Sněmovna ke svým třem přerušeným schůzím (stav 30.5.) přidala čtvrtou s programem "Vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru na území České republiky a opatření k prevenci druhé vlny."
Ve čtvrtek se o věci debatovalo čtyři hodiny - bez výsledku (schůze přerušena do 4.6). Než se poslanci dostali k prvnímu bodu, uběhly téměř tři hodiny. To proto, že každý cítil potřebu se vyjádřit: všichni místopředsedové PSP, všechny poslanecké kluby, jakož i dotčení ministři. Nejdéle mluvil (35 minut) ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Už v úterý 26. května se Sněmovna rozhodla, že trvá stav legislativní nouze, takže zákony se mohou projednávat ve zkráceném jednání.

Při volbě nových členů do Rady Českého rozhlasu kvorum 97 hlasů nepřekročila expředsedkyně Hana Dohnálková (64), ani historik Jaroslav Šebek (69), takže Rada ČRo bude několik dalších měsíců neúplná v sedmi lidech; zatím jen s místopředsedy Tomášem Kňourkem a Miroslavem Dittrichem, což jest jakási dočasná remíza, kterou lze očekávat i u Rady ČT.

K tématu jsem napsal zvláštní komentář "Rada ČT a její noví členové."

Jaromír Soukup překvapil, když ve středu do svého pořadu Aréna pozval Jindřicha Šídla, Luďka Staňka a Xavera Veselého.
Soukup zřejmě došel k poznání, že bez rozhovorů s prezidentem více Okamury TV Barrandovu více diváků nepřinese, a tak loví v nejrůznějších - i liberálních a sluníčkářských vodách (např. Kocáb).
Přestože se Soukup jako moderátor snažil přítomné novináře přimět k politickým stanoviskům, debata se nakonec zvrhla v přátelské posezení novinářů, při němž nikdo nikoho nenapadal, a divák se mohl dozvědět také něco o zákulisí médií (Soukup: diváci stoupají, ale reklamy je málo, kdyby nebylo "Mých zpráv", stálo by zpravodajství TV Barrandov 100 milionů ročně, majora Zemana už nekoupím, ČT ho prodává draze, TV Barrandov mě stojí 600 tisíc denně bez programu apod.).
Pozoruhodná byla rovněž shoda všech přítomných při kritice hradního personálu.

Janu Bobošíkovou zřejmě nadzvedlo, že rozhovor s Georgem Sorosem v regionálním německém deníku Augsburger Allgemeine převzal v učesané podobě mezinárodní Project Syndicate (podporovaný vedle řady jiných sponzorů též Sorosovou OSF), a přeložil ho také do češtiny.

Točit se na formulačních nepřesnostech a faktických pochybeních (z nichž některé mají spíše povahu interpretace, o níž lze diskutovat), nepochopit redakční úpravu původního německého textu do uhlazenější mezinárodní verze a nazývat to „exponenciálním řetězením desinformací a fake news,“ nebo označit běžný rozhovor se stárnoucím patriarchou, jenž rád rozdává své rozumy, za příklad "globální anatomie tvorby a šíření lži" a vedení hybridní války, to by snad nedokázal ani Kojzar blahé paměti.
Divím se, že na těchto Bobošíkové primitivních pamfletech participuje Hana Lipovská, možná budoucí (?) členka Rady ČT.

Ondřej Houska v Hospodářských novinách zveřejnil článek (v 0:00 hodin) s titulkem "Ministři financí zemí EU rozdělují biliony bez Aleny Schillerové. Důvodem je její slabá angličtina." Na článek v 9:30 upozornil na svém twitterovém účtu (4591 sledujících).

Tématu se pak zmocnili diskutéři na sociálních sítích způsobem, který neměl daleko k shitstormu - vytáhly se staré záběry s chabou angličtinou ministryně včetně jejího CV se seznamem znalosti cizích jazyků, objevily se posměšky a nadávky.
Ministryně (její PR tým?) odpověděla: "Obyčejná lež. V Bruselu hovořím zásadně anglicky, tlumočníka nevyužívám. Na zasedání Euroskupiny a Rady Ecofin jezdím naprosto pravidelně.", na což Houska později odpověděl, že mu šlo o videokonference, nikoli o zasedání v Bruselu.

