Aktuality Louče
342
zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií          © Milan Šmíd
Louč sbírá informace z webů http://www.ceskenoviny.cz, www.idnes.cz, www.lidovky.cz, www.ihned.cz, www.denik.cz, irozhlas.cz, Echo24.cz, www.e15.cz, novinky.cz, a další zdroje...
O médiích a internetu se nechává informovat z webů www.mediar.cz, www.mediaguru.cz, www.ceskamedia.cz, www.digizone.cz, www.lupa.cz, duspiva.blogspot.com, www.mediainfo.cz (Newton), www.radiotv.cz, www.mam.cz, www.istrategie.cz, marketingsales.cz, www.mediahub.cz, www.parabola.cz, www.medialne.sk, www.strategie.sk, včetně odkazů z www.fekar.cz/media.
Britská média sleduje přes www.guardian.co.uk/media, německá média přes www.djw.de, data o francouzských médiích čerpá z www.strategies.fr, informace o evropské žurnalistice získává z www.ejc.nl, nebo z EJO - European Journalism Observatory, etické kodexy hledá přes ethicnet.uta.fi a nejrůznější audiovizuální statistiky na European Audiovisual Observatory

NA OKRAJ DNÍ 1.-31. 7. 2020... ARCHIV     TÉMATA
29. 7. 2020
Média - alespoň ta sociální - neznají okurkovou sezónu. Na prvním místě je samozřejmě Covid-19 a reakce vlády na zhoršenou situaci v komunitním šíření.
x x x
V médiích stále pokračuje debata o interview s děkanem Filosofické fakulty UK Michalem Pullmanem ze 14. července v týdeníku Echo 24, na který reagoval dopisem Michal Klíma.
Vzpomněl jsem si na podobnou debatu, která vznikla po vydání knihy Konec experimentu v roce 2011. Hlavní příspěvky jsem shrnul na webu bloguje.cz, který však zanikl, a proto jsem ji vytáhl z archivu a umístil do zvláštní přílohy.
x x x
Vyšlo druhé číslo Mediažurnálu reagující na aktuální situaci v českých médiích. Získal jsem ho v předstihu a dříve, než se objeví na webu Syndikátu novinářů, nabízím na Louči vlastní odkaz.
x x x
Dopis o spravedlnosti a otevřené debatě - dokument reagující na současnou úroveň veřejné diskuse, který 7. července zveřejnil Magazin Harper´s, podepsalo 150 předních západních autorů a myslitelů, mj. JK Rowlingová, Salman Rushdie, Martin Amis, Francis Fukuyama, Malcolm Gladwell, Garry Kasparov, tedy lidé nejrůznějších názorů a politického zaměření.
V jednom se však shodli: "Antiliberální proudy získávají na síle po celém světě a mají mocného spojence v Donaldu Trumpovi, který představuje opravdovou hrozbu demokracii. Ale odpor vůči těmto jevům se nesmí změnit v nový druh dogmatismu a donucování."

Dopis přeložil do češtiny a na Facebook umístil Michael Žantovský. Kdo nemá Facebook, může překlad najít zde.

x x x
Kronika koronaviru: Od minulého týdne prudce vzrostl počet nakažených Covidem 19, na což vláda reagovala plošným opatřením o rouškách na hromadných akcích, a také vytvořením semaforu ukazjícího stupně pohotovosti v jednotlivých regionech.

| nahoru |

21. 7. 2020
Když se dnes po páté hodině ranní sešli šéfové vlád EU, kteří 17.-21. července jednali na mimořádném summitu v Bruselu o opatřeních, jak reagovat na hospodářskou krizi způsobenou novým koronavirem, bylo to už víceméně formální zasedání, které odkleplo výsledek dlouhých zákulisních bilaterálních i multilaterálních rozhovorů promítnutý do textu závěrečného dokumentu, jenž v sedmiletém rozpočtovém horizontu povoluje Komisi zadlužit se do výše 750 milionů euro pro vytvoření fondů čelících následkům krize Covid-19.

Dohody prý bylo údajně dosaženo v 5:15, ČTK svoji první informaci datovala 5:13, předseda Evropské rady Charles Michel, který fungoval jako prostředník a moderátor jednání, na svůj Twitter umístil sdělení "Deal!" v 5:31.
Jsem zvědav, zda někdo - podobně jako nedávno u železniční nehody - porovná pohotovost českých zpravodajských kanálů při informování o této události.

