný.

V sobotu 24. února Fico poskytl veřejnoprávnímu rozhlasu 45timinutový rozhovor, v němž se opět postavil do pozice mírotvorce, tentokráte umírněně, bez největších Putinových lží.

x x x
Marně jsem hledal na prezidentském webu přepis Pavlova projevu ze Staroměstského náměstí. Jako obvykle zde chyběl i přepis rozhovoru Petra Pavla, který včera poskytl televizi Nova do pořadu Za pět minut dvanáct. Jako obvykle si to komunikační odbor KPR zjednodušil tak, že na hradním webu pouze odkázal na tn.nova.cz. Kromě toho až dnes ráno. To za Zemana nebývalo. Přepisy se zde objevily okamžitě, jakmile je publikoval Newton.

Podle mého názoru je to ostuda komunikačního odboru KPR, jestliže ani po roce není schopen poskytovat takové služby, které jsou všude na světě samozřejmostí, navíc ve dvojjazyčném vydání (zde, tady, tady nebo i tady), a které fungovaly i za Miloše Zemana. Zkuste kliknout na anglickou verzi hrad.cz. Poslední informace jsou tady z října loňského roku.

Snad tento stav zlepší nově jmenovaní prezidentovi tiskoví mluvčí Eva Hromádková a Vojtěch Šeliga. Prezidentskému image by to možná prospělo více, než efektní prezidentův seskok padákem.

x x x
V sobotu jsem si připomněl návštěvu Rudolfina 24. února 2022, kde Česká filharmonie za vedení Semjona Byčkova na úvod abonentního koncertu zahrála českou a ukrajinskou hymnu a k programu jsme dostávali Byčkovovo prohlášení Semjona Byčkova k napadení Ukrajinyprohlášení odsuzující agresi. Alice Nellis, která o Byčkovovi natočila dokument, mi poskytla Koncert ČF 24. února 2022obrazový důkaz, že jsem na tom koncertě byl.
| nahoru |

21. 2. 2024
Britská Dolní sněmovna 30. ledna schválila Media Bill, tj. návrh nového zákona, který "aktualizuje legislativní rámec pro vysílání veřejné služby, včetně opatření k usnadnění poskytování obsahu veřejné služby prostřednictvím digitálních platforem."
Podle návrhu nového zákona bude Ofcom (Office of communications) i nadále hodnotit veřejnou službu BBC, případně určovat některá její pravidla.

Media Bill se však ani slůvkem nezmiňuje o problému zvaném "licence fee," tedy o britské verzi našeho "koncesionářského" poplatku, který je i nadále v Komunikačním zákonu z roku 2003 definován jako poplatek za vlastnictví přijímače, a jehož neplacení může být kriminalizováno.

Výše poplatku Licence fee je dnes ve Velké Británii 159 liber ročně; tak jak byl před dvěma lety zmražen na dva roky tehdejší konzervativní vládou. Nyní lhůta uplynula a poplatek se má zvyšovat o inflaci - původně to mělo být o 15 liber ročně, teď po dohodě s vládou o 10 liber ročně, tedy na 169 liber (5 000 Kč ročně, 417 Kč měsíčně).

Zda se někdy uskuteční někdejší návrh BBC změnit licence fee na broadband levy, měsíční poplatek za využívání distribučních kanálů, případně na garantovanou podporu z daňových příjmů, je zatím ve hvězdách. Zatím stále platí, že licence fee pokračuje v současné podobě. Zda zanikne, rozhodne nová Charta BBC, až ta současná 31. prosince 2027 ztratí platnost.

x x x
Také v Německu se debatuje o budoucnosti médií veřejné služby, jak upozornil před týdnem na webu hlidacipes.cz Vojtěch Berger.
Zprávu o budoucím vývoji médií veřejné služby, která navrhuje reformu vysoce komplikovaného systému devíti regionálních veřejnoprávních institucí, doplněných celostátní televizí ZDF a celostátním Deutschlandradio, předložila politikům "Rada pro budoucnost" složená z osmi nezávislých expertů.

Zpráva navrhující organizační zeštíhlení celého systému i nadále podporuje zachování vysílacího příspěvku Rundfunkbeitrag, který dnes činí 18,36 Euro měsíčně (460 Kč měsíčně, 5500 Kč ročně).

Sílící populistická AfD v Německu slibuje, že až se dostane k moci, tak poplatek zruší. Vojtěch Berger svůj příspěvek uvedl titulkem "Konec veřejnoprávní bavlnky. Jak opravit televizi s rozhlasem, než je populisté zruší" a v textu naznačuje, že by se to mělo týkat i českých médií veřejné služby.
Jenomže podle mého názoru, Český rozhlas ani Česká televize v žádné veřejnoprávní bavlnce nežijí, spíše naopak. Stačí porovnat české a zahraniční "koncesionářské" poplatky, o počtu domácností, které je ve VB a v SRN platí, ani nemluvě.

| nahoru |

18. 2. 2024
Ve čtvrtek 8. února ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal Valerije Zalužného z funkce vrchního velitele ozbrojených sil Ukrajiny. Zalužného nahradil dosavadní velitel pozemních sil Olexandr Syrskyj.

V pátek 16. února ztratila Ukrajina kontrolu nad městem Avdijivka včetně zdejší koksovny, prý jedné z největších v Evropě. Rusové následně postoupili o devět kilometrů. Ukrajinská ztráta Avdijivky je jedna z mála zpráv, potvrzených oběma válčícími stranami. Jinak je situace stále nepřehledná, dozvídáme se jen o sestřelených raketách a civilních obětech. A také o tom, že Ukrajině chybí munice, kterou Západ sliboval a nedodal.

x x x
V pátek 16. února ruská oficiální agentura RIA Novosti oznámila, že Alexej Navalnyj zemřel v nápravné kolonii č. 3 v Jamalsko-něneckém autonomním okruhu. Doslova "Dne 16. února 2024 se odsouzený A. A. Navalnyj po procházce v nápravné kolonii č. 3 necítil dobře, téměř okamžitě ztratil vědomí." Smrt údajně způsobila krevní sraženina.

Ani po třech dnech se neví, kde se nachází Navalného tělo, o jehož vydání usiluje Navalného matka.
Detaily - včetně Navalného záběry z vězení z 15. února, kdy byl ještě naživu - uvádí reportáž BBC. Nekrolog Navalného k přečtení na Radio Liberty.

x x x
V Mnichově se jako každý rok konala pravidelná bezpečnostní konference. Opět za přítomnosti bývalých i současných politiků z mnoha zemí, přičemž ty významné (USA, Čína, Německo, Francie) sem posílaly ministry a vyjednavače, ti méně významné pak premiéry či prezidenty (Česko, Estonsko, Dánsko, Belgie apod.). Události na Blízkém Východu poněkud upozadily Ukrajinu, ale toto téma bylo i nadále silné.
Opět zde vystoupil prezident Zelenskyj, který v závěru svého projevu řekl: "Prosím, neptejte se Ukrajiny, kdy válka skončí. Zeptejte se sami sebe, proč je Putin stále schopen ve válce pokračovat."
x x x
Stejně jako v loňském roce se tu jako vedlejší akce konala panelová debata o Ukrajině, v níž se opět zúčastnil také český prezident Petr Pavel. Vloni se jeho vystoupení příliš nelíbilo Dmytro Kulebovi. Letos naopak moderátorka ocenila loňskou Pavlovu zdrženlivost, který i letos zopakoval: "věřme v to nejlepší, ale buďme připraveni i na to nejhorší." (Na YouTube videu od osmé minuty.)

Z dalších vystoupení mě zaujala Hillary Clintonová, když varovala před pasivitou Západu v psychologické válce, v níž jsou Rusové velice aktivní zvláště v zemích Jihu (kdysi se říkalo: zemích třetího světa).

Na YouTube je celá řada videí z akcí v Mnichově, kromě jiného také záznam vystoupení manželky Alexeje Navalného.

x x x
Tucker Carlson se znemožnil reportážemi z Moskvy (metro, McDonald a supermarket), v nichž vystupoval jako užitečný idiot využívaný ruskou propagandou.
Jindřich Šídlo to shrnul do komentáře: Tucker Carlson skončil jako Jaromír Soukup. Putin pohrdá svými sluhy.
x x x
Nemám čas ani náladu sledovat všechny aféry (kauza Čapí hnízdo, Babiš osvobozen), pseudoaféry (Fiala kampelička) a předpověditelné, trapné a čím dál vulgárnější debaty, z českého politického rybníčku proto jen zaznamenávám:

V sobotu 10. února se konal celostátní sněm hnutí ANO. Předsedou byl opět zvolen - kdo jiný než Andrej Babiš.

x x x
Hlavní událostí dne jsou však chystané protesty zemědělců proti vládě, které se mají konat od zítřka v Praze, jejichž oficiální svolavatelem je Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR, jmenovitě pak Zdeněk Jandejsek, odborový předák Bohumír Dufek a další lidé blízcí alternativním médiím, jako je například Vidlák.

Od protestů se naopak distancovaly velké oborové organizace jako Agrární komora, Zemědělský svaz a Asociace soukromého zemědělství, které na čtvrtek 22. února plánují vlastní symbolický protest proti politice EU na hraničních přechodech s Polskem a se Slovenskem.

| nahoru |

9. 2. 2024
V médiích i na sociálních sítích se dnes probírá včerejší interview Tuckera Carlsona s Vladimírem Putinem. Ke zhlédnutí na Twitteru/X nebo v ruském originále na Putinově webové stránce (tam dnes jen s obtížemi, web je přehlcen).

Putin si Carlsona doslova "namazal na chleba." Do defenzivy ho zahnal hned počáteční otázkou "bude to talk show nebo seriózní rozhovor," po níž následovalo "dejte mi 30 vteřin nebo jednu minutu, abych shrnul trochu historie,“ což byl úvod k více než půlhodinové prezentaci Putinova vidění historie, za kterou Carlson nemusel jezdit do Moskvy, kdyby si přečetl Putinův esej "O historické jednotě Rusů a Ukrajinců" (zde v ruštině, tady v angličtině).

Informaci o rozhovoru dnešní média většinou přebírají z ČTK. Výjimkou jsou Hospodářské noviny, na webu ještě voxpot.cz a také Právo v novinky.cz.

O to bohatší je debata na sociálních sítích. Docela dobré shrnutí udělal na Twitteru/X Andreas Papadopulos, v němž uvedl:
"Carlson evidentně nemá ani šajn o geografii východní Evropy a ani o historii Ukrajiny a Ruska, proto Putinovi nemohl ve zdlouhavém úvodu sekundovat a pokládat otázky, byl úplně mimo kontext a dopustil příšerný a místy zcela ahistorický monolog."
Poslouchat Putina, jak bez mrknutí okna Carlsonovi, aniž by tento cokoli namítal, sdělí, že Polsko napadlo Československo a vehnalo Hitlera do války, to je skutečně zážitek.

Nevím, proč se všichni děsí tohoto rozhovoru, jakoby mohl nějak významněji posunout kyvadlo veřejného mínění ve prospěch Ruska. S Putinovým viděním světa a s jeho schopností překrucovat fakta a lhát se mohl Západ - a také čeští diváci Anonce na vysílání čtyřdílného dokumentu o Putinovitelevize Prima - seznámit už před sedmi lety ve čtyřdílném dokumentu Olivera Stonea.

| nahoru |

5. 2. 2024
Včerejší vzpomínání na 30 let televize Nova se v televizní programu Novy s výjimkou archivních záběrů obešlo bez otce zakladatele Vladimíra Železného. Naopak, ke slovu se jako pamětník začátků Novy dostal jeho oponent a rival z roku 1999 Jan Vávra. A to jak v Televizních novinách, tak v dokumentu Televizní noviny 30.

Ten samožerný dokument je z hlediska televizní historie velice zajímavý. Z mého hlediska měl ale dvě vady na kráse. Uznávám, že přenést zpravodajství ze zavedené Měšťanské Besedy během několika týdnů do garážového studia na Barrandově byl velký výkon. Jenom mne vždycky napadá: uvědomují si ti lidé, kteří na onu událost tak nadšeně vzpomínají, že pomáhali krádeži a nedodržování uzavřených smluv? Druhou vadou pak byla pro mne ona samožernost komentářů, která až do nedávna byla oprávněná - TN byly ve sledovnaosti vždy jednička. Ale po vzniku CNN Prima News se tvářit, že my jsem ti nejlepší a nejdůležitější?

Ke vzpomínání jsem přispěl citací z připravovaného širšího textu, v němž popisuji, jak se v roce 1993 Nova dostala k licenci. Když jsem se probíral některými archivními texty, zaujalo mne, že na příspěvku Dary a dluhy televize Nova, který jsem sepsal, když Nově bylo deset let, bych dnes neměnil ani slovo.

| nahoru |

30. 1. 2024
Ohlédnutí za koncem ledna:
Ústavní soud ve středu 24. ledna v přímém TV přenosu vyhlásil nález, kterým odmítl návrh skupiny poslanců na zrušení loňského snížení valorizace důchodů. Praví se v něm mj., že "stabilita a vyrovnanost státního rozpočtu a veřejných financí přitom není jen politickým zájmem, nýbrž jde o právní povinnost státních orgánů."

Expremiér Andrej Babiš o dva dny později ve sněmovně vyzval "Vyzývám všechny důchodce, aby si nalepili na lednici následující slogan, "už nikdy nebudu volit ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráty a STAN, protože mě obrali o tisíc korun měsíčně".

Když Jindřich Šídlo poslal tento vzkaz své matce, tak mu odpověděla: "Který pitomec mě k tomu vyzývá? Já jsem s rozhodnutím Ústavního soudu velmi spokojená.". Já také!

x x x
Schůze sněmovny projednávající novelu volebního zákona, která by umožnila korespondenční volbu občanů v zahraničí se poněkud protáhla - trvala šest dnů. Předseda SPD Tomio Okamura zde dokázal mluvit 10 hodin a 44 minut bez přestávky.

Po šedesáti hodinách návrh novely zákona prošel do druhého čtení. Jeden z komentářů k Okamurovo výkonu má název Poslední slovo LN 27.1.2024Tajemství močového měchýře.

x x x
V Senátu se debatovalo o istanbulské úmluvě, přesněji řečeno o Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí z roku 2011.
Nikdy jsem nepochopil, proč tento v podstatě ne příliš významný dokument - přijato Radou Evropy, nikoli Evropskou unií s povinností implementace - s jehož naprostou většinou textu souhlasí i jeho odpůrci, vyvolává u nás tolik rozruchu. Prý tam vadí slůvko "gender."
Ratifikace Úmluvy v Senátu neprošla, chyběly dva hlasy.
x x x
Petr Pavel, před rokem zvolený do úřadu prezidenta republiky poskytl včera Českému rozhlasu bilanční rozhovor, v němž kromě jiného odmítl spekulace o zákulisním boji, který prý stojí za odchodem Jany Vohralíkové z pozice vedoucí prezidentské kanceláře. Nahradí ji Milan Vašina, současný výkonný ředitel Aspen Institutu.

