Exministr Ministr Kalousek se nechal slyšet: "Českých ovocnářů je mi upřímně líto. Opravdu se s nimi ale máme finančně podílet na jejich ztrátě? (...) Kapitalizace zisků a socializace ztrát je mix, který se mi nelíbí."

Hlídač státu Michal Bláha dodává: "Máme v ČR spoustu průmyslu závislého na počasí a není příliš mnoho důvodů, proč některé podporovat z veřejných prostředků a některé ne (...) dosavadní špatný princip socializace ztrát a kapitalizace zisků je možné nastavit jinak (překlenovací půjčky namísto dotací, motivace ke změně pěstovaných plodin, podpora preventivních opatření)."

Jenomže tato společnost se ani po třech desetiletích kapitalismu neodnaučila být nároková. Nepřivedla lidi k osobní odpovědnosti a schopnosti nést rizika, která k životu a k podnikání nerozlučně patří. Všeobecně se pokládá za normální a správné dávat státu co nejméně, ale chtít od něj co nejvíce.

Ten se už řadu let pohybuje v mínusu (vloni 23 miliard Kč) a tento mínus bude s demografickým vývojem narůstat, pokud se něco neudělá s prvním pilířem, tj. sníží se růstová procenta a přizpůsobí věk odchodu do důchodu demografickým datům.

Postoj ANO k návrhům vlády mi připomíná komunistická hesla ze třicátých let "ani muže ze závodu, ani haléř ze mzdy." V našem případě "žádné zvyšování hranice odchodu do důchodu, žádné snižování penzí".

Když se ale podíváme blíže, o co vlastně jde, tak zjistíme, že o postupném zvyšování věku pro odchod do důchodu se rozhodlo už v roce 1996, že limit 65 let byl stanoven v roce 2016, a že potrvá ještě šest let, než se této hranice dosáhne. Letos jsme na hranici 64 let.

Kromě toho není pravda, že od roku 2026 se budou důchody snižovat. Naopak, i nadále porostou, jenomže ten stále relativně významný růst - jak uvedl včera Vladimír Bezděk v ČT 24: "bude snížen zhruba o nějakých 150-180 korun ročně dle tohohle návrhu."

Z tohoto pohledu se navrhovaná důchodová reforma, přesněji řečeno parametrické změny penzijního systému, vlastně vůbec nedotkne voličů, kteří budou volit v příštím roce, a kterým se ANO podbízí. (Viz Vladimír Bezděk ve včerejší debatě na ČT 24, z níž Aleš Juchelka nevyšel příliš jako vítěz.)

Hlavním cílem Andreje Babiše a hnutí ANO je nasadit před volbami psí hlavu současné vládě a obhájit svůj bojkot nereálnými návrhy na zapojení druhého pilíře.
Ekonom Petr Janský, člen NERV, v debatě na CNN Prima News 28. března k tomu řekl: "pojďme se o něm bavit, ale pojďme se bavit o něm potom, co upravíme, zlepšíme, schválíme ten současný první a třetí pilíř," protože nějaké rychlé zavedení funkčního a bezpečného penzijního fondu je v současné politické situaci do voleb podle něj "málo pravděpodobné."

| nahoru |

17. 4. 2024

Válka mezi Íránem a Izraelem vstoupila z „proxy fáze“ do „fáze přímé konfrontace.“ Začal to izraelský útok, který 1. dubna srovnal se zemí íránskou ambasádu v Damašku včetně zde přítomných íránských plánovačů proxy útoků na stát Izrael (Hamás, Hizballáh, Hútíové).

V noci ze soboty 13. dubna na neděli 14. dubna Írán podnikl odvetný útok, když proti Izraeli vypustil více než tři stovky střel, z toho 170-185 dronů, 30 raket s plochou dráhou letu a 110-120 balistických střel. Izrael čelil útoku společně s USA, Velkou Británií a Francií, ale také s Jordánskem. Jejich protivzdušná obrana dokázala 99 procent střel zneškodnit, většinu ještě mimo území Izraele.
Irena Kalhousová to komentovala na síti X/Twitter: „Hamásu se tak zjevně nepodařilo rozbít již dlouho formující se koalici sunnitských zemí na BV s Izraelem (…) To je strategicky významný posun, který vysílá jasnou zprávu…“

x x x

Blízkovýchodní specialista Marek Čejka z MUNI v Lidových novinách uvedl, že „Celá odvetná vojenská akce tak měla nakonec spíš charakter obřího a hrozivého, ale v konečném důsledku vcelku neškodného, demonstrativního ohňostroje.“
Tento „neškodný ohňostroj“ stál Izrael 4-5 miliard šekelů (31 miliard korun), zatímco náklady íránského útoku tvořily jen menší část této částky, i když to také nebylo levné. Podle deníku The Guardian jedna balistická střela Írán stojí asi 2,5 milionu Kč.