Premiér Andrej Babiš na následné tiskovce vyslovil spokojenost s výsledkem summitu, protože se mu podařilo prosadit pro Česko dvě výjimky (jaké? lze zjistit pomocí Ctrl-F "Czech" v uvedeném dokumentu).

x x x
Všechny závěrečné tiskovky, včetně té Michelovy (We did it!, přepis zde) jsou k mání na této adrese: newsroom.consilium.europa.eu

Za pozornost stojí společná tiskovka Maďarska a Polska, zemí, které úzce spolupracovaly při vyjednávání s Komisí. Viktor Orbán zde pochválil Polsko za to, že se postavilo do čela véčtyřky, a ocenil výsledky, kterých se podařilo dosáhnout; Polsku se prý podařilo vydobýt nejvíce peněz z fondů.
Maďarům Orbán sdělil, že se mu podařilo naplnit původní požadavky z 80ti procent.
Také polský premiér vyslovil uspokojení nad dosaženou dohodou, pochválil se za získané peníze a odstranění bezprostřední vazby "právní stát-dotace."
Nicméně věta "The European Council underlines the importance of the respect of the rule of law" v dokumentu zůstala, dokonce dvakrát, po druhé doplněna textem: "Based on this background, a regime of conditionality to protect the budget and Next Generation EU will be introduced."

x x x
Také v českých médiích se mluvilo o rozhovoru Donalda Trumpa pro nedělní dopolední pořad "Fox News Sunday", který s ním 19. července vedl moderátor Chris Wallace (přepis zde). Wallace zde několikrát nepříjemně konfrontoval Trumpovy výroky s reálnými fakty, za což si vysloužil pochvalu i od liberálních médií.
Nicméně komentátorka listu Washington Post Margaret Sullivanová označila rozhovor za fíkový list, který má překrýt jinak politicky zaujatou protrumpskou žurnalistiku celé stanice Fox News.

K tomu osobní poznámka. Někteří čeští moderátoři by si mohli vzít Wallace za vzor při vedení rozhovorů, jejichž účelem je dodat čtenáři, posluchači, divákovi informaci o tom, jak se věci mají, bez emocí a osobního zaujetí, při nichž se moderátor nesnaží prosadit vlastní vidění světa, a ozve se jen v případě, když fakta nesedí, aniž by tlačil dotazovaného do kouta.
Přiznám se, že přicházím na chuť moderování Terezie Tománkové na Primě, která si navíc tuto neděli pozvala hosty, kteří měli co říci (Petříček, Vondra, koronavirus, Brusel, česko-ruské vztahy).

x x x
I když nechci malovat čerta na zeď, některé násilné události minulého víkendu mě znepokojují. Mám na mysli například sobotní večer v Portlandu, kde demonstrující založili oheň na policejní stanici a blokovali soud a věznici (čehož využil Trump ve výše uvedeném rozhovoru).
A také útok na policisty ve Frankfurtu, kteří přijeli v noci uklidňovat rvačku na open-air-party (dle MF Dnes technopárty??, některé zdroje uvádějí "coronavirus party"?), aby pak museli ustupovat před sprškou lahví davu, který se sjednotil proti policii.
V Portlandu byl roznětkou zásah federálních sil poslaných Trumpem do Oregonu, proti kterému protestovala i zdejší guvernérka.
Ve Frankfurtu - podobně jako nedávno ve Stuttgartu - iniciativu převzaly kriminální živly, často s migračním pozadím. (Bild: "Polizeipresident Bereswill über die 39 Festgenommen: „Es handelt sich um Personen, die überwiegend 17 bis 23 Jahre alt sind. Sie haben überwiegend Migrationshintergrund – Syrien, Afghanistan, Türkei, aber auch Spanien und Marokko.“)

Čím více takových kraválů ovládne veřejný prostor, tím větší bude touha po silné ruce, která udělá pořádek. Třicátá léta varují.

| nahoru |

15. 7. 2020
Včerejší srážka osobního vlaku CityElefant, který kolem půl desáté večer narazil do stojícího nákladního poštovního vlaku, je dnes událostí číslo jedna v českých médiích.

televize o nehodě u Českého BroduJiž třetí nehoda na českých železnicích v krátké době (7.7. Pernink čelní srážka, 2 mrtví, 10.7. Běchovice boční srážka, bez obětí, 14.7. Český Brod, strojvůdce zahynul) vyvolala také debatu na téma, kdo a jak byl při reportování této události pohotovější.