Stále není jasné, kdo bude tiskovým mluvčím Hradu, kterého zaskakuje šéf komunikačního odporu KPR Vít Kolář.
Bývalo pravidlem, že rozhovory prezidenta ve vysílacích médiích se na hradní webové stránce okamžitě objevily v textových přepisech. Současný hradní web však nabízí jen odkaz na jiná média. Cožpak na Hradě neznají monitoring Newtonu?

x x x
Ministr vnitra Vít Rakušan začal jezdit do regionů a tam pod heslem "Bez cenzury" odpovídá na dotazy občanů. Na první setkání do Karviné se sjeli také zástupci české dezinformační scény včetně Raptor TV. Včera v Sokolově to bylo prý už klidnější.

Výjezdy ministra do regionů jsou součástí kampaně hnutí STAN, které si pro ni objednalo slovenského marketéra Michala Repu. Ten se podílel na úspěšných kampaních prezidenta Petra Pavla nebo slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.
Po první debatě byla reakce sociálních sítí pro Rakušana spíše pozitivní. Z druhé debaty ten marketing už trochu moc vyčuhoval.

x x x
Televize Barrandov má problémy. V sobotu 20. ledna ráno jí společnost Barrandov Studio vypnula elektřinu kvůli neplacení účtů. Od té doby jede Barrandov TV na naftové elektrocentrály.

O týden později v sobotu 27. ledna Soukup se jako boxer zúčastnil zápasu v Clash of Stars. Moc si nezaboxoval, protože jeho soupeř youtuber Aleš Bejr byl brzy diskvalifikován.

Zadlužený Jaromír Soukup nedávno prodal polovinu své kdysi výdělečné firmy Empresa Media, pod níž spadá jak TV Barrandov, tak tiskové tituly, podnikateli Janu Čermákovi.

x x x
V nedělních večerech začala soutěž seriálů České televize (Smysl pro tumor), Primy (Sedm schodů k moci) a Novy (Policie Hvar).
Zatím vítězí Smysl pro tumor, ale já si myslím, že nakonec zvítězí Prima se seriálem Sedm schodů k moci, který se co do formy zhlédl v americkém House of Card.

Na rozdíl od amerického politického thrilleru Prima natočila českou politickou soap operu: příběh ctižádostivé servírky, jež pronikla do politických kruhů, sepsaný Josefem Klímou a Lenkou Hornovou. Inspirace realitou?

x x x
Společnost ATO měřící sledovanost televize TV-metry zveřejnila výsledky kontinuálního průzkumu za rok 2023, podle nichž 92,6 procent domácností stále sleduje televizní pořady. Nicméně stále častěji se tak děje přes tzv. „second screens“: obrazovky počítačů, chytrých mobilních telefonů a tabletů.
| nahoru |

15. 1. 2024
Poslední podcast Background ČT24 vyzpovídal mediálního analytika Filipa Rožánka.
Na první otázku: "Kolik času trávíš každý den konzumací mediálního obsahu?" Rožánek odpověděl: "Já bych řekl, že každý čas, kdy nespím."
Bývaly doby, kdy to bylo u mě stejné, jenomže ty už jsou dávno pryč. Navíc před třiceti lety se ten mediální obsah analogových médií dal nějak přehlédnout a zvládnout, což v dnešní digitální době je téměř nemožné.
x x x
MF Dnes leden 2024 Téma střelby na FFUK z 21. prosince stále neopouští média. Lépe řečeno: média se nedokážou odtrhnout od tématu. Možná proto, že je to tak pro ně pohodlnější, než zpracovávat témata jiná. Šest z dvanácti lednových vydání deníku MF Dnes se na titulní stránce odkazuje k této události. Kromě toho dramatické titulky prodávají. A tak před důležitým veřejným jednáním Ústavního soudu k valorizaci penzí se na titulní straně MF Dnes 11. ledna dostává titulek "Proč ho nechytili."

Bohužel MF Dnes v tom není sama, zvláště když dosud neznámý poslanec ANO Jan Richter se rozhodl po třech týdnech zviditelnit kritikou policie na případu své zraněné dcery, což média samozřejmě nemohla nechat bez odezvy. Podle mého názoru: čeho je moc, toho je příliš. Možná i těch diskusí o novinářské etice, které by měly být už dávno zakotveny v kodexech jednotlivých redakcí.

Otevřený dopis studentů a studentek žurnalistiky a komunikačních studií českým redakcím je chvályhodným, byť trochu naivně kazatelským vyjádřením postoje budoucí generace novinářů.
Bohužel jako pamětník si pamatuji na některé mladé nadějné studenty Daniela Köppla či Jaroslava Plesla z devadesátek i na jejich další kariéry. Přičemž Pleslovi a jeho tehdejšímu nefalšovanému zápalu pro novinařinu jsem dost fandil.

x x x
Kromě střelby na FFUK MF Dnes věnovala dvě titulní strany aféře ministra a předsedy KDU/ČSL Dušana Jurečky. Aféru rozhicovanou ministrovými manévry snažícími se vykroutit ze svého etického a možná i morálního pochybení uzavřel 9. ledna Celostátní výbor KDU-ČSL, který nepřijal jeho rezignaci s "ohledem na důvěryhodnost KDU-ČSL i vládní koalice." Jurečka prý sice "chyboval, když neukončil včas vánoční setkání zaměstnanců MPSV, stejně jako chyboval v následné komunikaci směrem k médiím a veřejnosti," ale pak přiznal chybu a omluvil se. Konec aféry.
x x x
Jakmile se ztišily debaty vyvolané prezidentovou výzvou k přijetí eura, přichází další a akuálnější jablko sváru - korespondenční volba. Poslanecký návrh novely zákona o správě voleb (sněmovní tisk 596) 3. ledna schválila vláda a na nejbližší schůzi Sněmovny by mělo proběhnout první čtení. Středa ukáže, zda navrhovaný pořad schůze bude vůbec schválen.
x x x
V sousedním Polsku nové vedení státu a veřejnoprávní TVP stále nemá pod kontrolou zpravodajské televizní studio a vysílá z náhradních pracovišť. Zdejší spor nové Tuskovy vlády s prezidentem Dudou navíc zostřilo zatčení dvou bývalých poslanců PIS v prezidentském paláci.
x x x
V sousedním Německu stávkovali strojvůdci a protestují zemědělci, kterým vláda vzhledem k rozpočtové nouzi snížila dotace. Je až dojemné, jak česká alternativní scéna, která zde desetiletí straší silným a expanzivním Německem, se nám nyní snaží vylíčit Německo krátce před zhroucením.
x x x
Z Ukrajiny a z Blízkého Východu stále žádné dobré zprávy, ale také jen málo relevantních a ověřených informací. Jen zprostředkovaně, někdy bez zdůrazňování kontextu, se k nám dostávají zprávy o íránské proxy válce proti Západu, když jemenští povstalci Húsiové vyzbrojeni Íránem ostřelují lodě mířící do Suezského průplavu, což narušuje lodní dopravu v Rudém moři a tím i globální obchod.
| nahoru |

6. 1. 2024
Politickou událostí začátku roku 2024 se stal bezesporu novoroční projev prezidenta Petra Pavla. Nikoli způsobem přednesu, organizovaného tentokráte z balkonu prezidentského paláce (technické detaily zde). Nikoli obsahem, který jako celek příliš nevybočoval z obecného mustru svátečních kázání všech politiků na celém světě, v nichž nesmí chybět nějaký ten odkaz na aktuální události doma i ve světě, připomenutí historických výročí, výzva k všeobecnému konání dobra a plnění společných cílů, to vše okořeněno špetkami naděje na lepší budoucnost.

Ano, našly se zde inovace, které Pavlův projev odlišily od projevů předchozího prezidenta nejen absencí útočných výpadů proti údajným závistivcům a neschopným a odlišným termínem konání (Zeman 26.12. – Pavel 1.1.). Byl to především apel směřující k mladé generaci jako nositele změny, výzva ke kultivaci veřejných debat a odstranění vulgarit z politických diskusí. Ale tím hlavním, co rezonovalo a z projevu udělalo politickou událost, byly věty: „Druhým je přijetí společné evropské měny. Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností.“

Jelikož nemám rád ani eurofoby ani eurohujery, tak v té erupci názorů na zavedení eura v ČR se mi docela zalíbila úvaha Patrika Zandla, který po větách „euro není samospásné…Jestli euro přijmeme nebo nepřijmeme, je ekonomicky jedno…“ dochází k závěru: Jsem pro euro.
Také já, jako obyčejný občan a laik v ekonomických vědách jsem pro euro, i když vím, že se mi život přechodně zdraží, už jen tím, jak budou obchodníci přepočítávat ceny svého zboží z haléřů a korun na centy. Tady totiž nejde jen o peníze, ale také o geopolitiku a bezpečnost mé země. Kdyby měl někdo zájem vědět, jak to myslím, tak ho odkazuji na závěr svého seriálu o Německu, který je sice poněkud delší, ale snad dostatečně vysvětluje, o co mi jde. Po ruské agresi proti Ukrajině ještě naléhavěji.

x x x
Co se týče novoročních veřejných vystoupení, nezahálel ani poražený kandidát Andrej Babiš, ani oba exprezidenti. Václav Klaus se nechal pozvat ke Xaverovi na XTV a k Martině Kociánové a do Rádia Universum. Miloš Zeman odložil své jedenácté „občanské“ vánoční poselství kvůli střelbě na FF UK až na 5. leden – ke zhlédnutí na YouTube přes kanál CNN Prima News, jinak na Facebooku.

Nedivil bych, kdyby důvěřivý občan po vyslechnutí všech těchto projevů a jejich katastrofických vizí začal pakovat své kufry a raději tuto zemi opustil.
Naštěstí většina občanů má všechny tyto pány z minulosti snad dostatečně přečtené, takže přes oprávněnou skepsi k výkonům současné vlády snad poznají, že od zapšklých politiků na odchodu nemohou očekávat nic jiného než kritiku, knížecí rady a jedovaté šípy vůči svým nástupcům. Václav Klaus, Miloš Zeman, ale ani Andrej Babiš už nejsou budoucností této země.

| nahoru |

31. 12. 2023
P.F.2024Světlo na konci tunelu příštího roku 2024 přeje Louč. I nadále se bude snažit také v dalším roce sem tam něco zaznamenat, i když ty záznamy, často opožděné, dnes slouží více autorovi, než čtenářům. Těm doporučuji, aby se pro pohotové informace obraceli na weby uvedené v záhlaví. Louč už je jenom výběrový záznamník událostí pro slábnoucí paměť.

Už delší dobu se snažím dodržovat předsevzetí nevstupovat do debat na sociálních sítích, pokud bych mohl nabídnout jen svůj názor a žádnou informaci s přidanou hodnotou. Naštěstí mám tuhle webovou stránku, takže nemusím na sítích otravovat nikoho, kdo na mé názory není zvědavý. Tolik úvod k dnešním silvestrovským glosám.

x x x
Nějakou dobu jsem měl problém, kam mám zařadit Daniela Sterzika alias Vidláka. Hájil jsem ho proti zaškatulkování mezi dezinformátory typu Vrábela, Netíka či Zítka, když vystoupil na Staroměstském náměstí. Teď mi pomohl Jiří Hlavenka, který na FB v komentáři k událostem na FFUK o Vidlákovi napsal, že je to "inteligentní gauner" ("Inteligentní gauneři typu Sterzika (tzv. Vidlák) pak "kladou otázky, mnoho otázek" a tváří se u toho smutně.").

K Hlavenkovu hodnocení se připojuji, přičemž bych mírně oslabil adjektivum "inteligentní," pokud se za inteligenci nepokládá povrchost při přejímání informací a vyčuranost při jejich interpretaci, která už dávno opustila upřímnost znepokojeného a nespokojeného občana, ale přeměnila se na nadbíhání nemyslícímu davu se snahou o monetizaci svých aktivit (Vidlák opustil zaměstnání, založil Institut českého venkova).

x x x
O úvahu vidlákova typu, která klade otázky, a pak se tváří smutně, se pokusil poslanec SPD Jiří Kobza na síti X.
Trochu to přehnal, když označil střelce na FFUK za "špičkový produkt inkluzivního progresivistického školství" a položil "otázku, která vyplavává na povrch, co se vlastně na FFUK učí?"

Proti tomu se silně ohradila Česká konference rektorů, která označila Kobzův příspěvek za "naprosto šokující, překračující hranice slušnosti, morálky, dobrých mravů, ale i hranice lidskosti".
Od Kobzy se distancoval i jeho šéf Okamura. Kobza sice svůj status na síti X smazal, ale je k dispozici jako citace ministra vnitra Rakušana.

Vždy mě překvapuje, jaké názory mají dnes lidé, kteří nám dříve vládli a ovlivňovali chod událostí, když pracovali ve státní správě - Jiří Kobza jako diplomat, Ivan David jako ministr zdravotnictví, Petr Hájek jako šéf prezidentského tiskového úřadu, Stanislav Novotný jako policejní prezident a to nemluvím o chartistech, kteří se dnes paktují s komunisty (například Jan Schneider nebo Lenka Procházková).

x x x
Ministr vnitra Vít Rakušan vyzval občany: "Obejděme se letos na Silvestra bez ohňostrojů a zábavní pyrotechniky."
Některá města oficiální ohňostroje ruší, jiná odpovídají: ohňostroje budou, neboť jinak bychom se de facto podvolili záměrům šíleného střelce, který chtěl ovlivnit náš svobodný život.
Jsem zvědav na dnešek u nás v Jinonicích. Včera jsem tu nezaslechl ani jednu petardu. Že by lidé Rakušana poslechli?
x x x
Přestože nová štědrovečerní pohádka Klíč svatého Petra zaznamenala nejvyšší podíl na sledovanosti ČT od začátku elektronického měření v roce 1997 v daný den, její příběh byl podle mne trochu vykonstruovaný. Charaktery a jednání postav se musely této konstrukci přizpůsobovat a pak ztrácely na životnosti a autentičnosti.

