Aktuality Louče
 368 		zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií          © Milan Šmíd
Louč v mezích časových kapacit a finančních možností sleduje
ceskenoviny.cz, denikn.cz, irozhlas.cz, www.idnes.cz, www.lidovky.cz, www.ihned.cz, www.denik.cz, novinky.cz, www.e15.cz, respekt.cz, Echo24.cz, info.cz, voxpot.cz a další zdroje...
O médiích a internetu se nechává informovat z webů
www.mediar.cz, www.mediaguru.cz, www.lupa.cz, www.digizone.cz, www.radiotv.cz, www.mam.cz, www.mediahub.cz, www.parabola.cz, satcentrum.com, www.medialne.sk, www.strategie.sk, www.mediainfo.cz (Newton), včetně odkazů z www.fekar.cz/media.
NA OKRAJ DNÍ 1.-30. 9. 2022... ARCHIV     TÉMATA
26. 9. 2022
titulky novin komentující volby 2012 a 2022 Porovnal jsem titulky novin, které reagovaly na výsledky krajských voleb v roce 2012 s těmi, které komentovaly včerejší výsledky voleb do obecních zastupitelstev. Podle mého názoru se voliči za deset let ve svých postojích příliš nezměnili, jen se přelili od KSČM do SPD a od ČSSD k Babišově hnutí ANO.
Větu: "A je po volbách a všechny velké strany se snaží vytvořit dojem, že v nich víceméně uspěly," kterou jsem napsal po volbách před dvanácti lety, bych mohl použít i dnes.
Pro zajímavost - průměrná volební účast posledních let: 2010 - 48,50%, 2014 - 44,46%, 2018 - 47,34% 2022 - 46,07 %.

Výsledky komentoval Deník N titulkem: "Vítězové a poražení voleb: ANO zaútočilo na Senát, propadla ČSSD. Slavit mohou i populisté" a iRozhlas.cz glosou "11 nejzajímavějších momentů voleb: tři senátoři, úspěch SPD, propad levice a fenomén Birke." Filip Rožánek si všiml Volebních bizárků.
Poučné je také twitterové vlákno Patricka Zandla, který jako zastupitel malého města situaci možná vidí lépe a detailněji, než komentátoři v metropolích.
Zda současné zisky ANO v senátních volbách (sedmnáct postupujících do druhého kola) se budou kapitalizovat, rozhodne druhé kolo tento týden.

Stalo se už pravidlem, že data Českého statistického úřadu na serveru volby.cz redakce pohotově zpracovávají do interaktivních map - například na iDnes.cz nebo v Deníku N (detaily Prahy, Brna, Ostravy) nebo na denik.cz a hn.cz (s detaily osmi měst).