Že ten „neškodný ohňostroj“ nemusí být tak zcela neškodný, o tom debatovali Ondřej Houska s Michael Půrem v jejich pravidelném podcastu Bruselský diktát, v němž Půr vyslovil obavu nejen z „šílenejch ajatoláhů,“ ale také z „šílence“ Benjamina Netanjahua jednajícího „zjevně v rámci zachování svého politického i jinýho života.“

x x x

V uvedeném podcastu se probírala také návštěva premiéra Petra Fialy v Bílém domě 15. dubna, která proběhla tak jak měla a jak ji poradci připravili. Joe Biden Petra Fialu zdvořile a srdečně přivítal a přečetl to, co měl na papíře (na záznamu ČT24 v 1:41.11). Petr Fiala mu v plynné angličtině bez papíru odpovídal.

Nemyslím si, že to byl Petr Fiala, jemuž magazin American Purpose s předsedou redakční rady Francisem Fukuyamou zveřejnil komentář o Ukrajině, komu se podařilo přesvědčit republikánského předsedu Sněmovny reprezentantů Mika Johnsona, aby dal hlasovat o vojenské pomoci Ukrajině a taky Izraeli a indo-pacifickému regionu. Hlasovat se má ještě tento týden.

Jak mám rád a vážím si Michala Kubala, myslím, že to ve speciálu ČT24 s možností vlivu Fialy na americkou politiku trochu přeháněl, až jeho výroky o mimořádnosti návštěvy museli krotit pozvaní hosté.

x x x

V placené části Půrova/Houskova podcastu věnované volbám do europarlamentu na otázku, kdo zatím v kampani před volbami do Evropského parlamentu vyniká, oba přítomní odpověděli: Je to Kateřina Konečná (KSČM), která „politicky poráží konkurenci o parník.“
Připomeňme si, že europoslanci se volí v jednom jediném volebním obvodu, který představuje celá Česká republika. A když je volební účast nízká – jako v roce 2019, kdy volilo necelých dva a půl z osmi miliónů voličů, tedy 28,72 %, pak pro zvolení takových exotů, jakým je například Ivan David za SPD, stačilo pouhých 33 055 hlasů.
Máme se na co těšit. Stačí sledovat "eurodebaty" na Primě a na České televizi.

x x x

Miloše Čermáka jsem zaregistroval na obrazovce ČT a v týdeníku Reflex už v 90. letech jako osvětáře počítačového věku. Později také osobně, když na schůzi katedry tu přinesl první flashdisk, jindy zase první iPad, nebo když nadšeně propagoval Twitter.
Už řadu let se spolu nesetkáváme, ale sledovat jeho evangelizaci umělé inteligence AI se vyplatí. Naposledy na jeho blogu jednoprocento.cz, na němž pravidelně informuje o bouřlivém vývoji a konkurenčním boji v oblasti AI.

x x x

A když už jsme u té osvěty. Za vyslechnutí stojí také nedávný blog Dobrovský/Šídlo o sociálních sítích k 20. výročí Facebooku s Josefem Šlerkou. S názorem, že sociální sítě se z komunikačního nástroje postupně přeměnily v algoritmizované médium, které nás – pokud mu to dovolíme – manipuluje ve vlastním zájmu, plně souhlasím.

x x x

Křest knihy „Spiknutí“ autorů z redakce Parlamentních listů Luboše Procházky a Radima Panenky svedl do arcibiskupského paláce – jak dokumentuje fotogalerie Respektu - vedle exprezidenta Miloše Zemana (o jehož zdravotním kolapsu z podzimu 2021 kniha pojednává) pozoruhodnou společnost.
Kromě žehnajícího kardinála Dominika Duky bývalí členové hradního týmu (kancléř Mynář, omilostněný Miloš Balák), celebrity alternativní mediální scény (Jana Bobošíková, Jana Volfová, Jiří Paroubek, Jaroslav Foldyna, Kateřina Konečná, Štěpán Kotrba, Petr Žantovský) a nechyběla ani Jiřina Bohdalová.
(DODATEK 29.4.: Z reportáže Ivany Svobodové v Respektu jsem se dozvěděl, že v arcibiskupském paláci nechyběla ani paní, která pracovala řadu let v podatelně Bílého domu, aby se po návratu domů prezentovala jako "sekretářka pěti amerických prezidentů" - Eliška Hašková Coolidge.)

x x x

Popis toho, jak si youtuber Jan Špaček udělal legraci z debaty s ministrem vnitra Rakušanem při jeho návštěvě 4. března ve Vyškově, a jak tady zinscenoval vystoupení polepšeného seniora Roberta (některými komentátory na sítích připisované režisérům Rakušanových debat "Bez cenzury"), lze zhlédnout od 23. března na YouTube.

| nahoru |

8. 4. 2024

V druhém kole prezidentských voleb na Slovensku zvítězil Peter Pellegrini (53,12 %) nad Ivanem Korčokem (46,87 %) vyšším rozdílem, než se očekávalo, což nahrálo argumentům pochybovačů o serióznosti výzkumů veřejného mínění a volebních preferencí.