Až dodatečně jsem zjistil, že Prima vysílala na Štědrý den Spielbergův remake filmu West Side Story. Podíval jsem se dodatečně na O2TV, ale nedokoukal. Filmařsky je to možná lepší verze než ta z roku 1961, jenomže současné herecké obsazení jsem nějak nemohl přenést přes srdce.

x x x
Měl bych také zaznamenat změnu v novoročních projevech, které se nám v roce 2021 rozrostly ve "zbytečné přebory v novoročních zdravicích" (citace Petra Fischera).
Předseda Senátu Vystrčil promluvil 18. prosince, předseda vlády Petr Fiala slíbil občanům naději na lepší budoucnost na Štěpána 26. prosince a prezident Petr Pavel promluví zítra, na Nový rok.
x x x
Také ruský prezident Vladimír Putin rozesílal blahopřání k Novému roku. Z úřadujících evropských šéfů dostali péefko jen srbský Alexandar Vučič a maďarský Viktor Orbán. Slovenský Robert Fico se do Putinova adresáře ještě nedostal. Kéž by to tak zůstalo.
Na Ukrajině od 25. prosince zesílila apokalypsa vzájemného ničení, o kterém asi něco napíšu v dalším ukrajinském rozjímání.
x x x
Šéf programu České televize Milan Fridrich byl vyzpovídán Bleskem. Hovořil zde o svém novém šéfovi Součkovi a o své práci.
Přiznávám, že nejsem příliš velký fanda jeho koncepce skladby televizního programu, která se až příliš podvoluje obecnému vkusu a trochu zapomíná, že úkolem média veřejné služby je informovat, bavit a vzdělávat. To poslední se podle mého názoru - zřejmě kvůli obavám o ztrátu sledovanosti - v ČT trochu zanedbává.

Rozhovor dává nahlédnout do televizního zákulisí. Fridrich zde kromě jiného říká, že je snazší sehnat špičkového kardiochirurga než kvalitního televizního autora. Asi má pravdu, já si však myslím, že tu chybějí nejen autoři (a možná dramaturgové, kteří jsou ochotni riskovat), ale také autorské kolektivy, jejichž kolektivní práce je dnes ve světě základem televizní seriálové tvorby. Když se takový kolektiv povede, jako u nováckého seriálu Comeback, vznikne trvalka, která se dá i po letech dobře reprízovat. Jenomže pro ČT dnes píšou většinou jen zavedení sólisté.

x x x
obrázek z RespektuDocela jsem se pobavil, když v článku "Dlouhá cesta k vystřízlivění z utopie" k padesátému výročí publikace Souostroví Gulag Alexandra Solženicyna redaktoři Respektu popsali přiložený obrázek slovy: "Tiskařské štočky (sic!) s azbukou pařížského nakladatelství YMCA-Press, jimiž bylo vysázeno Souostroví Gulag."

Vím, je to těžké představit si, jak se kdysi sázely a tiskly noviny a knihy. Jenomže od toho dnes máme Google a Wikipedii, aby se dalo zjistit, že na obrázku nejsou žádné "štočky," ale sazečské písmovky/kasy s písmem pro ruční sazbu, ze které se ani před padesáti lety knihy netiskly, neboť existovala sazba strojová.
Z uvedených písmovek byly zřejmě ručně sázeny jen titulky a mezititulky, které se do strojové sazby vkládaly při závěrečném zlomu stránek. Dnes na to máme DTP. Vím, že dnes už to nikoho nezajímá, ale jako vyučený sazeč s výučním listem z roku 1961 jsem se musel ozvat.

x x x
Před pěti lety jsem ze sloupků, které jsem pravidelně psal pro Týdeník rozhlas v letech 2012-2018, sestavil knihu s názvem Pojďme si říct, jak je to doopravdy". Když Týdeník rozhlas vloni v červnu zanikl, sebral jsem zbývající sloupky z let 2019-2022, a zakomponoval do výchozí předlohy k tisku, souboru pdf, který nyní jako vánoční dárek dávám svým čtenářům volně k dispozici. Uvedený copyright se zde vztahuje jen na tištěné citace či přetisky.
| nahoru |

22. 12. 2023
titulní strany 22.12.2023 Včerejší tragická událost na Filosofické fakultě se stala událostí číslo jedna českých médií, neboť střelba osamělého střelce s více než tuctem obětí je něčím, co jsme nezažili nejen u nás, ale - nepočítáme-li teroristické útoky - také v Evropě.

Na sociálních sítích jsem našel jednu rozumnou výzvu: "Nebuď jako politici a aktivisti a nezneužívej tragédie k politickému skórování.." Touto radou se evidentně neřídil reprezentant alternativní scény Vidlák, který okamžitě na Facebooku reagoval screenshot později smazaného FB statusu ironickou poznámkou "Tak teď už patříme na Západ se vším všudy..." za potlesku dezinformační scény. Ale pak si uvědomil, že asi šlápl vedle, a proto celý status včetně komentářů smazal a nahradil ho úvahou smířlivého rozumbrady.

Střelba na FFUK se bleskově rozlétla do světových médií. Jak funguje globalizace, jsem zažil na vlastní kůži, když moje známá ze San Francisca mně včera odpoledne mailovala, zda jsem v pořádku, netušíc, že jsem už řadu let v penzi a mojí fakultou nebyla FFUK ale FSV UK.

Osobně se obávám reakce některých lidí a odpovědných činitelů, kteří nás budou chtít alibisticky obklíčit bezpečnostními rámy. V tomto ohledu plně souhlasím s názorem Otakara Foltýna v UK na ČT24: "Takto izolovaný útok nemůže omezit náš svobodný život."

Znovu se projevily stíny i světla sociálních sítí. Stínem se ukázaly být na první pohled uvěřitelné fejky (údajný účet střelce na Telegramu), kterými se zabývala jako nepotvrzenou informací i ČTK a ČT24. Světlem jsou informace od lidí znalých dané věci (status Ondřeje Soukupa), kterým sociální sítě rovněž slouží jako distribuční platforma. Bohužel tito jsou méně vidět, protože jsou pro média a klikbajtové titulky méně zajímaví.

x x x
Ač by se mohlo zdát, že zájem o mimořádnou událost v Česku projeví především naši sousedé, pak letmý pohled do Polska nás přesvědčí o omylu, neboť událostí číslo jedna v polských médiích jsou změny ve vedení polské televize TVP, rozhlasu PR a tiskové agentury PAP.
Ministr Bartłomiej Sienkiewicz odvolal dosavadní ředitele a nahradil je novými lidmi: jsou to v TVP Tomasz Sygut, v PR Paweł Majcher a v PAP Marek Błoński.

Výměna byla a je dramatická. Nový šéf televize okamžitě vypnul kanál a web TVP info (účet tvp.info na Twitteru/X v rukou dosavadních zaměstnanců ještě funguje), jeden den nebyly večer vysílány zprávy Wiadomości, které se přejmenovaly na "19:30" s novými moderátory.
To vše provázeno situacemi, které v obráceném gardu připomínaly naši známou televizní krizi před 23 lety - hádání o kanceláře a studia, policejní asistence, poslanci PIS bivakující v budově TVP, improvizovaná výroba v náhradních kapacitách apod.

Událost jsem komentoval na Twitteru/X takto:
Před osmi lety jsem sepsal Vádemékum polských médií veřejné služby. Snažil jsem se tam popsat, jak PIS udělala z veřejnoprávní TVP státní TVP. Takže by se PIS dnes neměla divit, když nové vedení státu použilo nástroje, které kdysi PIS vytvořila. Nad způsobem výměny vedení TVP, PR a PAP nijak nejásám. Nelíbí se mi to jako metoda. Vypínání kanálů a večerních zpráv, policie v budovách médií, lidé na ulicích. Že to prestiži médiím veřejné služby mezi lidmi nepřidá, je nabíledni.

x x x
Do Česka tento týden dorazila nová sociální síť Threads jako Zuckerbergova odpověď na přejmenovaný Twitter/X Elona Muska. Samozřejmě, že jsem se přihlásil a jako test jsem na Threads zkopíroval výše uvedený twitterový status. Za dva dny jsem zde dosáhl čtyř, slovy čtyř zobrazení. Na Twitteru/X jsem už překročil číslo 400. Jak se mají threads vyslovovat, nás hned na síti poučil Broňa.
x x x
Začal druhý poločas Fialovy vlády, což byla a je příležitost k bilancování té první půlky. Nedělní televizní politické debaty 17. prosince a zvláště jejich prezentace ve večerním zpravodajství naznačily, jaké jsou postoje tří hlavních televizí – ČT, Primy a Novy - k současné pětikoalici a zvláště k jejímu předsedovi. Připomeňme si osoby a obsazení.
Česká televize OVM, první hodina – debata o zdravotnictví (ministr Vlastimil Válek TOP 09, Karla Maříková SPD a Monika Hilšerová ČLK), druhá hodina – debata o ekonomice a vládní politické v této oblasti s bývalými ministry (Jiří Rusnok, Pavel Mertlík, Ivan Pilný)
CNN Prima News Partie, první hodina - hodnocení vlády a jejích výsledků (ministr Martin Dvořák STAN, Alena Schillerová ANO), druhá hodina - hodnocení vlády, její zahraniční politiky, konsolidační balíček (Jan Jakob TOP 09, Tomio Okamura SPD, na závěr sólo rozhovor s Milošem Zemanem)
TV Nova Za pět minut dvanáct - kde jsou kořeny ostrého rozdělení politické scény (Petr Fiala ODS, Andrej Babiš ANO).

Jak vidno, všechny tři televize se držely principu formální vyváženosti, když proti sobě postavily představitele vlády a opozice. ČT se tentokráte - alespoň v druhé polovině OVM - vyhnula stereotypu, který už začíná nudit, když se jako na orloji pohybují stále stejné figurky.

Mne však zaujalo, jak se jednotlivé televize staví k populismu. U České televize je to jasné - populisté se dostávají ke slovu v ČT jen při plnění povinností vyváženosti v rámci plnění úkolů veřejné služby a kromě toho, příliš se do ČT nehrnou.
Překvapila mě však Nova v nedělním večerním zpravodajství TN, v němž souboji Fiala-Babiš věnovala téměř deset minut, přičemž při citaci Babišových výpadů vždy citovala Fialovu repliku tak, že to pro Babiše nedopadlo vždy dobře. Experti dotázaní Novou na vyznění debaty dělili svůj názor spíše 50/50. Kromě toho zde padl výrok, že Babiš to s Fialovou Nutellou přehání, neboť opakovaný vtip už není vtipem.

Vyložil jsem si to tak, že Nova se snaží o jakýsi střed mezi dvěma póly - seriózní, víceméně provládní Českou televizí a bulvárně populistickou Primou, která Okamurovy demagogie a Zemanovy předpověditelné bláboly nechává bez následného komentáře. Například večerní informaci o debatách v Partii Prima omezila především na citace útoků Schillerové, Okamury a Zemana proti vládu, ministr Zeman se dostal ke slovu, jen když přiznal, že "možná jsme neuměli věci dobře vysvětlovat a podávat."

Stále přemýšlím, zda redakční politika CNN Prima News při zvaní exotů do studia je vedena jen snahou o bulvární sledovanost, tak důležitou pro komerční média. Nebo zda do rozhodování editorů nezasahují dlouhé prsty majitele Ivana Zacha, jak se už jednou v roce 2016 proláklo ze záznamu redakční porady se šéfkou zpravodajství Jitkou Obzinovou a zástupcem majitele Lubošem Jetmarem.

x x x
Opožděné sdělení:
Taneční show StarDance, která opanovala podzimní víkendy České televize skončila v sobotu 16. prosince překvapivým vítězstvím páru herečky Darija Pavlovičové s Dominikem Vodičkou, když snowboardistka Eva Adamczyková s Jakubem Mazůchem, podle mého názoru tanečně nejlepší pár, neobstála v testu esemeskové popularity.
V této souvislosti si "naběhla" moje bývalá kolegyně Irena Reifová na vidle peprných komentářů rozhovorem, v němž označila StarDance za "zpátečnický pořad co nepatří na žádnou obrazovku. Problematický je především z hlediska pojímání těla, genderových rolí a vytváření norem.... Je to naprosto konzervativní, maloměšťácký pořad, který uspokojuje potřebu pozitivity tím, že vytváří iluzi luxusu, atraktivity, blyštivého světa, který ale popírá řadu věcí a otázek. Snaha o dojem pozitivity, noblesy a elegance je tak úporná, že tím podle mě vzniká až pornografie pohody."
Pro šéfa programu ČT Milana Fridricha v rozhovoru pro Mediář je StarDance "největším integrátorem společnosti v Česku." Bylo by však dobré, kdyby takových integrátorů bylo více a byly původní. Tenhle by si už měl jít odpočinout do archivu.
| nahoru |

11. 12. 2023
Dnes nechávám politiku stranou. Není tu nic, co by potěšilo. Vývoj událostí v Gaze a na Ukrajině jde směrem k horšímu než k lepšímu.
Doma se společně s úbytkem denní světla šíří blbá nálada, která se promítá jak do výzkumů veřejného mínění, tak aktuálních volebních preferencí.

Nejhorší je, že k tomu přispívá svým podílem nejen demagogie opozičních stran, ale i nekvalitní práce médií, které nedokážou v přímém přenosu jejich demagogii korigovat. Příklad Schillerová: vláda bude snižovat penze, skutečnost: penze se budou zvyšovat, jenom tempo zvyšování se sníží.
Média často k podobným dezinterpretacím a ke strašení veřejnosti přispívají. Příklad? Nedávné zvýšení regulované ceny elektřiny se objevilo skoro ve všech titulcích se zvýrazněním hrozivých 70 procent - například v titulku Echo24 nebo tady na CNN Prima News - aniž by se lidem vysvětlilo, že ta regulovaná část tvoří jen zlomek ceny za kWh, přičemž v těch sedmdesáti procentech je obsažen padesátník za obnovitelné zdroje, který jsme už dříve platili, a teď už ho vláda nechce sponzorovat, jak to dělala za covidu od loňského července.

x x x
Mediální nálepky a mýty pak kontaminují politickou debatu. Projevilo se to i v následné diskusi o stávce odborů a škol 27. listopadu, když Vidlák, který promluvil na Malostranském náměstí, byl označen za proruského dezinformátora. Podle mého názoru je Vidlák spíše dezinterpretátor reprezentující lidové mudrlanství takzvaného zdravého selského rozumu, které však často není schopno dohlédnout souvislosti, jak jsem psal už před dvěma měsíci; později to pochopila i Ivana Svobodová z Respektu.

Bohužel ten vidlákův zdravý selský rozum, který čas od času oprávněně reaguje na zanedbávání některých témat našeho života ve veřejném prostoru, vychází ze zjednodušené a často účelově deformované mediální reality, není schopen kritické reflexe, takže umí sice pojmenovávat, co je podle něj všechno špatně, a kdo za to údajně (podle jeho předem narýsovaného názoru) může, ale jinak je jeho vnímání problémů světa a jejich možných řešení zcela mimo realitu tohoto světa. Je proto dezinformátorem? Nevím. Že mu publicita a sláva stoupla až příliš do hlavy, svědčí fakt, že opustil zaměstnání a stal se svého druhu youtuberem na plný úvazek.

x x x
Web ČT24 ct24.ceskatelevize.cz má nový design. Jakub Železný už nebude moderovat Události komentáře ČT24. Nová moderátorská dvojice bude mít složení Jakub Kvasnička a Tereza Řezníčková.

Lenka Zlámalová po deseti letech opouští Echo Media Dalibora Balšínka.