x x x
V průběhu posledního roku ve funkci prezidenta dělá Miloš Zeman vše pro to, aby změnil svoji image zlostného starce v obraz starého moudrého muže, jenž události glosuje s lehkou ironií. Na jeho rozumy však dnes už národ není příliš zvědavý a jeho ironie je - přestože si odpouští útoky na novináře, hlupáky a závistivce - i nadále sebestředná a zlá (Jaroslav Veis ji dokonce nazval Poslední slovo LN 24.9.2022sprostou).
Naposledy ve dvou rozhovorech. V MF Dnes ho 23. září zpovídal Petr Kolář, o dva dny později v Lánech v přímém přenosu na Primě Terezie Tománková.
x x x
Putinova částečná mobilizace, vyhlášená ve středu 21. září se časově téměř kryla s výměnou prominentních zajatců (Viktor Medvedčuk, který prý byl připraven nahradit Zelenského, za obránce Azovstalu a velitele pluku Azov).
Od té doby se média soustřeďují na záběry protestů a problémy s mobilizací, já bych si však přál, aby mi média ukázala - podobně jako to udělal korespondent BBC v Moskvě Steve Rosenberg - také shromáždění na Manežnoj ploščadi na podporu referend vyhlášených na Ruskem okupovaných územích (Doněck, Luhansk, Cherson, Záporoží).
Při sledování jeho záběrů jakož i dalších akcí zachycených v obrazové reportáži RIA Novosti, jsem si vzpomněl na naše První Máje. Stejná lhostejnost a odevzdanost naorganizovaného davu - cca 50 tisíc lidí.
x x x
Také bych očekával v českých médiích více informací o setkání Šanghajské organizace pro spolupráci 16. září v Samarkandu, na níž se Putin setkal s čínským, indickým, tureckým a dalšími prezidenty. Na jedné straně důkaz, že jsou země, které se s Putinem ještě baví, na straně druhé důkaz slábnutí jeho moci, kdy už není primus inter pares, a musí se spokojit s tím, že noty určují jiní.
V závěrečné deklaraci ani slovo o nějaké podpoře či toleranci Putinova ukrajinského dobrodružství. Jen obecné fráze o spolupráci.
x x x
Pohřeb britské královny Alžběty v pondělí 19. září se zřejmě zapíše jako televizní událost roku. V Británii ho sledovalo 28 milionů TV diváků, v USA 11,5 milionů TV diváků, u nás téměř 3 miliony diváků.
V Británii to nebyl žádný rekord (o prvenství zde soutěží fotbalové finále z roku 1966 Anglie vs. SRN s pohřbem pricezny Diany - 32 milionů), nicméně celosvětově by televizní přenos pohřbu královny Alžběty mohl překonat dosavadního rekordmana - zahajovací ceremoniál Letních OH v Atlantě (3,6 miliardy) z roku 1996. Prý až čtyři miliardy diváků. Jsem zvědav, kdo a jak to dokáže spočítat.
x x x
Z médií:
Více než čtvrt století - od roku 1994 - vycházel v týdeníku Reflex komiks Zelený Raul. Tento týden končí. Úsporná opatření?
Když před dvěma lety vznikl server agregující zprávy na netu Flashnews, měl to být kříženec Twitteru, Google News a Spotify. Po dvou letech Flashnews končí. Neuživil se.
Světlana Witowská a Linda Bartošová budou prý od nového roku moderovat rozhovory na Aktuálně.cz.
| nahoru |

10. 9. 2022
Britská královna Alžběta II. zemřela 8. září. Princ Charles se stal králem Karlem III. Jeho včerejší promluvu k národu vysílaly v přímém přenosu obě české zpravodajské televize ČT24 a CNN Prima News. Česká televize přenos umístila na ČT24, v Událostech na ČT1 byly jen citace. Prima vysílala přenos v Prvních zprávách, tj. na Primě i na CNN Prima News.
Z českých prezidentů se s královnou Alžbětou sešel Václav Havel čtyřikrát, Václav Klaus třikrát a Miloš Zeman jednou - v roce 2017.
x x x
Pro Británii to byl svým způsobem historický týden, neboť 6. září královna ještě stihla uvést do funkce britského premiéra Liz Trussovou, která vystřídala Borise Johnsona po jeho demisi, když vnitrostranické hlasování (172 tisíc členů Konzervativní strany, 142 tisíc hlasovalo) jí dalo přednost před Johnsonovým kritikem, bývalým ministrem financí Rishi Sunakem.
x x x
Kéž by Deník N odemkl překlad článku z Financial Times: Tři mýty o globální energetické krizi, aby si ho mohli přečíst také voliči SPD a obdivovatelé Václava Klause.

Protože sleduji i ruské zdroje, se zájmem pozoruji Putinovi snahu dokázat, že plnohodnotnou náhradou za Evropu a Západ bude pro Rusko asijský Východ. Také proto dostává v ruských médiích (a jejich národních filiálkách - viz např. český infokuryr.cz) tak velký prostor jednání Šanghajské organizace pro spolupráci SCO (The Shanghai Cooperation Organisation) nebo nedávné zasedání Východního ekonomického fóra ve Vladivostoku.
Přenos z plenárního zasedání fóra 7. září sice vypadá majestátně, jenomže když se podíváme blíže na jeho účastníky, zjistíme, že Putinovými partnery byli jen šéfové vlád Mongolska, Myanmaru a Arménie. Čínu zastupoval druhořadý politik, předseda Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Li Čan-šu. Z Indie, Vietnamu a Malajsie přišly zdvořilostní videopozdravy.
Ačkoliv se moderátor snažil zapojit do diskuse názory na události na Ukrajině, nikdo kromě Putina se k tématu nevyjádřil. Vše se odehrávalo v rovině neutrální chvály vzájemné hospodářské spolupráce.