Co čert nechtěl, téma "zabezpečení na železnicích" se stalo večer před nehodou otvírákem zpravodajské relace ČT Události a ministr dopravy a průmyslu Karel Havlíček byl v době nehody hostem pořadu 90 minut ČT24 na téma "Bezpečná železnice pro 21. století."

Jak si vážím práce a názorů Michala Kubala, kterého považuji za špičku televizní žurnalistiky, tak mne zamrzel jeho komentář k fotografii dvou obrazovek ČT24 a CNN Prima News (ČT24 - nehoda, CNN Prima News - převzatý pořad CNN), když k nim napsal: "@CT24zive zůstává jedinou zpravodajskou televizí v zemi."

Vadí mi zde slovo "jedinou" právě v den, kdy ČT unikl zpravodajský sólokapr - pohřeb bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše (zemřel ve věku 97 let) , který "objevila" CNN Prima News, další zpravodajská televize, která sice nemá tolik prostředků jako ČT, která nikdy nebude tak dobrá jako dnešní ČT, ale která přispívá k pluralitě nabídky informací televiznímu divákovi.

x x x
Hitem politické publicistiky se stalo nedělní oznámení Miroslava Kalouska, že již nehodlá kandidovat do parlamentu.
Zajímavou úvahu v této souvislosti vyslovil politolog Lukáš Jelínek, zda Kalouskův odchod ze scény není strategickým tahem, který počítá s porážkou TOP09, po níž by se mohl vrátit jako zachránce a "politik, který nekandidoval a vše sledoval i glosoval zpovzdálí."
x x x
Výsledek druhého kola polských prezidentských voleb 12. července, v němž se střetli Andrzej Duda (51,03%) vs. Rafal Trzaskowski (48,97%) byl podobný jako před dvěma roky v Česku při střetnutí Miloš Zeman (51,36%) vs. Jiří Drahoš (48,63%).
Budoucnost ukáže, zda vítěz Andrzej Duda dostojí své pověsti "propisky" automaticky podepisující rozhodnutí Jaroslawa Kaczyńského.

Předseda PiS Kaczyński v povolebním rozhovoru teorii "propisky" odmítl ("určitě mezi námi budou určité rozdíly v názorech, protože tomu je v politice nevyhnutelné, ale nemyslím si, že by obecně narušovaly dobrou spolupráci"), velkou část rozhovoru pak věnoval médiím, která "by jednou měla být polská."
Vládnoucí straně PiS vadí švýcarsko-německý koncern Ringier Axel Springer vlastnící týdeník Newsweek, deník Fakt a portál Onet.pl, dále německé vydavatelství Verlagsgruppe Passau, vlastnící regionální deníky a týdeníky a hlavně soukromá televize TVN se zpravodajským kanálem TVN24, vlastněná americkou skupinou Discovery.

Nově zvoleného prezidenta Dudu napálili dva Rusové, kteří se vydávali za generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, a natočili s ním jedenáctiminutový rozhovor.

x x x
Kronika koronaviru: Tu a tam stále vyskakují nová onemocnění, některá zavlečená ze zahraničí, takže denní přírůstek nakažených občas (např. minulý týden a včera) překročí stovku.
V Británii zavádějí od 24. července povinné roušky, ve statistice úmrtí je VB na třetím místě za USA a Brazilií.
V USA se epidemie dále šíří, prezident Trump si poprvé oblékl roušku.

| nahoru |

7. 7. 2020
Ve stínu koronaviru, Horákové, Kundery a začátku prázdnin až nyní dodatečně zaznamenávám některé události minulých dnů.