Nový šéfredaktorem Reflexu se stává Martin Bartkovský, který opustil FSV UK před osmi lety. Mládí vpřed!

x x x
Pohřeb Karla Schwarzenberga v sobotu 9. prosince zaplnil téměř celý den zpravodajských kanálů ČT24 a CNN Prima News. Hrad byl uzavřen, v katedrále natáčela jen ČT, přenos ČT byl vidět na velkoplošné obrazovce na Hradčanském náměstí. Přebírala ho také CNN Prima News. Rodina si vyhradila, že na obřadu bude jen jeden fotoreportér, nakonec byli tři. Vybraný fotograf Tomki Němec se přimluvil za své dva kolegy, jeden byl z ČTK.
x x x
Server Newton a jeho neocenitelný archiv monitoringu českých médií je už řadu týdnů opět v provozu poté, co ho vyděračský útok hackerů v srpnu vyřadil z provozu. Majitel serveru v Hospodářských novinách nyní promluvil, jak se serveru podařilo obnovit provoz, aniž by se muselo platit výkupné. Palec nahoru všem, kteří odmítají platit vyděračům i za cenu extra nákladů a mimořádného úsilí vlastních zaměstnanců.
x x x
Asi před měsícem jsem napsal komentář, v němž jsem se vyjadřoval k návrhu ministerstva kultury zvýšit rozhlasové a televizní poplatky, především však k reakci komerčních médií, které spustily pokřik, že zvýšené poplatky "destabilizují trh" a "dramaticky zasáhnout do hospodářské soutěže." Speciálně od komerčních televizí Novy a Primy se mi to zdálo být pokrytecké, neboť obě prosperují, vydělávají, investují do nových služeb způsobem, o kterém se ČT může jenom zdát.

V závěru jsem připustil, že některé aktivity veřejnoprávních institucí na online trhu a platformách v internetovém prostoru, jakož i při tvorbě televizních pořadů, by se mohly stát neférovou konkurencí soukromým provozovatelům a proto by bylo dobré úkoly veřejné služby ještě lépe a konkrétněji specifikovat.

Zřejmě tak uvažuji nejen já, ale i hlavy pomazané, takže v pátek 8. prosince uspořádalo Ministerstvo kultury v Národním technickém muzeu odborný seminář o komplementární roli médií veřejné služby v existujícím duálním systému. Podle toho, co jsem se o průběhu semináře dozvěděl, šlo vlastně o reprízu tiskové konference komerčních médií ze 17. října, která proti ministerské novele zvyšující poplatky tvrdě vystartovala. Opět stejné argumenty a minimální empatie a téměř žádné pochopení, že média veřejné služby potřebujeme nejen pro demokracii, ale také pro kulturu a vzdělávání národa. Pouze jen zájmy, tvrdé obchodní zájmy.

x x x
Vždy mě zajímalo, co asi dělají lidé, kteří vyhráli v loteriích stamilióny. Protože jsem pamětník, vzpomínám, jak pohled na uvedené téma kdysi pojednal Jindřich Fairaizl v televizním dokumentu "Štěstí za šest křížů. Výhra prý nikomu příliš štěstí nepřinesla. Potvrdil to i nedávný rozhovor v Magazinu MF Dnes "Vyhráli čtvrt miliardy ve sportce, roky se schovávají."
| nahoru |



3.4.2024 Televizní noviny 30 (Mediažurnál 1/2024)
Letos 4. února jsme si připomněli datum, kdy do našich televizních domácností před třiceti lety vstoupila televize Nova se zcela jiným programem a zpravodajstvím, než na jaké bylo české publikum zvyklé. Při oslavách svého výročí televize Nova připravila do vysílání speciální dokument „Televizní noviny 30“ sestavený z archivních záběrů a vzpomínek pamětníků. V dokumentu se vzpomínalo na vše, co bylo nové... »»»

15.3.2024 Slovensko: Zákon na výměnu ředitele RTVS
Slovenské ministerstvo kultury vedené Martinou Šimkovičovou předložilo 11. března do vlády návrh nového zákona o veřejnoprávním rozhlase a televizi, u něhož vláda zkrátila mezirezortní připomínkové řízení na jeden týden z důvodu „naliehavosti v termíne.“ Co mě na tom návrhu zaujalo, byla bezostyšnost, s jakou Ficova vláda neskrývá, že jde o zcela účelový právní předpis... »»»

12.3.2024 Příběh jednoho e-mailu
Vyjadřovali se a psali o něm snad všichni. Přesto jsem se rozhodl sepsat tento další text. Nikoli, abych hodnotil, ale abych na svém zápisníčku/Louči shromáždil základní fakta a dokumenty, jak je mým zvykem - pokud možno - z primárních zdrojů. Na počátku byly nedělní Otázky Václava Moravce... »»»

4.2.2024 Jak se TV Nova dostala k licenci - ukázka z připravovaného textu "Televize Nova - dítě svého věku" (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
V sobotu 30. ledna 1993 Česká tisková kancelář zveřejnila sdělení, které dostala od předsedy Rady České republiky pro rozhlasového vysílání (dále už jen RRTV) Daniela Korteho: Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání na svém 8. zasedání dne 30. 1. 1993 rozhodla jednomyslně, tj. šesti hlasy o udělení licence k celoplošnému televiznímu vysílání takto: »»»

20.1.2024 Loučení z blogem Aktuálně.cz
Tak nám zabili Ferdinanda," řekla posluhovačka panu Švejkovi… „Tak nám končí zas jeden blog,“ sdělila mi elektronická pošta v mailu podepsaném šéfredaktorem Aktuálně.cz. Doslova: »»»

11.12.2023 Velká mediální novela pod palbou kritiky
Když koaliční vláda, která vzešla z voleb předešlého podzimu, zveřejnila v lednu 2022 své programové prohlášení, věnovala médiím veřejné služby tři body. Slíbila, že změní způsob volby zdejších mediálních rad a zapojí do něj Senát. Dále, že se zaměří na „udržitelnost financování veřejnoprávních médií, což je základní podmínka jejich nezávislosti“ a také, že posílí transparentnost jejich hospodaření tím, že ho podrobí dohledu Nejvyššího kontrolního úřadu NKÚ. »»»

12.11.2023 Ukrajinská přemítání č. 8 – Před druhou válečnou zimou
Po vyslechnutí Michaela Romancova, který v roli “jaktovidiče“ tento týden zhodnotil současnou vojenskou situaci a geopolitiku spojenou s válkou na Ukrajině, cítím pocit viny, že rozmnožuji počet textů na dané téma. Přesto bych se rád podělil o své pocity, které mám, když sleduji informace o ukrajinském konfliktu, přičemž se snažím čerpat z obou stran a zkouším z nich odfiltrovat propagandu. »»»

13.10.2023 Dezinformace? Ne! Dezinterpretace!
Poněkud mne udivilo, když Tomáš Pojar v rozhovoru pro Deník N prohlásil: "neumím definovat, co je to dezinformace." Při tom stačilo odvolat se na dokumenty EU, které se už řadu let dezinformacemi zabývají... »»»

2.10.2023 O exit-polls a slovenských volbách
Přiznám se, že také já jsem v sobotu 30. září pozdě večer radostně přijal zprávu televize Markíza, podle níž se v průzkumu o voličích opouštějících volební místnosti, v tzv. exit-pollTV Markíza volby SK 2023exit-poll, objevilo na prvním místě Šimečkovo hnutí Progresívne Slovensko (23,5%) těsně před Ficovou stranou SMER (21,9%). Jakmile však začaly přicházet první výsledky z volebních okrsků, všechno bylo jinak... »»»

19.9.2023 „Velká mediální novela“ – medvědí služba médiím veřejné služby
Před dvěma týdny 5. září ministr kultury Martin Baxa společně se zástupci koalice předstoupil před novináře a představil tzv. velkou mediální novelu, jejíž hlavním obsahem je návrh na zvýšení rozhlasového a televizního poplatku od července příštího roku. Současný televizní poplatek 135 Kč by se měl zvýšit o 25 Kč na 160 Kč měsíčně. Rozhlasový poplatek ze 45 Kč o 10 Kč na 55 Kč měsíčně. »»»

21.8.2023 Zapomenutá vzpomínka na srpen 1968 aneb Jak se prohlášení předsednictva ÚV KSČ dostalo do světa (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Tu historku z noci z 20. na 21. srpna 1968 pamětníci dobře znají. Těsně před druhou hodinou hlasatel Československého rozhlasu Vladimír Fišer začal číst Prohlášení předsednictva ÚV KSČ k obsazení Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy. Hned po přečtení prvních vět nechává tehdejší ředitel Ústřední správy spojů Karel Hoffmann vypnout rozhlasové vysílače. »»»

3.8.2023 Ukrajinská přemítání č. 7 – Sluha národa
Znovu opakuji, nechci se zařadit mezi rozumbrady, kteří se přes noc staly odborníky na Ukrajinu. Události na Ukrajině sleduji jako konzument dostupných zdrojů, který se snaží vytvořit si svůj vlastní názor, přestože ví, že pravda o skutečné situaci na frontách bojových i diplomatických mu bude z větší části utajena. Jednak z důvodu známého klišé o první oběti každé války, kterou bývá pravda, jakož i z důvodů prolhanosti ruských médií a tajnůstkářství ukrajinské strany. Po měsících, kdy se obě fronty příliš nehýbaly... »»»

19.7.2023 Pamětnické klevety 2 - Zdeněk Porybný - poslední mohykán spontánní privatizace českého tisku (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nejdéle sloužící šéf českého periodika, šéfredaktor Práva Zdeněk Porybný, před dvěma dny skončil. Nahradí ho jeho současný zástupce Petr Šabata. S Porybným odchází z mediální scény jeden z posledních aktivních účastníků spontánního privatizačního procesu devadesátých let, který odstartovala 1. září 1990 Mladá Fronta (některé detaily zde a tady). Uvedenou privatizaci usnadnily dva zákony, s nimiž v dubnu 1990, pouhých pět měsíců po listopadové revoluci, vykročila naše země ke kapitalismu. »»»

7.7.2023 Pamětnické klevety 1 - ČST a reklama (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Následující vzpomínka se mi vynořila z hloubi paměti, když jsem nedávno na Facebooku narazil na fotografie, které nafotil před třiatřiceti lety dnes už renomovaný historik televize, tehdy ještě začínající novinář Daniel Růžička při návštěvě papeže Jana Pavla II v Československu. Také si na ni pamatuji. Návštěva měla nabitý program. Hned po příletu, ještě v sobotu 21. dubna odpoledne, sloužil Jan Pavel mši na Letenské pláni... »»»

12.6.2023 Jak se Silvio Berlusconi stal politikem (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Četné nekrology Silvia Berlusconiho (*29.9.1936-+12.6.2023) neopomenou zmínit jeho krátkou kariéru baviče na výletních lodích, jeho milostné avantýry a věnují se především politické kariéře pozdějšího šéfa politické strany Forza Italia a budoucího italského premiéra. Málokterý text však popisuje detaily příběhu, v němž se stavební developer přeměnil v mediálního magnáta, který se později stal vlivným politikem. »»»

5.5.2023 Dichtung und Wahrheit seriálu Volha
Už předem slyším čtenáře protestující proti tomu, že upírám tvůrcům pořadu právo využít autorskou licenci k úpravě literárního díla. Souhlasím s tím, že knihu Karla Hynieho nebylo možné převést do dramatické polohy, aniž by se v ní udělaly nějaké změny. Kniha Volha totiž nemá jediný hlavní příběh. Lépe řečeno, příběh Standy Pekárka je do jejího textu implantován jako nástroj, jako pozorovatel dějů v Československé televizi, jejichž jednotlivé epizody chtěl Hynie zaznamenat. Zatímco televizní události jsou podle mého názoru v jeho knize tím hlavním příběhem viděným očima obyčejného "netelevizního" člověka, v seriálu se stává hlavním hrdinou právě tento „člověk z lidu“ šofér Standa Pekárek. »»»

27.4.2023 Media Tenor a Jan Jirák aneb na interpretaci záleží
Svého bývalého kolegy Jana Jiráka si vážím jako vzdělaného mediálního teoretika, který dokáže analyzovat a zobecňovat jevy společenské komunikace a snaží se je zasazovat do širšího kontextu společenských teorií. Nemohu se mu vyrovnat v sečtělosti, uznávám a obdivuji jeho rétoriku a vyjadřovací schopnosti, které ho nicméně občas zavedou na scestí elegantního, leč prázdného bonmotu. Jenomže když přijde řeč na zcela konkrétní problémy mediální praxe, již vícekrát jsem nabyl dojmu, že jeho analýzy a názory na řešení některých problémů jsou akademické... »»»

5.4.2023 Volha - kniha a seriál (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Veškeré události popsané v tomto románu jsou víceméně pravdivé, některé jsou jen maličko přibarveny v zájmu pestrosti děje. Kromě Standy Pekárka jsou rovněž jednající osoby autentické. Jejich jména jsou však změněna. Pod skutečným jménem tu vystupují pouze ti, kdo si to zaslouží. Praha 2.8.2007
Tak končí předmluva autora Karla Hynieho (* 21.5.1946 +8.4.2021) k jeho „záznamu o provozu motorového vozidla,“ s názvem „Volha,“ kterému recenzenti dali přízvisko „román.“
»»»

22.3.2023 Ukrajinská přemítání č. 6 – téma "rusofobie"
Aniž bych se chtěl zařadit mezi rozumbrady, kteří vědí všechno o všem, a kteří se přes noc stali odborníky na Ukrajinu, nedá mi, abych se občas nepodělil o informace, na které při svém brouzdání internetem a na sociálních sítích narazím. V minulých dnech tady koloval odkaz na vystoupení historika Timothy Snydera na zasedání Rady bezpečnosti »»»

22.2.2023 Ukrajinská přemítání č. 5 - také na téma pýchy a arogance
Neodolal jsem pokušení a v souvislosti s prvním výročím ruského napadení Ukrajiny jsem znovu citoval svůj tweet z loňského roku, kterým jsem reagoval na rozhovor prezidenta v Mladé frontě ze 17. února: Válka nebude, pro CIA je to blamáž, říká prezident Miloš Zeman. Tehdy jsem přidal stručný komentář: "Jdu spát. Jsem klidný. Prezident mi to vysvětlil.". O dva dny později vypukla válka - Rusko zaútočilo na Ukrajinu. »»»

6.2.2023 Příloha Louče: Jan Jirák o médiích
Z rozhovoru pro pořad CNN Prima News K věci:
"...kolem tohohle kandidáta, nakonec vítězného, se vytvořila taková určitá představa, že je to nic, než autenticita, co on… že takový skutečně je, čemuž nevěřím, myslím si, že tomu věřit nejde, prostě protože současné politické jednání, jako jsou volby, v podstatě spoluurčují právě odborníci na politický marketing a vlastně vytváří něco, co by se mohlo těm voličům zalíbit. To co mě na tom připadá, řekněme, nešťastné, je to, že zvlášť tohleto přizpůsobení zevnějšku chování kandidáta nějakým potenciálním představám voličů, je vlastně vytváření určitého… určité atmosféry neupřímnosti.
»»»