Jenomže sebeserióznější průzkum jen těžko zjistí reakce nevoličů, kteří přece jen přijdou volit a rozhodují se na poslední chvíli. Právě tito nevoliči/voliči, o jejichž přítomnosti svědčí nadprůměrná volební účast druhého kola 61,14 % (první kolo 51.91 %) pomohli do křesla Pellegrinimu, podobně jako čeští nevoliči/voliči v druhém kole prezidentských voleb 2018 (1. kolo 61,92 %, 2. kolo 66,60 %) potopili Jiřího Drahoše a dopřáli Miloš Zemanovi druhý prezidentský termín.

Komentování slovenských výsledků se neobešlo bez hysterických reakcí na obou stranách, umocněných některými titulky v médiích. Mám na mysli jak výroky některých českých poslanců, tak reakce vítězné strany.
Z vystoupení premiéra Fica, odkazujícího na zahraniční centrály, které prý financovaly a organizovaly kandidaturu Ivana Korčoka, na mne opět, jako před půl rokem "dýchl fašismus."

x x x

Zadržení teroristé z krasnogorského masakru si v ruské televizi po několika dnech vzpomněli, že dostali instrukce, aby se ukryli na Ukrajině.
Pohled na ty zbědované lidské trosky mi tak trochu připomněl svědectví van der Lubbeho při procesu, který následoval po požáru Říšského sněmu v Německu v roce 1933. A kdyby nebyli tak zbědovaní, tak možná i Rudolfa Slánského v roce 1952.

x x x

Kandidátky pro volby do Evropského parlamentu (7.-8. června) podány. Začíná představování kandidátů. Někdo se představí sám, jiní uspořádají tiskovou konferenci, která před kameru přivede hned několik "bývalých" - exhejtmana Michala Haška, exšéfu baletu ND Petra Zusku, exkapitána z Nagana Vladimíra Růžičku. Kam ten Rajchl na ty lidi chodí?

Některá setkání na kandidátkách jsou skutečně pozoruhodná - komunistka Kateřina Konečná a tržní komsomolec Petr Mach. Jan Vávra to v rozhlase pojmenoval: "Krajní levice a pravice se potkaly."

x x x

Výše uvedené názorové proměny životaběhů některých osob a osobností mne stále překvapují. Stalo se to i u osudu někdejšího disidenta Jaroslava Bašty, který dnes zemřel ve věku 75 let. Nikdy nepochopím, co ho přivedlo do Okamurovy SPD, v níž završil svoji politickou kariéru trapným vystoupením v prezidentské superdebatě.

x x x

Za 2500 Kč se mohl kdokoli zúčastnit sobotních oslav sedmého výročí existence internetové televize XTV v pražském Top Hotelu na Chodovci. Pozvánka slibovala "plno osobností a zajímavých hostů" a své sliby devíti stům přítomných splnila.

Sešli se tam dva exprezidenti, Miloš Zeman krátce po propuštění z nemocnice. Veteráni sociálních sítí z fotek galerie Blesku usoudili, že profesor Klaus se tady příliš nepohodl s Andrejem Babišem. Nechyběla ani Helenka Vondráčková.

x x x

Čistě náhodou jsem zjistil, že jeden z webů, který byl označen za konspirační, Outsider Media končí. Stanislav Bláha před několika dny svým čtenářům oznámil, že po šestnácti letech ze zdravotních důvodů přestává web provozovat, ale zároveň nabízí:

"Pokud by někdo z Vás měl zájem web převzít a provozovat dál, ozvěte se mi na redakční web st.blaha@gmail.com, existuje několik praktických možností, jak to udělat. Pokud se sejde více zájemců, budu samozřejmě preferovat ty spřízněnější a štědřejší duše."