Kavárník Ondřej Kobza zorganizoval na úterý 30. června akci Prostřený Karlův most, k níž se mohl přihlásit kdokoli, kdo se rezervuje a zároveň přinese něco k jídlu a pití.
První vlna rezervací se vyčerpala během 40 sekund, o události informovala nejen česká, ale i zahraniční média (dokonce až v Indii), která se většinou přikláněla k pozitivnímu hodnocení akce deklarované jako "symbolické rozloučení s uplynulým nelehkým obdobím koronavirové krize."
Hygienici však měli proti shromáždění dvou tisíc hodujících lidí námitky.

x x x
Tentýž den zasedala Rada ČTK. Kdo má čas, náladu a dobrý žaludek, může celé zasedání zhlédnout na dvouhodinovém videu, jehož výsledky krátce shrnul Ondřej Aust na Mediář.cz: Pavel Foltán zde jako obyvkle právnicky kveruloval, Rada ČTK si zvolila druhou místpředsedkyni: Janu Gáborovou, kterou do Rady navrhla SPD.
x x x
V úterý 30. června se rovněž udělovaly Krameriovy ceny Asociací nezávislých médií, tentokráte v Tyršově domě.
Laureáty tvoří jako obvykle mix uznávaných novinářů (Ivan Hoffman), vyhraněných publicistů zprava (Benjamin Kuras) a zleva (Jan Keller), reportéra literatury faktu (Josef Habas Urban), doplněný v Česku neznámými jmény slovenských publicistů, jejichž zásluhy spočívají v názorovém souznění s organizátory soutěže: Gustav Murín (za studii Slovo a moc v Žantovského periodiku Media Res), Lubomír Huďo (za knihy Presstitúti verzus konspirátori, Držte hubu a krok!, Mediálne krysy) a Ĺudovít Števko (za knihy Válka ve stínu Majdanu a Přepisovači dějin).
x x x
Jako subskribent bulletinu IRIS, který sleduje legislativu vztahující se k médiím, jsem se nedávno dozvěděl o státní podpoře některým švýcarským médiím v období koronavirové krize z 20. května.
Jde o podporu přímou i nepřímou, mezi níž patří například dočasné hrazení distribučních nákladů pro vybrané deníky a týdeníky s kmenem předplatitelů. V českých médiích jsem se o tom nedočetl ani řádku.
Když kliknete na přílohy, zjistíte, že je to náročné čtení, protože ta podpora je velice strukturovaná.
Při čtení těchto příloh jsem si povzdechl: byla by schopna naše vláda nebo české ministerstvo kultury předložit parlamentu tak podrobnou a analytickou důvodovou zprávu o situaci v médiích, jakou dostali švýcarští poslanci? Obávám se, že nikoli.
Bohužel chybějí lidi jak ve státní správě, tak i v akademických institucích, které dávají přednost počítání vteřin ve vysílání televize před širší analýzou české mediální krajiny a jejího trhu.
x x x
V této souvislosti jsem zvědav, jak chce Ministerstvo kultury zvládnout v termínu implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze 14. listopadu 2018, kterou se mění dosavadní směrnice 2010/13/EU o audiovizuálních mediálních službách, a která rozšiřuje regulaci na platformy sdílených videí.
Jak známo, členské státy by měly převést změny do domácí legislativy ve lhůtě 24 měsíců, tj. do letošního podzimu. Podle legislativního plánu vlády mělo ministerstvo kultury dodat návrh zákonné úpravy v lednu letošního roku. V databázi eKlep se návrh zákona objevil až v červnu. Do Parlamentu ještě nedorazil.
Má-li někdo zájem, jaké změny novela vysílacího zákona chystá, dozví se to po stažení souborů z eKlep a po otevření souboru začínajícího písmeny mp (že u něj chybí přípona, která někdy brání otevření, je záměr? A proč je to v .rtf?)
A také by mě zajímalo, kolik stála Ministerstvo mnohomluvná a učeně se tvářící zpráva Mejstříkovy agentury EEIP a.s. o hodnocení dopadů regulace RIA, kterou by podle mého názoru mohli v tomto jednoduchém případě zpracovat úředníci MKČR po poradě s RRTV.
x x x
V Německu se rozhodli využít zmíněnou implementaci nové Směrnice k zásadní přeměně vysílacího zákona, který zde až dosud měl podobu Státní smlouvy o vysílání a telemédiích (Rundfunkstaatsvertrag). Vznikla nová "Státní smlouva k modernizaci mediálního pořádku v Německu" (Medienstaatsvertrag), jejíž působnost byla rozšířena tak, že srovnatelné právní předpisy budou platit nejen pro televizi a AV média služby na vyžádání, ale také pro ty, kteří provozují streamovací služby a distribuční platformy pro sdílená videa.