23.1.2023 Pět dnů do rozhodnutí
Zbývá pět dnů do rozhodnutí o českém prezidentovi. Od zítřka nesmějí být zveřejněny průzkumy veřejného mínění o voličských preferencích. Všechny předpovídají vítězství kandidáta Petra Pavla. Median Pavel 57,9 % Babiš 42,1 % , STEM Pavel 57,6 % Babiš 42,4 %, Ipsos Pavel 58,8 % vs. Babiš 41,2 %, volební preference Kantaru 46 % Pavel vs. 29 % Babiš. Všechny tyto průzkumy mají jedno veliké "ale"... »»»

30.12.2022 Dezinformace, konspirace, cenzura - vědí o čem mluví?
Velké pozdvižení vyvolal úterní článek Deníku N "Jak chce Česko čelit konspiracím" Lukáše Prchala, který se opírá o neveřejný osmnáctistránkový dokument k vládnímu projednání, podle něhož chce stát "nově rozdělovat sto padesát milionů ročně médiím a neziskovkám, které se budou na boji proti fake news podílet." »»»

14.11.2022 Ukrajinská přemítání č. 4 - Cherson, a co dál?
Ve středu 9. listopadu ruský ministr obrany Sergej Šojgu v inscenovaném vystoupení schválil návrh jiného Sergeje, generála Surovikina, na stažení ruských vojsk z pravého břehu Dněpru a v pátek 11. listopadu vstoupili do města Cherson Ukrajinci. V jejich patách pak zahraniční novináři, kteří už v sobotu natáčeli první rozhovory s obyvateli města vítajícími osvoboditele. »»»

19.10.2022 Moje devadesátky aneb Jak jsem byl u toho, když se tvořily nové mediální zákony (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nebýt nedávné studie Vojtěcha Bergera o českých médiích veřejné služby, v níž se Hana Marvanová a Ladislav Jakl prezentovali jako spoluautoři mediální legislativy z roku 1991, možná by tento text vůbec nevznikl. Už jednou před léty jsem korigoval báchorky Ladislava Jakla o tom, jak se zapsal do historie českých médií. Teď, když Vojtěch Berger znovu uvedl Jakla a Marvanovou jako věrohodný zdroj informací, rozhodl jsem se vytáhnout z prachu zapomnění historii vzniku celé mediální legislativy po roce 1990. »»»

11.10.2022 Zářijové kalendárium 2022
Válka na Ukrajině nabrala obrátky ukrajinskou ofenzívou, osvobozením Izjumu a dalších obcí v okolí Charkova, jakož i ukrajinskou aktivitou na jižní frontě. Rusko reagovalo 21. září vyhlášením částečné mobilizace a organizováním referend v obsazených oblastech (23.-27. září) s předpokládaným výsledkem – přes 90 procent obyvatel Doněcké republiky, Luhanské republiky, Chersonské i Záporožské oblasti se vyslovily pro spojení s Ruskou federací. Referenda „z bezpečnostních důvodů“ v naprosté většině probíhala „výjezdovým způsobem“, »»»

6.10.2022 Zpráva o stavu tzv. koncesionářských poplatků
O rozhlasovém a televizním poplatku, který dnes platíme za vlastnictví „zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového/televizního vysílání“ jsem napsal řadu článků a komentářů. Ten první už před třiceti lety 5. března 1992 v Hospodářských novinách... Včera jsem se zúčastnil semináře Volebního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu na téma „Definice poplatníka“ »»»

11.9.2022 Srpnové kalendárium 2022
Některé události jsem popsal už v rubrice Na okraj dnů. Lesní požár v Českém Švýcarsku byl začátkem srpna po dvaceti dnech dohašen, ale definitivní konec přišel až s dešti víkendu 21.-22. srpna. Reportáž Ivany Svobodové v Respektu 7. srpna Jsme běžní fanoušcci s podtitulem "Co se dělo na jihu Čech a jak to chce policejní prezident řešit" popsala zákrok neuniformovaných policistů proti patnáctiletému autistovi... »»»

5.9.2022 Ad marginem sobotní protivládní demonstrace
V sobotu 3. září na Václavském náměstí odstartoval rušný politický podzim demonstrací „Česká republika na 1. místě!“ Na magistrátu ji 30. června ohlásili jako "Shromáždění za účelem vyjádření politických postojů k současnému vedení země.“ Svolavatel L.V. původně oznámil předpokládaný počet účastníků 5000 s deseti pořadateli; 23. srpna však tento počet navýšil na 50 000-100 000. »»»

2.8.2022 Červencové kalendárium 2022
Dne 1. července začalo šestiměsíční předsednictví České republiky v Radě EU (neplést si s Radou Evropy nebo Evropskou radou). Slavnostního zasedání v Litomyšli 1. července se kromě české vlády zúčastnila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a všichni eurokomisaři. »»»

13.7.2022 Falešný "generál Pavel" aneb Jak odhalit fake news
Některá česká média koncem června publikovala fotografii staršího tlustého ruského důstojníka jménem Pavel, který byl údajně povolán do armády, neboť Rusku prý „docházejí generálové.“ Začal to 26. června Blesk s titulkem "Docházejí Putinovi generálové? Na Ukrajinu měl poslat i otylého veterána Pavla (67)", po Blesku druhý den následoval internetový bulvár extra.cz a také primácký web cnn.iprima.cz. »»»

1.7.2022 Dvacet dva let a dost (vzkaz čtenářům Louče)
Právě před dvaceti dvěma lety, v červenci roku 2000, jsem opustil web Britské listy a založil vlastní webovou stránku s názvem Louč. Snažil jsem se na ni umisťovat informace, které buď jinde nebyly, nebo byly roztroušené v mediálním kyberprostoru. Sledoval jsem poměrně systematicky českou i zahraniční mediální scénu a komentoval její peripetie. Ta doba už je pryč. »»»


titulní strana knihy "Pojďme si říct, jak je to doopravdy"
(Komentáře a glosy na téma
Média a společnost
v Týdeníku Rozhlas 2012-2018),

informace o knize a jejím prodeji je zde


20.6.2022 Zdeněk Velíšek (*23. 2. 1933 – +18. 6. 2022) – jak jsem ho potkal (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Původně jsem chtěl napsat do titulku „jak jsem ho znal,“ jenomže to by bylo poněkud přehnané. My jsme se jen krátce potkali v redakci zahraničního zpravodajství Televizních novin, ve které jsem v letech 1968-1970 elévoval společně s Liborem Ševčíkem, Dušanem Neumannem, po jeho návratu z Británie také s Vladimírem Železným, který mi to místo v ČST před odjezdem do Británie dohodil. Zpracovával jsem tehdy obrazové šoty zahraničních agentur, Zdeněk Velíšek byl zprávař.»»»

20.6.2022 Tyčinka Margot a Četnické humoresky (Týdeník Rozhlas 26/2022)
Ekonomické rubriky v květnu zveřejnily dvě nepříjemné zprávy. Česká národní banka oznámila prognózu inflace, která letos dosáhne patnácti procent a po prázdninovém vrcholu by neměla v příštím roce klesnout pod pět procent. Český statistický úřad o něco později oznámil výsledky prvního čtvrtletí, v němž průměrná nominální hrubá měsíční mzda se sice zvýšila na 37 929 Kč, ale spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 11,2 procenta... »»»

24.5.2022 Narodil jsem se za války, umřu za války? aneb Rusko a já (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Na dotaz týkající se mého věku často odpovídám bonmotem: jsem už hodně stár, neboť jsem se narodil v první polovině minulého století. Někdy se docela bavím postoji dnešních padesátníků, na které dolehl jejich věk, připadají si staří, a s pocitem převahy věku dávají k dobru své zážitky z devadesátek nevědoucí generaci narozené po listopadu 1989. Co bych však měl říkat já, kterému v roce 1989 bylo 45 let, a moje vzpomínky sahají ještě o dvacet let hlouběji do minulosti. »»»

18.5.2022 Plukovník Chodarjonok jako rekvizita
Sociální sítě nakloněné Ukrajině zajásaly: do ruské televize se dostala kritika ruského vojenského dobrodružství. A to konkrétně do sledovaného diskusního pořadu 60 minut se známými moderátory/propagandisty Olgou Skabejevou a Jevgenijem Popovem . Něco se prý v Rusku pohnulo. Dokonce i prezidentův mluvčí Peskov v pořadu Nové horizonty připustil, že ve svém okolí se setkává s lidmi, kteří s akcí na Ukrajině nesouhlasí, ale on se je snaží přesvědčit. »»»

9.5.2022 Příčina tragédie - zkreslené vnímání (Týdeník Rozhlas 21/2022)
Obraz světa, který nám zprostředkovávají média, nikdy nebude celostní ani dokonalý. Vždy bude částečný, vždy bude zobrazovat jen výsek reality ovlivněný nejen autory mediálních sdělení, ale také čtenáři, posluchači, diváky, uživateli internetu, kteří se rozhodují, co si z množiny dostupných sdělení vyberou. Množství informací, které nám dnes nabízí svět médií a internetu, nezaručuje, že se dobereme pravdy o dějích, které nás obklopují... »»»

3.5.2022 Ukrajinská přemítání č.3 – válka nebo apokalypsa?
Válka na Ukrajině vstoupila do třetího měsíce a stále není zcela jasno, jak se bude dále vyvíjet. Média jsou v očekávání velké ruské ofenzívy načasované na Den vítězství 9. května. Informační a propagandistické soupeření nabírá na síle. Z protichůdně laděných prohlášení obou válčících stran nelze vypátrat, jaká je situace na bojištích... »»»

4.4.2022 Nepovedený vtip (Týdeník Rozhlas 14/2022)
Nedávná návštěva českého premiéra na Ukrajině zastínila v českých médiích jinou událost stejného dne. Když 15. března Petr Fiala v Kyjevě seděl tváří v tvář ukrajinskému prezidentu Zelenskému, tisíce kilometrů odtud mimořádně svolané Parlamentní shromáždění Rady Evropy rozhodlo, že Rusko už nemůže být nadále členem Rady Evropy. »»»

31.3.2022 Ukrajinská přemítání č.2 – Škola č. 134
Ode dne, kdy jsem zhlédl reportáž Darji Stomatové na CNN Prima News z Charkova, uplynul více než měsíc. Od třetí minuty záznamu se reportérka blíží k troskám vyhořelé školy s číslem 134. Z televize jsem se dozvěděl, že tu probíhal boj, že ten boj byl krutý, a že škola vyhořela. Protože jsem člověk zvědavý, chtěl jsem vědět víc. »»»

24.3.2022 Václav Petrmichl a vzpomínání na listopad 89 (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Patřím mezi ty nejméně povolané, kteří by se měli vyjadřovat k životu a osobě Václava Petrmichla, právníka a divadelníka, jenž zemřel nedávno, 21. března ve věku 67 let. Znal jsem ho poměrně krátce a povrchně. Přesto jsem se rozhodl pro rubriku „Koho to ještě dnes zajímá“ sepsat vzpomínku, která nás, dva náhodné známé, setkávající se občas v někdejší společnosti středečních štamgastů restaurace U Hrocha, propojila událostí z listopadu 1989.»»»

25.2.2022 Ukrajinská přemítání
Když jsem se ve čtvrtek 24. února ráno po šesté hodině dozvěděl o přepadení Ukrajiny napsal jsem na Twitter: "Stejný pocit jako 20. března 2003. Co jsem si nedokázal představit, stalo se skutkem. Stane se Ukrajina ruským Irákem?" Byl jsem za to pokárán, že Husajn si to přece zasloužil. »»»

22.2.2022 Pokus o vádemékum o Ukrajině
Před týdnem Petra Procházková a Jan Wirnitzer v Deníku N představili sedm variant, jak se může dále vyvíjet ukrajinská krize. Včera ruský prezident Putin zvolil tu čtvrtou: uznal republiky vytvořené ruskými separatisty v Doněcké a Luhanské oblasti a včera večer do nich napochodoval se svými vojáky, kteří mají "zabezpečit mírové funkce" ... »»»

21.2.2022 Dechberoucí vnímání (Týdeník Rozhlas 8/2022)
V životě jsem se ocitl jak v roli redaktora, který nastavuje mikrofon, tak v roli zpovídané osoby, která musela odpovídat. Také proto se dokážu vcítit do obou rolí aktérů mediálních soubojů odehrávajících se na obrazovce. Jak do role moderátora, který neklidně hlídá vymezený čas a setká se s člověkem, jehož proud řeči se nedá zastavit. Tak do role zpovídané osoby... »»»

1.2.2022 Od diváckých dopisů k Janu Hnízdilovi a mediální gramotnosti (blog Aktuálně.cz)
Čas od času sepisuji pamětnické příběhy, které se snaží alespoň trochu korigovat obraz osob a dějů minulých, zdeformovaných neznalostí, nevzdělaností či ideologickými brýlemi. Většinu takových příspěvků publikovaných na mém blogu Louč jen zřídkakdy umisťuji na blog.aktualne.cz vědom si pravdivosti názvu rubriky, kam je umisťuji: „Koho to dnes ještě zajímá.“ Dnes činím výjimku, protože některé vzpomínky na minulost se mi spojily s dneškem. »»»

24.1.2022 "Dirigent zákulisí" Miroslav Hladký (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Ačkoli bych se měl s přihlédnutím ke svému věku řídit mottem uvedeným v záhlaví, někdy nelze neragovat na texty, které se v médiích a na internetu objevují. Před několika lety mne k reakci vyprovokoval primitivní novinářský pamflet o někdejším řediteli Československé televize Janu Zelenkovi. Tentokráte mne vytočil článek „historika“ Petera Rendeka „Dirigent zákulisí“ – profil novináře, děkana fakulty ve službě komunistické propagandy.
»»»

18.1.2022 Když média zkreslují a politici to vy(zne)užívají
Na počátku byla v pondělí 10. ledna videokonference ministrů zahraničí Turkické rady (Ázerbajdžán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Turecko, Uzbekistán), v níž má Maďarsko status pozorovatele. Jednalo se tady také o událostech v Kazachstánu. K jejímu průběhu se vyjádřil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, který zdůraznil, že stabilita v regionu je v maďarském zájmu, také kvůli hospodářským vztahům. Své vystoupení pak umístil na Facebook. »»»

13.1.2022 O "komunistické" Pyšné princezně (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Vážení pánové, dovolte mi komentář k Vašemu podcastu Ty naše pohádky české v rámci Vašeho cyklu Přepište dějiny.
Vím, že historik a pamětník se občas neshodnou. Nicméně historik, který vykládá historická fakta a vytváří tím dějiny, by podle mého názoru měl být opatrnější při interpretaci událostí, které nezažil, nebo je nemá dostatečně prostudované, neboť jeho výklad nemusí být vždy ve shodě s tím, jak se věci skutečně udály.
»»»

