| Aktuality Louče 383 |
zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií © Milan Šmíd | Louč v mezích časových kapacit a finančních možností sleduje
ceskenoviny.cz, denikn.cz, irozhlas.cz, www.idnes.cz, www.lidovky.cz, www.ihned.cz, www.denik.cz, novinky.cz, www.e15.cz, respekt.cz, Echo24.cz, info.cz, voxpot.cz a další zdroje... O médiích a internetu se nechává informovat z webů www.mediar.cz, www.mediaguru.cz, www.lupa.cz, www.digizone.cz, www.radiotv.cz, www.mam.cz, www.mediahub.cz, www.parabola.cz, satcentrum.com, www.medialne.sk, www.strategie.sk, www.mediainfo.cz (Newton), včetně odkazů z www.fekar.cz/media. |
| NA OKRAJ DNÍ 1.-31. 12. 2023... | ARCHIV TÉMATA |
Světlo na konci tunelu příštího roku 2024 přeje Louč. I nadále se bude snažit také v dalším roce sem tam něco zaznamenat, i když ty záznamy, často opožděné, dnes slouží více autorovi, než čtenářům. Těm doporučuji, aby se pro pohotové informace obraceli na weby uvedené v záhlaví. Louč už je jenom výběrový záznamník událostí pro slábnoucí paměť.
Už delší dobu se snažím dodržovat předsevzetí nevstupovat do debat na sociálních sítích, pokud bych mohl nabídnout jen svůj názor a žádnou informaci s přidanou hodnotou. Naštěstí mám tuhle webovou stránku, takže nemusím na sítích otravovat nikoho, kdo na mé názory není zvědavý. Tolik úvod k dnešním silvestrovským glosám.
K Hlavenkovu hodnocení se připojuji, přičemž bych mírně oslabil adjektivum "inteligentní," pokud se za inteligenci nepokládá povrchost při přejímání informací a vyčuranost při jejich interpretaci, která už dávno opustila upřímnost znepokojeného a nespokojeného občana, ale přeměnila se na nadbíhání nemyslícímu davu se snahou o monetizaci svých aktivit (Vidlák opustil zaměstnání, založil Institut českého venkova).
Proti tomu se silně ohradila Česká konference rektorů, která označila Kobzův příspěvek za "naprosto šokující, překračující hranice slušnosti, morálky, dobrých mravů, ale i hranice lidskosti".
Od Kobzy se distancoval i jeho šéf Okamura. Kobza sice svůj status na síti X smazal, ale je k dispozici jako citace ministra vnitra Rakušana.
Vždy mě překvapuje, jaké názory mají dnes lidé, kteří nám dříve vládli a ovlivňovali chod událostí, když pracovali ve státní správě - Jiří Kobza jako diplomat, Ivan David jako ministr zdravotnictví, Petr Hájek jako šéf prezidentského tiskového úřadu, Stanislav Novotný jako policejní prezident a to nemluvím o chartistech, kteří se dnes paktují s komunisty (například Jan Schneider nebo Lenka Procházková).
Až dodatečně jsem zjistil, že Prima vysílala na Štědrý den Spielbergův remake filmu West Side Story. Podíval jsem se dodatečně na O2TV, ale nedokoukal. Filmařsky je to možná lepší verze než ta z roku 1961, jenomže současné herecké obsazení jsem nějak nemohl přenést přes srdce.
Rozhovor dává nahlédnout do televizního zákulisí. Fridrich zde kromě jiného říká, že je snazší sehnat špičkového kardiochirurga než kvalitního televizního autora. Asi má pravdu, já si však myslím, že tu chybějí nejen autoři (a možná dramaturgové, kteří jsou ochotni riskovat), ale také autorské kolektivy, jejichž kolektivní práce je dnes ve světě základem televizní seriálové tvorby. Když se takový kolektiv povede, jako u nováckého seriálu Comeback, vznikne trvalka, která se dá i po letech dobře reprízovat. Jenomže pro ČT dnes píšou většinou jen zavedení sólisté.
Docela jsem se pobavil, když v článku "Dlouhá cesta k vystřízlivění z utopie" k padesátému výročí publikace Souostroví Gulag Alexandra Solženicyna redaktoři Respektu popsali přiložený obrázek slovy: "Tiskařské štočky (sic!) s azbukou pařížského nakladatelství YMCA-Press, jimiž bylo vysázeno Souostroví Gulag."