Korunu všemu pak nasadila Marie Bastlová - dříve ČRo, nyní (opravuji a Marii Bastlové se omlouvám, byla to Lucie Hrdličková), redaktorka CNN Prima News - která na Schillerovou nastražila past - dohodla si s ní rozhovor a pak na ni vybalila otázku anglicky, na což Schillerová reagovala tím, že se beze slova otočila a odešla.
Ukázky se odpoledne objevily na webu cnn.iprima.cz, zároveň na twitteru i na Facebooku, večer pak to bylo jedno z hlavních témat Hlavních zpráv.

Jeden z diskutujících na twitteru situaci komentoval slovy: "Sice chápu, že člověk občas chce změnu, nicméně stejně nechápavě sleduji tu jízdu kvalitních novinářů na bulvární skluzavce pod značkou PrimaCNN."

Luděk Staněk to na twitteru okomentoval: "...to prepadeni Schillerovy tymem CNN Prima je ukazalo, jak silene se ted micha entertainment a zpravy."
Souhlas a otázka: Je pořad 168 hodin satirickým formátem?? Něco jako Last Week Tonight Johna Olivera (vzor Jindřicha Šídla)?

Jeden pamětník na twitteru připomněl, že Dinah Spritzer (NYU v Praze) před léty takhle vyzkoušela více českých politiků.

Nebo projev německého prezidenta Frank-Walter Steinmeiera, který pokračoval v odkazu svého předchůdce Richarda von Weizsäckera, jenž v roce 1985 poprvé označil 8. květen 1945 jako den osvobození Německa "von dem menschenverachtenden System der nationalsozialistischen Gewaltherrschaft." Steinmeier dokonce k němu přidal "den vděčnosti".
Toto osvobození, které podle Steinemeiera přišlo zvenčí, je však třeba podoporovat osvobozením vnitřním - osvobozením od svodů a pokusů nového nacionalismu.

Na Steinemeirovu řeč reagovala poslanecká frakce AfD zaprotokolováním sněmovnho tisku odmítajícího "všeobecnou osvobozovací rétoriku" a žádajícího vládu, aby pod patronací Bundestagu vytvořila pomníky německých obětí světové války a poválečného období.
Steinmeier asi ví, proč své občany k vnitřnímu osvobození vyzývá. Obávám se však, zda to není volání do prázdna.

Řeč Vladimíra Putina 9. května byla stručná. Vyzdvihl význam dne, uctil památku obětí a slíbil, že oslava výročí a vojenská přehlídka se uskuteční někdy později.
Kdo měl zájem, jak proběhly oslavy Dne vítězství 9. května v Rusku, mohl se to dozvědět v rozhovoru Haló novin s ruským velvyslancem Alexandrem Vladimirovičem Zmejevským. Také o akcích Nesmrtelného pluku, který letos nepochodoval po ulicích, ale proběhl online na internetu - včetně hackerských útoků.

Naštěstí pohled historika Jana Rychlíka na květnové povstání a roli sovětské armády, publikovaný v Právu a na Aktuálně.cz může být pro generaci tápající ve znalostech historie Druhé světové války dobrým poučením. Končí slovy: "Vojákům všech národností někdejšího SSSR, kteří se přičinili o porážku Německa a tím umožnili obnovu československého státu, budeme vždy vděčni, avšak politicky z toho pro dnešní Českou republiku nic nevyplývá: politický odkaz osvobození Prahy v roce 1945 totiž již neplatí."

Šéf Primy Marek Singer v rozhovoru pro Deník řekl: "Do roka bychom chtěli mít 1,5 procenta sledovanosti, což je v relaci k ČT24 rozumná ambice." A také: "Nechceme ubírat diváky ČT24, protože vedle veřejnoprávní platformy je tu místo pro komerční zpravodajství."
Podle mého názoru jediná šance, jak se dostat na 1,5 procenta, je právě odlákání části diváků od ČT24 - například v době nekonečných tiskových konferencí parlamentních klubů.