10.1.2022 Na co si posvítí nová vláda (Týdeník Rozhlas 2/2022)
Jeden z odstavců koaliční smlouvy podepsané pěti stranami, které utvořily novou českou vládu, má nadpis „Svobodná a transparentní média veřejné služby.“ Deklarují se v něm tři cíle: zajistit financování vysílání veřejné služby, zapojit do jmenování mediálních rad veřejnoprávních médií vedle sněmovny také senát, a podrobit hospodaření České televize, Českého rozhlasu a ČTK kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. Na první pohled jsou to cíle jednoduché... »»»

29.11.2021 Cenzura? Nebo ochrana práv a svobod druhých? (Týdeník Rozhlas 49/2021)
Demokratickým světem obchází strašidlo cenzury. Svoboda projevu je prý ohrožena. Začalo to mazáním a blokováním příspěvků na sociálních sítích, kterému se nevyhnul ani americký prezident. Společnost pro obranu svobody projevu založená herním vývojářem Danem Vávrou bije u nás od ledna na poplach: „Stop cenzuře.“ Varovné volání „cenzura“ se v plné síle znovu objevilo v listopadu... »»»

18.10.2021 Média a právní stát pod lupou Evropy (Týdeník Rozhlas 43/2021)
Letos už po druhé zveřejnila Komise EU Zprávu o právním státu, která hodnotí, jak si členské státy vedou v oblasti soudnictví, v boji proti korupci, při ochraně plurality médií, a jak fungují jejich demokratické instituce. I když tyto zprávy mají hodnotící charakter, nevyplývají z nich žádné sankce. Systém hodnocení zavedla Evropská unie poté... »»»

14.10.2021 Jak to bylo s prezidentem Ludvíkem Svobodou (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nejsa historik, ale jen pamětník, rád bych se připojil k těm, kteří vzpomínají na závěr prezidentování Ludvíka Svobody v roce 1975. Mám na mysli článek Tomáše Perglera na Seznam Zprávy, nebo historika Michala Macháčka, který o věci ví asi nejvíce. Jejich svědectví bych rád okořenil osobními a televizními vzpomínkami. »»»

11.10.2021 Jak jsem dopadl s prognózou aneb Černý kůň současných voleb
Volby jsou za námi, je čas porovnat pokus o prognózu a výsledky voleb. Pokusil jsem se odstínit od jásání nad porážkou Andreje Babiše a podívat se na situaci věcně, bez emocí a s využitím dostupných faktů. »»»

28.9.2021 Předvolební úvaha a pokus o prognózu
„Všechno je jinak,“ pravil umírající rabín, když se ho ptali, jakou životní moudrost by chtěl sdělit svým potomkům. „Všechno bude jinak,“ se dá říct o nejrůznějších předvolebních průzkumech a prognózách výsledků parlamentních voleb, které se budou konat 8. a 9. října. Prognózu, kterou předkládám, patří také do této kategorie. »»»

30.8.2021 Příběhy dvou zpravodajských televizí (Týdeník Rozhlas 37/2021)
Za několik dní vzpomeneme dvacátého výročí teroristického útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001. Útoku, který – jak nám nedávno připomenul Afghánistán – významně a tragicky ovlivnil běh událostí světové politiky. Svým způsobem však ovlivnil také mediální scénu dvou zemí v centru Evropy. Na podzim 2001 se v Bratislavě připravoval projekt... »»»

19.8.2021 Vzkaz mým vnukům – prvovoličům aneb Komu dáte svoji stokorunu?
Milý Vojto a Samueli, aniž bych vás chtěl poučovat, jak funguje zastupitelská demokracie, při níž si lid (demokracie = vláda lidu) volí své zástupce pro rozhodování o věcech společných, rád bych se s vámi podělil o několik zkušeností, a přidal několik faktů, o kterých byste možná měli něco vědět. Jsem příslušník generace, která změnu politického systému v naší zemi zažila až ve zralém věku. Vzpomínám, jak... »»»

26.7.2021 Lesk a bída volebních modelů (Týdeník Rozhlas 32/2021)
„Jakou stranu byste volili, kdyby se volby do spolkového sněmu konaly příští neděli?“ Tuhle otázku klade od roku 1996 týden co týden tisícovce německých občanů společnost Infratest Dimap, která je jednou z dceřiných společností mezinárodní firmy Kantar. Sociologický průzkum provádí pro německý veřejnoprávní rozhlas a televizi ARD. »»»

29.6.2021 Když tři komentují totéž, není to totéž
V neděli 27. června zpravodajský kanál CNN Prima News vysílal rozhovory se třemi ústavními činiteli - prezidentem republiky, předsedou vlády a předsedou Senátu. Rozhovory vedla Terezie Tománková pod hlavičkou pořadu Partie. Její otázky v některých případech směřovaly ke stejnému tématu (přírodní katastrofa na Moravě, blížící se volby, epidemie a vakcinace, maďarský kontroverzní zákon). »»»

14.6.2021 Přehlídka ztraceného času (Týdeník Rozhlas 26/2021)
Jen necelé čtyři měsíce zbývají Poslanecké sněmovně na splnění úkolů, které si před čtyřmi lety předsevzala, a které jí zákon ukládá. Už dnes je jisté, že velká část legislativních návrhů, ať už navržených vládou nebo pocházejících z poslaneckých iniciativ, lidově řečeno, spadne pod stůl. Nebude to poprvé ani naposledy. »»»

8.6.2021 Kde končí novinářská zkratka a začíná fake news?
Nejprve stručná chronologie kauzy „Ruský dluh.“ Dne 25. května publikuje deník Hospodářské noviny článek s titulkem: „Klaus po revoluci tajně poslal miliardy Sovětům. Zeman část dluhu odpustil.“ Autoři: Lukáš Valášek, Adéla Jelínková. Téhož dne facebookový účet zpravodajského serveru Aktuálně.cz oznamuje: „Přinášíme příběh dosud utajený parlamentu i veřejnosti“.. »»»

25.5.2021 Na oprati Jany Bobošíkové
Minulý týden ve středu 19. května na sedmihodinovém jednání Rady České televize generální ředitel Petr Dvořák oznámil, že podá trestní oznámení na Hanu Lipovskou, jehož podstatou - kromě jiných nepravdivých výroků Lipovské - je její označení Dvořáka, získané z policejního protokolu, za osobu, která ji ohrožuje na životě. Hana Lipovská na Dvořákovo oznámení reagovala... »»»

13.5.2021 Kauza Hamáček: Po čtyřech týdnech stále nejasno
Aniž bych chtěl kopírovat Karla Olivu, který dnes v Posledním slovu Lidových novin napsal: "utrousit pár slov ohledně racionálnějšího postoje v současném dění kolem Jana Hamáčka je mravním imperativem," myslím, že by bylo dobré znovu se blíže podívat na kauzu "Hamáček - Vrbětice - cesta necesta do Moskvy." »»»

5.5.2021 Kauza Hamáček - bude muset Kroupa vyložit karty na stůl?
Od včerejška tady máme další kauzu – článek Seznamu zprávy s klikbajtovým titulkem “Svědectví: Hamáček chtěl v Moskvě vyměnit Vrbětice za milion Sputniků“. O kvalitě některých investigací Janka Kroupy si myslím své. V dnešním podcastu Vinohradská 12 znovu zopakoval svoji mantru: „Já jsem investigativní novinář a mám to odhalit a zveřejnit.“ Tedy já nic, já muzikant. Jenomže on kromě odhalování a zveřejňování v zájmu prodejnosti svých materiálů často účelové interpretuje, »»»

3.5.2021 CNN Prima News rok poté (Týdeník Rozhlas 20/2021)
V pátek 9. dubna odpoledne se Petr Arenberger jako nově jmenovaný ministr zdravotnictví poprvé setkal s novináři. ČT24 přerušila zprávy a přepnula na signál z budovy Ministerstva zdravotnictví. Kdo v té chvíli přeladil na CNN Prima News, se o ministrově postoji k pandemii příliš nedozvěděl; čekalo ho rozsáhlé zpravodajství o životě britského prince Philipa, který ten den zemřel ve věku 99 let. Až později k večeru se divák Primy dozvěděl, o čem Arenberger na brífinku mluvil. Tolik ilustrace současné programové politiky CNN Prima News... »»»

20.4.2021 Proměny české mediální legislativy (Příloha Louče)
Česká mediální legislativa vznikala a měnila se v posledních třiceti letech v několika vlnách. První přišla bezprostředně po listopadu 1989, kdy bylo třeba vytvořit právní rámec pro nově osvobozená média, druhou poznamenal vstup České republiky do Evropské unie a nezbytnost sladit domácí legislativu s evropským právem, ta třetí – již v návaznosti na legislativu EU – řešila a řeší technologické proměny mediální světa, digitalizaci vysílání a vznik nových médií. »»»

1.4.2021 Petr Kellner a česká média
Smrt nejbohatšího Čecha Petra Kellnera se pro česká média stala megaudálostí. Zpráva o zřícení vrtulníku na Aljašce dorazila z USA v pondělí 29. března ráno. Jaroslav Kmenta nespravedlivě obvinil česká média, že zaspala, když o sobotní události informovala až v pondělí. Nedohlédl, že aljašská sobota byla naší nedělí a identitu obětí zveřejnily úřady v neděli odpoledne, u nás v pondělí ve tři hodiny v noci. »»»

22.3.2021 "Zpráva kvapná, ne vždy platná (Týdeník Rozhlas 13/2021)
Nebylo to poprvé, co se v médiích rozšířila zpráva o smrti osoby, která byla naživu. V úterý 2. března odpoledne české zpravodajské servery publikovaly zprávu odkazující na prémiový obsah deníku Blesk, který před polednem zveřejnil informaci, že bývalého hradního protokoláře Jindřicha Forejta převezli do nemocnice s krvácením do mozku. »»»

21.3.2021 "Velký špatný" pro budoucnost veřejné služby
Když jsem před deseti měsíci komentoval volbu nových členů Rady České televize (Rada a její noví členové), v závěru jsem napsal: "kdyby volba dalších pěti radních, kterým končí mandát v květnu a v září příštího roku měla proběhnout stejným způsobem, jako ta letošní, pak už by postavení České televize jako nezávislé instituce bylo skutečně na pováženou."
I když konečné rozhodnutí, kdo obsadí čtyři místa v Radě ČT v květnu, a kdo v září nahradí radního Šarapatku, je teprve před námi, průběh slyšení a výběr kandidátů na členství v Radě ČT naznačuje, že se od loňského roku příliš mnoho nezměnilo.
»»»

8.2.2021 Světla a stíny přenosů z parlamentu (Týdeník Rozhlas 7/2021)
Když poslanec Lubomír Volný ve čtvrtek 21. ledna ve Sněmovně fyzicky napadl předsedajícího schůze poté, co mu dotyčný vypnul mikrofon, následná bitka u předsednického pultu krátce zastínila v médiích jiné, důležitější události oněch dnů. Ať už to bylo prodloužení nouzového stavu o další tři týdny, průběh očkování seniorů, nebo ohlasy na první kroky nového amerického prezidenta Joe Bidena. »»»

29.1.2021 Z čtenářského deníčku: České osobnosti očima Daňy Horákové
Z knihy: O Pavlovi, autor: Daňa Horáková, nakladatelství Torst 2020,
Pavel Kohout - str. 99: Nikoho nepřesvědčil o tom, že jeho snaha být "jiný a lepší" je poctivá: měnil se vždycky jen tolik, kolik to vyžadovaly poměry. Ale v jádru mi ho bylo líto, protože bylo zřejmé, že za kritikou Kohouta se schovávají i někteří, kteří za komunismu buď sami vědomě ubližovali, anebo ke všemu mlčeli, a tím pádem kolaborovali. (...) Kohoutova "vina" spočívala v jeho výjimečnosti : sklízel především závist. Měl úspěch, naplánoval si a budoval kariéru.
»»»

8.1.2021 Televizní audity v historickém pohledu
Další důkaz své nekompetentosti v chápání, čím je a jak funguje plnohodnotné médium veřejné služby, podal nový předseda Rady ČT Pavel Matocha v rozhovoru 6.1. pro Hospodářské noviny, když prohlásil, že by se Česká televize dala financovat crowdfundingovými ad hoc kampaněmi, na které je on sám ochoten přispívat. Na hloubkový audit, "který ověří, zda se zbytečně neplýtvá" (slova Matochy) bylo už vypsáno výběrové řízení... »»»

23.12.2020 Dvacet let od televizní krize
Když jsem se jednou před studenty zmínil o tom, že poslední velká novelizace zákona o České televizi z roku 2001 vznikla jako následek známé televizní krize, setkal jsem se s nechápavými pohledy. Slova "televizní krize" jim nic neříkala. Rychle mi to došlo. Samozřejmě, v době demonstrací na podporu stávkujících pracovníků České televize a vánočního vypínání jejích programů většina z nich byla ještě v kočárku a jestliže o televizní krizi něco vědí, tak z vyprávění svých rodičů nebo z médií. »»»

20.12.2020 Nestrannost jako hodnota veřejné služby (Týdeník Rozhlas 53/2020)
Když letos v září nastupoval do funkce nový ředitel BBC Tim Davie, apeloval na své zaměstnance, aby si uvědomili vážnost situace, v níž se vysílání veřejné služby nachází. Ve svém nástupním projevu Davie varoval před sebeuspokojením: „Naším úkolem není přesvědčovat se navzájem, že jsme významní, důležití (…) Nemáme žádné nezcizitelné právo existovat. (…) Jsme jen tak dobří jako hodnota, kterou dodáváme našim divákům (…) »»»

7.12.2020 Rozhovor vedený rozpravou aneb Jak jsem se (ne)zapsal do teorie žurnalistiky (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Psal se rok 1967 a navštěvoval jsem druhým rokem Fakultu osvěty a novinářství UK. V mém „Výkazu o studiu na vysoké škole“, zkráceně „indexu“ se již druhým rokem nacházel předmět „Teorie publicistických žánrů“ rozdělený na přednášky a semináře, přednášejícím byl Karel Štorkán. Publicistické žánry jako fejeton, črta, reportáž, sloupek či interview patřily mezi hýčkaná témata našich pedagogů, kteří se tak snažili zušlechtit zručnosti a dovednosti budoucích novinářů. Jak je na vysokých školách zvykem, k získání zápočtu bylo třeba vypracovat seminární práci. »»»

28.11.2020 Holky z naší školky a jeden pamětnický příběh (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Na začátku byl můj omyl. Nebo ještě předtím jeden tweet Filipa Rožánka, který sociálním sítím nabídl odkaz na české předlistopadové hity dua Rezek/Zagorová nazpívané anglicky. „Mezi mé oblíbené hudební bizáry patří anglické verze českých popových hitů nazpívané pro takzvaná exportní alba (převážně pro země RVHP). Do světa je posílal podnik zahraničního obchodu Artia. V roce 1979 vznikla třeba Rainbow Fairy alias Duhová víla. (…) Na četná přání, která nikdo nevyslovil, ještě bonus (Holky z naší školky)“ Chtěje se pochlubit svými vzpomínkami, jsem komentoval... »»»