Evropská komise proti nové německé právní normě vznesla námitky, zvláště ve věci požadavků aplikovaných na velké vyhledávače a na distribuční platformy sdílených videí včetně sociálních sítí, jimž nový německý zákon stanovuje podmínku transparentnosti a zákazu diskriminace.
Proto se Medienstaatsvertrag musel podrobit procesu notifikace na půdě Komise, která nakonec novou právní normu propustila dále. Schváleno a podepsáno 24. května 2020.

| nahoru |

4. 7. 2020
Kronika koronaviru: Již několik dnů překračuje počet nově nakažených stovku, tedy více než deset procent ze stotisíce obyvatel, což nás diskvalifikuje pro volné cestování bez karantény do Slovinska a pobaltských republik, které si tento ukazatel hlídají.
Naštěstí se zatím jedná o lokální nákazy na severní Moravě, kde se kvůli koronaviru přestalo v některých dolech fárat.
x x x
Dva čeští prezidenti - jeden současný a druhý bývalý - vystoupili v jeden den 30. června na fóru s mezinárodní účastí - Miloš Zeman v Praze, Václav Klaus v Berlíně. V obou případech to nebyl příliš radostný pohled na ty, kteří nás reprezentují.

Když jsem zhlédl video se záznamem vystoupení prezidenta Miloše Zemana v rezidenci US ambasadora na oslavě Dne nezávislosti, vzpomněl jsem si na tiskovou konferenci Borise Jelcina ve Washingtonu v roce 1995, na níž se Jelcin neomaleně obořil na novináře, což se Clinton pokusil zachránit svým smíchem, kterým chtěl dát najevo, že to nebere vážně, ale jako dobrý vtip.
Americký ambasador Stephen B. King naštěstí nemusel nic před novináři zachraňovat, nebyla to tiskovka, Zemanův projev sice občas postrádal konsistenci (stará píseň? kdo jsou velcí bratři?), ale jinak nebyl žádným velkým faux pas, na který by musel King reagovat.
V obou případech však bylo vidět, jak americkým partnerům bylo nepříjemné mít vedle sebe politiky v alkoholovém rauši.

Někdy bych se rád zeptal Václava Klause, koho měl na mysli, když mluvil o domácí "páté koloně", která ho donutila podepsat Lisabonskou smlouvu v roce 2009. Mám na mysli jeho výrok pronesený 30. června v Berlíně:
Jak známo, jedním z hlavních argumentů proti nechuti Václava Klause smlouvu ratifikovat, bylo rozhodnutí Ústavního soudu, podle něhož ratifikace Smlouvy o fungování Evropské unie není v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Je tedy náš Ústavní soud pátou kolonou uvnitř České republiky? Kdyby to byla pravda, začal bych se o osud demokracie v ČR obávat.
Co by říkal Václav Klaus tomu, kdyby ho někdo označil za pátou kolonu pravicové AfD v České republice? Té AfD, které se nelíbí oficiální výklad německé historie, a jejíž někteří členové na území bývalého NDR mají sklon k extrémismu a útočí na Benešovy dekrety? Neboť fórum, na němž Václav Klaus vystoupil, organizovala parlamentní frakce pravicové strany AfD jako "Vortragsabend" u příležitosti převzetí předsednictví Rady EU Německem. Kromě belgického euroskeptického historika Engela a českého exprezidenta zde promlouvali pouze politici AfD.
Klaus se tady dostal na úroveň Tomia Okamury, když v diskusi prohlásil, že Evropská Unie "by měla zmizet" ("sollte verschwinden"), a že by to bylo "naším vítězstvím" ("das würde für uns ein Sieg"). Na záznamu od 1:27:40.

| nahoru |


| starší aktuality | novější aktuality |

CHRONOLOGICKÝ ARCHIV | TEMATICKÝ ARCHIV (do roku 2004)

Copyright © Milan Šmíd

NAVRCHOLU.cz