Vím, je to těžké představit si, jak se kdysi sázely a tiskly noviny a knihy. Jenomže od toho dnes máme Google a Wikipedii, aby se dalo zjistit, že na obrázku nejsou žádné "štočky," ale sazečské písmovky/kasy s písmem pro ruční sazbu, ze které se ani před padesáti lety knihy netiskly, neboť existovala sazba strojová.
Z uvedených písmovek byly zřejmě ručně sázeny jen titulky a mezititulky, které se do strojové sazby vkládaly při závěrečném zlomu stránek. Dnes na to máme DTP. Vím, že dnes už to nikoho nezajímá, ale jako vyučený sazeč s výučním listem z roku 1961 jsem se musel ozvat.
Včerejší tragická událost na Filosofické fakultě se stala událostí číslo jedna českých médií, neboť střelba osamělého střelce s více než tuctem obětí je něčím, co jsme nezažili nejen u nás, ale - nepočítáme-li teroristické útoky - také v Evropě.
Na sociálních sítích jsem našel jednu rozumnou výzvu: "Nebuď jako politici a aktivisti a nezneužívej tragédie k politickému skórování.." Touto radou se evidentně neřídil reprezentant alternativní scény Vidlák, který okamžitě na Facebooku reagoval 
ironickou poznámkou "Tak teď už patříme na Západ se vším všudy..." za potlesku dezinformační scény. Ale pak si uvědomil, že asi šlápl vedle, a proto celý status včetně komentářů smazal a nahradil ho úvahou smířlivého rozumbrady.
Střelba na FFUK se bleskově rozlétla do světových médií. Jak funguje globalizace, jsem zažil na vlastní kůži, když moje známá ze San Francisca mně včera odpoledne mailovala, zda jsem v pořádku, netušíc, že jsem už řadu let v penzi a mojí fakultou nebyla FFUK ale FSV UK.
Osobně se obávám reakce některých lidí a odpovědných činitelů, kteří nás budou chtít alibisticky obklíčit bezpečnostními rámy. V tomto ohledu plně souhlasím s názorem Otakara Foltýna v UK na ČT24: "Takto izolovaný útok nemůže omezit náš svobodný život."
Znovu se projevily stíny i světla sociálních sítí. Stínem se ukázaly být na první pohled uvěřitelné fejky (údajný účet střelce na Telegramu), kterými se zabývala jako nepotvrzenou informací i ČTK a ČT24. Světlem jsou informace od lidí znalých dané věci (status Ondřeje Soukupa), kterým sociální sítě rovněž slouží jako distribuční platforma. Bohužel tito jsou méně vidět, protože jsou pro média a klikbajtové titulky méně zajímaví.
Výměna byla a je dramatická. Nový šéf televize okamžitě vypnul kanál a web TVP info (účet tvp.info na Twitteru/X v rukou dosavadních zaměstnanců ještě funguje), jeden den nebyly večer vysílány zprávy Wiadomości, které se přejmenovaly na "19:30" s novými moderátory.
To vše provázeno situacemi, které v obráceném gardu připomínaly naši známou televizní krizi před 23 lety - hádání o kanceláře a studia, policejní asistence, poslanci PIS bivakující v budově TVP, improvizovaná výroba v náhradních kapacitách apod.
Událost jsem komentoval na Twitteru/X takto:
Jak vidno, všechny tři televize se držely principu formální vyváženosti, když proti sobě postavily představitele vlády a opozice. ČT se tentokráte - alespoň v druhé polovině OVM - vyhnula stereotypu, který už začíná nudit, když se jako na orloji pohybují stále stejné figurky.
Mne však zaujalo, jak se jednotlivé televize staví k populismu. U České televize je to jasné - populisté se dostávají ke slovu v ČT jen při plnění povinností vyváženosti v rámci plnění úkolů veřejné služby a kromě toho, příliš se do ČT nehrnou.