21.11.2020 Ještě jednou k jednání Rady ČT
V návaznosti na předchozí blog o jednání Rady České televize 11. listopadu, které řešilo problém s pozemky v televizním studiu Ostrava, a tato kauza se stala příležitostí k útokům některých členů Rady na management televize a také jedním z důvodů odvolání dozorčí komise, dodávám: Rada ČT se sešla na mimořádném zasedání 18. listopadu a nakonec souhlas s uzavřením Smlouvy o směně nemovitostí udělila. Na této schůzi René Kühn oznámil svoji rezignaci na funkci předsedy Rady ČT, z funkce odstoupil i místopředseda Jaroslav Dědič. »»»

16.11.2020 Věc: odvolání dozorčí komise Rady ČT
Ačkoliv jsem se k odvolání dozorčí komise Radou ČT na zasedání 11. listopadu původně nechtěl vyjadřovat a uvažoval jsem spíše o sepsání materiálu, který by ukázal shodné rysy jednání Rady ČT v roce 2000 (před televizní krizí) a v letošním roce, byl jsem požádán o názor jedním člověkem, kterému jsem nemohl říci ne. Zde je moje odpověď »»»

2.11.2020 Čím méně toho vědí, tím více si věří (Týdeník Rozhlas 46/2020)
Letošní mimořádný pandemický rok upozadil některá opakující se oblíbená novinářská témata, jako je vyhlašování parodických Nobelových cen. Pod názvem IG Nobel odkazujícím na fiktivního Nobelova bratra Ignáce je neobvyklým nebo triviálním výzkumům a objevům uděluje americký časopis „Annals of Improbable Research“. Česká média se o letošních cenách zmínila jen letmo, všimla si jen bizarního výzkumu... »»»

30.10.2020 Úvaha nad jednou stoletou úvahou
Stalo se už téměř tradicí, že výročí vzniku Československa 28. října bývá doprovázeno v českých médiích flagelantskými komentáři o tom, co všechno bylo v naší historii špatně, a jak se vše pokazilo z naší viny, aniž by se vzaly v úvahu pozitivní stránky nově vzniklého státního útvaru, jenž od svého založení čelil četným krizím, a jemuž nebylo dopřáno, ať už z vnitropolitických či zahraničněpolitických příčin, aby dozrál, a postupně korigoval a odstranil nedostatky, které stály u jeho základu. »»»

30.10.2020 President Masaryk k 28. říjnu. Přepis rozhovoru v Lidových novinách 28. října 1920
Příloha k textu "Úvaha nad jednou stoletou úvahou". »»»

10.10.2020 Ne každý lidský zdroj je spolehlivý (Mediažurnál 3/2020)
Nikdo z nás není neomylný. Platí to i pro média i pro novináře. Některé chyby by se však neměly stávat. A když se stanou, měli by si novináři z nich vzít poučení. Jeden takový případ se stal začátkem srpna, uprostřed tradiční okurkové sezóny, když politici byli na dovolené, diskuse o koronaviru začala být monotónní, polemika historiků o výklad normalizace před rokem 1989 čtenáře příliš nelákala a vzdálené katastrofy, jakým byl výbuch v Bejrútu, zaujaly jen dočasně. »»»

29.9.2020 Televize mocná, ne však všemocná (Týdeník Rozhlas 41/2020)
Za necelých šest týdnů se dozvíme, koho v USA zvolili prezidentem na příští čtyři roky. Předvolební kampaň vrcholí a – jak už to bývá zvykem – komentátoři a politologové diskutují o vlivu a účinku médií na rozhodování voličů. Při této příležitosti se opět vzpomíná na televizní duel prezidentských kandidátů v USA před šedesáti lety, v němž se střetli demokrat John Fitzgerald Kennedy a republikán Richard Nixon. »»»

12.9.2020 Rada ČT v zrcadle médií
Tento týden jsem opět obětoval svůj vzácný volný čas a poslechl si tříhodinový audiozáznamu z veřejného zasedání Rady České televize 9. září. „Babišův výsadek“ (Šarapatkova nálepka pro letos zvolené radní Matochu, Bradáče, Lipovskou, Xavera Veselého) do Rady ČT se – na rozdíl od předchozí schůze – dostal do mírné defenzivy, když musel čelit argumentům přítomného generálního ředitele Petra Dvořáka »»»

7.9.2020 Jak jsem poznal Karla Pecha aneb Důraz patří na předložku (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nedávno při sledování televize a ne příliš dokonalé ortoepie jejích hlasatelů/moderátorů jsem si vzpomněl na Karla Pecha, s nímž jsem v letech 1976 až 1978 pracoval v jedné redakci. Karel Pech (* 18. května 1917, † 14. února 2006) má ve své wikipedickém hesle napsáno, že byl „českým hercem, režisérem, televizní scenáristou, jazykovým poradcem a pedagogem, televizním i rozhlasovým moderátorem a spisovatelem.“ »»»

22.8.2020 Etika žurnalistiky (Rezoluce č. 1003 Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze 17.6.1993)
Český překlad dokumentu, o němž se ve středu 26. srpna na zasedání Rady České televize (případ Jakub Železný) asi bude debatovat. »»»

17.8.2020 Budou se měnit mediální zákony? (Týdeník Rozhlas 35/2020)
Že jedním ze základních cílů evropské integrace je volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu, ví dnes už téměř každý. Tahle výhoda, které si užívají všichni obyvatelé států sdružených v Evropské unii (EU), přináší však také jisté povinnosti a limity. Pravidlo (...) předpokládá, že uvedené zboží a služby budou na určité úrovni, která bude přijatelná pro všechny.(...)Tak vznikl v roce 1989 první evropský předpis pro média v podobě směrnice Televize bez hranic... »»»

3.7.2020 Dvacet let života s Loučí
Přesně před dvaceti lety jsem na fakultním počítači FSV UK sdíleném s kolegou Maršíkem v budově Karolina v Celetné ulici využil funkci tehdejšího Wordu 97 a uložil napsaný text ve formátu HTML, čímž vznikla moje první webová stránka a také nulté číslo Louče, které jsem umístil na server fsv.cuni.cz. »»»

29.6.2020 CNN Prima News - sázka na střední proud (Týdeník Rozhlas 28/2020)
Když letos 3. května zahájila vysílání nová televizní zpravodajská stanice CNN Prima News, komentáře byly skeptické až zklamané. „Rozjezd CNN Prima je rozpačitý," „Nebyl to žádný propadák, ale ani žádný zázrak," „Béčko ČT24?" - takové a podobné ohlasy se ozývaly z médií a sociálních sítí. Očekávání bylo velké, protože předchozí reklama slibovala něco, co tady ještě nebylo. »»»

06.06.2020 Jiří Hanák (27. 2.1938 – 5.6. 2020) - wikidodatek
Poté, co jsem se dozvěděl, že zemřel novinář, fejeonista, sloupkař Jiří Hanák, navštívil jsem Wikipedii, abych se znovu přesvědčil, že česká verze se často spoléhá na přežvýkaná data, o jejich úplnosti ani nemluvě. Upřesnění a rozšíření by si například zasloužila hned úvodní věta: "Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení školy působil od roku 1967 jako redaktor časopisu Reportér, po dvou letech však v rámci normalizace musel toto místo opustit a živit se jako dělník." »»»

29.5.2020 Rada ČT a její noví členové
Ve středu 27. května Sněmovna zvolila v druhém kole zbývající tři členy Rady České televize. Účast v tajné volbě byla mimořádná. Vysoké kvorum 97 překročili a funkci člena Rady ČT získali Hana Lipovská (114 hlasů), Pavel Matocha (108) a Lubomír (Xaver) Veselý (111). Počet odevzdaných hlasů pro vítězné kandidáty se příliš neliší, z čehož je jasné, že se hlasovalo nikoli individuálně, ale podle stranického klíče, nikoli podle kvalifikace, ale podle politického rozhodnutí. Neformální koalice poslanců ANO s lidmi z SPD, KSČM a nezařazenými dává totiž při plné účasti 118 hlasů. »»»

25.5.2020 Těžký život moderátorů (Týdeník Rozhlas 23/2020)
„Nejsme u Václava Moravce, nechte mě mluvit," obořil se druhou květnovou neděli předseda vlády Andrej Babiš na moderátorku diskusního pořadu Partie v televizi Prima Terezii Tománkovou. Stalo se to ve chvíli, když se Tománková snažila přerušit premiéra, který začal zeširoka vykládat, vyzbrojen grafem, jak vláda od roku 2014 zvyšovala mzdy a důchody namísto toho, aby odpověděl na položenou otázku, jak chce vláda řešit krizi, která přišla s koronavirem. »»»

4.5.2020 Májový mediální víkend: CNN Prima News poprvé
Začátek května bývá pro média – kromě komentování prvomájových akcí, které letos odpadly – příležitostí vzpomínat na výročí, ta starší i ta novější. Ještě před tím, než nás zavalí vzpomínky na Pražské povstání a konec světové války, měli jsme tu šestnácté výročí vstupu do Evropské unie (letos téměř beze zmínky), vzpomínalo se také na to, jak před 15 lety začal vysílat zpravodajský televizní kanál ČT24... »»»

30.4.2020 Jak se roušky/masky staly světově nejžádanější komoditou
Globální sháňka po tomto životně důležitém předmětu odhalila drsnou realitu mezinárodní politiky a limity svobodného trhu
Překlad článku How the face mask became the world's most coveted commodity, The Guardian 28. dubna 2020
»»»

20.4.2020 Erik Best a jeho byznys
Přepis části podcastu Miloše Čermáka s Erikem Bestem - 54 minut - citováno z twitter a soundcloud.com
Čermák: Když jsi zakládal Fleet Sheet, jak říkáš, je to vlastně zpravodaj, asi původně, já myslím, že původně se posílal faxem pro tvý klienty, ve kterým, když to řeknu v nadsázce, jakoby překládáš českou realitu pro cizince žijící v Česku. Říkám to správně?
Best: Je to tak, ano, jsou to ty hlavní zprávy z českých novin a ta přidaná hodnota je najít ty nejzávažnější nejvážnější věci, i když třeba česká média je takhle nevidí.
»»»

11.4.2020 Média v dobách krize (Týdeník Rozhlas 17/2020)
V anglosaských zemích se můžete často setkávat s výrazem „bottom line.“ Slovníky ho překládají: „spodní hranice,“ „nejnižší mez,“ ale také „konečný výsledek hospodaření“ nebo „rozhodující faktor.“ Zřejmě nejvýstižnějším převodem do češtiny však je: „to hlavní, to podstatné.“ Právě za oceánem je zvykem se ptát: jaký je „bottom line“... »»»

2.3.2020 Jaká jména rozešle Faltýnkova SMS? (Týdeník Rozhlas 11/2020)
Když před dvaceti lety vznikla takzvaná televizní krize (vysvětlivka pro později narozené: zaměstnanci České televize se tehdy vzbouřili proti řediteli dosazenému Radou ČT, veřejnost i část politické scény jejich protest podpořila), Sněmovna přijala novelu zákona o České televizi, která změnila složení Rady ČT a způsob nominace jejích členů. »»»

20.1.2020 BBC se musí uskrovnit (Týdeník Rozhlas 3/2020)
Někteří britští penzisté se letos 1. června dočkají nepříjemného překvapení. Až do letošního roku všichni občané starší 75 let byli – díky rozhodnutí Blairovy vlády z roku 1999 – osvobozeni od rozhlasového a televizního poplatku, který je příjmem veřejnoprávní BBC, a kterému se tady říká „licence fee“ nebo „TV licence“. Ušlý příjem za tyto „licence zdarma“ udělované seniorům doplácel BBC stát... »»»

30.12.2019 Mediální rady – včera a dnes (Mediažurnál 4/2019)
Když se letos doplňovala uvolněná místa v Radě Českého rozhlasu a v Radě ČTK, téma mediálních rad se opět dostalo do popředí zájmu. Příští rok na jaře dojde k obměně dalších členů Rady Českého rozhlasu a také Rady České televize, což může ovlivnit budoucí působení těchto médií veřejné služby. »»»

29.12.2019 Jak to bylo před třiceti lety... (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Dnes večer se na ČT24 bude vysílat pořad Volba prezidenta 29. 12. 1989. Možná bych měl vyčkat, až ho zhlédnu. Rád bych však v předstihu upozornil na jeden detail této historické události, který mne zaujal, a na který se dnes už málem zapomíná. Mám na mysli významnou, ne-li klíčovou úlohu, kterou ve Federálním shromáždění sehrála skupina lidovců vedená tehdejším poslancem a předsedou Sněmovny lidu JUDr. Josef Bartončíkem při organizování volby prezidenta Václava Havla v parlamentu. »»»

13.12.2019 Dlouhé čtení o jedné tragedii
Využívaje volný čas a internet umožňující přístup k zahraničním médiím, je mi někdy líto, že lidé, kteří čas – a znalost jiného jazyka – nemají, přicházejí o informace, které by jim možná rozšířily názorový obzor překračující hranice českého rybníku. Už v minulosti jsem (pirátsky?) z těchto důvodů přeložil některé zahraniční články (např. z Washington Post nebo z Die Zeit nebo The New York Times - zde pouze v citacích). Tentokráte jsem si vybral britský The Guardian... »»»

9.12.2019 Facebook na pranýři (Týdeník Rozhlas 50/2019)
Poslankyně rakouské strany Zelených Eva Glawischnig-Piesczeková byla donedávna výraznou osobností rakouské politické scény. Do parlamentu se dostala ve třiceti letech, krátce poté, co obhájila disertační práci o jaderných elektrárnách poblíž rakouských hranic a podala žalobu na slovenskou elektrárnu Mochovce. V hledáčku rakouských médií se ocitala nejen jako šéfka poslanecké frakce strany „Zelení – Zelená alternativa“, ale také jako elegantní žena... »»»

5.12.2019 Shrnutí případu Novotný-Řeporyje-vlasovci
Předpokládám, že jsem jedním z mála, který zhlédl všech pět pořadů ruských televizních kanálů, v nichž vystupoval řeporyjský starosta Pavel Novotný. Všechny jsou dostupné na webu a zde jsou jejich odkazy.
úterý 26. listopadu 17:00, pořad "Vremja pokažet" na programu Pervyj kanal
středa 27. listopadu 12:50 pořad 60 minut na programu Rossija 1... atd.
»»»

8.11.2019 Jak televize pomáhala bořit berlínskou zeď (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Když se Německo rozdělilo a do jeho středu padla železná opona, byla to média, která překračovala hranice a přinášela na Východ informace o tom, co se děje na Západě. To vše nejprve ve zvuku, později i v obraze, v Německu bez jazykové bariéry, dostupné všem v dosahu signálu, jehož silný vysílač sídlil uprostřed „protivníkova“ území, tedy v západním Berlíně. »»»