Vzhledem k tomu, že outsidermedia.cz navštěvuje denně tisíc čtenářů, není to špatná nabídka. Ovšem jen pro toho, kdo bude "spřízněný."

| nahoru |

3. 4. 2024

Jestliže letos chyběly v mainstreamových médiích tradiční aprílové žerty, bylo to možná tím, že apríl 1. dubna připadl na Velikonoční pondělí a noviny nevyšly. Nelze však vyloučit, že sezóna zábavných aprílů v médiích ve věku fake news a dezinformací pomalu končí.

Dobře to vystihl Pavel Kasík na Seznam zprávy, když napsal: "V situaci, kdy důvěra v média klesá, polarizace stoupá a nesmysly se šíří celý rok, už apríl trochu hapruje (...) může napáchat škody a dále snížit důvěryhodnost novinářů."
A tak se aprílovému tématu letos věnoval jen bulvár Aha! a Blesk, navíc jen historickým výčtem aprílů jiných institucí.
Také já jsem zalistoval v archivu Louče, která zaznamenala některé aprílové žerty z let 2007, 2011, 2012, 2014 a 2017

x x x

Aby ten apríl někoho nachytal, měl by být pravděpodobný. Myslím, že se to letos povedlo Honzovi Potůčkovi, který na webové stránce televizniweb.cz informoval, že televize Prima kupuje TV Barrandov a udělá z ní program pro seniory a na programech Prima Senior 1 (TV Barrandov), Prima Senior 2 (Kino Barrandov) a Prima Senior 3 (Barrandov Krimi) bude vysílat osvědčené filmy a seriály z produkce předlistopadové Československé televize.

x x x

Nový volný televizní program Warner TV, který začal vysílat včera, není aprílovým žertem. Americká firma Warner Bros. Discovery a její evropská filiálka HBO Europe s.r.o. zde bude recyklovat starší programové zásoby s cílem dosáhnout do roka jednoprocentní podíl na televizním trhu. Alespoň tak praví informace na lupa.cz.
Warner TV se včera večer uvedl dvěma filmovými hity - 2001:Vesmírná Odyssea (1968) a nesestříhanou verzí sci-fi trháku Blade Runner (1982/2007). Jeho laciný dabing jako by mě vrátil do videopůjčoven kazet VHS v devadesátkách.

x x x

Na Slovensku tento týden volí prezidenta, když do druhého kola postoupili očekávaní kandidáti předseda parlamentu Peter Pellegrini a diplomat Ivan Korčok s neočekávaným výsledkem: Korčok 42,51 %, Pellegrini 37,02 %.
Včerejší průzkum agentury FOCUS oznámil volební preference v obráceném poměru: Pellegrini 50,8 %, Korčok 49,2 %. Závěrečný televizní duel se odehrál v televizi Markíza, ve formě podcastu dostupný zde.

Komentáře tvrdí, že rozhodnou hlasy, které volily Harabína a také hlasy maďarské menšiny. Když předseda Maďarské aliance Krisztián Forró podpořil Pellegriniho, hungarista a politik Rudolf Chmel to okomentoval slovy: "Nevedel som, že je to také ľahké, najmä však lacné, kúpiť si hrdého maďarského voliča na rínku, že tak rýchlo a pod cenu dokáže vymeniť život v demokracii za 30 strieborných!"

x x x

Ve světě stále žádné světlo na konci tunelu. Jako by nestačily katastrofy, které člověk neovlivní, viz dnešní zemětřesení na Tchaj-wanu nebo nedávno zřícený most v Baltimoru - abych jmenoval globální mediální hity těchto dnů.

V Gaze 1. dubna v noci zahynulo sedm příslušníků humanitární organizace organizace World Central Kitchen (WCK) při ostřelování izraelskou armádnou. Prý omylem.
Raketový útok na schůzku iránských generálů v Damašku je další eskalací konfliktu na Blízkém Východě. Jaká bude íránská odpověď??

Na Ukrajině pokračuje vzájemné ničení civilních infrastruktur - Rusové cílí na energetiku, Ukrajinci na rafinerie. Protiletecké obrany nestíhají, nějaká ta raketa či dron vždycky proniknou. Ruská armáda v Doněcku mírně postupuje, válečná nálada na Ukrajině klesá.
Často si teď připomínám jednu analýzu konfliktu na Ukrajině, kterou jsem před rokem přeložil a umístil do čtenářského deníčku, a která končí předpovědí: nebude vítězů, jen poražených.

x x x

Tento týden jsem dostal nové číslo Mediažurnálu, takže mi už nic nebrání zveřejnit své ohlédnutí za třiceti lety nováckého zpravodajství.

| nahoru |

---

| starší aktuality | novější aktuality |

---

CHRONOLOGICKÝ ARCHIV | TEMATICKÝ ARCHIV (do roku 2004)

Copyright © Milan Šmíd