Překvapila mě však Nova v nedělním večerním zpravodajství TN, v němž souboji Fiala-Babiš věnovala téměř deset minut, přičemž při citaci Babišových výpadů vždy citovala Fialovu repliku tak, že to pro Babiše nedopadlo vždy dobře. Experti dotázaní Novou na vyznění debaty dělili svůj názor spíše 50/50. Kromě toho zde padl výrok, že Babiš to s Fialovou Nutellou přehání, neboť opakovaný vtip už není vtipem.
Vyložil jsem si to tak, že Nova se snaží o jakýsi střed mezi dvěma póly - seriózní, víceméně provládní Českou televizí a bulvárně populistickou Primou, která Okamurovy demagogie a Zemanovy předpověditelné bláboly nechává bez následného komentáře. Například večerní informaci o debatách v Partii Prima omezila především na citace útoků Schillerové, Okamury a Zemana proti vládu, ministr Zeman se dostal ke slovu, jen když přiznal, že "možná jsme neuměli věci dobře vysvětlovat a podávat."
Stále přemýšlím, zda redakční politika CNN Prima News při zvaní exotů do studia je vedena jen snahou o bulvární sledovanost, tak důležitou pro komerční média. Nebo zda do rozhodování editorů nezasahují dlouhé prsty majitele Ivana Zacha, jak se už jednou v roce 2016 proláklo ze záznamu redakční porady se šéfkou zpravodajství Jitkou Obzinovou a zástupcem majitele Lubošem Jetmarem.
Nejhorší je, že k tomu přispívá svým podílem nejen demagogie opozičních stran, ale i nekvalitní práce médií, které nedokážou v přímém přenosu jejich demagogii korigovat.
Příklad Schillerová: vláda bude snižovat penze, skutečnost: penze se budou zvyšovat, jenom tempo zvyšování se sníží.
Média často k podobným dezinterpretacím a ke strašení veřejnosti přispívají. Příklad? Nedávné zvýšení regulované ceny elektřiny se objevilo skoro ve všech titulcích se zvýrazněním hrozivých 70 procent - například v titulku Echo24 nebo tady na CNN Prima News - aniž by se lidem vysvětlilo, že ta regulovaná část tvoří jen zlomek ceny za kWh, přičemž v těch sedmdesáti procentech je obsažen padesátník za obnovitelné zdroje, který jsme už dříve platili, a teď už ho vláda nechce sponzorovat, jak to dělala za covidu od loňského července.
Bohužel ten vidlákův zdravý selský rozum, který čas od času oprávněně reaguje na zanedbávání některých témat našeho života ve veřejném prostoru, vychází ze zjednodušené a často účelově deformované mediální reality, není schopen kritické reflexe, takže umí sice pojmenovávat, co je podle něj všechno špatně, a kdo za to údajně (podle jeho předem narýsovaného názoru) může, ale jinak je jeho vnímání problémů světa a jejich možných řešení zcela mimo realitu tohoto světa. Je proto dezinformátorem? Nevím. Že mu publicita a sláva stoupla až příliš do hlavy, svědčí fakt, že opustil zaměstnání a stal se svého druhu youtuberem na plný úvazek.
Lenka Zlámalová po deseti letech opouští Echo Media Dalibora Balšínka.
Nový šéfredaktorem Reflexu se stává Martin Bartkovský, který opustil FSV UK před osmi lety. Mládí vpřed!
V závěru jsem připustil, že některé aktivity veřejnoprávních institucí na online trhu a platformách v internetovém prostoru, jakož i při tvorbě televizních pořadů, by se mohly stát neférovou konkurencí soukromým provozovatelům a proto by bylo dobré úkoly veřejné služby ještě lépe a konkrétněji specifikovat.
Zřejmě tak uvažuji nejen já, ale i hlavy pomazané, takže v pátek 8. prosince uspořádalo Ministerstvo kultury v Národním technickém muzeu odborný seminář o komplementární roli médií veřejné služby v existujícím duálním systému. Podle toho, co jsem se o průběhu semináře dozvěděl, šlo vlastně o reprízu tiskové konference komerčních médií ze 17. října, která proti ministerské novele zvyšující poplatky tvrdě vystartovala. Opět stejné argumenty a minimální empatie a téměř žádné pochopení, že média veřejné služby potřebujeme nejen pro demokracii, ale také pro kulturu a vzdělávání národa. Pouze jen zájmy, tvrdé obchodní zájmy.