4.11.2019 PPF a Nova - dvakrát do stejné řeky (Týdeník Rozhlas 46/2019)
Zpráva z 27. října o tom, že skupina PPF miliardáře Petra Kellnera uzavřela smlouvu o převzetí společnosti Central European Media Enterprises, která vlastní televizi Nova, nebyla pro zasvěcené velkým překvapením. O tom, že majitelé CME chtějí svoji firmu prodat jinému investorovi, se mluvilo už od jara. Kdo jsou dnes hlavní akcionáři společnosti, která od roku 1994 vybudovala síť komerčních televizí v zemích střední a východní Evropy? »»»

31.10.2019 Ještě k tomu semaforskému výročí (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Včera 30. října se vzpomínalo na šedesát let existence divadla Semafor a já si při té příležitosti vzpomněl na vlastní setkání s jeho předchůdcem, Divadlem Na zábradlí, když mi bylo necelých patnáct let. Setkal jsem se s ním nejprve na stránkách Světa v obrazech, jediného obrázkového týdeníku té doby. »»»

25.10.2019 Listopadová televizní vzpomínka (Týdeník Rozhlas 44/2019)
Televizní pořad Newsroom ČT24 začal nedávno zařazovat na závěr každého vydání vzpomínky na listopad 1989. Pod názvem Mediální revoluce, třicet let svobodných médií se pořad vrací k událostem roku 1989 a k roli, kterou v nich sehrála média. V neděli 6. října se redaktoři zaměřili na práci zahraničních novinářů. »»»

21.10.2019 Objektivita a vyváženost (referát na semináři Média a role státu v jejich kontrole)
Vzpomínám na dobu, kdy jsem byl v roce 1990 přibrán do týmu pro novou vysílací legislativu, a kdy jsme museli neustále čelit otázkám: Jak to, že rádia a televize musí mít licenci, když noviny a časopisy nic takového nepotřebují. Proč se ukládají licenční podmínky? Odpovídali jsme: »»»

17.10.2019 Poslanci objevili Ameriku – deficitní provoz ČT
Hospodaření Československé televize je deficitní. Tímto ohromujícím sdělením zahájil poslanec za hnutí ANO Pavel Juříček dnešní rozpravu ke sněmovním tiskům 113 a 114, což jsou Výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize za rok 2016. Kdy přijdou na řadu sněmovní tisky 143 a 251 (výroční zprávy za rok 2017) a 441 a 562 (výroční zprávy za rok 2018), je zatím ve hvězdách. »»»

15.10.2019 Zpravodajská televize RT v Británii dostala pokutu (Mediažurnál 3/2019)
Koncem července se v našich médiích objevila zpráva, že britský komunikační regulátor OFCOM (Office of Communication) udělil provozovateli ruské zpravodajské televizní stanice RT pokutu ve výši 200 tisíc liber za sérii pořadů vysílaných v březnu a dubnu 2018, kterým se „nepodařilo dodržet náležitou nestrannost“. »»»

9.10.2019 Zdroje Okamurovy „nacistické“ EU pod lupou rešerše
Okamurův pohled na Evropskou unii jako na převlečený nacistický projekt sám o sobě nestojí za polemiku. Každý člověk se zdravým rozumem a s elementární znalostí evropské historie 20. století se Okamurovým fantasmagoriím může jen vysmát. Mne však zaujaly zdroje Okamurova textu na Facebooku, který začíná těmito slovy: »»»

8.10.2019 EU dle Okamury - s nacistickými kořeny
Některá témata a události sociálních sítí je dobré přenést do blogosféry, kde se tak rychle neztratí pod nánosem přívalu dalších informací. Proto bych rád upozornil na dopis historika Michala Stehlíka, kterým včera nabídl předsedovi hnutí Svoboda a přímá demokracie a místopředsedovi Sněmovny Tomio Okamurovi semestrální kurs soudobých dějin zdarma, který by napravil "fatální nedostatek zcela základních znalostí, zejména z moderních dějin". »»»

27.9.2019 Jak Xaver díky Newsroom ČT24 k popularitě přišel
Nedělní pořad Newsroom ČT24 čas od času zařazuje rubriku „Mediální přestřelka“, která si všímá střetů a konfliktů ve světě médií a politiky. Tentokrát se předmětem a aktérem mediální přestřelky stal samotný pořad Newsroom ČT24. Začalo to rozhovorem Luboše Xavera Veselého s Andrejem Babišem... »»»

2.9.2019 Titulky vnadné a zrádné (Týdeník Rozhlas 39/2019)
Každý podnikatel ví, že nestačí zboží jen vyrobit, ale že je třeba ho také dobře prodat. Protože média jsou nejen prostředkem sociální komunikace zajišťujícím výměnu informací nezbytných pro fungování společnosti, ale také obchodem, novinářům dnes už nestačí článek, reportáž či komentář dobře napsat, ale musejí ho také nabídnout čtenáři ve formě, která přitáhne jeho pozornost, tedy dobře ho prodat. »»»

18.8.2019 Můj Srpen 1969 (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Vím, že pamětnická vzpomínání bývají často deformovaná vzdáleností času a křehkostí paměti. Přesto jedno další přidávám do rubriky „Koho to dnes ještě zajímá“. Poté, co jsem kdysi vzpomínal na srpen 1968, tady je vzpomínka na událost, která se odehrála o rok později. »»»

5.8.2019 Výroční zprávy - zbraň v záloze (Týdeník Rozhlas 33/2019)
Když v listopadu 1991 ministr kultury České republiky Milan Uhde předkládal České národní radě vládní návrh zákona o České televizi, uvedl mimo jiné: „Návrh předpokládá instituci Rady České televize, která by měla být orgánem odborným, jeho působnost má být přesně vymezena a tento orgán má být pokud možno apolitický.“ »»»

5.7.2019 CNN Prima News – zatím velká neznámá (Mediažurnál 2/2019)
Když 2. dubna televize Prima v tiskové zprávě oznámila, že „společnost CNN International Commercial (CNNIC) a skupina Prima uzavřely partnerství, díky němuž vznikne v České republice nová zpravodajská platforma v čele se zpravodajskou stanicí CNN Prima News“, okamžitě se vyrojily nejrůznější spekulace o tom, jaká bude podoba nového zpravodajského televizního kanálu. Týdny uběhly a stále se neví... »»»

1.7.2019 Petr Žantovský – budu na Primě
Nedávno při letmé návštěvě webové stránky televize Prima mne udeřilo do očí ilustrační foto ke komentáři Petra Žantovského ze 26. června „Názory nepevné avšak srdce ryzí“, na němž jsem poznal své dva syny – Michala a Martina. Protože několik dní před tím, 22. června, se mne Petr Žantovský snažil na Parlamentních listech znectít kvůli mému bližšímu pohledu na laureáty Krameriových cen, bleskla mi hlavou myšlenka, zda tu není nějaká souvislost. »»»

21.6.2019 Znásilňující migrant a česká média
Původní zprávu z Litoměřicka o přepadení šestnáctileté dívky zveřejnil Deník ve středu 18. června na svém zpravodajském serveru; druhý den 19. června se zpráva dostala ve zkrácené podobě na titulní stranu Litoměřického deníku s titulkem „Policie řeší znásilnění dívky“. Zde je její znění... »»»

17.6.2019 Když médiím chybí kritická sebereflexe (Týdeník Rozhlas 27/2019)
Před 26 lety se odehrál příběh, který se cituje v dějinách médií nejen ve Velké Británii. Jeho průběh se stal důkazem provázanosti médií a politiky. Kromě toho jeho vyznění nepříznivě poznamenalo prestiž a výsostné postavení BBC jako média veřejné služby. »»»

13.6.2019 Krameriovy ceny v zrcadle rešerší
Letošní Krameriovy ceny udělené v úterý 11. června Asociací nezávislých médií pokračovaly ve strategii rozdělování cen tak, že se opět vytvořil mix respektovaných osobností s lidmi, kteří bodovali nikoli kvalitou své žurnalistiky, ale tématy, kterým se věnují... »»»

28.5.2019 Eurovolby - a vítězem se stává …
Konečně to máme za sebou. V neděli 26. května 2019 ve 23 hodin uvolnil Český statistický úřad spočítané, ale kvůli probíhajícím volbám v jiných zemích EU zadržované, výsledky voleb do Evropského parlamentu v ČR. A protože během několika hodin a dnů téměř vše už bylo řečeno hlavami politicky, politologicky či žurnalisticky pomazanými, omezím se jen na osobní pocity. »»»

23.5.2019 Příběh Tima Leathermana - pokračování (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Když jsem před pěti týdny popsal svůj zážitek „Jak jsem objevil Tima Leathermana“, umístil jsem text nejen na Louč, ale také na blogerskou stránku Aktuálně.cz, kam chodí více čtenářů. Ještě tentýž večer mě napadlo poslat na firemní adresu info@leatherman.com krátký mail, aniž jsem si od něj cokoli sliboval: Hi! See the link to my blog All the best Milan, Czech Republic... »»»

13.5.2019 Popularita není mírou hodnoty (Týdeník Rozhlas 21/2019)
Hlasování slovenských televizních diváků ve středu 1. května večer rozhodlo, že Největším Slovákem byl prohlášen Milan Rastislav Štefánik. Na druhém místě se umístil Ľudovít Štúr, třetí byl katolický kněz a charitativní pracovník Anton Srholec. Slovenská veřejnoprávní televize se tak připojila k televizním stanicím, které odkoupily a využily televizní soutěžní formát BBC „Great Briton“ z roku 2002, z něhož tehdy vyšel jako vítěz sir Winston Churchill. O tři roky později se hlasovalo také v České televizi »»»

12.5.2019 Slovo do pranice a do vlastních řad
Na knižním veletrhu Svět knihy 2019 včera besedoval Martin M. Šimečka o nové knize „Jsme jako oni“, v níž kromě jiného říká:
"Když Zeman řekne, že nepřijme ani jednoho migranta, hned se vzbouří část liberálních elit, že je to nelida a stvůra. A Zemanovi voliči nás hned začnou podezírat, že chceme zavalit Česko milionem imigrantů. My ale přece víme, že sem nemůžeme dostat milion imigrantů, a musíme mít odvahu jasně to říct. Vždycky jsme jen odmítli Zemana nebo kohokoli jiného jako xenofoba...
»»»

27.4.2019 Vítězslav Jandák: Kde to jsme dneska, pánové?
Záznam vystoupení člena Rady Českého rozhlasu Vítězslava Jandáka na 4. veřejné schůzi Rady ČRo 24. dubna 2019. Reagoval v něm na předchozí vystoupení Jana Krůty, který si postěžoval na článek Jany Machalické "Ty naše rady české (rozhlasové)" v Lidových novinách z 18. dubna 2019. »»»

16.4.2019 Jak jsem objevil příběh Tima Leathermana (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Všechno začalo jednou obálkou. Jednou z mnoha, které uchovávám v kufříkové diplomatce z osmdesátých let, a které se stále zdráhám vyhodit. Připomínají mi totiž šedesátá léta, dobu plnou nadějí... »»»

8.4.2019 Milan Kundera a téma interview (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Když Milan Kundera, který se v těchto dnech dožil devadesátky, v roce 1985 zanevřel na novináře, své výhrady shrnul do komentáře k jednomu z osmdesáti devíti slov, jejichž výklad publikoval v časopise Le Débat. Tím slovem bylo „INTERVIEW“. Šedesát tři z takto komentovaných slov, která považoval za klíčová pro svoji poetiku a témata, Kundera přenesl i do knihy esejů "Umění románu" vydaném v roce 1986. Z anglického vydání The Art of the Novel jsem před lety heslo „interview“ přeložil a na Louči zkráceně publikoval: »»»

3.4.2019 Prima News ante portas
Česká republika dostane další televizní zpravodajský kanál, který doplní nabídku veřejnoprávního ČT24. Alespoň tak praví včerejší tisková zpráva televize Prima oznamující vznik CNN Prima News, který by se měl objevit na našich obrazovkách „během následujících dvanácti měsíců“. »»»

1.4.2019 Budou se regulovat i youtubeři? (Týdeník Rozhlas 15/2019)
Přestože jsme dnes a denně přesvědčováni kritiky Evropské unie, že naše životy ovládají úředníci z Bruselu, nebo – z úst těch poučenějších - legislativa přijímána na půdě EU, jsou oblasti života, které zůstávají plně pod kontrolou národních států. Patří mezi ně kultura. »»»

14.3.2019 Co nám to sem lítá z Bruselu
Poslanec ODS Václav Klaus mladší včera při rozpravě před hlasováním o návrhu zákona o zpracování osobních údajů ve faktické poznámce přirovnal členství v Evropské unii k holocaustu. Doslova: "To je nařízení Evropské unie, to sem přilítlo a my tady jenom zoufale teď hledáme, jak to trošilinku zmírnit, a trošku se o to hádáme. Nezlobte se, mně to připomíná, my jsme jak židovský výbor... »»»

18.2.2019 Půlkulaté výročí Novy (Týdeník Rozhlas 9/2019)
Jsou výročí velká a výročí malá, výročí kulatá a půlkulatá. Poté co jsme vloni vzpomínali na sto let od vzniku republiky a letos si budeme připomínat listopadový pád starého režimu, neměla by naší pozornosti uniknout některá výročí malá a půlkulatá. Patří mezi ně výročí televize Nova, která začala vysílat před pětadvaceti lety v únoru 1994. »»»

7.1.2019 Do nového roku s novým deníkem (Týdeník Rozhlas 3/2019)
Před dvaceti devíti lety se v trafikách objevily Lidové noviny jako list navazující na předválečnou tradici deníku, do něhož psal Karel Čapek a jiní uznávaní autoři. Od ledna 1990 vycházely LN dvakrát týdně, od dubna jako regulérní deník. Někdejší kriminalizovaný zdroj informací se stal populárním periodikem. »»»

4.1.2019 Vzpomínání na jeden film a lidi kolem něj (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Dokumentární film, o kterém bude řeč, se jmenoval Občan Karel Havlíček a v roce 1966 ho natočil režisér Jaromil Jireš. Využil historické téma, aby v podmínkách uvolňování poměrů šedesátých let ve spolupráci se studenty a profesory natočil debatu o svobodě tisku. To vše na pozadí rekonstrukce soudního sporu Karla Havlíčka Borovského, k němuž se vyjadřovali čerství adepti novinářského studia Fakulty osvěty a novinářství a také studenti Filosofické fakulty. Po krátké inscenaci soudního jednání s Havlíčkem se rozvinula debata, kterou moderoval historik František Červinka. »»»

WWW LOUČ
CHRONOLOGICKÝ ARCHIV | TEMATICKÝ ARCHIV (do roku 2004) | ARCHIV AKTUALIT

NAVRCHOLU.cz

zobrazované stránky

Copyright © Milan Šmíd

Počítadlo Toplist zapnuto 4.4.2005
TOPlist