Za tento nehorázný příměr se předseda ODS Petr Fiala okamžitě omluvil a poslanecký klub ODS vyzval Klause k odchodu z ODS.
Klaus se ještě ve Sněmovně hájil tím, že pouze upozornil na to "že přes 57 % zákonů, které zde přijímáme a doručujeme občanům, nevzniká z naší vůle (...) to je prostě ztráta suverenity České republiky (...) Příměr možná byl drsný, ale v jádru sedí. (...) A když to někdo kritizuje, ať už vhodně, nebo nevhodně, tak ho tady okřikují."
Po tomto projevu opustil sál a omluvil se na zbytek jednání, zřejmě aby nemusel reagovat. K případu jsem sepsal glosu Co nám to sem lítá z Bruselu.

Celý blok jsem zhlédl a kdyby na to přišlo, také bych měl ke zpravodajství ČT řadu připomínek, počínaje přehnaným důrazem na význam návštěvy (událost roku, ne-li desetiletí), přes moderování Tomáše Drahoňovského, jehož snaha být chytřejší než zpovídaný host několikrát narazila (Václav Bartuška, Jiří Šedivý), až po Řezníčkův rozhovor s Eliškou Haškovou-Coolidge, která své osmnáctileté účinkování v podatelně Bílého domu nám již přes dvacet let prodává jako "asistentka pěti amerických prezidentů" a "bývalá ředitelka Kanceláře prezidentských zpráv" (Wikipedie).

Na druhé straně se uvedené zpravodajství ČT24 dá chápat také jako snaha plnit veřejnou službu a podat veřejnosti co nejkomplexnější informaci o události. Že tu svoji excelenci (podívejte jak to umíme, kde všude máme kamery a reportéry, aby vám nic neuniklo) zpravodajci ČT trochu přehánějí, je jiná otázka. Jsou snad natolik zkušení, že by si možná mohli uvědomit, že existuje něco, čemu se říká bumerangový efekt. Neboli čeho je moc, toho je příliš.

Dušan Neumann na Facebooku glosoval Babišovu návštěvu slovy: "neudělal ostudu." Tak to vnímám i já, i když jinak Babiše nemusím, a vím, že Babišova návštěva byla marginální událostí amerického politického života.