Uvidíme, jak dopadne summit Šanghajské organizace pro spolupráci, který se má konat 15.-16. září v Samarkandu. Jak si Putin a Rusko stojí na asijské scéně, uvidíme na obsazení delegací a na přijatých dokumentech. Že by se tady Putin dočkal nějakého výslovného souhlasu s ruskou agresí proti Ukrajině, o tom dost pochybuji. Indie, Čína, dokonce i Kazachstán si udržují od ruského postoje rezervovaný odstup zahalený do obecných frází o míru a stabilitě.

x x x
Při sledování ruské propagandy a výroků ruských politiků o tom, jak Evropa se žene do záhuby a je na pokraji krachu, mi nedá, abych nepřipojil jednu osobní pamětnickou vzpomínku. V roce 1968 redaktor italské televize RAI Demetrio Volcic, který natáčel dokument o studentských hnutích, zorganizoval v Praze rozhovor se dvěma profesory (Hyhlík a Klimeš) a dvěma studenty (Mates a Šmíd). Vše proběhlo bez přípravy a na mě Volcic vybafl otázku: "Co je podle vás lepší, socialismus nebo kapitalismus?" Nikdy jsem neměl rád digitálně zjednodušené odpovědi ano/ne. A tak jsem odpověděl: "kapitalismus a socialismu jsou dva způsoby, jak organizovat společnost. Oba mají své přednosti i nedostatky. Já si však myslím, že socialismus je schopen své nedostatky snadněji a lépe opravovat." (Jak mi Volcic později řekl, moje odpověď se mu hodila a do dokumentu ji zařadil). Je třeba říci, že jsem tomu v roce 1968 skutečně věřil, i když srpen 68 moji víru silně narušil.

Když přišla naftová krize roku 1973 a OPEC odřízl USA a některé západní země od ropy, jejíž cena náhle prudce vzrostla, začaly ve mně - také pod vlivem televizních záběrů ulic bez automobilů, front u benzinových pump a demonstrujících shromáždění - znovu hlodat pochybnosti. Neměl ten Marx přece jen pravdu, že vnitřní rozpory kapitalismu ho přivedou, když ne k záhubě, tak alespoň k úpadku? My jsme byli za vodou, v ropovodu Družba stále tekla ropa, čehož naše propaganda náležitě využívala.
Jak šel čas, moje pochybnosti o slabosti kapitalismu slábly a konečnou ránu z milosti jim dodala návštěva Itálie v roce 1976, kde jsme natáčeli pro Čedok cestopisný dokument, a kde jsem se setkal s prosperující a vzkvétající kapitalistickou společností, která - na rozdíl od nás - v pětileté pauze mého cestování na Západ učinila znatelný pokrok v životní úrovni. Od té doby jsem pochopil, že nikoli socialismus, ale kapitalismus (mám na mysli ten liberální se sociálně tržní ekonomikou) je společenským zřízením, které své nedostatky dokáže lépe opravovat.
Jestliže dnes opakovaně slyším z ruských zdrojů temné předpovědi naší budoucnosti, vždy vzpomenu na léta 1973-4 a na propagandu, které jsem byl kdysi vystaven já, a dnes ji konzumují ruští čtenáři, posluchači a diváci.

x x x
K protivládní demonstraci z minulé soboty 3. září "Česká republika na 1. místě!“ jsem se vyjádřil v samostatném textu Ad marginem.
Sledování těchto událostí, jakož i peripetie soukromého života (oslavy narozenin, úmrtí v rodině, malování bytu) mne zdržely natolik, že stále ještě nemám sepsáno srpnové mediální kalendárium, do něhož patří kromě jiného úmrtí Michalia Gorbačova, demise šéfa ÚZIS Mlejnka, či návštěva německého kancléře Scholze v Praze, ale i hlasování o vyslovení nedůvěry české vládě iniciované opozicí (ANO, SPD), jakož i obvyklé bulvární rituály spojené s úmrtím zpěvačky Hany Zagorové. Snad to dokončím zítra či pozítří.
| nahoru |

CHRONOLOGICKÝ ARCHIV | TEMATICKÝ ARCHIV (do roku 2004)

Copyright © Milan Šmíd

NAVRCHOLU.cz